Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Transkript

1 Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování kapacit a ke zvyšování produktivity, byly v zemích s nízkou mírou úspor příčinou vyššího deficitu běžného účtu Pokles přílivu zahraničního kapitálu snížil investice a zvýšil míru úspor V důsledku tohoto vývoje došlo k silnému poklesu deficitů běžných účtů, což způsobilo jednak silnější pokles HDP, ale i podstatně nižší potřebu zahraničního kapitálu Za předpokladu přislíbeného přílivu finančních prostředků ze strany mezinárodních institucí a adekvátní výše splátek ohledně refinancování splatných zahraničních dluhů by osmička zemí střední a východní Evropy neměla mít žádné problémy s externím financováním V průběhu předchozích pěti let byl růst ekonomik ve střední a východní Evropě v průměru o téměř čtyři procentní body vyšší než v eurozóně a tento region se tak stal atraktivním cílem přímých zahraničních investic a portfoliových investic. Globální snižování zadluženosti a zhroucení mezinárodního obchodu region těžce zasáhly a vedly, stejně jako v eurozóně, k negativnímu růstu ekonomik. Jakou roli hrají kapitálové toky ohledně růstu HDP v zemích střední a východní Evropy? Vyšší nárůst investic v zemích střední a východní Evropy je využíván především ke zvýšení kapacit a produkce Před vypuknutím krize těžily ekonomiky zemí střední a východní Evropy ze zrušení omezení v oblasti obchodu, výrazně rostoucího exportu a ze silného přílivu kapitálu, což podporovalo růst investic a přispělo ke zvýšení potenciálu zaměstnanosti a růstu. Národní hospodářství zemí střední a východní Evropy zaznamenala podstatně silnější investiční růst jakož i vyšší míru investic než země eurozóny (průměr pro roky : téměř 26 % HDP v zemích SVE oproti % HDP v eurozóně). Ve Download [jpg; KB] většině zemí střední a východní Evropy byly tyto investice použity především na zvýšení produkční kapacity, zvýšení produktivity a pro realizaci projektů v rámci infrastruktury, prohlásil Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group.

2 Rozdílná úroveň míry úspor v sobě zahrnovala rozdílnou potřebu zahraničního kapitálu: nejnižší v České republice, nejvyšší v Pobaltí Nejvyšší míra investic u soukromých domácností byla zaznamenána v Irsku (26 %), ve Španělsku (15 %) a v Estonsku (14 %), což vedlo k nastolení bubliny na trhu bytové výstavby a k následnému splasknutí. Země s excesivním růstem investic byly konfrontovány s externí nerovnováhou, protože míra úspor nestačila tyto investice pokrýt. Tento případ nastal v Baltských zemích, kde byly investice kryty přílivem kapitálu, což vedlo ke zvyšování deficitu běžného účtu. 1) Míra úspor je definována jako poměr HDP k HDP mínus spotřeba Quelle 1. Graphik: Eurostat, Erste Group Research Quelle 2. Graphik: Eurostat, European Commission, Erste Group Research

3 Odbourávání zadluženosti a pokles přílivu zahraničního kapitálu způsobilo zmenšení odstupu mezi mírou investic a mírou úspor. Díky globálnímu odbourávání zadluženosti a poklesu přílivu zahraničního kapitálu musí nutně dojít k výraznému zmenšení odstupu mezi mírou investic a mírou úspor, a to buď zbrzděním investiční činnosti nebo nárůstem míry úspor buď zlomem v oblasti spotřeby nebo díky masivním fiskálně politickým konsolidačním opatřením. Přesně toto se stane v zemích, kde se nahromadily vysoké deficity běžného účtu: Nejvyšší pokles investic je možné pozorovat v zemích s vysokou mírou investic v Irsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku kde v prvním čtvrtletí 2009 došlo v meziročním srovnání k prudkému poklesu investic o 25 % až 40 %. Tyto země vykazovaly v minulosti největší nerovnováhy. Oproti tomu byl pokles investic v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a v Rumunsku v prvním čtvrtletí 2009 pouze jednociferný, ve srovnání s 10% poklesem v eurozóně, shrnuje Kotian. Negativní aspekt: rychlé odbourání deficitu běžného účtu vede k výraznějšímu poklesu HDP Pozitivní aspekt: země potřebují k financování svého zahraničního deficitu méně zahraničního kapitálu Negativním aspektem rychlého zlepšení deficitu běžného účtu je silnější negativní cyklický efekt ohledně hospodářského růstu. Pokles růstu míry investic na polovinu úrovně předchozích let způsobil pokles průměrné míry růstu HDP o 1-3 procentní body. Dle našeho mínění existují dobré hospodářské důvody (konkurenceschopné pracovní náklady a vyšší kapitálové výnosy) pro zvyšování investic v produkčním sektoru zemí střední a východní Evropy, jakmile opět nastane růst. Krátkodobým pozitivním aspektem je skutečnost, že země budou na financování zahraničního deficitu potřebovat méně zahraničního kapitálu, prohlásil Kotian. Juraj Kotian na závěr míní: Osmička zemí střední a východní Evropy by neměla mít žádný problém s externím financováním Očekáváme nejnižší míru refinancování dlouhodobých podnikových úvěrů (ca. 60 %), vyšší míru refinancování v bankovním sektoru (70-90 %, protože vysoký podíl na financování prostřednictvím mateřských bank, které se v těchto zemích zavázaly k udržení stabilního objemu úvěrů, zvyšuje míru refinancování), zatímco míra refinancování státních dluhů závisí především na možnosti umístit v tomto roce eurobondy na zahraničních trzích. Pro země v programu MMF je námi odhadovaná míra refinancování ve výši 0 % spíše konzervativní (MMF bude refinancovat splatné státní dluhopisy); emise eurobondů by strukturu financování zlepšila. Je zde však velká šance, že osmička zemí střední a východní Evropy bude moci snížit své hrubý zahraniční dluh (držené soukromým sektorem) a mezera ohledně financování, která poté zůstane (pokud vůbec), bude financována pomocí rezerv v cizí měně a snížením ostatních zahraničních dluhů.

4 Vzhledem k již potvrzenému přílivu finančních prostředků ze strany mezinárodních organizací a očekávané mírné míře refinancování splatných zahraničních dluhů, by osmička zemí střední a východní Evropy neměla mít žádné problémy s externím financováním. Případová studie: Rumunsko Rumunsko by v tomto roce mohlo snížit svůj deficit běžného účtu na polovinu, a to díky poklesu v oblasti spotřeby a zlepšení negativní míry úspor Deficity běžného účtu se od počátku roku navzdory obtížné situaci na exportních trzích téměř ve všech zemích střední a východní Evropy zmenšují. Je velmi pravděpodobné, že v Rumunsku uvidíme v tomto roce nanejvýš působivé zlepšení deficitu běžného účtu, pravděpodobně dokonce o celou polovinu na 6-7 % HDP ze zhruba 13 % HDP v posledních dvou letech, 2) a to především díky poklesu spotřeby (v první řadě u zboží dlouhodobé spotřeby) a díky zlepšení negativní míry úspor, odhaduje Kotian. Díky přibližně 15%-ní devalvaci RONu vůči EURu (oproti průměrnému směnnému kurzu v roce 2008) měla adaptace deficitu běžného účtu v Rumunsku mírnější průběh (menší tlak na nominální mzdy, cenová konkurence domácí produkce vůči importu) než v zemích s pevným režimem směnných kurzů nebo v zemích, jejichž měny jsou vázány na jiné měny. 2) Rumunsko mělo podstatně menší deficit běžného účtu než baltské země a Bulharsko, kde deficity činily zhruba 20 až 30 % HDP.

5 Capital Flows and Growth in CEE Special Report - Capital flows and growth in CEE [ppt; KB]

6 Zurück 2012 Erste Group Bank AG