Fiskální výhled. České republiky. Ministerstvo financí odbor Finanční politika

makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální politiky, vývoj veřejných financí, veřejné rozpočty, peněžní toky, vládní sektor, národní účty, mezinárodní srovnání, střednědobý fiskální výhled, střednědobý výhled státního rozpočtu, výdajové rámce, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, fiskální projekce, čisté půjčky, čisté výpůjčky, veřejný dluh, makroekonomický vývoj, záměry fiskální Ministerstvo financí odbor Finanční politika Fiskální výhled České republiky listopad 2015

Fiskální výhled České republiky listopad 2015 Ministerstvo financí ČR Letenská 15, 118 10 Praha 1 Tel.: 257 041 111 E-mail: Fiscal.Outlook@mfcr.cz ISSN 1804-7998 Vychází 2 ročně, zdarma Elektronický archiv: http://www.mfcr.cz/fiskalnivyhled

Fiskální výhled České republiky listopad 2015

Obsah Úvod... 1 1 Hospodářský vývoj a fiskální politika... 2 1.1 Makroekonomický vývoj... 2 1.2 Záměry fiskální politiky... 3 2 Krátkodobý vývoj hospodaření sektoru vládních institucí... 5 2.1 Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR v roce 2014... 5 2.2 Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR v roce 2015... 7 2.3 Mezinárodní srovnání... 10 3 Střednědobý fiskální výhled... 14 3.1 Střednědobý výhled a výdajový rámec... 14 3.2 Střednědobý výhled sektoru vládních institucí... 15 3.3 Analýza citlivosti... 21 3.4 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí... 23 4 Veřejné rozpočty peněžní toky (GFS 2001)... 26 4.1 Veřejné rozpočty v roce 2015... 26 4.2 Veřejné rozpočty v roce 2016... 27 5 Fiskální impuls... 28 5.1 Definice pojmu... 28 5.2 Input přístup strana vstupů... 28 5.3 Output přístup strana výstupů... 30 5.4 Závěr... 31 6 Reforma fiskálního rámce v ČR... 33 6.1 Pravidlo výdajů státního rozpočtu a státních fondů... 33 6.2 Pravidlo pro výši dluhu sektoru vládních institucí... 36 6.3 Pravidlo pro územní samosprávné celky... 36 6.4 Nezávislá fiskální instituce... 37 6.5 Transparentnost... 38 7 Použitá literatura... 39 A Tabulková příloha metodika GFS 2001... 42 B Tabulková příloha metodika ESA 2010... 47 C Seznamy tematických kapitol a boxů předchozích Fiskálních výhledů ČR... 58 je zpracováván v odboru Finanční politika MF ČR s pololetní periodicitou (publikován zpravidla koncem května a listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2016), u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky (tj. do roku 2018). Publikace je dostupná na internetových stránkách MF ČR na adrese: http://www.mfcr.cz/fiskalnivyhled Nedílnou součástí Fiskálního výhledu ČR je i metodická příručka, která definuje, upřesňuje a vysvětluje řadu pojmů, metod a použitých statistik. Rádi přivítáme relevantní připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky prosím zasílejte na adresu: Fiscal.Outlook@mfcr.cz

Seznam tabulek Tabulka 1.1: Hlavní makroekonomické indikátory (2014 2018)... 3 Tabulka 1.2: Nastavení fiskální politiky (2012 2018)... 4 Tabulka 2.1: Příjmy sektoru vládních institucí (2009 2015)... 6 Tabulka 2.2: Výdaje sektoru vládních institucí (2009 2015)... 6 Tabulka 2.3: Saldo sektoru vládních institucí a jeho subsektorů (2009 2015)... 7 Tabulka 2.4: Dluh sektoru vládních institucí, jeho subsektorů a změna hrubého dluhu (2009 2015)... 7 Tabulka 2.5: Vývoj akruálních daňových příjmů a příslušných makroekonomických bází v 1. pololetí 2015... 10 Tabulka 3.1: Úprava původního střednědobého výdajového rámce... 15 Tabulka 3.2: Rozdíly mezi střednědobým výdajovým rámcem schváleným v roce 2014 a upraveným v roce 2015 a nově navržené částky Rámce do roku 2018... 15 Tabulka 3.3: Hospodaření sektoru vládních institucí... 15 Tabulka 3.4: Výhled příjmů sektoru vládních institucí... 17 Tabulka 3.5: Struktura diskrečních opatření (2016 2018)... 18 Tabulka 3.6: Výhled výdajů sektoru vládních institucí... 19 Tabulka 3.7: Hrubý konsolidovaný dluh sektoru vládních institucí... 20 Tabulka 3.8: Strukturální saldo sektoru vládních institucí (metoda OECD)... 21 Tabulka 3.9: Modelové scénáře makroekonomických simulací... 22 Tabulka 3.10: Základní makroekonomické a demografické předpoklady projekcí... 24 Tabulka 3.11: Projekce dlouhodobých výdajů 2013 2060... 24 Tabulka 5.1: Fiskální impuls (input přístup)... 29 Tabulka 5.2: Odhady multiplikátorů vládních příjmů a výdajů... 30 Tabulka 5.3: Faktory ovlivňující velikost fiskálního multiplikátoru... 31 Tabulka 5.4: Vývoj HDP a fiskální impuls... 31 Tabulka A.1: Příjmy veřejných rozpočtů... 42 Tabulka A.2: Příjmy veřejných rozpočtů (podíl na HDP)... 43 Tabulka A.3: Výdaje veřejných rozpočtů... 44 Tabulka A.4: Výdaje veřejných rozpočtů (podíl na HDP)... 44 Tabulka A.5: Saldo veřejných rozpočtů... 45 Tabulka A.6: Struktura salda veřejných rozpočtů... 45 Tabulka A.7: Zdroje a užití veřejných rozpočtů... 45 Tabulka A.8: Dluh veřejných rozpočtů... 46 Tabulka B.1: Příjmy sektoru vládních institucí... 47 Tabulka B.2: Daňové příjmy sektoru vládních institucí... 48 Tabulka B.3: Daňové příjmy sektoru vládních institucí (podíl na HDP)... 49 Tabulka B.4: Příjmy subsektoru ústředních vládních institucí... 49 Tabulka B.5: Příjmy subsektoru místních vládních institucí... 50 Tabulka B.6: Příjmy subsektoru fondů sociálního zabezpečení... 50 Tabulka B.7: Výdaje sektoru vládních institucí... 51 Tabulka B.8: Výdaje sektoru vládních institucí (podíl na HDP)... 52 Tabulka B.9: Výdaje subsektoru ústředních vládních institucí... 52 Tabulka B.10: Výdaje subsektoru místních vládních institucí... 53 Tabulka B.11: Výdaje subsektoru fondů sociálního zabezpečení... 53 Tabulka B.12: Saldo sektoru vládních institucí podle subsektorů... 54 Tabulka B.13: Dluh sektoru vládních institucí podle finančních instrumentů... 54

Tabulka B.14: Dluh sektoru vládních institucí podle finančních instrumentů (podíl na HDP)... 55 Tabulka B.15: Saldo a dluh sektoru vládních institucí zemí EU (2011 2015)... 56 Tabulka B.16: Transakce sektoru vládních institucí zemí EU (2014)... 57 Seznam obrázků Obrázek 2.1: Poskytování zdravotní péče nemocnicí mimo sektor vládních institucí (1) a v sektoru vládních institucí (2)8 Obrázek 2.2: Vývoj reálného HDP a inkasa daňových příjmů... 9 Obrázek 2.3: Struktura nominálního růstu HDP dle užití... 9 Obrázek 2.4: Struktura nominálního růstu HDP dle důchodů... 9 Obrázek 2.5: Saldo sektoru vládních institucí ve vybraných zemích EU (2012 2015)... 12 Obrázek 2.6: Dluh sektoru vládních institucí ve vybraných zemích EU (2012 2015)... 12 Obrázek 2.7: Spready vůči německým dluhopisům ve vybraných zemích EU (leden 2008 až říjen 2015)... 13 Obrázek 3.1: Projekce salda důchodového účtu... 25 Obrázek 4.1: Salda veřejných rozpočtů (2007 2016)... 26 Obrázek 6.1: Statický pohled na fiskální politiku... 33 Obrázek 6.2: Dynamický pohled na fiskální politiku... 33 Obrázek 6.3: Strukturální saldo a střednědobý rozpočtový cíl v ČR... 34 Obrázek 6.4: Rozdělení růstu reálného HDP v ČR... 35 Obrázek 6.5: Meziroční růst reálného HDP v ČR... 35 Obrázek 6.6: Vyhodnocení pravidla pro obce za rok 2014... 37 Obrázek 6.7: Vyhodnocení pravidla pro kraje za rok 2014... 37 Seznam boxů Box 1: Rozšíření sektoru vládních institucí... 8 Box 2: Růst české ekonomiky a vývoj daňových příjmů v roce 2015... 9 Box 3: Technika výdajového pravidla... 35

Seznam použitých zkratek b.c.... běžné ceny CZK... kódové označení české koruny ČNB... Česká národní banka ČSÚ... Český statistický úřad ECB... Evropská centrální banka EK... Evropská komise ESA 2010... Evropský systém národních a regionálních účtů z roku 2010 EU, EU28... Evropská unie (svým pokrytím zahrnuje všech 28 zemí) EUR... kódové označení eura GFS 2001... Vládní finanční statistika z roku 2001 HDP... hrubý domácí produkt HPP... hrubý provozní přebytek MF ČR... Ministerstvo financí ČR p.a.... per annum (za rok) p.b.... procentní bod s.c.... stálé ceny Značky použité v tabulkách Pomlčka ( ) na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval nebo zápis není z logických důvodů možný. Uzávěrka datových zdrojů Makroekonomické datové zdroje v této publikaci jsou vztaženy k 12. říjnu 2015, fiskální data k 13. listopadu 2015, výnosy státních dluhopisů k 11. listopadu 2015 a mezinárodní srovnání k 21. říjnu 2015 a 5. listopadu 2015. Poznámka Součtové údaje publikované v tabulkách mohou být v některých případech zatíženy nepřesností na posledním desetinném místě vzhledem k zaokrouhlování.

Úvod Rok 2015 přinesl v oblasti fiskální politiky hned několik výjimečných událostí, především pak v oblasti investiční aktivity a výnosů státních dluhopisů. Výše investic sektoru vládních institucí je největší minimálně od roku 1995. I po zohlednění pronájmu bojových letounů JAS-39 Gripen převyšuje hodnota investic nejvyšší předkrizovou úroveň o více než 10 mld. Kč. Výrazně tomu napomohlo rychlejší využívání prostředků z evropských fondů. Druhým fenoménem jsou rekordně nízké výnosy státních dluhopisů. Dne 28. srpna 2015 se podařilo poprvé v historii ČR prodat na primárním trhu střednědobé dluhopisy se záporným výnosem 0,001 % v hodnotě téměř 4,2 mld. Kč. V důsledku tohoto úspěchu byly emitovány další, tentokrát se splatností v roce 2017 a s nulovým kupónem. Při jejich prodeji 11. září 2015 se podařilo dosáhnout výnosu 0,212 % s objemem v hodnotě 16,6 mld. Kč, při další tranši ze 14. října 2015 byly emitovány dluhopisy s výnosem 0,323 % v objemu 9,2 mld. Kč. V neposlední řadě v aukci ze dne 11. listopadu 2015 byly umístěny střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 11,0 mld. Kč při průměrném výnosu 0,332 % p.a. Pokladniční poukázky se kontinuálně se záporným úrokovým výnosem obchodují na primárním trhu od září roku 2015. Na sekundárním trhu se dostaly průměrné měsíční sazby střednědobých dluhopisů se splatností 2 roky do záporných čísel v dubnu roku 2015 a od srpna roku 2015 se v nich kontinuálně drží (v říjnu 2015 činila 0,28 %). V říjnu roku 2015 byla zaznamenána i záporná průměrná měsíční sazba na sekundárním trhu u dluhopisů se zbytkovou splatností 5 let ( 0,05 %). Z hlediska budoucího směru fiskální politiky je momentálně diskutovaným tématem výše deficitu státního rozpočtu na rok 2016. Koalice se již během projednávání Konvergenčního programu shodla na výši deficitu 70 mld. Kč (usnesení vlády č. 319/2015), který se podařilo udržet. S přihlédnutím k ekonomickému růstu v letošním roce bývá navržená výše deficitu státního rozpočtu označována jako málo ambiciózní. Tato námitka není zcela opodstatněná. Z hlediska makroekonomického vývoje rok 2015 sice výrazně překvapil (očekáváme reálný růst ekonomiky ve výši 4,5 %), nicméně je nutné ho chápat jako výjimečný z důvodu několika klíčových faktorů. Jde především o fiskální stimul tažený masivními investicemi spolufinancovanými prostředky z programového období 2007 2013, a dále pak nízké ceny ropy. V následujících letech očekáváme zvolnění tempa růstu HDP postupně na 2,7 % a 2,4 %. Přímo úměrný vliv reálného růstu HDP na růst daňových příjmů je relevantní pouze tehdy, pokud by byl nulový cenový růst, neměnná důchodová struktura a struktura užití HDP, nemluvě o stabilitě daňových sazeb či legislativních základen pro odvod daní. Proto je reálný růst HDP pouze spíše indikativním ukazatelem pro nárůst daňových příjmů. Namísto něj je vhodnější sledovat nominální vývoj makroekonomických základen jednotlivých daňových titulů, především spotřeby domácností a vývoj mezd a platů. Odhady těchto veličin se v predikcích MF ČR na letošní a příští rok v průběhu roku 2015 měnily mnohem méně než reálný růst HDP. Vzestupné odhady reálného růstu v letošním roce jdou totiž na vrub především silné investiční aktivitě, která však primárně není daňově účinná. Za oblast celého sektoru vládních institucí dostala ČR ze strany EU doporučení, aby v roce 2016 zajistila fiskální úsilí (tj. změnu strukturálního salda) ve výši 0,5 % HDP. Podle aktuálních propočtů by konsolidace v této výši vyžadovala dodatečné úspory ve výši cca 10 mld. Kč, což není ve světle aktuálních problémů (především rizika pocházející z vnějšího prostředí včetně migrační krize) dosažitelné. Na druhou stranu se vláda ve své strategii, zejména vlivem opatření pro lepší výběr daní, snaží o proticyklickou fiskální politiku a od roku 2016 by strukturální saldo mělo v každém roce výhledu klesat. Předkládaný Fiskální výhled vychází z říjnové Makroekonomické predikce ČR Ministerstva financí (MF ČR, 2015c) a z návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2016 včetně návrhu střednědobého výhledu do roku 2018. V rozpočtových dokumentech se odráží program koaliční vlády, zejména pak prorůstová orientace hospodářské politiky. Nicméně vše je podřízeno cíli bezpečně udržet saldo sektoru vládních institucí nad hraniční hodnotou 3 % HDP. Pro rok 2016 odhadujeme celkové saldo sektoru vládních institucí na úrovni 1,2 % HDP a s ekonomickým růstem i poklesem strukturálního salda by se měl tento indikátor postupně zlepšovat. Aktuální Fiskální výhled přináší tradičně tematickou kapitolu. Toto vydání obsahuje hned dvě. První z nich se věnuje přístupu MF ČR k výpočtu vlivu fiskální politiky na reálnou ekonomiku, tzv. fiskálnímu impulsu. Výpočet fiskálního impulsu jako původního přístupu MF ČR je zaměřen na využití tzv. input přístupu, otázka multiplikátorů a kvantifikovaného dopadu do samotného HDP je zpracována s využitím studií, které velikost multiplikátorů fiskální politiky pro ČR počítají. Druhá tematická kapitola popisuje aktuální znění vládních návrhů zákonů o rozpočtové odpovědnosti. Tím především vycházíme vstříc poptávce odborné veřejnosti, která si tyto informace často žádá. Je však nutné zdůraznit, že aktuální podoba se při projednávání v parlamentu může samozřejmě ještě změnit. Součástí Fiskálního výhledu je již tradičně rozsáhlá tabulková příloha, která je v plných časových řadách volně ke stažení na stránkách Ministerstva financí ČR (www.mfcr.cz/fiskalnivyhled). listopad 2015 1

1 Hospodářský vývoj a fiskální politika 1.1 Makroekonomický vývoj Po mimořádně silném růstu v 1. čtvrtletí 2015, který byl ale zčásti dán jednorázovými faktory, se mezičtvrtletní růst reálného HDP ve 2. čtvrtletí zpomalil na 1,1 %. Reálná hrubá přidaná hodnota, která na rozdíl od HDP nezahrnuje saldo daní a dotací na produkty, v porovnání s 1. čtvrtletím 2015 vzrostla o 0,9 %. Dynamický růst české ekonomiky tak pokračoval. Předpokládáme, že se reálný HDP za celý rok 2015 zvýší o 4,5 %. 1 Mnohé z příčin robustního růstu české ekonomiky lze ale označit za jednorázové faktory, jejichž působení je omezeno pouze na letošní rok. Jde zejména o spolufinancování projektů z fondů EU z programového období 2007 2013, fiskální stimulaci (která částečně souvisí s fondy EU), pozitivní nabídkový šok v podobě meziročního propadu korunové ceny ropy a v neposlední řadě též statistický efekt mimořádně silného růstu v 1. čtvrtletí 2015. V roce 2016 by se ekonomický růst po odeznění těchto faktorů mohl zpomalit na 2,7 %, pro roky 2017 a 2018 pak počítáme s růstem HDP o 2,4 %. Hlavním tahounem růstu by v horizontu výhledu měla být domácí poptávka, a to jak spotřeba, tak investice. Očekáváme, že saldo zahraničního obchodu ve stálých cenách bude růst HDP v roce 2015 mírně tlumit, v dalších letech by ale jeho vliv měl být nepatrně pozitivní. Růst ekonomik hlavních obchodních partnerů je kompenzován zvýšenými dovozy, danými růstem domácí poptávky a vysokou dovozní náročností českého exportu. Růst reálné spotřeby domácností v roce 2015 o 2,9 % bude podpořen velmi nízkou inflací, v dalších letech by se růst spotřeby domácností mohl zpomalit na 2,5 % v roce 2016, resp. 2,3 % v letech 2017 2018. V celém horizontu predikce i výhledu bude na zvyšování výdajů domácností na konečnou spotřebu příznivě působit zlepšování situace na trhu práce a růst objemu mezd a platů. Investiční aktivita bude pozitivně ovlivněna růstem hrubého provozního přebytku a dynamikou domácí poptávky. V roce 2015 by navíc měla k růstu investic přispět snaha o maximální využití prostředků z minulé finanční perspektivy, a projeví se také jednorázový efekt pronájmu letounů JAS-39 Gripen (ten ale neovlivní HDP, neboť tato transakce zároveň zvýší dovoz). Tvorba hrubého fixního kapitálu by tak v roce 2015 mohla vzrůst o 8,2 %, pro rok 2016 je očekáváno zpo- 1 Dle odhadu ČSÚ z 27. listopadu reálný HDP ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně vzrostl o 4,5 %, vůči předchozímu čtvrtletí se zvýšil o 0,5 %. Při zachování predikovaného mezičtvrtletního růstu HDP ve výši 0,6 % ve 4. čtvrtletí vychází růst reálného HDP pro rok 2015 stále na 4,5 % publikovaných v říjnové Makroekonomické predikci. malení růstu na 2,9 %, částečně v důsledku pravděpodobně pozvolného náběhu nových projektů z fondů EU v rámci finanční perspektivy 2014 2020. V letech výhledu by růst tvorby hrubého fixního kapitálu mohl mírně přesahovat 3 %. Průměrná míra inflace by v roce 2015 stejně jako v roce 2014 měla dosáhnout jen 0,4 %. Hlavním protiinflačním faktorem je pozitivní nabídkový šok v podobě výrazného meziročního poklesu ceny ropy, protiinflačně však působí také klesající ceny výrobců v eurozóně a pokles jednotkových nákladů práce. V opačném směru se začínají projevovat poptávkové tlaky dané dynamickým růstem HDP a pravděpodobně již uzavřenou produkční mezerou. Proinflačně působí též kurz CZK/USD. Po odeznění výše zmíněného pozitivního nabídkového šoku by se v roce 2016 měla inflace zrychlit. Hlavní faktory ovlivňující inflaci by měly působit buď neutrálně (měnový kurz), anebo proinflačně (rostoucí poptávka ve spojení se zvětšující se kladnou produkční mezerou, růst ceny ropy a jednotkových nákladů práce). Průměrná míra inflace by tak měla dosáhnout 1,1 %. V letech výhledu by se již inflace měla nacházet v těsné blízkosti inflačního cíle ČNB. V souvislosti s očekávaným růstem ekonomiky by se měla zlepšovat také situace na trhu práce. Průměrná míra nezaměstnanosti by letos mohla klesnout z 6,1 % v roce 2014 na 5,2 % v roce 2015. V dalších letech by její snižování mělo být pozvolné, neboť bude narážet na zvyšující se strukturální omezení se snižující se mírou nezaměstnanosti lze očekávat narůstající frikce v podobě nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci, a míra nezaměstnanosti by tak v roce 2018 mohla činit 4,7 %. Zaměstnanost by se v letošním roce mohla zvýšit o 1,3 %, v letech 2016 2018 by však měla růst výrazně pomalejším tempem. Růst objemu mezd a platů by měl v celém horizontu predikce i výhledu mírně přesahovat 4 %, a to nejen díky předpokládanému zlepšování situace soukromého sektoru, ale i vlivem růstu platů v sektoru vládních institucí. Běžný účet platební bilance by v letech 2015 i 2016 mohl vykázat mírný přebytek. Vysoký přebytek bilance zboží a služeb bude kromě očekávaného zlepšení výkonnosti ekonomik hlavních obchodních partnerů podpořen nízkou cenou ropy, opačný vliv na saldo běžného účtu však bude mít pokračující prohlubování schodku bilance prvotních důchodů. Tento faktor stojí i za předpokládaným přechodem salda běžného účtu do mírného schodku (0,2 0,3 % HDP) v letech výhledu. Rizika predikce považujeme za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším okolí české 2 listopad 2015

ekonomiky. Jedná se především o nejistoty spjaté se zpomalováním čínské ekonomiky, načasováním zvyšování měnově-politických sazeb v USA a dalším vývojem v kauze týkající se manipulací s měřením emisí u dieselových motorů vozů koncernu Volkswagen, u které zatím nepočítáme s příliš významným makroekonomickým dopadem. Nestabilita a eskalace konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe vyvolaly vážnou migrační krizi, jejíž ekonomický dopad však nelze zatím odhadnout. S ohledem na nízký počet žadatelů o azyl v ČR by ale přímé dopady na českou ekonomiku měly být zanedbatelné. Tabulka 1.1: Hlavní makroekonomické indikátory (2014 2018) 2014 2015 2016 2017 2018 2015 2016 2017 2018 Skutečnost Současná predikce a výhled Fiskální výhled květen 2015 Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4261 4482 4642 4820 5014 4467 4644 4816 5002 růst v %, s.c. 2,0 4,5 2,7 2,4 2,4 2,7 2,5 2,3 2,3 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 1,5 2,9 2,5 2,3 2,3 2,8 2,3 2,2 2,1 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 1,8 2,2 2,0 1,5 1,3 1,7 1,6 1,5 1,3 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 2,0 8,2 2,9 3,4 3,2 5,3 4,2 3,2 3,2 Příspěvek zahr. obchodu k růstu HDP p.b., s.c. -0,2-0,2 0,3 0,2 0,2-0,3 0,0 0,1 0,1 Deflátor HDP růst v % 2,5 0,7 0,9 1,4 1,6 1,9 1,4 1,4 1,5 Průměrná míra inflace % 0,4 0,4 1,1 1,9 1,9 0,3 1,5 1,8 1,9 Zaměstnanost růst v % 0,8 1,3 0,3 0,1 0,1 0,7 0,2 0,1 0,1 Míra nezaměstnanosti průměr v % 6,1 5,2 4,9 4,8 4,7 5,7 5,5 5,4 5,3 Objem mezd a platů dom. koncept růst v %, b.c. 1,9 4,2 4,3 4,3 4,3 4,0 4,1 4,1 4,1 Saldo běžného účtu % HDP 0,6 0,7 0,2-0,2-0,3 1,3 0,9 0,4 0,0 Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 27,5 27,3 27,1 26,8 26,2 27,5 27,5 27,2 26,8 Dlouhodobé úrokové sazby 10 let % p.a. 1,6 0,7 1,2 1,5 1,8 0,6 0,8 1,2 1,8 Ropa Brent USD/barel 99,0 54,3 58,8 67,5 72,3 60,2 68,3 73,5 77,3 HDP eurozóny EA12 růst v %, s.c. 0,8 1,4 1,6 2,0 2,1 1,4 1,8 1,9 2,1 Pozn.: Údaje za zaměstnanost a za míru nezaměstnanosti jsou odvozeny dle metodiky Výběrového šetření pracovních sil. Zdroj: MF ČR (2015a, 2015c). 1.2 Záměry fiskální politiky Na základě výsledků říjnové notifikace vládního deficitu a dluhu (Eurostat, 2015b) by měl deficit sektoru vládních institucí v roce 2015 dosáhnout hodnoty 1,9 % HDP. Přestože se jedná o stejný výsledek jako v roce 2014, odhadujeme, že v důsledku měnící se cyklické složky se strukturální saldo zhorší z 1,1 % HDP v roce 2014 na 1,9 % HDP v roce 2015. V následujících letech by se měla projevit zejména opatření proti daňovým únikům, která by postupně měla zajistit návrat prakticky na střednědobý rozpočtový cíl, který pro ČR odpovídá strukturálnímu saldu ve výši 1 % HDP. To potvrzuje vládou deklarovanou změnu v nastavení fiskální politiky a dočasné přerušení fiskální restrikce v zájmu podpory hospodářského oživení. Od roku 2016 by mělo být fiskální úsilí kladné a do roku 2018 by mělo kumulativně dosáhnout výše 0,8 p.b. (viz Tabulka 1.2). V dalších letech 2016 až 2018 pak predikujeme deficity ve výši 1,2 % HDP v roce 2016, v roce 2017 0,8 % HDP a 0,5 % HDP v roce 2018. Snížení deficitů v těchto letech očekáváme jednak díky zlepšující se makroekonomické situaci a kladnému příspěvku cyklické složky salda, jednak díky kladnému fiskálnímu úsilí. Jednou z hlavních priorit stávající vlády v oblasti fiskální politiky je zvyšování efektivity výběru daní a boj proti daňovým únikům. MF ČR proto připravilo soubor opatření, která možnosti krácení daní výrazně omezí a přispějí tím ke zvýšení daňových příjmů při současném zachování (statutární) daňové zátěže. Od ledna 2016 bude platit kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, v druhé polovině roku 2016 pak i elektronická evidence tržeb. Úspěšně v boji s daňovými úniky působí specializovaný útvar Kobra. Těžiště aktivní vládní politiky se tak nachází na příjmové straně vládních financí. Detailním pohledem na predikovaný vývoj příjmů a výdajů sektoru vládních institucí se zabývá kapitola 3. listopad 2015 3

Tabulka 1.2: Nastavení fiskální politiky (2012 2018) (v % HDP, fiskální úsilí v procentních bodech) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Saldo sektoru vládních institucí -4,0-1,3-1,9-1,9-1,2-0,8-0,5 cyklická složka salda -0,8-1,3-0,6 0,3 0,5 0,5 0,6 jednorázové a ostatní přechodné operace -2,0 0,0-0,3-0,3-0,1 0,0 0,0 strukturální saldo -1,2 0,0-1,1-1,9-1,6-1,3-1,1 Fiskální úsilí (změna strukturálního salda) 1,2 1,2-1,1-0,8 0,3 0,3 0,2 Cyklická složka salda podle metody ECB -0,5-0,9-0,6 0,0 0,2 0,4 0,5 Strukturální saldo podle metody ECB -1,4-0,4-1,1-1,6-1,4-1,1-1,0 Fiskální úsilí podle metody ECB 1,1 1,0-0,7-0,5 0,2 0,2 0,1 Pozn.: Rozdílný vývoj cyklické složky salda (a tedy i strukturálního salda) podle metod Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské centrální banky je způsoben tím, že metoda Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pracuje s cyklem definovaným pomocí mezery výstupu, metoda druhá modeluje cyklické chování citlivých položek vládních příjmů a výdajů vzhledem k cyklickému průběhu dílčích makroekonomických bází (mzdy a jiné příjmy z pracovní činnosti v soukromém sektoru, čistý provozní přebytek, spotřeba domácností a nezaměstnanost). Ty mají odlišný cyklický vývoj než HDP a jeho potenciál. Zdroj: ČSÚ (2015a, 2015b). Predikce a výpočty MF ČR. 4 listopad 2015

2 Krátkodobý vývoj hospodaření sektoru vládních institucí 2.1 Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR v roce 2014 Podle aktuálních údajů ČSÚ dosáhlo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2014 deficitu ve výši 1,9 % HDP a ve srovnání s rokem 2013 je deficit vyšší o 0,7 p.b. Výsledné saldo bylo ovlivněno výrazným způsobem jak hospodařením finančních institucí (např. Fond pojištění vkladů v roce 2014 vyplácel náhrady klientům zkrachovalých družstevních záložen ve výši 14,7 mld. Kč), tak jednorázovým akruálním výpadkem spotřebních daní a znovunastartováním investiční aktivity. Ve srovnání s MF ČR (2015a) je výsledek salda sektoru vládních institucí roku 2014 o 0,1 p.b. lepší. Celkový nárůst příjmů v roce 2014 činil 2,6 %, přičemž dosáhly úrovně 40,6 % HDP. Příjmy z daní a příspěvků na sociální zabezpečení vzrostly o 2,3 %. Celková daňová kvóta se v roce 2014 meziročně snížila o 0,7 p.b. na 34,1 % HDP, kdy ke snížení nejvíce přispěl výrazný výpadek na daních z tabákových výrobků. Výnos nepřímých daní v roce 2014 poklesl o 2,1 %, především vlivem zmíněného výnosu spotřebních daní z tabákových výrobků. V průběhu roku 2014 bylo schváleno opatření zavádějící časové omezení prodeje tabákových nálepek s bezprostředně předcházející sazbou, a v důsledku toho byl výrazně redukován motiv předzásobení se. Jelikož tato daň je splatná cca 2 měsíce od objednání tabákových nálepek, dochází při akrualizaci jejích příjmů k posunu zpět právě o 2 měsíce. Proto například za velmi příznivý leden a únor roku 2014, kdy bylo v inkasu patrné výrazné předzásobení, byly příjmy přesunuty do výnosu roku 2013. Naopak výrazně meziročně horší (téměř o 17 mld. Kč) první dva měsíce roku 2015 byly zahrnuty do roku 2014. Daně z tabákových výrobků se propadly téměř na polovinu svého dlouhodobého výnosu. Dalšími opatřeními ovlivňujícími vývoj spotřebních daní ve výši cca 0,1 % HDP byly snížení odvodu z energie vyrobené ze slunečního záření (nižší sazba), meziroční pokles vratky spotřební daně z minerálních olejů pro zemědělské prvovýrobce a zvýšení sazeb daní z tabákových výrobků. Součástí spotřebních daní v systému národních účtů ESA 2010 je i přesměrování plateb za obnovitelné zdroje ve výši přibližně 26 mld. Kč, které přímo neprocházejí sektorem vládních institucí (resp. jsou vybírány subjektem mimo sektor vládních institucí a vypláceny také subjektům mimo sektor vládních institucí), ale na základě metodiky ESA 2010 jsou přes sektor vládních institucí účetně přesměrovány. Vliv na saldo je nulový, protože položka má svůj odraz v dotacích na straně výdajů. Naopak velmi pozitivní vývoj nastal u výnosu daně z přidané hodnoty, jehož meziroční nárůst přesáhl 5 %, a reflektoval tak nastartovaný trend vyššího výběru daní vlivem postupného zavádění opatření proti daňovým únikům. Ekonomický růst se příznivě odrazil ve výběru přímých daní, které vzrostly o 7,6 %, primárně v důsledku příznivého vývoje daně z příjmů právnických osob (nárůst o 8,5 %). Výnos daně z příjmů fyzických osob vzrostl o téměř 7 %. Saldo v roce 2014 bylo výrazným způsobem negativně ovlivněno vratkami slev na poplatníka pracujícím důchodcům na základě nálezu Ústavního soudu (publikovaného jako předpis č. 162/2014 Sb.) s vlivem cca 0,2 % HDP. V metodice ESA 2010 tato vratka neovlivnila samotnou výši daně, ale byla zaznamenána jako kapitálový transfer vyplacený sektorem vládních institucí. Zvýšení příjmových sociálních příspěvků o 3,6 % bylo do značné míry ovlivněno zvýšením platby za státní pojištěnce ve výši přesahující 6 mld. Kč. Jedná se o výdaj státního rozpočtu a zároveň příjem subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny). Na samotné saldo mají pak vliv až úhrady zdravotních pojišťoven zdravotnickým zařízením za péči, jež jsou hrazeny mimo sektor vládních institucí. Relativně nejvíce meziročně vzrostly, vlivem výrazného nárůstu investic spolufinancovaných z evropských zdrojů, příjmové kapitálové transfery (v absolutním vyjádření ovšem jde o řádově menší položku než daňové příjmy), a to o 30 %. Celkové saldo je pak ovlivněno pouze o národní financování. Jedná se o akruální příjem, který zobrazuje objem proinvestovaných evropských zdrojů v daném roce. Příjmy roku 2014 byly dále pozitivně ovlivněny výnosy z prodeje licencí kmitočtových pásem mobilním operátorům ve výši 8,5 mld. Kč. Ve struktuře příjmů (a také výdajů) došlo k výrazným změnám z důvodu začlenění všech příspěvkových organizací a veřejných nemocnic do sektoru vládních institucí. Na straně příjmů jsou to především tržby vlivem zahrnutí produkce veřejných nemocnic, která předtím byla vykazována v sektoru nefinančních podniků (viz Box 1). Celkové výdaje vzrostly o 4,4 %, přičemž dosáhly úrovně 42,6 % HDP. Ve srovnání se skutečností roku 2013 jde tedy o stagnaci poměru k HDP. Nominální výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 2,9 %. Růst byl tažen vývojem naturál- listopad 2015 5

ních sociálních dávek (zejména platbami zdravotních pojišťoven za zdravotní péči), které se zvýšily oproti roku 2013 o téměř 5 %. Dále vzrostly náhrady zaměstnancům o 3,5 % v důsledku zvýšení platů ve státní správě a zdravotnictví (dopad cca 0,1 % HDP). Mezispotřeba (nákupy zboží a služeb sektoru vládních institucí) se ve srovnání s rokem 2013 vyvíjela umírněně, její růst dosáhl pouze 1,7 %. Vlivem začlenění veřejných nemocnic do sektoru vládních institucí jsou naturální dávky v současné době pouze částí poskytnuté péče, další část péče je součástí položek náhrady zaměstnancům a mezispotřeba. Zdravotní pojišťovny v roce 2014 využívaly prostředky navýšené formou úhrad za státní pojištěnce a kompenzovaly zdravotnickým zařízením výpadek příjmů způsobený zrušením některých regulačních poplatků ve zdravotnictví. Navýšeny byly i výdaje na úhradu za lůžkovou péči. Mírným tempem rostly výdaje na peněžité sociální dávky (cca o 2 %) i při výše zmiňovaném navýšení platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud odhlédneme od navýšení plateb za státní pojištěnce a růstu daňového bonusu na dítě, pak peněžité sociální dávky rostly pouze o 0,8 %. Vliv zde mělo především výrazné omezení valorizace důchodů. O téměř 17 % se zvýšily vládní investice. Rostly jak investice místních vládních institucí, tak i v ústřední vládě financované z evropských i z národních zdrojů. Poprvé od roku 2009 se znovu nastartoval růst investic. Výraznou měrou narostly i výdajové dotace (hlavně kapitálové transfery a dotace na produkci). V případě dotací na produkci šlo o navýšení dotace na obnovitelné zdroje ve výši 0,1 % HDP a u kapitálových transferů o již zmíněný výdaj Fondu pojištění vkladů klientům zkrachovalých družstevních záložen s celkovým efektem cca 0,3 % HDP a vrácení slev pro pracující důchodce. Dluh sektoru vládních institucí dosáhl v roce 2014 hodnoty 42,7 % HDP, a oproti roku 2013 tak v relativním vyjádření poklesl o 2,4 p.b. K poklesu došlo i v absolutním vyjádření (pokles o cca 20 mld. Kč). Hlavním důvodem pro pokles absolutní výše dluhu bylo snížení státního dluhu v důsledku využívání likvidity státní pokladny. Tabulka 2.1: Příjmy sektoru vládních institucí (2009 2015) (v % HDP) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Příjmy sektoru vládních institucí 38,1 38,6 40,2 40,5 41,3 40,6 40,9 daňové příjmy 17,7 17,8 18,8 19,2 19,8 19,2 19,2 daň z příjmů fyzických osob 3,5 3,3 3,5 3,6 3,7 3,8 3,7 daň z příjmů právnických osob 3,4 3,2 3,2 3,2 3,3 3,4 3,4 daň z přidané hodnoty 6,6 6,7 6,9 7,1 7,5 7,5 7,3 spotřební daně 3,6 3,7 4,2 4,3 4,4 3,5 3,9 ostatní daně a poplatky 0,7 0,8 0,9 1,1 1,0 1,0 0,9 sociální příspěvky 14,3 14,6 14,7 14,9 14,9 14,8 14,6 prodeje 3,1 3,0 3,6 3,6 3,6 3,5 3,4 ostatní 3,0 3,2 3,1 2,8 3,0 3,1 3,8 Zdroj: ČSÚ (2015a, 2015b). Rok 2015 MF ČR. Tabulka 2.2: Výdaje sektoru vládních institucí (2009 2015) (v % HDP) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Výdaje sektoru vládních institucí 43,6 43,0 42,9 44,5 42,6 42,6 42,8 vládní spotřeba 20,7 20,5 20,0 19,7 20,1 19,8 19,5 sociální dávky jiné než naturální sociální transfery 13,0 13,1 13,1 13,2 13,4 13,0 12,8 tvorba hrubého fixního kapitálu 5,5 4,7 4,5 4,2 3,7 4,2 5,4 ostatní 4,4 4,7 5,3 7,4 5,5 5,6 5,2 Zdroj: ČSÚ (2015a, 2015b). Rok 2015 MF ČR. 6 listopad 2015

Tabulka 2.3: Saldo sektoru vládních institucí a jeho subsektorů (2009 2015) (v % HDP) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Saldo sektoru vládních institucí -5,5-4,4-2,7-4,0-1,3-1,9-1,9 saldo ústředních vládních institucí -4,7-3,8-2,3-3,7-1,6-2,1-2,1 saldo místních vládních institucí -0,6-0,4-0,3-0,1 0,3 0,2 0,2 saldo fondů sociálního zabezpečení -0,3-0,2-0,2-0,2 0,0-0,1 0,0 Primární saldo -4,3-3,1-1,4-2,5 0,1-0,6-0,7 Zdroj: ČSÚ (2015a, 2015b). Rok 2015 MF ČR. Tabulka 2.4: Dluh sektoru vládních institucí, jeho subsektorů a změna hrubého dluhu (2009 2015) (v % HDP, změna hrubého dluhu a její složky v procentních bodech) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Dluh sektoru vládních institucí 34,1 38,2 39,9 44,7 45,2 42,7 40,9 dluh ústředních vládních institucí 31,7 35,7 37,4 42,0 42,6 40,3 38,5 dluh místních vládních institucí 2,5 2,5 2,6 2,8 2,9 2,7 2,6 dluh fondů sociálního zabezpečení 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Změna hrubého dluhu 5,4 4,1 1,8 4,7 0,5-2,4-1,9 primární saldo vládního sektoru 4,3 3,1 1,4 2,5-0,1 0,6 0,7 úrokové výdaje 1,2 1,3 1,3 1,4 1,3 1,3 1,2 růst HDP v běžných cenách 0,7-0,3-0,7-0,2-0,4-1,9-2,1 ostatní faktory -0,8 0,0-0,3 1,0-0,4-2,4-1,6 Zdroj: ČSÚ (2015a, 2015b). Rok 2015 MF ČR a Eurostat (2015b). 2.2 Hospodaření sektoru vládních institucí v ČR v roce 2015 V roce 2015 očekáváme zachování deficitu sektoru vládních institucí ve výši 1,9 % HDP. Příjmy by měly zrychlit svou dynamiku a oproti roku 2014 vzrůst o 6,1 % na hodnotu 40,9 % HDP, což je v poměrovém vyjádření o 0,3 p.b. vyšší podíl než v roce 2014. Samotné příjmy z daní a příspěvků na sociální zabezpečení by také měly růst rychleji nežli v minulém roce, a to o 4,6 %. Nicméně hlavním faktorem budou akruální dotace z EU. Výběr nepřímých daní by se měl zvýšit o 5,7 %, především vlivem skokového navýšení výnosu spotřebních daní z tabákových výrobků. Ten by se měl po propadu v minulém roce dostat zpět k hodnotě svého dlouhodobého trendu, který kopíruje relativně stabilní spotřebu tabákových výrobků a změny sazeb daně. Mírnějším tempem by měl růst výnos daně z přidané hodnoty, který je v roce 2015 brzděn zavedením druhé snížené sazby ve výši 10 % na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Výběr přímých daní by měl oproti roku 2014 vzrůst o 4,0 % a podobně jako v minulém roce by měl být tažen primárně výnosem daní z příjmů právnických osob s očekávaným růstem okolo 5 %. Daň z příjmů fyzických osob vzroste jen mírně (o 2,9 %), přičemž hlavním důvodem je již zmíněné zaznamenání vrácení slev na dani pro pracující důchodce za roky 2013 a 2014 prostřednictvím kapitálového transferu v roce 2014. V případě, že by výnos daně byl o tento efekt očištěn, kopíroval by, podobně jako příspěvky na sociální zabezpečení, přibližně vývoj objemu mezd a platů v ekonomice. Nejvýraznější skok očekáváme opět u příjmových transferových položek, které odráží více než 76% nárůst kapitálových transferů z EU vlivem investic spolufinancovaných z finanční perspektivy 2007 2013. Dle predikce vzrostou výdaje sektoru vládních institucí ve srovnání s rokem 2014 o 5,9 % a dosáhnou hodnoty 42,8 % HDP. V poměru k HDP mírně narostou (o 0,2 p.b.) především kvůli výrazné investiční aktivitě, která se v roce 2015 očekává. Výdaje na konečnou spotřebu by měly zrychlit svůj růst na 3,6 %, nejvíce by k jejich dynamice měl přispět nárůst mezd a platů v sektoru vládních institucí o 4,2 % (celkový efekt nárůstu mezd by měl tento rok činit téměř 0,2 % HDP). Naturální sociální dávky patrně meziročně mírně zpomalí na 4,2 %. V roce 2015 jsou opět výdaje na zdravotní péči posilovány kompenzací příjmů zdravotnickým zařízením v souvislosti s rušením regulačních poplatků ve zdravotnictví; na druhou stranu by jejich nárůst měla zpomalovat snížená sazba daně z přidané hodnoty na léky. Tyto efekty se kromě naturálních transferů promítají i do vývoje mezispotřeby a mezd, kdy mezispotřeba by se měla meziročně zvýšit o 2,4 %, což při výše zmíněném nárůstu výdajů na zdravotní péči je relativně mírné tempo. Sociální dávky by měly oproti roku 2014 růst rychlejším tempem (3,2 %). Příčinou je zvýšená valorizace listopad 2015 7

důchodů podpořená vyšší platbou státního rozpočtu za státní pojištěnce. Znatelně klesat by měly úrokové výdaje sektoru vládních institucí, a to jak díky stabilizaci jeho zadlužení, tak v důsledku poklesu výnosů českých státních dluhopisů mj. odrážejícímu pozitivní vnímání ČR na finančních trzích, měnové podmínky a dočasně uměle oslabovanou českou korunu. U splatných dluhopisů tedy dochází k jejich postupnému nahrazování dluhopisy s nižší úrokovou sazbou. K poklesu by mělo dojít i u dotačních a transferových výdajových položek, a to především vlivem kapitálových transferů, které měly v roce 2014 vysokou srovnávací základnu vinou jednorázových výdajů (viz kapitola 2.1). V kapitálových transferech je v roce 2015 zahrnuta i vratka darovací daně za vybrané emisní povolenky, které musí státní rozpočet na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 9. července 2015, 1 Afs 6/2013 184) vracet právnickým osobám (největší podíl má vratka společnosti ČEZ, a. s. ve výši 3,8 mld. Kč). Podobně jako v roce 2014 se i v roce 2015 očekává vysoká dynamika vládních investic, zejména spolufinancovaných z evropských zdrojů. Tvorba hrubého fixního kapitálu by měla vzrůst o cca 35 % a bude odrážet snahu využít co nejvíce prostředků z programového období 2007 2013, což v souvislosti s pravidlem N+2 musí být učiněno do konce roku 2015. Součástí investičních výdajů v roce 2015 je i jednorázová imputace pronájmu nadzvukových letounů JAS- 39 Gripen ve výši cca 10 mld. Kč. O tuto částku je shodně zvýšen deficit i dluh. Dluh vládního sektoru by měl v roce 2015 dosáhnout hodnoty 40,9 % HDP a podobně jako v minulém roce by mělo dojít meziročně k poklesu, tentokrát o 1,9 p.b. V absolutním vyjádření hodnota dluhu mírně vzroste, především vlivem výše uvedené imputace finančního leasingu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen. Dluh generovaný hospodařením státního rozpočtu by měl opět zůstat na stabilní úrovni vlivem zapojení volné likvidity ze systému státní pokladny. Box 1: Rozšíření sektoru vládních institucí Počínaje říjnovou notifikací 2015 byly do sektoru vládních institucí začleněny další jednotky (zatím přepočteno zpětně pouze do roku 2011). Jednalo se o veškeré příspěvkové organizace, z nichž některé jsou poskytovateli zdravotnických služeb. Kromě veřejných zdravotnických zařízení majících formu příspěvkových organizací byla zařazena i veřejná zdravotnická zařízení s právní formou společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti ve vlastnictví subjektu v sektoru vládních institucí (převážně obcí a krajů). Samotný dopad na saldo a dluh sektoru vládních institucí je relativně omezený v objemu nižším než 0,1 % HDP. Výrazná změna ovšem nastala u transakcí příjmů a výdajů sektoru vládních institucí, především těch patřících do konečné spotřeby vlády. Původně bylo financování veřejné zdravotní péče vykazováno prostřednictvím položky naturální sociální dávky, která představuje platby zdravotních pojišťoven zdravotnickým zařízením za poskytovanou zdravotní péči (Obrázek 2.1, varianta 1). U zatříděných veřejných zdravotnických zařízení do sektoru vládních institucí se již nezaznamená naturální transfer příjemci ošetření, protože tento sektor se stává poskytovatelem zdravotní péče sám. To znamená, že náklady na zdravotní péči se neobjevují na položce naturální dávky, ale jsou rozloženy na položkách mezispotřeba (nákupy zdravotnického materiálu), náhrady zaměstnancům a jiných (viz Obrázek 2.1, varianta 2). V rámci sektoru je pak financování zajištěno běžným transferem od zdravotních pojišťoven dané nemocnici, který se ovšem konsoliduje (např. v roce 2014 činil tento transfer zařízením uvnitř sektoru cca 110 mld. Kč). Zdravotní péči sektor vládních institucí nenakupuje pro domácnosti pouze od veřejných zdravotnických zařízení, ale také od soukromých, které nadále setrvávají v sektoru nefinančních podniků národního hospodářství. Platba těmto subjektům je na stejném principu, jako byla v minulosti přes naturální sociální transfer domácnostem. Zjednodušeně lze říci, že oproti minulému stavu se naturální dávky snížily právě o výši dotace, kterou jsou financována zdravotnická zařízení v sektoru. K nárůstu došlo také na straně zdrojů u produkce sektoru vládních institucí, protože původně nakupované služby zdravotnických zařízení pro domácnosti (výdaj zdravotních pojišťoven v podobě naturálních dávek) od sektoru nefinančních podniků se reklasifikací veřejných nemocnic z nefinančních podniků do sektoru vlády stal přímo produkcí sektoru vládních institucí. Obrázek 2.1: Poskytování zdravotní péče nemocnicí mimo sektor vládních institucí (1) a v sektoru vládních institucí (2) 1 Domácnosti/ Firmy příspěvky na zdravotní pojištění Vládní sektor naturální sociální dávky Zdravotnická zařízení Vládní sektor Domácnosti/ příspěvky na 2 Firmy zdravotní pojištění mzdy a platy, mezispotřeba, apod. zdravotní péče 8 listopad 2015

Box 2: Růst české ekonomiky a vývoj daňových příjmů v roce 2015 Česká ekonomika vykázala v 1. pololetí roku 2015 mimořádně dynamický růst, meziročně ve výši 4,4 % HDP. Hotovostní inkaso daní však za leden až červen meziročně pokleslo o 0,9 %, resp. bereme-li v úvahu i pojistné na sociální pojištění, pak vzrostlo o 1,2 %. Z pohledu široké veřejnosti je růst ekonomiky automaticky spojen i s adekvátním růstem daňového inkasa. Tento box osvětluje, že takový závěr je ve skutečnosti příliš zjednodušující. Obrázek 2.2: Vývoj reálného HDP a inkasa daňových příjmů (v %) 15 10 5 0-5 -10 Daňové inkaso Reálný HDP -15 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Zdroj: Údaje o HDP: ČSÚ (2015a), hotovostní inkaso daní: MF ČR. Obrázek 2.3: Struktura nominálního růstu HDP dle užití (meziroční růst HDP v %, příspěvky v procentních bodech) 8 6 4 2 0 Souvislost růstu reálného HDP a hotovostního inkasa daní za posledních 15 let dokumentuje Obrázek 2.2. Z něj je patrné, že vztah obou veličin je silný (korelační koeficient za znázorněné období dosahuje 0,72), nikoliv však těsný. V prvé řadě je pro daňové příjmy určující převážně nominální vývoj, nikoliv pouze reálný. Například u daně z přidané hodnoty inkasují veřejné rozpočty vyšší příjem nejen při nárůstu spotřebovaného množství, ale i pokud vzroste jeho cena. V druhé řadě je klíčové, ve kterých složkách užití či důchodů k růstu HDP došlo (Obrázek 2.3 a Obrázek 2.4). S vědomím skutečnosti, že v ČR z hlediska daňového mixu patří mezi daňově nejvýznamnější makroekonomické agregáty nominální spotřeba a nominální objem mezd a platů, sehrávaly z hlediska růstu HDP v první polovině tohoto roku významnou úlohu daňově méně účinné komponenty. Obrázek 2.4: Struktura nominálního růstu HDP dle důchodů (meziroční růst HDP v %, příspěvky v procentních bodech) 8 6 4 2 0-2 -4 Saldo zahr.obchodu Investice Nominální HDP Změna zásob Konečná spotřeba Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ (2015a). -2-4 Čisté daně z výroby Náhrady zaměstnancům HPP a smíšený důchod Nominální HDP Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2013 2014 2015 Zdroj: ČSÚ (2015a). Na inkaso daňových příjmů má mimo makroekonomického růstu bezprostřední vliv rovněž celá řada dalších faktorů. Patrně nejmarkantnější skupinou jsou změny daňových zákonů (v roce 2015 u DPH druhá snížená sazba na vybrané skupiny výrobků, u daně z příjmů fyzických osob sleva na dani pro pracující důchodce, zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě, sleva na dani ke kompenzaci nákladů při umístění dítěte do školky) a další legislativní opatření ovlivňující efektivitu výběru daní (v roce 2015 vyplacení zadržovaných nadměrných odpočtů z minulých let, rozšíření mechanismu přenesení daňové povinnosti, u spotřebních daní pak omezení předzásobení tabákovými výrobky po zvýšení sazby daně). Svůj vliv má i struktura jednotlivých makroagregátů, např. cena a spotřeba pohonných hmot v souvislosti s poklesem světových cen ropy. Kromě toho poukazují některé empirické studie, jako Sancak et al. (2010), na odlišný výběr daně a daňovou morálku v různých fázích hospodářského cyklu. Analýzu vlivu změny HDP na daňové příjmy ztěžuje fakt, že různé daňové tituly mají různé termíny splatnosti. Změny daňových základen se tudíž projeví v hotovostním pojetí (inkasu daně) v různém časovém horizontu. Naopak makroekonomické agregáty jsou vyčíslovány na akruálním principu (princip podobný podnikovému účetnictví, kdy jsou účetní transakce přiřazovány do období, kterého se věcně týkají). Proto je nutno přiřazovat k vývoji makroekonomických veličin daňové příjmy rovněž na akruálním principu. V opačném případě by došlo k poměřování ekonomické činnosti v jednom období s daněmi z činností, které se vážou k úplně jinému období. V praxi ČR se pro úpravu hotovostních daňových inkas na akruální výnos daní využívají časové posuny hotovostních plateb. Inkaso se posouvá v čase zpravidla o tolik měsíců, jaká je splatnost daně (blíže viz MF ČR, 2013b). Tedy například u mzdy zaměstnance za práci vykonanou v prosinci je daň placena až začátkem ledna dalšího roku. Inkaso daně je tak v lednu následujícího roku, ovšem výnos daně patří ke mzdě za prosinec. Proto je v tomto případě využíván měsíční posun inkasa daně o jeden měsíc. listopad 2015 9

Teprve při zohlednění všech těchto aspektů je možné provést hodnocení vývoje daňových příjmů v první polovině roku 2015. Vyjádříme-li tedy hlavní daňové tituly v akruální metodice a dále je očistíme o diskreční a jiné faktory, lze konstatovat, že růst daňových příjmů je dokonce vyšší, než by bylo možno usuzovat dle vývoje makroekonomických bází (Tabulka 2.5). Tabulka 2.5: Vývoj akruálních daňových příjmů a příslušných makroekonomických bází v 1. pololetí 2015 Výše akruální daně v roce Diskreční 2014 2015 změny daní Meziroční růst daní po změnách makrozákladen* v mld. Kč v mld. Kč v mld. Kč v % v % v % 1 2 3 4=2/1 5=(2-3)/1 6 Daň z přidané hodnoty 151,2 156,8-0,6 3,7 4,1 3,2 Daň z příjmů fyzických osob (závislá činnost) 62,9 63,2-2,6 0,6 4,7 3,7 Daň z příjmů právnických osob 78,0 84,2 0,1 7,8 7,8 5,1 Příspěvky na sociální zabezpečení 313,3 329,4 1,2 5,1 4,8 3,7 Spotřební daně ** 54,1 74,1 18,0 37,1 3,7 3,5 Pozn.: *) K makroekonomickým základnám dílčích daňových titulů patří: u daně z přidané hodnoty především nominální spotřeba domácností a část nominální spotřeby sektoru vládních institucí, u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nominální objem mezd a platů, u daně z příjmů právnických osob nominální hrubý provozní přebytek sektorů nefinančních podniků a finančních institucí, u příspěvků na sociální pojištění nominální objem mezd a platů a u spotřebních daní zejména reálná spotřeba domácností. **) Výše diskrečních opatření u spotřebních daní je dána propadem akruální daně z tabákových výrobků v roce 2014 z důvodu legislativního omezení předzásobení. Při zohlednění relativně konstantní meziroční reálné spotřeby tabákových výrobků jde propad ve výnosu daně na vrub zmíněného omezení. Zdroj: MF ČR 2.3 Mezinárodní srovnání 2.3.1 Saldo sektoru vládních institucí Deficit sektoru vládních institucí zemí EU dosáhnul v roce 2014 hodnoty 2,9 % HDP, přičemž za Spojené království neuvažujeme kalendářní rok jako u ostatních zemí, ale finanční rok 2. Ve srovnání s rokem 2013 byl nižší o 0,4 p.b. ČR se se schodkem ve výši 1,9 % HDP nacházela opět pod průměrem EU. Nejhorší vývoj salda sektoru vládních institucí byl v roce 2014 zaznamenán na Kypru se schodkem 8,9 % HDP, ale je nutné dodat, že převážně vlivem jednorázové kapitálové injekce do bankovního subjektu 3. Kyperské strukturální saldo totiž dosáhlo podle EK kladné hodnoty 2,0 % HDP. Schodek vyšší než 5 % HDP vykázalo dále Portugalsko (7,2 % HDP oproti jarnímu odhadu 4,5 % HDP z důvodu přesunu kapitálové injekce do Novo Banco z finančních do nefinančních transakcí), Španělsko (5,9 % HDP), Bulharsko (5,8 % HDP oproti jarnímu odhadu 2,8 % HDP kvůli zahrnutí vyplacení pojištěných vkladů Korporační obchodní banky), Chorvatsko a Spojené království. V Řecku byl 2 Spojené království Velké Británie a Severního Irska uvádí údaje za finanční (1. duben běžného roku až 31. březen roku následujícího) i kalendářní rok. Preferujeme zde údaj za rok finanční, neboť ten je relevantní pro proceduru nadměrného schodku. Kromě toho údaj za běžný rok, nyní tedy 2015, není v případě kalendářního roku k dispozici. Proto údaje uvedené v této publikaci se liší od údajů v databázi Eurostatu, které pokrývají jen kalendářní rok. Např. za rok 2014 schodek činí 5,7 % HDP za kalendářní rok, za rok finanční je o 0,6 p.b. nižší. Podobná je situace u dluhového ukazatele za rok 2014 uvádíme hodnotu 87,3 % HDP za finanční rok, zatímco Eurostat 88,2 % HDP za kalendářní rok. 3 CCB (Ústřední kooperativní banka) je univerzální obchodní bankou s právní formou akciové společnosti, jejímž hlavním předmětem činnosti je retailové bankovnictví. za rok 2014 vykázán deficit 3,6 % HDP, nicméně další salda již byla kladná (podle EK primární bilance 0,4 % HDP, strukturální saldo 0,6 % HDP a cyklicky očištěná primární bilance dokonce 4,7 % HDP). Přebytku dosáhlo v roce 2014 Dánsko, Lucembursko, Estonsko a Německo. V Dánsku k němu přispěly všechny subsektory a v Estonsku a Německu shodně subsektor ústředních vládních institucí (v Lucembursku jako jediný schodkový) a subsektor fondů sociálního zabezpečení 4. Hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení bylo příznivé i v dalších zemích EU, namátkou lze jmenovat např. Itálii, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko nebo Řecko. Protože Eurostat v rámci změny metodiky upustil od dřívějších úprav salda o jednorázové operace typu transformace penzijních fondů, u Polska dochází za rok 2014 ke stejné situaci jako u Maďarska o 3 roky dříve. Původně očekávaný polský přebytek 5,7 % HDP se proto změnil na deficit 3,3 % HDP (podle EK činí polský strukturální deficit za rok 2014 2,6 % HDP a primární deficit 1,4 % HDP). Kritérium Paktu o stabilitě a růstu pro výši deficitu v maximální hodnotě 3 % HDP za rok 2014 splnilo 14 zemí EU, Itálie jako země s dlouhodobě kladnou primární bilancí se nachází na hraniční hodnotě. V roce 2015 očekávají deficitní hospodaření sektoru vládních institucí všechny země EU s výjimkou Německa a Lucemburska, nicméně deficity se obecně očekávají spíše nižší než v předchozích letech. Podobně jako 4 Tento subsektor neexistuje ve Spojeném království, v Irsku a na Maltě. Naopak další subsektor státních institucí S.1312 se vyskytuje ve spolkových zemích Německo a Rakousko a ve federativních konstitučních monarchiích Belgie a Španělsko. 10 listopad 2015