PhD existence II. česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech

PhD existence II česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta PhD existence II česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech Martin Dolejš Miroslav Charvát Aleš Neusar Klára Bendová Eva Maierová (Eds.) Sborník příspěvků z PhD existence II: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Konference se konala 30. 31. ledna 2012 v Olomouci. Olomouc 2012

Oponenti: PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. doc. PhDr. Vladimír Řehan Konference se konala pod záštitou děkana Filozofické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. Jiřího Lacha a rektora Univerzity Palackého v Olomouci prof. Miroslava Mašláně společně organizovaly Katedra psychologie Filozofické fakulty UP v Olomouci Klinika adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Českomoravská psychologická společnost Na vydání této publikace se finančně podílí: Evropský sociální fond, Státní rozpočet České republiky Číslo a název projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0206, Vzdělávání a zvyšování kompetencí pro konkurenceschopnost akademických pracovníků a postgraduálních studentů Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost Autorka obálky Kateřina Manková Autorky kresby Markéta Večerková a Karolína Veldová Editors Martin Dolejš, Miroslav Charvát, Aleš Neusar, Klára Bendová, Eva Maierová, 2012 Cover Kateřina Manková, 2012 Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 Ediční řada Sborníky 1. vydání ISBN 978-80-244-3037-9

5 OBSAH Doctoral Training in Psychology: A Comparison of Approaches in North America, Europe, and Japan Małgorzata SZARZYŃSKA, Paul A. TORO, Malgorzata GOCMAN, Toshi SASAO... 12 Diagnostika agresivity dětí Lucie MOUDRÁ, Veronika KAVKOVÁ, Milan ČIŽMÁR, Hana VÁLKOVÁ... 19 Diagnostika exekutívnych funkcií Vengerovým subtestom kreslenia vzorky podľa diktátu Martina ZUBÁKOVÁ, Marína MIKULAJOVÁ, Miroslava SCHÖFFELOVÁ... 23 Disociace u lidí závislých na alkoholu Roman PROCHÁZKA, Vladimír ŘEHAN... 37 Kognitívne predpoklady aritmetických zručností u predškolákov: korelačná štúdia skorých numerických ukazovateľov Jana ANTALÍKOVÁ, Marína MIKULAJOVÁ... 48 Kvalita života partnerů (blízkých) onkologických pacientů Veronika KOUTNÁ, Marie NOSÁLKOVÁ... 60 Mental health of youths leaving the foster care system in Poland: preliminary results Małgorzata GOCMAN, Małgorzata SZARZYŃSKA, Paul A. TORO... 70 Mentalizácia a verbálne uvažovanie v kategóriách vzťahovej väzby dieťaťa Eva REICHELOVÁ... 75 Možnosti korekcie sebaobrazu v logoterapii Marta GAŠPARÍKOVÁ... 87 Nebezpečné pronásledování mezi mladistvými Jan BARTONĚK, Kamil KOPECKÝ... 95 Paměť příliš podceňovaná Anna PÁCHOVÁ, Ondřej ŠTUMPF...100 Pět dimenzí postojů ke smrti Klára MACHŮ, Olga PECHOVÁ, Daniel DOSTÁL...110 Pohled školních psychologů na některé aspekty jejich práce Veronika KAVENSKÁ, Eleonora SMÉKALOVÁ, Jan ŠMAHAJ...117 Prevalence užívání alkoholu a tabákových výrobků u českých adolescentů rešerše dosavadních výzkumů Ondřej SKOPAL, Martin DOLEJŠ...124 Postoje k psychologům a lékařům Lucie KRÁČMAROVÁ, Karel FLAŠKA, Panajotis CAKIRPALOGLU, Jan ŠMAHAJ...137 Posttraumatický rozvoj, distres a vnímanie ochorenia u pacientov s onkologickým ochorením Gabriel BANÍK...152 Raná rodičovská self-efficacy a sociálně-psychologické aspekty porodního zážitku Eliška KODYŠOVÁ, Simona HORÁKOVÁ HOSKOVCOVÁ...167

6 Obsah Sociodemografické rozdiely v ťažkostiach pri voľbe povolania Miroslava BRUNCKOVÁ, Štefan VENDEL...177 Súkromné a verejné sebauvedomovanie z hľadiska pohlavia a odboru štúdia Gabriela ŠEBOKOVÁ...189 Terapeutické a růstové možnosti sociální izolace v kontextu existenciální analýzy Martin KUPKA, Marek MALŮŠ...199

7 CONTENT Doctoral Training in Psychology: A Comparison of Approaches in North America, Europe, and Japan Małgorzata SZARZYŃSKA, Paul A. TORO, Malgorzata GOCMAN, Toshi SASAO... 12 Measures of aggressiveness in children Lucie MOUDRÁ, Veronika KAVKOVÁ, Milan ČIŽMÁR, Hana VÁLKOVÁ... 19 The assessment of executive functions by Venger s subtest of pattern drawing by dictation Martina ZUBÁKOVÁ, Marína MIKULAJOVÁ, Miroslava SCHÖFFELOVÁ... 23 Dissociation in people dependend on alcohol Roman PROCHÁZKA, Vladimír ŘEHAN... 37 Cognitive precursors of arithmetic skills at preschool age: correlations study of early numeracy indicators Jana ANTALÍKOVÁ, Marína MIKULAJOVÁ... 48 Quality of life of partners (closest people) of oncology patients Veronika KOUTNÁ, Marie NOSÁLKOVÁ... 60 Mental health of youths leaving the foster care system in Poland: preliminary results Małgorzata GOCMAN, Małgorzata SZARZYŃSKA, Paul A. TORO... 70 Theory of mind and verbal reasoning in child attachment classifications Eva REICHELOVÁ... 75 The possibilities of a therapeutical change (correction) of self-concept in a framework of logotherapy Marta GAŠPARÍKOVÁ... 87 Stalking among juveniles Jan BARTONĚK, Kamil KOPECKÝ... 95 Memory too much underestimated Anna PÁCHOVÁ, Ondřej ŠTUMPF...100 Five dimensions of attitudes towards death Klára MACHŮ, Olga PECHOVÁ, Daniel DOSTÁL...110 School psychologists view on some aspects of their work Veronika KAVENSKÁ, Eleonora SMÉKALOVÁ, Jan ŠMAHAJ...117 Prevalence of alcohol and tobacco use at Czech adolescents research of existing studies Ondřej SKOPAL, Martin DOLEJŠ...124 Attitudes toward psychologists and physicians Lucie KRÁČMAROVÁ, Karel FLAŠKA, Panajotis CAKIRPALOGLU, Jan ŠMAHAJ...137 Posttraumatic growth, distress and perception of disease in patients with cancer Gabriel BANÍK...152 Early parental self-efficacy and social-psychological aspects of childbirth experience Eliška KODYŠOVÁ, Simona HORÁKOVÁ HOSKOVCOVÁ...167

8 Content Sociodemographic differences in career decision difficulties Miroslava BRUNCKOVÁ, Štefan VENDEL...177 Private and public self-consciousness from the perspective of gender and field of study Gabriela ŠEBOKOVÁ...189 The therapeutic and growth possibilities of social isolation in context of existential analysis Martin KUPKA, Marek MALŮŠ...199

117 POHLED ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ NA NĚKTERÉ ASPEKTY JEJICH PRÁCE SCHOOL PSYCHOLOGISTS VIEW ON SOME ASPECTS OF THEIR WORK Veronika Kavenská, Eleonora Smékalová, Jan Šmahaj Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Křížkovského 10, 771 80 Olomouc, Česká republika Grantová afiliace Projekt Podmínky práce školních psychologů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji byl realizován díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělené roku 2011 Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Číslo projektu SGS FF_2011_039. Abstrakt Počet školních psychologů v ČR se v posledních letech zvyšuje, jejich práce je náročná a v mnohém zůstává laické i odborné veřejnosti obtížně uchopitelná. Jak se vlastně školní psychologie u nás vyvíjela, jak můžeme tuto disciplínu definovat, jak souvisí s prací školních psychologů v praxi, jaké jsou podmínky jejich práce apod., to jsou otázky, které si klade projekt Katedry psychologie, jehož dílčí výsledky přináší tento příspěvek. Výzkum se zaměřuje na souvislosti mezi přijetím školního psychologa ze strany některých subjektů školy a jeho pracovní spokojeností, hledá odpovědi na otázky, komu školní psycholog věnuje nejvíce času a jaké jsou konkrétně činnosti, které vykonává. Abstract The number of school psychologists in the Czech Republic in recent years increases, their work is challenging and in many ways it is difficult to understand for the lay and professional public. How did the school psychology develop in our countries, how can we define this discipline, how is it related to the profession of school psychologist in practice, what are the conditions of his work etc., these are the questions, which wants to anwer the project of the Department of psychology, the partial results of which presents this contrubution. Research focuses on the connection between the adoption of the school psychologist by certain bodies of the school and his working satisfaction, looks for the answers, to whom the school psychologist devote the most time and what are his specific activities. Klíčová slova školní psycholog, školní psychologie, pracovní spokojenost, náplň práce, pocit přijetí. Key words school psychologist, school psychology, job satisfaction, job content, feeling of acceptance. 1 Úvod Příspěvek přináší dílčí výsledky výzkumu zaměřeného na podmínky práce školních psychologů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, který vznikl díky účelové podpoře projektu IGA na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkum se týká práce školních psychologů, kteří ve své práci vycházejí z širokého zdroje poznatků získaných při studiu psychologie, především však z oboru školní psychologie. Důležitou součástí školní psychologie je vytváření vědeckého zázemí pro práci psychologů poskytujících školní psychologické poradenství přímo na školách. Počet těchto školních psychologů v poslední době stoupá, úměrně se zájmem o jejich zapojení do řešení problémů ve škole a s možnostmi financování těchto školních specialistů díky různým projektům. S tím také narůstá zájem o tuto profesi, která má dosud svá kritická místa (Zapletalová 2001). Náš příspěvek přináší dílčí výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na některé otázky práce školních psychologů, vnímané z jejich pohledu.

118 Pohled školních psychologů na některé aspekty jejich práce 2 Teoretické zakotvení výzkumu Již ve 20. letech minulého století se u nás objevil pojem školní psychologie v souvislosti se zajímavými projekty ve školách (Stejskal 1930 in Lazarová 2008), nicméně historický a kulturní vývoj v našich zemích dalšímu rozvoji tohoto oboru nepřál. Znovu se zájem o školní psychologii objevil až v 60. 70. letech na Slovensku, kde byla prosazována hlavně J. Hvozdíkem (např. 1986) a L. Ďuričem (např. 1974). Ani na Slovensku se však školní psychologii za minulého režimu příliš nedařilo, chyběla byť minimální podpora státu. O tom, že se nadšení pro školní psychologii za doby minulého režimu udrželo, svědčí, že ihned po změně režimu, v roce 1990, byla ustavena Asociace školní psychologie ČSFR, v jejímž čele stál Anton Furman (ten v pozdějších letech vedl také celosvětovou organizaci ISPA). Od roku 1997 pracuje také česká sekce Asociace školní psychologie. Tato asociace, která se od svého vzniku stará o vytváření platformy pro společnou diskusi a sdílení názorů zájemců o školní psychologii, kam patří také snaha o legislativní zakotvení práce školních psychologů, pořádá každoročně akce věnované novinkám ve školní psychologii (konají se střídavě v Čechách a na Slovensku), nepravidelně také vydává časopis Školní psycholog, kam přispívají praktici i teoretici školní a pedagogické psychologie u nás. Po rozdělení republiky vznikla AŠP SR a ČR, sekce obou států spolu úzce spolupracují. Již v 90. letech, i bez legislativní podpory, pracovalo na školách v ČR menší množství školních psychologů. V roce 1996 byl jejich počet odhadován na 50, v roce 2001 na 100 až 120. Vzhledem k neexistenci legislativy fungovali školní psychologové často formálně jako učitelé nebo vychovatelé, takže bylo pro výzkumníky obtížné se jich dopátrat. O zásadním zlomu, který přinesl zrychlení rozvoje školní psychologie u nás, lze hovořit od vydání Vyhlášky 72/2005 Sb., která vešla v platnost v roce 2006 a obsahuje standardní činnosti psychologa pracujícího na škole. V roce 2007 fungovalo v ČR zhruba 200 školních psychologů (Smékalová 2009). Dnes se jejich počet odhaduje na 300 350. Jak poukazuje B. Lazarová (2008, s. 490), školní psychologii se zatím nedostává výzkumné infrastruktury, která by studovala její vlastní kritické výzkumné problémy, což je závažnou překážkou rozvoje profesionality školních psychologů. Materiálů věnujících se práci školních psychologů a problémům vyplývajícím ze stávající praxe nalezneme relativně málo, chybí zejména ve výzkumné oblasti. K vymezení a koncepčním otázkám školní psychologie přispěli dosud například Gajdošová (2010), Mareš (1998, 2010), Mertin (1997), Lazarová (2008), Vágnerová (2005), Zapletalová (2001), Štech (2009). Témata výzkumů v oblasti školní psychologie v ČR můžeme rozdělit do třech větších kategorií: profesní identita školního psychologa (Štech 1998, 2001), jeho náplň práce (např. Lazarová, Ondruš 2001 nebo Kariková, Valihorová 1998) a spolupráce školního psychologa s dalšími subjekty školy (Štech 2001, Zapletalová, 2001; Lazarová, Čapková, 2006). Jedná se o časopisecky publikované statě či studie, mnohé z nich byly publikovány jako součást sborníků z konferencí pořádaných AŠP SR a ČR, odborná monografie věnovaná školní psychologii u nás dosud chybí. Školní psychologové ve své práci vycházejí z širokého zdroje poznatků získaných při studiu psychologie, především však z oboru školní psychologie. Na školní psychologii nahlížíme jako na mladou, perspektivní, specializovanou psychologickou vědu zaměřenou na psychologické aspekty procesů a jevů, které se vyskytují ve škole a subjektů, které se na fungování školy podílejí. V tomto kontextu se objevují také výzkumné práce studentů, o nichž jsme referovali na jiném místě (Kavenská, Smékalová, Šmahaj, 2011). 3 Popis výzkumného souboru, metodologie V souvislosti s tématy, která se aktuálně zaměřují na práci školních psychologů v terénu, jsme se rozhodli prozkoumat podmínky, v nichž školní psychologové v současnosti pracují. Naše cíle se týkaly podmínek práce školních psychologů, z nichž jsme pro tento přehled dílčích výsledků vybrali následující: zmapovat pracovní podmínky školních psychologů, jejich vztahy s vedením a učitelským sborem vytvořit přehled konkrétních činností školních psychologů na různých školách najít souvislosti mezi konkrétními faktory, které se ukážou pro práci školních psychologů jako relevantní Cílovou skupinou výzkumu byli psychologové pracující na školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetu, odkaz na dotazník s prosbou o jeho vyplnění byl v emailovém dopise zaslán ředitelům škol, na kterých pracují školní psychologové, v druhé vlně byla prosba o vyplnění dotazníku poslána dalším školním psychologům, na které jsme získali kontakt. Jako hlavní výzkumný nástroj jsme zvolili elektronický dotazník vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 71 položek (58 otázek kvantitativních, 13 otázek kvalitativních) z devíti okruhů, které byly definovány na základě výsledků předchozí pilotní studie. Šlo o následující okruhy: 1. organizace práce, 2. praxe a vzdělání,

Veronika Kavenská, Eleonora Smékalová, Jan Šmahaj 119 3. právní povědomí, 4. pracovní činnosti, 5. distribuce času, 6. spolupráce a vztahy, 7. podpora a supervize, 8. pracovní podmínky, 9. bilance a poselství. Dílčí výsledky uvedené v tomto příspěvku se týkají bodů 2, 4, 5 a 6. V období před zpracováním příspěvku jsme získali 50 navrácených dotazníků. Po logické a formální kontrole bylo k další analýze postoupen soubor 31 (N) validních dotazníků, který tvořilo 25 (80,6 %) žen a 6 (19,4 %) mužů. 16 (51,6 %) respondentů bylo z Olomouckého a 15 (48,4 %) respondentů z Moravskoslezského kraje (viz tab. 1). Z pohledu věkového rozložení souboru uvedlo 17 (54,8 %) respondentů věkovou kategorii 26 35 let (více informací obsahuje graf č. 1). 23 (74,2 %) školních psychologů z našeho výzkumného vzorku pracuje na základních školách, 4 (12,9 %) pracuje na středních školách, 2 (6,5 %) na gymnáziích a 2 (6,5 %) na jiných středních školách (viz graf č. 2). Kraj Četnost % Moravskoslezský muži 2 6,4 ženy 13 42 Olomoucký muži 4 13 ženy 12 38,6 CELKEM 31 100 Tab. č. 1: Charakteristika výzkumného vzorku dle pohlaví a kraje Graf č. 1: Věkové kategorie

120 Pohled školních psychologů na některé aspekty jejich práce Graf č. 2: Rozdělení vzorku podle typu školy Následující graf uvádí, že 9 (29 %) ŠP působilo na školách ve městech mezi 5000 19999 obyvateli, 7 (22,6 %) působilo na školách ve velkoměstech nad 90000 obyvatel, 6 (19,4%) ve městech s 20000 49999 obyvateli. Shodný počet ŠP 4 (12,9 %) uvedlo zastoupení měst s 50000 90000 obyvatel a obcemi s 2000 4999 obyvatel. Obec v rozmezí 1000 1999 obyvatel uvedl pouze jeden ŠP. Graf č. 3: Velikost obce v souvislosti se školou, kde ŠP působí

Veronika Kavenská, Eleonora Smékalová, Jan Šmahaj 121 Pro tuto dílčí část našeho výzkumu jsme formulovali následující předpoklady: 1. Existuje statisticky významná souvislost mezi pracovní spokojeností školních psychologů a jejich přijetím ze strany pedagogů. 2. Existuje statisticky významná souvislost mezi pracovní spokojeností školních psychologů a jejich přijetím ze strany vedení školy. 3. Existuje statisticky významná souvislost mezi přijetím školního psychologa ze strany pedagogů s mírou jeho činností zaměřených na tyto subjekty. Pro zpracování dat bylo využito Pearsonova korelačního koeficientu (α = 0,05). 4 Výsledky Pomocí statistického zpracování dat byla u prvního předpokladu potvrzena statisticky významná souvislost mezi pracovní spokojeností školních psychologů a jejich přijetím ze strany pedagogů (r = 0,423). Potvrzen byl také druhý předpoklad ukázalo se, že pracovní spokojenost školních psychologů a jejich přijetí ze strany vedení školy spolu statisticky významně souvisí (r = 0,432). Třetím ověřovaným předpokladem byla souvislost přijetí školního psychologa ze strany pedagogů s mírou jeho činností zaměřených na tyto subjekty. Abychom mohli tuto souvislost prověřit, vytvořili jsme v rámci analýzy položek dotazníku trs činností psychologů zaměřených na pedagogy, do něhož jsme zahrnuli následující činnosti psychologa: práce se skupinou učitelů, přednášky pro učitele, individuální konzultace s učitelem, účast na poradě školy. Statisticky významná souvislost mezi vytvořeným trsem činností a přijetím psychologů ze strany učitelů nebyla prokázána (r = 0,115). Distribuce času, který je věnován jednotlivým subjektům v rámci školy, ukazuje jednoznačnou převahu činností zaměřených na žáky školy, na druhém místě je to srovnatelný čas věnovaný práci s učiteli a se třídními kolektivy, na posledním místě je práce s rodiči (procentuálně uvedeno v grafu č. 4). Z otázek dotazníku zaměřených na činnosti vykonávané školními psychology lze usoudit na velmi širokou škálu činnosti, od předpokládaných konzultací se žáky, učiteli, práce se třídou a konzultací s kolegy ve školním poradenském pracovišti, kromě toho se však objevují i méně očekávané činnosti jako účast na výjezdových akcích školy, přednášky pro rodiče, suplování nebo dozor na chodbě (viz graf č. 5). Graf č. 4: Distribuce času věnovaného subjektům školy

122 Pohled školních psychologů na některé aspekty jejich práce Graf č. 5: Přehled činností prováděných v praxi školními psychology 5 Diskuse Autoři jsou si vědomi limitů realizovaného výzkumu, pokud jde o celou populaci školních psychologů u nás. Jde především o nízký počet respondentů a sběr dat realizovaný pouze ve dvou krajích ČR, který neumožňuje zobecnit výsledky na celou populaci školních psychologů v ČR. Dalším limitem je sběr dat pomocí internetu a nestandardizovaný dotazník, ve kterém školní psychologové nahlíželi na podmínky své práce ve školách. Výsledky tedy nelze zobecnit na všechny školní psychology, s jistou opatrností však můžeme odvodit následující: náplň práce školní psychologů je velice různorodá rozhodně mnohem širší, než si představuje laická i odborná veřejnost. Školní psychologové se cítí na školách převážně spokojeni a přijímáni pedagogy i vedením škol. Mezi pracovní spokojeností školních psychologů a jejich přijetím pedagogy i vedením se prokázala přepokládaná pozitivní statisticky významná souvislost. Naopak za zajímavou lze považovat naznačenou negativní korelaci mezi přijetím ze strany pedagogů a časem, který školní psycholog pedagogům věnuje. S jistou opatrností bychom mohli usuzovat na menší přijetí ze strany učitelů v případě, že jim školní psycholog věnuje více času (větší zájem může znamenat více možností pro střet dvou způsobů na nahlížení školních otázek, a to psychologického a pedagogického). Dalším omezením našeho výzkumu je, že veškeré údaje byly získány od školních psychologů, což je pouze jeden z úhlů pohledu vnímání práce školních psychologů. Do budoucna bude vhodné zaměřit se na vnímání práce školních psychologů ze strany dalších subjektů v první řadě učitelů a žáků. 6 Závěr Na výzkumném vzorku 31 školních psychologů bylo prokázáno, že jejich pracovní spokojenost souvisí s tím, jak jsou přijímáni ze strany pedagogů, stejně tak byla prokázána souvislost s přijetím ze strany vedení školy. Neprokázala se souvislost mezi přijetím ze strany pedagogů a mírou činností věnované pedagogům. V rámci tohoto výzkumu bude pokračovat vyhodnocování výsledků po obdržení dalších dotazníků, získaných z dalších krajů ČR. Po ukončení tohoto projektu se autoři hodlají zaměřit na posuzování práce školního psychologa ze strany dalších subjektů školy a zkoumáním osobnosti školních psychologů.

Veronika Kavenská, Eleonora Smékalová, Jan Šmahaj 123 7 Přehled použité literatury Ďurič, L. a kol. (1974). Psychológia a škola III. Bratislava: SPN. Gajdošová, E., Herényiová, G., Valihorová, M. (2010). Školská psychológia. Bratislava: Stimul. Hvozdík, J. (1986). Základy školskej psychológie. Bratislava: SPN. Kavenská, V., Smékalová, E., Šmahaj, J. (2011). Výzkum v oblasti školní psychologie v ČR. E-psychologie [online], 5 (4), 55 67 [cit. 20. 1. 2011]. Dostupný z WWW <http://e-psycholog.eu/pdf/kavenska-etal.pdf>. ISSN 1802 8853. Lazarová, B., Čapková, M. (2006). Klima školy: k otázkám spolupráce učitelů a školních psychologů. Sborník z 2. konference škola a zdraví 21, Brno. Lazarová, B. (2008). Školní psychologie v České republice po roce 1989. Československá psychologie, 52, 480 492. Lazarová, B., Ondruš, D. (2000). Dva pohledy na náplň práce školního psychologa. Školský psychológ, 10, 2 10. Mareš, J. (2010). Kvalita života školy. Školský psychológ, 1 2, 17 24. Mareš, M. (1998). Situace školní psychologie v ČR. Školský psychológ, 1, 7 14. Mertin, V. (1997). K pojetí školní psychologie. Školský psychológ, 7 (1/2), 21 23. Smékalová, E. (2009). Do Schools Need Psychology or Psychologists? (Looking for a good model of psychological consulting for school practice). In: XXVI. Psychologické dny 2008: Já & my a oni. CD ROM s plnými texty, vydán ve spolupráci ČMPS a FSS MU Brno. Dostupné na WWW: < http://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/smekalova.pdf>. Štech, S. (2001). Sonda do profese školního psychologa v ČR. Pedagogika, 51, 47 55. Štech, S. (2009). Školní psychologie. In Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie, 397 400. Praha: Portál. Štech, S. (1998). Profesní identita školního psychologa. Školský psychológ, 8, 26 32. Štech, S., Zapletalová, J. (2001). Kvalitativní analýza přístupu školních psychologů k profesi srovnání kazuistických studií. In: Metodika práce školních psychologů na ZŠ a SŠ. Projekt MŠMT. Praha: IPPP, 37 47. Oakland, T., Cunningham, J. (1997). Návrh koncepce školní psychologie. Školský psychológ, 7(1/2), 5.-10. Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum. Zapletalová, J. (2001). Co dělá školní psycholog? Kritická místa profese. Pedagogika, mimořádné číslo, 36 41.