Egypt druhá nejstarší civilizace ve Středomoří (trvala cca 3 tis. let) pol. 3 tis. př. n. l. savany, bujná příroda i zvěř úrodné údolí řeky Nil záplavy posléze systémy rozvádějící vodu do sušších oblastí v roce dvě až tři sklizně: ječmen, pšenice, len, ovoce, zelenina, vinná réva chov dobytku, ovcí, koz a kachen
Egypt vyrábění nádob hrnčířský kruh a vypalovací pece tkalcovství kovotepectví, kovolitectví stavitelství na vysoké úrovni dovoz surovin, hl. mědi snaha o dobývání území obchodníci dovoz zboží
Sjednocení Egypta Egypt úzce spjat s úrodným údolím kolem Nilu původně dva státy: Horní Egypt (horní tok Nilu) lovci a kočovníci Dolní Egypt (v deltě Nilu) zemědělci 3 tis. let př. n. l. sjednocení do centralizované říše zakladatel faraon Meni
Složení společnosti panovník faraon ztělesnění boha, neomezená moc, patřila mu veškerá půda příbuzní faraona (dynastie končila vymřením mužské linie) kněží, vojenští velitelé, úředníci obchodníci řemeslníci, zemědělci otroci (zpočátku převážně váleční zajatci)
Dějiny Egypta tři období: Stará, Střední a Nová říše vznik v době kamenné, rozmach v době bronzové a úpadek v době železné Stará říše 3. tis. př. n. l. - faraon Džoser jako vtělení slunečního boha Re nejstarší pyramidy Střední říše 2. tis. př. n. l. - centrum ve Vesetu (Théby) vpád Hyksósů z Ásie rozpad říše Tutanchamonova hrobka - kletba: Smrt svými křídly zahalí každého, kdo se odváží narušit faraonův spánek.
Dějiny Egypta Nová říše 1500 1100 př. n. l. - největší rozmach Egypta královna Hatšepsut v říši se neválčilo, kvetl obchod nástupce Thutmos III. - největší územní rozmach Egypta říše až k řece Eufrat - kontakt s civilizací z Mezopotámie
Náboženství obecně mravní závazky a povinnosti posilující roli státu (faraon bohem za života i po smrti) polyteismus uctívání více bohů bohové v lidských i zvířecích podobách (stejně uctívaní) posvátní ibisové, krokodýli, sokoli, opice a kočky (nejposvátnější zvíře) smrt podstatnou součástí náboženství i mytologie podmínkou posmrtné uchování těla mumifikace Knihy mrtvých popisují cestu duše záhrobím
Náboženství Usir bůh zemřelých, bůh plodnosti a úrody Hor bůh nebes, slunce a světla Eset matka Hora, manželka Usira, univerzální milující bohyně (převzata křesťanstvím) Amon stvořitel a hlavní ochránce panovníka Aton stvořitel a udržovatel života
Mumifikace součást náboženství v těle přebývá duše KA snaha uchovat tělo co nejdéle v původní podobě z těla odstraněny vnitřnosti (nahrazeny vonným kořením) a tělo bylo zbavováno všech tekutin (natron) vedlo k získání lékařských znalostí tělo obaleno látkou (až 350 m2) prokládanou smolou k tělu přikládány magické amulety celý proces až 70 dní chudí balzamováni horkým pískem poušť do hrobu předměty denní potřeby
Symboly faraona Faraon byl (po sjednocení jižní a severní části Egypta) pán obou zemí a byl zárukou jednoty Egypta. pšent - dvojitá koruna, která symbolizovala vládu nad Horním i Dolním Egyptem s ochranným sokolem a kobrou - byla spojením vysoké bílé koruny Horního Egypta (chedžet) a červené koruny Dolního Egypta (dešret). symbol moci faraona také egyptský kříž (anch) symbolizující život, hůl jako symbol vysokého hodnostáře, důtky (flagellum), a žezlo (vas), které vzniklo z vidlicové hole, která sloužila k zabíjení hadů (na dolním konci zakončena malou vidlicí a nahoře hlavou chrta, která připomínala záhadné zvíře boha Sutecha)
Vzdělanost 4. tis. př. n. l. - obrázkové písmo jeden znak/ jedno slovo tzv. hieroglyfy (Rosettská deska) psalo se na papyrus (stonky rostliny rozřezané na plátky) účty, soupisy daní, ale také příběhy a báje chrámové školy psaní, matematika, zeměpis školy pro písaře Domy života vědy: geometrie, astronomie, matematika, lékařství
Umění výborní řemeslníci předměty denní potřeby, šperky egyptské kresby neznali perspektivu (vzdálené věci horní okraj, blízké spíše dole), důležité osoby zvýrazněny reliéfy a sochy od miniatur po několikametrové kolosy (sochy bohů a faraonů strnulé a majestátní) sfingy lidská hlav, lví tělo hlídaly pyramidy a chrámy
Architektura nejvýznamnější stavební památky pyramidy vznik již od 3. tis. př. n. l. - ve tvaru jehlanu, nejprve stupňovité, pak hladké stěny z opracovaných kvádrů, které na sebe těsně přiléhají stavěli je otroci hrobky faraonů budování chrámů - sloupové podpěry ve tvaru palem, papyru nebo lotosu
Architektura domy prostých lidí jednoduché dvorek, na něm kuchyně, několik místností, někdy i do patra domy zámožnějších lidí rozlehlejší střed tvořila hala, osvětlovala místnosti v patře, obklopovaly ji další místnosti, zahrada
Zkáza starověkého Egypta bohatství měděných dolů příchod doby železné úpadek Egypta 7. stol. př. n. l. Egypt v područí Asýrie 6. stol. př. n. l. Egypt dobyt Persií 4. stol. př. n. l. dobyl Persii Alexandr Makedonský 30 př. n. l. Egypt součást římského impéria konec starověkého Egypta poslední panovnice Kleopatra