O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1995-2005 2 UNIVERZITNÍ NÁMĚSTÍ 1934/3 KARVINÁ 733 40 +420 596 398 259 TULEJA@OPF.SLU.CZ STAT.OPF.SLU.CZ
V N Ě JŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V Č ESKÉ REPUBLICE V LETECH 1995-2005 Autor: Pavel Tuleja, katedra ekonomie, SU OPF v Karviné V letech 1995-2005 se česká ekonomika vyznačovala značnou mírou otevřenosti, což je zřejmé také z rostoucího podílu obratu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu v běžných cenách, jenž v tomto období vzrostl z původních 105,81 procent v roce 1995 na konečných 141,50 % v roce 2005. V důsledku tohoto vývoje pak v České republice docházelo k téměř trvalému prohlubování vnější ekonomické nerovnováhy, přičemž jedním z vrcholů tohoto procesu byly roky 1996-1997, kdy oficiální vyrovnávací bilance skončila deficitem ve výši 22,48 mld. CZK (0,66 mld. EUR), resp. 56,04 mld. CZK (1,54 mld. EUR). Naopak největšího přebytku pak tato bilance dosáhla v roce 2002, a to ve výši 216,95 mld. korun (7,12 mld. EUR). Obrázek 1 Podíl sald účtů platební bilance na HDP v běžných cenách v ČR v letech 1996-2005 (%) podíl sald jednotlivých účtů platební bilance na HDP v b. c. 15,5 14,0 12,5 11,0 9,5 8,0 6,5 5,0 3,5 2,0 0,5-1,0-2,5-4,0-5,5-7,0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok Pramen: vlastní výpočet běžný účet kapitálový účet finanční účet Budeme-li podrobněji sledovat vývoj na dílčích účtech platební bilance, pak dospějeme k závěru, že v případě běžného účtu, můžeme v průběhu námi analyzovaných jedenácti let nalézt čtyř základní období, v nichž byl vývoj na tomto účtu doprovázen poměrně výraznými změnami: (1) první etapu tak můžeme ztotožnit s roky 1995-1997, kdy došlo k prvnímu výraznějšímu propadu výsledků běžného účtu platební bilance. Na toto období pak navázalo (2) jednoleté období poklesu deficitu zahraničního obchodu (1998), jež bylo následně vystřídáno (3) šestiletým období růstu schodku běžného účtu platební bilance, který tak v roce 2004 dosáhl výše 167,35 mld. CZK. Poslední (4) čtvrtou etapu můžeme ztotožnit s rokem 2005, v němž došlo k poklesu deficitu zahraničního obchodu na pouhých 61,65 mld. CZK, tj. o plných 105,70 mld. korun. Nejvýrazněji se vnější ekonomická rovnováha projevila v roce 1996, v němž dosáhl podíl salda běžného účtu platební bilance na hrubém domácím produktu doposavad nejvyšší hodnoty, a to -6,65 p. b. Jak již bylo uvedeno výše, v letech 1996-1997 došlo k poměrně výraznému propadu salda běžného účtu platební bilance, přičemž hlavní příčinou tohoto poklesu byla především vysoká dynamika růstu dovozů, která v tomto období převyšovala dynamiku vývozů v průměru o 2,52 p. b. Na vysoké tempu růstu importu se pak nejvýrazněji podílela zbožová skupina SITC 7 Stroje a dopravní prostředky, jejíž průměrný vliv na růst dovozů dosahoval hodnoty 42,88 %. Naopak nižší průměrné tempo růstu vývozu bylo ovlivněno zejména stagnací ve skupinách zahrnujících potraviny a živá zvířata (SITC 0) a suroviny s výjimkou paliv (SITC 2), kde se průměrný podíl na růstu českého exportu pohyboval na úrovni -1,00 a - 0,30 procenta. Za tahouna českého vývozu pak v tomto období můžeme označit stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl na růstu exportu dosahoval téměř šedesáti pěti procent, a různé průmyslové výrobky s 16,77 % vlivem. Z teritoriálního hlediska se pak na dovozech do České republiky mírně zvyšoval podíl zemí Evropské unie, a to zejména na úrok zemí Evropského sdružení volného obchodu. Z hlediska jednotlivých zemí byla hlavním obchodním partnerem České republiky Spolková republika Německo, jejíž průměrný podíl na českém zahraničním obchodě dosahoval výše 34,17 %. A NALYTIKŮ V OBČ ASNÍK LEDEN 2007 2
Hlavním faktorem, jenž v letech 1995-1997 mírnil propad salda běžného účtu byla bilance služeb, a to především díky vysoké dynamice růstu příjmů z cestovního ruchu, které v tomto období vzrostly o 51,53 mld. CZK, tj. o plných 80,30 %. Přebytek bilance služeb tak v tomto období vzrostl ze 14,05 na 55,94 mld. korun, což znamená, že se v tomto období pohybovala relace tohoto účtu k hrubému domácímu produktu v běžných cenách v intervalu od 3,09 do 3,33 %. Z hlediska struktury příjmů a výdajů tak na této bilanci rostl jak na příjmové, tak na výdajové straně význam cestovního ruchu, a to na úkor dopravy, jejíž podíl se v případě příjmů snížil o 7,79 a v případě výdajů o 7,09 %. Obrázek 2 Podíl dílčích bilancí běžného účtu na HDP v běžných cenách v ČR v letech 1996-2005 (%) podíl sald jednotlivých bilancí běžného účtu na HDP v b. c. 4,5 3,0 1,5 0,0-1,5-3,0-4,5-6,0-7,5-9,0-10,5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok obchodní bilance bilance výnosů Pramen: vlastní výpočet bilance služeb běžné jednostranné převody Pokles domácí poptávky o 1,33 procentních bodů spojený s oslabením kurzu koruny jak vůči americkému dolaru, tak částečně i vůči německé marce, vedl v roce 1998 ke krátkodobému zlepšení situace na běžném účtu platební bilance, jehož deficit se tak snížil ze 113,05 mld. CZK (3,19 mld. EUR) v roce 1997 na pouhých 40,49 mld. korun (1,13 mld. EUR) v roce 1998. Jak je zřejmé z obrázku 2, toto zlepšení se nejvýrazněji projevilo na obchodní bilanci, a to zejména díky určitému zpomalení tempa růstu dovozu zboží (index 107,19), jež bylo doprovázeno mírnou akcelerací jejich vývozů (index 114,37). Z hlediska zbožových skupin pak ke zpomalení růstu dovozů přispěla zejména skupina SITC 3 Nerostná paliva a příbuzné materiály, jejíž tempo růstu dosáhlo v tomto roce hodnoty -0,22 % a skupina SITC 1 Nápoje a tabák, jejíž podíl na celkovém růstu dovozů dosáhl pouhých 0,10 %. Hlavním tahounem růstu dovozu i nadále zůstaly stroje a dopravní prostředky. U vývozu hrál také v tomto roce hlavní roli export tržních výrobků podle materiálu a strojů a dopravních prostředků, přičemž vliv těchto dvou skupin na růst českého vývozu dosáhl hodnoty 93,03 procent. V případě teritoriální orientace pak v zahraničním obchodě poklesl význam zemí Sdružení nezávislých států a nadále výrazně rostl význam zemí Evropské unie, zastoupených zeměmi EU-15. Také v tomto roce byla nejvýznamnějším obchodním partnerem české ekonomiky ekonomika SRN s 36,42 procentní podílem na českém zahraničním obchodě. V roce 1998 byl vývoj běžné bilance pozitivně ovlivněn, podobně jako v předchozích třech letech, především bilancí služeb, která v tomto roce dosáhla přebytku ve výši 61,94 mld. CZK. Na rozdíl od předchozích let se však částečně změnila struktura výdajů, když se v bilanci služeb o 3,11 p. b. snížil podíl výdajů na cestovní ruch (v absolutních číslech výdaje klesly o 14,38 mld. korun) a o 2,64 % vzrostl podíl výdajů na ostatní služby (absolutně o 25,07 mld. CZK). Po určitém zmírnění vnější nerovnováhy v roce 1998, se v následujících šesti letech začaly na běžném účtu platební bilance opět projevovat negativní tendence spojené se stabilním prohlubováním deficitu běžné bilance, přičemž v tomto případě hrál zahraniční obchod důležitou roli především v letech 1999-2001. Saldo obchodní bilance pak v tomto období kumulativně pokleslo o 32,68 mld. korun, a to zejména díky výraznému zrychlení dovozů zboží v roce 2000 (index 120,03). Na druhé straně je však nutno poznamenat, že od roku 2001 se deficit obchodní bilance trvale snižoval, takže v roce 2004 dosáhl schodek zahraničního obchodu hodnoty 26,44 mld. korun. V případě dovozů byl také v tomto období nejvýznamnějším import strojů a dopravních prostředků, tržních výrobků a různých průmyslových výrobků, tj. třídy SITC 6-9, jejichž společný vliv na růst dovozů dosáhl A NALYTIKŮ V OBČ ASNÍK LEDEN 2007 3
téměř 90 %. K žádným závažnějším změnám pak nedošlo ani na straně vývozů, takže také v tomto případě se na růstu exportu nejvíce podílely stroje a dopravní prostředky a tržní výrobky. Za poměrně zajímavý můžeme označit také vývoj teritoriální orientace české dovozu, kde v tomto období vzrostl podíl rozvojových ekonomik, a to především zásluhou Číny, která se tak stala jedním z nejvýznamnějších dovozců do České republiky. K negativnímu vývoji na běžném účtu pak, zejména v posledních třech letech, přispěla také bilance výnosů, jejíž deficit v tomto období vzrostl o 74,22 mld. CZK, přičemž hlavní příčinu tohoto růstu nalezneme především ve vysoké dynamice nákladů spojených s výnosy z investic, které v tomto období rostly ročně v průměru o 20,89 %. Za nepříznivý pak v tomto období můžeme označit také vývoj bilance služeb, jejíž přebytek poklesl o 49,04 mld., a to zejména v důsledku poklesu příjmů z cestovního ruchu (-17,67 mld. CZK) a z ostatních služeb (-7,98 mld. korun) a naopak růstu výdajů za ostatní služby (38,14 mld. CZK) a dopravu (15,81 mld. CZK). K dalšímu zlepšení situace na běžném účtu platební bilance České republiky došlo v roce 2005, kdy deficit tohoto účtu poklesl o 105,70 mld. CZK (3,20 mld. EUR), přičemž toto zlepšení se nejvýrazněji projevilo na obchodní bilanci, která se tak poprvé v námi analyzovaném období dostala do černých čísel. Příčinu tohoto zlepšení pak nalezneme zejména v poměrně výrazném předstihu dynamiky růstu vývozů (index 110,58) před dynamikou dovozů (index 104,95). Také v roce 2005 lze za hlavní tahouny českého exportu označit skupiny SITC 6-8. Zatímco v případě vývozu tedy nenastaly závažnější změny, u dovozů byla situace poněkud opačná, když se hlavním zdrojem dynamiky růstu stala skupina produktů tvořená nerostnými surovinami a příbuznými materiály (SITC 3), jejíž podíl na růstu importu dosáhl 56,23 procent. V případě teritoriální orientace pak na straně dovozů mírně vzrostl podíl zemí Sdružení nezávislých států. Podobně jako v předchozích letech, také v roce 2005 byla s 31,86 % nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky Spolková republika Německo. Tak jako v předchozích třech letech, také v roce 2005 byl vývoj běžné bilance negativně ovlivněn bilancí výnosů, která v tomto roce dosáhla deficitu ve výši 142,32 mld. korun (4,77 mld. EUR). V této souvislosti je však nutno poznamenat, že na rozdíl od předchozích let, došlo v tomto roce k částečně změně struktury nákladů, když se o 3,85 p. b. zvýšil podíl nákladů na práci cizinců v ČR (absolutně o 13,65 mld. CZK) a o tutéž hodnotu se snížil podíl nákladů spojených s výnosy z investic (v absolutních číslech tyto náklady klesly o 3,82 mld. korun). Podobně jako v případě běžného účtu, také u účtu finančního nalezneme čtyři etapy, v nichž na tomto účtu docházelo ke změnám vývojových trendů: (1) první období, jež můžeme definovat jako období přílivu spekulativního kapitálu, je vymezeno rokem 1995 a vystřídáno (2) druhou etapou (1996-1997), jež je spojena s poklesem finančních transakcí souvisejících s vlastnictvím finančních aktiv a pasiv a se schodkovým saldem oficiální vyrovnávací bilance. (3) Třetí období, tj. roky 1998-2002, bylo obdobím, kdy výrazně vzrostly přímé zahraniční investice, jejichž boom částečně odezněl v roce 2003, čímž byla nastartována poslední etapa vývoje finančního účtu platební bilance, již bychom mohli nazvat etapou druhé investiční vlny. Vyjdeme-li z dat o vývoji na finanční účtu, pak dospějeme k závěru, že v roce 1995 dosáhl přebytek tohoto účtu hodnoty 218,29 mld. CZK (6,36 mld. EUR). Na takto vysokém saldu finančního účtu se pak podílel především příliv ostatních investic, přičemž v rámci této skupiny zaznamenaly největší nárůst dlouhodobá pasiva obchodních bank a České národní banky, jejichž objem vzrostl o 49,17, resp. 32,71 mld. korun (1,43 a 0,96 mld. EUR). Za hlavní důvody, jež vedly k tomuto masivnímu A NALYTIKŮ V OBČ ASNÍK LEDEN 2007 4
přílivu finančních prostředků do bank, pak můžeme označit jednak existenci kladného úrokového diferenciálu a jednak postupnou liberalizaci operací na finančním účtu. Rok 1995 pak byl rokem, kdy došlo k vyvrcholení tohoto přílivu (relace ostatních investic k HDP v b. c. dosáhla hodnoty 7,85 %). Pozitivní vliv na příliv kapitálu mělo také kladné hodnocení České republiky ze strany zahraničních investorů, což se v roce 1995 projevilo především ve výrazném nárůstu přímých zahraničních investic, jejichž objem vzrostl více než trojnásobně. V případě portfoliových investic pak měly rozhodující úlohu majetkové cenné papíry a účasti na straně pasiv, jejichž podíl na celkových portfoliových investicích dosahoval výše 90,55 procent. Obrázek 3 Podíl dílčích bilancí finančního účtu na HDP v běžných cenách v ČR v letech 1996-2005 (%) podíl sald jednotlivých bilancí finančního účtu na HDP v b. c. 12,0 10,5 9,0 7,5 6,0 4,5 3,0 1,5 0,0-1,5-3,0-4,5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok přímé investice portfoliové investice finanční deriváty ostatní investice Pramen: vlastní výpočet Vývoj ostatních investic přinutil na jaře roku 1996 Českou národní banku rozšířit fluktuační pásmo české koruny z původní ±0,5 % na nových ± 7,5 %, čímž byly jednak částečně odstraněny zisky, jež zahraničním investorům přinášel vysoký úrokový diferenciál, a jednak bylo zvýšeno riziko spojené s kurzovými ztrátami těchto nerezidentských ekonomických subjektů. V důsledku tohoto kroku poklesl v následujících dvou letech příliv zahraničních investic do České republiky z 218,29 mld. v roce 1995 na 34,32 mld. CZK v roce 1997, v důsledku čehož tak v tomto roce finanční účet poprvé nepokryl deficit na účtu běžném. Zatímco saldo běžného účtu dosáhlo výše -113,05 mld. CZK, finanční účet skončil v tomto roce přebytkem 34,32 mld. korun, z čehož vyplývá, že rozdíl činí plných 78,73 mld. CZK. Při podrobnější analýze vývoje jednotlivých typů investic, dospějeme k závěru, že k největšímu propadu došlo v letech 1996-1997 u ostatních investic, a to především v důsledku poklesu krátkodobých aktiv obchodních bank, v jejichž případě se investice snížily o 119,59 mld. korun. V případě přímých a portfoliových investic, pak tyto výkyvy nebyly tak výrazné, když čistý příliv portfoliových investic poklesl pouze o 1,71 mld. CZK a v případě přímých investic o 26,57 mld. korun. K dalšímu obratu ve vývoji na finančním účtu platební bilance došlo v roce 1998, kdy se opět zvýšil příliv zahraničního kapitálu, přičemž tento trend pokračoval i v následujících čtyřech letech. Ke kulminaci tohoto růstu pak došlo v roce 2002, kdy saldo finančního účtu dosáhlo výše 347,75 mld. CZK (11,36 mld. EUR), což je také nejvyšší hodnota tohoto ukazatele v celém námi sledovaném období. Podíl salda finančního účtu na HDP v b. c. tak v průběhu těchto pěti let vzrostl z 1,89 v roce 1998 na 14,11 % v roce 2002. Srovnáme-li tento masivní příliv investic s jejich přílivem v letech 1993-1995, pak dospějeme k závěru, že v této etapě měl zahraniční kapitál jednoznačně zdravější strukturu, což také dokazují údaje zachycené na obrázku 3. Hlavní vliv na rostoucí příliv investic měly přímé zahraniční investice, které v tomto období vzrostly o 236,44 mld. CZK (7,95 mld. EUR), tj. ze 41,25 mld. v roce 1997 na 277,69 mld. korun v roce 2002. Tento mohutný příliv byl spojen především s investicemi nerezidentů do základního kapitálu a reinvestovanými zisky, přičemž největší část těchto investic směřovala do odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace (přírůstek o 143,83 mld. CZK), peněžnictví a pojišťovnictví (39,03 mld. CZK) a zpracovatelský průmysl (19,82 mld. korun). Za poměrně zajímavý můžeme v tomto období označit jednak čistý odliv portfoliových investic, když v letech A NALYTIKŮ V OBČ ASNÍK LEDEN 2007 5
1998-2002 poklesly dluhové cenné papíry na straně aktiv o 61,77 mld. korun, a jednak prudký růst ostatních investic, k němuž došlo v roce 2002. Za hlavní příčinu akcelerace ostatních investic pak můžeme označit růstu krátkodobých aktiv obchodních bank, když ve srovnání s rokem 2001 vzrostl objem těchto aktiv o 167,69 mld. CZK. K dalšímu výraznému zpomalení přílivu zahraničních investic do České republiky došlo v roce 2003, kdy saldo finančního účtu dosáhlo výše 157,09 mld. korun (4,92 mld. EUR), a to především díky výrazně nižšímu přílivu přímých zahraničních investic, jejichž objem v tomto roce vzrostl pouze o 53,50 mld. CZK. Přesto je možno říci, že tento pokles byl poklesem pouze krátkodobým, neboť již v následujících dvou letech došlo k dalšímu výraznému růstu přímých investic, které tak v tomto období kumulativně vzrostly o 189,21 mld. CZK. Podobně jako v letech 1998-2002, také v tomto období byl růst přímých investic spojen především s přílivem investic do základního kapitálu a reinvestovanými zisky zahraničních ekonomických subjektů. Z hlediska odvětvové struktury směřovala největší část přímých investic opět do odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace (investice kumulovaně vzrostly o 201,00 mld. korun), peněžnictví a pojišťovnictví (6,03 mld. CZK) a nově i do odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj (34,10 mld. korun). Růst přímých investic pak byl doprovázen čistým odlivem portfoliových investic, jejichž celkový objem zaznamenal v letech 2003-2005 poklesl o 36,28 miliard korun. Pokles portfoliových investic pak byl spojen zejména s výrazným poklesem investic zahraničních ekonomických subjektů do majetkových cenných papírů a účastí (propad o 66,54 mld. CZK). A NALYTIKŮ V OBČ ASNÍK LEDEN 2007 6