Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2016

Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2016 Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2016 Ing. Alena Pospíšilová Mgr. Jitka Korbelová Zlín 2016

Prováděcí plán podpory památek ve Zlínském kraji je pravidelně zpracováván od roku 2005 a navazuje na schválenou Koncepci účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji. Je koncepčním dokumentem, z kterého vychází i samotná realizace obnovy památek, dříve v rámci Fondu kultury ZK a od roku 2016 nově, a to v rámci Fondu ZK Programu na podporu stavební obnovy a restaurování kulturních památek a památek místního významu. Jedná se dotační program, jehož cílem je obnova kulturních památek a památek místního významu Zlínského kraje při dosažení maximální efektivnosti a hospodárnosti využití rozpočtových prostředků Zlínského kraje. Důvodem podpory je poskytování účelově určených neinvestičních dotací, které slouží především k naplnění následně uvedených priorit: obnova kulturních památek a památek místního významu nacházejících se ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem, zejména odvrácení nevratné degradace kulturní památky nebo památky místního významu, 2

obnova kulturních památek a památek místního významu nacházejících se na území Zlínského kraje, obnova kulturních památek a památek místního významu využívaných a zpřístupněných nebo prezentovaných veřejnosti pro kulturní, vzdělávací, turistické nebo jiné veřejně prospěšné účely, motivace vlastníků kulturních památek a památek místního významu k jejich obnově v souladu se zásadami státní památkové péče. Způsobilými žadateli o podporu sloužící ke stavební obnově a restaurování kulturních památek a památek místního významu jsou fyzické nebo právnické osoby, které jsou vlastníkem či spoluvlastníkem kulturní památky nebo památky místního významu na území Zlínského kraje. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí podpory pro daný kalendářní rok na předepsaném formuláři a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury, respektive z Fondu Zlínského kraje, Programu KUL03-16, jsou tímto způsobem památky pravidelně financovány od roku 2003. 3

Komentář a poznámky k plánovaným akcím památkové obnovy v roce 2016 V rámci schválené Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji přistoupil Zlínský kraj jako jeden z prvních krajů v naší zemi k zavedení dotačního programu v oblasti obnovy památek. Byl vytvořen Fond kultury ZK, který zahrnoval kromě podpory kulturních aktivit i obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu. V průběhu let 2003 2015 bylo na obnovu památek vynaloženo z tohoto fondu bezmála 102,1 mil. Kč na více než 1000 akcí. Přes skutečnost, že tyto finanční prostředky zaznamenaly v minulých letech stoupající tendenci a v roce 2009 dosáhly téměř 14 mil. Kč, byla jejich výše s ohledem na celkový stavebně technický stav památkového fondu nedostačující. 4

Od roku 2010 došlo k postupnému snižování prostředků, které nedosáhly ani 30% finančních prostředků alokovaných v roce 2009. Tento stav se projevil v míře podpořených projektů, neboť počet žádostí je v průběhu let v podstatě konstantní. Z tohoto důvodu byly upřednostněny akce nadregionálního významu, víceleté památkové obnovy finální etapy stavebních a restaurátorských akcí. Pozornost byla věnována obnově stavu památek záchranného charakteru, jako jsou např. statické zabezpečení staveb a opravy střech, dále památkám lidového stavitelství, které patří k nejohroženější části památkového fondu a zasluhují mimořádnou pozornost, aby bylo možné zachovat alespoň jejich zlomek v původním stavu jako významné kulturní dědictví regionálního vesnického stavitelství a architektury. V potaz byly brány další možnosti spolufinancování a podpory jednotlivých akcí z jiných dotačních titulů, zejména prostřednictvím MK ČR. Stranou nezůstaly ani objekty, kde k obnově památky dlouhodobě a významnou měrou přispívají vlastníci objektů z vlastních prostředků, nejen na obnovu, ale následně také k prezentaci i kulturně společenskému využití památky v kraji i v rámci ČR pro veřejnost. Jako v minulých letech byla podporována obnova církevních památek a drobné sakrální architektury (např. kapličky, zvonice, boží muka, kříže, svaté obrázky, křížové cesty, poklony), na jejichž stavebně technickém stavu se podepsalo období před rokem 1989. Alespoň částečně byly podpořeny i některé objekty měšťanských domů, kde jednotliví vlastníci dlouhodobě provádějí náročnou památkovou obnovu převážně z vlastních finančních zdrojů. Současně a kontinuálně jsou vkládány nemalé finanční prostředky do obnovy celé řady památek ve vlastnictví Zlínského kraje. V předchozích letech tak byly z rozpočtu Zlínského kraje vynaloženy na památkovou obnovu nemalé částky, ale vzhledem k jejich velkému počtu a neutěšenému technickému stavu památek v regionu je nutné neustále hledat další možnosti získávání finančních prostředků, zejména pak z evropských fondů. To se podařilo v roce 2006 např. u NKP Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě, kdy se jednalo o tzv. Norské fondy, z nichž byly hrazeny restaurátorské práce presbytáře a transeptu lodi. V roce 2009 získala tato NKP prostředky z IOP na realizaci projektu Velehrad centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy představuje její vyústění, a to na obnovu lodi baziliky, na II. etapu prací v lapidáriu, na realizaci nové expozice, na kapli zvěstování Páně, na úpravu ploch kolem baziliky včetně kaplí 5

národů a kláštera, konkrétně části fary, a konečně také na obnovu bývalých koníren. Projekt byl ukončen na konci roku 2014. Stavební obnovou prošly i vybrané prostory poutního areálu za spolufinancování z dotace Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava Velehrad Infrastruktura podporující rozvoj cestovního ruchu. Předmětem rekonstrukce byla zděná ohradní zeď kolem farní zahrady a rovněž řešení nového skladovacího a hospodářského přístřešku, dále došlo k úpravě ploch navazujících na historický památkově chráněný areál, realizaci II. etapy architektonického řešení ploch kolem baziliky, přičemž mělo dojít k propojení areálu kláštera s poutní cestou Uherské Hradiště Velehrad. Předmětem projektu byla i úprava hlavního vstupu do celého areálu kláštera v místě křížení ulic Hradišťské a U Lípy jako centrálního nástupu z přirozeného centra obce Velehrad (od hlavní přístupové komunikace). Současně bylo nutné zrekonstruovat rozvody silnoproudu, osvětlení, kanalizace a vodovodu v budovaných konstrukcích a pod výjezdovou komunikací. 6

V rámci schváleného projektu Barokní Velehrad financovaného z Integrovaného operačního programu bylo v roce 2015 dokončeno restaurování baziliky, stavební a restaurátorská obnova vybraných prostor kláštera ambit, Zimní sál (Sala terrena), prostor schodiště před refektářem a refektář, kaple sv. Vendelína a nástup do areálu. Projekt Národního centra zahradní kultury v Kroměříži je společným dílem dvou státních příspěvkových organizací Ministerstva kultury České republiky Národního památkového ústavu a Muzea umění Olomouc. Předmětem projektu NCZK bylo vytvoření multioborového centra, které se bude orientovat na vytváření speciálních metodik pro obnovu a následnou péči o historické zahrady a parky v ČR, dále pak na identifikaci, zpracování a následné praktické ověřování poznatků, dokumentaci, výstavní, publikační, vzdělávací a edukační činnost vztahující se k tématu zahradní kultury. 7

Z Norských fondů se podařilo v minulých letech také obnovit Památník Velké Moravy ve Starém Městě. Z ROPu se podařila realizovat např. rehabilitace a revitalizace zámku v Lešné u Valašského Meziříčí a zámku Nový Světlov v Bojkovicích. 8

Ve srovnání s rokem 2013, kdy došlo k výraznému ponížení některých dotačních titulů MK ČR, se výše dotací v následujících letech opět zvýšila. Např. u Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR činí částka alokovaná pro rok 2016 na památkové objekty ve ZK 4,75 mil. Kč (u právnických a fyzických osob), což je nárůst oproti zmiňovanému roku 2013 o 2,86 mil. (2013 částka 1,89 mil., 2014 částka 3,1 mil., 2015 částka 4,2 mil.). U Havarijního programu MK ČR částka také vzrostla z 1,8 mil. Kč v roce 2013 na 2,7 mil. pro rok 2016. Posílením pro památkový fond Zlínského kraje se stal i v letošním roce dotační titul MK ČR Program podpory kulturních památek prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, který funguje od roku 2008. V letošním roce je v rámci tohoto programu pro ZK vyčleněna částka ve výši 6,7 mil. Kč. Tento program lze využít na obnovu kulturních památek, které se nacházejí mimo plošně chráněná území. Výše částky Programu regenerace MPR a MPZ činí pro letošní rok 6,6 mil. Kč. OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Tyto památky svým architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným významem přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. Jedná se zejména o národní kulturní památky, ale také o památky středověké architektury, které se v mnoha případech zachovaly pouze v torzální podobě. Péče o tyto památky patří k nejnáročnějším. Hrad Lukov Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků. Jedná se o rozlehlý areál gotického hradu s pozdně románským jádrem z druhé poloviny 13. století. Komplex torzální architektury je soustavnou údržbou a konzervační stavební činností postupně upravován pro kultivovanou prezentaci kulturní památky odborné a především také laické veřejnosti. Hrad Lukov je zříceninou, na které více než 20 let probíhají systematické záchranné práce a archeologický průzkum. Záchranná činnost je organizována ve spolupráci se Spolkem přátel hradu Lukova s dalšími neziskovými organizacemi. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov je pokračování v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny do budoucna. Cílem však není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní 9

památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeologického výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentra, vybudování lapidária, zřízení expozice ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a bývalého Fondu kultury ZK na obnovu památek. V minulosti byl pro tento účel poskytnut rovněž příspěvek z Havarijního programu MK ČR. V letošním roce je dotace z Programu KUL03-16 požadována na zajištění části horního úseku východní hradby dolního hradu Lukova. Tento úsek hradby je v několika místech silně staticky narušen, koruna hradby je rozvolněná a v několika úsecích aktuálně hrozí zřícením. 10

Barokní hřbitov ve Střílkách Střílecký hřbitov byl založen mezi léty 1730 a 1743 Antonínem Amandem Petřvaldským, majitelem tamního zámku a panství. Je unikátním typem barokního architektonizovaného hřbitova, sepulkrálního areálu s vlastnickou pohřební kaplí. Převýšené hřbitovní pole na půdorysu obdélníku s konkávně vykrojenými rohy hmotově uzavírá dvoupatrová kaple. Za autora řešení, spojujícího prvky české barokní architektury a vídeňské hildebrandtovské inspirace, je možno považovat biskupského architekta J. I. Cyraniho z Bolleshausu, pro nějž je spojení zmíněných stylových východisek příznačné. Zcela originální stavební řešení dotváří i sochařská složka výzdoby, která je druhotnou kompozicí poměrně širokého časového rozsahu a lze ji bezpečně připsat G. Fritschovi a jeho dílenskému okruhu. Architektura hřbitova tak patří nesporně k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího baroka na Moravě. Intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, práce 11

na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba, kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod.) Na akci bylo proinvestováno již přes 21 mil. Kč z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, Havarijního programu MK ČR, Fondu kultury Zlínského kraje na obnovu památek, z prostředků vlastníka Obce Střílky, a v neposlední řadě i z prostředků, které se podařilo zajistit Občanskému sdružení za záchranu barokního hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova je nezbytné získat kolem 10 mil. Kč (oprava a restaurování vlastního tělesa kaple, restaurování interiéru kaple, schodiště do krypty a úpravy krypty, zabezpečovací zařízení a úprava přístupových komunikací v rámci hřbitova). V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnut pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ale nebylo možné je zabezpečit v rozsahu, jaký by bylo zapotřebí. V roce 2007 byl z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR přiznán příspěvek ve výši 1,5 mil. Kč, v roce 2008 částka 1,55 mil. Kč, v roce 2009 příspěvek klesl na pouhých 500 tis. Kč. V roce 2010 činila částka 700 tis. Kč a v roce 2011 výše dosáhla pouze na 154 tis. Kč, a to na dokončení části vnitřního balustru. V roce 2011 byl poskytnut příspěvek z Fondu kultury ZK na obnovu památek na zpracování PD na dokončení veškerých prací v rámci hřbitova. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2012 byla dotace poskytnuta na 1. etapu obnovy kvádrového zdiva pod kaplí, konkrétně vnějšího pláště předsíně krypty a vnějšího pláště dvou vřetenových schodišť v části pod druhou kordonovou římsou včetně opravy dřevěných oken v tomto zdivu. V roce 2014 byla dotace od ZK použita na další etapu opravy kvádrového zdiva pod kaplí. Z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR byla přiznána pro rok 2014 částka 800 tis. a pro rok 2015 částka 900 tis. Kč. V rámci letošního přerozdělení finančních prostředků je na stavební obnovu kaple barokního hřbitova alokována částka 700 tis. Kč. Především na restaurátorské práce na plášti kaple je navržena dotace ve výši 200 tis. Kč rovněž z Fondu ZK Programu KUL03-16. V roce 2010 byl hřbitov prohlášen nařízením vlády za národní kulturní památku. 12

OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK U sakrálních památek se v převážné většině jedná o vesnické kostely či kapličky, kde bývá možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) velmi problematická (celá řada kostelů a kaplí je pouze památkou místního významu). Prostředky vlastníků jsou navíc zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při nutnosti řešení havarijních stavů objektů nebo při rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech, ale u kulturních památek, významně (kromě finančních prostředků vlastníka) přispívá mimo rozpočet kraje i MK ČR z Havarijního programu (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb statické zajištění). Z Fondu kultury ZK bylo do roku 2012 možné získat příspěvek na zpracování řádné předprojektové (stavebně historické průzkumy, sondy, stratigrafie, restaurátorské průzkumy, mykologické průzkumy aj.) a projektové přípravy (na sanace krovů, odvlhčení objektů, statické zabezpečení apod.). U řady objektů byla v minulých letech stavební obnova dokončena, další akce byly v roce 2016 zahájeny, jiné průběžně pokračují (např. kostel sv. Jakuba Většího v Krásně nad Bečvou, Valašském Meziříčí třetí a závěrečná etapa obnovy střechy, kostel Neposkvrněného početí v Brankách obnova fasády věže, přičemž fasáda lodi kostela je již obnovena, kostel sv. Cyrila a Metoděje ve Vidči čtvrtá a závěrečná etapa restaurování vitrážových oken, kostel sv. Martina v Buchlovicích odvlhčení základů). 13

Pro objekty v městských památkových rezervacích a zónách je využíván také Program regenerace MPR a MPZ MK ČR. Naopak objekty nacházející se mimo plošně chráněná území mají možnost využívat mimo jiné i další program MK ČR Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků probíhá na realizacích řady akcí víceletá památková obnova, která je rozdělena na dílčí etapy a dle finančních prostředků se etapizace upravují a poté realizují. Příkladem může být památková obnova kostela v Krásně nad Bečvou, v Tlumačově atp. V případech havarijních stavů je využíván již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel sv. Petra a Pavla v Nezdenicích). Z hlediska obnovy jsou naléhavé zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb, dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel v Brankách (střecha věže kostela) nebo v Nezdenicích (střecha). OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK Velmi významný okruh profánních, tzn. světských památek, tvoří zámky (v Dřínově, Uhřicích, Litenčicích, Žeranovicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů navíc v havarijním stavu. Některé z nich jsou pak na seznamu ohrožených památek ČR (Dřínov). V roce 2016 je z Programu na obnovu památek navržena podpora na obnovu zámku v Hoštálkové (oprava kamenného soklu zámku), v Brankách (drenáže obvodového zdiva zámku), v Bystřici pod Hostýnem (restaurování dřevěných prvků v interiéru zámku). 14

Samostatnou část v této kategorii tvoří měšťanské domy, např. ve Vsetíně nebo v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR). DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA Tyto drobné stavby zahrnují sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, křížové cesty a další. Jejich početnost není na našem území stejnoměrná, odlišný je jejich stavebně technický stav, dodnes však patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Často vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí nebo nacházející se ve volné krajině. V rámci hodnocení těchto památek lze rozlišit dvě základní roviny, a to rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí také na laika, aniž by byl vybaven odbornými znalostmi, pocitem požitku či výrazu spokojení z existence kříže, sochy, které v minulosti stály na orientačně významných místech, dnes se ocitají v městských zákoutích, na návsích, okrajích zástavby či v krajině. Pro laika představují zmalebňující prvek oživující prostředí. Druhou rovinu představuje uměleckohistorická a památkářská oblast, která prozrazuje bohatý výskyt soch s vysokou kulturní vyspělostí českých zemí, schopností nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích, se uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. 15

Samostatný okruh těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 až 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší a v památkové péči velmi upřednostňovaný systém údržby památek tohoto typu formou prevence. Prakticky vzorově mají tento systém vypracovaný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku, v Rožnově pod Radhoštěm či Valašskomeziříčsku. Široký okruh představují venkovní kamenné plastiky nejrůznější sochy světců a světic a také neopominutelné kaple a boží muka. Tyto drobné stavby, včetně soch svatých, v minulosti povzbuzovaly na venkově k modlitbě, zastavovala se u nich procesí, k některým, zvláště mariánským památkám, se konaly např. poutě. Památky drobného sakrálního stavitelství jsou mimořádnou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem místní krajiny. OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ Památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytná a hospodářská stavení, dále provozní a technické stavby (usedlosti, domkářská stavení, stodoly, seníky, sklepy, sušírny ovoce, chlévy a řada dalších). Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a protože dnešním potřebám již plně nevyhovují, majitelé je z neznalosti či záměrně znehodnocují, a to buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním. Stavby se proto dostávají do dezolátního stavu a nezbývá, než přistoupit k jejich demolici. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženější, je nutné přistupovat k záchraně těchto objektů prioritně. Za zmínku rovněž stojí, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů důchodového věku). Senioři již nejsou schopni vložit potřebné úsilí i množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby svých objektů, kterou je zvláště v případech památek lidového stavitelství nutné vést velmi citlivě, se znalostí tradičního řemesla a s ohledem na zachování starých technologických postupů, konstrukcí a původních materiálů. 16

Lidové stavby i chráněné památky lidového stavitelství veřejnosti denně mizí před očima, jsou nahrazovány novostavbami situovanými do prostoru bez respektování rázu krajiny a bez přímé vazby na původní urbanistickou strukturu. V případě nechráněných lidových staveb navíc neexistuje žádný mechanismus, který by tyto kulturní statky ochránil a zachoval jako doklad doby pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje pouze na objekty, které jsou za památky prohlášeny, ale ani ty se častokrát nedaří ochránit před neodbornými úpravami či dokonce před jejich demolicí. Většina staveb však nemá oficiální statut ochrany, a tudíž neexistuje ani prostředek, který by zabránil jejich likvidaci. Je jen otázkou času, kdy zcela zmizí sušírny ovoce, stodoly, seníky, kdy budou přestavěny nebo zbourány chlévy, kůlny a ostatní hospodářské stavby, aby ustoupily vymoženostem současného životního stylu. Přesto se podařilo zachránit řadu jedinečných a cenných památek lidového stavitelství a ty mohou dále sloužit po celou řadu let veřejnosti. Řada obcí si stále více uvědomuje, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude možno nikdy nahradit. Tato 17

myšlenka je dále realizována a rozvíjena v lokálních nově budovaných drobných muzeích s expozicemi tradiční lidové kultury, s vazbou na historii místa a její osobnosti. Tento fond lidového stavitelství se rovněž ukázal jako nejvhodnější pro činnost spolků, folklorních souborů a skupin, setkávání členů, ukládání krojů, pro zkoušky místních hudeb či pro setkávání s veřejností či drobné kulturní aktivity. OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU Jedná se o památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s nemovitostmi již prohlášenými, protože jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším smyslu slova. 18

Památky místního významu zahrnují kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy. Jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jejich historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria jejich posuzování, došlo k posunu kulturně-historického poznání, k objevení památky, o které se v odborných kruzích dlouhá léta nevědělo. I v současné době se v rámci kategorie památek místního významu najdou adepti pro zápis do Ústředního seznamu kulturních památek, zejména pak památky reprezentující lidového stavitelství. V krajině území našeho regionu respektujeme stále ještě celou řadu drobných památek a ve většině případů se dá říci, že je o ně zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, dobře pečováno. Prostředky vlastníků a obcí, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nejsou dostačující, a právě proto se v minulých letech osvědčila podpora těchto obnovovaných projektů prostřednictvím rozpočtu Zlínského kraje. Doposud se podařilo díky této podpoře zachránit přes 400 obdobných památek. Z tohoto důvodu je také v roce 2016 pro udělení finanční podpory navrženo několik objektů, například kamenný kříž v Kunovicích, ve Veletinách, v Dolní Bečvě, či sochu sv. Floriána v Ořechově. Vedle prohlášených památek lidového stavitelství se v četných sídlech na území Zlínského kraje nacházejí další významné doklady vývoje místní stavební kultury, doposud zapomenuté, nepovšimnuté, málo známé, ale mnohdy s mimořádnou architektonickou hodnotou. Tyto objekty je zapotřebí chránit a věnovat jim pozornost jako významným místním památkám, které se stávají skromnými reprezentanty Zlínského kraje, je možné podávat návrhy na jejich památkovou ochranu nebo dokonce na zápis nemovitosti do seznamu nemovitých kulturních památek a hledat další možnosti podpory vedoucí k jejich záchraně a uchování těchto staveb jako svědků minulosti pro další generace. 19

Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2016 Celkem 52 žádostí o dotaci z Programu KUL03-16 Celkové způsobilé náklady 20 467 116 Kč Požadované náklady 7 689 600 Kč Částka k rozdělení 5 850 000 Kč Na poskytnutí dotace navrženo 37 akcí přehled za okres: navržená požadovaná celkové počet počet podpořených dotace dotace náklady žádostí žádostí Kroměříž 1 502 500 1 659 500 4 090 141 10 8 Zlín 1 374 600 2 096 200 4 170 531 15 8 Vsetín 1 889 800 2 378 800 7 073 823 16 12 Uherské Hradiště 1 082 500 1 555 100 5 132 621 11 9 součet 5 849 400 7 689 600 20 467 116 52 37 dle druhu obnovy: navržená požadovaná celkové počet počet podpořených dotace dotace náklady žádostí žádostí restaurování 1 406 500 1 814 400 4 109 756 22 17 stavební obnova 4 442 900 5 875 200 16 357 360 30 20 5 849 400 7 689 600 20 467 116 52 37 Okres Kroměříž Příspěvek navržen na 8 akcí. Z toho na: 5 akcí na restaurování ve výši 759 600 Kč 2 akce stavební obnovy ve výši 742 900 Kč. Okres Zlín Příspěvek navržen na 8 akcí. Z toho na: 2 akce restaurování ve výši 82 300 Kč 6 akcí stavební obnovy ve výši 1 292 300 Kč. Okres Vsetín Příspěvek navržen na 12 akcí. Z toho na: 5 akcí restaurování ve výši 318 100 Kč 7 akcí stavební obnovy ve výši 1 571 700 Kč Okres Uherské Hradiště Příspěvek navržen na 9 akcí. Z toho na: 5 akcí restaurování ve výši 246 500 Kč. 4 akce stavební obnovy ve výši 836 000 Kč. 20