3/2008 KLUBOVNÍ HLASATELčasopis pro kluby, oddíly i stopaře
KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 2 Obr. Obsah čísla 3 / 2008 3 Klubovní stránka Hlášení velice aktivních klubù Havíøovská dvojka a Tygøí dráp. 4 Pekáč Dnes se peèe Ferda, vedoucí Východo-èeské poboèky SPJF. 7 Vývìska akcí Podívejte se, kam s klubem vyrazit na veèeøi. 8 Dálky volají Zlatý høeb a nejoblíbenìjší Winogovo táboøištì Kráter. 9 Tonda v klubu Další díl pøíbìhu o Tondovi od našeho ètenáøe Topika. 10 Našláplé recenze Jonathan Livingston Racek tentokrát netradiènì od Huhu. 12 Poklady skautů Ochutnávka nového románu od našeho ètenáøe Tomáše! 13 SMS anketa SMS anketa a navíc hádanka pro chytré! 14 Ze severní strany Hynek vám prozradí, že nemít klubovnu není vùbec ostuda! 15 Určeno stopařům Tak tohle je urèeno jenom stopaøùm. 16 Dlouhodobka A na závìr tradiènì pár úkolù a odpovìdí z planety Tauris. KLUBOVNÍ HLASATEL zpravodaj pro kluby, oddíly a stopaře. ŠÉFREDAKTOR Adéla Vožechová Bublina SPOLUVYTVÁŘELI Jiøí Kalina Èáp Vojtìch Hanuš Vojta Vladimír Dmýš Stopaø Hynek Cígler Hyòas Renata Chloupková Renèa Radim Kejík Rolf Marek Skýpala Winoga Jaroslav Šimon Turlogh Hana Soukupová Huhu Tomáš Moravec Topik Jan Šlesinger Bant Iva Kapounová Kawi a také soutìživé kluby a stopaøi ILUSTRACE Iva Kapounová Kawi KOMIKS Vojtìch Hanuš Vojta podle scénáøe Hynka Cíglera Hyòase OBRÁZEK NA TITULNÍ STRANĚ Iva Kapounová Kawi KONTAKT klubovni.hlasatel@spjf.cz VYDÁVÁ Sdružení pøátel Jaroslava Foglara, o. s. pošt. schránka 245, Brno, 602 00 e-mail: spjf@spjf.cz CENA ČÍSLA 4 Kè/10 Kè Pro kluby, OBS a SBS zdarma.
Obr. 310. KBS Havíøovská dvojka Havířovská dvojka se hlásí! Po dlouhé dobì koneènì posíláme hlášení. Proto budeme psát o událostech od prosince. Zaèneme tedy popoøádku. Na zaèátku prosince jsme se vydali do ulic jako èert, mikuláš a andìl. V prùbìhu skvìlého veèera jsme mimo jiné navštívili dìtské oddìlení nemocnice. Tìsnì pøed vánocemi jsme uspoøádali vánoèní nadílku pøi skvìlé atmosféøe jsme si pøedali malièkosti a pobavili se. Také ještì pøed vánocemi nás pøijel navštívit Kosśa. Ukázal nám nìjaké kroniky a domluvili jsme se na další spolupráci Kosśa bude naším patronem. Rovnìž nás upozornil na možnost vstupu do Severomoravské poboèky SPJF. Toho jsme se chytli a 20.ledna jsem se já (Sova) s Bobrem zúèastnil výroèní schùze SMP SPJF. Vstoupili jsme do poboèky a hodláme aktivnì pøispìt k jejímu chodu. Také chystáme spoleènì s Kosśou vydávat poboèkový èasopis. Asi v záøí h o d l á m e u s p o ø á d a t menší akci tady u nás v lese. N o, m á m e plné hlavy nápadù a snad se nám je i podaøí i realizovat. Na ukázku posíláme náš nový znak. Zvíøata na nìm znamenají pøezdívky èlenù klubu a jednoho pøítele klubu. Zároveò také posíláme okopírovanou jednu stranu z èasopisu Skaut Junák, kde byl otištìn mùj èlánek o Mikuláši i s fotem. Jinak se usilovnì snažíme plnit úkoly do Taurisu, posíláme další splnìné. Ahoj a mìjte se fajn! Zdraví Havíøovská dvojka. Sova 352. KBS Tygøí dráp Ahoj Èápe, moc tebe i ostatní velké zdravíme! Odyssea byla super! Dìkujeme za Bobøí stopu i za rady k èinnosti našeho klubu. Pokusíme se dìlat pravidelné schùzky jednou za 14 dnù v pátek a akce v sobotu. Problém je, že každý èlen klubu má nejmíò tøi kroužky a není odpoledne, kdy by mìli všichni volno. Neznamená to, že bychom se vidìli jednou za 14 dnù, protože všichni chodíme ve støedu do horolezeckého kroužku, kromì Anežky se vídají všichni ve škole a ještì v úterý na náboženství, takže možností pracovat tøeba na dlouhodobce je dost. Bodování zavedeme. Poslední schùzku jsme mìli v sobotu a dìlali jsme závody ve vytahování sirek robotickou rukou. Nejlíp to šlo Anežce, ale vyhrál Vojta, protože chòapl do krabièky a zatáhl za provázek souèasnì. Vùbec sirku nevidìl a pøesto ji držel. Trvalo to opravdu jen 1 sekundu. Když to zkoušel znovu, nedostal se pod 0,45 s. Ostatním to šlo ale taky skvìle. Pošleme obrázky. Posíláme peníze na èlenství v SPJF za Anežku, Ondru, Terku, Míšu, Terezku i Vojtu a ještì na jedno vydání Bobøí stopy (je nás na jedno vydání hodnì). (Mája se schùzek neúèastní, protože je ještì moc malá, ale prùkazku si pro ni schováme, až zaène chodit pozdìji). Ahoj Anežka za Tygøí dráp. 3 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008
KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 4 text: Radim Kejík Rolf Obr. Ferdinand Forró - Ferda 1. Mohl by ses nám stručně představit, říct na úvod pár slov o sobě? Ještì mi není padesát, ale už moc nechybí. Jsem manžel mé jediné paní a otec pìti dìtí. Nejsem samotáø, ale hodím se asi spíš do vìtší skupiny, než pouze do dvojice. Založením jsem asi filosof, ovšem protože mám špatnou pamìś, tak jím nemùžu být. Nepamatuji si totiž nejen myšlenky druhých ale ani ty své. Jsem takový (ne)vìøící Tomáš. A také optimistický pesimista. Nebo pesimistický optimista? Jak chcete. 2. Jak jsi se dostal k foglarovkám? Vzpomínáš si na tu úplně první dílo od J e s t ř á b a, které jsi d o s t a l d o ruky? Kdy a kde to asi bylo? Je to trochu složitìjší. Totiž k Foglarovkám jsem se dostal ve skuteènosti až v Kristových letech, po revoluci. První byla Chata v Jezerní kotlinì v sešitovém vydání a dostal ji mùj nejstarší syn od našeho kamaráda. Pøeèetl jsem ji døív, než syn a od té doby jsem se stal fandou pana Foglara. To mì pøivedlo ke skautingu a pozdìji i k SPJF. Ale tím úplnì prvním Foglarovým dílem, které se mi dostalo do ruky byly sešity Rychlých šípù, které vlastnil spolužák. To bylo nìkdy v osmé tøídì. Jenže jsem je mìl pùjèené jen velmi krátce a pak na dlouho nikdy. Takže to ve mnì nenechalo stopy. Nebo že by pøece? 3. Která z těchto knih se stala Tvojí nejoblíbenější, ke které se nejraději vracíš? Nedokážu takhle oznaèit jen jednu knížku. Ale asi nejoblíbenìjší je pro mì Poklad Èerného Delfína (oddíl, reálná dobrodružství, lákavì skuteèná krajina - byl jsem na místech dìje) a Záhada hlavolamu (klub, tajemství, neuvìøitelná dobrodružství, inspirace pro Ulièky). Tyhle jsem asi èetl nejvíckrát. 4. Možná každý foglarovec má mezi postavičkami z knih nějakého svého favorita. Někoho koho má rád, kdo byl jeho vzorem, s kým by se chtěl setkat. Je to tak i u Tebe? Myslím, že vìtšina lidièek by odpovìdìla, že nemá jen jednoho oblíbence. Ani já ne. Ale asi mám nejradìji dvojici z Pokladu. Standu a Lojzka. Jinak bych se rád setkal se Širokem. Ale prát bych se s ním nechtìl. 5. Někteří foglarovci se dostávají do Sdružení (SPJF) přes své kluby, někdo přes časopis Bobří stopou, v poslední době se k nám přihlašují členové velmi často přes internet. Jaká byla tvá cesta do SPJF? Cestou, jakou jsem se dostal k SPJF se asi už nikdo nedostane. Možná nìjakou trochu podobnou. O SPJF jsem se dozvìdìl díky èasopisu Bobøí stopou, ale pouze proto, že jsem ji objevil na pultì v prodejnì knih u nás v Èeské Skalici. Nìjakou dobu už BS na pultech bohužel k vidìní není. V té dobì jsem už skautoval a hned jsem se do SPJF pøihlásil. To bylo myslím nìkdy v roce 1995. Urèitou dobu jsem si jen dopisoval se Sharpem, a pak pøišla moje manželka s nápadem spojit pøíjemné s užiteèným a založili jsme rodinný klub Bobøí stopy s názvem Mravenci. 6. Teď taková trošku docela
Obr. obyčejná, ale pro leckteré čtenáře možná zajímavá otázka. Měl jsi někdy dříve, než jsi založil Mravence, nějaký klub? Co jsi podnikal, když jsi byl ještě malý kluk? Nepamatuji si, že bych nìkdy mìl klub. Urèitì jsem po nìèem takovém jako kluk toužil, ale nevzpomínám si na to. Vzpomínám si na nìkteré vìci a ne všechny by se jistým lidem líbily. Ale proè bych je neøekl. Byl jsem dítì a hodnì vìcem jsem nerozumìl. Jako kluk jsem chodil do Pionýra, kde jsem dlouho zastával funkci praporeèníka. Bydlel jsem tehdy v Teplicích nad Metují. Tam se ale v Pionýru nic nedìlalo. Hrál jsem si na vojáky, jezdil hodnì na kole do okolí a chodil do lesa a do skal a taky do bunkrù, to víte - Sudety. Èetl jsem dobrodružné knížky a hrál si na Oldu Šetrného. 7. Kde a jak se zrodil nápad založit rodinný klub Mravenci? Jaké jsi měl na začátku činnosti, dá-li se to tak vůbec nazvat představy, jak situaci kolem Mravenců vidíš dnes? Nìco už jsem naznaèil. Dìti byly menší, a tak manželka navrhla, abychom to, co s nimi podnikáme dìlali jako klub. Abychom sdružení podpoøili, pøihlásili jsme se všichni za èleny SPJF, i když to v rámci klubu není povinné pro všechny. S dìtmi jsme hodnì chodili ven a dìlali pro nì rùzné hry. Když jsme takhle vyráželi, lidi si øíkali, že je to u nás jak v mraveništi. Øíkalo se nám tak. A když uvážíte, že mezi mé oblíbené hrdiny patøí Ferda Mravenec, tak už si domyslíte, proè jsme se nazvali Mravenci. Dokud byli dìti menší, poslouchaly a daly se zvládnout. Pozdìji, jak rostly a dospívaly, bylo jasné, že už jako klub fungovat nebudeme. Pøece jen jsme spolu poøád, dvacetètyøi hodin dennì a to si pak zaènete jít na nervy. Nebyli jsme bìžný klub. Èlenové v nìm vlastnì nebyli tak úplnì dobrovolnì. Když ti starší šli svou cestou, pøibral jsem kamarády - vrstevníky tìch mladších a zkoušel jsem je vést. Ale nedaøilo se mi vìnovat jim dost èasu a tak jsem jim navrhl, aby se osamostatnili a dìlali si program sami. Toto øešení bylo ovlivnìno nìkolika vìcmi. Hlavnì pak tím, že bylo rozhodnuto, že klub pod SPJF by nemìl Mám takovou pøedstavu dìlat to pokaždé v jiném mìstì, aby to bylo vždy nové, i když pravidla nechci moc mìnit. mít dospìlé èleny. 8. Docela nedávno jsi stál také u zrodu Východočeské pobočky. Co se za dobu jejího působení podle Tebe nejvíce podařilo a jaké jsou vyhlídky na východě Čech do budoucna? Chtìl jsem, aby dìcka z našeho regionu mìla možnost být na oblíbených akcích SPJF. Mnoho z nich nemùže jet tøeba do Adamova nebo Vyškova, protože je to daleko a rodièe je nepustí. Chtìl jsem pomoci tomu, aby se nìkteré oblíbené akce dìlaly blíž jejich bydlišti. Oslovil jsem pár dospìlých èlenù SPJF z našeho regionu, pøedevším Lucku Èernohousovou - Dudlu a Láïu - Ježka. Ti to pøivítali a chtìli se pøidat. V té dobì nebyli jediní, takže jsme založili poboèku. Dudla vymyslela projekt na rok 2007 a zažádali jsme kraj o dotaci a svìte div se, dostali jsme ji. Projekt se rozjel, ale najednou tu bylo nìjak moc problémù a málo lidí na øešení. Ty problémy souvisí se školou, rodinou a osobním zdravím. Všichni víme, že v naší èinnosti jsou urèité priority. Rodina, škola a zdraví je vždycky dùležitìjší, než cokoliv dalšího. Rok 2007 byl pro východoèeskou poboèku celkem úspìšný, ale stálo to hodnì úsilí. Problémy pøetrvávají, ale nechceme, aby poboèka zanikla. Dìcka se docela snaží, není jim to jedno, takže to vypadá, že sice pomalým tempem, ale pøece jen poboèka pojede dál. 9. Ti, kteří bedlivě sledují činnost ve sdružení, jistě zpozorovali, že jsi s kolektivem svých s p o l u p r a c o v n í k ů uspořádal dva stínadelské srazy. První v Trutnově, druhý v Náchodě. Jak je organizace takových akcí náročná? S čím jsi jako pořadatel měl nejvíce práce? Ty stínadelské srazy byly vlastnì už ètyøi. Jen ty první dva nebyly v e ø e j n é. O b a j s e m 5 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008
uspoøádal v Novém Mìstì nad Metují. Na prvním jsem mìl jen pìt dìtí. Na druhý mi pøijelo pìtadvacet dìtí našich rodinných nám kde se bude akce konat a na co se můžeme těšit? Vùbec bych to nechtìl tajit. Ale pokud mì nezlomí nìjaké pøátel, kteøí mì chtìli podpoøit. rodinné záležitosti nebo finance, A pak už jsem vìdìl, že to stojí za to udìlat vìtší akci a pozvat kluby a èleny SPJF. Podaøilo se mi sehnat sponzory, ale stálo mì to hodnì nervù. Nerad nìkoho obtìžuji. Tuhle hru chystám vždycky rok dopøedu a celý rok se tomu prùbìžnì vìnuji, abych to vymyslel co nejdokonaleji. Mám takovou pøedstavu dìlat rád bych udržel tradici. A tak letošní Ulièky, upozoròuji, že páté kulaté, bych rád umístil do metropole našeho regionu, do Hradce Králové. Zažádal jsem o dotaci v Èeské Skalici, takže pokud budou štìdøí, bude opìt dopolední èást ve Skalici, ovšem s urèitými zmìnami. A ty zatím prozrazovat nebudu. Ono, to pokaždé v jiném mìstì, aby to bylo vždy nové, i když pravidla nechci moc mìnit. Pro mì je n e j v ì t š í m s t r a š á k e m ú è a s t. Snažím se, aby to bylo tak lákavé, aby pøijelo co nejvíc dìcek. Ale znáte to. Pro Který z nich je Ferda? nìkoho je to daleko. Jiný onemocní. Další nemá peníze na cestu. Nebo se nìkde koná nìco zajímavìjšího. Jiné nepustí rodièe. Proto se snažím, krom hry samotné o nìjaká další lákadla. Zaplatit jízdné, nakoupit pìkné ceny, zajistit solidní a levné ubytování. Na to jsou potøeba peníze. Jinak pøíprava samotné hry bývá zábavná. Poznám lépe mìsto, kde se hra koná, a vymýšlení úkolù a hledání skrýší má taky své kouzlo. 10. Již se proslýchá, že se chystá třetí pokračování Dobrodružství v temných uličkách. Prozradíš pokud se mi podaøí zrealizovat pár myšlenek, možná to bude ještì jinak a lépe. Každopádnì se mùžete tìšit na líbezná hradecká Stínadla. 11. Jako stovkař stopařů Bobří stopy jsi nedávno vydával časopísek Stopařův zábavník. Dalo se vůbec stíhat vydávat časopis pravidelně a na solidní úrovni každý měsíc? Když jsi navíc měl i jiné, důležitější povinnosti? Právì, že nedalo. Vlastnì dalo, ale ohromnì mì to vysilovalo. A stálo mì to spoustu èasu. Hroznì mì to bavilo, když jsem to tvoøil, ale napøíklad pøi tisku jsem byl nìkdy hodnì vzteklý. Pokud KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 jsem to dal totiž namnožit, Obr. snížila se rapidnì kvalita. Fotky stály za starou Belu. A když jsem to tiskl doma na své tiskárnì, musel jsem každý papír zakládat ruènì. Nefunguje mi zásobník a musel jsem obracet stránky. Nìkdy jsem to vytiskl obrácenì. Tisk jednoho vydání mi trval nìkolik hodin, musel jsem nechávat stydnout pøehøátou tiskárnu, pak jsem to skládal, ještì tiskl obálky a vkládal to do nich. Nìkdy mi pomohli Mravenci. Ale tohle mì taky odvádìlo od Mravencù a rodinných povinností. Nedalo se to skloubit. Takže jsem u s t o u p i l ze svých p ù v o d n í c h plánù a chtìl jsem, aby se Zábavník stal souèástí Klubovního h l a s a t e l e. Bohužel vìci se vyvinuly jinak. 12. Co bys vzkázal čtenářům Klubovního hlasatele? Pokud chcete být jako hrdinové Foglarovek, Zapletalovek nebo Hrnèíøovek, je to skvìlé, i když vám to tøeba nejde, jak si myslíte. Dokud chcete takovými být, dìláte to dobøe! Nemusíte být kopiemi Mirka Dušína. Klidnì buïte smìsicí Mirka, Jarky, Rychlonožky nebo buïte jako Jonáš èi Ježek. Ale usilujte vždycky o to být dobrými a správnými, i když se to zrovna nedaøí. Staèí ve svém úsilí vytrvat a výsledek se èasem dostaví. Děkuji za rozhovor. 6
VÝVÌSKA AKCÍ Druhý letošní Hokejový turnaj Bobøí stopy Vyškov - 15.3.2008 Po úspìšném prvním turnaji prvního roèníku hokejových zápasù Bobøí stopy vás zve SPJF opìt do Vyškova na druhý letošní turnaj, který se uskuteèní na zimním Perpetuum vás dále zve na akce v programu Prase bez p r a s e t e 7.3. První jarní vandr 14.3. Promítání Španìlska 21.3. Ukrajina 28.3. Turnaj v piškvorkách 11.4. Promítání Norska 18.4. Splouvání Oslavy 25.4. Beach volejbal stadiónu kousek od nádraží. Kontakt: 723 910 085 (Rolf) Tábory Bobří Stopy V roce 2008 vás pøedbìžnì zveme na tábory 12. 26.7.2008 tábor Tauris (Tìšnov) urèený pøedevším pro úèastníky dlouhodobé hry Tauris 14. 26.7.2008 tábor na Pikárci u Køižanova, nejtradiènìjším ze všech táboøišś Bobøí stopy Východočeská pobočka SPJF vás zve na Perpetuum Vás zve na druhé a ještě lepší kofolové hry Dobrodružství v Jižní zemi na tábořiští Tři smrky u Ruprechtova. Kontakt: Jauvajz o víkendu 12. 13. 4. 2008 723 509 553 víkendovou hru pro kluky a holky KDY : 4. - 6. dubna 2008 KDE : Základní škola v Cerekvici nad Bystřicí ÚČASTNICKÝ POPLATEK : 40,00 Kč pro členy SPJF 50,00 Kč pro nečleny SPJF VĚK : do 17 let (výjimky povoleny) Sraz účastníků je v Pátek 4.dubna 2008 v 19:00 před budovou školy. Do Cerekvice se dostanete vlakem po trati 41 z Hradce Králové nebo Ostromeře. Z Brna, Pardubic a Hradce Králové bude zajišten dospělý doprovod. Nocleh bude zajištěn ve školní tělocvičně. V Sobotu bude zajištěna teplá večeře, jinak si jídlo a pití zajišťuje každý sám. K dispozici bude varná konvice. V sobotu i v neděli bude otevřen místní obchod s potravinami. VÝSTROJ : Spacák, karimatka, přezůvky, tužka, papír, hudební nástroj, šátek a svíčka. Samozřejmě se hodí i KPZ. Prosíme zájemce aby se hlásili do 25.3. 2008 Více informací na tel. 776 256 272 (Svišt) nebo klub. První letošní Fotbalový turnaj Bobøí stopy Bedøichov 17.5.2008 Již tradièní fotbalové klání libovolnì složených týmù, podruhé v historii na lesním høišti nad Bedøichovem u Lysic na Vysoèinì. Pro zájemce z vìtší vzdálenosti bude zajištìno pøespání v klubovnì. Kontakt: 723 910 085 (Rolf) 7 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 jestrabi@seznam.cz.
KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 8 D á l k y v o l a j í P O U T N Í K Ů V P R Ů V O D C E P O T Á B O Ř I Š T Í C H Kráter - své nejoblíbenější tábořiště, ukryté ve zvláštní oblasti na pomezí Oderských vrchů a nízkého Jeseníka představuje Marek Skýpala - Winoga. Dnes se vám musíme s nìèím pøiznat. Skuteènì dlouho jsme váhali, zda máme psát také o táboøišti, které je našim srdcím nejbližší. Opravdu Kráter je táboøištì našich snù, táboøištì, na kterém jsme prožili vskutku výjimeèné okamžiky. Nakonec jsme se ale rozhodli vyprávìt i o Kráteru, protože vìøíme, že jste skuteèní zálesáci. Kráter nám kdysi pøed léty ukázal Eda - èlen našeho skautského oddílu. Když jsem jej poprvé spatøil, musel jsem pokleknout a dlouho jsem nepr omluvil ani slovo. Mùj zrak se se zal í b e n í m t o u l a l po tom m í s t ì. K d y b y zde bylo ještì jezero, neváhal bych ani minutu a hned bych prohlásil, že už vím, odkud získal Jaroslav Foglar inspiraci k Chatì v Jezerní kotlinì. Kráter je kruhová sníženina s travnatým dnem. Okolo se vypínají skalní stìny vysoké 8 15 metrù. Uprostøed rovinky je pak skalka, na níž se tak krásnì leží a vyhøívá ve veèerním sluníèku. Místní lidé se domnívají, že se jedná skuteènì o kráter vyhaslé, pravìké sopky. Zálesáci tady táboøí od nepamìti a v jednom z koutù Kráteru je dokonce i bivak. Nad táboøištìm pak jsou rozlehlé louky, na kterých se bezvadnì hrají hry a na jihu se rozprostírá divoèina vojenského prostoru, která láká k prùzkumu. domù na horním konci Dolních Guntramovic. Strávit se tady dá jeden veèer, ale i krásných 14 dní, nudit se rozhodnì nebudete. Pokud byste tady ale chtìli táboøit delší dobu, domluvte se s majitelem pozemku, bydlí ve Staré Libavé, cestu vám každý místní ukáže. Nedaleko od Kráteru roste strom, kterému se øíká Zlatá lípa. Proè? Zaposlouchejte se do povìsti dávných dní: V roce 1758 byla svedena u Guntramovic velká bitva mezi pruskou a rakouskou armádou, v níž byli P r u s o v é poraženi. Dva vojáci pruské armády, kteøí byli pøi bitvì p o v ì ø e n i støežením plukovní pokladny, sledovali prùbìh bitvy ze svahu Èervené hory. Když zaèaly pruské oddíly v panice ustupovat k Domašovu, probudily se v jednom z vojákù ïábelské myšlenky a touha po penìzích. Dlouho neváhal, strhl z ramene pušku a svého kamaráda zastøelil. Poté vyloupil pokladnu a peníze zakopal v koøenech lípy, která na tom návrší rostla. Povìst má dvì zakonèení, podle první varianty se voják po válce vrátil, peníze vykopal a zakoupil si v údolí mlýn. Podle druhé varianty vojín padl ve válce a nikdy se již pro peníze nevrátil. V každém pøípadì lípa rostla a sílila a dnes je z ní mohutný, státem chránìný strom. Koupat se mùžete v nádherných rybníècích tìsnì pod pramenem Budišovky, pitnou vodu mùžete nabírat ve Staré Libavé z pumpy na návsi a nebo ze svatého pramene, který vyvìrá u posledních Jiná povìst vypráví, že po válkách vznikla poblíže Zlaté lípy døevaøská osada, v níž bydleli lesní dìlníci a jejich rodiny. Na místì se jim však nežilo dobøe, neboś se v noci ozývaly zvuky dávných
Obr. Jeden z jarních ohòù v Kráteru. bojù a na místech, kde padli nebo byli pohøbeni vojáci se objevovaly tajemné, mihotající se plaménky. Døevaøskou osadu proto opouštìla jedna rodina za druhou, až zanikla úplnì. Dnes jsou k nalezení pouze základy nìkdejších staveb. Najít Kráter není nijak jednoduché. Vydejte se z nádraží v Budišovì nad Budišovkou po modré znaèce ke Zlaté lípì. Odtud pak musíte jít šikmo pøes louku, asi 400 metrù jihozápadním smìrem. Pokud to nenajdete hned, nevzdávejte to, nádherné táboøení vám bude odmìnou! PØÍBÌH NA POKRAÈOVÁNÍ Těšili jsme se společně s vámi - čtenáři na další díl napínavého seriálu o Tondovi v klubu, ale zjistili jsme hroznou věc. Někdo nám sebral všechna pokračování. Nevzdali jsme se však a začalo shánění tolik kýženého textu. Šéfredaktorka Bublina se však někde ztratila a nezvedala telefon (později nám poslala zprávu z Říma, kam se vydala na svatou cestu, ale Tondu s sebou bohužel nevzala). Podařilo se nám však za pomoci Východočeské pobočky sehnat telefonní číslo na samotného autora - Topika. Ani tentokrát se nám však nepodařilo text získat, protože vichřice zpřetrhala vedení vysokého napětí a Topik nám tak nemohl poslat urgentní mail. Nabídku čtení celého příběhu do telefonu jsme raději odmítli, protože by se asi Topikovi stejně vybila baterka, kterou by neměl kde dobít. Zbývala poslední možnost - prohledat elektronický archiv Klubovního hlasatele. Vydali jsme se tedy v dešti do tajemné budovy označené písmeny CPS, ve které se nacházel terminál s připojením k archivu. A světe div se! Opravdu se nám podařilo příběh najít. Donesli jsme jej do klubovny a soubor otevřeli. Tonda v klubu TOMÁŠ MORAVEC TOPIK V ZASTOUPENÍ ÈÁPA 5. kapitola: Ještì všemu není konec Zjistilo se ale, že šotek řádil i tady. Soubor byl plný japonských znaků (vznikla malá hádka o tom, zda nejsou čínské, která ale utichla, když do redakce dorazily klobásy). Bylo tedy nutné jej překódovat. I to jsme na cestě za získáním textu dokázali a když jsme se chtěli začít radovat z úspěchu, zjistili jsme, že soubor končí čtvrtým dílem. Rozhodli jsme se tedy, že vám příběh o Tondovi v klubu tentokrát napíšeme sami a nezůstaneme tak my ani vy ochuzeni o náš oblíbený příběh: Kluci se s šátky na hlavách necítili dobøe a tak poprosili své prùvodce o periskop. Ti jim ho zapùjèili a tak mohli dál pokraèovat v cestì. Došli do parku, sedli si na lavièku a pozorovali periskopem, jak starší pán v igelitové bundì krmí holuby. Žrádlo nebylo moc chutné. Když už se zaèínali kluci pomalu nudit, zeptal se Balù prùvodcù: A co znamená ta zkratka VOP? To je hloupost, øekl nejstarší z nich, špatnì jste nám rozumìli, ve skuteènosti to znamená VUT. Proboha, øekl vydìšenì Balù. 9 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008
KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 10 Našláplé recenze Píše Hana soukupová Huhu Obálka: www.vrana.cz Obr. Richard David Bach: Jonathan Livingston Racek Pevnì urèené tradice, ztuhlý a nikdy se nemìnící øád, obyèejnost, prùmìrnost, kam se podíváte. Jídlo jako hlavní a jediný smysl žití. Tak takové je Hejno. Rodina Jonatnana Livingstona, jednoho z mnoha mladých rackù v nìm. A oproti tomu létání, volnost a svoboda, touha poznávat, být sám sebou, nalézat, nebýt stejný jako všichni. Co byste si vybrali? Jonathan se rozhodl objevovat, poznávat a nauèit se létat. Nauèit se létat? Vždyś každý racek umí pøece létat. Ano, ale létá pro získání jídla kde je požitek z letu? Pøekonávání svých vlastních hranic? Tohle všechno nemohou pochopit ti prùmìrní a obyèejní, a tak je Jonathan oznaèen psancem a vyhnán z Hejna, kam se už nikdy nesmí vrátit. Jonathana netrápila samota, ale to, že ostatní rackové odmítali otevøít oèi a vidìt. Dennì se nauèil nìco nového spát ve vzduchu, urazit mezi soumrakem a svítáním sto mil. Cena, kterou zaplatil za nauèení létání mu nevadila. Dostává se na další úroveò svého života, mezi racky, kteøí jsou stejní jako on a uèí jej svým dovednostem. Nejstarší z nich, Èang ho dovede k pochopení, že èlovìk je stejnì volný jako myšlenka. Dochází k poznání lásky a porozumìní. Když Èang odletí s tím, že ho již není tøeba, vrací je Jonathan zpátky k Hejnu a nachází vlastní žáky. Uèí je létat, ale hlavnì poznávatí svobodu. Mezi nimi vyniká Fletcher, jeho nejlepší žák. Jednoho dne ráno letí k Hejnu a pøedí své dovednosti. Jeden racek se zraní, ale i pøes to dokáže létat silou své vùle. A postupnì se k nim, Psancùm, pøidávají stovky mladých rackù, kteøí touží také takto létat a snaží se pochopit myšlenku Velkého racka. Hejno celé udivené sleduje, jak Fletcher ukazuje vysokorychlostní létání. Nezvládne rychlost a narazil by do skály, kdyby jej Jonathan nezachránil a ukázal mu další úrovìò svobody. Hejno nedokáže pochopit a z Jonathana je Ïábel, který je pøišel rozeštvat a znièit. S Fletchrem pøenášejí pryè... Jonahtan odlétá pryè. Fletcher se vrací k Hejnu a zaèíná svùj vlastní zápas s uèením. Nepøipomíná vám ten pøíbìh nìco? Knihu napsal americký spisovatel R. D. Bach a od doby vydání se jeho pøíbìh stal podobným kultem jako Exupéryho Malý princ. Každá z Bachových knížek vám mùže nìco dát a racek není vyjímkou. Je to pøíbìh, ve kterém se otvírá spousta otázek a myšlenek, aś už o životì, o sobì èi o druhých... Doporuèovala bych pøeèíst, protože kdo neèetl racka, jako by nebyl Richard Bach: Jonathan Livingston Racek Praha: Lyra Pragensis (1992) Pøeložil Zdenìk Hron
11 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Obr. ZIMNÍ TÁBOR BOBŘÍ STOPY: SEDM LET V TIBETU Musí tam být napsaný, že to napsal Čáp. Horským prùsmykem vedla nenápadná cesta a mrazivý vítr nám foukal do zad. Stanuli jsme na hranicích cizí neutrální zemì Tibetu, kterým se pro tentokrát stalo Slovensko. V kulminaèním bodì nestál žádný èhörten a tak jsme postavili alespoò malou sošku z kamenù coby pozdrav budoucím poutníkùm. V následujících dnech jsme mìli podobné vybudovat ve všech prùsmycích a na všech vrcholech, pøes které projdeme. 18. - 20. února 2008 Foto: Čáp Stejnì jako Heinrich Harrer jsme se vydali na 33. táboøe Bobøí stopy k posvátnému mìstu Lhase, v našem pøípadì místními nazývané Banská Bystrica. První noc nad Kasapulingem alias Myjavou jsme strávili v šestici neohrožených horolezcù a dobrodruhù pod pøístøeškem a noèní teploty nám daly tušit, že tato únorová akce bude ponìkud mrazivá. Následující dny jsme putovali støídavì pìšky pøes tibetskou náhorní planinu a pøekonávali dva horské høbety (masiv Èhangkjungly alias Považského Inovce a Òänèhenthangly neboli Vyšehradu), stopem, autobusem, vlakem a nakonec i netradiènì trolejbusem, neboś se nám nakonec podaøilo dosáhnout cíle. Po vzoru našich hrdinù rakouských horolezcù Petera Aufschneitera a Heinricha Harrera jsme p u t o v a - l i neznámými kraji èasto s nedostatkem jídla, pili vodu ze snìhu, stejnì jako oni i nìkteøí z nás nemìli dokumenty potøebné pro pobyt v cizí zemi a ke konci se nám nedostávalo penìz zachránilo nás až nìkolik maïarských forintových bankovek, které jsme našli v penìžence. Pøes veškerou nepohodu, zimu, hlad a vstávání o ètvrt na pìt ráno bylo cítit, že se na zimním táboøe sešli opravdu ti nejzdatnìjší z klubaøù Bobøí stopy (prùmìrný vìk byl 15 let) a nálada byla velice pøíjemná za celou dobu nebylo slyšet výraznìjší náøky a èasto jsme šli spát až když úplná tma znemožnila další postup. Do Lhasy jsme dorazili pátého dne v šest hodin ráno, špinaví, vysílení, hladoví a šśastní. Dokázali jsme pøekonat veškeré nástrahy, seznámili jsme se s cizí zemí, ochutnali èaj z máslem, nevidìli zatmìní mìsíce, prchali pøed policií, objevili nová zajímavá místa a vùbec strávili skvìlý týden na cestách. Na závìr nutno dodat, že v bodování zvítìzil Svišś 2, nejen protože si vedl dobøe ve šplhu po sádle a stavìní kamenných mohyl, ale hlavnì kvùli bodùm za konì podle staré rychlošípácké hry:»kdo uvidí konì, má bod«.
Text: Tomáš Dvoøáèek Ilustrace: Iva Kapounová - Kawi POKLADY SKAUTù Přinášíme vám první tři kapitoly z románu našeho čtenáře - stopaře Tomáše Dvořáčka z Valašského Meziříčí. Román je ve skutečnosti delší a Tomáš jej jistě zájemcům na požádání rád pošle. Redakce Klubovního hlasatele má Tomášovu adresu k dispozici. Kapitola 1 - Kronika To zas jednou šel skaut Béda u svého dìdy na jeho zajímavou pùdu. Zaèal hrabat v bednì a našel tam nìjakou knihu. Vypadalo to jako kniha. A tam bylo psáno: Kronika klubu Jasné srdce, kroužek Mladého hlasatele. Dìdovi nic neøekl. Bylo léto, vzal si lehátko, polštáø a deku a starou halogenku, aby mohl èíst tu knihu. Èetl: rok 1935, 25. èervna Založili jsme klub Mladého hlasatele, jmenujeme se Jasná srdce, klubovnu budeme mít na pùdì u Toma Kibka (Bédùv dìda). Vezmeme si pìt baterek, abysme svítili. A bednu na Mladé hlasatele. Za den udìláme volby vedoucího. Zaèneme celý klub sbírat poštovní známky. Já vezmu z domu album. Mùj dìda má i 43 let staré a chodí mu dopisy i z Rakouska. 27. èervna Volba vedoucího. Jsme jen tøi. Dva si na volbu vyberu já. Pøinesu prázdný koš, obálku a kus papíru. Mám si vybrat: Tomáš Kabožka a Karel Binù. Hodil jsem hlas Karlovi Binù. Kabožka nemìl prohráno, volíme každý rok. Objevil jsem modrou známku z roku 1919. Mám ještì nìjaké a album už skoro dochází. Ve fondu máme 25 Kès a to na všechny výdaje nestaèí. To Karlovi vtrhl do hlavy nápad: mùj kámoš umí pìstovat mandarinky (a pak Béda usnul). Ráno zase vstal a slezl dolù. Kapitola 2 - Rozpad klubu Jasná srdce Jeho nápad byl mandarinky vylisovat a dìlat z nich šśávu a prodávat ji po jedné korunì za ètvrt litru. Udìláme to tak: ètyøi koleèka, dvì tyèky, na každé dvì kola spojíme tyèkou. Tak jsme to zaèali dìlat. Za týden 23 Kès. Jenže Tomáše to pøestalo bavit, tak 30. èervna podal výpovìï. Klub skonèil po tøech dnech. Klub nebyl, ale my s Karlem jsme byli kámoši. A s tou sbírkou a Mladým hlasatelem jsme je dali do truhly a zakopali. Béda to už øekl dìdovi i o tìch známkách a on ho zavedl do obýváku a tam mu ukázal pùlku mapy toho pokladu a øekl: druhou pùlku má ten kamarád v Praze. A my jsme v Karlových Varech. Tak zaèal psát tomu kámošovi, vzal obálku a papír a psal. A øekl: dneska odeslat. Píše Petr Nihos: Drahý kámoši, píšu proto, že mùj kluk chce najít známky, tak Tì prosím, odešli pùl mapy. Karlovy Vary Za deset dní pøišel dopis s pùlkou mapy. Kapitola 3 - Komplikace Béda byl smutný, byl konec prázdnin a známky nenajde - škoda. Ale co, za deset mìsícù a budou zase prázdniny. Béda šel zase na pùdu a našel tam notes a v nìm bylo psáno: 1. záøí 1936 Dneska je tábor u Èerné øíèky. Jede 23 holek a 31 klukù. Táboøíme v údolí, kde teèe øeka Ohøe. Máme s sebou tucet stanù a pìt kol. Bodování zaèíná 2. záøí v osm hodin u táboráku. Zùstaneme na táboøe do 17. záøí. Dnes je bobøík mlèení. Musí se držet pìt hodin. Pokud se to podaøí, tak jeden bod, jinak ostuda! Béda pomohl dìdovi na zahradì, protože byl u nìho na prázdninách. Vytahal mrkve, brambory. Jeho dìda je dobrý kuchaø a uvaøil bramborovou polévku. Béda ji mìl rád, že snìdl celý talíø a upekl perník. Béda se šel s dìdou koupat, protože bylo 30 C. Ale ani slovem se nezmínil o kronice. Myslel si, že to bude lepší. Byl zase veèer, Béda vylezl na pùdu, pøikryl se a èetl: 5. záøí KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Den hry o totemy a jeskyni. Vedoucí øekl: teï si zahrajeme hru o totem. Pravidla: totem je jeden metr vysoký a váží pìt kg. Každý hráè dostane pìt životù. Polovina tábora bude pøedstavovat kmen vzbouøených Siuxù. Druhá pùlka vojáky, kteøí hledají totem. Indiáni mají také pìt životù. 12
Každý hráè má pìt životù. Mùže se pálit jen papírovýma koulema. Kdo je zasažen, tak støelci dá jeden život. Když mu dojdou životy, tak vypadává. Každý má 85 míèkù. O 63 minut pozdìji jsme objevili jeskyni a tam totem, tak jsme vyhráli. Vedoucí nám dal sedm bodù. Hahá! 10. záøí - den bobøíka síly Dneska jsem vstal v šest hodin a sedm minut. Vedoucí øekl: tento den je den bobøíka síly. Každý si vezme bágl, naloží 12 kg kamení a ponese ho dvì hodiny. Veèer byl táborák, opekli jsme brambory a špekáèek. Já jsem šel spát v deset hodin, ale pak jsem èetl èasopisy: Správný kluk a Mladý hlasatel. Klub Jasná Srdce! Béda se šel projít mìstem. Zabrousil do temné ulièky a uvidìl boudu. Najednou se objevil chlapec kolem jedenácti let a øekl: Co tady dìláš! A dodal: Tak já Tì vezmu do boudy a øekl: Tohle je naše klubovna. A Béda øekl: nemohu se k Vám pøidat? Ten kluk se jmenoval Ondra. Ondra øekl soudnì: ANO! Klub vyslechl Bédu, vykopali známky a utržili 457 Kès. SMS ANKETA Ahoj klubaøi, máme tu bøezen a další kolo SMS ankety. Nebudu vás dlouho napínat a ihned na vás vybalím bøeznovou otázku: 3 2 1 JAK JSTE PROŽILI LETOŠNÍ 29. ÚNOR? DEN, CO MÁME POUZE JEDNOU ZA ČTYŘI ROKY? BYL PRO VÁS ZROVNA TEN LETOŠNÍ NĚJAK VÝJIMEČNÝ? Èím více tupostí pošlete, tím lépe - tentokrát budeme udìlovat bonusový bod i za originalitu odpovìdi. Hádanka Následující hádanku pøipravila pro bystré ètenáøe Klubovního hlasatele Huhu. Všem, kteøí správnì urèí, o èem se v hádance mluví, pošle Huhu malou odmìnu: A jak vypadá dosavadní poøadí? Na 1.-5. místì máme tyto kluby, které získaly prozatím shodnì po jednom bodu: 291. KBS Ostré šavle, 315. KBS Žlutý ètyølístek, 276. KBS Modré šípy, 325. KBS Tygøí dráp, 306. KBS Støíbrná letka. Jde to vodou, nešplouchá to, kam si stoupne, zmizí bláto. Jde to lesem, nešustí to, co mokrého, usuší to. Mìjte se jarnì a užívejte si tøetí mìsíc roku 2008. Své odpovìdi na sms anketu posílejte na èíslo 776 754 445 (Renèa) nebo zdarma z www.vodafone.cz. Pøipravila Renèa. 13 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008
text: Hynek Cígler ZE SEVERNÍ STRANY Myslíte si, že je ostuda, když klub nemá svoji vlastní klubovnu? Určitě ne. KLUBOVNA I naše Hvìzda Severu se nìkolik let protloukala svìtem jako bezdomovec. V létì to nièemu nevadí. Mùžete se scházet na høišti, na dvoøe, v parku. Kolik se toho dá venku dìlat, když je teplo venkovní hry jsou lepší než ty v místnosti, venku se jezdí na kole, bìhá se, mùže se lozit po stromech. Když je opravdu krásnì, mùžete si sednou do parku na zem, nebo do korun košatého stromu, a psát tam klidnì i kroniku. Bylo by škoda sluneèné odpoledne prosedìt v místnosti! Horší to je, když se ochladí nebo zaène pršet. Pak je dobré schovat hlavu do tepla útulné klubovnièky. Dobøe ale poslouží i byt nìkoho z vás. My jsme se scházívali vždy na støídaèku u nìkterého z našich èlenù. Všechny klubovní vìci jsme mìli schované v jedné ze zásuvek pracovního stolu staèilo je jen pøi zahájení schùzky vytáhnout a stùl posunout doprostøed místnosti, kde mìl pro nás výhodnìjší polohu. Nìkteøí z nás mívali na zdech také nástìnky. Pokud si chcete svoji nouzovou klubovnu v bytì vyzdobit, mùžete použít pøímo stìny pokoje (dovolí-li vám to rodièe!). Má to tu výhodu, že v klubovnì potom i spíte! Když ale chcete èas schùzky odlišit od zbytku týdne, je dobré napøíklad klubovní tabulky a papíry pøilepit k nástìnkám, které u vás bìžnì visí, z druhé strany. Pøi schùzce je pak už jenom obrátíte naopak a hle: klubovna je hotová. I tak je ale dobré zkusit sehnat vlastní klubovnu, která bude jenom vaše a nikdo vám do ní nebude nechodit. Zeptejte se rodièù a pøíbuzných a po 347. KBS Modrá hvìzda, Køtiny ve své klubovnì. KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Obr. proste je, aś se zeptají i svých známých a kamarádù nebo kolegù z práce. Staèí vám malá místnost ve sklepì nebo na pùdì, obèas i nevyužívaný pokojík u nìkoho doma. Èasto se dá také dobøe využít staré prádelny. Bydlíte-li na menším mìstì nebo na vesnici, spousta domù má na svých zahradách a dvorcích rùzné altánky, pøístìnky, pøístavky èi zahradní domeèky. Ty jsou vùbec úplnì nejlepší. Topí se v nich zpravidla v kamínkách døevem, jsou malé, útulné, a celý domeèek je potom váš a mùžete si s ním dìlat skoro co chce. Navíc staèí otevøít dveøe a jste venku, v pøírodì. Také nikoho nebudete rušit pøi pozdních, veèerních schùzkách. A ještì je jedna možnost. Zkuste se zeptat u vás ve škole, zda-li by vám nepùjèili jednu místnost ke schùzkám. Èasto bude pan øeditel rád, že dìláte mimo školu nìco smysluplného! S tím je totiž také potøeba poèítat mnoho lidí vám nebude chtít pùjèit místnost, protože se budou bát, že jim v ní budete dìlat hluk. A je to také pravda. Aś chcete nebo ne, klubovna je vždy místem køiku a dupotu. I tak ale zkuste vašim dobrodincùm slíbit, že budete naprosto urèitì potichu, a že jim s nìèím pomùžete. Tøeba dojdete nakoupit, vyvenèíte psa nebo zametete na chodbì. Já osobnì ale nemám rád, když se za klubovnu musí platit penìzi, byś by šlo o malinkou èástku, kterou byste klidnì i rádi dali. Jednak je ctí každého klubu, že má klubovnu zadarmo nebo jen za pomoc, za druhé to svìdèí o jejím majiteli, že mu jde o peníze a ne o to, aby vám pomohl. To by do budoucna mohlo pøinést ještì nìjaké problémy, pokud daného èlovìka dobøe neznáte. A až budete nìkde prosit o klubovnu, kde vás moc neznají, mùžete s sebou vzít na ukázku kroniku, vlajku a další klubovní vìci. Lidé uvidí, že skuteènì máte smysluplnou èinnost a že u nich nebudete dìlat nepoøádek. Mohli by se tøeba bát, že se chcete scházet kvùli kouøení a pití alkoholu. Vezmìte s sebou tøeba i Klubovní hlasatele nebo další vìci, které vám SPJF posílá. Jednak udìláte Sdružení dobrou reklamu (a ta je potøeba poøád!), za druhé lidem více pøiblížíte klubovní myšlenku a tøeba vám pak radìji pomohou. A jak vyzdobit klubovnu, pokud ji už máte... to se dozvíte zase v pøíštím èísle. Námìty na pøíští pokraèování pište na náš e-mail: klubovni.hlasatel@spjf.cz 14
15 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Obr. Díváš se na hvìzdy a urèuješ správný smìr. Tvá cesta míøí na jihovýchod, do oblasti horských jezer. Už nìkolik dní procházíš horskými stezkami pøes prùsmyky. A koneènì dnes ráno chvíli po východu slunce vidíš pøed sebou velikou kotlinu a trávnaté plánì až po obzor... Náhle jsi pln elánu a v žilách ti proudí energie, únava pøedešlých dnù je zapomenuta. Rozebíháš se dolù, do velké kotliny. Bìžíš a bìžíš, rychle a vytrvale jako vlk a po nìjaké dobì uzøíš pøed sebou podivné obydlí z cihel z trávy a kus za ním úhledný srub. A zároveò uslyšíš výkøik, dìsivý a strašný. Z chýše vybìhne goblin a mrští po tobì oštìpem! Mrštným úskokem se oštìpu vyhýbáš a bleskurychle tasíš krátký meè. Nìkolik hbitých, dlouhých skokù a jsi u goblina. Ten mezitím vytrhl z provazu kolem bokù zavìšený døevìný kyj. Rozpøahuje se na tvojí hlavu, ty však srážíš svojí èepelí kyj stranou a probodneš mu hruï. Goblin klesá k zemi s pøíšerným RIKITANOVA chroptìním. Od srubu bìží další goblin a máchá velkou sekerou. Blíží se k tobì, ale ty jdeš do skluzu k zemi, sekera ti prosviští nad hlavou a tvùj rychlý sek otevírá goblinovi bøicho. Ještì, že ty potvory nemají zbroj, jen nìjaké hadry, øíkáš si. Goblin sténá na zemi v posledním tažení a ty vbíháš do srubu, odkud zní bojový ryk a zvuky šarvátky. Jdeš právì vèas! Vevnitø leží na podlaze dvì tìla goblinù a další dva zápolí s vysokým hbitým chlapíkem. Tøetí stvùra, 1. Vyjmenuj nejdůležitější táborové stavby a popiš k čemu se používají a jak jsou náročné na stavbu. Toto doplň náčrtky. Podílej se osobně na nějaké táborové stavbě. 2. Spaní venku v přírodě, tzv. pod širákem. Vyjmenuj, co budeš v takovém případě k přespání potřebovat. Přespi venku alespoň pět nocí pod širákem. Napiš stručně své dojmy a pocity, popřípadě zážitky z tohoto spaní. 3. Popiš různé způsoby rozdělávání ohně, vyzkoušej osobně nejméně tři z takto popsaných a poděl se o své zkušenosti z této činnosti. Zkoušej rozdělat oheň ze suchého a později i z mokrého dřeva. Vyrob si tzv. fakuli neboli pochodeň. Vyjmenuj co nejvíce různých druhů ohnišť,(nejméně pět), doprovoď nákresy. 4. Umíš vařit v přírodě. Zkoušej v praxi. Uvař čaj, polévku, hlavní jídlo. Zúčastni se zvláštní akce. 5. Dovedeš zbudovat nouzové přístřešky pro jednorázové přespání v přírodě. (Tzv. bivaky.) Popiš různé způsoby bivaků v létě i v zimě.(z různého materiálu, atd.) Doprovoď náčrtky.vyzkoušej si aspoň jednu noc přespat v bivaku. mohutný ork se napøahuje tìžkým palcátem na mužovu hlavu. Využíváš toho, že ork tì ještì nezpozoroval a sekáš meèem køížem pøes jeho mohutná záda. Tvá èepel otevírá velikou krvavou jizvu. Ork se s øevem otoèí a vrhá se zuøivì proti tobì. Tvá èepel nachází místo v jeho široké hrudi. Pøesto tì obrovský netvor sráží k zemi a sápe se ti po hrdle. Má snad jako koèka více životù? Mezitím zahlédneš jak gobliní tìlo proletí vzduchem a naráží na stìnu srubu, po které se sveze se zadunìním k podlaze, kde zùstane nehybnì ležet. Další zvuk, který zaslechneš již znáš. Je to praskání kostí. Následuje pád tìla na zem. Ork tì s nepochopitelným úsilím tlaèí k ZKOUŠKA zemi a škrtí. Má dìsivou sílu a tobì se zaèíná kalit zrak a cítíš, že brzy ztratíš vìdomí... Najednou se hlava orka otoèí na druhou stranu a jeho vaz zapraští. Ork se bezvládnì sune na zem. Muž ze srubu z tebe shazuje tìžké tìlo a podává ti ruku, naèež tì opatrnì zvedá do stoje. Ohmatáváš si bolavé hrdlo a zachraptíš: Kdo jsi? Muž súsmìvem odpoví: Jsem Rikitan a dìkuji ti za pomoc. Pochopíš, že jsi nalezl dalšího uèitele. Vysvìtluješ mu tedy své poslání a další okolnosti své cesty. Ano, budu tì rád uèit dovednostem, kteréznám. Za hodnì ti vdìèím, udìlej si pohodlí a já ti pak øeknu o úkolech a zkouškách, které tì èekají, øíká ti Rikitan.
KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 16 Obr. AHOJ KAMARÁDI, ti, kteøí z vás èetli bøeznový pøíbìh nebo alespoò komiks, už jistì ví, že na planetì Tauris došlo k významné události. Zásluhou vrchního technika Roberta Pamuka se totiž podaøilo zachytit slabý signál ze Zemì, který vysílá zprávu pro ztroskotance. Udejte polohu, vyšlete komunikaèní paprsek! znìla poslední slova ze Zemì, kde je již pøipravena záchranná kosmická loï. S pøijímáním zpráv není problém, ovšem opaènì je to složitìjší. Jak už víme, je potøeba postavit výkonný hyperprostorový vysílaè. Nìkteøí z vás již k tomu nemají pøíliš daleko, v nedávné dobì totiž do redakce došlo trochu více hlášení (dìkujeme, jedno lepší nìž druhé!), a tak se poøadí v naší dlouhodobé høe opìt zmìnilo a zdramatizovalo. Jistì vás budou zajímat další úkoly. ČÁST ŠESTÁ 1. ÚKOL - PODIVNÉ ZVUKY (12 bodů)* V dobì pøijímání slabého signálu ze Zemì se vyskytly neobvyklé potíže s technickým zaøízením, které bylo vyøazeno z provozu stejnì tak jako zdroj elektrické energie. Na Zatopenou jeskyni pøipadl úkol pøinést retrakèní kondenzátor, který byl umístìn v nejvyšším patøe polyfunkèního domu, kde byl signál pøijímán. V dùsledku výpadku elektøiny pøestaly fungovat i vysokofrekvenèní ohradníky, takže na každém kroku èíhají tauriské chobotnice a to i v nìkterých èástech domu. Klubaøe tak èekala cesta plná plížení a naslouchání. Právì sluch bude teï vaším hlavním smyslem, který využijete pøi tomto úkolu. Každý klub zapojený do douhodobky, který poslal alespoò pøihlášku, obdržel cédéèko, na kterém je nìkolik zvukových záznamù. Sejdìte se nìkdy u nìkoho doma, ve škole a snažte se, aby se do úkolu zapojili všichni. Pokuste se odhalit co nejvíce zvukù tím, že nám napíšete, co zvuk vyluzuje. 2. ÚKOL NOŠENÍ SOUČÁSTEK (až 16 bodů) Situace v polyfunkèním domì byla zoufalá. Bylo potøeba sehnat co nejrychleji všechny náhradní souèástky, nahodit elektøinu a opravit pøíslušná zaøízení døíve, než by mohly zaútoèit tauriské chobotnice. Zatímco Zatopená jeskynì hledala souèástky po polyfunkèním domì, nìkteré skupiny odvážlivcù musely v mrazivém poèasí bìžet do obytného modulu a nosit souèástky zpìt. Nyní bude dùležitá rychlost s jakou se
17 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Obr. vám podaøí celý proces zvládnout. Vaším úkolem bude co nejrychleji naplnit prázdnou pùllitrovou láhev vodou až po okraj. Láhev musí být vzdálená pøesnì 10 metrù od nejbližšího zdroje vody napøíklad okraje potoka, rybníka, výtoku studánky. Láhev a trychtýø musí být po dobu stopování musí být na místì. Úkol mùžete souèasnì plnit dva. Nesmíte však použít žádné prostøedky- další lahve, nabìraèky, kanystry apod. Jediná povolená pomùcka je zmínìný trychtýø. Které dvojici z vašeho klubu se to podaøí nejrychleji? Napište nám, jakých èasù jste dosáhli a jak jste postupovali. Více bodù mùžete získat, když tento úkol spojíte s klubovní výpravou a napíšete nám, co jste bìhem ní zažili. 3. ÚKOL - TEST (5 bodů)* Klub Zatopená jeskynì po absolvované cestì vesmírem a ztroskotání na zcela nové, neznámé planetì ví o vesmíru docela dost. Kolik toho však víte vy? Nìco snad napoví test Co víte o vesmíru?, který naleznete na této dlouhodobkové ètyøstranì. Za každou správnou odpovìï obdržíte pùl bodu, dohromady tedy 5 bodù. 4. ÚKOL - MOST NA MĚSÍC (12 bodů)*
Po veèer se baví èlenové Zatopené jeskynì všelijak. Klubovní schùzky, luštìní hlavolamù, sportovní aktivity v malé tìlocviènì polyfunkèního domu nebo ètení. V jednom z vesmírných èasopisù objevil Ríša zajímavý èlánek.. V nìm bylo psáno, že když èlovìk 50 x pøehne papír, tak bude mít papír takovou tloušśku, že dosáhne až na mìsíc. Ríša si vzal ihned papír a snažil se o tomto problému pøemýšlet. T e n t o úkol bude mít 2 èásti. V té první se snažte co nejvíckrát pøehnout papír a pak nám napište jak jste postupovali a kolik pøehybù jste zvládli. Papír mùžete použít libovolnì velký a tlustý. K pøehýbání mùžete užívat jakékoliv prostøedky vèetnì hydraulických lisù, ale papír musí zùstat vcelku. V druhé èásti se pokuste zamyslet, zda to, co si Ríša v èasopise pøeèetl, je vùbec pravda. Uvažujete, že má Obr. papír tloušśku 0,1 milimetru. Dále vám pomùže už jen bystrý úsudek a kalkulaèka. Pak nám napište vaše zjištìní o pravdì èi nepravdì a zdùvodnìte jej. 5. ÚKOL ( 20 bodů) Robert Pamuk jen s obtížemi ladil tachyonový pøijímaè, kterým zachytil zprávu ze Zemì od a d m i r á l a Vasilijevièe Globy. Nicménì zpráva, kterou zachytil, nebyla pùvodnì vyslána pøímo ze zemì. Admirál žádal o retranslaci to znamená, že každý, kdo signál zachytí, pošle jej znovu dál stejným smìrem. Tak se dosáhne toho, že s rostoucí vzdáleností tachyonový svazek neztrácí na síle; každá vìtší kosmická loï nebo obydlená planeta opìt zvýší sílu signálu. Obtíž ale bývá v tom, že pøíruèky a smìrnice pro standardní vysílání nebývají pøíliš jednoduché a obèas je opravdovým oøíškem pøijít za zpùsob, jakým je zpráva zašifrovaná. 352. KBS Tygøí dráp pøi výrobì planety Tauris. KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 R e t r a n s l a c e signálu bude i vaším úkolem. Níže je uveden signál, který jste dostali, a musíte jej poslat dál. Adresát je skryt 18
Obr. v kolonce urèení, zpráva je uvedena pod ním. Pøed její zaèátek ještì uveïte èíslo a kód vašeho klubu (napø. 211. KBS nebo 35. BT). Nemusíme upozoròovat, že zprávu musíte poslat nešifrovanì! A pokud vyluštíte pouze èást zprávy, pošlete alespoò ji. (Malá rada: zkuste si pomoci moderní technikou...) adresát: 777032183 zpráva: 7 666 9999 666 777, 9999 55 666 88 7777 55 2!**4/1+5/3+1/5+1/2+1/1+3/3+5/1=5/5+5/ 1+5/2+5/1+4/4+5/4+5/1=4/1+5/1+5/2+3/1+3/ 2+1/1+5/4+5/1!**IPEOF TUFTUJ! Vyhodnocení 4. úkolu prosincové etapy Křížovka. Tento úkol s hvìzdièkou jsme výjimeènì prodloužili, protože pøed mìsícem ho do uzávìrky Hlasatele nikdo nesplnil. Nakonec tajenku úspìšnì vyluštili 352.KBS Tygøí dráp, 24. DK Ètyølístek, 313.KBS Klub Velkého tygra, 355.KBS Žlutý kvítek, 310. KBS Havíøovská dvojka a 306. KBS Støíbrná letka. Vyluštìná køížovka od Tygøího drápu je na pøedchozí stranì. ŠALINĚNÍ VELKý ZáVOD V MHD PRO VEøEJNOST 29. února 2008 Letošní rok nám pøinesl jeden rok navíc Nabízí se otázka, jak tento den zajímavì využít Jihomoravská poboèka SPJF (Perpetuum) na tento den uspoøádala závod linkami MHD v Brnì nazvaný Šalinìní. O co vlastnì šlo? Svézt se co nejvíc linkami (aś už vlakù, tramvají, trolejbusù, autobusù èi dokonce lodí), vystoupit na co nejvíce rùzných zastávkách, projet nejvìtší poèet tarifních zón, navštívit pøi své cestì nìkteré z dvaceti bonusových stanic, ale i také nepøijít pozdìji než za tøi hodiny, kdy hra konèila. Jak závod probíhal? Sraz byl v 15:30 16:00 u obelisku na Denisových sadech. I pøesto, že celý den poprchávalo, pøišlo na sraz k závodu 35 úèastníkù, kteøí obdrželi dokumenty ke høe a dárky od firmy Kordis. Úderem ètvrté se všichni V lednové etapì jsme zapomnìli napsat hvìzdièku k 1. úkolu Zapomenuté souhvìzdí a 3. úkolu Události na Taurisu. Nìkteøí ho máte již splnìný, pro ostatní platí, že tyto úkoly mùžete plnit jen do konce bøezna. 3. úkol: Události na Taurisu (8 bodù) PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ KE DNI 29. 2. 2008: Prùbìžné poøadí a hlavnì poèet staveb se díky rekordnímu poètu došlých hlášení v jednom mìsíci opìt výraznìji zmìnilo. Nejvíce druhù staveb (už 16) mají opìt klubaøi z 310. KBS Havíøovská dvojka. Po tøinácti stavbách mají 352.KBS Tygøí dráp a24. DK Ètyølístek (13) a ètvrtá je 306. KBS Støíbrná letka (12) Na páté místo se po skvìlém hlášení posunul ze zadních pozic 313.KBS Klub Velkého tygra (10). Následuje 339.KBS Zatopená jeskynì, 355.KBS Žlutý kvítek, 299.KBS Tøi klíèe, 338.KBS Whook, 333. KBS Tajemná koèka a 344. KBS Trojèata. Ostatní kluby mají na Tauriské pláni 5 a ménì Na stranách 16-19 jsou použiti hlášení a staveb. Tabulku kresby klubů 352. KBS s celkovým poøadím Tygří dráp a 361. KBS najdete tradiènì Atlantis. v pøíloze. rozešli èi rozbìhli rùznými i stejnými smìry, každý se s svým plánem, jak pøi høe postupovat. A tak byly následující tøi hodiny k vidìní rùzní blázni, kteøí strkali do oznaèovaèù jízdenek papírky, zapisovali si èísla linek, zastávky, kde vystoupili, i aktuální èas, nebo jak únavou usnuli a projeli celou traś až zpátky na koneènou Pøed sedmou zaèali pøibíhat úèastnici opìt na Denisou sady. Z pùvodního poètu jich závod dokonèilo 30, ale jeden nich byl diskvalifikován, protože to byl Stopaø. Teï už jen zbývá dodat, jak závod dopadl. Na prvním místì se umístil závodník s pøezdívkou Šohaj 2, na druhém Revizor a na tøetím Mordy. Myslím si, že se akce vydaøila, setkala jsem se se spoustou pøíznivých ohlasù od úèastníkù a mìla by se urèitì zase nìkdy znova uspoøádat. 19 KLUBOVNÍ HLASATEL 3/2008 Napsala Kawi.