ředitel sekce energetiky
Obsah prezentace: 1/ Elektroenergetika 2/ Plynárenství 3/ Jádro a aktualizace ASEK 4/ Energetická účinnost 5/ Informace k operačním programům
Přenosová soustava a její přetěžování Přenosová soustava (PS) je páteřní část celé elektrizační soustavy. Jedná se o soubor vedení a zařízení na napěťových hladinách 400 kv a 220 kv. PS zajišťuje přenos elektřiny po celém území ČR Provozovatelem přenosové soustavy je společnosti ČEPS, a.s. PS ČR se vlivem své geografické polohy významně podílí na přenosech toků výkonů na evropském kontinentu. V posledních letech dochází k masivnímu nárůstu instalací obnovitelných zdrojů (OZE) s těžko predikovatelnou výrobou elektřiny. To způsobuje nárazovité přetěžování přenosových soustav. Česká přenosová soustava se opakovaně potýká s neplánovanými přetoky elektřiny z německých větrných farem. Tyto okolnosti zvyšují nároky na přenosové soustavy.
Projekty společného zájmu (PCI) Vzhledem k tomu, že vedení je v některých státech z tohoto pohledu nedostatečné a výstavba nových vedení je velmi zdlouhavý (zejména administrativní) proces, bylo přijato nařízení EU č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. Toto nařízení mj. stanoví tzv. projekty společného zájmu (PCI). Projekt, který je podle tohoto nařízení uznán jako PCI, musí být v každém státě posuzován ve zrychleném řízení a má právo žádat o dotace z fondu CEF (Connecting Europe Facility). Česká republika získala statut PCI u celkem 10 projektů. Jedná se o soustavu vedení velmi vysokého napětí a rozvoden mezi rozvodnami Vernéřov a Čebín. Tento koridor zlepší propustnost naší PS ve směru sever jih.
Výhled do budoucnosti potřeba síť dále obnovovat a rozvíjet V následujícím období (cca 10 let) se očekávají do obnovy a rozvoje přenosové soustavy České republiky investice zhruba za 73 mld. Kč. V dlouhodobém pohledu předpokládáme hospodářský růst České republiky, který bude zvyšovat nároky na dodávky elektrické energie a tento trend je očekáván i v budoucnu. V budoucnosti je plynulý nárůst spotřeby patrný po celém území České republiky a předpokládaná celková hodnota meziročního nárůstu spotřeby činí cca 100 150 MW (pro referenční scénář vývoje spotřeby elektřiny).
Konkurenceschopnost v elektroenergetice Klíčové aspekty pro zvyšování konkurenceschopnosti EU, růstu a zaměstnanosti a zajištění technologického a technického pokroku: dokončení vnitřního energetického trhu EU odstranění deformací, které brání jeho řádnému fungování investice do energetického výzkumu, vývoje a inovací, jakož i do technického vzdělávání jsou. ČR: podporuje bezpečnost a udržitelnost nepřerušených dodávek energie za přijatelné a konkurenceschopné ceny akcentuje také důležitost podpory konkurenceschopné a bezpečné výroby a přepravy nízkoemisní energie.
Obsah prezentace: 2/ Plynárenství
Severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě Původně iniciativa zemí V4+, propojení LNG terminálu Swinoujscie v Polsku s LNG terminálem na ostrově Krk v Chorvatsku Nyní pracovní skupina pro severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě Cílem je plynárenské propojení mezi regionem Baltského moře a regiony Jadranského, Egejského a Černého moře Posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu Zapojeno 13 zemí včetně České republiky
Severojižní plynárenské propojení
Plánované plynovody Oberkappel, BACI a projekt STORK II STORK II Oberkappel BACI (Bidirectional Austrian Czech Interconnection )
Obsah prezentace: 3/ Jádro a aktualizace ASEK
Aktualizace SEK jaderná energie Stávající návrh Aktualizace Státní energetické koncepce, která byla na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravena, počítá s pokračujícím provozem všech stávajících bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín v horizontu koncepce (tj. do r. 2040). Dále předpokládá dostavbu dalších jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu do 2500 MW do roku 2030. Výzva: motivace tržních subjektů k dlouhodobým investicím do energetického sektoru jak v ČR, tak v EU Velkoobchodní cena elektřiny tak nyní vůbec neodpovídá reálným nákladům na výrobu elektrické energie, a tím neposkytuje investorům podněty k investicím, které jsou z hlediska zajištění energetické bezpečnosti v dlouhém časovém horizontu klíčové. Stát prostřednictvím energetické koncepce předpokládá potřebu nových výrobních zdrojů, provedení těchto investic ovšem plně závisí na rozhodnutí investora a zvážení reálného investičního rizika. Pokud se situace nestabilizuje, nebude možné realizovat jakékoliv investiční projekty v energetice nad rámec těch státem podporovaných, natož pak kapitálově velice náročnou výstavbu jaderných elektráren.
Aktualizace SEK jaderná energie Jednou z možností, jak zajistit snížení dlouhodobých rizik pro investory je rizik je zavedení kompenzačního mechanismu pro ceny elektrické energie. Debata o možnostech podpory nízkouhlíkových zdrojů formou se v ČR vede v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Temelín, o obdobném duchu, který uvažuje také Velká Británie UK. Jedná se především o tzv. Contract for Difference, neboli česky Garance výkupních cen elektřiny která je nyní ve stádiu projednávání. Zároveň je potřeba stanovit podmínky, za kterých by bylo možné výkupní ceny elektřiny garantovat, aniž by to bylo považováno za nedovolenou podporu podnikání. Rovněž tyto podmínky nesmí být v rozporu s pravidly Evropské unie.
Výstavba 3. a 4. bloku JE Temelín 3. 8. 2009 vypsal ČEZ tendr na dodavatele 2 bloků JE Temelín V červenci 2008 požádal ČEZ MŽP o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). V květnu 2010 předložil ČEZ MŽP studii EIA, ta byla poskytnuta i spolkovým zemím SRN Bavorsku a Sasku, a dále Rakousku, Polsku a Slovensku. Konečné stanovisko MŽP k EIA bylo vydáno v lednu 2013 31. 10. 2011 předal ČEZ zadávací dokumentaci kvalifikovaným dodavatelům. Termín podání nabídek byl 2. 7. 2012, všichni 3 uchazeči podali nabídky včas 5. 10. 2012 byla z tendru vyřazena společnost AREVA, následně se odvolala. Tato kauza stále ještě probíhá, ČEZ, a.s. má soudně zakázáno uzavřít kontrakt s vybraným dodavatelem do ukončení soudního řízení. V červenci 2013 ČEZ předběžně informoval o záměru posunout rozhodnutí o nejvhodnější nabídce (schválení Záměru projektu) ve statutárních orgánech společnosti ČEZ, a.s. na rok 2014 v návaznosti na schválení SEK(nyní v procesu SEA) a diskusi o možnosti zavést model contract for differencies do české legislativy.
Výstavba 3. a 4. bloku JE Temelín Z hlediska energetické infrastruktury výstavba třetího a čtvrtého bloku JETE a jejich uvedení do provozu sebou nese problém, kterým je vyvedení elektrické energie a její připojení na přenosovou soustavu ČR. Proto už probíhají práce na její posílení. Na záměr společnosti ČEPS na postavení nového vedení 400 kv Kočín - Mírovka vydalo MŽP kladné posouzení vlivu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že elektroenergetická soustava (tj. elektrárny a přenosová soustava) musí fungovat jako celek, je třeba s dostavbou JETE zajistit i vzájemnou provázanost lhůt přípravy a realizace souvisejících liniových staveb.
Obsah prezentace: 4/ Energetická účinnost
SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Energetická účinnost (EE) v rámci strategie Evropa 2020, jeden z cílů klimaticko-energetické politiky 20-20-20: snížení emisí x zvýšení podílu OZE x zvýšení energetické účinnosti Revidovaný plán energetické účinnosti 2011 (budovy, zařízení na výrobu energie a doprava) Červen 2011 - Návrh směrnice EED Červen 2012 kompromis EK,EP,ČS Září 2012 schváleno EP Říjen 2012 schváleno Radou ministrů Platnost: od prosince 2012 Transpoziční termín: 18 měsíců
ČLÁNEK 3 - CÍL ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Členský stát si stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti: ČR vyjádřila cíl v úsporách v koncové spotřebě energie ve výši 47,84 PJ (= 13,29 TWh) do roku 2020. Tzn. 6,8 PJ nových úspor ročně. jednotlivé cíle ČS zveřejněny na internetových stránkách EK EK se k cíli ČR dosud nevyjádřila cíl byl schválen UV ČR č. 951 ze dne 9. srpna 2013 cíl vyjádřený v konečné spotřebě zvolen z důvodu kompatibility s článkem 7, který je také stanoven v konečné spotřebě v souladu se smyslem směrnice úspory energie u koncového zákazníka
ČLÁNEK 7 SYSTÉMY POVINNÉHO ZVYŠOVÁNÍ EE povinnost od 1. 1. 2014 každoročně vykazovat nové úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie koncovým zákazníkům 2 možné přístupy: Závazné schéma povinnost pro: A/ distributory energie nebo B/ maloobchodní prodejce energie - povinnost plní prostřednictvím energetických služeb (ESCO) - příležitost pro rozvoj podnikání Alternativní schéma povinnost pro: stát (ČR vezme závazek na sebe) - povinnost plní prostřednictvím politických opatření (např. finanční nástroje jako jsou dotační tituly, daňové úlevy apod.)
Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti Závazné schéma Tzv. dánský model distributoři poskytují poradenství (náklady zahrnuty v ceně energií) zákazník realizuje opatření na vlastní náklady, příspěvek na snížení ceny energie tento měkký přístup nelze aplikovat v ČR!!! Základní předpoklad fungování v ČR je investiční podpora prováděných opatření. Tzn.: Dopady do cen pro průmysl a koncového spotřebitele Komplikovaná administrativa a dohled, sledování a vykazování úspor
Alternativní schéma Možnost využít existující zdroje financování Fungující mechanismy Lepší dohled státu nad plněním cíle Financování: Optimistický scénář: 50-80 mld. Kč investiční pobídky Konzervativní scénář: 100 150 mld. Kč investiční pobídky!!! V případě konzervativní hodnoty 50 mld. Kč objem dotací, rozdělení poměrově mezi paliva vychází vliv kolem 40 Kč / MWh např. u elektřiny. V případě 100 mld. Kč by dopady byly dvojnásobné. PEM 6. 11. 2013 - rozhodnutí o implementaci čl. 7: Alternativní schéma, v případě potřeby zavedení kombinace!
Obsah prezentace: 5/ Informace k operačním programům
Programovací období 2014-2020 Navržené operační programy: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řízený MPO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání řízený MŠMT OP Zaměstnanost řízený MPSV OP Doprava řízený MD OP Životní prostředí řízený MŽP Integrovaný regionální operační program řízený MMR OP Praha pól růstu ČR řízený magistrátem hl. m. Prahy OP Technická pomoc řízený MMR Dále je to 7 OP na přeshraniční spolupráci
Návrh OP PIK 2014 2020 4 prioritní osy: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací Podpora malého a středního podnikání, služeb ve znalostní ekonomice a internacionalizace Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Pracovní skupina pro přípravu osy (SPD, HK ČR, TS ČR, SMO ČR, AK ČR,..) Vyšší využití nástrojů finančního inženýrství vyšší efektivnost vynaložených prostředků Změna legislativy zákon o podpoře MSP, zákon o investičních pobídkách (VP)
Děkuji za pozornost. gebauer@mpo.cz