Vývoj krajinného prostoru čitelný z historického mapování Development of the landscape legible from historical mapping Ing. Veronika Vonešová ČZU v Praze FAPPZ, Katedra zahradní a krajinné architektury, vonesova@af.czu.cz Abstract: The character of landscape can be defined by description of landscape structure that are distinct and definable in landscape scale. An important component for the obtaining the necessary data documenting and presenting the development of landscape structure and settlement are maps that arise at different times in different scales. Studied model area of historical landscape of Rudolph II located at the confluence of Labe river and Jizera river is defined by significant residential units associated with a person of the emperor. As a basis for the documentation of landscape structures were chosen for this work freely accessible maps. For the mapping of landscape was the primary use of the internet portal Cenia or INSPIRE Geoportal. For the analysis of secondary landscape structures were used available historical maps, namely maps I., II. and III. military mapping, aerial photograph from the years 1953-1954 and contemporary aerial photograph from 2010. Aerial images are freely available on the website of the National inventory of contaminated sites. From these maps from different time periods (from the 2nd half of the 18th century to the present) is distinct the landscape of Rudolph II dynamics over time. Klíčová slova: Landscape space; Landscape of Rudolph II.; military mapping, stable land registry; aerial images Abstrakt: Charakter krajiny lze definovat popisem krajinných struktur, které jsou v krajinném měřítku zřetelné a definovatelné. Důležitou složkou pro získání potřebných dat dokumentující a prezentující vývoj struktury krajiny a osídlení jsou mapové podklady, které vznikají v různých časových obdobích v různých měřítkách. Sledované modelové území historické krajiny Rudolfa II. nacházející se na soutoku Labe a Jizery je definováno významnými sídelními útvary spojenými s osobou císaře. Jako výchozí podklady pro dokumentaci krajinných struktur byly pro tuto práci zvoleny volně přístupné mapové podklady. Pro mapování primárních krajinných struktur byl využit internetový portál Cenia, respektive geoportál INSPIRE. Pro analýzu sekundárních krajinných struktur byly využity dostupné historické mapy, a to konkrétně mapy I., II. a III. vojenského mapování, letecký snímek z let 1953 1954 a soudobý letecký snímek z roku 2010. Letecké snímky jsou volně přístupné na serveru Národní inventarizace kontaminovaných míst. Z těchto mapových podkladů z různých časových epoch (od 2. poloviny 18. století po současnost) je zřetelná dynamika krajiny Rudolfa II. v průběhu času. Klíčová slova: Krajinný prostor; krajina Rudolfa II.; vojenské mapování; stabilní katastr; letecké snímkování
1. Úvod Důležitými zdroji dat, které dokumentují a prezentují vývoj struktury krajiny a osídlení, jsou údaje nacházející se v mapových podkladech. Mapy vznikají v různých časových obdobích, v různých měřítkách a pro různá území. Pro současné období (od 17./18. století) existuje již řada mapových děl, která vyobrazují proměny krajiny a umožňují tak snadnější a přehlednější zpracování a interpretaci informací o jejím vývoji. [1] 2. Předmět zkoumání Krajina Rudolfa II. je definována významnými sídelními útvary, která jsou spojena s osobou císaře Rudolfa II. Jednotlivá sídla byla vybrána dle Dobalové (2007) (Obr. 1 Vymezení řešeného území). Zkoumaná oblast celkem zahrnuje 21 katastrálních území a 26 sídel. Celková plocha řešeného území je cca 190 km 2. Území se nachází ve Středočeském kraji, severovýchodně od Prahy a je vymezena městy Brandýs nad Labem, Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem a Přerov nad Labem. Oblast je označována jako krajina Rudolfa II. Předmětem zkoumání jsou primární a sekundární krajinné struktury vybraného území a jejich dynamické změny ve sledovaném období. Obr. 1 - Vymezení řešeného území (maps.google.com, úprava Vonešová, 2013) 3. Metodika Jako výchozí podklady pro popis vývoje sekundárních krajinných struktur byly pro tuto práci zvoleny volně přístupné mapové podklady. Analýza byla provedena na dostupných historických mapách, a to konkrétně na mapách I., II. a III. vojenského mapování [2], leteckého snímkování z let 1953 1954 [3] a soudobého leteckého snímku z roku 2010 [4]. Popis vývoje jednotlivých struktur je založen na vizuální odlišnosti prvku na každé podkladové mapě. Vzhledem k nepřesnosti některých mapování (těch nejstarších), není možné provést podrobnou analýzu, která by vykazovala výměry jednotlivých krajinných struktur. [5]
4. Výsledky Obr. 2 - Krajina Rudolfa II. v období prvního vojenského mapování První mapa dokládající historický stav a vzezření řešeného území je mapa prvního vojenského mapování asi z poloviny 18. století (Obr. 2 - Krajina Rudolfa II. v období prvního vojenského mapování). Tato mapa zachycuje krajinu před nástupem průmyslové revoluce. Zřetelná je cestní síť, zatím bez železnice, která hustě protkává celé řešené území a tvoří spojnice mezi jednotlivými sídly. Hlavní cestou, která prochází řešeným územím, je spojnice měst Brandýs a Benátky. Tato cesta má základ ve staré zemské stezce, nazývané Žitavská, která spojovala Prahu se severem (Žitavou a Lužicemi). Brod na Labi se nacházel ve Staré Boleslavi, brod na Jizeře mezi sídly Tuřice a Předměřice. Dá se říci, že se tato stará spojnice dochovala ve své původní trase. Sídla jsou na mapě reprezentována malými městy jako je Brandýs, Stará Boleslav, Lysá a Benátky a také vesnicemi, které jsou založeny především na spojnicích mezi jednotlivými městy a podél toku řeky Jizery. Většina řešeného území je pokrytá zemědělskou půdou. Nejvíce výměry zabírá orná půda, v okolí řek jsou patrné plochy luk a pastvin. Ve střední části u východní hranice řešeného území se nachází velká rybniční plocha. Spojitější plochy lesa se dochovaly pouze v jihozápadní části řešeného území. Na zbytku území se nachází segmenty malých lesních ploch. Krajina Rudolfa II. se dá v tomto období definovat jako lesozemědělská s větší výměrou zemědělské půdy.
Obr. 3 - Krajina Rudolfa II. v období druhého vojenského mapování Druhé vojenské mapování zachycuje českou krajinu zhruba v polovině 19. století, tedy v době, kdy průmyslová revoluce zažívala rozkvět. Z mapy (Obr. 3 - Krajina Rudolfa II. v období druhého vojenského mapování) je možné vyčíst větší detaily a průběh terénu, který je v řešeném území téměř rovinatý, mírně se zvedající v západní části řešeného území. Struktura cestní sítě je víceméně stejná jako na mapě z období prvního vojenského mapování. Mapa je obohacena o železniční trať, která protíná řešené území. Hlavní osa řešeného území je opět reprezentována historickou cestou vedoucí z Brandýsu nad Labem směrem do Benátek nad Jizerou. Na mapě přibyly nové kompoziční osy vycházející z půdorysného charakteru Staré Boleslavi. Z mapy jsou dále patrné další atributy barokní krajiny mimo již zmiňovaných os, se ve střední části řešeného území objevují pravoúhlé komponované symetrické obrazce. Hlavní komunikace jsou doplněny o aleje. Oproti mapě z prvního vojenského mapování je zde zřetelné, že se navýšila výměra lesních porostů v jihozápadní části řešeného území. Ostatní plocha je v mapě vyznačena jako zemědělská - orná půda a v okolí vodních toků louky a pastviny. Z mapy je také detailně zřetelné meandrování vodních toků a zaznamenány jsou jejich slepá ramena. Ve východní části území je stále zobrazována rybniční plocha.
Obr. 4 - Krajina Rudolfa II. v období třetího vojenského mapování V mapě z období třetího vojenského mapování (Obr. 4 - Krajina Rudolfa II. v období třetího vojenského mapování) je dobře patrná struktura krajiny. Kvalitně je znázorněná cestní síť, která je stále reprezentována původní cestní sítí. Z mapy je také zřetelné, že došlo k vývoji železniční sítě přibyly dvě nové trati a z nádraží v Lysé nad Labem se stal komunikační uzel. Struktura rozložení sídel v řešené krajině zůstala zachována, pouze je možné zaznamenat rozvoj malých měst, která se díky zlepšení dopravy stala dostupnější a také díky rozvoji průmyslu ve městech zaznamenala větší přírůstek obyvatelstva. Land use řešeného území je stále z větší části tvořen zemědělskou půdou. Dle mapy je možné, že se orná půda rozšířila i podél toků řek, do míst kde dříve bývaly louky a pastviny. Lesní plochy zůstávají zachovány v celém rozsahu. Z mapy úplně vymizela rybniční plocha, která vznikla někdy před polovinou 18. století. Dále je patrné, že byly zregulovány toky řek. Koryta řek byla spíše narovnána. Z barokní kompozice krajiny se dochovaly osy vytvořené cestní sítí vycházející ze Staré Boleslavi a patrné jsou také některé osy vytvořené v lesních porostech.
Obr. 5 - Krajina Rudolfa II. v období 1953 1954 Další mapa (Obr. 5 - Krajina Rudolfa II. v období 1953 1954) zobrazuje řešené území po více než sto letech. Jelikož se jedná o letecký snímek, je dobře viditelná mozaika jednotlivých políček a charakter obdělávání této orné půdy. Z mapy je zřejmé, že v tomto období byla orná půda rozšířena a obdělávána i v těsné blízkosti koryt řek. Mapa v podstatě zachycuje stav české lesozemědělské krajiny Polabí v období před kolektivizací (před scelením zemědělských pozemků). Land cover zůstává stále zachován. Z důvodu výstavby nádrže pitné vody na začátku 20. století není možné měnit plochu lesa. Plocha lesa je historicky doložena a nově vytváří les zvláštního určení jako ochranné pásmo nádrže pitných vod. Letecký snímek současného stavu (Obr. 6 - Krajina Rudolfa II. v současnosti letecký snímek) zachycuje charakter tamní krajiny v barevném provedení. Ve srovnání s mapou zachycující řešené území o asi 50 let dříve lze tvrdit, že se land cover nezměnil. Lesní plocha je uprostřed řešeného území zachována stále ve stejném rozsahu (už od období II. vojenského mapování). Patrná je mozaika jednotlivých polí, které mají několikrát násobně větší rozměry a jiné tvar než jednotlivé pozemky na snímku z roku 1953 1954. Z mapy je také zřejmý rozvoj jednotlivých sídel, která zaznamenala větší příliv obyvatel. Vzhledem ke zdokonalení dopravní infrastruktury (severozápadně od řešeného území vede dálnice) je z řešené oblasti snadný a rychlý přístup do hlavního města Prahy.
Obr. 6 - Krajina Rudolfa II. v současnosti letecký snímek 5. Závěr Historická krajina Rudolfa II. díky svým primárním strukturám byla předurčena k brzkému osídlení a tudíž i k časnému pozměňování krajiny člověkem. Jelikož se krajina nachází na soutoku dvou řek v teplé oblasti, je velmi vhodná pro zemědělství, kterému se člověk věnuje již od pravěku, od neolitické revoluce. Vývoj sekundárních krajinných struktur, tedy těch, které člověk odjakživa ovlivňuje, je z vybraných mapových podkladů zřetelná a snadno popsatelná. Ačkoliv je krajina velmi intenzivně zemědělsky využívána, zachovala si stále svůj lesozemědělský charakter, který vytváří jednotlivé kompartmenty v krajině a zmenšuje její měřítko. Pro člověka je pak snáze pochopitelná a prostupná. Dále díky zdroji pitné vody, bylo řešené území již na začátku 20. století předurčeno k mimořádné ochraně. To je jedním z důvodů zachování rozsáhlých lesních porostů v řešeném území. Jako plochy historicky stabilní lze označit plochy lesních porostů, které během vývoje proměnily svojí výměru pouze nepatrně v závislosti na dynamice ostatních vedlejších krajinných struktur, jako je změna koryta řeky, urbanizace či zvyšování výměry zemědělského půdního fondu, především orné půdy. Schéma (Obr. 7 Schéma ploch historicky stabilních) zobrazuje plochy historicky stabilní v řešeném území. Zelenou barvou jsou znázorněny plochy lesních porostů, barvou žlutou potom plochy zemědělského půdního fondu, které se v řešeném území nacházely kontinuálně od prvního vojenského mapování, tedy asi od 2. poloviny 18. století. Bílá místa ve schématu jsou plochy, na kterých došlo
během vývoje ke změně Land Use. Jedná se především o plochy, které byly urbanizovány, anebo plochy, které byly změněny v důsledku nového uspořádání krajiny (změny koryt řek, zalesňování, vysušení rybníků, ) 6. Literatura Obr. 7 Schéma ploch historicky stabilních [1] Cílek, V. a kol. 2011. Obraz krajiny. Dokořán. Praha. 213 s. ISBN: 978-80-7363-205-2; [2] Oldmaps staré mapy. Laboratoř geoinformatiky UJEP. Dostupné z <http://oldmaps.geolab.cz> [3] Kontaminovaná místa. Národní inventarizace kontaminovaných míst. Dostupné z <http://kontaminace.cenia.cz> [4] Mapy Google. Google. Dostupné z <https://maps.google.cz> [5] Kuchař, K. 1959. Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky I. Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha. 124 s. ISBN: -;