Inflace a deflace (pracovní list - student)

M59 Inflace a deflace (pracovní list - student) Autor: Mgr. Jiří Kadlec Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika, základy společenských věd, ekonomie Ročník: 3. - 6. (1. - 4. ročník vyššího gymnázia) Tématický celek: Finanční gramotnost Anotace: Student se dozví, co je příčinou inflace, jak se měří a jak ji lze využít ve svůj prospěch a účinně se tak bránit jejímu vlivu na znehodnocování úspor. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita. Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 1

M59 Inflace a deflace - OBSAH Vysvětlení pojmu inflace Měření inflace Výpočet míry inflace Dopady inflace a protiinflační politika Vliv inflace na snižování kupní síly peněz Nominální a reálná úroková míra Použité zdroje - literatura, internet, multimédia Metodický pokyn pro práci s pracovním listem Veškeré matematické operace a vzorce, které jsou použity při řešení příkladů v tomto pracovním listu, je možno nalézt, včetně příslušné teorie, v samostatné publikaci Kadlec - Finanční matematika (jednotlivé kapitoly jsou k dispozici na níže uvedené internetové stránce Finanční gramotnost na GJN) nebo v titulu č. 19 Radová, Dvořák, Málek - Finanční matematika pro každého ze seznamu literatury. Pracovní listy je možno využít při výuce na hodinách matematiky a v předmětech, v nichž se vyučuje ekonomická tématika. Dále jich mohou využít studenti a ostatní zájemci o příslušnou problematiku k samostatné přípravě a procvičování daného tématu. Aktualizované verze pracovních listů a chystaná rozšíření o řešené příklady a ilustrační úlohy je možno také nalézt na internetové stránce Finanční gramotnost na GJN http://fig.gjn.cz Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 2

Vysvětlení pojmu inflace Inflace = růst cenové hladiny. Cenová hladina je průměr všech cen, nikoliv jen cena konkrétního zboží (když se např. zvýší cena pečiva, neznamená to nutně inflaci). Poznámka: Deflace = pokles cenové hladiny. Může nastat i opačná situace než je inflace - deflace, tj. snížení cenové hladiny. Dochází k ní zřídka a je to z dlouhodobého hlediska makroekonomicky nepříznivý jev. Typy inflace (podle příčin vyvolávajících inflaci): Inflace poptávková - spotřebitelé chtějí koupit více zboží a služeb než je na trhu; dochází k tomu při nárůstu objemu peněz v oběhu např. zvýšením mezd Inflace nabídková (nákladová) - dochází k ní při zvýšení cen vstupů do výroby (růst nákladů na práci, kapitál a přírodní zdroje) Typy inflace (podle velikosti míry inflace): Inflace mírná (plíživá) - jednociferná roční míra inflace; lidé věří penězům, tempo růstu cen odpovídá růstu výroby, ekonomika funguje normálně Inflace pádivá - dvojciferná roční míra inflace; lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty (zlato, nemovitosti apod.); chod ekonomiky je narušován, ekonomická výkonnost klesá Hyperinflace - trojciferná a vyšší roční míra (o 50 a více procent za měsíc); ceny se zvyšují tak rychle, že peníze přestávají plnit funkci uchovatele hodnoty a zprostředkovatele směny, lidé preferují naturální směnu; ekonomika se rozpadá, nastává anarchie a chaos; tento stav je typický především pro období válečných konfliktů a politických nepokojů či převratů Příklady zemí postižených hyperinflací: 1922 Německo 5 000 % 1985 Bolívie více než 10 000 % 1989 Argentina 3 100 % 1990 Peru 7 500 % 1993 Brazílie 2 100 % 1993 Ukrajina 5 000 % 2008 Zimbabwe 238 000 000 % Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 3

Měření inflace Inflaci (resp. její velikost či výši) měříme pomocí míry inflace. Míra inflace = tempo růstu cenové hladiny. Abychom mohli spočítat míru inflace, musíme nejdříve změřit cenovou hladinu. K tomu se nejčastěji používá index spotřebitelských cen (CPI). Index spotřebitelských cen (CPI) je ukazatelem změny cen zboží a služeb, které nakupují domácnosti. Je proto někdy také označován jako index životních nákladů. Tento index měří náklady na zakoupení koše vybraného zboží a služeb v běžném roce a srovnává jej s náklady na zakoupení stejného koše v základním roce. Spotřební koš obsahuje běžně nakupované zboží domácností (potraviny, oblečení, bydlení, dopravu apod.). Hodnota koše se získává tak, že dané množství každého zboží a služeb je vynásobeno jeho cenou v příslušném období. Jedná se tedy o vážený index, kde vahami jsou podíly výdajů na dané zboží na celkových výdajích domácnosti. Díky tomu tento index adekvátně odráží dopad cenových změn u jednotlivých položek na rodinné rozpočty. Zdražení benzínu se tak projeví v rodinných rozpočtech mnohem více, než např. zdražení soli. Úměrně tomu se změní v obou případech i hodnota spotřebního koše. Zdroj: http://www.dnesni-financni-svet.cz/cs/zaci-ss/penize-1/hodnota-penez-1/ [cit. 2015-03-16]. Poznámka: Zpravidla jednou za 5 let dochází k aktualizaci cenového koše (např. v roce 2001 došlo u nás k zahrnutí cen za mobilní telefon). Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 4

Výpočet míry inflace Výpočet míry inflace pomocí indexů spotřebitelských cen: Rovnice 1... míra inflace v procentech... index spotřebitelských cen v daném období... index spotřebitelských cen v období, k němuž míru inflace vztahujeme Nejčastěji používané míry inflace: roční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu CPI za daný rok, tedy od ledna do prosince; roční míra inflace v procentech vyjadřuje průměrný růst cen za daný rok meziroční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu CPI za posledních dvanáct měsíců, neboli ke stejnému měsíci předchozího roku; porovnávají se tedy vždy stejné měsíce měsíční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem CPI k předchozímu měsíci; vyjadřuje tedy procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci míra inflace - je vyjádřena přírůstkem CPI k základnímu období (základní období neboli báze je rok 2005 = 100); tato míra inflace se také nazývá bazický index a je od ledna 2010 využívána pro analýzu dlouhodobých trendů vývoje cenových hladin a životních nákladů Vývoj inflace v ČR v nedávných letech Po listopadu 1989 byla míra inflace nejvyšší v roce 1991 (56,6 %). Došlo tehdy k cenové liberalizaci (cenovému narovnání ), jak to nazval tehdejší ministr financí Václav Klaus. V dalších letech až do poloviny roku 1998 se inflace pohybovala okolo 10 %. Míra inflace v procentech v letech 1998 až 2013: 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 1,4 Zdroj: www.czso.cz Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 5

Graf vývoje inflace v ČR v letech 1996-2011: Zdroj: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/121030.ceny_ern2012 [cit. 2015-03-16]. Dopady inflace a protiinflační politika Znehodnocování úspor Propad reálných mezd Nestabilní vývoj cen Průzkumy z řad zemí potvrzují, že ekonomiky s nízkou mírou inflace rostou v dlouhodobém období průměrně mnohem rychleji než ekonomiky s vysokou mírou inflace. Nízká míra inflace je tedy žádoucím cílem ekonomické politiky. Česká národní banka a její protiinflační politika je hlavním garantem držení inflace v rozumném rozmezí. Desinflace (snížení míry inflace) je obvykle spojena s dočasným oslabením ekonomické dynamiky. Provádí se: záměrné snížení tlaků vyvolávajících růst cen, snížení agregátní (úhrnné) poptávky to vede ke snížení produkce V této souvislosti hovoříme o nákladech desinflace. U protiinflačních opatření se porovnávají náklady desinflace s přínosy, které přinese zpomalení inflace pro růst ekonomiky. K měření nákladů desinflace se používá koeficient obětování, který vyjadřuje procenta ročního produktu ekonomiky, o která přichází (jsou obětovány) během snižování míry inflace o jedno procento. Praxe potvrdila, že snižování inflace menší než 10 % je neefektivní z důvodu vysokých (obětovaných) ztrát produktu ekonomiky. Naopak, při inflaci nad 10 % se projevuje příznivý vliv desinflace na růst produktu. Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 6

Vliv inflace na snižování kupní síly peněz Jedním z hlavních negativních dopadů inflace je snižování kupní síly peněz, tzn. znehodnocování úspor. Jak to? Příklad: Vzrůst cen o 10 % ročně. Jaká bude a) po roce b) po dvou letech reálná hodnota (kupní síla) stokoruny? Řešení a) Co stálo na začátku roku 100 Kč, bude stát na konci roku Kč. S tou samou stokorunou si na konci roku budeme moci koupit už jenom část toho, co na začátku roku, a to původního zboží nebo služby. Odpověď a) Reálná hodnota stokoruny bude po roce Kč. Můžeme také říci opačně, že na konci roku si za 100 Kč koupíme to, co na začátku roku stálo Kč. Ještě jinak můžeme říci, že za to, co na začátku roku stálo Kč, musíme na konci roku zaplatit o 10 % více, tedy o Kč více - o ty nás připravila inflace. A ještě jinak se dá říci, že inflace 10 % nám po roce odstřihne Řešení b), neboli Kč z každé stokoruny. Stoupnou-li v dalším roce ceny o dalších 10 % (ze 110 Kč na Kč), bude reálná hodnota stokoruny. Odpověď b) Po dvou letech bude reálná hodnota stokoruny Kč. Tedy po dvou letech si za 100 Kč koupíme to, co původně stálo Kč. Inflace nás tedy připravila o Kč. A ještě jinak se dá říci, že roční inflace 10 % nám po dvou letech odstřihne, neboli Kč z každé stokoruny. (Konec příkladu.) Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 7

Nominální a reálná hodnota peněz V inflačním prostředí musíme rozlišovat dvě hodnoty téže peněžní jednotky: nominální hodnotu - to je cifra napsaná na minci nebo na bankovce reálnou hodnotu - co lze za tyto peníze koupit, tedy kupní síla; reálnou hodnotu peněžní jednotky v určitém roce X n lze vyjádřit vždy jen k nějakému výchozímu roku X 0 Příklad: Reálná hodnota peněz V roce 1990 jsme měli naspořeno 50 000 Kč. V následujícím roce 1991 byla inflace 56 % (neboli ceny vzrostly o 56 %). Jaká byla po roce reálná hodnota našich 50 000 Kč? Řešení: Odpověď: Reálná hodnota 50 000 Kč klesla po roce na Kč. Můžeme také říci opačně, že na konci roku si za 50 000 Kč koupíme to, co na začátku roku stálo Kč. Ještě jinak můžeme říci, že za to, co na začátku roku stálo Kč, musíme na konci roku zaplatit o 56 % více, tedy o Kč více - o ty nás připravila inflace. A ještě jinak se dá říci, že inflace 56 % nám po roce odstřihne, neboli Kč z každé stokoruny. (Konec příkladu) Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 8

Nominální a reálná úroková míra Stejně tak musíme rozlišovat úrokovou míru: nominální úroková míra - udává, o kolik procent se zvýší náš vklad v daném období reálná úroková míra - zahrnuje vliv inflace, resp. tempo růstu cen; ukazuje tedy, o kolik procent se změní reálná hodnota vkladu Příklad: Uložíme si 2 000 Kč na 10 % roční úrok při 5 % roční inflaci. Kolik bude činit reálná úroková míra? Řešení: Vklad vzroste o 10 % na Kč. Reálná hodnota při inflaci 5 % je. Úrok tedy činí 95 Kč, což je. Odpověď: Reálná úroková míra při nominálním úroku 10 % p.a. a při roční inflaci 5 % činí %. (Konec příkladu) Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 9

ZDROJE literatura a multimédia: 1) Allen, Robert, G.: Mnohonásobný zdroj příjmů, PRAGMA, 2000 2) Boyle, Mark: Muž, který se zřekl peněz a přežil, CPress Brno, 2014 3) Canfield, Jack - Switzer, Janet: Pravidla úspěchu, PRAGMA, 2006 4) Clason, George, S.: Nejbohatší muž v Babylóně, PRAGMA, 2013 5) Covey, Stephen, R.: 7 návyků skutečně efektivních lidí, Management Press, 2009 6) Dnešní finanční svět, TERRA-KLUB, o.p.s., 2011 7) Dvořáková, Zuzana - Smrčka, Luboš a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy, C. H. BECK, Praha, 2011 8) Eker, Harv T.: Jak myslí milionáři, Práh, 2006 9) Gage, Randy: Proč jste tak hloupí, nemocní a bez peněz, PRAGMA, 2006 10) Gladwell, Malcolm: Bod zlomu, DOKOŘÁN, 2006 11) Kadlec, Jiří: Finanční matematika, GJN 2015 12) KFP... cesta k fin. nezávislosti, vzděl. spol.: Metodické listy pro učitele www.kfp.cz 13) Kiyosaki, Robert, T.: Bohatý táta, chudý táta, PRAGMA, 2001 14) Kiyosaki, Robert, T.: Cashflow kvadrant, PRAGMA, 1998 15) Kiyosaki, Robert, T.: Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu, PRAGMA, 2001 16) Kociánová, Helena: Finanční gramotnost v kostce, ANAG, 2012 17) Kohout, Pavel: Ďáblův slovník ekonomie a financí, HPAP, London, 2014 18) Kohout, Pavel: Finance po krizi, Evropa na cestě do neznáma, GRADA, 2011 19) Kořený, Karel: Finanční svoboda, hraní deskové hry, školení pro učitele, http://www.financnisvoboda.cz 20) Maloney, Michael: Investujeme do zlata a stříbra, PRAGMA, 2010 21) Mandino, Og: Největší obchodník na světě, PRAGMA, 1994 22) Navrátilová, Petra: FINANČNÍ GRAMOTNOST, Computer Media, s.r.o., 2012 23) Pacovský, Petr: Člověk a čas, time management IV. generace, GRADA, 2006 24) Radová, Jarmila - Dvořák, Petr - Málek, Jiří: Finanční matematika pro každého, 7. aktualizované vydání, GRADA, 2009 25) Radová, Jarmila - Dvořák, Petr - Málek, Jiří: Finanční matematika pro každého (příklady), 2. přepracované vydání, GRADA, 2011 26) Smrčka, Luboš: Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu, C. H. Beck, Praha, 2010 27) Stanley, Thomas J., Danko, William, D.: Váš soused je milionář, PRAGMA, 1996 28) Slabikář finanční gramotnosti, 2. aktualizované vydání, COFET, a.s., 2011 29) Syrový, Petr - Tyl, Tomáš: Osobní finance - řízení financí pro každého, GRADA, 2014 30) Tyl, Tomáš: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze, GRADA, 2013 31) Vorel, Petr: Od českého tolaru ke světovému dolaru, Rybka Publishers, 2003 32) Výchova k finanční gramotnosti, učebnice pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, Fraus, 2012 33) Televizní pořad Osobní finance, Česká televize, 2010 http://www.ceskatelevize.cz/porady/a-z/ Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 10

ZDROJE internet: 1) Asociace občanských poraden http://www.obcanskeporadny.cz/ 2) Bankovní poplatky http://www.bankovnipoplatky.com/ 3) Česká národní banka http://www.cnb.cz/ 4) Český statistický úřad http://www.czso.cz 5) Euroskop https://www.euroskop.cz/ 6) Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat/home 7) Evropská centrální banka https://www.ecb.europa.eu/ 8) Evropská komise http://ec.europa.eu/index_cs.htm 9) Federal Reserve System (FED) http://www.federalreserve.gov/ 10) Finanční gramotnost na GJN http://fig.gjn.cz 11) Finanční gramotnost do škol http://www.financnigramotnostdoskol.cz 12) Fincentrum http://www.fincentrum.com/ 13) Komplexní servis pro spotřebitele https://www.dtest.cz/ 14) Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/ 15) Měšec.cz http://www.mesec.cz 16) Mezinárodní měnový fond http://www.imf.org/ 17) Organizace spojených národů (OSN) http://www.un.org/ 18) Peníze.cz http://www.penize.cz 19) Sdružení obrany spotřebitelů http://www.asociace-sos.cz/ 20) Světová banka http://www.worldbank.org/ 21) Veřejný dluh České republiky http://www.verejnydluh.cz/ Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti M59 Inflace a deflace STUDENT - 11