Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky. Kateřina Nývltová. Probation and mediation service of the CZ

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Kateřina Nývltová Probační a mediační služby ČR Probation and mediation service of the CZ Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Havrdová Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Olomouci dne 19. března 2012

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, s jejichž pomocí jsem napsala tuto bakalářskou práci. V první řadě poděkování patří vedoucí této bakalářské práce Mgr. Kateřině Havrdové za její odbornou pomoc, připomínky k obsahové i formální stránce bakalářské práce a vedení při vypracování. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Jaromíru Rémišovi, pracovníkovi PMS ČR, za poskytnutí materiálů k vypracování této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala své rodině za podporu, pochopení a trpělivost.

OBSAH 1 ÚVOD...5 2 VYMEZENÍ POJMŮ...7 2.1 VYSVĚTLENÍ POJMŮ...7 2.2 FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ VÝVOJ DÍTĚTE...9 2.2.1 Rodina... 9 2.2.2 Škola... 11 2.2.3 Vrstevnické party... 11 2.2.4 Vliv médií... 12 2.3 RESTORATIVNÍ JUSTICE...13 2.4 KRIZOVÁ INTERVENCE...14 3 VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ A JEJICH VYUŽITÍ V TRESTNÍ JUSTICI...15 3.1 CHARAKTERISTIKA VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ...15 3.2 DRUHY VÝCHOVNÝCH OPATŘENÍ...16 3.2.1 Dohled probačního úředníka... 16 3.2.2 Probační program... 17 3.2.3 Výchovné povinnosti... 18 3.2.4 Výchovná omezení... 19 3.2.5 Napomenutí s výstrahou... 20 4 PRÁCE S MLÁDEŽÍ...21 5 PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA ČR...24 5.1 VZNIK...24 5.2 SOUČASNÁ PODOBA, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ČR...27 5.3 PROBAČNÍ ÚŘEDNÍCI A PROBAČNÍ ASISTENTI...27 5.4 POSLÁNÍ PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY...29 5.5 ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY...30 5.6 SOUČINNOST S DALŠÍMI ORGÁNY...31 5.7 SOCIÁLNÍ PRÁCE V PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBĚ...32 6 SOCIÁLNÍ SLUŽBY, PROGRAMY A PROJEKTY V HRADCI KRÁLOVÉ...33 6.1 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PROSTOR PRO...33 6.1.1 PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN... 33 6.2 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SALINGER...34 6.2.1 ANCORA... 34 6.2.2 TRIANGL... 34 6.2.3 SANACE RODINY... 34 6.3 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ADRA...35 6.3.1 Poradna Hradec Králové... 35 6.4 OSTATNÍ INSTITUCE...36 6. 5 TÝM PRO MLÁDEŽ...36 7 PRAKTICKÁ ČÁST...38 7.1 CÍL PRŮZKUMU...38 7.2 METODOLOGIE A ORGANIZACE PRŮZKUMU...38 7.2.1 Popis metody sběru dat... 38 7.2.2 Sociodemografická charakteristika regionu... 38 7.2.3 Výzkumný vzorek... 39 7.2.4. Stanovení hypotéz... 40 7.2.5. Výsledky rozboru dat ze spisů klientů... 40 7.2.6. Výsledky dotazníkového šetření... 43 8 ZÁVĚR...54

9 SEZNAM ZDROJŮ...56 9.1 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56 9.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY...57 9.3 INTERNETOVÉ ZDROJE...57 10 PŘÍLOHY...58

1 ÚVOD Probační a mediační služba České republiky je instituce, která působí na poli trestní justice. Zřizuje ji zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě. Tento zákon je účinný od 1. 1. 2001. Je to tedy poměrně mladá instituce. Vznikem této instituce se výrazně posílila sociální práce v trestní oblasti. Jejím hlavním úkolem je pomáhat řešit problémy spojené s trestní činností. Pro zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma Probační a mediační služby ČR Role Probační a mediační služby ČR při ukládání a výkonu výchovných opatření na středisku v Hradci Králové. Ovlivnila mě jednak praxe absolvovaná na středisku Probační a mediační služby ČR v Hradci Králové, dalším důvodem byla skutečnost, že i když je Probační a mediační služba ČR na poli trestní justice již jedenáct let, znalosti široké veřejnosti o této institucí jsou malé. Mnozí z nás netuší, že tato instituce existuje. Mnozí z nás nezná její činnosti. Tato práce seznámí čtenáře s Probační a mediační službou ČR alespoň v oblasti výchovných opatření ukládaná mládeži za protiprávní jednání. Cílem této bakalářské práce je zjistit četnost ukládání výchovných opatření a zhodnotit roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a vykonávání výchovných opatření mladistvých z pohledu institucí a organizací, které spolupracují s Probační a mediační službou střediskem v Hradci Králové. Dalším cílem je poskytnutí zpětné vazby pracovníkům Probační a mediační služby ČR od těchto institucí. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, se kterými jsem ve své práci pracovala. Také ukazuje na faktory, které ovlivňují vývoj dítěte. Druhá kapitola je zaměřena na výchovná opatření a jejich využití v trestní justici. Třetí kapitola je zaměřena na práci s mládeží. Čtvrtá kapitola popisuje vznik Probační a mediační služby ČR, ukazuje práci probačních úředníků a asistentů, její poslání, činnosti a součinnost s dalšími orgány. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na sociální služby, programy a projekty realizované pro mládež v Hradci Králové. Praktická část je rozdělena na dvě šetření. První šetření rozbor dat ze spisů tvoří spisy klientů Probační a mediační služby střediska Hradec Králové. Toto šetření je zaměřeno na mladistvé klienty a ukazuje počet uložených výchovných opatření v poměru s uloženými ochrannými a trestními opatřeními. Druhé, dotazníkové šetření je zaměřeno 5

na roli Probační a mediační služby ČR při ukládání a výkonu výchovných opatření uložených mladistvým klientům na středisku v Hradci Králové za protiprávní jednání. 6

2 VYMEZENÍ POJMŮ V první kapitole vysvětlím pojmy, se kterými budu ve své práci pracovat. Zaměřím se především na pojmy probace a mediace. Protože od těchto pojmů se odvíjí název Probační a mediační služby ČR. A podle mého názoru právě název této instituce je příčinou toho, že je pro mnoho lidí i po deseti letech svého působení v naší republice neznámou. Dále vysvětlím pojem přípravné řízení, protože tato fáze celého trestního řízení je klíčovou oblastí pro správné působení Probační a mediační služby a pojem vykonávací řízení. Ve druhé části této kapitoly se zaměřím na faktory, které se vyskytují v dětství a v období dospívání a které velkou měrou ovlivňují tato vývojová období a jejich pochybení může vést k delikventnímu chování mládeže. V poslední části této kapitoly se budu zabývat pojmy restorativní justice a krizová intervence. 2.1 Vysvětlení pojmů Probace podle zákona znamená organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů. 1 Slovo probace pochází z latinského probare, což znamená ověřovat, zkoušet. Mediací se podle zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného. 2 Slovo mediace pochází z latinského medián, což znamená prostřední. Mediace je vlastně zprostředkování jednání mezi obviněným a poškozeným. Pokud má někdo zájem o toto zprostředkování ohledně vyrovnání škody ať už na majetku nebo chce vyrovnat morální újmu, může se obrátit na nestranného pracovníka = na pracovníka Probační a mediační služby. Na Probační a mediační službu 1 2 odst. 1 zákona 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 2 2 odst. 2 zákona 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 7

se může obrátit jak poškozený tak i obviněný. Mediace je dobrovolná a jen se souhlasem obou stran (obviněného i poškozeného). Přípravné řízení je první fáze trestního řízení, kdy se prověřuje podezření ze spáchání trestného činu a kdy se shromažďují důkazy proti pachateli trestného činu. Přípravné řízení je prostor, kdy pachatel může přiznat svou vinu, a velmi brzy po spáchání skutku může začít dokazovat svému okolí, že jeho jednání bylo ojedinělé a může začít získávat zpět důvěru. 3 Vykonávací řízení jeho předpokladem je pravomocné rozhodnutí soudu. Je to období výkonu trestu. 4 Kriminalita (zločinnost, delikvence) je úhrn sociálně škodlivých jevů, které jsou stanoveny v trestních kodexech. 5 Mládeží se podle zákona č. 218/2003 Sb. 6 rozumí děti a mladiství. Mladistvým je ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. 7 Soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchanými dětmi mladšími patnácti let vykonávají soudy pro mládež. 8 Provinění je trestný čin, který spáchá mladistvý. 9 Adolescence je období, které je charakteristické vývojem rizikového a problémového chováním dětí, které je dvojího druhu; první se týká poškozování zdraví, 3 více viz kapitola 4 4 více viz kapitola 4 5 ZOUBKOVÁ, I. Kontrola kriminality mládeže. 1. vyd. Aleš Čeněk, 2002, s. 11 6 Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů 7 2 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8 4 zákona č. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 9 6 zákona č. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8

ať tělesného nebo duševního, druhé se týká ohrožování společnosti, což znamená negativní vliv na druhé lidi a újma druhých lidí. Mezi delikventní chování adolescentů patří predelikventní chování a páchání trestné činnosti, agrese, násilí, šikana a týrání, užívání drog včetně alkoholu a kouření, sexuální rizikové chování, poruchy příjmu potravy a sebevražedné pokusy a dokonané sebevraždy. 10 2.2 Faktory, které ovlivňují vývoj dítěte V následující kapitole budu vycházet z knihy Oldřicha Matouška a Andrey Kroftové Mládež a delikvence. 2.2.1 Rodina Jako první a určitě nejvýznamnější faktor, o kterém se zmíním a který ovlivňuje vývoj dětí, je rodina. Rodiče se největší měrou podílejí na vývoji svých dětí. Nejvýznamnějším činitelem osobnostního vývoje dítěte je kvalita vazby mezi dítětem a matkou, později i mezi dítětem a otcem a jinými členy rodiny. Pevnost vazby ze strany matky se formuje již před narozením dítěte. Avšak vytvoření pevné vazby (nebo spíše nevytvoření) mohou ovlivnit obtíže v těhotenství nebo těžký porod. Děti matek, jejichž vztah byl těmito činiteli zkomplikován, mají vyšší pravděpodobnost, že budou matkou v pozdějším věku zanedbávány nebo týrány. Je dokázáno, že komplikované těhotenství a těžký porod mají v některých případech za důsledek kriminální chování dítěte. 11 Rodinné prostředí dětí, které páchají trestné činy, je chladné, s minimem rodičovského zájmu o děti. Děti své rodiče popisují jako chladné, pasivní, odmítavé, nejevící zájmy o jejich potřeby. Jinou, zvláštní skupinu tvoří děti, které své rodiče nepoznali. Tyto děti mají menší schopnost navazovat vztahy. Pokud se jim podaří vztah navázat, nenalézají v něm uspokojení. Jejich delikventní chování může být v dospívání projevem naivity nebo vrstevnického vidění světa, které neměli možnost ovlivnit v dlouhodobém vztahu k dospělému a ve vztahu k mimoústavním institucím. Jejich přizpůsobení se životu v ústavu je lepší než přizpůsobení se na samostatný život mimo ústav. Pro ně může vytvoření vazby, vztahu k jinému člověku znamenat vězení. 12 10 MACEK, P. Adolescence. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 96-97 11 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 42-43 12 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 42-43 9

V rodinách, kde jsou děti, které se chovají delikventně, se rodiče málo starají o vytvoření zábran v asociálním chování dětí nebo jejich výchovný styl je nestálý, proměnlivý. To znamená, že jednou rodiče dítě za přestupek potrestají, jindy ho za to samé nepotrestají. Také příliš tvrdá disciplína zahrnující agresivní chování rodiče k dítěti se častěji objevuje v rodinách, ve kterých se děti chovají delikventně. Dítě se v takovém případě učí, že agresivně se chovat je normálním způsobem chování. Časté a tvrdé tělesné tresty jsou málo účinné a dítě se rodičům vnitřně vzdaluje. Dítě předstírá, lže a manipuluje, aby se trestu vyhnulo. Tím se posiluje takový způsob chování, kterému by se mělo tou správnou výchovou dítěte zabránit. Tyto nedostatky ve výchově dětí mají za důsledek delikventní chování dítěte. 13 Dalším činitelem v chování rodičů, který souvisí s delikventním chováním dětí, je rodičovský dohled. Dohled v této situaci znamená míra rodičovy informovanosti o tom, co dítě dělá ve volném čase, s jakými kamarády se stýká, kde se zdržuje, když není doma, kdy se vrací domů, v jakém stavu atp. 14 Čím je dohled menší, tím je pravděpodobnější vyšší výskyt delikventního chování dítěte. Dalším rizikovým faktorem, který souvisí s rodinou a objevuje se nejen v dětství a dospívaní je nepřítomnost rodičovské postavy v rodině. Ve většině případů v rodině delikventně se chovajících dětí se jedná o otce. Otec většinou chybí vinou rozvodu. Stává se i to, že otec s matkou nikdy nezačal žít. V těchto případech chlapec postrádá otcovský vzor, nemá se s kým identifikovat. Dívce chybí model mužského chování. A oběma chybí zdroj opory a druhá autorita v rodině. Matka, která vychovává dítě sama, je více zatížena nároky na výchovu než matka, která se o výchovu dělí s otcem dítěte. Přítomnost nevlastního otce v rodině může být pro dítě přínosem, ale může být pro dítě komplikací. 15 Dalším faktorem, který zvyšuje výskyt delikventního chování u dítěte je případ, kdy se sám rodič chová delikventním způsobem, to znamená nadměrné pití, užívání drog, častá nezaměstnanost apod. Takový rodič nepůsobí na dítě tím správným žádoucím způsobem, pro dítě je takové chování normální. 16 Posledním rizikovým faktorem, o kterém se zmíním, co se týká rodiny, je způsob řešení konfliktů v rodině. Je potvrzeno, že dětí, které vyrůstají v rodinách, kde je mnoho konfliktů mezi rodiči, mají větší sklon k delikventnímu chování. Kdežto u dětí, 13 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 44 14 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 44-45 15 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 45 16 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 45 10

které žijí v poklidné rodině, je výskyt delikventního chování daleko menší. Také konflikty mezi sourozenci zvyšují riziko delikvence. 17 2.2.2 Škola Každé dítě má v rodině své jedinečné postavení. Toto postavení dítě ztrácí v období, kdy začíná chodit do školy. Ve škole se dítě musí přizpůsobit novému životnímu rytmu jako například nucenému vstávání v určitou dobu, vyučovacím hodinám, odpolední nebo večerní přípravě na školu. Škola se k dítěti staví jako k jednomu z mnoha dětí. Škola po dítěti žádá, aby se přizpůsobilo, ukáznilo, aby bylo jako ostatní děti. Ve škole je v počátku pro dítě nejvýznamnější osobou učitel. Postupně však nabývají význam také vztahy ke spolužákům. Učitel se stává autoritou, která konkuruje autoritě rodičů. Děti si velmi brzy začínají ve škole utvářet vlastní společenství, která se vyznačují zvláštním jazykem, zvyklostmi a rituály, do níž jsou učitelé v lepším případě více, v horším případě méně zapojeni. V těchto společenstvech vznikají podskupiny, jejichž vznik je ovlivněn společnými zájmy, společnou činností. V některých případech mohou být tyto podskupiny základem asociálních part. Jejich vzniku napomáhá neangažovanost učitelů, jejich preferování nebo zatracování některých dětí. Prostředků má učitel mnoho např. známky, poznámky, hodnocení, utrousení poznámky během vyučování, přehlížení dítěte, oznámení učiněná na úřadě apod. Učitelův nezájem nebo agresivita vůči dítěti může být důvodem vzniku šikany ve třídě. Není výjimkou, že učitel svým chováním označí agresorům dítě, které je v nějakém ohledu nedostatečné, které se stává objetí šikany. 18 Tomu, zda se dítě začne chovat delikventně, napomáhá i reakce školy na zjištěné nežádoucí chování dítěte. Tato reakce ovlivňuje způsob vyšetřování, udělování trestů, míra dodržování stanovených pravidel, zda se všem měří stejným metrem a podobně. Přehlížení trestů, nejasná pravidla, nemožnost odčinit trest, neobjektivní rozhodování učitelů, obviňování rodičů z něčeho, co rodiče nezpůsobili, to vše ovlivňuje chování dítěte. 19 2.2.3 Vrstevnické party Jako další rizikový faktor, který ovlivňuje chování dětí a hlavně mládeže, vidím vrstevnickou partu. Pro mnohou rizikovou mládež, která pochází z dysfunkční rodiny, je vrstevnická skupina důležitější než pro děti, které vyrůstají v rodinách, které jim poskytují 17 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 48 18 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 75-76 19 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 77 11

apod. 20 U dětí, které žijí v nefungujících rodinách, je pravděpodobné, že potřeba přijetí dostatečnou míru podpory a vytyčují jim meze dovoleného chování. A pro mnohé z nich se vrstevnická parta stává důležitější než samotná rodina. Vrstevnická skupina je však riziková i pro děti žijící ve fungujících rodinách. Pokud se dítě chce stát členem nějaké party, často musí obstát v očích ostatních členů jako někdo, kdo mezi ně patří. Nároky na přijetí do vrstevnické party jsou často vysoké. Patří mezi ně způsob vyjadřování, úpravu zevnějšku, druh preferované hudby, způsob chování k opačnému pohlaví, postoj ke škole, k práci, k rodičům, k penězům, k sexualitě, k drogám, k alkoholu do vrstevnické skupiny bude silnější než u dětí s dobrým rodinným zázemím. Na tyto děti má velký vliv vůdce party. Ten svůj vliv využívá. Není výjimkou, že za přijetím do party stojí spáchání nějakého trestného činu. Ten pak členy party svazuje, v případě potřeby mohou být děti vydírány hrozbou, že jejich čin bude oznámen. Delikventní party vznikají seskupením mladých lidí, kteří se navzájem dobře znají ze školy nebo z jiné instituce. Některé party se dostávají k páchání trestné činnosti tím, že svůj volný čas tráví v hernách nebo na diskotékách a na takový způsob života se jim nedostává prostředků. Prostředky si začínají obstarávat drobnými krádežemi, které později přerůstají v organizované, plánované akce. Jiné party vede ke kriminalitě nuda. 21 2.2.4 Vliv médií To, že média mají vliv na chování dětí a mládeže, zejména pak sledování televize, je jisté. Děti a mládež televizi sledují každodenně a nejvíce ze všech médií. Čas, který věnují sledování televize je v průměru delší než všechny jiné mimoškolní nebo mimopracovní aktivity. 22 Televize velmi často zobrazuje násilí. Ve zpravodajství se objevují drastické scény. A tyto scény se objevují i ve filmech. Už dítě v předškolním věku má schopnost odpoutat se od předváděného násilí, zaujímat k němu kritický postoj. Avšak tento kritický postoj se dá oslabovat právě sledováním násilných scén. Je dokázáno, že už velmi malé dítě dokáže napodobovat to, co viděli v televizi. Pokud děti sledují 20 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 83 21 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 83 22 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 100 12

pořady, kde se postavy chovají agresivně, zvyšuje se tím jejich fyzická aktivita a zvyšuje se tím jejich agresivita vůči ostatním dětem a vůči hračkám. 23 2.3 Restorativní justice Z principů restorativní justice 24 vychází činnost Probační a mediační služby. Restorativní (obnovující) justice je nový způsob chápání spravedlnosti. 25 Restorativní justice ukazuje, že s pachateli lze zacházet také jiným způsobem než je u nás zvykem, to znamená odpoutání se od tradiční retributivní (trestající) justice. Někdo by mohl namítnout, že restorativní justice je pravým opakem retributivní justice. Tak to ovšem není. Restorativní justice vychází z toho, že trestný čin nepředstavuje pouze porušení veřejného zájmu, porušení práva a útok na stát, ale že jde především o konflikt mezi pachatelem trestného činu a konkrétní obětí. 26 Retribuční justice je zaměřena na přiměřené potrestání pachatele a na dosažení spravedlnosti. To znamená, aby byl pachatel po zásluze potrestán. Naopak restorativní justici v první řadě zajímá, kdo byl trestním činem poškozen, jaká mu byla způsobena újma a jak tuto újmu odškodnit. 27 Mezi základní znaky restorativní justice patří 28 : Zločin je újma nebo násilí způsobené jedincem jinému jedinci, není vnímán jako újma nebo násilí způsobené státu Soustředění je zaměřeno na řešení problémů budoucí odpovědnosti, minulost jde stranou Dialog a diskuze důležité pravidlo Restituce = náprava mezi oběma stranami Aktivní zapojení pachatele, oběti a sociálního okolí do konfliktu Je kladen důraz na projev lítosti, pokárání a odpuštění Akceptace rolí při hledání řešení Pachatel přebírá aktivní zodpovědnost 23 MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 101-102 24 restorativní justice znamená obnovující spravedlnost 25 ZEHR, H. Úvod do restorativní justice. Praha: Sdružení pro probaci a mediaci v justici, 2003, s. 3 26 SČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1.vyd. Praha: Leges, 2011, s. 23 27 SČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 24 28 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1 vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 15-16 13

Sociální reakce jsou zaměřeny na odstranění škodlivých následků v přítomnosti a budoucnosti, na minulost se nebere zřetel. V rámci restorativní justice jsou opatření úspěšná a účinná pouze v tom případě, splňují-li kritéria spravedlivého narovnání mezi pachatelem, obětí a společnosti. Pokud pachatel přijme trestně právní zodpovědnost za svůj čin, za to, co svým činem způsobil, musí si nejprve uvědomit svou vinu, musí pochopit souvislosti a důsledky svého chování. To znamená, že by měl svůj budoucí život přizpůsobit tak, aby odpovídal potřebě poškozeného nebo poškozených. Jinými slovy měl by žít plnohodnotný život bez konfliktů se zákonem. Velkou roli v tomto hraje ochota a připravenost oběti a jejího okolí znovu mezi sebe přijmout pachatele trestného činu. Ovšem v případě, že pachatel své chyby alespoň částečně napraví. 29 2.4 Krizová intervence Krizová intervence je specializovaná pomoc osobám, které se ocitly v krizi. 30 Nejedná se pouze o individuální pomoc jedinci, ale jde také o zásah na úrovni rodiny, o sociální intervenci a v některých případech i o psychofarmakologickou intervenci. Krizová intervence je dovednost, k jejímuž zvládnutí je potřeba projít speciálním výcvikem. Dříve se lidé v krizi obraceli převážně na lékaře a psychology. Dnes neustále vzrůstá počet pracovníků (v důsledku vzniku nových státních i nestátních zařízení), na které se člověk v krizi může obrátit. Mimo jiné se do této skupiny řadí také pracovníci Probační a mediační služby. 31 29 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1 vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 16-17 30 MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. s. 129 31 MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. s. 129-130 14

3 VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ A JEJICH VYUŽITÍ V TRESTNÍ JUSTICI V této kapitole se budu zabývat jednotlivými výchovnými opatřeními, která jsou ukládaná mladistvým. Vysvětlím, co to jsou výchovná opatření, podle jakého zákona se řídí. Také vysvětlím, v jakých situacích jsou výchovná opatření mladistvým ukládána a kdo je ukládá. 3.1 Charakteristika výchovných opatření Výchovná opatření jsou jedním ze tří druhů opatření, které mohou být mládeži uložena za protiprávní jednání. Dalšími dvěma opatřeními jsou trestní opatření 32 a ochranná opatření 33. Výchovná opatření jsou tedy druhem opatření, která mohou být uložena mladistvým v případě upuštění od trestního opatření nebo v případě podmíněného upuštění od trestního opatření. Ukládání výchovných opatření se řídí zákonem číslo 218/2003 Sb. 34. Výchovné opatření může být uloženo buď samostatně nebo vedle jiného ochranného opatření nebo trestního opatření. Není-li stanovená zkušební doba (např. obecně prospěšné práce, domácí vězení), v tomto případě se výchovné opatření může uložit maximálně po dobu tří let. V případě uložení trestního opatření, kde je stanovená zkušební doba, výchovné opatření může být uloženo nejdéle na dobu současně stanovené zkušební doby (v případě podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření). Výchovná opatření ukládá soud pro mládež nebo v přípravném řízení státní zástupce. 35 Výchovné opatření může být uloženo již před rozhodnutím soudu o vině mladistvého v přípravném řízení. To ovšem lze pouze se souhlasem mladistvého. Mladistvý tento souhlas může kdykoliv během výkonu výchovného opatření odvolat. Souhlas mladistvého ovšem neznamená jeho doznání. Uložení výchovného opatření 32 mezi trestní opatření patří obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné 33 mezi ochranná opatření patří ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochranná výchova 34 zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů 35 15 zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 15

před rozhodnutím soudu nijak neovlivňuje další průběh řízení, ale může mladistvému dopomoci k uložení mírnějšího trestu. 36 Výchovná opatření usměrňují způsob života mladistvého a tím podporují a zajišťují jeho výchovu. 37 3.2 Druhy výchovných opatření Mezi výchovná opatření patří: dohled probačního úředníka probační program výchovné povinnosti výchovná omezení napomenutí s výstrahou 3.2.1 Dohled probačního úředníka Dohled může mladistvému uložit soud a to v případech, kdy rozhodne o podmíněném upuštění od uložení trestu nebo v případě podmíněného odsouzení nebo podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V případě, že dohled nahrazuje pobyt obviněného ve vazbě, o uložení dohledu rozhoduje buď státní zástupce nebo opět soud. Pokud je mladistvému uložen dohled probačního úředníka, znamená to, že probační úředník pravidelně sleduje, jak se mladistvý chová v rodině i mimo ni, sleduje způsob výchovného působení rodičů na dítě. Pokud je vedle dohledu probačního úředníka uložen i jiný trest (např. probační program, výchovná povinnost, výchovné omezení), probační úředník také kontroluje dodržování těchto dalších trestů. V neposlední řadě je úkolem probačního úředníka během dohledu mladistvého odborně vést a pomáhat mu s cílem zajistit, aby se v budoucnu vyhnul nežádoucímu chování. Spolupráce klienta s probačním úředníkem je povinná. 38 Na první schůzce probačního úředníka s mladistvým, kterému byl uložen trest dohledu probačního úředníka, která se ve většině případů odehrává na Středisku Probační 36 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 340-341 37 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 340-341 38 16 odst. 1, 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 16

a mediační služby, se probační úředník a mladistvý domluví na skutečnostech, které s dohledem souvisí. Mladistvému se vysvětlí, že s probačním úředníkem musí během dohledu spolupracovat. Probační úředník vytvoří probační plán dohledu, kde je stanoveno, jak časté budou návštěvy mladistvého a probačního úředníka. Při stanovení těchto lhůt probační úředník přihlíží k poměrům mladistvého, k jeho situaci, k prostření, v jakém žije, k rodině. O setkáních musí probační úředník vést řádnou dokumentaci v probačním spise, který má každý klient. O průběhu dohledu musí probační úředník pravidelně minimálně jednou za půl roku informovat příslušného soudce nebo státního zástupce. Mladistvý musí probačnímu úředníkovi sdělovat místo svého pobytu, svého zaměstnání. Informuje ho o dodržování uložených výchovných omezení nebo výchovných povinností a jiných důležitých skutečnostech. Mladistvý nesmí probačnímu úředníkovi bránit ve vstupu do jeho obydlí. Probační úředník může také navázat styky s rodinou klienta, se školou nebo zaměstnavatelem klienta nebo i s širším okolím klienta. 39 3.2.2 Probační program Probační program ukládá opět soud nebo v přípravném řízení státní zástupce. Probační program lze mladistvému uložit pouze s jeho souhlasem a mladistvý se musí nejprve seznámit s jeho obsahem. Do probačního programu patří: - program sociálního výcviku - psychologické poradenství - terapeutický program - program zahrnující obecně prospěšnou činnost - vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého. Probační program schvaluje ministr spravedlnosti a zapisuje se do seznamu probačních programů vedených na Ministerstvu spravedlnosti. 40 39 16 odst. 1, 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 40 17 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 17

Probační programy jsou orientovány na ovlivnění budoucího chování mladistvého a na změny v jeho sociálních poměrech. Správný výběr probačního programu může vést k řešení příčin trestné činnosti. Zařazení do vhodného probačního programu v nejlepším případě vede k vytrhnutí mladistvého z nežádoucího prostředí. Probační programy velmi intenzivně zasahují do života mladistvého, proto jsou určeny pro více narušené jedince se značnými problémy v nejrůznějších oblastech života. Bohužel s realizací probačních programů je spjatý jeden velký problém. Jelikož probační programy zajišťují soukromé subjekty, vyskytuje se zde problém v nedostatku financí. Stává se, že mladistvý nedokončí, často ani nezačne vhodný probační program navštěvovat právě z důvodu nedostatku finančních prostředků, program je jednoduše buď odložen nebo zrušen. 41 Současně s probačním programem je vhodné uložit další opatření dohled probačního úředníka, protože při vykonávání dohledu může probační úředník současně kontrolovat dodržování probačního programu. 42 Pokud je v probační program mladistvému uložen před zahájením trestního stíhání, a mladistvý jej úspěšně vykoná, soud může odstoupit od trestního stíhání nebo je to bráno jako polehčující okolnost. 43 3.2.3 Výchovné povinnosti Výchovné povinnosti může mladistvému uložit soud nebo v přípravném řízení státní zástupce. Při ukládání výchovných povinností musí být brán zřetel na zdravotní stav mladistvého. Mezi výchovné povinnosti řadíme 44 : - bydlení s rodiči nebo jiným dospělým, který je zodpovědný za výchovu mladistvého - jednorázové zaplacení nebo placení ve splátkách přiměřené částky, kterou určí soud nebo v přípravném řízení státní zástupce, a která se použije na pomoc obětem trestné činnosti - vykonání společensky prospěšné činnosti a to bezplatně a ve svém volném čase - snaha o vyrovnání se s poškozeným 41 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 342-343 42 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 344 43 ŠČERBA, F. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 1. vyd. Praha: Leges, 2011, s. 345 44 18 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 18

- nahrazení škody způsobenou mladistvým v rámci svých sil anebo jiné přispění k odčinění následku - léčení závislosti na návykových látkách, toto léčení není ochranným léčením - podrobení se vhodnému programu sociálního výcviku, psychologickému poradenství, terapeutickému programu, vzdělávacímu, doškolovacímu, rekvalifikačnímu nebo jinému vhodnému programu k rozvíjení sociálních dovedností, který není probačním programem. Stanovení zaplacení peněžité částky se uloží pouze v případě, že mladistvý má své finanční prostředky, se kterými může samovolně nakládat. V případě, že mladistvý tyto prostředky k dispozici nemá, tato výchovná povinnost nařízena být nesmí. 45 Při stanovení výchovné povinnosti vykonávání společensky prospěšné činnosti se přihlíží k tomu, aby vykonání této povinnosti nemělo za následek narušení přípravy mladistvého do školy nebo nenarušilo výkon jeho povolání. Tato výchovná povinnost smí být nařízena na dobu nejvíce 4 hodin denně, osmnácti hodin týdně a šedesáti hodin celkem. 46 3.2.4 Výchovná omezení Výchovná omezení opět může uložit buď soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce. Výchovná omezení jsou ukládána s ohledem na to, aby nenarušilo mladistvého přípravu do školy nebo výkon povolání. Výchovná omezení stanovují, aby mladistvý 47 : - nenavštěvoval některé zařízení nebo jiné nevhodné prostřední, nenavštěvoval určité akce - nestýkal se s určitými osobami - nezdržoval se na nějakém určitém místě - nedržel předměty, které slouží k páchání dalších provinění - neužíval návykové látky - neúčastnil se sázek, hazardních her - neúčastnil se hraní na výherních automatech 45 18 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 46 18 odst. 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 47 19 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 19

- bez ohlášení svému probačnímu úředníkovi neměnil místo svého pobytu 3.2.5 Napomenutí s výstrahou Napomenutí s výstrahou dává opět soudce nebo v přípravném řízení státní zástupce a je nejmírnějším druhem výchovného opatření. Toto napomenutí znamená důraznou výtku v přítomnosti zákonného zástupce mladistvého za jeho protiprávní činy a vysvětlení důsledků, které mohou s tohoto protiprávního jednání vyplynout. V některých případech se může vyslovení výtky nechat na zákonném zástupci mladistvého, škole, kterou mladistvý navštěvuje nebo výchovnému řízení, ve kterém mladistvý žije. V takovémto případě si soud nebo státní zástupce žádají vyrozumění o vyřknutí napomenutí. Je-li vyřknuta výtka, na mladistvého se hledí, jak by nebyl souzen. 48 48 20 odst. 2, 3 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 20

4 PRÁCE S MLÁDEŽÍ Soudnictví ve věcech mládeže je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2004. Tento zákon vymezuje pravidla trestní odpovědnosti mladistvých, formuluje zásady a postupy, které charakterizují zvláštní řízení proti mladistvým. Prohlubuje zásadu, že trestní represe má mít pomocnou úlohu. V neposlední řadě rozšiřuje možnosti opatření, které se dají použít v práci s mládeží. Hlavním zájmem je obnovení narušených společenských vztahů, začlenění dítěte nebo mladistvého do společnosti. Na každém středisku Probační a mediační služby působí specialisté na práci s mládeží, kteří jsou pro tuto činnost speciálně vyškoleni. Cílem činností Probační a mediační služby je posílit výchovné působení mladistvého tak, aby se do budoucna vyvaroval dalšího protiprávního jednání. Pokud je to možné, upřednostňuje se využití odklonů od trestního řízení. Náplní činnosti pracovníka PMS v přípravném řízení a řízení před soudem u mladistvých a dětí do 15 let je 49 : - příprava podkladů jde o písemné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech, o aktuální životní situaci mladistvého, návrh na využití odklonu v trestním řízení apod.; - jednání s kurátory, s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí, se školami, se středisky výchovné péče; - zprostředkování kontaktu na jiné odborné služby např. psycholog, pracovník pedagogicko-psychologické poradny; - zprostředkování společného jednání s poškozenými mediace mezi obětí a pachatelem; - jednání o poskytnutí pomoci poškozeným; - jednání o náhradě škody; - předjednání a volba vhodného opatření např. výchovné opatření, společensky prospěšná činnost apod. Cílem práce probačních pracovníků v přípravném řízení je tedy posilovat výchovné působení na mladistvého tak, aby mohlo být odkloněno od trestního stíhání, a to v případě, že mladistvý spáchal méně závažné provinění. V případě závažnějšího provinění je cílem práce pracovníků uplatnit taková opatření, která budou posilovat výchovný vliv 49 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 131 21

mladistvého a snižovat riziko dalšího protiprávního jednání na minimum. V neposlední řadě je cílem pracovníků dosáhnout vyrovnání vzniklé újmy a obnovy narušených vztahů. 50 Pokud probační pracovník obdrží z jakékoliv strany (ať Policie ČR, či pachatel, poškozený, apod.) nějaký podnět, musí se vzhledem k okolnostem případu a vzhledem k osobě mladistvého rozhodnout, zda je potřebné, aby vstoupil do trestního řízení a zahájil v něm další kroky či nikoliv. V tomto okamžiku je nutné, aby pracovník spolupracoval s orgánem sociálně právní ochrany dětí a s Policií ČR, z důvodu toho, aby o případu a o mladistvém získal co nejvíce a co nejpřesnější informace. V případě, že se pracovník rozhodne do případu vstoupit, musí založit probační spis. Probační spis má založený každý klient Probační a mediační služby. Se založením spisu, to znamená se zahájením případu, nemusí pracovník služby čekat na písemné vyjádření orgánů činných v trestním řízení. Ba naopak, je vhodné a účelné, aby pracovník na mladistvého začal působit co nejdříve po spáchání protiprávního jednání mladistvým. 51 V první řadě pracovník zkontaktuje zúčastněné strany, tzn. mladistvého, jeho rodiče a poškozeného. V prvním setkání pracovník činí kroky vedoucí k vyřešení případu, to znamená, že se snaží o zprostředkování mediace a odškodnění způsobené újmy. Pracovník se snaží o to, aby si klient pachatel uvědomil, že se choval protiprávně a hlavně o to, aby si klient uvědomil, co vše svým chováním způsobil a aby byl aktivní v navrhování možností, jak své chování odčinit. To znamená, aby klient byl během celého řízení aktivně zapojený do řešení případu, aby měl sám možnost napravit to, co svým chováním způsobil a hlavně aby dal najevo, že svého chování lituje. V této fázi řízení opět pracovník spolupracuje s pracovníky oddělení sociálně právní ochrany dětí nebo s dalšími institucemi (např. se školou) a zajišťuje informace o klientovi z důvodu sepsání zprávy pro státního zástupce a soudce. Poté na základě všech získaných informací o případu a o klientovi pracovník služby zvažuje podání návrhu na uložení možných výchovných opatření. Při tom přihlíží na rodinnou situaci, na sociální okolí klienta. Pokud se pracovník rozhodne výchovné opatření navrhnout a vzhledem k tomu, že v přípravném řízení může být uloženo výchovné opatření pouze se souhlasem klienta, je třeba, aby pracovník spolupracoval s klientem z důvodu toho, aby se spolu dohodli 50 Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 2011-10-20]. Odborné činnosti. Dostupné z www: <https://www.pmscr.cz/mladistvi-a-deti/> 51 tamtéž 22

o výkonu vhodného opatření. Poté pracovník služby předloží státnímu zástupci návrh na uložení konkrétních výchovných opatření (může být uloženo více opatření najednou). Pokud jsou výchovná opatření mladistvému uložena, probační pracovník kontroluje jejich výkon. Po ukončení výkonu opatření (ať z důvodu ukončení samotného opatření nebo pokud mladistvý odvolá souhlas s opatřením) probační pracovník zpracuje podrobnou zprávu, ve které zhodnotí působení výchovného opatření v přípravném řízení, vyjádří se k nutnosti pokračování nebo naopak navrhne změnu opatření. Tuto zprávu posílá buď státnímu zástupci nebo soudci. Mimo jiné také pracovník služby zpracovává zprávu o mladistvém, o jeho rodině, o poměrech v rodině, o sociálním prostření klienta. Těmito zprávami vytváří pracovník služby podklady pro možnosti rozhodování orgánů činných v trestním řízení. V přípravném řízení je velmi důležitá aktivita probačního pracovníka. Protože právě aktivita pracovníka ovlivňuje způsob rozhodování státního zástupce a soudce. 52 Ve vykonávacím řízení je činnost pracovníka zaměřena na 53 : - výkon dohledu pracovníka; - výkon dohledu nad uloženými povinnostmi a omezeními, nad uloženými trestními opatřeními, trestní opatření obecně prospěšné práce, trestní opatření odnětí svobody podmínečně odložené s dohledem; - vypracování zprávy o průběhu dohledu, kontrola plnění uložených opatření; - zprostředkování kontaktu na jiné odborné služby např. psycholog, komunity, kontaktní centra; - možnost zprostředkování mediace ve vykonávacím řízení; - spolupráce s kurátory, pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školami a dalšími institucemi; - spolupráci s rodinou klienta. Ve vykonávacím řízení je úspěšnost uložených výchovných opatření závislá na výsledku spolupráce (hlavně v přípravném řízení) mladistvého s pracovníkem služby. 54 52 Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 2011-10-20]. Odborné činnosti. Dostupné z www: <https://www.pmscr.cz/mladistvi-a-deti/> 53 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 132 54 Pmscr.cz [online]. 2002-2011 [vid 2011-10-20]. Odborné činnosti. Dostupné z www: <https://www.pmscr.cz/mladistvi-a-deti/> 23

5 PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA ČR V této kapitole se budu zabývat vznikem Probační a mediační služby, kdo se na vzniku této instituce podílel, z jakým myšlenek se vycházelo. Poté popíši současnou podobu a organizační strukturu Probační a mediační služby. V další části této kapitoly se zaměřím na probační úředníky a asistenty zaměstnance Probační a mediační služby, na poslání a činnosti služby. Konec této kapitoly bude o součinnosti s ostatními institucemi. 5.1 Vznik Po roce 1989 došlo k budování a vytváření nových pravidel a institucí. Mezi změny patřila také reforma systému trestní justice v Československu, po jeho rozdělení v roce 1992 v České republice. 55 Hned po roce 1989, v souvislosti se změnou politického a společenského systému, kromě již existujících sociálních kurátorů a kurátorů pro mládež začínají vznikat další aktivity, které přispěli k budoucímu vytváření základů probace a mediace v České republice. V roce 1991 byl skupinou odborníků z řad sociální práce s mládeží zahájený experiment Mimosoudní alternativa pro delikventní mládež. Autoři projektu se nechali inspirovat zkušenostmi sociálních pracovníků západních zemí zejména z Rakouska, kde se začaly využívat odklony trestního řízení. Prostřednictvím tohoto projektu se v řešení trestné činnosti nově objevil prvek aktivního zapojení pachatele, se zaměřením na odstranění následků jeho jednání, a také poškozeného, jemuž bylo umožněno ovlivňovat proces vlastního odškodnění. Poprvé zde byly uplatněny prvky mediace mezi poškozeným a obviněným jako metody řešení sporu za přispění třetí osoby. 56 Prosazování alternativních trestů a opatření a probačních a mediačních aktivit se začíná projevovat začátkem devadesátých let 20. století. V roce 1993 vyšla novela trestního řádu. Touto novelou byl do našeho trestního práva zaveden první alternativní institut tzv. odklonu diverze. Což znamená podmíněné zastavení trestního stíhání. V roce 1996 byly do legislativy práva zavedeny dva další instituty alternativ narovnání a trest obecně prospěšných prací. 57 55 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 9 56 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 11 57 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 11-12 24

V roce 1996 ministr spravedlnosti pan Jan Kalvoda zřídil u každého okresního soudu v zemi první pracovní místa. Tato místa měla ověřit činnosti budoucí Probační a mediační služby. Místa byla obsazována stávajícími soudními úředníky a sloužila k zajištění administrativně-technického výkon trestu obecně prospěšných prací a formální kontroly chování obviněných v institutech spojených s uložením zkušební doby. Některé okresy tato místa obsadila již kvalifikovaně vzdělanými lidmi z oboru sociální práce. Tito pracovníci ve spolupráci s některými soudci, státními zástupci a dalšími odborníky vytvářeli podklady, které ovlivnily podobu zákona o Probační a mediační službě. Velký vliv na vznik Probační a mediační služby měla pražská katedra sociální práce Univerzity Karlovy, která jako první vedla své studenty k zájmům o sociální práci v trestní justici. Přednášející a studenti této katedry v roce 1994 založili nevládní organizaci Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici, která v současné době funguje pod názvem Sdružení pro probaci a mediaci, o. s. Tato organizace výrazně ovlivnila vznik Probační a mediační služby ČR. V roce 1997 byly do trestní justice přijaty další alternativní tresty a opatření spojené s výkonem probačního dohledu a s probací podmínečné upuštění od potrestání s dohledem probačního úředníka a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. 58 V roce 1999 tehdejší ministr spravedlnosti pan Otakar Motejl předložil návrh další reformy justice. Součástí této reformy byl nový zákon o Probační a mediační službě. Účinnost tohoto nového zákona se předpokládala k 1. 1. 2001. Ovšem objevily se problémy s kvalifikací pracovníků. Pro nové služby bylo třeba připravit kvalifikované úředníky a asistenty. Proto byl v průběhu roku 1999 zpracován projekt pro vzdělávání úředníků a asistentů Probační a mediační služby. V letech 1999-2000 byl realizován první ročník odborného kvalifikačního vzdělávání této profesní skupiny. Zde se promítly zkušenosti s prováděním probačních a mediačních činností, které se v České republice prováděly již téměř pět let. Také se zde zúročily informace a zkušenosti ze zahraničí. Z prvního ročníku, který měl ověřit navrhovaný systém vzdělávání, vzešli první uchazeči na funkci úředníka a asistenta Probační a mediační služby, a to ještě před účinností samotného zákona. V roce 2000 Parlament ČR schválil návrh zákona o Probační a mediační službě. 59 58 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 12 59 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 13 25

Nový zákon o Probační a mediační službě přinesl výrazné prvky nového pojetí uplatňování trestní spravedlnosti restorativní justice. 60 Probační a mediační služba České republiky byla tedy založena na základě zákona č. 257 o Probační a mediační službě ČR, parlamentem byl tento zákon přijat v roce 2000 a v účinnost vstoupil k 1. 1. 2001. 61 Pro účely zákona o Probační a mediační službě se probací rozumí organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložení výchovných povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo stáním zástupcem uloženým podmínkám a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů. 62 Vývoj základních myšlenek probace a mediace vychází z 63 : přechodu od neosobního jednání k jednání osobnímu, což znamená, že je nutné změnit postoj k pachatelům trestných činů a neplnit jen to, co je dáno zákonem; více se musí klást důraz na člověka; z druhé strany vzato člověk se nemůže na nic vymlouvat, každý je za své jednání zodpovědný přechodu od trestu k zodpovědnosti pachatele za svůj trestný čin, což znamená nepřenášet zodpovědnost na společnost, na sociální prostřední, za trestné činy je zodpovědný pachatel, jemu by mělo být jasné, že on svůj čin spáchal a jen on je za něj zodpovědný přechodu k sociálnímu pojetí trestu, což znamená, že ostatní členové společnosti nevidí chybu jen v pachateli nebo se nesoustředit jen na oběti, ale hledat společné východisko přejímání opatření ke spolupráci a alternativním trestům, což znamená, že když budeme jen přejímat opatření, dojde k odlidštění člověka, pokud budeme člověka posilovat a rozvíjet jiné možnosti řešení, dojdeme k lepšímu řešení, což je žádoucí 60 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 14 61 ŠTERN, P., OUŘEDNÍČKOVÁ, L., DOUBRAVOVÁ, D. Probace a mediace. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 9 62 2 ods.2 zákona č. 257/2003 Sb. o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 63 ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s.47-48 26

5.2 Současná podoba, organizační struktura Probační a mediační služby ČR Probační a mediační služba je organizační složkou státu, která je podřízena Ministerstvu spravedlnosti. V čele Probační a mediační služby stojí ředitel, ten zajišťuje chod služby po personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční stránce. Probační a mediační služba není právnickou osobou. Pod ředitelstvím jsou jednotlivá samostatná střediska, v současné době jich je 72, jsou rozmístěna po celém území naší republiky. Většina z nich sídlí a působí přímo v sídlech okresních soudů. Střediska jsou většinou rozdělená na jednotlivá oddělení podle zaměření činností. 64 5.3 Probační úředníci a probační asistenti Na Probační a mediační službě pracují probační úředníci a probační asistenti, které přijímá do pracovního poměru ředitel Probační a mediační služby. Rozdíl mezi úředníkem a asistentem je především v požadavku na vzdělání. Zatímco probační úředník musí mít vysokoškolský magisterský titul ve společenskovědní oblasti, probačnímu asistentovi stačí vzdělání středoškolské zase v oblasti společenskovědní. A tak jak je běžné, že se v oboru sociální práce pracovníci dále vzdělávají, i u probačních úředníků a asistentů je další vzdělávání nutností. Každý nově příchozí pracovník na pozici úředníka musí projít kvalifikačním vzdělávacím kurzem zakončeným odbornou zkouškou a navazujícím dalším průběžným vzděláváním. Kvalifikační kurz by měl probíhat během přípravné doby uchazeče o funkci probačního úředníka. U asistentů se vyžaduje specializační kurz. Tohoto kurzu se asistent účastní ihned po nástupu do zaměstnání. Na kvalifikační kurz i na specializační kurz navazuje systém průběžného vzdělávání úředníků a asistentů. Tento systém dalšího vzdělávání má za úkol rozvíjet a prohlubovat odbornou úroveň úředníků a asistentů a také prohlubovat jejich specializaci. Součástí tohoto vzdělávání jsou mimo jiné i supervizní semináře, které rozvíjejí praktické dovednosti probace a mediace. Rozsah, obsah a délku jak kvalifikačního kurzu, tak specializačního kurzu stanoví Statut probační a mediační služby, který vydává Ministerstvo spravedlnosti. 65 64 ŽATECKÁ, E. Postavení a úkoly Probační a mediační služby. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007, s. 48-49 65 VĚTROVEC, V., a kol. Zákon o mediaci a probaci- komentář. 1. vyd. Praha : Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, 2002. s. 93-95 27