KAŽDÝ DROBEČEK SE POČÍTÁ SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI
Každý drobeček se počítá My, spolusignatáři, se zavazujeme do roku 2020 snížit plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci a přispět ke snížení poživatelného potravinového odpadu v EU o polovinu. Vyzýváme všechny zúčastněné strany od farem až po spotřebitele a další, kteří jsou součástí potravinového řetězce, aby přijaly více opatření k předcházení a snížení plýtvání poživatelnými potravinami v evropském a světovém měřítku. Ačkoli je hlad celosvětově největším zdravotním rizikem I, každoročně dochází ke ztrátě nebo vyplýtvání asi u jedné třetiny potravin určených pro lidskou spotřebu II. Kromě toho při plýtvání potravinami dochází ke ztrátě zdrojů použitých na jejich výrobu. Nejen že přicházíme o stále vzácnější zdroje, jako je voda a palivo, ale zároveň jsou s likvidací potravin také spojeny emise skleníkových plynů. Proto plýtvání potravinami znamená promarněnou příležitost nakrmit rostoucí světovou populaci, významné plýtvání zdroji a zbytečný zdroj emisí skleníkových plynů, které mají vliv na změnu klimatu. Stane-li se z potravin odpad, má to negativní hospodářské důsledky pro každého člena celého potravinového řetězce. Toto prohlášení se zaměřuje na plýtvání potravinami, což je dle definice Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) III snížení masy poživatelných potravin, které byly původně určeny pro lidskou spotřebu IV. Plýtvání potravinami zahrnuje jak ztráty, které vznikají při výrobě, po sklizni a ve fázi zpracování potravin, tak i odpad V z potravin, který vzniká ve fázích zapojení maloobchodu a při spotřebě. Mluvíme o "plýtvání potravinami", abychom jasně odlišili pojem od odpadu, který je definován v rámcové směrnici o odpadech, a zdůraznili potřebu změny přístupu dodavatelského řetězce. Nepoživatelné zbytky zemědělských plodin VI, nepoživatelné zbytky živočichů a vedlejší produkty, jak jsou definovány v článku 5 rámcové směrnice o odpadech, nejsou považovány za plýtvání potravinami, ani se nejedná o potraviny určené pro redistribuci, v jejímž rámci zůstávají v lidském potravinovém řetězci. Toto prohlášení bere v potaz, že představa toho, co je "nepoživatelné", je v některých případech kulturně podmíněná. V souladu se stanoviskem Evropského hospodářského a sociálního výboru VII musí klasifikace toho, co je nepoživatelné nebo nepoužitelné, být i nadále flexibilní, protože v rámci pokroku v oblasti znalostí a technologií se produkty, které jsou v současné době považovány za nepoživatelné nebo nepoužitelné jako vedlejší produkty, mohou stát poživatelnými nebo použitelnými. Přijetím této deklarace chceme nastavit měřítko v celosvětovém boji proti plýtvání potravinami. To je totiž rozhodující pro dlouhodobou udržitelnost potravinového řetězce. Tím přispějeme k cíli EU vytvořit ekonomiku účinně využívající zdroje VIII a udržitelný potravinový řetězec IX. Toto prohlášení se zaměřuje na potenciální prospěch z nových trhů, přičemž lepší opětovné využití potravin může přispět k hospodářskému růstu X. Podporujeme také mnohé globální XI, evropské XII, národní XIII a jednotlivé dobrovolné snahy o snížení plýtvání potravinami. 1
PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI ZTRÁTA POTRAVIN POTRAVINOVÝ ODPAD ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE A SKLÍZENÍ ZPRACOVÁNÍ DISTRIBUCE & MALOOBCHOD RESTAURACE & CATERINGOVÉ SLUŽBY SPOTŘEBA V DOMÁCNOSTI Hierarchie plýtvání potravinami Jsme přesvědčeni, že nejlepším řešením je v prvé řadě zabránit tomu, aby vůbec k plýtvání potravinami docházelo. Není-li možné potraviny udržet v lidském potravinovém řetězci a využít jej k výživě lidí, lze volit optimální řešení případ od případu. Nejprve bychom měli zvážit, zda je lze při dodržení všech bezpečnostních, legislativních a kvalitativních požadavků přesměrovat a využít ke krmení hospodářských zvířat. V opačném případě je třeba zvážit jejich použití jako suroviny pro další průmyslová odvětví (např. čisticí prostředky, inkousty, kosmetika, plasty a léčiva) nebo pro opětovné využití (např. přeměna na hnojivo či kompost nebo využití k výrobě energie z obnovitelných zdrojů). Až poslední možností by mělo být jejich spálení bez energetického využití nebo uložení na skládce odpadu. Následující obrázek znázorňuje tuto hierarchii a je založen na existujících hierarchiích potravinových odpadů XIV. Prevence Nejvhodnější Přesměrování do oblasti lidské výživy Přesměrování do oblasti krmení zvířat a průmyslové využití Opětovné využití * Zpracování odpadu Likvidace Nejméně vhodný * Obohacení půdy a obnovitelná energie 2
Jednotlivé případy se mohou od této hierarchie odchýlit v souladu s článkem 4 rámcové směrnice o odpadech v EU, v němž se uvádí, že "specifické toky odpadů [se mohou odchýlit] od hierarchie, je-li to odůvodněno zvážením celkových dopadů vytváření a nakládání s tímto odpadem s ohledem na jeho životní cyklus. Environmentální a sociální přínosy různých variant řízení významně závisí na místních podmínkách, jako je hustota obyvatelstva a vzdálenosti od ostatních průmyslových podniků a farem. Nakládání s potravinovými odpady by mělo být rovněž v souladu s článkem 13 rámcové směrnice o odpadech o ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Čím lépe jsou zachovány bezpečnost a kvalita potravin, tím pravděpodobněji zabráníme plýtvání potravinami a odpadové potraviny mohou být použity nebo přesměrovány do oblasti krmení zvířat a k průmyslovému využití. Ochrana potravin před poškozením a znehodnocením v celém řetězci je tedy rozhodující. Toto prohlášení postupuje v sestupném pořadí podle hierarchie plýtvání potravinami a zaměřuje se na nejvýhodnější řešení. Prevence plýtvání potravinami Přístup potravinového řetězce 1. Zvyšovat povědomí o plýtvání potravinami v celém potravinovém řetězci. K plýtvání potravinami dochází v celém potravinovém řetězci a vyžaduje to tudíž zapojení všech aktérů potravinového řetězce. Doporučujeme všem článkům potravinového řetězce, aby zjistili, kde dochází k plýtvání potravinami, a přijali vhodná opatření. 2. Přispívat k rozvoji a šíření osvědčených postupů (např. sady nástrojů) pro identifikaci a prevenci plýtvání potravinami ve spolupráci s příslušnými subjekty v dodavatelském řetězci. 3. Přispívat k rozvoji jednotné definice EU a metodiky pro posuzování plýtvání potravinami v EU. Neexistence jednotné definice a metodiky EU komplikuje kvantifikaci a sledování probíhajících snah v oblasti prevence plýtvání potravinami, protože stávající údaje EU nejsou v současné době spolehlivé. Do té doby budeme přijímat opatření na základě kvalitativního posouzení. Vyzýváme politické činitele k následujícímu: 4. Věnujte zvláštní pozornost plýtvání potravinami při vývoji strategií a nastavení standardů pro zadávání veřejných zakázek. Dopad plýtvání potravinami by měl být zohledněn u příslušných strategií při posouzení jejich dopadů. Kromě toho je třeba vzít v úvahu úsilí provozovatelů potravinářských podniků zabránit a snížit plýtvání potravinami mimo jiné při zadávání veřejných zakázek. Kromě toho by měli političtí činitelé hledat metody, které podpoří zúčastněné strany v přijetí opatření na špičce hierarchie plýtvání potravinami. 3
5. Rozvíjejte spolu s příslušnými partnery potravinového řetězce pokyny pro členské státy v oblasti optimalizace využití potravin, které byly staženy z prodeje (například z důvodu kvality), ale jsou stále bezpečné a vhodné pro použití, při přísném dodržování legislativy a bezpečnostních předpisů v oblasti potravin a krmiv. 6. Zaměřte se více na rozvojovou spolupráci v rámci EU v oblasti opatření pro předcházení plýtvání potravinami v rozvojových zemích a zemích s nízkými příjmy (např. infrastruktura a skladovací prostory, školení o bezpečném zacházení s potravinami, obalová řešení na míru). K plýtvání potravinami v zemích s nízkými příjmy dochází především kvůli ztrátám způsobeným omezenou sklízecí technikou, omezenými možnostmi skladovacích a chladících zařízení, infrastruktury, nedostatečného balení a marketingových systémů XV. Informace pro spotřebitele 7. Podpořit provozovatele potravinářských podniků v pomoci spotřebitelům lépe využívat dostupné informace (např. šíření 10 tipů Evropské komise na snížení plýtvání potravinami) a pokyny pro skladování XVI. Koordinované a trvalé celoevropské (v rámci EU) komunikační iniciativy (např. sociální média, partnerství se školami a celostátní média) jsou potřebné ke zvýšení povědomí o způsobech snižování plýtvání potravinami a dosažení dlouhodobých výsledků. 8. Vyzvat provozovatele potravinářských podniků, aby poskytovali informace o skutečném významu data použitelnosti a data minimální trvanlivosti ve spolupráci s informační kampaní Evropské komise XVII. Inovace a vývoj výrobků 9. Podpořit provozovatele potravinářských podniků a výrobce obalů dále inovovat způsoby, jak zaručit a zachovat kvalitní potraviny, jejich čerstvost a bezpečnost, včetně hledání obalových řešení, které umožní rozšířením skladovatelnosti a rozmanitostí nabídky, jako jsou různé velikosti balení a rozdělení porcí v obalu, vyhovět různým životním stylům a potřebám domácností. Inovace, které pomáhají udržet obal neporušený v celém dodavatelském řetězci, mohou být také užitečné. Vyzýváme politické činitele k následujícímu: 10. Věnujte zvláštní pozornost plýtvání potravinami při hodnocení žádostí o nové inovace, které mají potenciál zabránit znehodnocení. 11. Pomozte financovat inovace, aby se zabránilo plýtvání potravinami. Rozvoj udržitelného zpracování, konzervace, obalových technologií a logistických systémů, aby se zabránilo ztrátám potravin a odpadů, je klíčovým prvkem strategického výzkumného programu 2007-2020 (2013-2020 a dále) Evropské technologické platformy (ETP) Potraviny pro život. 4
12. Vezměte v úvahu význam obalu při ochraně potravin a v prevenci plýtvání potravinami v celé EU a členských státech a politiku v oblasti obalových technologií. Bereme-li v potaz tuto funkci, prostá redukce obalových materiálů není vždy to nejlepší řešení, protože při redukci/poškození obalu se zvyšuje pravděpodobnost znehodnocení potravin. Nakonec by mohlo dojít k situaci, kdy negativní dopad plýtvání potravinami na životní prostředí převažuje nad výhodami použitého menšího množství obalového materiálu pro životní prostředí XVIII. Místo toho by přístup měl umožnit další optimalizaci obalů, které v některých dodavatelských řetězcích mohou například znamenat větší či menší použití obalů či alternativní provedení obalů. Přesměrování potravin do oblasti výživy lidí Podpora redistribuce potravin 13. Zvyšovat povědomí o možnostech přerozdělování potravin. Osvědčené postupy týkající se přerozdělování potravin by měly být zahrnuty v databázích potravinového odpadu EU. Vyzýváme politické činitele k následujícímu: 14. Vypracujte pokyny EU v oblasti darování potravin pro dárce potravin a organizace zabývající se přerozdělováním potravin o tom, jak působit v souladu s právními předpisy EU ohledně hygieny potravin. Je třeba mimo jiné objasnit druhy potravin, které jsou vhodné pro darování, podmínky přepravy, sledovatelnost a právní odpovědnost. 15. Sjednoťte výklad článků 16 a 74 směrnice o DPH a potvrďte, že sazba DPH u darovaných potravin blížících se ke konci data minimální trvanlivosti/použitelnosti nebo nevhodných k prodeji xix by měla být poměrně nízká, nebo se dokonce blížit nule. V současné době 13 členských států XX nevyžaduje platbu DPH u darovaných potravin v souladu s výkladem článku 74 směrnice o DPH s tím, že taková potravina má malou nebo nulovou zdanitelnou hodnotu. Tento výklad by měl být přijat všemi členskými státy EU. 16. Umožněte u potravinových darů daňový odpočet. Například ve Spojených státech umožňuje oddíl 170 Federálního daňového zákoníku některým podnikům získat daňový odpočet za darování potravin schválené agentuře, přičemž tento odpočet je roven polovině hodnoty darované potraviny. 17. Zjistěte, jak mohou zákony o darování potravin (Good Samaritan Food Donation) podpořit darování potravin a zároveň zajistit, aby byly darované potraviny bezpečné. Tyto zákony chrání organizace redistribuující potraviny a dárce potravin od trestního stíhání, je-li jídlo darované v dobré víře. Zákony Milosrdného Samaritána v USA, Austrálii a Itálii jsou jen některé příklady. Vytvořte trhy 18. Podpořit provozovatele potravinářských podniků, aby společně se zúčastněnými stranami vytvářeli trhy pro potraviny a složky potravin, které nejsou použitelné z důvodu kvality, ale jsou ještě poživatelné a 5
bezpečné pro použití (např. snížení cen, džemy a polévky z nedokonale vypadající výroby) nebo kulturně nepřijatelné (např. marketing hranolků se slupkou). 19. Podpořit provozovatele potravinářských podniků, aby společně se zúčastněnými stranami prozkoumali alternativní trhy pro potenciálně plýtvané potraviny vyplývající z produktů, surovin a meziproduktů tak, aby složky potravin mohly být ještě použity jako potravina. To vyžaduje inovace na trzích a při řízení dodavatelského řetězce. Přesměrování do oblasti krmení zvířat a pro průmyslové využití Vyzýváme všechny zainteresované strany k následujícímu: 20. Zvažte, jak lze potraviny, které by byly zlikvidovány jako odpad nebo nejsou určeny pro lidskou potřebu či je nelze reálně zpracovat, proměnit v cenné komodity, jako je krmivo pro zvířata nebo průmyslové výrobky. Použití potravin z potravinového řetězce, které by byly zlikvidovány jako odpad, jako suroviny pro jiná odvětví pomáhá snížit zemědělské tlaky na životní prostředí a vytváří vzájemnou hodnotu tím, že vytvoří úspory nákladů a nové příjmy. Opětovné využití potravin Vyzýváme všechny zainteresované strany k následujícímu: 21. Společně pracujte na podpoře rozvoje možností obohacení půdy a obnovy energie, které vyhovují potřebám partnerů potravinového řetězce, včetně spotřebitelů, při respektování hierarchie plýtvání potravinami. Spolusignatáři 6
Příznivci Tyto organizace podporují obecné cíle a cíle tohoto prohlášení. Názory vyjádřené v této deklaraci nemusí nutně odrážet názory příznivců a netýkají se jejich postojů. Poznámky pod čarou I 10 věcí, které byste měli vědět o hladu, World Food Programme 2013. II Globální ztráty potravin a potravinový odpad, Švédský institut pro potraviny a biotechnologie, pověřen FAO 2012. III IV Jídlo, které bylo původně určeno pro lidskou spotřebu, se proto nepovažuje za potravinový odpad. Idem. V Idem 2. VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV zahrnuje (nepoživatelné) zbytky z výroby. Příspěvek občanské společnosti ke strategii pro prevenci a snížení ztrát potravin a potravinářských odpadů, Evropský hospodářský a sociální výbor, 20. března 2013. jak je uvedeno v Plánu na účinné využívání zdrojů ES. je třeba dále rozvést v nadcházejícím sdělení Evropské komise pro udržitelné potraviny. Relevantní pro probíhající přezkum právních předpisů EU o odpadech, národních programů prevence vzniku odpadů, Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace a strategický a akční plán pro Inovace pro udržitelný růst: Bioekonomika v Evropě. FAO a kampaň "Mysli, jez a šetři" programu Spojených národů pro životní prostředí. Písemné prohlášení Evropského parlamentu o plýtvání potravinami a usnesení o prevenci plýtvání potravinami: jak zlepšit účinnost potravinového řetězce v EU, financování výzkumu zjišťování množství potravinového odpadu Evropskou komisí, šíření informací a databáze osvědčených postupů. Britská kampaň Love Food Hate Waste, holandská pracovní skupina pro potravinový odpad, francouzský akční plán v oblasti plýtvání potravinami, irský návrh Nařízení o sběru kuchyňského odpadu domácností, španělské iniciativy v oblasti plýtvání potravinami, švédský národní program prevence plýtvání potravinami, v němž je plýtvání potravinami klíčové téma, norský projekt snižování produkce potravinového odpadu ForMat a iniciativy v Belgii. Wageningen University, Ladder of Moerman, Odpadní potravinová pyramida pro Londýn, hierarchie plýtvání potravinami OVAM (Public Waste Agency of Flanders), hierarchie plýtvání potravinami FEVIA (Fédération de l Industrie Alimentaire/Federatie Voedingsindustrie) a americká hierarchie plýtvání potravinami Agentury pro ochranu životního prostředí. XV Idem 2 XVI Přibližně 60 % kuchyňského odpadu ve Velké Británii pochází z potravin podléhajících rychlé zkáze nebo s krátkou trvanlivostí, které nebyly včas použity - Consumer Attitudes to Food Waste and Food Packaging, WRAP, 2013. Balené potraviny musí obsahovat údaj o datu "minimální trvanlivost do" nebo "spotřebujte do" podle čl. 9 a 10 směrnice 2000/13/ES a čl. 9 nařízení (EU) č. 1169/2011, které nahradí předchozí ke dni 13. prosince 2014. Většina potravinových odpadů sice vzniká z položek, které jsou zřídkakdy označené údajem "minimální trvanlivost do" nebo "spotřebujte do", ale někdy jsou tyto informace špatně pochopeny a vedou k tomu, že spotřebitelé zbytečně plýtvají jídlem (EHI, 2011). Více než 60 % občanů EU si myslí, že lepší informovanost o údajích na etiketách potravin, např. interpretace data uvedeného jako "minimální trvanlivost do" a informacích o skladování a přípravě by pomohly lidem méně plýtvat potravinami (Eurobarometr, 2011). XVII Neustálé zlepšování životního prostředí, European Food SCP Round Table, 2012. xlx Podle článků 9 a 10 Směrnice 2000/13/ES a článku 9 Nařízení 1169/2011, které nahradí předchozí ke dni 13.prosince 2014. xx DK, EE, DE, FR, HU, IE, IT, LT, NL, PL, PT, UK. 7