Označování potravin - průvodce pro spotřebitele

1 Označování potravin - průvodce pro spotřebitele 2014

2

1 OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN PRŮVODCE PRO SPOTŘEBITELE Ing. Irena Suková 2014

2 Anotace Příručka je souhrnem informací o významu a provedení údajů uváděných na potravinářských výrobcích a při prodeji potravin. Vychází z nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, podle kterého musí být potraviny označovány od 13. prosince 2014, a dále ze zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a z dalších předpisů Evropské unie a národních vyhlášek, které do problematiky označování zasahují. Cílem příručky je zlepšení informovanosti spotřebitelů, tedy poskytnutí srozumitelné, a tím občas i zjednodušené, odpovědi na nejčastější dotazy. Nejedná se o vyčerpávající výklad právních předpisů, takže pro účely vytváření etiket pro potraviny je nutné se řídit přesným zněním právních předpisů. Vzhledem k tomu, že legislativa podléhá soustavným změnám, je třeba počítat s tím, že s odstupem času od vydání této příručky mohou být některé požadavky na označování opět pozměněny.

3 OBSAH 1. Úvod 5 2. Vývoj legislativy 5 2.1 Před přistoupením ČR k EU 5 2.2 Po přistoupení ČR k EU 6 2.3 Nové nařízení (EU) č. 1169/2011EU 6 3. Základní požadavky na označování potravin 8 3.1 Všeobecně platné zásady 8 3.2 Způsob uvádění a umístění údajů 9 3.3 Povinné údaje 10 3.3.1 Balené potraviny 10 3.3.2 Zabalené potraviny 12 3.3.3 Nebalené potraviny 12 3.3.4 Pokrmy ve stravovacích službách 13 3.4 Podrobnosti k některým povinným údajům 13 3.4.1 Název potraviny 13 3.4.2 Seznam složek 14 3.4.3 Označování alergenních látek 15 3.4.4 Uvádění údajů o množství složek 16 3.4.5 Čisté množství potraviny 16 3.4.6 Datum použitelnosti a datum minimální trvanlivosti 17 3.4.7 Země původu nebo místo provenience 18 3.4.8 Obsah alkoholu 19 3.4.9 Výživové údaje 19 4 Výživová a zdravotní tvrzení 22 4.1 Výživová tvrzení 22 4.2 Zdravotní tvrzení 26 5 Chráněná označení 28

4 6 Označování biopotravin 29 7 Specifická pravidla /definice u vybraných skupin potravin 30 7. 1 Maso, drůbež a masné výrobky 30 7.2 Ryby a vodní živočichové 32 7.3 Vejce 33 7.4 Mléko a mléčné výrobky 35 7.5 Med 38 7.6 Tuky a oleje 39 7.7 Pekařské výrobky 41 7.8 Ovoce a zelenina, brambory, houby a výrobky z nich 42 7.9 Nealkoholické nápoje ze šťáv 44 7.10 Pivo 45 7.11 Potraviny pro zvláštní výživové účely 47 7.12 Doplňky stravy 49 8 Závěr 50 PŘÍLOHA seznam potravinářských aditiv 51

5 1. Úvod Při nesmírně široké a stále se rozšiřující nabídce potravin vyskytujících se na trhu je nezbytné mít k dispozici nástroj, který poskytne bližší informace o produktech, aby spotřebitel měl možnost vybrat si podle hledisek, která on sám upřednostňuje. Tímto nástrojem jsou údaje uváděné na obalech nebo v blízkosti nebalených potravin. Dávno pryč jsou doby, kdy se většina potravin prodávala nebalených, a spotřebitel vybíral podle vzhledu. Dnes je na trhu většina potravin balených, a to kvůli nejrůznějším úpravám a zpracovatelským technologiím a kvůli nutnosti dokonalejší ochrany výrobků. Potřeba zvýšené ochrany souvisí s globalizací trhu, s náročnou distribucí a s požadavky na delší doby trvanlivosti. Zvyšuje se zájem spotřebitelů o bezpečnost potravin, zvyšuje se povědomí o nutnosti zdravé vyvážené výživy, a s tím roste i zájem o příslušné informace na potravinách. Nezanedbatelné jsou i údaje, které se týkají parametrů dávaných do souvislosti s cenou výrobků. Spotřebitelé stále více čtou uváděné údaje a vyžadují uvádění dalších. Nároky však už někdy překračují reálné možnosti, především vzhledem k tomu, že plocha, která je pro uvádění údajů k dispozici, není nekonečně velká, a údaje přitom mj. musí být čitelné a musí být ve srozumitelném jazyce. 2. Vývoj legislativy 2.1 Před přistoupením ČR k EU V tuzemsku dříve, do začátku 90. let minulého století, platil systém norem (státní, oborové, podnikové), které podrobně definovaly např. jednotlivé potraviny nebo skupiny potravin z hlediska složení surovin, technologických postupů, někdy stanovovaly i jednotkové hmotnosti a další parametry. Spotřebitel tehdy neměl možnost velkého výběru, ale nebylo nutné uvádět a číst množství údajů na potravinách, protože pod určitým názvem byl od různých tuzemských výrobců na trhu výrobek v jednotné, normou definované kvalitě. V polovině 90. let přestaly být normy všeobecně povinné a mnohé byly zrušeny. V r. 1997 byl pro potraviny vydán zákon 110/1997 Sb. o potravinách obsahující i rámcová ustanovení o označování. Podrobnější pravidla pro označování jsou uvedena v prováděcích vyhláškách ve vyhlášce o označování 113/2005 Sb. nebo vyhláškách zaměřených na jednotlivé skupiny potravin.

6 2.2 Po přistoupení ČR k EU Přistoupení ČR k EU v r. 2004 znamenalo povinné zavedení legislativy EU a splňování v ní obsažených požadavků. Tak byla ohledně označování potravin do českých předpisů zapracována především směrnice 2000/13/ES o označování potravin a její následné změny, začalo platit např. nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních. 2.3 Nové nařízení (EU) č. 1169/2011EU Vzhledem ke stálému zvyšování požadavků spotřebitelů na informace a vzhledem k nutnosti zlepšování ochrany jak zdraví, tak i ekonomických zájmů spotřebitelů, a také ochrany před nekalými konkurenčními praktikami, jsou výše citované předpisy průběžně doplňovány a upravovány. V důsledku úprav se legislativa postupně stává méně přehlednou, a někdy nejednoznačnou. V případě předpisů EU se navíc ukázalo, že požadavky stanovené ve formě směrnice EU, jejíž cíle členské státy zavádějí do své legislativy rozdílným způsobem, neplní dokonale ten záměr, kterým je harmonizace pravidel v EU. Proto bylo přistoupeno ke zpracování nového nařízení EU o označování potravin, jehož cílem bylo jednak zlepšení ochrany spotřebitele, jednak zpřesnění některých ustanovení a celkové zjednodušení, lepší přehlednost a srozumitelnost legislativy. Zpracování, projednávání a přijetí tohoto nového nařízení trvalo několik let. Bylo nutno nastavit požadavky tak, aby nejen vycházely vstříc spotřebitelům, ale aby také byly splnitelné a kontrolovatelné. Forma nařízení byla zvolena vzhledem k tomu, že konkrétní ustanovení obsažená v nařízení jsou na rozdíl od směrnice přímo platná ve všech členských státech, takže nevznikají v jednotlivých státech rozdíly související se zaváděním směrnice do národních legislativ. K přijetí nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům došlo dne 25. 10. 2011, přičemž nařízení nabývá účinnosti 13. 12. 2014 (v případě některých ustanovení až od 13. 12. 2016). Kromě toho v ČR (a obdobně i v ostatních členských státech) i nadále platí určité předpisy, které doplňují ve vymezeném rozsahu předpisy EU. Nařízení se stejně jako předcházející (zrušená) směrnice 2000/13/ES vztahuje na potravinářské produkty určené pro konečného spotřebitele a produkty pro provozovny veřejného stravování. Přebírá většinu požadavků na označování potravin vyplývajících z dosavadních právních předpisů EU. Zčásti napravuje dosavadní roztříštěnost předpisů tím, že seskupuje do jediného předpisu

7 problematiku označování potraviny, a to včetně výživového označování a informací o alergenech. Přesto existuje řada dalších předpisů buď s působením horizontálním (např. zdravotní a výživová tvrzení) nebo vertikálním (předpisy zaměřené na jednotlivé kategorie produktů), které přehlednost a výklad komplikují. Požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech EU týkajících se určitých skupin potravin jsou nadřazené nařízení č. (EU) č. 1169/2011. Nové nařízení stanovuje i některé nové povinnosti, jejichž přijetí bylo příčinou dlouhého dohadování mezi legislativci a příslušnými zájmovými skupinami, např. povinné uvádění výživových informací, povinná velikost písma, povinné uvádění původu potravin či složek, uvádění údaje o tom, zda a kdy byla potravina rozmrazena. Je zahrnuto i ustanovení týkající se prodeje potravin na dálku (tzn. přes internet či telefon, apod.). V řadě ustanovení nařízení odkazuje na prováděcí právní akty, které budou přijaty teprve následně. Jsou vymezeny i mnohé oblasti, pro které je vydání pravidel s určitými omezeními ponecháno v kompetenci členských států. Pravidla členských států však nesmí znamenat omezení volného trhu v EU. Nové nařízení (stejně jako předcházející zrušená směrnice) se zabývá především označováním potravin balených. Označování potravin nebalených a zabalených v zázemí prodejny je ponecháno v kompetenci členských států. Nařízení EU pouze stanovuje, že u nebalených produktů mohou být povinnými nejvýše ty údaje, které jsou povinné u balených produktů. Vždy se požaduje povinné poskytování informací o alergenech. Ode dne 13. prosince 2014 se vzhledem k jejich zahrnutí do nařízení (EU) č. 1169/2011 zrušuje dosavadní směrnice 2000/13/ES a její změny (2003/89/ES, 2006/107/ES, 2006/142/ES, 2008/68/ES, část nařízení (ES) č. 1332/2008 o enzymech a 1334/2008 o aromatech), směrnice 2002/67/ES o označování obsahu chininu a kofeinu, směrnice 99/10/ES (odchylky od pravidel) vydaná v souvislosti s dřívější směrnicí o označování 79/112/EHS, dále směrnice 90/496/EHS o označování výživové hodnoty a její změna (2008/100/ES), směrnice 87/250/EHS o označování obsahu alkoholu, nařízení (ES) č. 608/2004 o označování přidaných fytosterolů a směrnice 2008/5/ES o dalších povinných údajích neuvedených ve směrnici 2000/13/ ES. Odkazy na zrušené právní předpisy se považují za odkazy na nové nařízení.

8 Dochází k úpravám nařízení (ES) č. 1924/2006 (o výživových a zdravotních tvrzeních), 1925/2006 (o fortifikaci potravin) a ke zrušení nebo úpravám některých předpisů týkajících se např. postupů a kompetencí (nařízení (ES) č. 1882/2003,1137/2008, 596/2009). Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 13. prosincem 2014, a dále v případě požadavků o mletém mase (v části B přílohy VI) před 1. lednem 2014, a v případě ustanovení o výživové hodnotě (čl. 9 odst. 1 písm. L) před 13. prosincem 2016, smějí být potraviny uváděny na trh do vyčerpání zásob, i když ještě nejsou v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011. Uvádění výživových údajů podle nového nařízení je povinné od 13. 12. 2016 (v období mezi 13. 12. 2014 a 13. 1. 2016 může být aplikováno dobrovolně, ale jen v souladu s novými pravidly). 3. Základní požadavky na označování potravin 3.1 Všeobecně platné zásady Z hlediska označování výrobků jsou rozdílné požadavky na potravinu balenou (umístěnou do obalu např. u výrobce potraviny či v balírně), zabalenou (umístěnou do obalu za nepřítomnosti spotřebitele jinde než u výrobce či balírny, většinou v zázemí prodejny) a potravinu nebalenou. Podrobně zpracovaná pravidla platí především pro balené potraviny. Obecně platí, že uváděné informace nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiky potraviny (nesmějí ani podle vzhledu, popisu nebo vyobrazení vyvolávat nesprávný dojem), nesmějí uvádět účinky nebo vlastnosti, které dotčená potravina nemá a nesmějí vyvolávat dojem zvláštnosti, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin, pokud se stejnými charakteristikami vyznačují všechny podobné potraviny, musí být čitelné, přesné, jasné, spotřebitelům snadno srozumitelné, nesmějí připisovat potravině vlastnosti (nebo na ně odkazovat) umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, a to s výjimkou přírodních minerálních vod a potravin určených pro zvláštní výživu, které podléhají zvláštním předpisům,

9 údaje musí být uvedeny v jazyku srozumitelném v příslušné zemi (národní předpis může stanovit použití konkrétního jazyka, v ČR se jedná o češtinu). Za informace o potravině odpovídá ten provozovatel potravinářského podniku usazeného v EU (výrobce, balírna, dovozce, distributor nebo obchodník), pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh. V podnicích, které na tento podnik navazují, nesmějí být informace připojené k potravině upraveny, pokud by tyto úpravy mohly uvádět konečného spotřebitele v omyl nebo snížit možnost spotřebitele rozhodovat se při výběru potravin, a tyto podniky odpovídají za veškeré jimi provedené změny informací. Povinné a dobrovolné informace Legislativa stanovuje, které údaje musí být uváděny povinně. I u potravin, u nichž určité údaje nejsou povinné, ale jsou uváděny dobrovolně, musí být splněny požadavky kladené na údaje uváděné povinně. Uvádění dalších dobrovolně poskytovaných informací je omezeno těmito obecnými zásadami: nesmějí uvádět spotřebitele v omyl; nesmějí být pro spotřebitele nejednoznačné; musí být v případech, kde je to vhodné, podloženy příslušnými vědeckými údaji; nesmějí být uvedeny na úkor prostoru pro povinné informace. Kromě toho jsou legislativně definovány i některé nepovinné vyhrazené údaje, jejichž použití je přípustné jen při splnění stanovených podmínek (např. olivový olej lisovaný zastudena či vejce extra čerstvá ). 3.2 Způsob uvádění a umístění údajů V případě balených potravin musí být údaje uvedeny buď přímo na spotřebitelském obalu jednotlivého výrobku, nebo na vnějším obalu skupinového balení. Výjimky jsou stanoveny např. pro uvádění povinných údajů na obalech, jejichž největší plocha, která je k dispozici, je příliš malá (menší než 10 cm 2 ). Údaje se uvádějí slovy, čísly a při případném schválení Evropskou komisí v budoucnu i pomocí piktogramů nebo symbolů. Povinné údaje musí být umístěny na viditelném místě, nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost.

10 Čitelnost údajů souvisí s řadou faktorů (velikost a typ písma, mezery mezi písmeny, barva písma a pozadí aj.). Povinné údaje se vytisknou písmem, jehož výška malého písmene x, činí nejméně 1,2 mm. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm 2, činí výška malého písmene x nejméně 0,9 mm. Pro některé údaje je stanoveno povinné umístění ve stejném zorném poli (např. pro název potraviny, čisté množství, a popřípadě obsah alkoholu nebo výživové údaje). V případě nebalených potravin je obecně požadováno, aby byly povinné údaje uváděny viditelně v bezprostřední blízkosti příslušných produktů. Nařízení (EU) č. 1169/2011 nově zahrnuje i opatření týkající se prodeje potravin na dálku (tzn. přes internet či telefon, apod.), které se prodávají pouze jako balené. Informace (kromě data trvanlivosti/použitelnosti) musí být poskytnuty před dokončením nákupu, a to prostřednictvím webové stránky nebo letáku nebo jinými vhodnými prostředky. A veškeré povinné údaje musí být k dispozici v okamžiku doručení. 3.3 Povinné údaje 3.3.1 Balené potraviny Mezi povinné údaje na balených potravinách patří: a) název potraviny; b) seznam složek (u určitých potravin není povinný, viz 3.3.2); c) alergenní složky; d) množství určitých složek nebo skupin složek (jen ve stanovených případech); e) čisté množství potraviny; f) datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti; g) země původu (jen ve stanovených případech) h) zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití, pokud je to nezbytné pro zachování bezpečnosti a kvality (např. teploty nebo upozornění po otevření urychleně spotřebujte u hermeticky uzavřených potravin, které se po otevření stávají rychle zkazitelnými). V případě potravin s datem použitelnosti se podmínky uvádějí vždy; i) jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele zodpovědného za údaje;

11 j) ve stanovených případech zemi původu nebo místo provenience; k) návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít (musí být uveden takovým způsobem, aby umožnil náležité použití); l) skutečný obsah alkoholu u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových; m) výživové údaje (nejsou povinné u některých potravin vymezených v Příloze V, např. nezpracované jednosložkové produkty, vody i sycené a aromatizované, byliny, koření, sůl, stolní sladidla, káva a kávoviny, od výživových údajů jsou osvobozeny i potraviny s plochou obalu menší než 25 cm 2 a potraviny dodávané výrobcem v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli nebo do místních maloobchodů), n) třída jakosti (jen ve stanovených případech). U určitých druhů nebo skupin potravin (viz Příloha III nařízení (ES) č. 1169/2011), jsou povinné ještě další pro tyto potraviny relevantní údaje, týkající se např. balení v ochranné atmosféře, přídavku sladidel, lékořice, fytosterolů, dále vysokého obsahu kofeinu (nad 150 mg/100 ml) nebo přidaného kofeinu do potravin jiných než jsou kávové a čajové nápoje, a také údaj o datu zmrazení. Zvláštními předpisy je řešeno uvádění údajů určených k identifikaci šarže (u balených a zabalených potravin). Vypuštění určitých povinných údajů je přípustné ve výjimečných případech (u skleněných lahví určených k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny; v případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 10 cm 2 ). Označení zdravotní nezávadnosti a identifikační označení U balených potravin živočišného původu (u výrobků z masa, ryb mléka, vajec) je, podle nařízení (ES) č. 853/2004 o hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu, povinné tzv. označování zdravotní nezávadnosti. Znamená to uvedení oválné značky, v níž je umístěna značka státu (u českých podniků CZ ), veterinární identifikační číslo podniku a označení ES. Údaje slouží především pro dohledání v případě vyskytnuvší se zdravotní závady.

12 3.3.2 Zabalené potraviny Mezi povinné údaje na potravinách zabalených obvykle v tržní síti bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje patří: a) název provozovatele potravinářského podniku, který potravinu uvádí na trh, b) název potraviny, c) čisté množství, d) seznam složek, e) alergenní složky, f) země nebo místo původu (jen ve stanovených případech), g) zvláštní podmínky uchování, pokud je to nezbytné, h) jméno nebo obchodní název a adresa výrobce, i) datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, j) třída jakosti (jen ve stanovených případech), k) %ní obsah hlavní složky (jen ve stanovených případech). U určitých druhů nebo skupin potravin (dle přílohy III nařízení (EU) č. 1169/2011, viz 3.3.1) ještě další relevantní údaje. 3.3.3 Nebalené potraviny Mezi povinné údaje poskytované při prodeji nebalených potravin patří: a) jméno nebo obchodní název a adresa výrobce, b) %ní obsah hlavní složky (jen ve stanovených případech), c) třída jakosti (jen ve stanovených případech), d) název potraviny, e) země nebo místo původu (jen ve stanovených případech), Tyto údaje musí být v místě prodeje viditelně umístěny v těsné blízkosti potraviny. U určitých druhů nebo skupin potravin se uvádějí ještě další relevantní údaje (dle přílohy III nařízení (EU) č. 1169/2011, viz kapitola 3.3.1). Dále musí být povinně viditelně v blízkosti nabízení k prodeji zpřístupněny údaje o alergenních složkách (pokud jsou přítomny), datu použitelnosti či minimální trvanlivosti, u některých potravin příp. další požadované údaje. Tyto Údaje o datu použitelnosti či minimální trvanlivosti je možné zpřístupnit i formou etikety použité na potravině, která je zabalená na žádost spotřebitele. Na vyžádání musí být podány i informace o seznamu složek a v obdobných případech, v kterých je to požadováno u balených potravin i údaje o množství složek.

13 3.3.4 Pokrmy ve stravovacích službách U pokrmů při poskytování stravovacích služeb (platí pro pokrmy nebalené i zabalené v místě prodeje za přítomnosti spotřebitele nebo bez jeho přítomnosti) musí být viditelně zpřístupněna snadno čitelná informace o názvu, a případně o výskytu alergenní složky. 3.4 Podrobnosti k některým povinným údajům 3.4.1 Název potraviny Zásadně platí, že musí být použit takový název (zákonný, vžitý nebo popisný), aby si spotřebitel nemohl jeho význam nesprávně vykládat. Nadále stejně jako dosud platí, že název potraviny musí být doprovázen dalšími údaji (o fyzikálním stavu potraviny nebo o určitém způsobu úpravy), pokud takové informace nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu nebo skupiny potravin, tzn. v případech, kdy by takové opomenutí mohlo uvést kupujícího v omyl. Výslovně je stanovena povinnost (Příloha VI část A) doplnit v relevantním případě název o výraz: rozmrazeno (u potraviny, která byla před prodejem zmrazena a je prodávána v rozmrazeném stavu), ozářeno nebo ošetřeno ionizovaným zářením apod., přísady používané jako náhrada uvedený v těsné blízkosti názvu výrobku v případě, že je jinou složkou nahrazena složka, která se v daném typu výrobku běžně používá nebo se v něm přirozeně vyskytuje, obdobně to platí pro přídavek bílkoviny jiného původu v produktu z určitého živočišného druhu (v produktech z masa a ryb), přidaná voda v produktech z masa, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku, porce nebo jatečně upraveného těla zvířat a v upravených produktech rybolovu, pokud přidaná voda představuje více než 5 % váhy konečného výrobku, ze spojovaných kousků masa a ze spojovaných kousků rybího masa u výrobků, které vyvolávají dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, zatímco jsou zformovány z různých kusů spojených jinými složkami či jinými prostředky, střívko není jedlé u dotčených masných výrobků. Legislativou definovaný název potraviny

14 Pro některé druhy produktů jsou v právních předpisech (EU i národních) zaměřených na jednotlivé výrobkové skupiny někdy stanoveny definice určitých názvů a platí, že tyto názvy lze použít jen při splnění charakteristiky uvedené v definici. Např. termín mléko je vyhrazen jen pro produkt mléčné žlázy (nikoli pro nápoj z rostlinných semen), telecí maso pro produkt ze skotu do 8 měsíců věku, hořká čokoláda pro produkt obsahující nejméně 18 % kakaového másla a 35 % celkové kakaové sušiny, špekáčky pro výrobek se stanovenými senzorickými vlastnostmi vyrobený z masa hovězího, telecího či vepřového, ale nikoli s použitím strojně odděleného masa. Mezi výrobky ze stejné kategorie, ale s jiným než definovaným názvem, bývá kvalitativní rozdíl (např. mezi výrobky označenými Čokoláda a Pochoutka, mezi Ovocná šťáva a Ovocný nápoj nebo mezi Špekáčky a Buřtíky). Obchodní značka, název chráněný jako duševní vlastnictví nebo smyšlený název nejsou ve smyslu nařízení chápány jako název výrobku. 3.4.2 Seznam složek Za nadpisem složení se na potravině uvádějí všechny složky seřazené sestupně podle hmotnosti stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny, a to pokud se ve finálním výrobku vyskytují, i když třeba ve změněném stavu. Uvádějí se nejen hlavní suroviny, ale i přídatné látky (čili aditiva), aromata, nutriční faktory s významným biologickým účinkem jako vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny apod., a nově i umělé nanomateriály. Složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě skupinovým názvem (skupinové názvy jsou definovány v Příloze VII např. olej živočišný, mouka, ryby apod.). V některých případech může být za skupinovým názvem uveden výčet druhů (např. rostlinné oleje: řepkový, sojový v různém poměru ). U směsí (např. ovoce, koření nebo bylin) může být rovněž použit skupinový název, a za jejich výčtem uvedeno v různém poměru. Pořadí složek podle skutečného množství nemusí být dodrženo v případě minoritních složek tvořících méně než 2 %. Aditiva, která se do potravin přidávají kvůli barvě, konzistenci, trvanlivosti apod., se ve složení potraviny označují buď názvem látky, nebo jim přiřazeným číselným kódem, tzv. éčkem, tzn. tří až čtyřmístným kódem umístěným za písmenem E. Před výčtem skupin aditiv se uvádí vždy i název příslušné kategorie aditiv (antioxidanty, barviva, konzervanty, okyselovadla, kypřící látky, sladidla apod.). Za názvy použitých umělých nanomateriálů se v závorce uvádí slovo nano.

15 Na rozdíl od ostatních složek se přidaná voda, těkavé látky a případně i koncentrované nebo sušené složky rekonstituované během výroby uvádějí v seznamu sestupně v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Pokud přidaná voda nepřesahuje 5 %, nemusí se tato informace uvádět, ale výjimkou je maso, masné polotovary, nezpracované produkty rybolovu (filé) a mlži, u nichž musí být informace o přídavku vody uvedena vždy. Právě v případě masa je voda často předmětem zájmu spotřebitelů. Některé složky není nutné do výčtu zařazovat: aditiva a enzymy vnesené do potraviny jinou složkou, které ve výrobku nezajišťují příslušnou funkci, látky fungující jako nosiče a pomocné látky, i když jsou v konečném produktu přítomné, vodu použitou pouze k rekonstituování sušené nebo koncentrované složky, vodu jako nálev, který se běžně nekonzumuje. U níže uvedených potravin se nevyžaduje uvedení seznamu složek: čerstvé neupravené ovoce a zelenina včetně brambor, sycené vody (v jejich označení je uvedeno, že jsou sycené); kvasné octy z jediné základní suroviny, a pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky; sýry, máslo, kysané mléko a smetana (bez přídavku jiných než mléčných složek, enzymů a kultur), potraviny sestávající z jediné složky, nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % obj. Speciální požadavky platí pro informace o alergenních složkách (viz níže). 3.4.3 Označování alergenních látek Vzhledem k velmi rozšířenému výskytu alergií musí být na potravinách v rámci složení potraviny zvýrazněna (např. typem písma) případná přítomnost alergenní složky, a to ať je v potravině obsažena přímo nebo je li obsažena jakákoli látka z ní pocházející. Týká se to především obilovin obsahujících lepek, korýšů, vajec, ryb, arašídů, sójových bobů, mléka, ořechů, celeru a některých semen (seznam je uveden v příloze II nařízení 1169/2011). Výjimkou z povinnosti zvýraznění alergenní složky je případ, kdy název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně informuje o obsahu takové alergenní složky (např. vajec, mléka). Některé složky vyrobené

16 z alergenních potravin, u nichž už se v důsledku zpracování negativní zdravotní účinek neprojevuje, jsou z povinné deklarace vyjmuty (např. zcela rafinovaný sojový olej či složky použité k výrobě destilátů). 3.4.4 Uvádění údajů o množství složek Údaj o množství obsažené složky se až na případy stanovené jinými předpisy uvádí jen, když složka: a) je uvedena v názvu potraviny nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují (např. podíl malin v pomazánce Ovocná směs s malinami nebo maso v masných výrobcích), b) je na etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, c) je důležitá pro charakterizaci potraviny (např. žloutek v majonéze) a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu. Údaj o množství složky se vyjadřuje jako procentní podíl, který odpovídá množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny, a uvede se buď v názvu potraviny, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s danou složkou nebo skupinou složek. Avšak v případě potravin, které ztratily během technologického procesu vlhkost, se uvedené množství obvykle vyjádří jako procentní podíl odpovídající množství složek v hotovém výrobku, protože jinak by podíl překračoval hodnotu 100 %. Výjimkou z tohoto pravidla jsou však např. trvanlivé uzeniny, u nichž sice došlo při výrobě ke ztrátě vody, ale uvádí se skutečné množství použitého masa v gramech, které odpovídá 100 g hotového výrobku, (tzn., že uváděné množství překračuje hodnotu 100 % hotového výrobku). V případě potravin v koncentrované nebo dehydratované formě je množství složek zpravidla uvedeno na základě jejich hmotnostních podílů ve výrobku rekonstituovaném přidáním vody. Z tohoto ustanovení o povinném uvádění množství složek existují určité výjimky, a to u složek, jejichž množství je pro charakterizaci potraviny nevýznamné, nebo se jedná o nepatrná množství, nebo množství je pro daný typ výrobku stanoveno zvláštním předpisem a uvedení se nepožaduje. 3.4.5 Čisté množství potraviny Čisté množství potravin se vyjadřuje v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech, jak je to vhodné. Případně se uvede počet kusů v balení

17 a hmotnost jednotlivých kusů. U balení menších než 5 g nebo 5 ml se nepožaduje uvedení čistého množství (kromě koření a bylin). U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání. 3.4.6 Datum použitelnosti a datum minimální trvanlivosti Datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti vymezuje maximální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Datum použitelnosti se používá v případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví. Uvádí se tak, že na každé jednotlivě balené porci se za výrazem Spotřebujte do umístí buď přímo datum (v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok), nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Za těmito údaji musí být uvedeny podmínky pro uchovávání potraviny. Po uplynutí data použitelnosti nesmějí být výrobky nadále prodávány ani jinak nabízeny. Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy: minimální trvanlivost do, je li v datu uveden den, minimální trvanlivost do konce v ostatních případech (je li uveden jen měsíc nebo rok). K tomu se připojí buď přímo datum (v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok), nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. V případě potravin: s trvanlivostí nepřekračující tři měsíce postačí uvedení dne a měsíce, s trvanlivostí delší než tři měsíce, avšak nejvýše v délce 18 měsíců, postačí uvedení měsíce a roku, s trvanlivostí delší než osmnáct měsíců postačí uvedení roku. Pokud je to pro zachování kvality významné, uvádějí se za tímto datem i podmínky uchovávání potraviny. Po uplynutí data minimální trvanlivosti mohou být výrobky prodávány i nadále, ale musí splňovat požadavek zdravotní nezávadnosti, musí být nabízeny

18 odděleně a se zřetelnou informací o uplynutí uvedeného data trvanlivosti. Za kvalitu pak ručí subjekt, který potravinu nabízí. Datum minimální trvanlivosti nemusí být uvedeno u: čerstvého neupraveného ovoce a zeleniny včetně brambor, vín a podobných výrobků, nápojů obsahujících nejméně 10 % obj. alkoholu, výrobků pekárenského odvětví, které jsou obvykle spotřebovány do 24 hodin od výroby, octa, jedlé soli, cukru v pevné formě, cukrovinek sestávajících téměř výhradně z ochucených nebo přibarvených cukrů, žvýkaček a podobných výrobků ke žvýkání. 3.4.7 Země původu nebo místo provenience Uvedení země původu nebo místa provenience je povinné podle nařízení (EU nebo ES) č.: 1151/2012 v případech používání chráněných zeměpisných označení, chráněných označení původu a zaručeně tradičních specialit, 607/2009 u některých vinařských produktů (podle nařízení (ES) č. 479/2008) v případech používání chráněných zeměpisných označení, chráněných označení původu a tradičních výrazů, 1760/2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, a sice u hovězího masa, 543/2011 v případě nezpracovaného ovoce, zeleniny a brambor; tímto nařízením se provádí rámcové nařízení 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů, 589/2008 v případě vajec (v rámci tzv. kódu producenta); tímto nařízením se provádí rámcové nařízení 1308/2013 o společné organizaci zemědělských trhů, 29/2012 u extra panenského olivového oleje a panenského olivového oleje, 1169/2011*. *Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 je uvedení země původu povinné v případech: a) pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl, zejména pokud by ostatní informace na potravině naznačovaly, že potravina je z jiné země původu nebo místa provenience;