Předmět Kriminalistika I. Ing. Jaroslav Kothánek, Ph.D.

Předmět Kriminalistika I Ing. Jaroslav Kothánek, Ph.D.

Předmět kriminalistiky a její vztah k jiným vědám Pojem kriminalistiky citace Kriminalistika ISBN:80-7179-878-9 : Kriminalistika je samostatný vědní obor sloužící k ochraně občanů a státu před trestnými činy tím, že objasňuje zákonitosti vzniku, shromažďování a využívání stop a jiných kriminalisticky relevantních informací a tím, že vypracovává podle potřeb trestního zákoníku a trestního řádu metody, postupy, prostředky a operace úspěšného odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti. Předmět kriminalistiky: Předmětem sledování a zkoumání subjektů a objektů 1. Veškeré skutkové znaky trestných činů, 2. Osoba pachatele trestného činu 3. Stopy způsobené trestnými činy a nositelé stop 4. Činnost policejních orgánů, orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) při odhalování a vyšetřování trestných činů 5. Podpůrná činnost OČTŘ, forenzních znalců při odhalování a vyšetřování trestných činů a zkoumání kriminalistických stop

Zákonitosti v kriminalistice Zákonitosti: 1.Primární a) Zákonitosti vzniku stopy b) Trvání stopy c) Zániku stopy d) Zákonitosti jiných informací o trestné činnosti (kriminalisticko-relevatních informací) 1.Sekundární a) Zákonitost nalézání stop b) Zákonitosti shromažďování stop c) Zákonitosti zkoumání jednotlivých druhů kriminalistických stop d) Zákonitosti zkoumání jiných kriminalisticko-relevantních informací Stopa (kriminalistická stopa): Je jakákoli změna, která nastala při spáchání trestné činnosti

Zákonitosti nalézání a zkoumání stop: Kriminalistická stopa 1.Stopy zjistitelné smysly člověka např. viditelné stopy, k nalezení postačí smyslové orgány člověka bez využití technických prostředků 1.Stopy zkoumané standardními vědními obory Přírodní vědy - Chemie, matematika, fyzika, antropologie, DNA atd. Forenzní vědy soudní lékařství, soudní psychologie a sexuologie, soudní chemie apod. 1.Stopy zkoumané vědním oborem kriminalistika tato vědní oblast sleduje a zabývá se předmětem zkoumání, kdy neexistují žádné jiné vědy, které by se touto problematikou zabývaly. Jedná se např. O daktyloskopii, mechanoskopii, trasologii apod.

Kriminalistická stopa Druhy kriminalistických stop: Paměťové stopy a) Smyslové orgány člověka zrak, sluch b) Využitelné při rekognici, c) Využitelné při výslechu poškozeného, podezřelého, svědka, d) Portrétní identifikace osob Tyto stopy vyžadují aktivní spolupráci subjektu, můžou být nespolehlivé a mají z tohoto důvodu pouze taktickou povahu při vyšetřování a objasňování trestné činnosti. Materiální stopy a) Věcná stopa - důkazní materiál, který se zajišťuje jako věc např. Dokument, zajištěno jako celá věc bez zkoumání, zda se na věci nachází stopy. Tyto jsou nalézány následně. b) Latentní stopy ke zviditelnění je nutné využít speciální technické prostředky c) Stopy zanechávající funkční a dynamické vlastnosti a návyky člověka

I. Obecná část kriminalistiky a) Zvláštní část vědního oboru kriminalistika Systém vědního oboru kriminalistika I. Úvod do vědy kriminalistika II. Obecná část a) Učení o trestných činech i. Důvody páchání trestné činnosti ii.způsoby páchání tr. činnosti iii. Subjekty a objekty trestné činnosti a) Učení o stopách i. Zákonitosti vzniku stopy ii.příčinný vztah k trestné činnosti iii.možnosti zjištění dokumentace a zkoumání kriminalistických stop a) Metody odhalování, vyšetřování a prevence trestné činnosti i. Obecné metody kriminalistické praxe ii.technické, přírodovědné a kriminalistické metody iii.taktické metody při odhalování, vyšetřování trestné činnosti a zkoumání kriminalistických stop

Systém vědního oboru kriminalistika Metodika vyšetřování jednotlivých druhů trestné činnosti a) Obecná metodika vyšetřování b) Dílčí metodika Kriminalistika se dále funkčně dělí: Kriminalistickou techniku zajišťování a zkoumání kriminalistických stop Kriminalistickou taktiku taktika při vyšetřování, objasňování trestné činnosti Kriminalistickou metodiku na základě poznatků vytváření metodik, které pružně reagují na nové trendy trestné činnosti

Systém vědního oboru kriminalistika Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická technika Identifikace osoby Daktyloskopie Biologie DNA Chemie, požární chemie Balistika Pyrotechnika Elektrotechnika Mechanoskopie Metalografie Defektoskopie Trasologie Grafická diagnostika, zkousmání dokladů, peněz a veřejných listin Ruční písmo Písmo psacích strojů Počítačová expertiza (standardně v civilní sféře spadá do oboru Kybernetika-výpočetní technika) Fonoskopie Antropologie Kriminalistická taktika Kriminalisticko-taktické metody, postupy a operace Kriminalistické verze Plánování a organizování vyšetřování Využití znalců a odborníků Ohledání Výslech a konfrontace Prověrka výpovědi na místě Rekognice Kriminalistický experiment Kriminalistická rekonstrukce Kriminalistická dokumentace

Systém vědního oboru kriminalistika Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická metodika vyšetřování Metodika vyšetřování krádeží Metodika vyšetřování loupeží Metodika vyšetřování podvodů Metodika vyšetřování sexuální trestných činů Metodika vyšetřování trestných činů na mládeži Metodika vyšetřování trestných činů mládeží Metodika vyšetřování vražd Metodika vyšetřování organizované kriminality Metodika vyšetřování trestných činů proti měně Metodika vyšetřování hospodářské trestné činnosti Metodika vyšetřování silničních nehod Metodika vyšetřování havárií Metodika vyšetřování požárů, výbuchů Metodika vyšetřování trestných činů proti duševnímu vlastnictví Metodika vyšetřování informační kriminality (velice rozsáhlá oblast, metodika v podstatě neexistuje).

Systém vědního oboru kriminalistika Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická technika Vyhledání stop Zajištění stop Zpracování stop Dokumentace přírodních a technických stop. bude probráno v oblasti kriminalistických stop Jsou využívány poznatky přírodních a technických vědních oborů a zvláštních kriminalistických oborů. Kriminalistická taktika Metody Postupy Oprace získávání kriminalisticko-relevatních informací uložených v paměti a vědomí člověka tzv.procesní orientace získávání informací orientace na podezřelé osoby a svědky procesní omezení práv a svobod občanů Kriminalistická metodika vyšetřování

Systém vědního oboru kriminalistika Vztah kriminalistické techniky, taktiky a metodiky Kriminalistická metodika vyšetřování Zpracované metodiky na základě již získaných poznatků typické trestné činnosti standardizace Typová kriminalistická charakteristika Typická kriminální situace Typické způsoby páchání trestné činnosti Typické vlastnosti pachatelů jednotlivé trestné činnosti Typické vlastnosti obětí trestné činnosti Typické motivy trestné činnosti Typické vyšetřovací situace Typické podněty k vyšetřování tr. činnosti Typické počáteční podmínky (časové, povětrnostní, dislokační, technické apod.) Typické vyšetřovací verze jednotlivých druhů tr. činů Zvláštnosti následujících úkonů při vyšetřování tr. činnosti atd. Typické stopy při pachání jednotlivých druhů tr. činnosti Jedná se o takové znaky, které se abnormálně vyskytují na předmětech, jsou způsobené v rámci páchané tr. činnosti. Kriminalistické stopy vznikají v důsledku spáchané tr. činnosti. Některé stopy vznikají v přímé souvislosti působení předmětů a některé na základě dalších faktorů (daktyloskopická stopa, DNA, mikrostopy apod.)

Metody vědního oboru kriminalistika Věda kriminalistika využívá své metody ke zkoumání, ověřování svých poznatků z minulosti a pružně reaguje na nové vědecko-technické poznatky, nové druhy trestné činnosti a potřeby nových kriminalistických metod a to jak v souvislosti s vyšetřováním, objasňováním trestné činnosti, tak ve vztahu ke zkoumání kriminalistických stop. Na základě těchto činností podává výklad, doporučení a metody postupu pro kriminalistickou praxi. 1.Základní metody: Obecné poznávací metody a) Pozorování pozorování jevů b) Srovnávání srovnávání stopy s nástrojem v příčinné souvislosti c) Měření d) Popis e) Dedukce f) Indukce g) Generalizace zevšeobecnění poznatků policejní, kriminalistické a soudní praxe Metody převzaté z jiných vědních oborů a) Matematické b) Fyzikální c) Chemické d) Biologické psychlogické Specifické metody vyvinuty výhradně pro vědní obor kriminalistika

Metody vědního oboru kriminalistika Základní metody: Obecné poznávací metody Metody převzaté z jiných vědních oborů Specifické metody jsou používány výhradně ve vědním oboru kriminalistika, která v rámci své praxe tyto metody sama vytvořila Generalizace zevšeobecnění poznatků při řešení trestné činnosti policejní, kriminalistické vyšetřovací a soudní praxe Využívání a přizpůsobení poznatků a metod jiných vědních disciplín Využívání a přizpůsobení poznatků a metod jiných vědních disciplín Poznatky vědního oboru biologie stavba kůže využity v prostředí daktyloskopie Poznatky vědního oboru biologie využity v oboru kriminalistiky při zajišťování bilogických stop a DNA Poznatky vědního oboru fyziky jsou využívány v kriminalistice v kriminalistickotechnickém oboru mechanoskopie, defektoskopie kriminalistické elektrotechnickém zkoumání atd.

Celospolečenský význam kriminalistiky Přínos pro společnost: 1. Úspěšný boj proti trestné činnosti 1. Napomáhá humanizaci trestního řízení 1. Ochrana občanských práv a svobod jako základní pilíř Ústavy ČR odhaluje, vyšetřuje trestnou činnost, objasňuje zda nedošlo k trestné činnosti (nehody a havárie), zajišťuje v souladu s právním řádem kroky k tomu, aby nebyl odsouzen nevinný občan 1. Prevence trestné činnosti

Pojem kriminalistické charakteristiky trestného činu Citace: Kriminalistická charakteristika trestného činu je popisem kriminalisticko-relevatních vlastností trestného činu, tj. takových vlastností, které podstatně ovlivňují proces tvorby stop a proces poznání trestného činu. Pro vědní obor kriminalistika jsou důležité pouze takové vlastnosti, které přímo či nepřímo odráží skutečnosti, které jsou důležité pro trestní řízení a nebo jsou důležité k objasnění skutečnosti, kde je podezření ze spáchání trestné činnosti. Kriminalistika se taktéž zajímá o skutečnosti, které mají vliv na povahu vytvořených kriminalistických stop. Tyto informace pak jsou informací o skutečnostech, zda trestný čin nastal, za jakých podmínek, jakým způsobem atd. Toto má nemalý vliv na poznání trestného činu. Kriminalistická charakteristika trestného činu neobsahuje vyčerpávající souhrn vlastností všech trestných čin. Obsahuje vlastnosti, které z hlediska vzniku ovlivňují tvorbu kriminalistických stop a tak poznání trestného činu. Nezahrnuje kriminalisticko nerelevantní informace jako informace nahodilé, nedůležité a nepodstatné pro trestní řízení. Druhy charakteristik: a) V obecné rovině na úrovni veškerých druhů trestné činnosti b) Na úrovni různých skupin trestné činnosti (tr.činy obecné, hospodářské)

Jednotlivé okruhy charakteristiky trestného činu Způsob páchání trestného činu Jeden z nejdůležitějších prvků kriminalistické charakteristiky, který přímo ovlivňuje proces vzniku kriminalistických stop a značně tím předurčuje možnosti poznání trestného činu. Kriminální situace Osobnostní rysy pachatele Osobnostní rysy oběti Motiv trestného činu

Jednotlivé okruhy charakteristiky trestného činu Kriminální situace Je komplexním souhrnem informací o vnějších podmínkách a prostředí, za nichž je páchán trestný čin. Toto prostředí ukazuje na jednání pachatele a naopak jeho jednání působí na prostředí a vyvolává v něm změny vznik kriminalistických stop. Kriminální situace přímo ovlivňuje vznik stop způsoby: a) Přímým jednání pachatele vnější faktory přímo ovlivňující jednání pachatele, které mají vliv na kriminalistické stopy b) Bez přičinění pachatele vliv přírodních zákonů Demografické a topologické podmínky místa činu Charakter místa činu Hustota osídlení Frekvence pohybu osob Hustota dopravní infrastruktury Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti činu a předmětů, na nichž jsou zanechány stopy Tvrdost materiálu Pružnost materiálu Tvárnost materiálu Chemická stálost, reaktivita, změna chemického složení Morfologie povrchu materiálu Čas spáchání trestného činu Meteorologické podmínky

Jednotlivé okruhy charakteristiky trestného činu Kriminální situace Je komplexním souhrnem informací o vnějších podmínkách a prostředí, za nichž je páchán trestný čin. Toto prostředí ukazuje na jednání pachatele a naopak jeho jednání působí na prostředí a vyvolává v něm změny vznik kriminalistických stop. Kriminální situace přímo ovlivňuje vznik stop způsoby: Demografické a topologické podmínky místa činu Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti činu a předmětů, na nichž jsou zanechány stopy Čas spáchání trestného činu Z hlediska trestné činnosti může být důležitý čas zejména z důvodu posouzení pohybu potenciálních svědků trestné činnosti (např. v noci je menší možnost svědků oproti denní době) Jestliže je skutek, trestná činnost prováděna delší časový úsek vzniká ve většině případů větší počet stop než u skutku, který proběhl v krátkém časovém úseku. V případě, že dojde ke spáchání skutku v delším časovém úseku je nutné celou věc posuzovat v celém jejím rozsahu. Meteorologické podmínky Některé kriminalistické stopy je možno vytvořit pouze za určitých meteorologických podmínek stopy ve sněhu, stopy v blátě Meteorologické podmínky taktéž ovlivňují trvanlivost některých stop

Jednotlivé okruhy charakteristiky trestného činu Osobnostní rysy pachatele Ve vztahu k řešení jednotlivých trestních skutků ne nezanedbatelnou oblastí též osobnost pachatel, která se popisuje těmito základními rysy osobnosti pachatele a) Typické vlastnosti pachatele určitých druhů trestné činnosti a) Vlastnosti pachatele, které zjevně ovlivňují tvorbu stop a) Vlastnosti pachatele, které ovlivňují průběh vyšetřování trestné činnosti Osobnostní rysy oběti Viktimologie věda o obětech trestných činů, která má značný vliv na tvorbu stop Motiv trestného činu Motivy u jednotlivých trestních činů mohou být různé Motiv se nejvíce uplatňuje u objasňování, vyšetřování a v důkazním řízení při řešení trestných činů násilné povahy (vraždy, ublížení na zdraví), popř. u výhružných anonymních dopisů apod. Motivy se následně promítají do způsobu a tvorby kriminalistických stop.

Způsob páchání trestného činu Nezbytnou součástí objasňování, vyšetřování trestného činu je konkrétní jednání osoby pachatel. Jestliže chceme zjistit, specifikovat, jakým způsobem, jakými postupy pachatel konal je nutné zachytiti způsob trestného činu. Definice způsobu páchání trestného činu - citace Způsob páchání trestného činu je specifikovaný operacionálních elementů trestného činu a činnosti s ním úzce spjaté. Při studiu způsobu páchání kriminalistika sleduje operacionální elementy (způsoby a operace při jednání) komplexně a to i v případě, že současné poznatky nevykazují relevantnost, avšak se může stát, že tyto se stanou relevantními po získání dalších doplňujících informací z výslechů, rekognicí, pokusů atd. Vědní obor kriminalistika se taktéž o tyto informace zajímá z důvodu, že i tyto vytvářejí stopy, které přináší nové poznatky pro řešení určitých druhů trestné činnosti. Mezi takové jednání patří např. Irelevantní doprovodná jednání jako je např. Konzumace alkoholu na místě činu, vandalství apod. Mezi takové činnosti spadají veškeré stádia trestné činnosti a to i stádium nedokonaných trestných činů, jednání při přípravě, pokusu a dokonání trestného činu.