Střelectví a balistika. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.

Transkript

1 Střelectví a balistika Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.

2 Pramen: Hanzal,V. a kol.: Velká myslivecká encyklopedie. CD-ROM, GRAND s.r.o. České Budějovice 2007, ISBN

3 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Střelná zbraň:... Palná zbraň:... Mechanická zbraň:...

4 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Střelná zbraň: zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu. Palná zbraň: je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie. Mechanická zbraň: je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie.

5 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Rozdělení Chladné zbraně: Palné zbraně:

6 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Rozdělení Chladné zbraně: tesák, luk, kuš, kopí, Palné zbraně: předovky zadovky

7 VÝVOJ LOVECKÝCH PALNÝCH ZBRANÍ Základ: vynález černého prachu na přelomu 1. a 2. tisíciletí v Číně. První ruční palné zbraně sahají do 14. století.

8 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Původně palné zbraně sloužily k vojenským účelům, k lovectví byly používány rámcově o 100 let později. Negativa prvních zbraní: nespolehlivost, nepřesnost, pomalé přebíjení, značná hmotnost => vznikl obor specializující se na lovecké zbraně, který řešil i specifika spojená s lovem (ráže; hmotnost; typy střel; myslivecká a lovecká kultura atd.) => v 16. století byla vyvinuta hlaveň s drážkovaným vývrtem (přesnost) Samozřejmě docházelo a dochází k prolínání obou oborů

9 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Zbraně nabíjené ústím hlavně předovky doutnákový zámek vynalezený před r. 1440

10 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Křesadlový zámek španělský francouzský

11 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ koncem 18. století objevena třaskavá rtuť a chlorečnan draselný => vznik zápalek 1820 perkusní zámek

12 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Doposud se jednalo o předovky: první snahy o zadovky v 2.½ 17.stol.; avšak problém v absenci jednotného náboje pro zrychlení nabíjecího cyklu 1.½ 19. století Dreyse vynalezl jednotný náboj pro jehlové pušky; materiál: papírový, či bavlněný smotek Perkusní zámek

13 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ náboje se zápalkou Lefaucheux (lefošky) Puškař Casimir Lefaucheux

14 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Francouz Flobert vynalezl jednotný náboj s okrajovým zápalem. Tento systém je používán dodnes - malorážka

15 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Náboj se středovým zápalem 1866 Američan Berdan, 1867 Angličan Boxer, Francouz Gevelot, tento systém se používá dodnes

16 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Ve 2.½ 19. docházelo k výraznému rozvoji zadovek, které postupně vytlačovaly předovky; převážná část konstrukčních řešení se využívají dodnes 70. léta 19. stol. lankasterky Od 80. let 19. stol. zdokonaleny opakovací zbraně (Mauser); samonabíjecí zbraně 1886 Alfred Nobel bezdýmný prach Konec 19. stol. hamerlesky (=bez kohoutů)

17 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Lancasterka Hammerleska (1887)

18 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ

19 BROKOVNICE Hlavní části brokovnice Brokovnice se sestává z těchto hlavních částí: hlaveň (příp. hlavňový svazek více hlavní) baskule (lůžko, s bicím spouštěcím a pojistkovým mechanismem) Další části brokovnice jsou: Pažba Předpažbí Příslušenství (kování - botka, úchyty řemenu)

20 BROKOVNICE

21 BROKOVNICE Broková hlaveň je rozdílné konstrukce od kulové. Nábojová komora, do které je vkládán náboj, přechází přechodovým kuželem do vodící části válcového vývrtu, který je hladký a bez drážek. Tloušťka stěny je proměnlivá a směrem k ústí se zpravidla zmenšuje.

22 BROKOVNICE Nábojová komora se dříve vyráběla o délce 65 mm, nyní většinou 70 mm nebo pro náboje Magnum i o délce 76 mm nebo výjimečně i 88 mm (t.j 3 1/2 palce pro náboje Supermagnum). Uvedené délky nábojové komory platí pro běžné ráže 12, 16, 20 a 28. Nábojová komora pro ráž.410 bývá vyráběna v délkách 50,7 mm nebo 63,5 mm a nebo 76 mm.).

23 Brokovnice - ráže LOVECKÉ ZBRANĚ BROKOVNICE

24 Brokovnice - ráže LOVECKÉ ZBRANĚ BROKOVNICE Ráž brokové hlavně je číslo udávající počet stejně velkých koulí odlitých z jedné anglické libry olova (453,59 g), které projdou lehce - suvně vývrtem hlavně.

25 BROKOVNICE Zvláštní ráže Flobertka - má hladkou hlaveň o ráži 4; 5,6; 6 a 9 mm. střílí se z ní nábojem Flobert s okrajovým zápalem. Střelu tvoří kule nebo broky.

26 BROKOVNICE Ptáčnice Ráž menší než 28 a větší než 9 mm.

27 BROKOVNICE Brokovnice - zahrdlení 1. Klasické zahrdlení 2. Zahrdlení typu zvon (Glocken - Choke) 3. Zahrdlení na špic (Spitzbogen Choke) 4. Skeet-zahrdleníč Komorové zahrdlení (Nischen - Choke) 6. Skeet-zahrdlení č. 2 (1/4 choke)

28 BROKOVNICE

29 BROKOVNICE Zahrdlení Označení Zahrdlení má průměr menší o Krytí v % Nezahrdlené IIIII Stejný po celé délce hlavně 30 Čtvrtinové 1/4 IIII 0,25 mm poloviční 1/2 III 0,5 mm 60 Tříčtvrtinové 3/4 II 0,75 mm 70 Plné 1/1 I 1 mm Zesílené plné 1,25 I* 1,25 mm 80-90

30 Krytí LOVECKÉ ZBRANĚ BROKOVNICE Zahrdlení brokové hlavně zhušťuje brokový shluk a ovlivňuje hustotu - rozptyl broků v terči. Tomuto rozptylu říkáme krytí brokovnice.

31 BROKOVNICE Měří se výstřelem do terče o průměru 75 cm na vzdálenost 35 m. Vyjadřuje se v % aříká nám kolik broků z celkového počtu broků v náboji zasáhlo terč. Krytí je tedy prostý poměr počtu broků, které zasáhly terč, ku počtu broků v náplni náboje. Počet broků v terči Krytí v % = X 100 Počet broků v náboji

32 BROKOVNICE Krytí se také snižuje s rostoucí vzdáleností střelby. Např. máme-li náboj ráže 12/70 s brokem 3,5 mm bude krytí v závislosti na vzdálenosti následující: Vzdálenost v m Krytí v %

33 BROKOVNICE Zhuštění zásahů ke středu Dalším údajem, který se měří je zhuštění zásahů směrem ke středu brokového shluku. Zhuštění zásahů se měří v kruhu (K) o průměru 37,5 cm a je stanoveno počtem zásahů v tomto kruhu ku počtu zásahů ve zbývajícím mezikruží (M) kružnice 75 cm. K (37,5) K = x 100 M (75-37,5)

34 Pravidelnost krytí LOVECKÉ ZBRANĚ BROKOVNICE Posuzování zda nevzniká v obrazci zásahů větší místo nezasažené žádným brokem. Pokud by takové místo vznikalo a bylo by větší než 10x10 nebo dokonce více jak 15x15 cm vzniká nebezpečí minutí cíle i když rána by byla jinak dobře umístěná. Posuzování tohoto stavu se nazývá stejnoměrnost nebo pravidelnost krytí a vyhodnocuje se počtem zásahů v jednotlivých kruhových výsečích terče. K tomuto účelu se terč rozděluje na 8 nebo 12 výsečí.

35 BROKOVNICE Další části brokovnice Lůžko brokovnice baskule Bicí ústrojí zámek Pažba

36 BROKOVNICE Lůžko brokovnice je hlavním organismem zbraně. V lůžku jsou uloženy hlavně při uzavřené zbrani, bicí, pojistný a spoušťový mechanismus a uzamykací prvky.

37 BROKOVNICE

38 BROKOVNICE Bicí ústrojí zámek Zámek je bicí mechanismus umístěný na samostatné základně, vkládané do lůžka zbraně. Slouží k vyvolání mechanického úderu na zápalku náboje v okamžiku spuštění. Hlavními součástmi bicího ústrojí jsou: úderník (zápalník), kohout (kladívko) a záchyt úderníku (kohoutu, kladívka) spoušťová páka, pružiny.

39 Zámky - lůžkové LOVECKÉ ZBRANĚ BROKOVNICE Blitz Anson & Deeley

40 BROKOVNICE Je-li základnou mechanismu zámku odnímatelná boční deska, hovoříme o zámcích postranních. Lancaster 1852 Holland - Holland (ZP, Brno S.)

41 BROKOVNICE Mechanizmus brokovnic je vybaven vytahovači nebo vyhazovači vystřelených nábojnic. Vytahovač povytáhne vystřelenou nábojnici z nábojové komory tak, že ji lze snadno prsty vytáhnout a odstranit.

42 BROKOVNICE Vyhazovač se uvádí do chodu při zlomení zbraně úderem zvláštních kladívek umístěných v předpažbí nebo v lůžku a vyhozením odstraní vystřelené nábojnice z nábojových komor.

43 BROKOVNICE Pažby jsou zpravidla dělené (pažba a předpažbí).

44 BROKOVNICE

45 Brokové střelivo 1) Broky výroba litím, lisováním Olověné příměs antimon, arsen (zákaz lovu vodního ptactva) Vizmutové - 97% vizmutu, 3% cínu Ocelové Cínové Železné Zinek Molyshot 2) Číslování broků České po 0,25 mm (11=1,5 mm, 10=1,75 mm 1=4,00 mm) Anglické - ± po 25 mm (9=2,00 mm, 1=3,75 mm) Americké - ± po 25 mm (9=2,00 mm, 1=4,00 mm)

46 KULOVNICE Zbraně nabíjené ze zadu - zadovky první polovina 19. století Pruská jehlovka M 41 s cylindrickým závěrem (Chlum u Hradce Králové až padlo v boji rakouských a pruských vojáků)

47 KULOVNICE Hlavní části kulovnice jsou: hlaveň vložná hlaveň rám (lůžko závěru) závěr Další části kulovnice jsou: pažba Mířidla lůžko závěru (většinou je součástí rámu) nábojová schránka nebo zásobník spoušťový, iniciační a pojistkový mechanismus kování případně příslušenství zbraně (botka, upínače řemenu)

48 KULOVNICE

49 KULOVNICE Hlaveň kulovnice silnostěnná hlaveň s drážkovanou vodící částí vývrtu, její tloušťka stěny je proměnná od nábojové komory po ústí hlavně, hlavní charakteristikou kulové hlavně je drážkovaný vývrt k vedení střely

50 KULOVNICE Konstrukce kulových hlavní Hlavně polopažbených kulovnic jsou dlouhé většinou 600 mm. U celopažbených kulovnic bývá délka hlavní 470 až 520 mm. Otvor v hlavni je vytvarován šroubovicovými drážkami, kterých bývá 4 až 8, většinou pravoúhlého průřezu.

51 KULOVNICE Kulová hlaveň

52 KULOVNICE Hlaveň bývá osazena mířidly. Mechanická jsou otevřená, tzn. muška a hledí nebo krytá, tzn. muška a dioptrické hledí. Optickým mířidlem je Puškohled je zaměřovací dalekohled s osnovou s různě velikým zvětšením. Kolimátory jsou optické přístroje s širokým zorným úhlem s nulovým nebo malým zvětšením a slouží k rychlé střelbě.

53 KULOVNICE

54 KULOVNICE Charakteristickým rysem hlavně kulovnic je: drážkovaný vývrt. čtyři drážky, u zbraní s vyšší rychlostí střel se šesti nebo i výjimečně s osmi a více drážkami. (5,6 x 50 R Mag, 5,6 x 52 R Savage, 223 Rem, 243 Win, 7 mm Rem Mag, 300 Win Mag atd.) hloubka drážek bývá přibližně 1/50 průměru v polích, tj. 0,1 až 0,25 mm. Průměr vývrtu v polích je vždy menší než průměr střely. Životnost dnešních kovaných nechromovaných hlavní je přibližně 8000 až výstřelů.

55 KULOVNICE Pouzdro závěru (lůžko) je našroubováno na zadní části hlavně. Lůžko: vede závěr, ústí do něj podávací ústrojí bývá na něm připevněn spoušťový a pojistkový mechanismus. Při uzamčení závěru do lůžka, přenáší lůžko zpětné síly výstřelu a proto bývá vykováno z kvalitních materiálů.

56 Závěr LOVECKÉ ZBRANĚ KULOVNICE

57 KULOVNICE Spouštěcí mechanismus slouží ke spuštění a k odpálení, případně k zajištění nabité a natažené zbraně Pojistkový mechanismus slouží k zajištění natažené zbraně k zabránění nežádoucího výstřelu

58 Napínáček LOVECKÉ ZBRANĚ KULOVNICE malý, přídavný, napínací a bicí mechanismus, který spuštěním vyvolá úder na hlavní spoušťovou páku a spustí iniciační mechanismus zbraně. německý systém - kulovnice má ještě jednu jakoby spoušť (zadní), která slouží k napnutí napínáčku. Přední spouští se pak odpaluje.

59 KULOVNICE francouzský systém - napíná se pohybem spouště dopředu.

60 KULOVNICE Podávací ústrojí Vytahovací a vyhazovací ústrojí

61 KULOVNICE Pažba - sahá-li až k ústí, mluvíme o celopažbené kulovnici. U polopažbené kulovnice sahá pažba do jedné třetiny až poloviny délky hlavně.

62 KULOVÉ STŘELIVO RÁŽ U evropského označení se používá součinu dvou čísel. první číslo označuje ráži (průměr vývrtu) druhé číslo délku nábojnice v milimetrech, např. 7 x 64 nebo 8 x 57 JR a pod.

63 KULOVÉ STŘELIVO R = (Rand) nábojnice s okrajem S = (Stark) zvětšený průměr střely u ráže 8 mm (Ø v polích 7,89 mm,ø v drážkách 8,2 mm) S.E. = (Super Expres) zvýšená rychlost střely Mag = (Magnum) výkonný náboj N.E. (Nitro Express) použití bezdýmného prachu I nebo J = (infanterie) - vojenský původ ráže. a další.

64 KULOVÉ STŘELIVO 8 x 57 J náboj s drážkou do opakovací kulovnice 8 x 57 JR náboj s okrajem do zlamovací zbraně 8 x 57 JS náboj s drážkovou do opakovací kulovnice se zvětšeným průměrem střely 8 x 57 JRS náboj s okrajem do zlamovací zbraně se zvětšeným průměrem střely

65 KULOVÉ STŘELIVO U amerického a anglického označení udává první dvojice čísel průměr vývrtu v setinách nebo tisícinách palce se zkratkou prvního výrobce tohoto náboje. 308 Win setin palce = průměr vývrtu - W = Winchester. (1 inch (palec) = 25,4 mm). - číslice 8 poslední číslo z letopočtu roku zavedení do výroby v roce 1948.

66 KULOVÉ STŘELIVO Sprg setin inch = průměr vývrtu - dvojčíslí 06 je rok vzniku Sprg. = vyrobeno ve Springfieldu Win = Winchester, Rem = Remington,

67 VÝVOJ LOVECKÝCH ZBRANÍ Kulovnice Mannlicher vz. 90 Mannlicher- Schönauer 1905

68 KULOVÉ STŘELIVO 22 Hornet 5,6 x 36 R 222 Remington 5,6 x Remington 5,6 x Savage 5,6 x 52 R 243 Winchester 6,2 x 51 6,5 x 55 SE 6,5 x 57 (R) 270 Win 6,9 x 64 7 x 57 (R) 7 x 64 7 x 65 (R) 308 Win 7,62 x 51 7,62 x 39 (vojenský náboj vzor 43) Spr 7,62 x 63 7 mm Rem Mag 7 x Win Mag 7,62 x 66 8 x 57 (JRS) 9,3 x 72 (R) 9,3 x 62

69

70 Balistika Zabývá se fyzikálně-mechanickými vlastnostmi pohybu střely Dělíme ji na: 1) Vnitřní 2) Přechodovou 3) Vnější 4) cílovou vývin rány

71 KULOVÉ STŘELIVO Optimální nástřelná vzdálenost (ONV)

72 STŘELIVO Výrobci střeliva Sellier&Bellot Norma GB Lapua Winchester RWS Federal Mirage Atd

73 Výrobci zbraní Česká zbrojovka Holice Bajkal Blaser Beretta Bettinsoli Browning Ferlach Krieghoff Mannlicher Merkel Remington Sauer Zoli Atd LOVECKÉ ZBRANĚ

74 Střelectví a balistika Chování ke zbraním a střelivu!!bezpečnost NADE VŠE!!

75 Střelectví a balistika Dobrý střelec ví kam chybil, špatný neví kam trefil

76 Střelectví a balistika Děkuji za pozornost