Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 1 OBSAH OBSAH... 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY... 8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO... 9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko... 9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko... 10 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ... 12 PILÍŘ A EKONOMIKA... 12 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ... 12 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví... 12 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců... 12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců... 13 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields... 13 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů... 13 3.1.6 Vývojové trendy... 13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly...14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA... 15 3.2.1 Daňové příjmy v Kč... 15 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč... 16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč... 17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč... 18 3.2.5 Běžné výdaje v Kč... 20 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč... 21 3.2.7 Financování v Kč... 23 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč... 24 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč... 25 3.2.10 Zhodnocení a závěr... 26 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY... 28 3.3.1 Železniční doprava... 28 3.3.2 Silniční doprava... 28 3.3.3 Nehodové úseky... 31 3.3.4 Doprava letecká... 32 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava... 32 3.3.6 Vertikální doprava... 33 3.3.7 Hraniční přechody... 33 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob... 33 3.3.9 Závěry a doporučení... 36 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 38 3.4.1 Vodovod a kanalizace... 38 3.4.2 Energetika... 40 3.4.2.1 Elektrická energie... 40 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění... 40 3.4.3.Obnovitelné zdroje... 43 3.4.4 Komunikační systémy... 43 3.4.5 Závěry... 45 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH... 46 3.5.1 Popis současného stavu... 46

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 2 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu... 46 3.5.2.1 Ubytovací zařízení... 46 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií... 47 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu... 47 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu... 47 3.5.2.5 Turistická informační centra... 47 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář... 47 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí... 48 PILÍŘ B - SPOLEČNOST... 51 3.6 B.1 OBYVATELSTVO... 51 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ... 55 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání... 55 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání... 55 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení... 56 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení... 57 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání... 58 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ... 61 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení... 61 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení... 61 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení... 61 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení... 62 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Západní Českolipsko. 64 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení... 64 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici... 65 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST... 68 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE... 69 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu... 69 3.10.2 Kulturní zařízení... 69 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...71 3.10.4 Památkové rezervace... 72 3.10.5 Památkové zóny... 72 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA... 73 3.11.1 Sportovní zařízení... 73 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce... 74 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...76 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST... 84 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví... 84 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)... 84 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce... 84 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 84 3.13.5 Míra nezaměstnanosti... 84 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti... 85 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost... 85 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích... 85 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ... 87 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ... 87 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko... 87 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko... 87 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko... 88

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 3 3.15 C.2 OVZDUŠÍ... 89 3.16 C.3 VODA... 89 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE... 90 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA... 91 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody... 91 3.18.2 Obecná ochrana přírody... 97 3.18.2.1 Krajinářské aspekty... 97 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability... 99 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6)... 99 3.18.2.4 Ochrana dřevin... 100 3.18.3 Závěry a doporučení... 100 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY... 101 3.19.1 Ložiska nerostných surovin... 101 3.19.2 Závěr k problematice surovin... 102 3.19.3 Produkce komunálního odpadu... 103 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu... 104 3.19.5 Skládky komunálního odpadu... 107 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA... 108 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO... 108 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO... 109 3.20.3 Střediska EVVO... 110 3.20.4 Závěr... 110 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ... 112 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství... 112 3.21.2 Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání... 113 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)... 113 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky... 116 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny... 118 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura... 121 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely... 121 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství... 122 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství... 123 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost... 127 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost... 127 3.21.4.2 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti... 128 3.21.5 Rybářství, rybníkářství... 130 3.21.6 Závěry a doporučení... 131 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 133 PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH... 134 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 134 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE... 134 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ... 135 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21... 136 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY... 136 3.27.1 Nadřazená ÚPD... 136 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí... 137 3.27.3 Rozvojové programy... 138 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků... 138

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 4 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí... 139 3.27.4 Závěry a doporučení... 140 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY... 142 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad... 142 3.28.2 Příslušný finanční úřad... 142 3.28.3 Příslušná matrika... 143 3.28.4 Příslušný pracovní úřad... 143 3.28.5 Příslušný stavební úřad... 143 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR... 143 3.28.7 Působnost hasičů... 143 3.28.8 Působnost záchranné služby... 144 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE... 145 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy... 145 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti... 146 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru... 147 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA... 149 4.1 Silné stránky... 149 4.2 Slabé stránky... 149 4.3 Příležitosti... 150 4.4 Hrozby... 151 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO... 152 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO... 154 6.1 Rozdrobenost sídelní struktury... 154 6.2 Doprava... 154 6.3 Vzdělanostní struktura... 155 6.4 Nezaměstnanost... 155 6.5 Cestovní ruch... 155 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO... 156 7.1 Technická infrastruktura... 156 7.2 Ekonomická základna... 156 7.3 Těžba nerostných surovin a staré ekologické zátěže... 157 7.4 Ostatní lokální a specifické problémy... 158 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY... 159 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA... 166 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT... 170 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY... 175

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 5 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ MČOV Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část Malá čistírna odpadních vod

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 6 MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ SZP TIC Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 7 TJ Tělovýchovná jednota TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin TUV Teplá užitková voda ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj US Urbanistická studie ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké napětí VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ZZS Zdravotní záchranná služba ŽP Životní prostředí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 8 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, )

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko je tvořena 25 obcemi: Blatce, Blíževedly, Dubá, Holany, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Luka, Nový Oldřichov, Provodín, Prysk, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Stružnice, Stvolínky, Tachov, Tuhaň, Volfartice, Vrchovany, Žandov a Ždírec. Takto vymezený region se celý nachází v okrese Česká Lípa. Do HSO Západní Českolipsko zasahují dva správní obvody obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně (Česká Lípa a Nový Bor) a 3 obvody pověřených obecních úřadů (Česká Lípa, Doksy a Nový Bor). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Západní Českolipsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Západní Českolipsko Obec HSO Západní Správní obvod obce Okres Českolipsko s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Blatce Česká Lípa Česká Lípa Doksy Blíževedly Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Dubá Česká Lípa Česká Lípa Doksy Holany Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Horní Police Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Chlum Česká Lípa Česká Lípa Doksy Chotovice Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Jestřebí Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Kamenický Šenov Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Kozly Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Kravaře Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Luka Česká Lípa Česká Lípa Doksy Nový Oldřichov Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Provodín Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Prysk Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Skalice u České Lípy Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Skalka u Doks Česká Lípa Česká Lípa Doksy Stružnice Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Stvolínky Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Tachov Česká Lípa Česká Lípa Doksy Tuhaň Česká Lípa Česká Lípa Doksy Volfartice Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Vrchovany Česká Lípa Česká Lípa Doksy Žandov Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Ždírec Česká Lípa Česká Lípa Doksy

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 10 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Západní Českolipsko Ukazatel HSO Západní Liberecký kraj Českolipsko Rozloha (km 2 ) 360,3 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 17 253 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) 48 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 16,0 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 68,6 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 15,4 17,1 Index stáří k 31.12.2004 0,96 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,0 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu 52,1 48,8 obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 10,5 8,5 jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 52,3 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,107 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,128 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,495 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 5 159 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 7 605 189 241 Území hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko má celkovou rozlohu 360,3 km 2, což představuje více než 11 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Západní Českolipsko 17 253 obyvatel, což představuje 4 % obyvatel celého kraje. Hustota zalidnění v HSO Západní Českolipsko je tedy velmi výrazně nižší než v Libereckém kraji- dosahuje pouhých 35 % průměru celého kraje. Důvodem nízké hustoty zalidnění je velmi výrazně venkovský charakter oblasti. Z 25 obcí má pouze Kamenický Šenov téměř 4 000 obyvatel a další 3 obce mezi 1 000 a 2 000 obyvatel. Jih a jihozápad oblasti navíc zaujímá velmi slabě zalidněné Kokořínsko. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Západní Českolipsko poněkud příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je o trochu vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nepatrně nižší než 1. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi vysoké rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Západní Českolipsko o více než polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a periferní polohou, tedy vzdáleností od hlavních center osídlení. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimální množství pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace společně s vyšší mírou nezaměstnanosti rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Západní Českolipsko o 3,3 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 11 HSO Západní Českolipsko 10,5 %, což je o 2 procentní body více než v celém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 4,9 % v obci Kozly do 23,1 % v obci Tachov. Celkem v osmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 % a ve 4 obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Všechny obce s nezaměstnaností nad 15 % však mají méně než 150 obyvatel. Proto nezaměstnanost výrazně nepřekračuje krajský průměr. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Západní Českolipsko je vyšší v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly. V obci Tachov představuje zemědělská půda 77 % rozlohy, v obci Prysk jen 23 % rozlohy. Hustota dopravní sítě silnic 1. a 2. třídy je srovnatelná s průměrnou hustotou v Libereckém kraji. Oblastí prochází 4 silnice 1.třídy (I/9, I/13, I/15 a I/38) a 7 silnic 2.třídy. Hustota dopravní sítě silnic 3. třídy je v HSO Západní Českolipsko téměř totožná s celým krajem. V HSO Západní Českolipsko je postaveno 6,1 % ze všech domů v Libereckém kraji. Výrazně vyšší podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Západní Českolipsko na úhrnu celého kraje odpovídá podílu obyvatelstva. V HSO Západní Českolipsko je velmi roztříštěná sídelní struktura. Ve 13 obcích z 25 žije méně než 500 obyvatel, navíc mnohé obce sdružují větší množství sídel (nejvíce obec Dubá- 20 sídel). Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 12 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů online) www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovala pouze obec Provodín, u ní byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. U všech obcí Západního Českolipska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Západního Českolipska podílí cca 40 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou odvětví G-obchod, F-stavebnictví, A-zemědělství, K-služby, DI průmysl skla, keramiky a porcelánu, H-pohostinství a DJ-výroba kovů a hutních výrobků, ve zkoumané oblasti Západního Českolipska se jedná o 82 % podíl uvedených odvětví. Konkrétně v těchto sedmi odvětvích podniká shodně ve všech obcích s výrazným podílem zpracovatelského průmyslu, a to především průmyslu skla, keramiky a porcelánu, cca 70 až 90 % podnikatelů, viz příloha č. 6 tabulka č. Ta-A.1.2. 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Západní Českolipsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 3 375, nejvíce se jich nachází v Kamenickém Šenově- 803.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 13 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č. 6. Lze konstatovat, že v regionu Západní Českolipsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obr. A.1.1 přílohy č. 6. Významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy. Výstražným faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Západního Českolipska je výskyt firem v konkursu převážně ve sklářském odvětví. Kromě zvyšování nezaměstnanosti je zde i zvýšené nebezpečí možného výskytu lokalit typu brownfields. Mezi významnější ekonomické subjekty patří: Severosklo Kamenický Šenov s.r.o. Sklárny Bratři Jílkové, s.r.o., Kamenický Šenov PRECIOSA - LUSTRY, a.s., Kamenický Šenov Provodínské písky a.s., Provodín 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Západního Českolipska se nachází z hlediska počtu cca 3 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Západní Českolipsko lze předpokládat, že by si s problematikou brownfields měl poradit trh sám, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Výjimkou je zámek Stvolínky, kde by bylo vhodné regeneraci brownfields podpořit. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.1.5. 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Západní Českolipsko se z celkového počtu 3375 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha 2004) nachází pouze čtyři firmy se zahraniční účastí, nejvýznamnější z nich je P R O G R E W s.r.o. IČ 49902245, Hermann Grewer Spedition GmbH & Co. KG. SRN (50% obchodní podíl) společně s 50% obchodním podílem Provodínských písků, a.s. ČR. 3.1.6 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu lze nahlížet na identifikovanou hospodářsky slabou oblast Západního Českolipska jako na tři oblasti: Průmyslovou oblast nacházející se mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou, tedy obce jako: Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Volfartice, Stružnice, Žandov až Provodín. V této oblasti by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obce Západního Českolipska do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 14 především o odvětví sklářského a potenciálně strojírenského průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Oblast s možností poměrně neznámé a přitom velice zajímavé krajiny, přírodních krás a historických památek v údolí Robečského potoka a Stvolínské nivy. Jedná se o oblast na západě ohraničenou obcí Kravaře, dále např. Stvolínky, Blíževedly, Holany. V těchto obcích by po vzoru nedaleké obce Zahrádky bylo vhodné využít přírodních krás (roubené domky ve skalách kolem Robečského potoka, naučné stezky), opravit zámek ve Stvolínkách (rovněž tak i vyhořelý zámek v Zahrádkách) a umožnit tak růst podnikatelských možností v oblasti volno-časových aktivit. Oblast tvoří obce, které jsou na území již existujícího turistického ruchu mezi obcemi Úštěk a Doksy v CHKO Kokořínsko, tedy: Tuhaň, Dubá, Luka, atd. V těchto obcích lze doporučit zaměření podnikatelských aktivit směrem na ekoturistiku. Jedná se o formu cestovního ruchu zaměřenou na poznávání přírody, která je orientovaná na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí bez narušení samotným cestovním ruchem. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru. 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Západní Českolipsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Západní Českolipsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje nízký zájem zahraničních investorů o podnikání a nedostatečný počet stabilizovaných, zejména velkých, podnikatelských příležitostí. V celkovém počtu podnikatelských subjektů silně převažují (98 %) drobní podnikatelé, tj. s počtem do 10 zaměstnanců. Tento stav však nemusí být klasifikován, s ohledem na zaměření HSO směrem k průmyslu skla, keramiky a porcelánu, jako negativní. V celé oblasti silně chybí větší počet strategických investorů (ať už tuzemských nebo zahraničních). Lze však předpokládat, že se tento stav zahájenou klastrovou iniciativou v oblasti Sklářského klastru změní. Problémem oblasti je zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl). V regionu Libereckého kraje existuje vysoká tradiční úroveň odborného středního a vysokého školství orientovaného na sklářské, bižuterní i strojírenské odvětví. Ekonomická situace podnikatelských subjektů v Libereckém kraji je při srovnání s celou Českou republikou na dobré úrovni, což je patrné i z vývoje zaměstnanosti pomocí koeficientu lokalizace (LQ). Zhruba tři čtvrtiny pracovníků odvětví zaměstnává šest největších společností v Libereckém kraji. Oproti tomu drobné a malé firmy, které jsou často závislé na těchto velkých firmách, se často nedokáží mezi sebou spojit, komunikovat a spolupracovat. Poslední, ale neúspěšná, snaha o spojení malých a středních firem formou založení Sklářského cechu byla v roce 2003. Možností jak tuto situaci malých a středních firem vyřešit je již zmíněná iniciace založení sklářského klastru, podporující spolupráci malých a středních podniků, výzkumných a vzdělávacích institucí. Pozitivy oblasti jsou silně proexportně orientované odvětví sklářského průmyslu v části území, dostupnost výrobních faktorů (zejména kvalifikované pracovní síly), tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou a vysoká inovační kapacita. Slabinou je silná závislost na proexportně orientovaném odvětví sklářského průmyslu, který velmi citlivě vnímá kurz české koruny. V případě příliš silné měny je nebezpečím riziko recese celého odvětví s významným dopadem na zaměstnanost. Lze konstatovat, že výsledky analýzy rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západního Českolipska jsou velice podobné a současně propojené s hospodářsky slabou oblastí Cvikovsko.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 15 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita.. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky. 3.2.1 Daňové příjmy v Kč Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Blatce 426 463 818 618 Blíževedly 3 184 3 399 3 774 4 000 Dubá 11 688 12 276 13 314 14 781 Holany 2 874 3 411 3 358 3 478 Horní Police 3 475 3 445 3 879 5 216 Chlum 1 738 1 572 1 951 2 276 Chotovice 596 629 712 1 188 Jestřebí 4 163 4 401 4 688 5 443 Kamenický Šenov 25 368 22 262 26 270 31 283 Kozly 538 691 833 793 Kravaře 3 492 3 958 4 493 4 705 Luka 610 568 774 725 Nový Oldřichov 2 863 3 409 3 673 4 051 Provodín 2 979 4 522 4 630 5 398 Prysk 2 148 2 433 2 499 2 576 Skalice u České Lípy 6 701 6 886 7 483 9 079

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 16 Skalka u Doks 671 787 797 885 Stružnice 4 527 5 313 6 163 6 198 Stvolínky 1 480 1 578 1 643 1 594 Tachov 745 834 1 048 1 106 Tuhaň 1 923 1 818 1 878 2 518 Volfartice 2 743 3 416 3 638 4 630 Vrchovany 461 494 519 561 Žandov 13 204 10 477 11 605 12 476 Ždírec 550 608 724 768 Celkem 99 147 99 650 111 164 126 346 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o 27 199 tis. Kč vyšší než v roce 2001, což představuje nárůst daňových příjmů o 27 %. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují čtyři nejlidnatější obce Dubá, Kamenický Šenov, Skalice u České Lípy a Žandov. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004, která je uvedena v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-2.16 činila v HSO Západní Českolipsko 7 422,- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázaly v roce 2004 Blatce (10 842,- Kč), Tachov (10 738,- Kč) a Chotovice (9 138,- Kč). Daňová výtěžnost na jednoho obyvatele v ostatních obcích v HSO Západní Českolipsko je velmi podobná. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Západní Českolipsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Blatce 91 110 246 193 Blíževedly 331 372 347 407 Dubá 4 211 3 985 4 653 4 905 Holany 568 506 1 356 991 Horní Police 1 829 1 945 1 408 1 197 Chlum 309 715 431 608 Chotovice 60 92 169 145

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 17 Jestřebí 1 543 3 423 8 249 922 Kamenický Šenov 17 757 13 991 3 290 7 002 Kozly 60 60 50 23 Kravaře 2 894 2 401 2 224 2 009 Luka 93 141 127 141 Nový Oldřichov 657 3 073 556 894 Provodín 2 865 2 572 2 333 2 494 Prysk 1 476 1 863 600 677 Skalice u České Lípy 2 856 3 642 3 173 2 525 Skalka u Doks 559 402 194 888 Stružnice 1 728 1 609 978 656 Stvolínky 185 178 145 182 Tachov 337 498 298 310 Tuhaň 1 538 1 164 689 527 Volfartice 686 427 606 469 Vrchovany 221 207 238 339 Žandov 2 277 2 341 1 363 1 085 Ždírec 34 45 44 129 Celkem 45 165 45 762 33 767 29 718 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které vyplývá, že v průběhu let 2001 až 2004 došlo k následujícímu vývoji: nedaňové příjmy v roce 2002 nepatrně stouply oproti roku 2001 a od roku 2002 dochází v jednotlivých letech k jejich poklesu. Ve sledovaných letech došlo k výraznému poklesu ve velikosti nedaňových příjmů v obci Kamenický Šenov (v roce 2002 nedaňové příjmy byly ve výši 17 757 tis. Kč a v roce 2004 ve výši 7 002 tis. Kč), ostatní obce vykazují za sledované období minimální změny ve velikosti nedaňových příjmů. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů je za HSO Západní Českolipsko uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Západní Českolipsko 1 746,-- Kč (přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta- A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než průměr za celou oblast) vykazuje obec Skalka u Doks (6 938,-- Kč). Nejnižší nedaňové příjmy dosahují obce Kozly (200,-- Kč), Žandov (573,-- Kč), Stvolínky (630,--Kč), Blíževedly (644,-- Kč), Stružnice (782,-- Kč) a Volfartice (788,--Kč). 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: z prodeje majetku z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů).

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 18 Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Blatce 280 1 296 310 221 Blíževedly 40 194 7 214 Dubá 1 459 1 785 1 004 1 422 Holany 14 309 582 1 062 Horní Police 819 720 3 115 1 075 Chlum 66 724 765 221 Chotovice 0 54 1 0 Jestřebí 503 738 798 405 Kamenický Šenov 2 134 10 248 12 422 11 417 Kozly 0 95 106 66 Kravaře 196 162 264 205 Luka 196 29 0 0 Nový Oldřichov 211 1 262 882 873 Provodín 1 381 2 033 325 0 Prysk 276 256 625 753 Skalice u České Lípy 2 734 2 481 2 295 3 448 Skalka u Doks 392 44 454 143 Stružnice 614 1 458 1 130 1 821 Stvolínky 128 140 72 142 Tachov 20 100 100 58 Tuhaň 240 86 151 31 Volfartice 408 1 485 373 187 Vrchovany 233 168 4 24 Žandov 667 1 194 245 494 Ždírec 0 0 62 24 Celkem 13 011 27 061 26 092 24 306 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly dvě z populačně největších obcí Kamenický Šenov a Skalice u České Lípy. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Západní Českolipsko v roce 2004 činil 1 428,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16). Nejvyšší průměrné kapitálové příjmy na jednoho obyvatele dosahují v roce 2004 obce Blatce (3 877,--), Skalice u České Lípy (2 873,--) a Kamenický Šenov (2 803,--). Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích.. 3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou:

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 19 kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze státních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Blatce 2 47 6 49 Blíževedly 391-729 862 851 Dubá 10 409 12 253 19 086 16 458 Holany 647 640 2 537 2 328 Horní Police 1 656 3 735 11 274 8 201 Chlum 256 111 245 225 Chotovice 2 48 17 31 Jestřebí 1 137 960 22 229 8 114 Kamenický Šenov 110 381 78 472 99 309 42 776 Kozly 2 50 8 23 Kravaře 1 557 1 329 7 157 7 861 Luka 123 82 113 116 Nový Oldřichov 179 5 977 2 669 4 948 Provodín 533 246 1 473 1 366 Prysk 429 6 116 3 841 4 074 Skalice u České Lípy 1 482 7 014 8 123 6 741 Skalka u Doks 223 217 89 147 Stružnice 829 400 15 797 2 413 Stvolínky 521 91 1 009 242 Tachov 585 230 260 311 Tuhaň 1 405 742 718 506 Volfartice 1 084 285 1 864 3 542 Vrchovany 203 170 196 271 Žandov 1 288 1 337 8 164 8 131 Ždírec 2 118 125 222 Celkem 135 326 119 941 207 171 119 947 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Z uvedené tabulky je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy jak v čase, tak i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují dotace neinvestičního charakteru. Nejvyšší dotace v absolutních částkách získávají nejlidnatější obce Kamenický Šenov a Dubá. Hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko vykazuje v roce 2004 dotace na jednoho obyvatele ve výši 7 046,-- Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele dosahují obce Horní Police (12 715,-- Kč), Jestřebí (10 538,-- Kč), Kamenický Šenov (10 502,-- Kč), Kravaře (10 828,-- Kč) a obec Provodín (10 582,-- Kč). Nejnižší příjmy dotací na jednoho obyvatele vykazují obce Kozly (200,-- Kč), a Chotovice (238,-- Kč). Podrobněji viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.2.16.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 20 Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Západní Českolipsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 99 147 99 650 111 164 126 346 Nedaňové příjmy 45 165 45 762 33 767 29 718 Přijaté dotace 135 326 119 941 207 171 119 947 Běžné příjmy 279 638 265 353 352 102 276 011 Kapitálové příjmy 13 011 27 061 26 092 24 306 Příjmy celkem 292 649 292 414 378 194 300 317 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Západní Českolipsko Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 Daňové příjmy 33,9 34,1 29,4 42,1 Nedaňové příjmy 15,4 15,6 8,9 9,9 Přijaté dotace 46,2 41,0 54,8 39,9 Běžné příjmy 95,6 90,7 93,1 91,9 Kapitálové příjmy 4,4 9,3 6,9 8,1 Příjmy celkem 100 100 100 100 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné příjmy i celkové příjmy v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Tento vývoj je především ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku, jelikož jejich podíl tvoří až padesát procent rozpočtu. Daňové příjmy tvoří celkově třetinu a až dvě pětiny celkových příjmů a kapitálové příjmy tvoří pouze doplňkovou část rozpočtu. 3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 Blatce 753 851 926 1 027 Blíževedly 3 704 3 051 4 702 6 086 Dubá 26 639 26 486 36 790 31 180 Holany 4 393 4 789 7 832 7 564 Horní Police 6 829 6 824 13 324 14 542 Chlum 2 769 2 367 3 427 2 534 Chotovice 451 860 768 739

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 21 Jestřebí 6 105 6 587 12 774 15 046 Kamenický Šenov 138 332 42 545 53 215 53 666 Kozly 479 684 1 327 1 031 Kravaře 8 038 8 037 13 473 13 780 Luka 969 964 1 005 767 Nový Oldřichov 3 195 4 137 5 557 6 152 Provodín 4 329 4 984 6 870 7 388 Prysk 2 625 2 866 5 779 7 522 Skalice u České Lípy 8 729 9 625 17 421 16 019 Skalka u Doks 1 504 1 311 1 012 1 378 Stružnice 5 800 5 780 9 086 8 845 Stvolínky 1 981 1 652 3 986 2 268 Tachov 1 358 1 228 1 584 1 352 Tuhaň 4 537 4 102 3 270 2 884 Volfartice 3 963 4 051 5 546 5 757 Vrchovany 992 869 1 131 1 221 Žandov 12 207 11 178 19 621 18 831 Ždírec 300 537 736 818 Celkem 250 981 156 365 231 162 228 397 Zdroj: Krajský úřad Liberec Res Perita Consulting Propočty: vlastní Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech mírně vzestupný trend, který je z největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). V roce 2001 HSO Západní Českolipsko vykázalo nejvyšší běžné výdaje za sledované období a naopak v roce 2002 byly běžné výdaje nejnižší za sledované období. Tento pokles v roce 2002 byl způsoben velkým poklesem běžných výdajů v obci Kamenický Šenov, kde výdaje klesly o 95 787 tis. Kč oproti roku 2001. Nejvyšší běžné výdaje vykazují obce s nejvyšším počtem obyvatel- Kamenický Šenov a Dubá. Nejnižší výdaje pak logicky vykazují některé nejméně lidnaté obce- Ždírec, Luka a Chotovice. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko za rok 2004 činí 13 417,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaj (více než průměr za celou oblast) na jednoho obyvatele vykazují obce Horní Police (22 546,--Kč), Jestřebí (19 540,--Kč) a Prysk (19 538,--Kč), nejnižší pak vykazuje obec Chotovice (5 685,-- Kč). 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8.