USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. ledna 2016 č. 10 ke Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na období 2016 2020 Vláda I. bere na vědomí Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na období 2016 2020, obsaženou v části III materiálu čj. 1614/15 (dále jen Koncepce ) II. ukládá 1. ministru kultury a) realizovat v letech 2016 2020 podle aktuálních možností státního rozpočtu České republiky Koncepci ve spolupráci s ostatními členy vlády, b) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory statutárních měst, primátora hlavního města Prahy, Svaz měst a obcí České republiky, Asociaci krajů 2. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s ministrem kultury při realizaci Koncepce. III. doporučuje hejtmanům, primátorům statutárních měst, primátorovi hlavního města Prahy, starostům obcí a dalším členům zastupitelských orgánů krajů a obcí, aby se seznámili s Koncepcí a využili ji při zpracování vlastních dokumentů a naplňování vlastních záměrů v péči o tradiční lidovou kulturu v jejich působnosti. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátoři statutárních měst, primátorka hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády
2 Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na období 2016-2020 A. Preambule Kulturní dědictví je důležitou součástí hmotného a duchovního bohatství České republiky, je zdrojem kulturní rozmanitosti, vzdělanosti, utváří základ kulturní identity obyvatel této země. Ukazuje se, že má velký podíl i při využívání volného času a tím přispívá ke kultivovanosti obyvatel a napomáhá v boji proti rozličným sociálně patologickým jevům ve společnosti. Kulturní dědictví přispívá výrazně též k rozvoji ekonomiky České republiky, protože je motivací a podnětem pro rozvoj cestovního ruchu a podnikatelských aktivit. Můžeme konstatovat, že významně napomáhá celkovému rozvoji nejen jednotlivých obcí, ale též celých regionů. Tradiční lidová kultura tvoří nedílnou, avšak osobitou součást kulturního dědictví, jejímž specifikem je, že je živá a na rozdíl od dědictví hmotného se stále vyvíjí a přetváří. Toto dědictví je tedy zároveň součástí tzv. živé kultury. Na tento dynamický aspekt výslovně upozorňuje Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (UNESCO, 2003). Přístup ke kulturnímu bohatství zaručuje všem občanům České republiky zejména Listina základních práv a svobod. Z toho plyne i povinnost státu vytvářet podmínky k tomu, aby občan mohl využívat nejen toto právo, ale i práva související. Zde je třeba zdůraznit zvláště povinnost pečovat všestranně o kulturní dědictví země, protože jeho zachování je podmínkou nutnou pro to, aby občan mohl toto své ústavní právo realizovat. Ve vztahu k tradiční lidové kultuře to znamená, že stát a samospráva na všech úrovních mají pečovat o uchování a rozvoj rozličných projevů tradiční lidové kultury. Předmětem této Koncepce je ve shodě s Úmluvou o zachování nemateriálního kulturního dědictví především nemateriální složka tradiční lidové kultury. Jejími jednotlivými prvky se rozumí především zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého nemateriálního kulturního dědictví. Pro nemateriální složku tradiční lidové kultury se v České republice běžně používá zkrácený pojem tradiční lidová kultura. Cílem tohoto koncepčního materiálu je definovat nástroje účinnější péče o tradiční lidovou kulturu jako soubor určitých koordinovaných opatření, jejichž účelem je přispět k efektivnější identifikaci, dokumentaci, ochraně, využívání a předávání tradiční lidové kultury nastupujícím generacím. Při dosahování tohoto cíle je třeba usilovat o uplatňování principu rovných příležitostí žen a mužů, jak ve vztahu k uchovávání rozličných forem tradiční lidové kultury, tak v přístupu všech jednotlivců k nim. Základní cíl vláda České republiky definovala a podpořila již v Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice, schválené usnesením vlády č. 571 ze dne 11. 6. 2003 na léta 2003 2010, v Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu na léta 2011 až 2015, schválené usnesením vlády č. 11 z 5. 1. 2011, a ve Státní kulturní politice České republiky na léta 2015 2020, schválené usnesením vlády č. 266 ze dne 15. 4. 2015. Základním záměrem dosavadních koncepčních materiálů bylo vytvořit systém péče, do něhož se zapojí státní i nestátní organizace a jednotlivci tak, aby přispěli k identifikaci, dokumentaci a ochraně dochovaných projevů tradiční lidové kultury, k jejich využití při obohacení současné kultury a předání těchto projevů dalším pokolením. Cílem navrhovaného materiálu je v těchto trendech pokračovat a přispět tak k udržitelnosti současného stavu tradiční lidové kultury v České republice. Vysvětlení pojmu a historie B. Stručná analýza současného stavu Rozličné projevy tradiční lidové kultury jsou trvalou součástí života naší společnosti. Míra jejich dochování se značně liší dle jednotlivých regionů a společenských vrstev. Někde tak život společnosti jen zvolna a občas ovlivňují, jinde jsou jeho nedílnou součástí. Dochovaly se jak ve své podobě hmotné (a to movité i nemovité), tak i jako nehmotné prvky, které se předávají ústním podáním a napodobováním z generace na generaci. V druhém případě se tak děje převážně v rodinách a různých místních a kulturních společenstvích, někdy i díky školnímu a mimoškolnímu vzdělávání. Je třeba zdůraznit, že jevy nemateriální tradiční lidové kultury musíme vnímat jako významné a výrazné prvky historické paměti národa. Patří sem zejména lidová hudba a tanec, lidová slovesnost, lidové divadlo, hry, obřady, obyčeje, zvyky, rozličné technologické dovednosti a postupy, lidová řemeslná a lidová umělecká výroba. Ve všech těchto projevech se uchovávají a z generace na generaci tradují místně nebo regionálně vymezené vědomosti a zkušenosti každodenního materiálního a duchovního života lidí, povědomí sounáležitosti s obcí, regionem nebo státem. Řada těchto projevů nebyla ještě nedávno dostatečně dokumentována a nebylo zajištěno jejich mezigenerační předávání. Tuto situaci se podařilo zlepšit díky úsilí Ministerstva kultury, které poprvé v roce 2003 připravilo první návrh vládní Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR (usnesení vlády č. 571/2003) a spolu s Národním ústavem lidové kultury (dále jen NÚLK) se podařilo vytvořit celorepublikovou síť odborných regionálních pracovišť, která na sebe převzala plnění stěžejních úkolů a podařilo se tak významně eliminovat hrozící nebezpečí ztráty nebo negativní proměny některých významných kulturních hodnot a tradic. Základním předpokladem pokračování
3 tohoto trendu je věnovat péči o tradiční lidovou kulturu trvalou pozornost, především její dokumentaci a prezentaci výsledků, vyhledávání rizik a příležitostí, a pro tyto účely pravidelně aktualizovat vládní Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR. Prvky tradiční lidové kultury se neustále proměňují. Tento vývoj je přirozený, avšak především nehmotná část tradiční lidové kultury podléhá už s ohledem na svou povahu rychlým proměnám, které mohou vést až k naprostému zániku. Velký podíl na těchto procesech má narůstající tlak standardizované mezinárodní masové kultury. Nezanedbatelnou roli zde hraje též velký pokrok v oblasti informačních technologií a systémů. Právě proto je nutno především nemateriální fenomény tradiční lidové kultury dokumentovat a redokumentovat, aby nedocházelo ke ztrátě paměti národa a místních společenství, aby bylo zajištěno mezigenerační předávání a revitalizace a aby nedocházelo tímto vývojem k ochuzování tradic. Nový nános může naopak vést k nežádoucí unifikaci a ke ztrátě toho, co je pro tradiční lidovou kulturu typické její rozmanitosti. Oslabení naší kulturní rozmanitosti by vedlo ve svém důsledku k omezení kulturní rozmanitosti evropského společenství se všemi důsledky, které z tohoto vyplývají: oslabení turistického ruchu, sebeidentifikace, reprezentace místních společenství, případná ztráta vědomí sounáležitosti atp. Nejúčinnějším způsobem uchovávání kulturního dědictví je jeho přirozené předávání z generace na generaci. Projevy tradiční lidové kultury jsou již od 2. poloviny 19. století předmětem studia etnografů (národopisců) a jsou zaznamenávány a zpřístupňovány veřejnosti prostřednictvím odborných institucí, ale i spolků a jednotlivců. Péče o tuto část kulturního dědictví však nebyla dlouho ze strany státu a jeho odborných institucí nijak usměrňována a kodifikována. Tento stav trval až do roku 2003, tedy do doby schválení první vládní Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2003 2010, která se pokusila poprvé v historii dát veškerému úsilí v tomto oboru jistou systematičnost. Již při hodnocení prvních výsledků v roce 2010 byl tento systém koordinované péče vyhodnocen jako úspěšný a aktualizovaná Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR 2011-2015 na něj úspěšně navázala. Lze konstatovat, že její tvůrci dobře odhadli reálnost předložených úkolů, celkově lze zhodnotit plnění i této druhé koncepce jako úspěšně. Koncepční materiál předkládaný pro období 2016 2020 bere v potaz úspěchy i nedostatky předchozího období a jeho hlavní snahou je dořešit přetrvávající problémy a udržet dobrou úroveň spolupráce odborných organizací na úrovních státu, kraje i obcí, posílit spolupráci s neziskovým sektorem a školami. Mezinárodní souvislosti a tuzemský vývoj v posledních letech Nutnost ochrany kulturního dědictví si uvědomují státy na celém světě. Velké úsilí vynakládá na tomto poli UNESCO. V roce 1989 schválilo 25. zasedání Generální konference UNESCO Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury. V naší zemi se v roce 1995 uskutečnila první mezinárodní porada expertů UNESCO ze zemí střední a východní Evropy o plnění Doporučení v zúčastněných zemích. Následovala série dalších regionálních porad nejen u nás, ale i v jiných částech světa. Vyvrcholením těchto odborných expertních porad bylo v roce 1999 celosvětové shromáždění ve Washingtonu, jež přijalo Akční plán na ochranu a rozvoj nehmotného kulturního dědictví, který naznačil nejdůležitější kroky k ochraně ohrožených fenoménů nehmotného kulturního dědictví, tedy i některých projevů lidové kultury. Završením těchto snah bylo přijetí Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (Paříž, 2003), již iniciovali a na jejíž přípravě se podíleli i čeští experti. V návaznosti na toto mezinárodní dění a v souladu s tehdejší vládní Kulturní politikou v České republice byla v roce 2003 přijata vládou Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. Konkrétní úkoly této Koncepce směřovaly k efektivnější identifikaci tradiční lidové kultury, její systematické dokumentaci, uchovávání a předávání dalším generacím, jakož i k její prezentaci veřejnosti u nás i v zahraničí. V tomto duchu na ně navázaly i konkrétní úkoly stanovené pro období 2011 2015. K Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví přistoupila Česká republika v roce 2009 a teprve tehdy tím získala právní ochranu pro své nemateriální kulturní dědictví. Jako implementační nástroj pro plnění úkolů této mezinárodní úmluvy se velmi dobře osvědčila právě Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice, neboť už v té době beze zbytku reflektovala veškeré úkoly plynoucí z této úmluvy pro Českou republiku. Všechny tyto skutečnosti dokládají, že Česká republika v porovnání s ostatními státy stála a stojí stále v popředí úsilí o zachovávání vlastních tradic lidové kultury. Toto její mezinárodní postavení bylo potvrzeno v červnu 2010 jejím zvolením do Mezivládního výboru pro zachování nemateriálního kulturního dědictví, který řídí provádění Úmluvy. Tento mandát vypršel v roce 2014. V tomto období byla Česká republika zastoupena svými experty rovněž v Subsidiárním orgánu a v Konzultativním orgánu Mezivládního výboru pro zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Po přijetí Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice bylo třeba pověřit na národní úrovni a na regionální úrovni vybrané stávající odborné instituce funkcí informačních, školicích a metodologických pracovišť pro dokumentaci tradiční lidové kultury a péči o ni. Na celostátní úrovni pověřilo Ministerstvo kultury touto úlohou Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (2004) a na regionální úrovni kraje a krajské úřady pověřily vybraná muzea (2004 2008). Regionálními odbornými pracovišti pověřenými péčí o tradiční lidovou kulturu v krajích (dále jen regionální pracoviště) se staly tyto instituce a jsou jimi dosud: Hlavní město Praha: Muzeum hl. m. Prahy Středočeský kraj: Regionální muzeum v Kolíně
4 Jihočeský kraj: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Plzeňský kraj: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech Karlovarský kraj: Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje Ústecký kraj: Regionální muzeum v Teplicích Liberecký kraj: Muzeum Českého ráje Turnov Královéhradecký kraj: Muzeum východních Čech v Hradci Králové Pardubický kraj: Národní památkový ústav, ÚPS na Sychrově - detašované pracoviště Správa souboru lidových staveb Vysočina Kraj Vysočina: Muzeum Vysočiny Třebíč Jihomoravský kraj: Masarykovo muzeum v Hodoníně Zlínský kraj: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Olomoucký kraj: Vlastivědné muzeum v Olomouci Moravskoslezský kraj: Muzeum Těšínska (Český Těšín) a Muzeum Novojičínska (Nový Jičín) Tato regionální pracoviště se stala odbornými garanty péče o tradiční lidovou kulturu v jednotlivých krajích. Pro tato pracoviště každoročně vyhlašuje Ministerstvo kultury výběrová dotační řízení, do nichž se mohou hlásit se svými projekty. Zřízení regionálních pracovišť orgány územních samospráv se projevilo jako velice prozřetelný a zásadní krok, protože vznik sítě těchto pracovišť, výsledky jejich práce a spolupráce s orgány územní samosprávy, vzájemná spolupráce regionálních pracovišť s NÚLK a Ministerstvem kultury přinášejí trvale příznivé výsledky. Mimo tuto síť se významně podílejí na plnění úkolů Koncepce muzea zřizovaná Ministerstvem kultury (zejména Národní muzeum, Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Moravské zemské muzeum) a další jím zřizované instituce (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Národní památkový ústav, Národní filmový archiv). Velmi přínosné jsou pro realizaci Koncepce mnohé projekty Etnologického ústavu Akademie věd, v.v.i., etnologických pracovišť vysokých škol, České národopisné společnosti, z.s., spolků na místní i regionální úrovni, místních samospráv a dalších občanských iniciativ, včetně fyzických osob. Rovněž pro podporu jejich projektů vyhlašuje každoročně Ministerstvo kultury od roku 2005 výběrové dotační řízení. Finanční podporu se oproti předchozímu období podařilo navýšit, Ministerstvo kultury považuje tuto podporu za prioritní. Přehled o výši poskytnutých finančních prostředků v rámci programu Ministerstva kultury na podporu tradiční lidové kultury v letech 2010-2015 kategorie A kategorie B rok počet projektů dotace celkem v Kč počet projektů dotace celkem v Kč 2010 39 3 067 000 30 5 412 000 2011 34 3 000 000 29 5 010 000 2012 31 2 530 000 29 5 241 000 2013 30 1 870 000 28 5 248 000 2014 25 2 094 000 38 4 831 000 2015 23 1 956 000 26 4 575 000 celkem 159 14 517 000 154 30 317 000 Celkem: 362 projektů, dotace 44 834 000 Kč Výsledky plnění úkolů Koncepce jsou každoročně zveřejňovány ve výročních zprávách výše uvedených institucí, Ministerstva kultury a také pomocí internetových domén pod správou NÚLK www.nulk.cz, www.lidovakultura.cz a www.lidovaremesla.cz. V oblasti identifikace prvků tradiční lidové kultury proběhl již mezi lety 2006 2010 na celém území České republiky dotazníkový výzkum, na němž se podílela pověřená regionální pracoviště. Výsledky tematicky zaměřených dotazníků byly následně zpracovány jednak za celou Českou republiku, jednak za každý kraj samostatně. Vznikla tak obsáhlá databáze o současné podobě tradiční lidové kultury v České republice, která je stále zdrojem témat pro hlubší terénní výzkum a podrobnější dokumentaci, které pokračovaly i mezi lety 2011-2015. Výběr z výstupů ediční, metodické a výzkumné činnosti NÚLK v letech 2011 2015 Publikace: Blahůšek, J., Lukešová, M.: Metodika identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury v České republice v kontextu Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu na léta 2011 2015. Strážnice 2011, 219 s. ISBN 978-80-87261-69-9. Blahůšek, J., Vojancová, I.: Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Strážnice 2011, 144 s. ISBN 978-80-87261-71-72. Kolektiv autorů: Malý etnologický slovník, Strážnice 2011, 115 s. ISBN 978-80-87261-70-5.
5 Lukešová, M., Rýpalová, E.: Způsoby prezentace tradiční lidové kultury v muzeích v přírodě (elektronická publikace), http://www.nulk.cz/informace.aspx?sid=726, Strážnice 2012, 55 s., ISBN 978-80-87261-82-8. Teturová, J., Blahůšek, J.: Jízda králů na jihovýchodě České republiky, Strážnice 2012, 143 s., ISBN 978-80- 87261-78-1. Jančář, J.: Proměny Slovácka. (Lidová kultura od feudálního poddanství k postmodernímu společenství). Strážnice 2011, 142 s., ISBN 987-80-87261-48-4. Křížová, A. Šimša, M.: Lidový oděv na Moravě a ve Slezsku I. Ikonografické prameny do roku 1850. Strážnice 2012, 256 s., ISBN 978-80-87261-83-5. Kolektiv autorů: Výšivka, krajka a aplikace na tradičním oděvu. Strážnice 2013, 192 s., ISBN 978-80-87261-86- 6. Jančář, J.: Etnografie na Moravě a ve Slezsku v limitech 20. století, Strážnice 2014, 119 s., ISBN 978-80-87261-92-7. Šimša, M.: Knihy krejčovských střihů v českých zemích v 16. až 18. století. Strážnice 2013, 304 s., ISBN 978-80-87261-87-3. Výzkumné projekty: Tematický česko-anglický slovník etnologických pojmů (řešitelka Mgr. Eva Románková) dlouhodobý projekt Výzkumy menšího rozsahu realizované v rámci okruhu hlavní činnosti NÚLK Kulturní statky nemateriálního dědictví lidstva (zaměřené na kulturní statky slovácký verbuňk, jízda králů, odzemek, taneční a sociální kulturu). V roce 2008 byl s ohledem na Úmluvu Příkazem ministra kultury č. 41/2008 zřízen Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky, k němuž byl vydán metodický pokyn (příkaz ministra i metodický pokyn byly v roce 2012 novelizovány a došlo k úpravě názvu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury). Do roku 2014 byly do seznamu zapsány tyto prvky navržené uvedenými předkladateli: 1/2009 Slovácký verbuňk Národní ústav lidové kultury ve Strážnici 2/2009 Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku NPÚ SLS Vysočina, Hlinsko 3/2009 Jízdy králů na Slovácku Národní ústav lidové kultury ve Strážnici 4/2009 Sokolnictví umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi Ministerstvo zemědělství 5/2011 Myslivost plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově Českomoravská myslivecká jednota 6/2012 Valašský odzemek Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm 7/2012 Vodění jidáše NPÚ SLS Vysočina, Hlinsko 8/2012 Východočeské loutkářství Královéhradecký kraj, Pardubický kraj 9/2013 Běh o Barchan Město Jemnice 10/2014 Technologie výroby modrotisku Národní ústav lidové kultury ve Strážnici 11/2014 Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze Olomoucký kraj 12/2014 České loutkářství lidové interpretační umění Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha Do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) byly zatím zapsány tyto statky: Slovácký verbuňk (2005), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Sokolnictví
6 (2012 přidružení ČR k nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty) Jízdy králů na jihovýchodě České republiky (2011). Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního reprezentativního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, u všech jmenovaných statků se tak stalo v roce 2009. Období mezi lety 2011 2015 bylo důležité pro tvorbu soupisů regionálně významných prvků tradiční lidové kultury na úrovni krajů (tzv. krajských seznamů). Dle metodického pokynu Ministerstva kultury lze nominovat prvky do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky od roku 2014 pouze po předchozím zapsání do krajského seznamu. Tato seznamy se podařilo vytvořit v krajích: Královéhradecký (2011), Liberecký (2012), Plzeňský (2012), Karlovarský, Jihočeský, Pardubický, Kraj Vysočina, Zlínský, Jihomoravský (všechny 2013), Olomoucký, hl. m. Praha, Ústecký (všechny 2015). Jednání o krajských seznamech se nepodařilo zatím úspěšně završit v krajích Středočeském a Moravskoslezském. Na webových stránkách www.lidovakultura.cz jsou veřejnosti zpřístupňovány rozmanité přehledy akcí zaměřených na uchování, prezentaci a šíření projevů tradiční lidové kultury, jsou zde také informace o činnosti a složení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu, která je poradním orgánem ministra kultury, a o Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Je tu i soupis institucí a organizací zabývajících se problematikou tradiční lidové kultury. Na poli uchovávání tradiční lidové kultury se jako důležité jeví využívání vybraných projevů tradiční lidové kultury při výchovně vzdělávacím procesu ve školách. Zde hraje nezastupitelnou roli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a konkrétní vzdělávací instituce. Národní ústav lidové kultury ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu organizuje čtyřsemestrální rekvalifikační kurz s názvem Škola folklorních tradic, který je významnou aktivitou vedoucí k uchování tradic lidové kultury. Národní ústav lidové kultury dále připravuje pro školy všech stupňů specializované pořady v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy. Obdobným způsobem postupují i další muzea v celé České republice. Nezanedbatelnou roli v oblasti uchovávání a prezentace tradiční lidové kultury sehrává Ministerstvo obrany, které zřizuje Vojenský umělecký soubor Ondráš. Tento soubor se ve své činnosti zabývá uchováváním a rozvíjením vybraných prvků tradiční lidové kultury a kulturního dědictví. Zaměřuje se na zaznamenávání prvků a aspektů tradičních kulturních projevů, zejména souvisejících s vojenskou tématikou (písňové, hudební, taneční, popř. kombinované projevy apod.). Tento tematický okruh bude nově ve smyslu této koncepce systematicky a principiálně mapován, dokladován a prezentován s cílem obrodit a posílit osobnostní i národní vztah k těmto artefaktům pozitivního kulturního dědictví. Mimořádný význam v uchovávání tradiční lidové kultury má udělování titulu Nositel tradice lidových řemesel dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění pozdějších předpisů. Je to zvláštní forma ocenění lidových řemeslníků, jejich dovedností, znalostí postupů a technologií tradičních lidových řemesel, zvláště těch, jimž hrozí zánik. Dosud tak ministr kultury ocenil 62 vybraných řemeslníků (seznam držitelů: http://www.lidovaremesla.cz/?page=nositele/roky). Toto ocenění a následná možnost držitelů titulu ucházet se o dotaci Ministerstva kultury na prezentaci svého řemesla jsou zároveň podporou drobného podnikání a příkladem využití tradiční lidové kultury jako faktoru udržitelného rozvoje. Český projekt Nositel tradice lidových řemesel je mezinárodně velmi ceněnou národní variantou světového programu UNESCO Žijící lidské poklady. Pro uveřejňování informací z oblasti tradičních lidových řemesel zřídil Národní ústav lidové kultury portál www.lidovaremesla.cz. K této formě veřejného oceňování lidových řemeslníků s výjimečnými rukodělnými hodnotami se v průběhu naplňování koncepce připojila některá města a kraje oceňující lidové tvůrce na místní či krajské úrovni (kraje: Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Pardubický, Středočeský, Kraj Vysočina, Zlínský; města: Uherské Hradiště). K šíření, prezentaci a předávání hodnot tradiční lidové kultury je možné uvést dlouhou řadu výstav s projevy lidové kultury v řadě muzeí a skanzenů, speciálních pořadů, výchovných koncertů, slavností, předvádění lidových obřadů, obyčejů, zvyků, tradičních řemesel a technologií lidové umělecké výroby. To je doložitelné prostřednictvím statistických šetření v rámci státní statistické služby (zákon č. 89/1998 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších přepisů), která pro MK provádí Národní informační a poradenské centrum pro kulturu (viz. tab.) Statistická data jsou získána od kulturních subjektů zřizovaných orgány státní správy, kraji, obcemi, spolků apod.
Statistická šetření TLK v letech 2011-2014 Kult 22-01 Roční výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti 7 Název výkazu Počet 2011 2012 2013 2014 Kult 17-01 Roční výkaz o akcí TLK 160 245 190 306 památkových objektech s kulturním využitím návštěvníků 290 219 278 082 252 531 367 730 akcí TLK 936 1 167 1 185 1 286 1 170 1 263 1 233 1 398 návštěvníků 137 069 590 083 Kult 14-01 Roční výkaz o muzeu a galerii Kult 23-01 Roční výkaz o divadelních, filmových, hudebních a tanečních festivalech folklorních souborů celkem Rok 95 105 97 91 akcí 378 452 450 408 etnografických muzeí 12 12 11 12 etnografických a antropologických výstav festivalů lidového tance festivalů etnické hudby 244 227 227 221 26 27 11 33 12 12 15 14 Kult 25-01 Roční výkaz o hudebních tělesech lidových muzik 20 22 24 Byla též vydána řada publikací, často s podporou Ministerstva kultury, krajů i měst a obcí. Šíření a prezentace projevů tradiční lidové kultury jsou významně podporovány nejen Ministerstvem kultury, ale i grantovými systémy obecní a krajské samosprávy. Značné úsilí je věnováno také mezinárodní spolupráci při péči o projevy tradiční lidové kultury. Děje se tak především v rámci spolupráce s UNESCO, zeměmi Visegrádského seskupení a nevládními světovými organizacemi jako jsou CIOFF (International Council of Organizations of Folklore Festivals and Folk Arts Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění) či IOV (International Organization of Folk Art Mezinárodní organizace pro lidové umění), IGF (International Union od Folklore Association Mezinárodní unie folklorních sdružení), ale též ICOM (International Council of Museums Mezinárodní rada muzeí), AEOM (Association of European Open Air Museums Asociace evropských muzeí v přírodě) atd. Spolupráce však probíhá i na regionální a lokální úrovni. Při plnění úkolů v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu v České republice se podařilo mezi lety 2003 2015 položit základy nového systému odborné práce při identifikaci, dokumentaci, uchovávání, šíření a prezentaci projevů tradiční lidové kultury a zároveň jej stabilizovat. Vstupy pro aktualizaci Koncepce pro období 2016 2020 tvoří zejména: - Úmluva a platné prováděcí směrnice UNESCO; - Programové prohlášení vlády ČR ze dne 12. 2. 2014 č. 96/2014; - Státní kulturní politika na léta 2015 2020 (s výhledem do roku 2025), kterou vláda České republiky vzala na vědomí svým usnesením č. 393 ze dne 15. 4. 2015; - výsledky dosažené při realizaci dosavadní Koncepce platné pro období 2011 2015; - zkušenosti českých účastníků mezinárodních porad a konferencí (zprostředkované výměny názorů, zkušeností poznatků o aktuálním stavu ochrany tradiční lidové kultury v jednotlivých účastnických státech); - průběžné konzultace se zástupci regionálních pracovišť pověřených péčí o tradiční lidovou kulturu a jejich zřizovatelů (krajů). SWOT analýza současného stavu Silné stránky Silná tradice v naší zemi nadále existuje velké bohatství živé a dochované tradiční lidové kultury, v některých regionech jsou dosud živé prvky tradiční lidové kultury součástí každodenního života.
8 Úspěšné novodobé projekty - nadále se úspěšně realizuje národní projekt Nositel tradice lidových řemesel, v osmi krajích se podařilo zavést krajskou obdobu tohoto ocenění; podařilo se zavést Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, ve dvanácti krajích i krajskou obdobu tohoto seznamu Příznivý postoj veřejnosti - velkou pomocí je příznivé přijetí záměrů Koncepce odbornou i laickou veřejností a orgány místní a krajské samosprávy; aktivní podíl dobrovolných spolupracovníků, jimž je poskytována soustavná metodická pomoc a mnohdy i pomoc finanční Existence sítě odborných organizací pro péči o tradiční lidovou kulturu, vytvoření profesionálních týmů - péčí o tradiční lidovou kulturu je pověřen NÚLK a regionální pracoviště se sítí dobrovolných spolupracovníků a spolupracujících institucí, s jejichž pomocí se postupně rozvíjí koordinovaný systém péče o tradiční lidovou kulturu Zlepšení české muzejní pedagogiky - významně se projevilo i u projektů prezentujících tradiční lidovou kulturu v rámci školních programů Úzká spolupráce s vědeckými institucemi - úspěšně se rozvíjí spolupráce s vědeckou sférou, zejména s Akademií věd České republiky, v.v.i. Udržitelná míra financování projektů prostřednictvím MK - Ministerstvu kultury se daří udržovat podporu z dotačních programů v rámci programu Kulturní aktivity, Programu poskytování tvůrčích anebo studijních stipendií a v rámci výzkumného programu NAKI i v oblasti institucionální podpory rozvoje výzkumných organizací; při příznivém vývoji státního rozpočtu se daří podporu i navyšovat Výrazný podíl aktivit spolků a místních komunit dlouhodobě dochází k bohaté prezentaci vybraných prvků tradiční lidové kultury v rámci folklorního hnutí; díky tomu se Česká republika může pyšnit světově ojedinělým systémem folklorních přehlídek a festivalů Bohaté etnografické sbírkové fondy řada muzeí aktivně zapojených do plnění této koncepce jsou tradičními muzejními institucemi s bohatými historickými sbírkovými fondy, budovanými od 1. pol. 19. století. Novodobé ukotvení péče o tradiční lidovou kulturu v právním řádu ČR přistoupením k Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví je vytvořena právní garance péče o nemateriální tradiční lidovou kulturu, úmluva je součástí českého právního řádu a za určitých předpokladů má přednost před zákonem Úspěšná spolupráce se středními a vysokými školami při zařazování přednášek a seminářů s tématy péče o nemateriální kulturní dědictví do výuky Velmi dobré postavení ČR v oblasti zachování a péče o nemateriální kulturní dědictví na mezinárodní úrovni, aktivní a velmi úspěšná spolupráce v této agendě v rámci UNESCO Slabé stránky Nedostatečná úroveň předávání znalostí o tradiční lidové kultuře - v rámci školního a mimoškolního vzdělávání přetrvává nedostatečná úroveň seznamování s regionální tradiční lidovou kulturou a jejím významem, problém je markantní ve velkých aglomeracích a v místech se slabou úrovní zachování a udržování místních tradic
9 Nedostatečné zveřejňování výsledků výzkumů široké veřejnosti - řada výzkumů není odbornými pracovišti dostatečně zpracována Nedostatečné využití elektronických databází - neodpovídá možnostem dostupných informačních technologií - špatná, příp. nedostatečná informovanost o existenci konkrétních elektronických databází a odborných informačních kanálů Nedostatečná podpora a spolupráce odborných pracovišť na rozvíjení serveru www.lidovakultura.cz - obsahová stránka serveru je nedostačující, server je uživatelsky málo přitažlivý Ohrožení tradičních lidových řemesel tlakem masové produkce tuzemského i zahraničního kýče Ojediněle se vyskytující nesprávné užití značky Nositel tradice lidových řemesel pro výrobky, jejichž výrobce není držitelem tohoto ocenění, případně pro výrobky Nositelů tradice lidových řemesel, na které se toto ocenění nevztahuje Nekvalitní veřejná prezentace a případné zneužívání fenoménů tradiční lidové kultury to vede k znevážení tradiční lidové kultury a k záměně těchto prvků při jejich prezentaci za prázdnou nápodobu, negativní vliv konzumerismu a negativní vliv cestovního ruchu Prezentace tradiční lidové kultury v českých médiích - je stále nedostatečná a zavádějící, přestože státní instituce i spolky trvale vyvíjejí tlak na to, aby se tato situace změnila. Personální poddimenzovanost regionálních pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu novodobá péče o tradiční lidovou kulturu s sebou přinesla řadu nových úkolů, kterých se většina institucí od prvopočátku (roky 2004 až 2005) ujala bez personálního navýšení stavu zaměstnanců. Tato situace na některých pracovištích přetrvává, proto nemohou více rozvíjet vlastní činnost v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu a soustředí se pouze na plnění základních úkolů vyžadovaných NÚLK a MK. Těžiště práce těchto pracovišť by mělo být především v činnosti pro potřeby příslušného kraje a rozvoj pracoviště by měl být v zájmu krajské samosprávy. Nedostatečné prostředky na akvizice, konzervování, restaurování a dokumentaci jsou problémem muzejních institucí ve všech oblastech činnosti, oblasti tradiční lidové kultury se problém týká též citelně, nejde však o problém konkurence soukromých zájemců, ale o obecný nedostatek finančních prostředků, tedy i na konzervování, restaurování a výkup tradičních dokladů lidské činnosti, ať už jde o produkty lidových tvůrců a řemeslníků nebo o hmotné doklady dochovaných tradic a obřadů, řada z nich je dnes již ohrožená na své existenci nebo dochází k inovacím, které bez bližšího studia snadno uniknou odbornému zpracování. Příležitosti Zájem cestovního ruchu o oblast tradiční lidové kultury může přinést zvýšení obecného povědomí o zvycích a obyčejích našich regionů Trvalý zájem veřejnosti o muzea v přírodě je příležitostí pro zvyšování obecného povědomí o projevech hmotné a nehmotné tradiční lidové kultury v regionech ve specifickém prostředí jejich objektů a areálů
10 Zájem samospráv na využití tradiční lidové kultury pro vlastní prezentaci, reprezentaci a identifikaci - prostřednictvím regionálních programů, kulturních pořadů, udělování regionálních ocenění nositelům kulturních statků, vedení krajských seznamů Zájem samospráv na plnění záchovných opatření prvků zapsaných do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva pozitivní vliv vzdělávací a osvětové činnosti odborných institucí odpovědných za plnění závazků vyplývajících ze zápisu statků do Reprezentativního seznamu Zájem místních společenství a občanské společnosti vůbec o tuto část kulturního dědictví poskytuje prostor pro rozvoj dobrovolnictví Možnost využití místních tradic lidové kultury pro školní vzdělávání dětí a mládeže (Rámcové vzdělávací programy) Zájem fakult vysokých škol, na nichž se nevyučuje etnologie/etnografie jako hlavní obor, o využití znalostí z oblasti péče o tradiční lidovou kulturu v učebním plánu potenciál lze spatřovat hlavně v oborech muzeologie, arts management, cestovní ruch, regionální rozvoj, odívání, architektura a gastronomie Zájem zahraničních návštěvníků o prezentaci a produkci tradiční lidové kultury, zejména lidovou hudbu a tanec, řemeslné výrobky apod. Potenciál k mezinárodní spolupráci a to jak v rámci příhraniční a regionální spolupráce, tak v rámci UNESCO. Jde zejména o dokumentační a prezentační projekty, výměnu sbírkových muzejních fondů a koordinovaný postup při přípravách nadnárodních nominací k zápisu do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Využití některých aspektů tradiční lidové kultury jako významných činitelů udržitelného rozvoje především řemeslných postupů, ale i dalších Hrozby Nepříznivý vývoj veřejných rozpočtů může významně ovlivnit i financování kultury v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu Klesající počet dobrovolných spolupracovníků je dán částečně tím, že většina dobrovolných spolupracovníků je vyššího věku a nedaří se je nahrazovat mladšími, dále i tím, že mezi mladšími není o takovou spolupráci příliš velký zájem Nedostatečné ekonomické a materiální zázemí ve veřejné i soukromé sféře vede ke snižování výdajů domácností na kulturu, což je nepříznivým trendem pro celou oblast kultury bez výjimky Neetické nakládání s projevy tradiční lidové kultury, jejich nositeli a dokumentačním materiálem těchto projevů a nositelů zkreslování a zneužití této součásti kulturního dědictví komerčními subjekty, nesprávné informování masovými, zejména elektronickými sdělovacími prostředky, způsobené povrchním přístupem tvůrců Pokles povědomí o tradiční lidové kultuře, regionálních a národních dějinách, identitě a kontinuitě českého kulturního prostředí
11 Pokles obecné estetické úrovně daný konzumním životním stylem velké části populace Negativní vliv zvýšeného zájmu turistů v lokalitách s významnou tradicí velký příliv turistů a návštěvníků způsobený masivní reklamou může přispět k narůstání nežádoucích jevů v rámci akcí úzce spojených s prováděním lidových zvyků a obyčejů; snahy místních zvládat příliv turistů mohou mít negativní vliv na průběh a význam těchto akcí. Zvýšený turistický zájem může vést k nevhodné komercionalizaci projevů tradiční lidové kultury.
12 C. Předmět péče, cíle, nástroje a konkrétní úkoly 1. Předmět péče Ve shodě s Úmluvou o zachování nemateriálního kulturního dědictví, která je platná pro Českou republiku od 18. května 2009, se v podmínkách České republiky nemateriálním dědictvím rozumí zejména nemateriální složka tradiční lidové kultury. Jejími jednotlivými prvky se dle Úmluvy rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého nemateriálního kulturního dědictví. Toto nemateriální kulturní dědictví, předávané z pokolení na pokolení, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, je znakem jejich identity a kontinuity, podporuje úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti s přihlédnutím k historickým vlivům a tradicím jiných národností historicky sídlících a dlouhodobě ovlivňujících kulturu na českém území. Takto vymezená nemateriální složka tradiční lidové kultury se projevuje zejména v těchto oblastech: - ústní tradice a vyjádření; - interpretační umění; - společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události; - vědomosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru; - dovednosti spojené s tradičními řemesly. Pro účely této koncepce se berou v úvahu pouze prvky tradiční lidové kultury slučitelné s právními normami týkajícími se lidských práv, jakož i se zásadami vzájemné úcty mezi společenstvími, skupinami i jednotlivci, včetně rovného postavení žen a mužů, a trvale udržitelného rozvoje. 2. Cíl péče Základním cílem je podpořit uchování dosud existujících projevů nemateriální tradiční lidové kultury a předat je příštím generacím. K tomu budou směřovat opatření, jejichž plnění bylo započato v minulém období: pokračovat v identifikaci a dokumentaci projevů tradiční lidové kultury a tento proces považovat za kontinuální vzhledem k proměnám tradiční lidové kultury; vést a doplňovat Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky jako nástroj péče o nejvýznamnější projevy tradiční lidové kultury České republiky; užívat ho jako nástroj záchrany pro ty z nich, které jsou ohroženy zánikem; vést a doplňovat soupisy regionálně významných prvků tradiční lidové kultury ve všech krajích, kde již byly tyto soupisy zavedeny; zavést soupisy regionálně významných prvků tradiční lidové kultury i v krajích, kde ještě zavedeny nebyly (Středočeský a Moravskoslezský kraj); průběžně doplňovat vytvořené funkční elektronické databáze v oblasti tradiční lidové kultury; jejich obsah více popularizovat, využít při tom pomoci médií; popularizovat srozumitelnou formou výsledky výzkumů, aby byly přístupné odborné a široké veřejnosti a využitelné pro výuku ve školách; v zájmu uchování tradiční lidové kultury důsledně prosazovat tradiční lidovou kulturu do rámcových vzdělávacích programů škol a do ostatních výchovně vzdělávacích aktivit; využívat k této činnosti spolupráci s místními paměťovými institucemi; nadále využívat formy veřejného oceňování v zájmu předávání tradiční lidové kultury; prohloubit prezentaci tradiční lidové kultury a nových poznatků prostřednictvím odborných institucí a médií; podporovat dodržování Etického kodexu vytvořeného Českou národopisnou společností; inspirovat se mezinárodně doporučovanými osvědčenými postupy pro péči o tradiční lidovou kulturu a důsledně implementovat Úmluvu do praxe. 3. Nástroje K naplnění těchto cílů budou využity zejména nástroje, které se v předchozím období osvědčily jako efektivní, zajímavé a perspektivní. Jsou to zejména ekonomické nástroje ve formě programů v těchto oblastech: a) finanční podpora tradiční lidové kultury na úrovni obcí, krajů a Ministerstva kultury - významně napomáhá plnění úkolů příspěvkových organizací Ministerstva kultury a regionálních pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu, paměťových institucí na všech úrovních, realizaci projektů právnických a fyzických osob, s preferencí pro projekty týkající se identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury a péče o prvky zapsané do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky a prezentace činnosti Nositelů tradice lidových řemesel;
13 b) výzkum a vývoj - institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací zřizovaných MK a dalšími institucemi; podpora výzkumu v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II); možnost ocenění podle nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; c) poskytování tvůrčích a studijních stipendií Ministerstva kultury v oblasti tradiční lidové kultury pro fyzické osoby se zaměřením na podporu lepšího postavení na trhu (týká se zejména Nositelů tradice lidových řemesel a jejich následovníků) a pro fyzické osoby se zájmem podílet se svými osobními projekty na dokumentaci významných a ohrožených prvků tradiční lidové kultury; d) udělování cen Ministerstva kultury v oblasti tradiční lidové kultury dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění pozdějších předpisů - udělování titulu Nositel tradice lidových řemesel a Ceny v oborech zájmových uměleckých aktivit obor tradiční lidová kultura a folklor, případně i Ceny za přínos k rozvoji české kultury; e) zabezpečení plnění závazků vyplývajících z Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví; a další nástroje metodického a správního charakteru: prostřednictvím vyhodnocení plnění této Koncepce a zpracování mezinárodně požadovaných zpráv o plnění Úmluvy získat sebereflexi a základ pro příští aktualizaci tohoto koncepčního materiálu; zabezpečit existenci a činnost celostátního odborného pracoviště Národního ústavu lidové kultury a funkční sítě regionálních odborných pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu, jak požaduje čl. 13 Úmluvy; využívat činnosti Národní rady pro tradiční lidovou kulturu pro dialog o koncepčních otázkách péče o tradiční lidovou kulturu se zainteresovanými nevládními subjekty; zohlednit předávání tradiční lidové kultury v rámcových vzdělávacích programech škol s důrazem na zásadu místní společenství místní tradiční lidová kultura - místní škola ; trvale vyzývat orgány krajských a městských samospráv, zájmová společenství k oceňování významných počinů v této oblasti; existence a činnost Vojenského uměleckého souboru zřízeného Ministerstvem obrany (Ondráš); usilovat o trvalou pozornost médií tématům z oblasti tradiční lidové kultury 4. Konkrétní úkoly 4.1 Identifikace projevů tradiční lidové kultury 4.1.1. Provádět identifikaci projevů tradiční lidové kultury a používat její výsledky pro plánování dalších činností v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu. Zajistí: NÚLK ve spolupráci s regionálními odbornými pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu Doporučuje se: krajským orgánům podporovat kulturní instituce v této činnosti 4.1.2 Etnokartograficky zpracovávat výskyt žijících identifikovaných projevů tradiční lidové kultury na území České republiky. Zajistit průběžnou aktualizaci tohoto zpracování. Zajistí: Ministerstvo kultury prostřednictvím NÚLK ve spolupráci s Akademií věd ČR, v.v.i., univerzitami a regionálními odbornými pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu Doporučuje se: krajským orgánům podporovat kulturní instituce v jejich práci na etnokartografickém zpracování identifikace projevů tradiční lidové kultury na regionální, případně místní úrovni a využívat výsledků pro operativní a koncepční opatření na území v jejich působnosti 4.1.3 Podporovat práce na vytváření standardního názvosloví projevů tradiční lidové kultury, upřesňování pracovních termínů, pojmů, kategorií prvků a reálií pro systém identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury postihnutelných etnografickými metodami.
14 Zajistí: Ministerstvo kultury ve spolupráci s Akademií věd ČR, v.v.i., a Českou národopisnou společností, z.s. Doporučuje se: orgánům územní samosprávy podporovat instituce při případné spolupráci na vytváření standardního názvosloví 4.1.4 Využívat a doplňovat na všech úrovních síť dobrovolných neprofesionálních dokumentátorů (zpravodajů) pro identifikaci a dokumentaci projevů tradiční lidové kultury; poskytovat jim metodickou pomoc podle územní příslušnosti regionálních pracovišť. Spolupracovat se sítí dopisovatelů České národopisné společnosti, z.s. Zajistí: Ministerstvo kultury prostřednictvím NÚLK a ve spolupráci s regionálními odbornými pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu v krajích, Českou národopisnou společností, z.s., a dalšími kulturními institucemi na regionální a místní úrovni Doporučuje se: orgánům územní samosprávy podporovat instituce při vytváření sítě dobrovolných dokumentátorů projevů tradiční lidové kultury 4.2 Dokumentace projevů tradiční lidové kultury 4.2.1 Ve smyslu Koncepce identifikace a dokumentace tradiční lidové kultury zajišťovat periodicky dokumentaci projevů tradiční lidové kultury, zejména těch, které jsou bezprostředně ohroženy, tyto dokumentovat v pravidelných cyklech podle stupně ohrožení. Zajistí: Ministerstvo kultury prostřednictvím NÚLK a ve spolupráci s regionálními odbornými pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu a dalšími muzejními institucemi Doporučuje se: orgánům krajů podporovat tuto činnost regionálních odborných pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu a orgánům dotčených měst podporovat organizace ve své působnosti zabývající se tímto úkolem 4.2.2 V muzeích, která mají etnografické sbírky, vytvářet odborné a ekonomické podmínky: a) pro systematické výzkumy a dokumentaci projevů tradiční lidové kultury v terénu, b) pro archivní výzkumy a rešerše ve specializovaných fondech archivů, muzeí a knihoven. Prioritně se věnovat jevům bezprostředně ohroženým zánikem. Zajistí: Ministerstvo kultury Doporučuje se: krajským orgánům vytvořit jimi zřizovaným muzejním institucím vhodné podmínky pro tuto činnost 4.2.3 Pokračovat v budování informačních databází (např. esbírky, GIS) archiválií, sbírkových předmětů a dokumentačních fondů z oblasti tradiční lidové kultury v muzeích, knihovnách, ústavech Akademie věd ČR, v.v.i., a na univerzitách. Zpřístupnit tyto databáze ve smyslu autorského zákona zdarma pro vědecké, výchovné a další účely ve veřejném zájmu. Zajistí: Ministerstvo kultury prostřednictvím NÚLK a ve spolupráci s dalšími odbornými institucemi, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s vysokými školami, Akademie věd ČR, v.v.i. Doporučuje se: orgánům územní samosprávy podporovat odborné organizace ve své působnosti v budování databází dokumentačních fondů a využívat těchto databází pro vlastní koncepce péče o tradiční lidovou kulturu na spravovaném území
15 4.2.4 Rozšiřovat sbírkové fondy z oboru tradiční lidové kultury. Zajistí: Ministerstvo kultury prostřednictvím výkupů a akvizic jím zřizovaných sbírkotvorných institucí, další muzejní instituce na úrovni krajů a obcí Doporučuje se: orgánům územní samosprávy, aby podporovaly akviziční činnost jimi zřizovaných sbírkotvorných institucí s přihlédnutím k jejich sbírkotvorné činnosti v oblasti tradiční lidové kultury daného regionu 4.2.5 Průběžně doplňovat Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, vedený Ministerstvem kultury podle schválené metodiky, o nejvýznamnější prvky této části národního kulturního dědictví. Periodicky sledovat a dokumentovat proměny jeho částí a veřejné užití. Podle vzoru tohoto ústředního seznamu vytvořit a vést ve všech krajích krajské soupisy regionálně významných prvků tradiční lidové kultury. Z důvodů koordinace vytvářet na úrovni Ministerstva kultury pracovní seznam prioritních záměrů nominací do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva a do Registru osvědčených postupů. Zajistí: Ministerstvo kultury ve spolupráci s orgány územní samosprávy a případně se zástupci společenství, která jsou nositeli navrhovaných či zapsaných statků Doporučuje se: krajským orgánům ve spolupráci s regionálními odbornými pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu vést na úrovni krajů soupisy regionálně významných prvků tradiční lidové kultury, vytvoření krajských soupisů ve všech krajích do konce roku 2016 4.2.6 Zpracovávat periodické zprávy k implementaci Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví podle mezinárodního zadání a zprávy o plnění této koncepce jako nástroj k aktualizaci postupů v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu. Zajistí: Ministerstvo kultury ; závěrečná zpráva 1. pololetí 2020 4.2.7 Rozvíjet odbornou, informační, školící a metodologickou činnost regionálních odborných pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu v krajích, a to zejména: a) identifikaci a dokumentaci projevů tradiční lidové kultury a péči o ně, b) pořádání specializovaných školení pro dobrovolné dokumentátory (zpravodajce), profesionální pracovníky dokumentace a sbírek, c) vytváření specializovaných databází, d) poskytování informací veřejnosti, e) poskytování metodické pomoci veřejné správě a odborným institucím v otázkách péče o tradiční lidovou kulturu, f) shromažďování informací o nejúspěšnějších postupech v uchovávání, prezentaci a předávání projevů tradiční lidové kultury g) průběžné dodávání informací do ústředních databází věnovaných tradiční lidové kultuře a do krajských soupisů. Zajistí: Regionální odborná pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu ve spolupráci s NÚLK za podpory Ministerstva kultury Doporučuje se: krajským orgánům, aby v tomto ohledu nadále podporovaly jimi pověřená regionální odborná pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu Termín: trvale 4.2.8 Podporovat projekty v oblasti výzkumu a vývoje naplňující cíle programu NAKI II v části globálních i specifických cílů programu zaměřených na tradiční lidovou kulturu.