HLAVNÍ DŮVODY PRO ROZŠIŘOVÁNÍ LEGISLATIVY EU



Podobné dokumenty
ČÁST 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Str. 1 z 5

Epidemiologicky rizikové potraviny. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Úvod. Salmonelóza. Prevence spočívá:

Příloha č. 11. Auditovaná škola: Datum auditu: Jméno auditora: Seznam kontrolních otázek

Hygienická pravidla a rizika jednorázových akcí. Ing. Eliška Müllerová MUDr. Alena Olexová

Zásady správné výrobní a hygienické praxe

Základní škola a Mateřské škola Brno, Milénova 14. PROVOZNÍ ŘÁD Školní kuchyně ZŠ a MŠ Milénova 14

CZ.1.07/1.5.00/

Zásady správné výrobní a hygienické praxe v přípravnách a výrobnách potravin

Trénink hygienické praxe v potravinářských provozech

BEZPEČNOST A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN A STRAVY (POKRMŮ)

Legislativní požadavky na stravovací služby (doc. Dlouhý)

Alimentární intoxikace. MUDr. Miroslava Zavřelová ÚPL LF MU

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Hygiena a sanitace potravinářských výrob. Aneta Hniličková Tereza Matějcová

Vypracovaly: Martina Hejtmánková Michaela Stapajová

PREVENCE ALIMENTÁRNÍCH NÁKAZ

Zásady správné výrobní a hygienické praxe

602/2006 Sb. VYHLÁKA

Stravovací služby

POUČENÍ PODLE 43 ODSTAVEC 1 ČÍSLO 1 ZÁKONA O OCHRANĚ PŘED INFEKCEMI

Vyhláška č. 137/2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

VYHLÁŠKA č. 137/2004 Sb.

VYHLÁŠKA. ze dne 17. března jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 602/2006 Sb.

VYBRANÁ USTANOVENÍ ČÁST 3 ZÁSADY PROVOZNÍ A OSOBNÍ HYGIENY PŘI ČINNOSTECH EPIDEMIOLOGICKY ZÁVAŽNÝCH

137/2004 Sb. VYHLÁŠKA. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných

VYHLÁŠKA č. 137/2004 Sb. ze dne 17. března 2004,

Holičství, kadeřnictví, pedikúry a manikúry

Výroba a prodej zmrzliny Prodej hlubokozmrazené zmrzliny

ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ PŘEDPISY

137/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004 ČÁST 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Vyhláška 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby

ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘEŠICE, OKRES LITOMĚŘICE

Témata. k profilové části maturitní zkoušky. Forma: ústní. Obor vzdělávání: VETERINÁRNÍ PREVENCE. Předmět: HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN

Nejčastější hygienické závady stravovacích provozů

o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závaţných

Základní škola Josefa Františka a Mateřská škola Otaslavice. Řád školní kuchyně

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

ŠKOLENÍ KKCTN dle čl. 12 pohotovostního plánu SVS TRICHINELÓZA

PROVOZNÍ ŘÁD. Školní jídelna a Školní kuchyň

Bezpečný provoz ve vztahu k bezpečným potravinám a hygiena, hygienický kodex. Jihlava Bc. Zdeněk Pešek

Zavedení systému kritických kontrolních bodů (HACCP) Příloha č. 4 ke směrnici O školním stravování řád HACCP

Strašák EBOLA TÝKÁ SE TAKÉ NÁS EVROPANY? Bc. Helena Marcinková

Návrh zákona o potravinách ohrožuje veřejné zdraví. MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Hlavní hygienik ČR

Nebezpečí infekce. Zpracoval: Ondráček Zdeněk 2008

Poučení podle 43 odst. 1 č. 1 zákonu o ochraně před infekcemi (IfSG)

HYGIENICKO SANITAČNÍ ŘÁD STRAVOVACÍHO ZAŘÍZENÍ VÝDEJNY POKRMŮ


Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích. Hygiena povrchů, předmětů, instalací a zařízení ve školních jídelnách

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Hygiena v gastronomických zařízeních

Krok (otázka) č.1. Krok (otázka) č.2. Krok (otázka) č.3. Krok (otázka) č. 4. Obecný postup identifikace kritických bodů. Příloha č.

Kritické body ve společném stravování. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

Co je prasečí chřipka?

Poučení podle 43 odstavec 1 číslo 1 zákona o ochraně před infekcemi (IfSG)

Základní škola Vysočany, Sloup v Mor. kr., okr. Blansko IČO: t.č.: PROVOZNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ KUCHYNĚ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

GASTROTECHNOLOGIE TECHNICKÁ ZPRÁVA

A VÝROBKŮ Z DRŮBEŽÍHO MASA

Hygiena potravin. Ve výrobě a distribuci potravin V provozech stravovacích služeb. Ústav konzervace potravin a technologie masa

Vyhláška MZ ČR k nemocničnímu stravování (HACCP)

PŘÍLOHA Č. 2 PROVOZNÍ ŘÁD DĚTSKÉ SKUPINY RYBIČKY ZÁSADY HACCP PRO MANIPULACI S POTRAVINAMI A POKRMY

Do školní jídelny docházejí žáci školy, zaměstnanci školy a školní jídelny, kteří se přihlásili ke školnímu stravování, případně další subjekty.

BEZPEČNÁ TECHNOLOGIE. PRACOVNÍK OSOBNÍ A PROVOZNÍ HYGIENA

Škola jako centrum celoživotního učení další vzdělávání maloobchodních prodejců CZ.1.07/3.2.05/

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Epidemie "KLASTER" v KVK - počet případů VHA v období 35KT KT 2015 dle data onemocnění. kalendářní týden data onemocnění

Právní ukotvení hygienických požadavků pro fungování lesních klubů, zejména analýza rizik (HACCP)

Základní škola a mateřská škola, Praskačka, Praskačka 60, Praskačka tel.:

Mikrobiální bezpečnost potravin rostlinného původu

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY PROVOZNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY

Hygienické požadavky na dětskou skupinu

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA

Výrobní a hygienické požadavky při zpracování neúdržných potravin

Klíšťová encefalitida

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Jakubcová. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN

Farmářské Trhy Jilemnice ul.jana Harracha

Hygienické zásady pracovníků v potravinářském provozu a inovace hygienického provozu v potravinářství

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Srovnání nařízení EU 2073/2005 s nařízením EU 1441/2007

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Komenského 356, PSČ: IČO: tel.: mail.: ŠKOLNÍ JÍDELNA ŘÁD HACCP

Základní škola, Praktická škola a Dětský domov Brno, Vídeňská, příspěvková organizace. Mgr. Anna Sedláčková, ředitelka

Základní škola a Mateřská škola Brumovice, okres Břeclav, příspěvková organizace ŘÁD HACCP

Zdraví, nemoc, úraz. Zdraví I 14 20:22 I 14 20:22 I 14 20:24 I 14 20:24. Zdravý pohyb I 14 20:24 I 14 20:24. Co prospívá našemu zdraví?

INFORMACE pro provozovatele dětských táborů

8. PROVOZNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

Masérská a lázeňská péče

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost

VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny

Škola jako centrum celoživotního učení další vzdělávání maloobchodních prodejců CZ.1.07/3.2.05/

320/2010 Sb. VYHLÁŠKA

Transkript:

HYGIENA GASTRONOMICKÉHO PROVOZU Legislativa: Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Výhláška MZ č. 38/2001 Sb. hygienické požadavky na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy ve znění 186/2003 Nářízení vlády 178/2001 Sb. Podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (šatna, WC, umývárna..) Zákon 379/2005 Sb. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 185/2001 Sb. Zákon o odpadech Nařízení ES č. 852/2004 základní hygienická pravidla pro všechny typy výrobců potravin Vyhláška č. 137/2004 Sb. Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných ve znění vyhl. č.602/2006 Sb. HLAVNÍ DŮVODY PRO ROZŠIŘOVÁNÍ LEGISLATIVY EU velké rozdíly v pojetí potravinového práva členských zemí (zásady a postupy) volný pohyb bezpečných a zdravých potravin vysoký stupeň ochrany lidských životů nastolení důvěry v systém jeho postavením na vědecký základ existence systémů, které umožní identifikovat a řešit problémy s bezpečností potravin PRINCIPY NAŘÍZENÍ 852/2004 ZODPOVĚDNOST ZA BEZPEČNOST POTRAVIN JE NA PROVOZOVATELI BEZPEČNOST POTRAVIN MUSÍ BÝT ZAJIŠTĚNA V CELÉM POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI HACCP HODNOCENÍ RIZIK, STANOVIT VÝROBNÍ POSTUPY A DIAGRAMY POŽADAVKY NA PROVOZOVNY Musí být zabráněno kontaminaci Při tepelném zpracování potravin k přímé konzumaci Skladování potravin (rozdělit lednice), označit stoly Odpadní nádoby organický odpad, ostatní třídění

137/2004 ve znění 602/2006 TEPLÉ POKRMY Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 stupňů C. Teplým pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci v teplém stavu nebo udržovaná v teplém stavu po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy." CHLAZENÉ POKRMY Jde-li o zchlazené nebo zmrazené pokrmy, musí výrobce uvést na obalu nebo dodacím listu skladovací podmínky a způsob ohřevu. Zchlazeným pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí teplý nebo studený pokrm, který byl po ukončení výroby neprodleně zchlazen na teplotu +4 stupně C a nižší ve všech částech pokrmu ZMRAZENÉ POKRMY zmrazeným pokrmem se rozumí pokrm, který byl po ukončení výroby neprodleně zmražen na teplotu -18 C a nižší ve všech částech pokrmu. STUDENÉ POKRMY Studeným pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci za studena a uchovávaná v chladu + 10 C po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy Odebírání vzorků jídel Vzorky pokrmů se odebírat NEMUSEJÍ Může to nařídit kontrolní úřad potom se odebírají tak, že vydám poslední porci, naberu vzorek a uložím do lednice. HYGIENA ZAMĚSTNACŮ 1 x za 2 roky preventivní prohlídka u lékaře Zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství Školení zaměstnanců 1x za rok Hygiena v soukromí HYGIENA PROVOZU udržování sanitárních zařízení (šaten, umýváren, sprch a záchodů) a pomocných zařízení (zařízení k umývání pracovní obuvi, sušení pracovních oděvů, ohříváren, místnosti pro odpočinek, prostor pro poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových prostředků), a jejich vybavení v čistotě a provozu schopném stavu skladování produktů a potravin neurčených pro stravovací službu jen v samostatném a označeném chladicím nebo mrazicím zařízení, které je umístěno mimo prostor výroby, přípravy, skladování a oběhu (dále jen "prostor manipulace") potravin a produktů, například v kanceláři, místnosti pro odpočinek nebo šatně nepřechovávání předmětů nesouvisejících s výkonem pracovní činnosti v prostorách manipulace s potravinami a produkty nepřipuštění vstupu nepovolaných osob do prostor manipulace s potravinami a produkty odkládání osobních věcí, občanského oděvu a obuvi pouze v šatně nebo ve vyčleněném prostoru pro úklid používání jen mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, které jsou určeny pro potravinářství

nekouření v prostorách manipulace s potravinami a produkty a v prostorách, kde se myje nádobí skladování čisticích prostředků a přípravků pro provádění běžné ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v originálních obalech mimo prostory manipulace s potravinami a produkty nepoužívání nádob a obalů určených pro potraviny a produkty k úschově čisticích přípravků a přípravků pro provádění běžné ochranné dezinfekce je ničení mikroorganismů pomocí chemických a fyzikálních (např. UV záření, vysoká teplota) metod. dezinsekce je zamezení výskytu členovců (rus domácí, šváb mravenec farao, štěnice) deratizace je komplexní ochrana před hlodavci OSOBNÍ HYGIENA pečování o tělesnou čistotu a před započetím vlastní práce, při přechodu z nečisté práce na čistou (například úklid, hrubá příprava), po použití záchodu, po manipulaci s odpady a při každém znečištění si umýt ruce v teplé vodě s použitím vhodného mycího, popřípadě dezinfekčního prostředku nošení čistých osobních ochranných prostředků odpovídajících charakteru činnosti, zejména pracovní oděv, pracovní obuv a pokrývku hlavy při výrobě potravin a pokrmů. Udržování pracovního oděvu v čistotě a jeho vyměňování podle potřeby v průběhu směny. Při pracovní činnosti vyžadující vysoký stupeň čistoty nebo při vyšším riziku kontaminace používání jednorázových ochranných rukavic a ústní roušky neopouštění provozovny v průběhu pracovní doby v pracovním oděvu a v pracovní obuvi vyloučení jakéhokoliv nehygienického chování (například kouření, úpravy vlasů a nehtů) zajištění péče o ruce, nehty na rukou ostříhané na krátko, čisté, bez lakování, na rukou nenosit ozdobné předměty ukládání použitého pracovního oděvu, jakož i občanského oděvu na místo k tomu vyčleněné; ukládání pracovního oděvu a občanského oděvu odděleně. ONEMOCNĚNÍ A OTRAVA Z JÍDLA podle 194 Trestního zákona (č. 140/1961 Sb.)je trestným činem Salmonelóza Kampylobakterioza Listerióza Stafylokoková enterotoxikóza Botulismus Žloutenka Bacilární úplavice

SALMONELÓZA je celosvětově velmi rozšířené akutní průjmové infekční onemocnění, které se u nás vyskytuje především v letních měsících. Nebezpečné je zejména pro malé děti, seniory a osoby s oslabeným organismem, které může velká ztráta tekutin při průjmu ohrozit i na životě. Pokud se nakazíme, salmonelóza propukne obvykle za 6 hodin až 3 dny. Původce nákazy jsou různé typy bakterie rodu Salmonella. Jak se můžeme nakazit? Vyskytuje se u domácích a divokých zvířat především drůbeží maso a vejce Vzácně je zdrojem nemocný člověk Nakazit se můžeme požitím infikovaných potravin. Může jít o konzumaci nedostatečně tepelně upravených pokrmů připravených ze surovin z nakažených zvířat (drůbeží maso, vejce), nebo potravin sekundárně kontaminovaných salmonelami (nečistým kuchyňským náčiním a rukama, močí hlodavců, při nesprávném skladování apod.). Nejčastěji jsou to měkké salámy, tlačenky, jitrnice, sekaná, játrovky, dále mléčné výrobky a především výrobky ze syrových či polosyrových vajec v podobě lahůdkářských či cukrářských výrobků (majonéza, vaječné saláty, pomazánky, krémy, bílkové polevy apod.). Jak se nemoc projevuje? Onemocnění se projevuje průjmy, horečkou nad 39 C, bolestmi břicha, zvracením a křečemi. Průjem může trvat až několik dní, zpočátku je kašovitý, záhy se ale mění na vodnatý, zelenavý. Nemocný člověk, pokud nedodržuje zásady hygieny, je chodícím zdrojem salmonel, které vylučuje stolicí. Nedodržování hygieny hlavně po použití WC a před konzumací nebo přípravou jídla je nebezpečné nejenom kvůli riziku přenosu salmonelózy, ale i jiných infekčních nemocí, jako je žloutenka typu A nemoc špinavých rukou Jak se můžeme chránit? Salmonelám se dobře daří při pokojové teplotě, proto se jejich počet v nakažené potravině rychle zvyšuje. Relativně snadno lze salmonely zničit teplotou nad 70 C nebo běžnými desinfekčními prostředky. Pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit. Při přípravě pokrmů je nutno mít na zřeteli, že všechny části musíme zahřát na teplotu vyšší, než jsou salmonely schopné snášet, nad 70 C. Čím déle jsou uvařené pokrmy skladovány, tím vyšší je pravděpodobnost, že se pokrm zkazí a způsobí onemocnění. Při ohřívání je nutné pokrmy důkladně prohřát i v jádru. Pokud se nakazíme, salmonelóza propukne obvykle za 6 hodin až 3 dny. Pozor si musíme dát také na tzv. křížovou kontaminaci. To znamená zabránit kontaktu syrových potravin nebo jimi znečištěných povrchů, náčiní a rukou s uvařenými nebo jinak tepelně upravenými. Drůbež a vejce je nutno zpracovávat a uchovávat odděleně od ostatních potravin, například nepokládáme již upečené kuře na prkénko, na kterém jsme je porcovali syrové. Vejce je třeba používat nepoškozená, řádně označená a ne starší než 2 týdny, uchovávat je v chladničce a nepoužívat syrová vejce při přípravě krémů, moučníků a majonéz. Vždy se ujistěte, že používáte pitnou vodu z bezpečných zdrojů. A samozřejmostí je dodržování základních hygienických pravidel mytí rukou, čistota v kuchyni, ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a domácími mazlíčky.

KAMPYLOBAKTERIÓZA Kampylobakterióza je co do počtu onemocnění z jídla u nás na druhém místě hned za salmonelózou. Stejně jako salmonelóza se vyskytuje nejčastěji v letních měsících. Jde o druhé nejčastější onemocnění z jídla u nás. Pokud se nakazíme, kampylobakterióza propukne obvykle za 3-5 dní. Původcem této nákazy je bakterie Campylobacter jejuni. Jak se můžeme nakazit? Campylobacter se vyskytuje u domácích i divoce žijících zvířat. Nejvýznamnějším zdrojem nákazy pro člověka je drůbež kuřata, krůty, neboť více než polovina poražené drůbeže je nakažena touto bakterií. Nakažené může být ale i maso a mléko jiných užitkových zvířat krávy apod. Zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii ve stolici. Onemocnět můžeme po požití infikovaných výrobků z masa, které nabyly dostatečně tepelně ošetřené.. Nejčastěji to bývá kuřecí maso. Pozor! Mikrob přežívá i ve zmrazené drůbeži, mrazené masné výrobky nejsou proto zárukou čistoty. Jsou známy také případy onemocnění po kontaktu se živými ptáky, ovcemi nebo se štěňaty a koťaty a to zejména u dětí. K přenosu může dojít i infikovaným mlékem, vodou nebo ledem. Pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit. Nenechávat jídlo dlouho stát při pokojové teplotě při ní se mikroby rádi a rychle množí. Zbytky jídla zchlaďte. Nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce nebo mrazáku. Zbytky jídla je nejlépe spotřebovat do dvou dnů. Čím déle jsou uvařené pokrmy skladovány, tím vyšší je pravděpodobnost, že se pokrm zkazí a způsobí onemocnění. Při ohřívání je nutné pokrmy důkladně prohřát i v jádru. Pozor si musíme dát také na tzv. křížovou kontaminaci. To znamená zabránit kontaktu syrových potravin nebo jimi znečištěných povrchů, náčiní a rukou s uvařenými nebo jinak tepelně upravenými. Drůbež je nutno zpracovávat a uchovávat odděleně od ostatních potravin, například nepokládáme již upečené kuře na prkénko, na kterém jsme je porcovali syrové. V nakaženém mase jsme sice salmonely teplem zničili, ale na prkénku zůstaly. Když položíme upečené kuře na nakažené prkénko, nakazíme jídlo, sebe a všechny, kteří si dají kuře s námi. Mléko, které neprošlo tepelnou úpravou je rizikové řeč je především o čerstvém mléku z farmy. V obchodech se prodává jen mléko, které již bylo tepelně zpracované. Vždy se ujistěte, že používáte pitnou vodu z bezpečných zdrojů. A samozřejmostí je dodržování základních hygienických pravidel mytí rukou, čistota v kuchyni, ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a domácími mazlíčky. Jak se nemoc projevuje? Onemocnění se podobá salmonelóze, projevuje se horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Průjem trvá několik dní, Stolice jsou vodnaté, odporně páchnoucí, mohou být hlenovité, někdy i s příměsí krve. Nemoc trvá 4-7 dní. Jak se můžeme chránit? Pokrmy je třeba důkladně provařit, propéci nebo jinak tepelně upravit. Nenechávat jídlo dlouho stát při pokojové teplotě při ní se mikroby rádi a rychle množí. Zbytky jídla zchlaďte. Nejpozději dvě hodiny po uvaření by měly být v chladničce nebo mrazáku. Zbytky jídla je nejlépe spotřebovat do dvou dnů.

Čím déle jsou uvařené pokrmy skladovány, tím vyšší je pravděpodobnost, že se pokrm zkazí a způsobí onemocnění. Při ohřívání je nutné pokrmy důkladně prohřát i v jádru. Vždy se ujistěte, že používáte pitnou vodu z bezpečných zdrojů. A samozřejmostí je dodržování základních hygienických pravidel mytí rukou, čistota v kuchyni, ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a domácími mazlíčky. Pozor si musíme dát také na tzv. křížovou kontaminaci. To znamená zabránit kontaktu syrových potravin nebo jimi znečištěných povrchů, náčiní a rukou s uvařenými nebo jinak tepelně upravenými. Drůbež je nutno zpracovávat a uchovávat odděleně od ostatních potravin, například nepokládáme již upečené kuře na prkénko, na kterém jsme je porcovali syrové. V nakaženém mase jsme sice salmonely teplem zničili, ale na prkénku zůstaly. Když položíme upečené kuře na nakažené prkénko, nakazíme jídlo, sebe a všechny, kteří si dají kuře s námi. Mléko, které neprošlo tepelnou úpravou je rizikové řeč je především o čerstvém mléku z farmy. V obchodech se prodává jen mléko, které již bylo tepelně zpracované. LISTERIÓZA vážné onemocnění způsobené požitím potravy kontaminované bakterií Listeria monocogenes, se nedávno stala vážným zdravotním problémem veřejnosti na celém světě. Nemoc především postihuje těhotné ženy, novorozence a dospělé osoby s oslabeným imunitním systémem. Listeria monocytogenes se nachází v půdě a ve vodě. Inkubační doba: rozmezí 3-70 dní, nejčastěji okolo 3 týdnů. JAK SE MŮŽEME NAKAZIT? přenos potravou - mléko, měkké sýry, kontaminovaná zelenina a jídla před požitím tepelně nezpracovaná, jako např. paštika. přenos z matky na plod buď již in utero, nebo při porodu při průchodu porodní cestou Listeria monocytogenes se nachází v půdě a ve vodě. Zelenina se může kontaminovat z půdy nebo z hnojiva použitého k hnojení půdy. Zvířata mohou být nositeli bakterie, aniž by jevily známky nemoci a mohou kontaminovat potraviny živočišného původu jako je maso a mléčné výrobky. Tuto bakterii mohou obsahovat nepasterizované (syrové) mléko nebo potraviny vyrobené z nepasterizovaného mléka. JAK SE NEMOC PROJEVUJE? Máte-li příznaky jako horečku nebo ztuhlý krk, poraďte se, se svým lékařem obvykle horečku bolest ve svalech někdy příznaky onemocnění zažívacího traktu jako žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem Jestliže se nákaza rozšíří natolik, že zasáhne nervový systém, mohou se objevit příznaky jako: bolest hlavy ztuhlý krk zmatenost ztráta rovnováhy nebo náhlé nepravidelné pohyby končetin. JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT Listerii zabíjí pasterizace, a způsoby tepelného zpracování, které se používají k přípravě hotových masných výrobků by měly být pro zabití bakterie dostatečně účinné; není-li však dodržována správná výrobní praxe, může ke kontaminaci dojít po zpracování.

Všeobecná doporučení: syrovou potravinu živočišného původu jako hovězí, vepřové nebo drůbež důkladně vařte syrovou zeleninu před tím, než ji sníte, důkladně omývejte neuvařené maso dávejte odděleně od zeleniny, uvařených potravin a zakoupených hotových potravin vyhněte se konzumaci syrového (nepasterizovaného) mléka nebo potravin ze syrového mléka po manipulaci s neuvařenými potravinami si umyjte ruce, omyjte nože a prkénko STAFYLOKOKOVÁ ENTEROTOXIKÓZA O onemocnění, které způsobuje bakterie, kterou běžně nosíme na kůži, v nose či ústech. Původcem Stafylokokové enterotoxikózy je bakterie Stafylokok zlatý (Staphylococcus aureus), přesněji řečeno její jed. JAK SE MŮŽEME NAKAZIT? Stafylokok se vyskytuje zcela běžně v našem okolí, nosíme si ho na kůži, sídlí v naší dutině nosní i ústní. Zdrojem nákazy bývají lidé, často bacilonosiči, z nichž téměř polovina nosí stafylokoka v nosohltanu. Dalším zdrojem mohou být osoby s hnisavým onemocněním kůže, které přicházejí do styku s potravinami. Tyto potraviny jsou pak zdrojem nákazy. U nás vznikají epidemie nejčastěji tam, kde se stravuje více lidí najednou, například ve školních jídelnách, na školách v přírodě, na putovních táborech a na školních brigádách. JAK SE NEMOC PROJEVUJE? Po požití nakažené potraviny se obvykle velmi rychle (za 1 6 hodin) objeví nevolnost, úporné zvracení, křeče v břiše, průjem, vyčerpanost. V těžších případech se mohou dostavit bolesti hlavy, svalové křeče a přechodné změny krevního tlaku a pulsu. Teplota nebývá. I přes velmi dramatický průběh onemocnění rychle odezní, obvykle do 2 3 dnů. JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT? Před přípravou jídla nebo jakoukoliv manipulací s potravinami si myjte ruce. Stafylokok se, jak bylo již výše zmíněno, vyskytuje i u zdravých lidí! Nepřipravujte jídla, pokud máte zánět v krku či nose. Pokud máte kožní zánět na rukou či zápěstích, nepřipravujte ani neservírujte jídlo. Snažte se vyvarovat dlouhodobého uchovávání připravených pokrmů. Pokud musíte delší dobu uchovávat připravené jídlo, udržujte teplá jídla v teple (min. 60 C) a studená jídla v chladu (max. 4 C). Pozor! Pokud necháte jídlo dlouhodobě stát při pokojové teplotě, stafylokok se v něm může rozmnožit a vyprodukovat dostatečné množství jedu potřebného k otravě. Dalším, byť důkladným prohřátím jídla se jedu nezbavíte, jed stafylokoka je velmi odolný vůči teplu a nezničíte ho ani 20minutovým varem. BOTULISMUS Botulismus je velmi nebezpečná otrava, způsobená botulotoxinem, nejúčinnějším bakteriálním jedem. Botulismus je vzácné, nicméně velmi závažné onemocnění způsobené nervovým jedem botulotoxinem, který produkuje bakterie Clostridium botulinum. Je to nejúčinnější bakteriální jed. Říká se mu také klobásový jed. Příznaky otravy začínají 18 36 hodin po požití nakažené potraviny, mohou se ale objevit už za 6 hodin, nebo naopak až za 10 dnů.

JAK SE MŮŽEME NAKAZIT? Clostridium botulinum žije v hlíně. Odtud může přejít na zeleninu nebo ovoce (např. jahody) pěstované v hlíně nebo na ní. Také se může usídlit v trávicím traktu ryb, ptáků a savců. Rizikové jsou obecně konzervované potraviny. Jedná se především o masové, zeleninové a ovocné konzervy. Špatně omytá hnojená zelenina nebo špatně vypraná střívka mohou obsahovat zárodky bakterií, které nezničí ani dlouhodobý var, a které v anaerobním prostředí (bez přístupu kyslíku) vytvoří jed. Pozor dejte především na podomácku vyrobené konzervy. Pokud konzervy připravené z nakažených surovin dostatečně tepelně neošetříte, můžete se otrávit. JAK SE NEMOC PROJEVUJE? Nejprve se dostavuje malátnost, bolesti břicha, průjem a zvracení. Poté následují typické příznaky sucho v ústech, potíže s polykáním, chraplavý hlas, dvojité vidění, pokles svalového napětí, poruchy dýchání. Výjimečně je onemocnění smrtelné, smrt nastává díky ochrnutí dýchacích svalů, člověk se vlastně udusí. Léčba otravy botulotoxinem spočívá v podání antiséra, které zablokuje účinky jedu. Víte, že: Botulotoxin se využívá mimo jiné k léčbě nadměrného pocení nebo k vyhlazování vrásek? Ale pozor! Nic se nemá přehánět - při předávkování může botulotoxin vymazat z tváře jakýkoliv výraz (o čemž se přesvědčila nejedna Hollywoodská hvězda). JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT? Botulotoxin se k nám chová zákeřně, podle chuti ani vůně jeho přítomnost v jídle nemusíme poznat, jed navíc nemusí být v celé konzervě. Nejezte konzervy s vypouklým víčkem. Domácí konzervy jsou vždy rizikové, před jídlem je raději 10 15 minut provařte. Pokud doma sami zavařujete, pečlivě očistěte všechny suroviny určené ke konzervování. Zavařujte podle návodu a dodržujte předepsané podmínky (teplota, čas). ŽLOUTENKA je závažné infekční onemocnění, kterému však můžeme předejít dodržováním hygienických zásad a také očkováním. Žloutenka typu A je dalším typickým onemocněním špinavých rukou. Vyskytuje se po celém světě, více v rozvojových zemích. U nás se nakazí žloutenkou zejména komunity žijící v nevyhovujících hygienických podmínkách a osoby s rizikovým chováním, jako jsou narkomani, bezdomovci apod.!!! Původcem onemocnění je virus hepatitidy A, který je dosti odolný vůči nízkým teplotám adokonce i v mrazech může přežívat dlouhá léta. Varem ho však po pěti minutách bezpečně zničíme. Žloutenka má dlouhou inkubační dobu (v rozmezí 15-50 dní), pokud se nakazíme, propukne nejčastěji za 30 dní. Pozor! Zhruba dva týdny od toho, co se nakazíme, a asi 3 týdny po vypuknutí nemoci, můžeme sami nemoc přenášet dál. Proto je důležité důsledně dodržovat zásady hygieny. JAK SE MŮŽEME NAKAZIT? Nejčastěji se můžeme nakazit špinavýma rukama, nakaženým jídlem či vodou. Nakažený člověk - i když sám může být bez příznaků onemocnění - vylučuje virus stolicí. Při nedostatečné hygieně může kontaminovat různé předměty a virus se pak může dostat do zažívacího traktu jiné osoby. JAK SE NEMOC PROJEVUJE?

Žloutenka typu A přichází náhle a projevuje se horečkou, nechutenstvím, únavou, nevolností, zvracením, bolestmi svalů a kloubů, tmavou močí a může dojít i na zežloutnutí kůže a bělma. Žloutenka je velmi nepříjemné onemocnění, které trvá většinou 2 až 4 týdny. Pak následuje přísná dieta včetně zákazu požívání alkoholických nápojů. JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT? Onemocnění můžeme předejít včasným očkováním. Platí to zejména pro osoby, které cestují do rizikových zemí, ale nejen pro ně. Virus zničíme, pokud jídla a nápoje ohřejeme na 85 C po dobu alespoň jedné minuty. Při cestách do rizikových zemí se vyhněte vodě a jídlu, které by mohly být nakaženy například nevařeným mořským plodům (mušlím apod.), nevařenému nebo neoloupanému ovoci a zelenině. Doporučujeme pít pouze balenou vodu a nepřidávat do nápojů led z neznámého zdroje. BACILÁRNÍ ÚPLAVICE O jednom z nejnakažlivějších střevních onemocnění a o špinavých rukách. Bacilární úplavice, mezi odborníky nazývaná shigelóza, je přímo ukázkovým příkladem nemoci špinavých rukou. Patří mezi nejnakažlivější střevní infekce. Pokud se nakazíme, úplavice propukne obvykle za 1 3 dny. Nemoc je způsobena skupinou bakterií Shigella, pojmenované podle japonského vědce (Shiga), který je před více než 100 lety objevil. JAK SE MŮŽEME NAKAZIT? Bacilární úplavici přenáší nemocný člověk. Stává se to tehdy, když se nedodržují základní hygienické zásady, jako je například mytí rukou po použití toalet. Shigely se vyskytují v průjmové stolici nemocných osob, odtud označení nemoc špinavých rukou. Onemocnět můžeme také po požití nakažené potraviny či mléka a často také závadné vody. Toto onemocnění mohou přenášet rovněž mouchy! Onemocnění se vyskytuje zejména v uzavřených kolektivech, ve kterých se moc nedbá o hygienu. Někdy stačí hromadné vodácké tábořiště nebo dětský tábor. JAK SE NEMOC PROJEVUJE? Onemocnění má typický průběh dochází k vylučování řídké až vodnaté stolice s příměsí krve a hlenu. Velmi časté jsou i vysoké teploty kolem 40 C a svíravé bolesti břicha. Onemocnění trvá většinou 5 7 dní. JAK SE MŮŽEME CHRÁNIT? Než si zadělat na malér, vyplatí se prevence, tedy důsledná osobní hygiena, mytí rukou, správné zacházení s potravinami, zvláště s těmi, které jíme v syrovém stavu (zelenina, ovoce) a jejich ochrana před mouchami (sítě do oken, poklopy na nádoby a pod.). Při cestách do přírody nebo zemí s nižší úrovní hygieny si zajistěte kvalitní, tedy zdravotně nezávadnou vodu, nejlépe balenou. Lze použít i desinfekční tablety nebo vodu 15-20 minut vařit. Pozornost je třeba věnovat i jídlu. Ujistěte se, že bylo důkladně provařené či propečené. Syrové ovoce a zeleninu omyjte nezávadnou vodou nebo je oloupejte. Do nápojů nepřidávejte led vyrobený z neznámého zdroje. Hygiena otázky k procvičení: 1. Jaké závazné principy vyplývají z nařízení evropské komise č. 852/2004? 2. Jaké zásady provozní hygieny platí pro provozování stravovacích služeb?

3. Kde všude můžeme skladovat potraviny, které jsme si přinesli s sebou do provozovny a nejsou určeny pro výrobu? 4. Které osoby se mohou pohybovat v prostorách výrobního střediska? Charakterizujte je. 5. Kde a jak si pracovník ve výrobním středisku odkládá svůj občanský oděv? 6. Jaké čisticí prostředky můžeme používat pro úklid výrobních prostor? 7. Vysvětlete pojmy desinfekce, dezinsekce a deratizace? 8. Jakým způsobem musí pečovat zaměstnanec výrobního střediska o osobní hygienu? 9. Jaká je povinná péče o ruce pro pracovníka výrobního střediska? 10. Jaké ochranné osobní pracovní pomůcky musí nosit pracovník výrobního střediska? 11. Za jakých podmínek lze uvádět do oběhu teplé pokrmy, studené pokrmy, zmrazené pokrmy a zchlazené pokrmy? 12. Nařizuje zákon odebírání vzorků jídel? 13. Co znamená zkratka HACCP? 14. Vysvětlete pojem HACCP. 15. Co je cílem zavádění systému HACCP? 16. Na jaké nebezpečí je třeba se zaměřit ve výrobním středisku? 17. Co znamená ovládací opatření? Vyjmenujte. 18. Nemoci a otravy z jídla jakou nemoc znáte, jak se projevuje, jak se můžeme nakazit, jak se můžeme chránit?