BEZPEČNOSTNÍ ČINNOST Střelecká příprava

BEZPEČNOSTNÍ ČINNOST Střelecká příprava Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Na vzniku této studijní opory se podíleli: Jiří Lehký Studijní oporu zajišťuje: Střední odborná škola ochrany osob a majetku s.r.o. Karviná 2011

OBSAH Strany Seznam použitých značek, symbolů a zkratek... 1 1 SPECIÁLNÍ ČÁST-STŘELECKÁ PŘÍPRAVA... 4 1.1 Historický vývoj zbraní... 5 1.2 Konstrukce nábojů a jejich hlavních částí... 13 1.1 Konstrukce a principy činnosti jednotlivých zbraní, hlavní části zbraně... 16 1.2 Bezpečnostní opatření při zacházení se zbraněmi... 18 Kontrolní otázky... 23 Literatura... 23 Seznam obrázků Obrázek 1- Doutnákový zámek.... 7 Obrázek 2 Píšťala.... 7 Obrázek 3 Hákovnice.... 8 Obrázek 4 Arkebuza.... 8 Obrázek 5 Tarasnice.... 9 Obrázek 6 - Houfnice.... 10 Obrázek 7 Kolečkový zámek.... 11 Obrázek 8 Křesadlový zámek.... 12 Obrázek 9 Náboje s kolíčkovým zápalem - Lefaucheux.... 13 Obrázek 10 Zápalková slož - Flobert... 14 Obrázek 11 Zápálková slož Berdan.... 14 Obrázek 12 - Zátravka (Zátravky).... 16

Seznam použitých značek, symbolů a zkratek Průvodce studiem, kapitolou Průvodce kapitolou, textem, podnět Shrnutí Výstupy z učení Čas potřebný ke studiu Kontrolní otázka Samostatný úkol Test a otázka Řešení a odpovědi, návody Korespondenční úkoly Zapamatujte si Řešený příklad Definice Úkol k zamyšlení Část pro zájemce Další zdroje 1

VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory Budete umět: Budete umět Orientovat se v základních oblastech bezpečnostní činnosti Vysvětlit základní principy fungování vybraných bezpečnostních sborů Rozlišit úkoly, oprávnění a povinnosti jednotlivých bezpečnostních sborů Popsat úkoly jednotlivých bezpečnostních sborů a cizinecké policie Orientovat se v jednotlivých pojmech evropského práva Orientovat se v schengenské problematice Orientovat se v IZS Získáte: Získáte Základní znalosti v oblasti činnosti PČR, Obecní policie, Vězeňské služby a dalších bezpečnostních sborů. Základní znalosti o Evropské unii a Schengenského acqui z hlediska bezpečnostní činnosti. Budete schopni: Budete schopni -Orientovat se v základních právních dokumentech vztahujících se k bezpečnostní činnosti - Aplikovat získané vědomosti v praxi ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 60 hodin studium textu 20 hodin práce při vyhledávání a doplňování látky v rámci bezpečnostní činnosti 2

PRŮVODCE STUDIJNÍ OPOROU Oporu si lze průběžně doplňovat na základě studia doporučené literatury a vlastních zkušeností a tak si vytvořit vlastní studijní materiál, který vám bude vyhovovat v přípravě, zejména pak k maturitní zkoušce Vysvětlení činnosti bezpečnostních sborů, evropské integrace a schengenského acquis Nenajdete zde znění jednotlivých zákonů ve formě sbírky zákonů, vztahujících se k činnosti bezpečnostních sborů Postup při studiu Co zde najdete Co zde nenajdete Otázky k textu mají kontrolní funkci vzhledem k pochopení textu. Konkrétní úkoly budou zadávány jednotlivými vyučujícími Otázky textu Úkoly 3

1 SPECIÁLNÍ ČÁST-STŘELECKÁ PŘÍPRAVA VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu této kapitoly Budete umět: Budete umět Vysvětlit historický vývoj zbraní Principy a činnost palných zbraní Získáte: Získáte Základní přehled o činnosti zbraní Základní přehled o některých druzích zbraní, které používají bezpečnostní sbory Budete schopni: Budete schopni Orientovat se v hlavních částek zbraní Orientovat se v konstrukci nábojů Orientovat se v bezpečnostních opatřeních při manipulaci se zbraněmi ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 10 + 2 hodiny k samostudiu KLÍČOVÁ SLOVA Zbraň střelná, hlavní části zbraně, konstrukce nábojů, bezpečnostní opatření PRŮVODCE KAPITOLOU Střelecká příprava 4

XII. Speciální část střelecká příprava 12.1 Historický vývoj zbraní 12.2 Konstrukce nábojů a jejich hlavních částí 12.3 Konstrukce a principy činnosti jednotlivých zbraní, hlavní části zbraně 12.4 Bezpečnostní opatření při zacházení se zbraněmi 1.1 Historický vývoj zbraní Předpokladem pro rozvoj palných zbraní se stal vynález střelného prachu (přelom prvního tisíciletí Čína, do Evropy se dostal s mongolskými vpády ve13.století). prach. Roku 1320 Berthold Schwartz mnich z německého Freiburgu popisuje černý střelný Černý střelný prach (dýmný) složení: ledek - dusičnan draselný (75%), síra (10 %), dřevěné uhlí 15 %). Nevýhody: Snadno navlhne. Při střelbě silně dýmá. Velké množství povýstřelových zplodin zanáší hlaveň a mechanizmy zbraně. 5

První palné zbraně Vznik palných zbraní je v Evropě datován do poloviny 14. století, kdy již byly známé ve většině významných zemích. Jejich objev znamenal převrat ve vývoji vojenství a konec nadvlády obrněné jízdy. U nás první dochovaná zmínka je z roku 1373, kdy byl mezi měšťany Starého města pražského přijat puškařský mistr Jindřich. V počátku se mezi ručními palnými a dělostřeleckými zbraněmi nerozlišovalo, ale v první čtvrtině 15. století došlo k prvnímu zdokonalení - začaly se prodlužovat hlavně, lomit pažby, objevila se mířidla apod. Důležité pro vývoj palných zbraní u nás byly samozřejmě husitské války. Do tohoto období se z ručních palných zbraní řadí hlavně píšťaly a hákovnice (podle některých teorií slovo "pistole" pochází právě z českého výrazu píšťala). Doutnákový zámek se objevuje v druhé polovině patnáctého století a je zřejmě první spoušťovým mechanizmem k zapálení prachu v zátravce. Postupně se vyvinuly tři základní typy zámku, používané od patnáctého do sedmnáctého století. Prvním z nich je serpent, kde se mechanizmus skládá z raménka tvaru S, které se otáčí kolem svého středu po straně pažby u zadní části hlavně. V horní části raménka je uchycen kus provazu impregnovaného hořlavou látkou a na jednom konci zapálený (doutnák). Dolní část raménka slouží jako spoušť. Při stlačení se zapálený doutnák skloní a zapálí malé množství prachu nasypaného na vodorovné pánvičce umístěné v zadní části hlavně u otvoru ve stěně nábojové komory. Po vznícení prachu na pánvičce vyšlehne plamen zátravkou a zapálí prachovou náplň v hlavni. Druhým typem je doutnákový zámek s pružinou, u níž je skřipec s doutnákem v pohotovostní poloze pod stálým tlakem pružiny a stlačením páky na dolní části pažby se uvolní a skloní k pánvičce. Celé zařízení je umístěno na podlouhlé desce zasazené do pažby ze strany a označované jako zámková deska. Uvnitř je skřipec spojen s vloženou pákou, na niž působí pružina. Závěrečným zdokonalením doutnákového zámku, bylo zavedení spouště, která se objevila v poslední čtvrtině patnáctého století. Má již moderní podobu s lučíkem a působí ve svislém směru na pravoúhlou spoušťovou páku, která otáčivým pohybem pod vlivem pružiny skloní skřipec k pánvičce. 6

Vývoj doutnákového zámku umožnil vojáku či lovci sledovat při střelbě cíl namísto pánvičky, jak tomu bylo při ručním přiložení doutnáku. Měl však také své nevýhody. Doutnák musel neustále hořet, což bylo v sousedství prachu nebezpečné a jen obtížně jej šlo používat za vlhkého či větrného počasí. Obrázek 1- Doutnákový zámek. Píšťala - železná hlaveň s tulejí byla nasazena na dřevěné násadě, kterou držel střelec v podpaží. Byly kovány ze železa nebo lity z mědi či bronzu. Píšťaly mívaly poměrně krátkou hlaveň vnitřní světlosti 15-25 mm. Světlost komory od hlavně se nelišila Střelný prach se nabíjel zepředu a v hlavni se zapaloval otvorem pomocí žhavého železa, zapálené třísky nebo luntu - doutnáku. Střelba byla samozřejmě velmi nepřesná a nevelký účinný dostřel sotva přesahoval vzdálenost 100 metrů. Obrázek 2 Píšťala. 7

Hákovnice - poněkud větší než píšťala a to i ráží (26-30 mm), jejich prachová komora měla menší světlost než hlaveň. Hákovnice měly na dolní části hlavně vpředu hák k zaklesnutí na hradbě či za okraj vozu, štít nebo jinou podporu, sloužící ke zmírnění zpětného nárazu. Později se objevují i hákovnice s doutnákovými zámky. Obrázek 3 Hákovnice. Arkebuza - ruční palná zbraň s doutnákovým, později kolečkovým zámkem. V době svého vzniku, ve 14.- 15. stol., vlastně "dělo s hákem". Měla střední ráži a byla kratší a lehčí než mušketa. Používala se asi do poloviny 17. století. Obrázek 4 Arkebuza. 8

Tarasnice - Tarasnice je dlouhá puška s ráží okolo 5 cm a s účinným dostřelem 250-300 m. Hlaveň byla uložena na dřevěném loži, které již bylo opatřeno náměrovým zařízením, umožňujícím střelbu pod různým úhlem. Mezi tarasnice náležela i děla, zvaná pro svou délku v historických pramenech hady. Samotný název tarasnice vypovídá o jejím použití - její palebné postavení představovaly tarasy - roubené či bedněné stavby. Mohly to být nejen sruby na zdech hradů (proto se někdy vyskytuje i synonymum srubnice), ale i samostatná postavení v předpolí. Tarasnice se tak stala typickou stacionární, tedy pevnostní puškou, využívána však byla hojně i při obléhání. Obrázek 5 Tarasnice. Houfnice - v Čechách byla houfnice používána už v 15. století husity jako pohyblivé polní dělo. Bývala o něco kratší než tarasnice, ale s větší ráží, až do 30 cm. Používala se na nepřesnou střelbu do houfů, proto houfnice. Použita byla například v následujících bitvách: 1424 bitva u Malešova, 1427 bitva u Náchoda, 1434 bitva u Lipan a jinde. 9

Obrázek 6 - Houfnice. Kolečkový zámek - byl vyvinut počátkem šestnáctého století. Jeho složité součástky, pracující na stejném principu jako moderní zapalovače cigaret, jsou umístěny na rozměrné zámkové desce s kolečkem přibližně uprostřed, takže jeho horní okraj vyčnívá z otvoru na dně pánvičky. Před kolečkem je na přední části zámkové desky uloženo raménko se skřipcem, v jehož čelistech je sevřen kousek pyritu. Tento kohout je zespodu přidržován pružinou tvaru V. Zámek se napíná natažením pomocí klíče, který se nasadí na čtyřhran na ose kolečka a otočí asi o tři čtvrtě obrátky, až na vnitřní straně kolečka zapadne záchyt. Osa kolečka je spojena s hlavní pružinou krátkým řetízkem. Na pánvičku nad kolečkem se nasype prach a uzavře se kryt pánvičky. Před výstřelem se kohout sklopí nad kryt pánvičky a stiskne se spoušť. Kolečko se roztočí značnou rychlostí, kryt pánvičky se odklopí a kolečko vykřeše z pyritu jiskry, které zapálí prach na pánvičce. 10

Obrázek 7 Kolečkový zámek. Kolečkový zámek byl sice spolehlivý, ale složitý a tudíž nákladný. To bylo příčinou, proč nenahradil v běžném používání doutnákový zámek a zůstal vyhrazen zámožným lovcům a vybraným vojenským jednotkám. Na pánvičku nad kolečkem se nasype prach a uzavře se kryt pánvičky. Před výstřelem se kohout sklopí nad kryt pánvičky a stiskne se spoušť. Kolečko se roztočí značnou rychlostí, kryt pánvičky se odklopí a kolečko vykřeše z pyritu jiskry, které zapálí prach na pánvičce. Křesadlový zámek - byl nejvýznamnějším vynálezem až do vzniku zadovek na jednotné náboje s kovovou nábojnicí. Skutečný křesadlový zámek (v různých zemích existovala odlišná provedení) v podobě francouzského zámku se objevil kolem roku 1610 a obecně se rozšířil v polovině 17. století. Kryt pánvičky je kombinován s ocílkou v podobě téměř svislé destičky z tvrdé oceli na zadním okraji. Odklápí se kolem osy uložené těsně před pánvičkou a v otevřené nebo zavřené poloze jej udržuje pružina tvaru V, uložená pod krytem na zámkové desce. Raménko tvaru S, opatřené čelistmi s kouskem pazourku, se nazývá kohoutem a je svým dolním okrajem nasazeno na čtverhranném čepu. Uvnitř zámku se bicí pružina opírá o přední plochu čepu, zatímco do zářezů v jeho zadní části zapadá záchyt. Zářezy udržují kohout v napnuté nebo pohotovostní poloze. Při střelbě se nejprve na pánvičku nasype prach a zakryje se víčkem. Pak se natáhne kohout a následuje stisknutí spouště. Bicí pružina tlačí na čep kohoutu po stisknutí spouště, dojde k uvolnění záchytu, kohout dopadne 11

dolů a pazourek udeří na ocílku. Tím dojde současně k odklopení víčka a vykřesání jiskry a vykřesání jiskry a zapálení prachu na pánvičce. Obrázek 8 Křesadlový zámek. Zlom ve vývoji palných zbraní bitva u Hradce Králového v roce 1866 Rozhodující bitva se odehrála severozápadně od Hradce Králové u obce Sadová. Pruská armáda krále Viléma o síle 220 000 mužů (9000 padlo a bylo raněno) zde porazila spojená rakouská a saská vojska polního zbrojmistra Benedeka v počtu 215 000, z nichž v bitvě 43 000 padlo či bylo raněno. Porážkou u Hradce Králové a následným postupem Prusů na Vídeň bylo Rakousko donuceno uzavřít tzv. pražský mír. K bitvě u Hradce Králové se váže řada historických klišé. Tak například nebyla to největší bitva 19. století (tou byla bitva u Lipska roku 1813). Další omyly se vztahují k příčinám rakouské porážky. Často se uvádí, že hlavní její příčinou byla lepší zbraň pruské armády, legendární jehlovka Dreysova. Není to pravda. Zadovka systému Dreyse vzor 1841 byla jistě výbornou puškou, její výhodou - ve srovnání s rakouskou předovkou systému Lorenz vzor 1854 a 1862 - byla možnost nabíjení v jakékoliv poloze, tedy i vleže, a použití jednotného náboje, jenž umožňoval rychlejší střelbu. Rakouská předovka, byť ji bylo možné nabíjet pouze ve stoje, byla daleko přesnější a měla dvojnásobný účinný dostřel. Zkušený střelec (a těch bylo v rakouské armádě dostatek, neboť to stále ještě byla armáda profesionální, na rozdíl od pruské armády národní, tedy 12

shromážděné na základě odvodů a mobilizace), dokázal nabíjet poměrně rychle a krátké pušky Lorenz, určené pro zvláštní sbory bylo možné po určitém cviku nabíjet také vleže. První kulomet Gatlingův kulomet je jedna z prvních úspěšných realizací kulometu. Jeho konstruktér Richard Jordan Gatling sestrojil první prototyp v roce 1861 a v roce 1862 získal na tuto zbraň patent. Prosadil zejména používání jednotných nábojů s kovovou nábojnicí. Gatlingův kulomet byl tvořen několika hlavněmi s vlastní nábojovou komorou. Hlavně byly uspořádány symetricky kolem středové hřídele. Náboje se podávaly shora, trychtýřem nebo pomocí zásobníku, při pootočení svazku hlavní se náboj zasunul do prázdné nábojové komory, poté se vystřelil, vystřelená nábojnice se vytáhla a vyhodila. Střelec jenom otáčel klikou a pomocníci přisypávali další střelivo. Kulomet Gatling dosahoval kadence až 300 ran za minutu, záleželo to ovšem na rychlosti otáčení klikou. 1.2 Konstrukce nábojů a jejich hlavních částí Lefaucheux Casimir Francie, zkonstruoval náboje s kolíčkovým zápalem (1836) /nábojnice z lepenky, později kovové/. Obrázek 9 Náboje s kolíčkovým zápalem - Lefaucheux. 13

Flobert Francie. Zápalková slož je po celém dnu nábojnice. Nemá výmetnou náplň (střelný prach). Obrázek 10 Zápalková slož - Flobert. S. Berdan USA. Mezi vrcholem kovadlinky a dnem zápalky je zápalková slož. K zapálení slože dojde v důsledku tření způsobeného nárazem zápalníku na dno zápalky. Obrázek 11 Zápálková slož Berdan. 14

Definice Náboj: celek upravený ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně. v jeden celek. Nábojnice: válcové nebo tvarové pouzdro se dnem sloužící k sestavení všech součástí jiného efektu. Střela: předmět vystřelený ze střelné zbraně, určený k zasažení cíle nebo vyvolání Konstrukce náboje obecně Střela Nábojnice Prachová náplň Zápalka Zákon č. 119/2002 Sb. definuje složení náboje následovně: nábojnice zápalka nebo zápalková slož výmetná náplň střela 15

Ve dně nábojnice je vyvrtána dírka (jedna, dvě i více), které říkáme ZÁTRAVKA (ZÁTRAVKY) Obrázek 12 - Zátravka (Zátravky). 1.1 Konstrukce a principy činnosti jednotlivých zbraní, hlavní části zbraně Zákon č. 119/2002 Sb. definuje hlavní části střelné zbraně takto: hlaveň vložná hlaveň vložná nábojová komora rám 16

válec revolveru pouzdro závěru nebo tělo závěr Popis hlavních skupin Hlaveň Hlaveň je ocelová silnostěnná trubice, v níž se energie prachových plynů nebo stlačeného plynu přeměňuje v kinetickou energii střely a která navádí střelu v požadovaném směru na cíl. Uděluje střele otáčivý pohyb (rotaci), kolem podélné osy (jen u drážkovaného a polygonálního vývrtu, u paradoxu jen při střelbě jednotnou střelou). Rám a válec revolveru Rám zbraně ostatní součásti zbraně. - součást revolveru, ve které jsou uloženy nebo jsou na ní upevněny Tělo zbraně součást zbraně, ve které jsou uloženy nebo jsou na ní upevněny ostatní součásti. Závěr zařízení, které uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru, vysouvá náboj ze zásobníku, zasouvá ho do nábojové komory, přenáší energii z kohoutku na zápalku náboje, vytahuje prázdnou nábojnici. 17

Další části palných zbraní Mířidla jsou zařízení, sloužící k zamíření zbraně na cíl. Skládají se z mušky a hledí. Muška - přední část mechanických mířidel umístěná u ústí hlavně. Hledí - zadní část mechanických mířidel se zářezem, který se volí podle tvaru mušky, může být pevné nebo stavitelné výškově i stranově. 1.2 Bezpečnostní opatření při zacházení se zbraněmi Bezpečnostní pravidla pro manipulaci se zbraní Se zbraní manipulujte vždy jako s nabitou Bezpečné nabití zbraně provádějte takto: a) pistole 1. miřte zbraní do bezpečného prostoru s prstem mimo spoušť podél rámu zbraně, 2. zasuňte zásobník do těla zbraně, 3. v případě nošení náboje v nábojové komoře tento zasuňte do nábojové komory natažením závěru zbraně, 4. v případě postupu podle bodu u pistole vz. CZ 75 D vypusťte kohout na bezpečnostní ozub vypouštěcí pákou kohoutu, 5. uložte zbraň do pouzdra, 18

b) revolver 1. miřte zbraní do bezpečného prostoru s prstem mimo spoušť podél rámu zbraně, 2. vyklopte nábojový válec, 3. nabijte stanovený počet nábojů, 4. zaklopte nábojový válec zpět do zbraně, 5. uložte zbraň do pouzdra, c) ostatní zbraně pro bezpečné nabití ostatních zbraní poustupujte přiměřeně podle písmena a) s respektováním specifik konkrétní zbraně. Bezpečné vybití zbraně provádějte takto: a) pistole 1. miřte zbraní do bezpečného prostoru s prstem mimo spoušť podél rámu zbraně, 2. vyjměte zásobník ze zbraně a uložte mimo zbraň, 3. stáhněte závěr do zadní polohy, popř. jej v této poloze zajistěte, 4. pohledem do výhozného okénka zkontrolujte, zda je nábojová komora a zásobníková šachta prázdná; pokud se zde nachází náboj, vyjměte jej, 5. spusťte závěr do přední polohy, 6. za stálého míření do bezpečného prostoru stiskněte spoušť, 7. uložte zbraň bez zásobníku na místo určené k uložení zbraní, 19

b) revolver 1. miřte zbraní do bezpečného prostoru s prstem mimo spoušť podél rámu zbraně, 2. vyklopte nábojový válec, 3. pohledem do nábojového válce zkontrolujte, zda je prázdný; pokud se zde nacházejí náboje, vyjměte je a odložte mimo zbraň, 4. zaklopte nábojový válec zpět do zbraně, c) ostatní zbraně pro bezpečné vybití ostatních zbraní použijte přiměřeně postup podle písmena a) s respektováním specifik konkrétní zbraně. Zbraní miřte vždy pouze do bezpečného prostoru. Bezpečným prostorem se rozumí a. místo, kde střela při nechtěném výstřelu nebo ráně jistoty neohrozí život nebo zdraví osob, či kde nedojde k větší škodě na majetku, b. zařízení určené pro nabíjení a vybíjení střelných kulových zbraní. Je zakázáno manipulovat se zbraní pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek. Bezpečnostní pravidla pro ostré střelby: a. v prostoru střelnice jste povinni se řídit pokyny řídícího střeleb, b. v prostoru střelnice jste povinni dodržovat provozní řád střelnice, c. před zahájením a po ukončení střeleb proveďte vždy, na pokyn řídícího střeleb nebo cvičení, bezpečnostní kontrolu zbraně (čl. 2), zda je vybitá, d. při manipulaci se zbraní jste povinni dodržovat bezpečnostní pravidla pro manipulaci se zbraní, 20

e. ostré střelby lze provádět výhradně v předepsané výstroji a s předepsanou výzbrojí, f. ostré střelby lze provádět výhradně se sluchátkovými chrániči sluchu a ochrannými brýlemi v ochranné poloze, g. ochrannými brýlemi se pro účely tohoto pokynu rozumí brýle, které těsně přilehají k hlavě horní částí brýlí a svým tvarem umožňují ochranu zraku zepředu i z boku, jakož i účelné nasazení a použití chráničů sluchu, h. prst se klade na spoušť až při míření na terč; pokud zbraň směřuje mimo terč, nebo je s ní manipulováno, prst je mimo spoušť natažen podél rámu zbraně, i. je zakázáno nabíjet zbraň nebo zasouvat do zbraně zásobník bez pokynu řídícího střeleb nebo cvičení, j. je zakázáno mířit zbraní na osoby nebo mimo vymezený prostor střelby, k. je zakázáno manipulovat se zbraní nebo ji vytahovat z pouzdra, mimo prostory určené řídícím střeleb nebo cvičení, l. na místě určeném k čištění zbraní je zakázáno manipulovat s jakýmkoliv střelivem, m. je zakázáno střílet z poškozených zbraní nebo závadným či jiným než předepsaným střelivem, n. je zakázáno zahájit nebo vést střelbu v zakázaném směru střelby nebo po povelu k zastavení střelby, o. je zakázáno odkládat zbraň nebo předávat zbraň jiné osobě bez povelu řídícího střeleb nebo cvičení, 21

p. je zakázáno zúčastnit se ostrých střeleb pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, q. je zakázáno pohybovat se mimo určený prostor. Bezpečnostní pravidla pro suchý nácvik střelby: a. řídící cvičení je povinen dbát na dodržování pravidel bezpečnosti při vedení výcviku, b. každý, kdo se účastní výcviku je povinen důsledně plnit povely a pokyny řídícího cvičení, c. před zahájením výcviku je povinen řídící cvičení provést kontrolu vybití všech zbraní, včetně své vlastní zbraně; každý je povinen předložit ke kontrole všechny zbraně a všechny zásobníky, d. k výcviku lze použít pouze zbraně a zásobníky, které byly vedoucím cvičení zkontrolovány e. jakoukoliv manipulaci s ostrým nebo cvičným střelivem lze provádět pouze na povel nebo pokyn řídícího cvičení, f. jakékoliv přerušení výcviku a opuštění cvičebního prostoru lze uskutečnit pouze na základě předchozího souhlasu vedoucího cvičení; před opětovným zapojením se do výcviku musí každý účastník a řídící cvičení postupovat dle ustanovení písmena c), g. každý je povinen postupovat tak, aby svým konáním neohrožoval vlastní bezpečnost nebo bezpečnost ostatních osob, h. každý je povinen používat ochranné prostředky a dodržovat bezpečnostní pravidla stanovená výrobcem pro bezpečné zacházení s jednotlivými zbraněmi, municí a ostatním příslušenství 22

KONTROLNÍ OTÁZKY Kontrolní otázky 1. Stručně objasněte historický vývoj zbraní. 2. Vyjmenujte hlavní části náboje. 3. Vyjmenujte a charakterizujte hlavní části zbraně. 4. Uveďte bezpečnostní zásady při manipulaci se zbraněmi. DALŠÍ ZDROJE Literatura Zákon č.119/2002 Sb. o zbraních a střelivu. Ing. Emil Macura, Teorie střelby, Holešov 2009, Ing. E. Macura, P. Repka, Pracovní sešit střelecké přípravy, Holešov 2002. 23