Územní energetická koncepce města Bruntál

. 530 02 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 energetické stavby vodohospodářské stavby geodetické práce tel : 466 614 329-34 fax : 466 613 544 e-mail : evc@evc.cz www.evc.cz Územní energetická koncepce města Bruntál Zpracovatel: EVČ s.r.o. Termín zpracování: 2004-2005 1/130

OBSAH: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...8 1.1. NÁZEV: ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA BRUNTÁL...8 1.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA...8 1.3. ZADAVATEL UEK...8 1.4. ZPRACOVATEL UEK...9 2. DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK...10 2.1. PODKLADOVÉ MATERIÁLY...10 3. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ...10 3.1. KRAJINA A ŘEŠENÉ ÚZEMÍ...10 3.2. GEOGRAFICKÉ A KLIMATICKÉ ÚDAJE...10 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ...12 4.1. DEMOGRAFICKÁ A SÍDELNÍ STRUKTURA V SOUČASNOSTI A VE VÝHLEDU...12 4.1.1. Vývoj počtu obyvatel...12 4.1.2. Věková struktura obyvatel...13 4.1.3. Domovní a bytový fond...14 4.1.4. Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi...17 4.2. VÝHLED POPTÁVKY PO TEPELNÉ ENERGII Z POHLEDU NOVĚ VYBUDOVANÝCH OBJEKTŮ...17 4.3. ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A EMISÍ...17 4.3.1. Spotřeba paliv...17 4.3.2. Instalovaný výkon...19 4.3.3. Emise zdrojů v rámci REZZO...20 4.3.4. Výroba tepelné energie...23 4.3.4.1. Teplo v palivu... 23 4.3.5. ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT)...25 4.3.5.1. Soustava centralizovaného zásobování CV 1... 29 4.3.5.2. Soustava centralizovaného zásobování CV 2... 30 4.3.5.3. Soustava centralizovaného zásobování CV 4... 31 4.3.5.4. Soustava centralizovaného vytápění CV 5... 33 4.3.5.5. NTK Rýmařovská... 34 4.3.5.6. Soustava SCZT... 35 4.3.6. Napojení možných kapacit na SCZT:...36 4.3.7. Spotřeba paliv a energií Teplo Bruntál za rok 2004...37 4.3.8. Investice SCZT...40 4.3.8.1. Ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie dle ERÚ... 42 4.3.8.2. Výhled ministerstva financí nad cenou tepelné energie... 43 4.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM...45 4.4.1. VTL plynovody a přípojky...45 4.4.2. Regulační stanice plynu....45 4.4.2.1. Regulační stanice plynu VTL... 45 4.4.2.2. Regulační stanice středotlaké:... 46 4.4.3. Místní plynovody a přípojky...46 4.4.3.1. NTL plynovody... 46 4.4.3.2. STL plynovody... 46 4.4.3.3. Odběratelé plynu, odběry plynu z místní sítě... 47 4.4.3.4. Struktura jednotlivých skupin odběratelů plynu (k 31.12. 2002):... 47 4.3.2.4 Zhodnocení současného stavu plynofikace...50 Celkem: cca 1 200 m3/h... 51 4.4.3.5. Bilance plynu... 51 Budoucí odběratelé stávající zdroje tepla dnes neplynofikované...54 4.5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ...56 4.5.1. Úvod, nadřazený distribuční systém VVN...56 4.5.2. Popis současného systému a technického stavu sítí VN 22 kv...56 4.5.3. Údaje o sítích NN v řešených oblastech města...56 4.5.4. Odběratelé a jejich odběry za rok 1998...57 4.6. ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A ENERGIÍ...59 5. CENY ENERGIÍ...59 2/130

5.1. POROVNÁNÍ CENY ZEMNÍHO PLYNU S OKOLNÍMI STÁTY...60 5.2. POROVNÁNÍ CENY EL. ENERGIE S OKOLNÍMI STÁTY...60 5.3. SPOTŘEBITELSKÉ CENY TEPLA V CZT...61 5.3.1. Průmysl...61 5.3.2. Domácnosti...62 5.4. SPOTŘEBITELSKÉ CENY EL. ENERGIE...62 5.4.1. Průmysl...62 5.4.2. Domácnosti...63 5.5. SPOTŘEBITELSKÉ CENY UHLÍ...63 5.5.1. Průmysl...63 5.5.2. Domácnosti...64 5.6. SPOTŘEBITELSKÉ CENY ZEMNÍHO PLYNU...64 5.6.1. Průmysl...64 5.6.2. Domácnosti...64 6. STANOVENÍ VARIANT CÍLOVÉHO STAVU...66 6.1. VARIANTA 1 STÁVAJÍCÍ ROZSAH CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY...66 6.2. VARIANTA 2 MAXIMUM CZT + PLNÁ PLYNOFIKACE LOKALITY...69 6.3. VARIANTA 3 MAX.EKOLOGICKÁ...72 6.4. POROVNÁNÍ VARIANT Z POHLEDU EMISÍ VÝPOČET Z EMISNÍCH FAKTORŮ DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY 352/2002 SB. K ZÁKONU 86/2002 SB...75 6.4.1. Varianta 1...75 6.4.2. Varianta 2...76 6.4.3. Varianta 3...77 7. MODELOVÁNÍ ÚEK V PROGRAMU GEMIS...78 7.1. O PROGRAMU GEMIS 4.2...78 7.2. TECHNICKÉ PARAMETRY GEMIS...79 7.3. SCÉNÁŘE ÚEK...79 7.4. VÝSLEDKY SCÉNÁŘŮ ÚEK...81 7.5. VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z TECHNICKO-ENERGETICKÉHO HLEDISKA...81 7.6. VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z ENVIRONMENTÁLNÍHO HLEDISKA...81 7.7. VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK ZE SOCIÁLNÍHO HLEDISKA...83 7.8. VYHODNOCENÍ VARIANT ÚEK Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA...84 8. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE...85 9. PŘÍLOHA...87 9.1. DOPORUČENÉ PROGRAMY EKOLOGIZACE...87 9.1.1. Teplo slunce...87 9.1.2. Teplo biomasou...94 9.1.3. Tepelná ochrana budov...101 9.1.4. Pasivní domy...109 9.1.5. Kogenerace...114 9.2. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NAPLŇUJÍCÍCH UEK...117 9.2.1. Česká energetická agentura...118 9.2.2. Státní fond životního prostředí SFŽP...120 9.2.3. Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund)...124 9.2.4. Operační program Infrastruktura OPI...124 9.2.5. Operační program Průmysl a podnikání OPPP...125 9.2.6. Kohezní fond (KF) = fond soudržnosti (Cohesion Fund)...126 9.2.7. Inteligentní energie pro Evropu (2003 2006) (Intelligent Energy for Europe - IEE)...127 9.2.8. CONCERTO 2003-2006, 6. rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj (Sixth Research Framework Programme)...128 9.2.9. Státní fond rozvoje bydlení...128 9.2.10. EPC - Energy Performance Contracting...128 9.2.11. Energetický kontrakting (EC - Energy Contracting )...129 3/130

Tabulky: tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot 1976-1985...11 tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR...11 tabulka 3 vývoj počtu obyvatel...12 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje...13 tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku 2001...15 tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku 2001...15 tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku 2010...17 tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené. tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m 3 )...17 tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka...19 tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené...21 tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav...22 tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu)...23 tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo)..23 tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití...24 tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů )...25 tabulka 16 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV1...29 tabulka 17 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV2...31 tabulka 18 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV4...32 tabulka 19 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV5...33 tabulka 20 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 Rýmařovská...34 tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT...35 tabulka 22 Přípojná hodnota rozvojových zón...36 tabulka 23 Přehled prodaného tepla SCZT v jednotlivých letech na patách objektů...37 tabulka 24 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích...37 tabulka 25 Přehled vyrobeného a prodaného tepla za SCZT 2002-2004...39 tabulka 26 Plánované investice plánované opravy rok 2005...40 tabulka 27 Investiční výhled 2005 2010 ( v tis. Kč)...40 tabulka 28 Výsledná kalkulace za a.s. Teplo Bruntál ceny bez DPH...41 tabulka 29 Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2004 ceny bez DPH...42 tabulka 30 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí)...44 tabulka 31 RS dodávající plyn do místní plynovodní sítě:...45 tabulka 32 Podle KHO byl max. hodinový odběr plynu ve dnu měření z jednotlivých RS následující...45 tabulka 33 RS dodávající plyn z VTL plynovodů přímo odběratelům kat. SO, VO...46 tabulka 34 regulační stanice středotlaké...46 tabulka 35 STL plynovody...47 tabulka 36 Odběratelé plynu...47 tabulka 37 Obyvatelstvo...47 tabulka 38 Maloodběr struktura odběrů...48 tabulka 39 Odběratelé plynu ročním odběrem vyšším než 10 tis.m3/rok...49 tabulka 40 Přehled odběratelů SO a VO odebírajících z místní plynovodní sítě...50 tabulka 41 Výkon regulačních stanic plynu:...50 tabulka 42 Struktura odběratelů a odběru plynu...52 tabulka 43 Očekávaný vývoj spotřeby plynu...52 4/130

tabulka 44 Přehled zdrojů s možnou plynofikací...53 tabulka 45 Stávající odběratelé plynu střední a velkoodběr...54 tabulka 46 Předpokladané zdroje pro plynofikaci mimo dosah SCZT...54 tabulka 47 Celkem odběr el. energie v roce 1998...57 tabulka 48 Bilance paliv a (energie v palivech) včetně el. energie (el energie z roku 1998)...59 tabulka 49 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ)...59 tabulka 50 Zdroje SCZT jejich instalovaný a nevyužitý výkon...66 tabulka 51 Množství spotřebovaného paliva Varianta 1...67 tabulka 52 Množství spotřebovaného paliva Varianta 2...70 tabulka 53 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3...72 tabulka 54 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv...75 tabulka 55 Emise Varianta 1 vy počet z emisních faktorů...75 tabulka 56 Emise Varianta 1 výpočet z emisních faktorů...76 tabulka 57 Emise Varianta 3 výpočet z emisních faktorů...77 tabulka 58 Vliv na spotřebu primární energie...81 tabulka 59 Vliv na produkci emisí...82 tabulka 60 Teoretické množství energie dopadající za slunečný den na osluněnou plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)...88 tabulka 61 Poloha slunce nad obzorem a jí odpovídající optimální sklon absorpční plochy pro maximální využití energie slunečního záření...88 tabulka 62 Podíl energie difúzního záření na globálním záření v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3, orientace plochy 45 )...89 tabulka 63 Celkové množství energie dopadající za průměrný den na plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50 s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)...89 tabulka 64 Úspory primární energie po instalaci solárního systému...92 tabulka 65 Roční úspora hnědého uhlí spalovaného přímo v domácnosti využitím solárního systému pro přípravu TUV a přitápění...93 tabulka 66 Globální úspora emisí...93 tabulka 67 Trade-off mezi náklady na zařízení a ekologickými přínosy...94 tabulka 68 Podpořená spotřeba biopaliv: Roční potřeba biopaliv celkem při realizaci 1000 investičních projektů...96 tabulka 69 Roční úspora hnědého uhlí...97 tabulka 70 Celková úspora emisí jednoho kotle na biomasu...97 tabulka 71 Porovnání místních emisí ze spalování...98 tabulka 72 Přibližný počet podpořených briketovacích linek...99 tabulka 73 Vytvoření trhu pro energetické rostliny...99 tabulka 74 Trade-off mezi náklady a ekologickými přínosy (referenční varianta HU vytápění, el. energie TUV)...100 tabulka 75 Celkové náklady na realizaci 1000 projektů...100 tabulka 76 Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách objektu...101 tabulka 77 Bilance energie 1 rodinného domu (uvažováno se zateplením)...102 tabulka 78 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu hnědým uhlím...103 tabulka 79 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu zemním plynem...103 tabulka 80 Investiční a provozní náklady...104 tabulka 81 Velikost tepelné ztráty [GJ] na osobu a den...106 tabulka 82 Velikost potřebného ohřevu vzduchu...107 5/130

tabulka 83 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...108 tabulka 84 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...108 tabulka 85 Porovnání bilance energie pasivního a standardního rodinného domu...110 tabulka 86 Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...111 tabulka 87 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...112 tabulka 88 Porovnání celkových investičních nákladů a ročních nákladů na energii (na vytápění a ohřev vody) pasivního a standardního domu (vytápění hnědým uhlím)...112 tabulka 89Emise znečišťujících látek...115 tabulka 90 Snížení emisí znečišťujících látek v %...115 tabulka 91 Emise skleníkových plynů...116 tabulka 92 Rozdílová analýza emisí skleníkových plynů...116 Obrázky: Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál...11 Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel...12 Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje...13 Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby...16 Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění...16 Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené...18 Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav...18 Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav...19 Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav...19 Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav...19 Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav...20 Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav...20 Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav...21 Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav...22 Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav...22 Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav...23 Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo)...24 Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití...24 Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál...26 Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav...27 Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál...28 Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní...30 Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova...31 Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2...32 Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3...33 Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT...34 Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT...35 Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT...35 Obrázek 29 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na jednotlivých zdrojích...38 Obrázek 30 přehled výroby tepla v jednotlivých měsících roku 2004 na CV1...38 Obrázek 31 SCZT Bruntál rok 2004 rozdělení ztrát...39 Obrázek 32 Očekávaný vývoj ceny tepelné energie v letech 2005-2007 (zdroj ministerstvo financí)...44 6/130

Obrázek 33 NTL plynovody...46 Obrázek 34 Zásobení lokality zemním plynem a výhled...55 Obrázek 35 Zásobení lokality el. energií podklad SME rok 2005...58 Obrázek 36 Vývoj ceny tepla v ČR a evropských státech do roku 2000....62 Obrázek 37 Poměr cen energií v ČR a EU z roku 2001...65 Obrázek 38 Rozdělení spotřeby paliv varianta 1...67 Obrázek 39 Varianta 1 rozložení zdrojů a spalované palivo...68 Obrázek 40 Diagram ročního trvání výroby tepla...69 Obrázek 41 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 2...70 Obrázek 42 Varianta 2 rozložení zdrojů a spalované palivo...71 Obrázek 43 Rozdělení spotřeby paliv Varianta 3...73 Obrázek 44 Varianta 3 rozložení zdrojů a spalované palivo...74 Obrázek 45 Porovnání variant z hlediska spotřeby paliv...75 Obrázek 46 Porovnání produkce emisí Varianty 1 s ref. stavem...76 Obrázek 47 Porovnání produkce emisí Varianty 2 s ref. stavem...77 Obrázek 48 Porovnání produkce emisí Varianty 3 s ref. stavem...78 Obrázek 49 Vliv na spotřebu primární energie...81 Obrázek 50 Vliv na produkci emisí...82 Obrázek 51 Vliv na produkci emisí CO2...83 Obrázek 52 Vlivy na zaměstnanost...83 Obrázek 53 Náklady...84 Obrázek 54 palivové náklady variant...84 obrázek 55 Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m 2 /rok)...87 obrázek 56...89 obrázek 57...90 obrázek 58 Různé možnosti využití solární energie, zaměření tohoto programu...90 obrázek 59 Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 94 obrázek 60 Komplexní účinek podpory domácích kotlů na biomasu a na celý trh s biopalivy...95 obrázek 61 Grafické znázornění vzorce (1)...105 obrázek 62 Grafické znázornění vzorce (1)...113 Přílohy: Doporučené programy ekologizace Financovaní projektů naplňujících UEK Výkresová část: Výkres č.1 CZT Výkres č.2 Plyn Výkres č.3 El.energie Výkres č.4 Střed města Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města - revidovaný stav 7/130

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. Název: Územní energetická koncepce města Bruntál Obsahem dokumentu je doplnění Územní energetické koncepce města Bruntál dále jen UEK Bruntál zpracované v roce 2002 fy. APAZ GROUP s.r.o. a) Technická a ekonomická analýza skutečného stavu stávající soustavy CZT, se zaměřením na zjištění efektivity provozu soustavy - struktura odběrů tepla - palivové náklady - ostatní provozní náklady (voda, el. energie, nakupované služby, vlastní údržba, mzdové náklady, ostatní náklady) - rozbor finanční služby za rekonstrukce provedené v minulých letech b) Návrh opatření na zvýšení efektivity provozu tepelné soustavy - potenciál rozvoje soustavy CZT - zvýšení účinnosti spalování paliva a distribuce tepla - racionalizace ostatních provozních nákladů c) Seznámení odběratelů tepla s výsledky analýzy d) Doplnění bude obsahovat grafickou část se zakreslením současných stávajících tras vedení SCZT, plynovodu a rozvodů elektro vč. návrhových tras, tato bude zpracována i v digitální podobě. e) Doplnění bude zpracováno v souladu s nařízením vlády č.195/2001 Sb. a s návrhem ÚEK Moravskoslezského kraje. 1.2. Stručná charakteristika UEK vytváří účinné podmínky pro podporování a účast místní samosprávy při investování nových technologií jak v oblasti majetku samosprávy (půda, lesy, dopravní infrastruktura, byty, nemocnice, školy, úřady, sociální objekty, společenská centra apod.), tak i při investování ostatních zainteresovaných stran (občané, podnikatelské a nepodnikatelské organizace). UEK vytváří podmínky pro vtažení hlavních účastníků, tj. zejména orgánů místní samosprávy a investorů, do realizace. UEK významně přispívá k odstraňování nedůvěry a ke snižování obav z rizika investic do nových technologií tím, že pro realizaci scénářů z ÚEK navrhuje programy a projekty, jež vyhodnotí nejen z hlediska investic a provozních nákladů, ale i z hlediska externalit tj. kladných a záporných přínosů pro místní společenství (obyvatele či obce jako celku). 1.3. Zadavatel UEK Město Bruntál Adresa: Nádražní 20 79201 Bruntál IČO: 00295892 DIČ: CZ00295892 Telefon: +420 554 706252 Fax: +420 554712193 8/130

E-mail: posta@mubruntal.cz Odpovědné pracoviště: Kontaktní osoba: Vedoucí odboru výstavby a územního plánování Ing Pavla Teplíčková +420 554 706 525 email: stavebni@mubruntal.cz 1.4. Zpracovatel UEK Doplnění Územní energetické koncepce města Bruntál zpracoval tým EVČ s.r.o. pod vedením Ing Avramova, ve spolupráci s fy. Cityplan s.r.o. EVČ s.r.o. Adresa: IČO: 13582275 DIČ: CZ13582275 Telefon: +420 466 053 511 Fax: +420 466 613 544 E-mail: evc@evc.cz Kontaktní osoba: Ing Valentýn Avramov +420 466 053 511 email: avramov@evc.cz 9/130

2. DŮVODY PŘÍPRAVY A ZADÁNÍ UEK Územní energetická koncepce města Bruntál byla zpracována firmou APAZ GROUP, s.r.o. v roce 20002, tato nebyla v zastupitelstvu města nikdy schválena. Na 21. zastupitelstvu města dne 9.7.2005 byla UEK a obecně závazná vyhláška města Bruntál k uskutečnění územní energetické koncepce města Bruntál projednána bez přijatého usnesení. Pořízení aktualizace UEK bylo předloženo radě města a ta na svém 38. zasedání dne 29.6.2004 schválila zadat pořízení aktualizace UEK města Bruntál. Mezi hlavní cíle UEK města Bruntál patří: efektivizace vytápění ve městě Bruntál ve vztahu k vlivům na životní prostředí. nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji energie, zvýšení strategické bezpečnosti energetické infrastruktury. GIS podklady pro územní plán vrstva energetika 2.1. Podkladové materiály Územní plán města Bruntál z roku 1996 Teplofikační studie města Bruntál z července 1996 Územní energetická studie města Bruntálu z června 2002 (dokument nebyl přijat radou města Bruntál) Generel plynofikace města Bruntál z července 2004 Mapové podklady poskytnuté městem Bruntál Podklady od SME REZZO 1,2,3 z roku 2003 Statistická data města Bruntál z roku 2000. 3. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1. Krajina a řešené území Město Bruntál leží na severu Moravy v západní části Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 547 m, ve stejnojmenném okrese. Město Bruntál patří k nejstarším městům v českých zemích. Vzniklo na přelomu 12 a 13 století. Prosperita města byla založena na těžbě drahých kovů. V 60 a 70 letech 19 století došlo v celém kraji k rozmachu textilní výroby. Město se stalo sídlem okresního úřadu a okresního soudu a v tomto období bylo postaveno více než 480 budov. Počátek nové historie města znamenalo postupné dosídlení města obyvateli české národnosti po roce 1945. Půdorys města je oválný, v severní části nepravidelný. Zastavěná část je velmi různorodá. Je zde zachováno jak několik historických objektů, tak jsou zde postaveny i objekty nové. Historické jádro města Bruntálu bylo prohlášeno Vyhl. Č. 476/1992 Sb. za městskou památkovou zónu a navíc má ještě vyhlášené ochranné pásmo. 3.2. Geografické a klimatické údaje Město Bruntál se nachází v rovinatém terénu v nadmořské výšce 546 m.n.m. 10/130

Klimaticky má celá oblast chladné a vlhké podnebí klimatická oblast MT 2. Podle ČSN 383350 je venkovní výpočtová teplota 18 C. Průměrná teplota při topném období 232 dnů je 4,0 C, pro 255 dnů je 2,7 C, pro 315 dnů je 4,8 C. Topné období je září až květen tj. 273 dnů. Přehled měsíčních teplot v letech 1976-1995 je uveden v následující tabulce: rok leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok 1976-3,6-2,9-2,4 5,4 11,1 13,8 16,3 13 10,6 7,9 3,3-3,1 5,8 1977-2,8-0,7 4,1 4,5 10,5 15 15 14,1 8,9 7,7 2,3-2,9 6,3 1978-2,5-4,8 2,3 4,6 9,9 13 13,6 13,1 9,8 7,2 0-2,7 5,3 1979-6,9-5,2 1,6 4,3 12,1 16,5 13,8 14,5 11,2 4,9 1,6 1,2 5,8 1980-6,3-1,6-1 3,2 8,6 13,9 14,4 14,5 10,4 5,9-0,3-2,8 4,9 1981-5,5-3,6 4,1 4,9 12,1 15,3 15,4 15 11,7 7 1,2-4,5 6,1 1982-5,5-3,7 2,1 3,5 11,8 15,2 16,7 15,9 13,3 7,5 2,8-1 6,6 1983 0,7-4,5 2,3 8 12,8 14,4 18,2 15,6 11,7 6,8-0,4-2,4 6,9 1984-2,8-3,2-1,2 5,9 10,9 13 14,1 14,8 10,5 8,2 2,3-2,6 5,8 1985-10 -7,5 0,8 5,8 12,5 12 15,9 14,9 10,7 6,1-2 1 5 1986-3,6-10,4 0,7 7,4 13,4 14,2 15,2 15,2 9,5 6,2 2,9-2,4 5,7 1987-10,8-3 -4 6,1 9,9 14 16,4 13,6 12,9 7,1 2,7-1,4 5,3 1988 0,2-0,6-0,5 5,7 12,8 14,8 16,8 15,4 11,6 6,3-2,3-1,5 6,5 1989-2 0,8 3,8 7,1 11,8 13,1 15,8 15 12 7,7-0,5-1,5 6,9 1990-1,8 1,9 4,3 5,2 12,4 14,4 15,3 15,4 9,5 6,9 2,7-2,7 7 1991-2,5-6,5 3,3 5,1 8 13,5 17,6 15,4 12,1 5 1,3-4,4 5,7 1992-1,8-0,5 1,3 6,2 11,4 16 17,3 19,4 10,6 4,4 1,8-3,3 6,9 1993-2,4-3,5-0,8 6,7 13,4 14,1 14,9 14,2 9,8 6,4-1,4-0,1 5,9 1994 0,4-3,6 3,6 6,3 11 14,7 18,6 16,2 12,2 4,3 2,4-1 7,1 1995-3,4 1,2 0,7 6,3 10,7 14,2 18,3 15 10,4 8,4-0,7-4,4 6,4 průměr -3,8-3,1 1,3 5,6 11,4 14,2 16 15 11 6,6 1-2,1 6,1 tabulka 1 přehled průměrných měsíčních teplot 1976-1985 Průměrné roční teploty v lokalitě Bruntál 20 průměrná teplota C 15 10 5 0-5 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Obrázek 1 Průměrné měsíční teploty v lokalitě Bruntál lokalita průměrné měsíční venkovní teploty 9 10 11 12 1 2 3 4 5 Bruntál 11,6 6,7 1,6-1,9-3,9-2,7 1 5,7 11,2 průměr ČR 12,5 7,4 2,4-1 -7,1-1,2 2,6 7,3 12,4 tabulka 2 Průměrné venkovní teploty v topném období porovnání s ČR 11/130

Průměrné měsíční venkovní teploty 15 10 teplota C 5 0 9 10 11 12 1 2 3 4 5 Bruntál průměr ČR -5-10 měsíc topné sezóny 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A VÝVOJ SPOTŘEBY ENERGIÍ 4.1. Demografická a sídelní struktura v současnosti a ve výhledu 4.1.1. Vývoj počtu obyvatel rok 1869 1900 1930 1961 1970 1980 1991 1995 2001 2010 město Bruntál 7 922 10 800 12 766 10 116 12 193 15 507 16 739 17 640 17 453 18 080 tabulka 3 vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel počet obyvatel 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1869 1900 1930 1961 1970 1980 1991 1995 2001 2010 rok Obrázek 2 Vývoj a prognóza počtu obyvatel Počet obyvatel v Bruntálu plynule stoupal až do období II. světové války. Výrazný pokles počtu obyvatel v důsledku války (odsun Němců) v padesátých letech vystřídal pomalý nárůst počtu obyvatel, který se urychlil v posledních 10-ti letech jednak výstavbou průmyslu a jednak v návaznosti na funkci okresního města. 12/130

V současné době lze předpokládat, že na řešeném území žije cca 17 800 trvale bydlících obyvatel. 4.1.2. Věková struktura obyvatel rok 1970 1980 1991 prognóza předproduktivní (0-14 let) 26 31 26 21 produktivní (m 15-59, ž 15-54) 63 58 61 60 postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více) 11 11 13 19 Data k červnu 2002 tabulka 4 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje Věková struktura obavatel prognóza roky 1991 1980 postproduktivní (m 60 a více, ž 55 a více) produktivní (m 15-59, ž 15-54) předproduktivní (0-14 let) 1970 0 20 40 60 80 % Obrázek 3 Věková struktura obyvatel a prognóza vývoje Věková struktura v Bruntále se značně odlišovala od průměru v ČR. Odlišnost byla způsobena několika vlnami migrace mladých lidí a mladých rodin s dětmi. V nejbližších letech nelze z více důvodů očekávat podobný rozvoj bytové výstavby (omezená podpora státu, obtížně dostupné a drahé hypoteční úvěry, drahé stavební pozemky, ceny stavebních materiálů atd.), které by výrazněji ovlivnili demografickou skladbu obyvatelstva. Důsledkem masivního přistěhovávání mladých obyvatel je v současné době pozitivní demografická struktura obyvatelstva města s vysokým podílem osob v produktivním věku a velmi nízkým podílem osob v post-produktivním věku, který klade jen malé nároky na rozvoj sociální asistence a sociálních služeb, potřebných pro tuto část obyvatelstva. Na druhé straně to může být zdrojem možných problémů v budoucnosti, kdy se do post-produktivního věku dostanou početné skupiny obyvatel, kteří se do města přistěhovali. Prognóza vývoje počtu obyvatel vychází se současné demografické situace v Bruntále a z celkových trendů ve vývoji populace v České republice. Pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní země tzv. reálného socialismu, byl typický extenzivní populační režim, podstatně odlišný od režimu moderních demokratických společností. Byla pro něho příznačná vysoká sňatečnost, vysoká potratovost, vysoká porodnost a velmi vysoká plodnost na počátku reprodukčního období, vysoká rozvodovost a vysoká úmrtnost. 13/130

Po společenských změnách po roce 1989 jsou již v průběhu první poloviny 90. Let registrovány změny v demografických ukazatelích. Typické pro tyto změny je : snižování sňatečnosti, porodnosti, potratovosti i úmrtnosti, především mužské, pouze rozvodovost stagnuje. Dalším trendem je skutečnost, že vysoký podíl dětí se rodí mimo manželství. Snižování sňatečnosti doprovází další jev, postupné zvyšování věku v době prvního sňatku, což má pozitivní dopad, protože sňatky uzavírají lidé sociálně i ekonomicky zralejší. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v blízké budoucnosti, jak naznačují výsledky výzkumů mezi mladou generací, a nízká sňatečnost bude pokračovat, i když poroste životní úroveň a bude dostatek bytů, podobně jako tomu je v západních společnostech. Teorie týkající se vývoje porodnosti jsou nejednotné. Podle některých současné snížení plodnosti z hodnoty 1.9 v roce 1990 na 1.4 v roce 1994 je vysvětlováno jako současný důsledek snížení sňatečnosti a odkládání rodičovství a je jen dočasným jevem, který nelze interpretovat jako odmítání rození dětí vůbec. Přesto lze s odkládáním narození prvního dítěte očekávat snižování počtu dětí v rodině. Podle jiných nízká porodnost bude v naší společnosti dlouhodobým jevem s úrovní plodnosti pod záchovnou hranicí. Z uvedených předpokladů vychází prognóza vývoje obyvatel v Bruntále. Podíl obyvatel v před-produktivním věku bude i nadále klesat, přestože v současné době vstupují do období nejvyšší plodnosti věkové kohorty baby-boomu ze 70. Let. Velmi pozvolna poroste podíl osob v post-produktivním věku. Pomalý nárůst tohoto podílu bude také ovlivňován snižováním úmrtnosti, především mužské, a zvýšením zákonného věku pro odchod do důchodu. Do období 2005-2010 bude charakteristický vysoký podíl osob v produktivním věku, bude se však měnit jeho skladba, budou narůstat počty lidí v pozdním středním věku, kteří jsou na jedné straně již zkušení pracovníci, na druhé straně v případě ztráty zaměstnání se tito lidé již hůře rekvalifikují a hůře hledají uplatnění na trhu práce a to tím hůře, čím nižší mají vzdělání. Po tomto období se budou demografické charakteristiky prudce zhoršovat. 4.1.3. Domovní a bytový fond 14/130

Vyhodnocení údajů ze SLDB 2001 DOMOVNÍ FOND Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní Domy úhrnem 1 316 931 330 55 Trvale obydlené domy 1 265 888 330 47 v nich : trvale obydlené byty 6 621 997 5 575 49 v nich : neobydlené byty 315 23 288 4 Počet osob v domech Trvale obydlené domy 17 627 2 868 14 759 Počet trvale obydlených domů podle období výstavby do roku 1919 115 76 24 39 od roku 1920-1945 305 268 33 4 od roku 1946-1980 458 277 170 11 od roku 1981-1990 222 138 79 5 od roku 1991-2001 153 124 23 6 Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely 221 13 201 7 cihly, tvárnice, cihlové bloky 697 580 99 18 Domy s počtem bytů: 1 789 761 0 2 až 3 148 127 10 4 až 11 100 0 100 12+ 220 0 220 Technické vybavení domů: ústřední topení 1 112 838 242 32 tabulka 5 Domovní fond dle SLDB z roku 2001 BYTOVÝ FOND Celkem Rodinné domy Bytové domy Ostatní Trvale obydlené byty 6 621 997 5 575 49 Počet osob v bytech 17 377 2 863 14 514 Z toho v domech s materiálem zdí: ze stěnových panelů 4 660 14 4 639 7 cihly, tvárnice, cihlové bloky 1 406 653 733 20 Z toho s počtem obytných místností 1 808 33 771 4 2 2 156 142 2 003 11 3 2 937 294 2 619 24 4 485 309 170 6 5+ 224 215 9 Z toho způsob vytápění ústřední 5 764 869 4 876 19 etážové 414 50 347 17 kamna 339 46 288 5 Z toho energie použitá k vytápění: uhlí 326 118 199 9 dřevo 97 34 61 2 elektřina 229 44 183 2 plyn 1 391 790 574 27 Počet trvale obydlených bytů podle období výstavby do roku 1919 209 90 97 22 od roku 1920-1945 462 294 164 4 od roku 1946-1970 1 278 72 1 199 7 od roku 1971-1980 2 040 261 1 773 6 od roku 1981-1990 1 993 146 1 842 5 od roku 1991-2001 633 129 499 5 nezjištěno 6 5 1 0 tabulka 6 Bytový fond dle SLDB z roku 2001 15/130

od roku 1991-2001 12% od roku 1981-1990 18% Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby do roku 1919 9% od roku 1920-1945 24% do roku 1919 od roku 1920-1945 od roku 1946-1980 od roku 1981-1990 od roku 1991-2001 od roku 1946-1980 37% Obrázek 4 Rozdělení rodinných a bytových domů podle roku výstavby etážové 7% kamna 6% Způsob vytápění bytů ústřední etážové kamna ústřední 87% Obrázek 5 Rozdělení bytů podle způsobu vytápění Bydlení patří k základním sociálním potřebám každého člověka. Zajištění kvalitního bydlení a dostatečná nabídka bytů jsou prvořadým úkolem politiky města, který je nutné řešit ve všech variantách budoucího rozvoje města od těch nejoptimističtějších až po katastrofické. Otázka bydlení je úhelným kamenem, spojujícím otázky hospodářského, územního, sociálního i kulturního rozvoje města. Pro zjištění skutečných požadavků obyvatel na bydlení je nutné vycházet z demograficko-sociologických charakteristik města a regionu. Významnou roli zde hraje nabídka pracovních příležitostí, ekonomický potenciál města a regionu a saldo migrace. Podle sčítání v roce 2001 je ve městě 6 621 obydlených bytů, z toho je 997 v rodinných domcích. 16/130

4.1.4. Rozdělení města do územních celků z hlediska zásobování energiemi Stávající bytová výstavba je soustředěna do několika oblastí. Tyto oblasti jsou zásobovány teplem většinou z jedné teplárny, čtyř výtopen a dvou významnějších kotelen, které vznikly v souvislosti s výstavbou sídlištních celků od 50-tých do 80-tých let tohoto století a tvoří základ soustav centralizovaného zásobování dále jen SCZT. Viz příloha č.1 výkres Situace CZT. 4.2. Výhled poptávky po tepelné energii z pohledu nově vybudovaných objektů Od odboru správy majetku města Bruntál byla získána data o investičních akcích plánovaných do roku 2010. Podkladem byla data od odboru správy majetku města Bruntál Přípojná hodnota teplo rozloha nové byty rodinné domy zóny KS KS ha KW GJ Spotřeba tepla Rozvojová zóna Za mlékárnou 102 8 2 040 14 688 Rozvojová zóna Pod vodárenským vrchem 500 97 13 5 940 42 768 Rozvojová zóna Pod uhlířským vrchem 95 7,9 1 900 13 680 Rozvojová zóna zahrádky J.E.Purkyně 12 1,1 240 1 728 Výstavba 22 b.j. bez určení místa 22 176 1 267 Výstavba 40 b.j. bez určení místa 40 320 2 304 Střed města městská památková zona 3 430 24 696 CFELKEM 30 14 046 101 131 tabulka 7 Výhled poptávky po tepelné energii do roku 2010 Rozvojové zóny jsou podrobně zakresleny v příloze výkres č.1. 4.3. Analýza dostupnosti paliv a emisí Na základě provedených průzkumů a hodnot, které jsme obdrželi od jednotlivých správců sítí, zdrojů a podkladů REZZO je sestavena následující tabulka spotřeb paliv a energií na území města Bruntálu. 4.3.1. Spotřeba paliv ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo 0,00 14179,00 0,00 0,00 46,00 5680,00 0,00 0,00 REZZO 1 výkon [MW] 0,00 21,20 0,00 0,00 0,48 50,73 0,00 0,00 palivo 2332,00 7184,00 746,00 2581,00 0,00 7655,00 169,00 0,00 REZZO 2 výkon [MW] 10,13 25,63 9,36 7,02 0,00 66,41 0,94 0,00 palivo 88,00 371,00 372,00 556,00 6,00 2533,00 4,00 0,00 REZZO 3 výkon [MW] 0,24 0,62 0,98 0,59 0,03 10,18 0,02 0,00 palivo 2420,00 21734,00 1118,00 3137,00 52,00 15868,00 173,00 0,00 CELKEM výkon [MW] 10,37 47,45 10,34 7,61 0,51 127,32 0,96 0,00 tabulka 8 Spotřeba paliv REZZO1-3 z roku 2003 upravené. tuhé palivo (t) plynné a kapalné (m 3 ) 17/130

CELKEM SPOTŘEBA PALIV LPG BP 0% 0% ČU 5% ZP 36% LTO 0% DŘEVO 7% KOKS 3% HUPR 49% ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Obrázek 6 Rozdělení celkové spotřeby paliv z REZZO 2003 upravené Spotřeba paliva REZZO 1 referenčnístav 16000,00 14000,00 14179,00 Spotřeba tis tun 12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 5680,00 0,00 0,00 0,00 46,00 0,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo palivo Obrázek 7 Spotřeba paliva REZZO1 ref. stav Spotřeba paliva REZZO 2 referenční stav Spotřeba tis tun 9000,00 8000,00 7000,00 6000,00 5000,00 4000,00 3000,00 2000,00 1000,00 0,00 7184,00 7655,00 2332,00 2581,00 746,00 0,00 169,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo 18/130

Obrázek 8 Spotřeba paliv REZZO 2 ref. stav Spotřeba paliva REZZO 3 referenčni stav Spotřeba tis tun 3000,00 2500,00 2000,00 1500,00 1000,00 500,00 0,00 2533,00 556,00 371,00 372,00 88,00 6,00 4,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 9 Spotřeba paliv REZZO 3 ref. stav Palivo Roční spotřeba t/rok Černé uhlí 2 420 t/rok Hnědé uhlí prachové 21 734 t/rok Koks 1118 t/rok Dřevo 3137 t/rok LTO 52 t/rok Zemní plyn 15 868 tis m3/rok Bioplyn 173 tis m3/rok tabulka 9 Spotřeba paliv přehledová tabulka 4.3.2. Instalovaný výkon Výkon zdrojů v rámci REZZO 1 referenční stav 60,00 50,00 50,73 Výkon zdrojů v MW 40,00 30,00 20,00 21,20 výkon [MW] 10,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,48 0,00 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 10 Instalovaný výkon zdrojů REZZO1 ref. stav 19/130

Výkon zdrojů v rámci REZZO 2 referenční stav 70,00 66,41 Výkon zdrojů v MW 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 25,63 10,13 9,36 7,02 0,00 0,94 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 11 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 2 ref. stav Data poskytnutá ČHMU neobsahovala instalované výkony v rámci REZZO 3, bylo tedy nutné tyto vypočítat (jedná se tedy o přiměřeně přesný výpočet) Výkon zdrojů v rámci REZZO 3 referenčni stav Výkon zdrojů v MW 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 10,18 0,24 0,62 0,98 0,59 0,03 0,02 0,00 ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG palivo Obrázek 12 Instalovaný výkon zdrojů REZZO 3 ref. stav 4.3.3. Emise zdrojů v rámci REZZO 20/130

REZZO ČU HU KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Celkem Tuhé látky 0,000 5,860 0,000 0,000 0,030 0,220 0,000 0,000 6,110 SO2 0,000 185,320 0,000 0,000 1,290 1,020 0,000 0,000 187,630 NOX 0,000 48,580 0,000 0,000 2,650 8,490 0,000 0,000 59,720 CO 0,000 12,280 0,000 0,000 5,630 2,480 0,000 0,000 20,390 REZZO 1 CxHy 0,000 5,670 0,000 0,000 0,080 5,360 0,000 0,000 11,110 Tuhé látky 3,355 8,739 0,732 0,106 0,000 0,061 0,022 0,000 13,015 SO2 10,857 30,763 5,881 0,023 0,000 0,032 0,000 0,000 47,556 NOX 5,490 8,736 0,987 0,517 0,000 4,491 0,396 0,000 20,617 CO 11,168 7,640 7,585 0,007 0,000 0,624 0,001 0,000 27,025 REZZO 2 CxHy 15,568 2,923 7,260 0,058 0,000 0,176 0,004 0,000 25,989 Tuhé látky 0,880 6,678 3,720 6,950 0,013 0,051 0,002 0,000 18,294 SO2 1,672 12,690 7,068 0,556 0,240 0,024 0,000 0,000 22,250 NOX 0,132 1,113 0,558 1,668 0,060 4,053 0,010 0,000 7,594 CO 3,960 16,695 16,740 0,556 0,004 0,811 0,002 0,000 38,768 REZZO 3 CxHy 0,783 3,302 3,311 0,495 0,002 0,162 0,000 0,000 8,055 Tuhé látky 4,235 21,277 4,452 7,056 0,043 0,332 0,024 0,000 37,419 SO2 12,529 228,773 12,949 0,579 1,530 1,076 0,000 0,000 257,436 NOX 5,622 58,429 1,545 2,185 2,710 17,034 0,406 0,000 87,931 CO 15,128 36,615 24,325 0,563 5,634 3,915 0,003 0,000 86,183 CELKEM CxHy 16,351 11,895 10,571 0,553 0,082 5,698 0,004 0,000 45,154 tabulka 10 Emise v rámci REZZO z roku 2003 upravené REZZO 1 CO 7% CxHy 4% Tuhé látky 2% NOX 21% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy SO2 66% Obrázek 13 Emise zdrojů REZZO1 ref. stav 21/130

REZZO 2 CxHy 19% Tuhé látky 10% CO 20% SO2 36% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Obrázek 14 Emise zdrojů REZZO 2 ref. stav NOX 15% REZZO 3 CxHy 8% Tuhé látky 19% CO 42% SO2 23% Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy Obrázek 15 Emise zdrojů REZZO 3 ref. stav NOX 8% REZZO1 REZZO2 REZZO3 CELKEM Tuhé látky 6,11 13,015 18,294 37,419 SO2 187,63 47,556 22,25 257,436 NOX 59,72 20,617 7,594 87,931 CO 20,39 27,025 38,768 86,183 CxHy 11,11 25,989 8,055 45,154 tabulka 11 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav 22/130

množství látky tuny 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 187,63 Porovnání množství emisí v rámci REZZO 1,2,3 REZZO1 REZZO2 REZZO3 59,72 47,556 38,768 18,294 22,25 27,025 25,989 20,617 20,39 13,015 6,11 7,594 11,11 8,055 Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy znečišťující látka Obrázek 16 Porovnání množství emisí dle kategorie zdrojů v rámci REZZO ref. stav 4.3.4. Výroba tepelné energie 4.3.4.1. Teplo v palivu ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG CELKEM Teplo v palivu GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ REZZO 1 Teplo v palivu 0 259 476 0 0 1 960 193 404 0 0 454 840 REZZO 2 Teplo v palivu 53 636 100 576 20 508 28 391 0 260 653 5 493 0 469 256 REZZO 3 Teplo v palivu 2 024 5 194 10 226 6 116 256 86 249 130 0 110 195 CELKEM 55 660 365 246 30 734 34 507 2 216 540 305 5 623 0 1 034 290 tabulka 12 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů (teplo v palivu) ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG CELKEM Vyrobené teplo GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ REZZO 1 Vyrobené teplo 0 207 581 0 0 1 568 168 261 0 0 377 410 REZZO 2 Vyrobené teplo 36 472 66 380 14 150 14 763 0 226 768 4 669 0 363 203 REZZO 3 Vyrobené teplo 1 012 2 337 5 318 2 875 179 68 999 111 0 80 830 CELKEM 37 484 276 298 19 468 17 638 1 747 464 028 4 779 0 821 443 tabulka 13 Rozdělení výroby tepelné energie mezi kategorie zdrojů ( vyrobené teplo) 23/130

REZZO 3 10% Výroba tepla jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1 46% REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 2 44% Obrázek 17 Rozdělení výroby tepelná energie mezi kategorie zdrojů a jednotlivá paliva (vyrobené teplo) ČU HUPR KOKS DŘEVO LTO ZP BP LPG Struktura odběru GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ GJ CELKEM % CZT 3 566 201 340 685 0 0 102 734 0 0 308 325 37,53 Bydlení 13 580 4 753 8 220 8 068 0 91 690 0 0 126 311 15,38 Průmysl 15 090 83 525 7 837 9 569 1 747 183 061 4 779 0 305 608 37,20 Treciální sféra 5 248 0 2 726 0 0 73 224 0 0 81 198 9,88 821 442 tabulka 14 Struktura celkové potřeby vyrobené energie podle účelu užití Treciální sféra 10% Struktura celkové potřeby energie podle účelu spotřeby CZT 38% Průmysl 37% CZT Bydlení Průmysl Treciální sféra Bydlení 15% Obrázek 18 Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití 24/130

4.3.5. ZÁSOBOVÁNÍ MĚSTA TEPLEM (SCZT) Celkové bilance potřeb paliv pro zásobování teplem jsou zpracovány ze zdrojů tepla na území města viz příloha č.1. Tyto bilance potřeb paliv byly rozšířeny o malé a lokální zdroje pro vytápění a přípravu TUV jednotlivých bytů. Na SCZT je v současnosti připojeno 5 764 bytů z celkového počtu 6 621, tj. 87% bytového fondu. Zbývající část bytů se vytápí s použitím blokových kotelen, etážového a lokálního topení. Rozmístění centrálních výtopen a okruh jejich vytápění,i navrhované nové připojení, jsou zobrazeny ve výkrese č.1. bytů teplo ks GJ SCZT 5 764 375 921 ostatní 857 61 200 CELKEM 6 621 437 121 tabulka 15 Podíl bytů vytápěných z SCZT na celkovém počtu bytů ( na patách objektů ) 25/130

. Obrázek 19 Stávající soustava SCZT a stávající zdroje legenda zdrojů viz. Tabulka Příloha č.1 Přehled zdrojů na území města Bruntál 26/130

Obrázek 20 Typy zdrojů referenční stav 27/130

. Podíl bytů vytápěných z SCZT 13% SCZT ostatní 87% Obrázek 21 Podíl bytů vytápěných z SCZT ve městě Bruntál Areály firem na území města mají vlastní zdroje tepla, které slouží jen pro jejich vlastní potřebu. Spotřeba paliv a energií za Teplo Bruntál (správce SCZT) za rok 2004: Spotřeba paliva: tuhé palivo Koks2 36,1 t Černé oř. 1 228,0 t Hnědý oř. 2 Bílina 126,6 t Most 640,2 t Hnědý aditivovaný hruboprach Bílina 5 249,0 t Most 9 820,0 t Celkem spotřeba paliva 16 099,9 t za 15 636 694,50 Kč Spotřeba paliva: zemní plyn Spotřeba zemního plynu na všech plynových zdrojích a.s. včetně kogenerační jednotky 3 468 383 m3 = 36 574 520 kwh za 18 275 497,72 Kč z toho spotřeba kog. jednotky byla 284 348 m3 = 2 997 426 kwh za 1 407 331,25 Kč Spotřeba el. energie: Celkem spotřeba el. energie za a.s. byla 2 711 380 kwh za 5 089 650,62 Kč Výroba el. energie z kog. jednotky 889 740, 0 kwh za 1 062 349,56 Kč všechna vyrobená el. energie je prodávána SME a.s. Spotřeba vody: Vodné: 9 172 m3 za 276 990,36 Kč Stočné: 4 708 m3 za 71 521,63 Kč + 40 010 Kč srážková voda = 111 531,63Kč Celkem teplo v palivu: Tuhé palivo: 267 132,50 GJ 28/130

Zemní plyn: 108 789,48 GJ bez kogenerační jednotky Celkem teplo v palivu 375 921,98 GJ 4.3.5.1. Soustava centralizovaného zásobování CV 1 Zdrojem tepla v této soustavě je Centrální výtopna CV 1 Dolní. Výtopna je osazena čtyřmi parními kotli R 8 t/h, výrobce ČKD Kolín, které byly ekologizovány za použití technologie fluidního spalování uhlí v oxidační pískové spalovací vrstvě. Výkon této kotelny je 21,2 MW. Od roku 2002 je na CV Dolní vybudována plynová teplovodní kotelna s výměníkovou stanicí. V kotelně jsou instalovány dva kusy teplovodních kotlů - celkový výkon 7.8 MW. Výměníková stanice sestává ze dvou parních výměníků typu pára-voda. Celkový instalovaný výkon kotelny tak činí 29 MW a vyrábí páru o tlaku 1,25 MPa a teplotě 270 C, tuto transformuje ve výměníku na topnou vodu, kterou zásobuje následující odběry na sídlišti Dolní a Chelčického. Přes předávací stanice je zásobeno teplem 2935 bytů a příslušné objekty vybavenosti. Plynová kotelna má status záložního špičkového zdroje. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji 202 249 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 131 350 t palivo - zemní plyn 108 145 m3 el. energie 1 991 736 kwh vody 11 632 m3 rok 2003 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji 206 528 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 141 790 t palivo - zemní plyn 65 267 m3 el. energie 2 105 521 kwh vody 10 006 m3 rok 2004 výkon 29,0 MW roční výroba na zdroji 191 905 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 150 690 t palivo - zemní plyn 68 571 m3 el. energie 1 891 537 kwh vody 7 899 m3 tabulka 16 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV1 29/130

Roční trvání výkonu CV1 Dolní 35 30 25 Výkon zdroje MW 20 15 10 5 0-5 100 500 900 1 300 1 700 2 100 2 500 2 900 3 300 3 700 4 100 4 500 4 900 5 300 hodiny provozu 5 700 6 100 6 500 6 900 7 300 7 700 8 100 8 410 8 800 Obrázek 22 Roční trvání výkonu CV1 Dolní Z předchozího obrázku je patrné, že zdroj je možné provozovat většinu roku s uhelnými kotli, pouze pro špičkování a letní provoz je nutné spouštět plynové kotle a tím udržovat uhelné kotle na optimálních účinnostních a výkonových parametrech. Uhelný zdroj nosné médium pára transformováno ve výměníku na topnou vodu Plynová část zdroje teplovodní (špičkovací) Výstupní parametry topné vody 105/70 C Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý. 4.3.5.2. Soustava centralizovaného zásobování CV 2 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 2 Smetanova. Výtopna je vybavena dvěma středotlakými parními kotli BK 6 a BK 8 výrobce ČKD Kolín o celkovém výkonu 9,2 MW. Dále ve výtopně je instalována kogenerační jednotka typu MT 140 SP o výkonu 0,2 MW. Celkový instalovaný výkon kotelny činí 9,4 MW vyrábí středotlakou sytou páru, kterou zásobuje následující odběry. Na okresním úřadě a v Nemocnici jsou samostatné výměníkové stanice. Nemocnice v současné době je odpojena a provozuje vlastní kotelnu na tuhá paliva. Pro ostatní odběry je ve výtopně instalována výměníková stanice s protiproudými výměníky pára voda. Z výtopny je napojeno 546 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 3,2 MW a další využití je k dispozici výkon 6,802 MW tj. 47 % instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004 (bez kogeneračních jednotek) 30/130

rok 2002 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji 30 246 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 020 877 m3 el. energie 195 802 kwh vody 1 190 m3 rok 2003 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji 31 887 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 074 350 m3 el. energie 201 326 kwh vody 585 m3 rok 2004 výkon 9,2 MW roční výroba na zdroji 30 618 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 030 773 m3 el. energie 214 999 kwh vody 559 m3 tabulka 17 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV2 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova 10 9 Výkon zdroje MW 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Skutečně provozováno Osazený výkon 100 500 900 1 300 1 700 2 100 2 500 2 900 3 300 3 700 4 100 4 500 4 900 5 300 hodiny provozu 5 700 6 100 6 500 6 900 7 300 7 700 8 100 8 410 8 800 Obrázek 23 Roční trvání výkonu CV2 Smetanova Provoz zdroje je třísměnný nepřetržitý. 4.3.5.3. Soustava centralizovaného zásobování CV 4 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 4 Květná 2. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu 2 650 kw a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 o výkonu 1 040 kw na zemní plyn. 31/130

Celkový instalovaný výkon výtopny činí 6 340 kw. Voda o teplotě 110/70 C je přímo ve výtopně upravována na 90/70 C a tato je rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 598 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 5 113 kw a pro další využití je k dispozici výkon 1 427 kw tj. 21,8% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 38 188 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 249 508 m3 el. energie 150 782 kwh vody 144 m3 rok 2003 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 39 299 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 235 365 m3 el. energie 154 799 kwh vody 144 m3 rok 2004 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 37 513 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 1 186 541 m3 el. energie 155 060 kwh vody 144 m3 tabulka 18 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV4 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2 10 9 Výkon zdroje MW 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Skutečně provozováno Osazený výkon 100 500 900 1 300 1 700 2 100 2 500 2 900 3 300 3 700 4 100 4 500 4 900 5 300 hodiny provozu 5 700 6 100 6 500 6 900 7 300 7 700 8 100 8 410 8 800 Obrázek 24 Roční trvání výkonu CV4 Květná 2 32/130

4.3.5.4. Soustava centralizovaného vytápění CV 5 Zdrojem tepla této soustavy je Centrální výtopna CV 5 Květná 3. Výtopna je osazena dvěma teplovodními kotli PGVE 250 o výkonu 2 650 kw a jedním teplovodním kotlem PGVE 100 výkonu 1 040 kw na zemní plyn. Celkový instalovaný výkon výtopny činí 6 340 kw. Voda o teplotě 110/70 C je přímo rozváděna pro následující odběry. Z výtopny je napojeno 346 bytů. V současnosti u této výtopny je využíván pouze výkon 3 172 kw a pro další využití je k dispozici výkon 3 368 kw tj. 51,5% instalovaného výkonu. V následujících tabulkách jsou uvedeny výroby a spotřeby pro rok 2002-2004. rok 2002 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 18 965 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 647 470 m3 el. energie 41 907 kwh vody 274 m3 rok 2003 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 19 036 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 648 765 m3 el. energie 45 726 kwh vody 184 m3 rok 2004 výkon 6,34 MW roční výroba na zdroji 18 639 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo palivo - zemní plyn 613 504 m3 el. energie 49 107 kwh vody 112 m3 tabulka 19 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 CV5 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3 10 9 Výkon zdroje MW 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Skutečně provozováno Osazený výkon 100 500 900 1 300 1 700 2 100 2 500 2 900 3 300 3 700 4 100 4 500 4 900 hodiny provozu 5 300 5 700 6 100 6 500 6 900 7 300 7 700 8 100 8 410 8 800 Obrázek 25 Roční trvání výkonu CV5 Květná 3 33/130

4.3.5.5. NTK Rýmařovská Do soustavy SCZT patří i NTK Rýmařovská. Instalovaný výkon 1,16 MW. Počet napojených bytů 147. Na tomto zdroji je plně využit výkon. rok 2002 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji 8 930 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 6 300 t palivo - zemní plyn el. energie 56 456 kwh vody 5 112 m3 rok 2003 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji 9 507 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 6 706 t palivo - zemní plyn el. energie 56 131 kwh vody 5 364 m3 rok 2004 výkon 1,16 MW roční výroba na zdroji 9 272 GJ spotřeby paliva -tuhé palivo 6 402 t palivo - zemní plyn el. energie 55 574 kwh vody 5 347 m3 tabulka 20 Spotřeby paliv, energií, vody a výroba tepla v letech 2002-2004 Rýmařovská 20% Využitý výkon pro SCZT Využitý výkon pro SCZT Nevyužitý výkon na SCZT 80% Obrázek 26 Porovnání využitého a nevyužitého výkonu na zdrojích pro SCZT NTK Družební slouží jako zálohový zdroj. 34/130

4.3.5.6. Soustava SCZT SCZT Výkon osazený Výkon využitý Nevyužitý výkon MW MW MW CV Dolní kotle ZP 7,8 4,8 3 CV Dolní kotle HUPR 21,2 16,2 5 CV Smetanova kotle ZP 9,2 2,4 6,8 CV Smetanova kogeneravcezp 0,21 0,21 0 CV Květná 2 kotle ZP 6,5 5,073 1,427 CV Květná 3 kotle ZP 6,5 3,1 3,4 Rýmařovská kotle HUTR 1,16 1,16 0 CELKEM 52,57 32,943 19,627 tabulka 21 Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT Využití instalovaného výkonu v soustavě SCZT (MW) 1,16 3,1 4,8 5,073 0,21 2,4 16,2 CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská Obrázek 27 Využitý instalovaný výkon v soustavě SCZT CV Květná 3; 3,4 Rýmařovská; 0 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT (MW) CV Dolní; 3 CV Květná 2; 1,427 CV Smetanova; 0 CV Smetanova; 6,8 CV Dolní; 5 CV Dolní CV Dolní CV Smetanova CV Smetanova CV Květná 2 CV Květná 3 Rýmařovská Obrázek 28 Nevyužitý výkon v soustavě SCZT 35/130