ROZHODNUTÍ O VYVLASTNĚNÍ

Městský úřad Šumperk Jesenická 31, 787 01 Šumperk Naše Č. j.: MUSP 55494/2014 Naše Sp. Zn.: Odbor: /86013/2013/VYS/JIDO výstavby Tel.: 583 388 111 *MUSPX01DGYWG* Datum: 3.7.2014 ROZHODNUTÍ O VYVLASTNĚNÍ Výroková část: Odbor výstavby Městského úřadu Šumperk, jako vyvlastňovací úřad příslušný podle 15 odst. 1 písm. a) a 16 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o vyvlastnění") posoudil podle 18 zákona o vyvlastnění žádost o vyvlastnění, kterou dne 21.10.2013 podala ČEPS, a.s., IČO 25702556, Elektrárenská č.p. 774/2, Praha 10-Michle, 101 52 Praha 101, kterou zastupuje na základě plné moci JUDr. Petr Holzner, Španielova č.p. 1299/80, Praha 17-Řepy, 163 00 Praha 6 (dále jen "vyvlastnitel"), týkající se omezení vlastnického práva k pozemku zřízením věcného břemene podle 24 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro dosažení účelu vyvlastnění - uskutečnění stavby: Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov - TR Horní Životice a na základě výsledků vyvlastňovacího řízení 1. rozhoduje podle 24 odst. 3 písm. a) zákona o vyvlastnění o omezení vlastnického práva k pozemku parc. č. 611/4, katastrální území Dlouhomilov v rozsahu 1621 m 2 z celkové výměry 38500 m 2 (dále jen " předmět vyvlastnění "), jehož vlastníky jsou František Kauer, adresa neznámá Hedvika Kauerová, adresa neznámá (dále jen "vyvlastňovaní"), ve prospěch vyvlastnitele zřízením věcného břemene ČEPS, a.s., IČO 25702556, Elektrárenská č.p. 774/2, Praha 10-Michle, 101 52 Praha 101. Vymezení obsahu a rozsahu věcného břemene: Bankovní spojení: Česká spořitelna a.s. www.sumperk.cz č. ú. 1905609309/0800 posta@sumperk.cz IČ: 00303461 ID datové schránky: 8bqb4gk

Věcné břemeno o právu umístění stavby přenosové soustavy Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice spočívající v přetnutí shora uvedeného pozemku vodiči vedení a to v ploše pozemku vymezenou kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení. Přesné vymezení části pozemku dotčeného obsahem věcného břemene, kterou vyvlastňovaní nebudou moci užívat bez dalšího omezení, je vyznačeno v geometrickém plánu č. 295-18/2012, který vyhotovil Ing. Ivo Čevora, GEOS Opava s autorizací Ing. Michal Jašek, úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bude v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk, okres Šumperk, obec Dlouhomilov, katastrální území Dlouhomilov, na listu vlastnictví 26, zapsáno omezení vlastnického práva k části pozemku parc.č. 611/4 v rozsahu 1621 m 2 dle výše uvedeného geometrického plánu ve prospěch vyvlastnitele, společnosti ČEPS, a.s., Elektrárenská č.p. 774/2, Praha 10-Michle, 101 52 Praha 10. 2. určuje podle 24 odst. 3 písm. c) zákona o vyvlastnění, že vyvlastnitel je povinen zahájit uskutečnování účelu vyvlastnění nejpozději do 2 let od právní moci tohoto rozhodnutí. Zahájením uskutečňování účelu vyvlastnění se v tomto případě rozumí zahájení stavby Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice na předmětném pozemku parc. č. 611/4 v katastrálním území Dlouhomilov. 3. stanovuje podle 24 odst. 4 zákona o vyvlastění jednorázovou peněžní náhradu ve prospěch vyvlastňovaných za omezení vlastnického práva k výše uvedenému pozemku zřízením věcného břemene ve výši 1 134,70,- Kč (slovy jedentisícstotřicetčtyři koruny a sedmdesát haléřů). Vzhledem k tomu, že pobyt vyvlastňovaných není znám (adresa neznámá), složí vyvlastnitel dle 13 odst. 2 zákona o vyvlastnění výše uvedenou částku do úschovy u příslušného soudu, a to ve lhůtě do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu: ČEPS, a.s., IČO 25702556, Elektrárenská č.p. 774/2,Praha 10-Michle,101 52 Praha 101 František Kauer, adresa neznámá Hedvika Kauerová, adresa neznámá Odůvodnění: Dne 21.10.2013 podal žadatel, kterým je společnost ČEPS, a.s., IČO 25702556, Elektrárenská č.p. 774/2,Praha 10-Michle,101 52 Praha 101, kterou zastupuje na základě plné moci JUDr. Petr Holzner, advokát se sídlem Španielova č.p. 1299/80, 163 00 Praha 6, žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva k pozemku p.č. 611/4 v k.ú. Dlouhomilov zřízením věcného břemene podle 24 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (dále jen energetický zákon ), podle 18 zákona o vyvlastnění a podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, a to pro dosažení účelu vyvlastnění, kterým je uskutečnění stavby Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice. Uvedeným dnem bylo zahájeno vyvlastňovací řízení. Žadatel ve své žádosti uvedl, že je vlastníkem a provozovatelem elektroenergetické přenosové soustavy České republiky. Dle 2 odst. 2 písm. a) bod 10 a 3 odst. 2 energetického zákona je výše uvedená stavba a provozování přenosové soustavy veřejným zájmem. V rámci schématu posílení přenosové soustavy ČR, zejména v profilu Sever Jih na Moravě, bude v exponované oblasti realizována nová stavba vedení přenosové soustavy označená jako Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice. Záměr představuje dokončení zbývající plánované trasy vedení V458 propojující transformovny nadřazené soustavy 400/110 kv Krasíkov a 400/110 kv Horní 2 8

Životice. Výstavbou tohoto vedení bude zajištěno napájení transformovny Horní Životice z druhého nezávislého vedení. Podle 24 odst. 3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo na cizích nemovitostech zřizovat a provozovat zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat na nich vedení. Rozsah věcného břemene je vymezen kolmým průmětem krajních vodičů budovaného vedení a přesné plošné určení věcného břemene je uvedeno v geometrickém plánu č. 295-18/2012. Povinnost provozovatele přenosové soustavy zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro uvedenou stavbu vyplývá z ustanovení 24 odst. 4 zákona energetického zákona. Vlastníky dotčeného pozemku p.č. 611/4 v k.ú. Dlouhomilov jsou dle výpisu z katastru nemovitostí František Kauer, adresa neznámá, v podílu ½ a Hedvika Kauerová, adresa neznámá, v podílu ½. Jelikož u obou spoluvlastníků není známa adresa a chybí další identifikační údaje, vyvlastňovací úřad usoudil, že jde o osoby neznámého pobytu. Podle 17 odst. 4 zákona o vyvlastnění vyvlastňovací úřad ustanoví účastníkům, kteří nejsou známi, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu, opatrovníka. Podle 32 odst. 2 písm. d) a 32 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), správní orgán ustanoví opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat za podmínky, že jim má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo. Vzhledem k tomu, že jsou vyvlastňovaní osobami neznámého pobytu a zároveň jim má být uložena povinnost strpět na svém pozemku věcné břemeno ve prospěch vyvlastnitele, vyvlastňovací úřad jim na základě výše uvedených ustanovení ustanovil opatrovníka, a to obec Dlouhomilov, Dlouhomilov 138, 78901 Zábřeh. Pro ustanovení opatrovníka vyvlastňovaným vzal vyvlastňovací úřad do úvahy, že nemá žádné informace o příbuzenských či jiných vztazích vyvlastňovaných a zároveň usoudil, že obec může být vhodným subjektem pro hájení zájmů osob, které vlastní na jejím správním území dotčený pozemek. Vzhledem k tomu, že je obec veřejnoprávní korporací, vyvlastňovací úřad předpokládá možnou vyšší úroveň hájení práv a zájmů vyvlastňovaných, než by tomu mohlo být u náhodně vybrané fyzické osoby. Usnesení o ustanovení opatrovníka bylo vydáno dne 5. 11. 2013 pod č.j. MUSP 90481/2013 a nabylo právní moci dne 23. 11. 2013. Vyvlastňovací úřad stanovil okruh účastníků řízení v souladu s 17 zákona o vyvlastnění: - vyvlastnitel: ČEPS, a.s., IČO 25702556, Elektrárenská č.p. 774/2,Praha 10-Michle - vyvlastňovaní: František Kauer, adresa neznámá a Hedvika Kauerová, adresa neznámá Vyvlastňovací úřad v souladu s ust. 19 odst. 1, 2 a 3 zákona o vyvlastnění oznámil zahájení vyvlastňovacího řízení známým účastníkům řízení i příslušnému katastrálnímu úřadu a zároveň vyvlastňované poučil o tom, že právní úkony, kterými vyvlastňovaní po doručení oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení převádí, pronajímají nebo jinak zatěžují pozemek nebo stavbu, kterých se vyvlastnění týká, jsou neplatné. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. Sdělením ze dne 11.11.2013 vyvlastňovací úřad vyzval příslušný katastrální úřad k zapsání poznámky do Katastru nemovitostí České republiky dle 19 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Vyvlastňovací úřad zjistil, že podaná žádost o vydání rozhodnutí o zřízení věcného břemene a omezení vlastnického práva k pozemku (dále jen žádost o vyvlastnění ) obsahuje všechny náležitosti podle 45 správního řádu. Vyvlastňovací úřad dále zkoumal, zda-li žádost o vyvlastnění obsahuje náležitosti dle 18 odst. 2 zákona o vyvlastnění: 3 8

Žádost obsahuje označení pozemku, kterého se vyvlastnění týká pozemek p.č. 611/4 (druh pozemku: lesní pozemek, výměra: 38500 m 2 ), zapsaný na LV č. 26 pro k.ú. Dlouhomilov a obec Dlouhomilov, v katastru nemovitostí vedeném místně příslušným Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Šumperk. Na pozemku neváznou práva třetích osob. Byly doloženy skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění ( 3 až 5 zákona o vyvlastnění). Vyvlastňovací úřad posoudil, zda jsou splněny veškeré podmínky pro vyvlastnění dle 3 až 5 zákona o vyvlastnění. 1. Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem ( 3 odst. 1 zákona o vyvlastnění). Účelem vyvlastnění je realizace stavby vedení přenosové soustavy spočívající v přetnutí výše uvedeného pozemku vodiči vedení a to v ploše pozemku vymezenou kolmým průmětem krajních vodičů tohoto vedení. Tento účel vyvlastnění stanoví zvláštní právní předpis, konkrétně pak ustanovení 24 odst. 3 písm. e) energetického zákona. Dle 2 odst. 2 písm. a) bod 10 a 3 odst. 2 energetického zákona, je přenosová soustava zřizována a provozována ve veřejném zájmu a pro provádění stavby, která je součástí přenosové soustavy, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění. Navržená stavba Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice je veřejně prospěšnou stavbou nadmístního významu ve smyslu 2 odst. 1 písmene l) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ). Zmíněná stavba je vyvolána potřebou posílení přenosové soustavy ČR, zejména v profilu Sever Jih na Moravě. Vyvlastňovací úřad má za to, že byl prokázán účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (energetický zákon) a že veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Dle 24 odst. 4 energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v 24 odst. 3 písm. e) tohoto zákona, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu (tj. zákon o vyvlastnění), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Vyvlastnitel v žádosti o vyvlastnění uvedl, že dosavadní pokusy na uspořádání vzájemného vztahu se spoluvlastníky dotčeného pozemku, a to formou smlouvy o zřízení věcného břemene, byly neúspěšné z důvodu neznámé adresy vyvlastňovaných. Vyvlastňovaní nemohli být vyvlastnitelem písemně oslovení spolu s předloženým návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene, protože dle evidence katastru nemovitostí mají neznámou adresu. Tato skutečnost byla doložena příslušným výpisem z katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že se jedná o případ předpokládaný v 5 odst. 5 písm. a) zákona o vyvlastnění nemusí vyvlastnitel prokazovat splnění podmínky dle 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Vyvlastňovací úřad z výše uvedeného vyvodil, že nebylo možno práva k pozemku potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem. 2. Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejích změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování ( 3 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Vyvlastnění je vyžadováno pro stavbu vymezenou v platné územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšnou. Pro uvedenou stavbu bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby pod sp.zn. 20136/2009 VYS/HEUR, VYS/IVDI ze dne 14.7.2009 a rozhodnutí o změně tohoto územního rozhodnutí pod sp.zn. 95163/2012 VYS/LUVE ze dne 17.5.2013, které nabylo právní moci dne 1.8.2013. Vyvlastňovací úřad má za to, že stavba je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jelikož byla předmětem provedeného územního řízení. 4 8

3. Vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem ( 4 odst. 1 zákona o vyvlastnění). Rozsah věcného břemene je vymezen kolmým průmětem krajních vodičů budovaného vedení a přesné plošné určení věcného břemene je uvedeno v geometrickém plánu č. 295-18/2012, který vyhotovil Ing. Ivo Čevora, GEOS Opava s autorizací Ing. Michal Jašek, úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Vyvlastňovací úřad usoudil, že jde o nejmenší možný rozsah zatížení dotčeného pozemku a tato podmínka pro vyvlastnění je splněna. 4. Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení ( 4 odst. 2 zákona o vyvlastnění). Jak již bylo výše uvedeno, stavba Vedení 400 kv V458 TR Krasíkov TR Horní Životice je vyvolána potřebou posílení přenosové soustavy ČR. Dle 2 odst. 2 písm. a) bod 10 a 3 odst. 2 energetického zákona, je přenosová soustava zřizována a provozována ve veřejném zájmu a pro provádění stavby, která je součástí přenosové soustavy, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění. Uvedená stavba je v souladu s ustanovením 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona vymezená v územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšná stavba. Vyvlastňovací úřad konstatuje, že veřejný zájem na vyvlastnění byl ve vyvlastňovacím řízení prokázán. 1. Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu ( 4 odst. 3 zákona o vyvlastnění). Vyvlastňovaní o rozšíření vyvlastnění nepožádali, vyvlastňovací úřad se proto dále touto podmínkou nezabýval. 2. Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě do 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému ( 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění). Dle 5 odst. 5 písm. a) zákona o vyvlastnění se splnění této podmínky nevyžaduje, neníli vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu. Vyvlastnitel doložil k žádosti o vyvlastnění výpis z katastru nemovitostí a čestné prohlášení, z nichž vyplývá, že z důvodu neznámé adresy vyvlastňovaných nedošlo, resp. nemohlo dojít k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene pro uvedenou veřejně prospěšnou stavbu. Jelikož není známa adresa ani pobyt vyvlastňovaných, nevyžaduje se splnění podmínky dle 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění. 7. Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví ( 5 odst. 6 zákona o vyvlastnění). Dotčený pozemek není ve spoluvlastnictví vyvlastňovaných a vyvlastnitele a tato podmínka se tedy neuplatní. Žádost o vyvlastnění obsahuje údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domahá omezení vlastnického práva k pozemku zřízením věcného břemene. Žádost o vyvlastnění obsahuje údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění vyvlastnitel uvedl, že zahájí uskutečňování účelu 5 8

6 8 vyvlastnění do 3 let od nabytí právní moci vyvlastňovacího rozhodnutí, a to zahájením uvedené stavby vedení přenosové soustavy. K žádosti vyvlastnitel připojil ( 18 odst. 3 zákona o vyvlastnění): a) výpis z katastru nemovitostí ze dne 14.8.2013, LV č. 26 b) kopii katastrální mapy ze dne 14.8.2013 c) geometrický plán č. 295-18/2012 ve trojím vyhotovení, včetně přílohy GP d) ověřenou kopii rozhodnutí o změně územního rozhodnutí, sp.zn. 95163/2012 VYS/LUVE ze dne 17.5.2013 e) čestné prohlášení vyvlastnitele, kterým prohlašuje, že nedošlo k dohodě o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene z důvodu neznámé adresy vyvlastňovaných f) rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 5.4.2012, č.j. 02192-3/2012-ERU g) ověřenou kopii plné moci ze dne 3.6.2013 (zmocnitel ČEPS, a.s. x zmocněnec ČEPS Invest, a.s.) h) kopii plné moci udělené společností ČEPS, a.s. zmocněnci JUDr. Petru Holznerovi ze dne 2.1.2012 Znalecký posudek potřebný ke stanovení výše náhrad vyhotovený na žádost vyvlastňovaného nebo s jeho souhlasem na žádost vyvlastnitele nebyl předložen, protože vyvlastňovaní jsou neznámého pobytu a nebylo možno je kontaktovat. Vyvlastňovací úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že podaná žádost o vyvlastnění obsahuje všechny náležitosti v souladu s 18 odst. 2 a 3 zákona o vyvlastnění. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaných, ani vyvlastnitele se souhlasem vyvlastňovaných, vyvlastňovací úřad dne 12.11.2013 sdělením č.j. MUSP 92731/2013 oznámil účastníkům řízení záměr ustanovit znalce: Ing. Petr Turczer, Revoluční 1686/14A, 787 01 Šumperk znalec v oboru odhadu nemovitostí (dále jen znalec ). Sdělení bylo zároveň zasláno znalci. Vyvlastňovací úřad současně stanovil termín pro vyjádření do 29. 11. 2013. Účastníci vyvlastňovacího řízení ani znalec se k tomuto záměru nevyjádřili, ani nevznesli námitky. Usnesením ze dne 10.12.2013, č.j. MUSP 101559/2013, vyvlastňovací úřad dle 56 správního řádu a 20 odst. 1 zákona o vyvlastnění ustanovil tohoto znalce pro vypracování znaleckého posudku. V usnesení o ustanovení znalce vyvlastňovací úřad stanovil lhůtu pro vypracování a předložení písemného znaleckého posudku do 31.1.2014 a zároveň vymezil obsah znaleckého posudku tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí. Vyvlastňovací úřad obdržel písemný znalecký posudek č. 61-02/14 dne 22.1.2014, tedy ve stanovené lhůtě. Výše náhrady náležející vyvlastňovaným byla stanovena v souladu s ustanovením 20 odst. 1 zákona o vyvlastnění na základě znaleckého posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem. Vyvlastňovací úřad ověřil, že znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti, které byly znalci v usnesení o ustanovení znalce zadány. Dle ustanovení 20 odst. 4 zákona o vyvlastnění hradí náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku vyvlastnitel. Vyvlastňovací úřad nařídil dle 22 odst. 1 zákona o vyvlastnění ústní jednání tak, aby o něm byli účastníci řízení uvědomeni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Ústní jednání k projednání žádosti o vyvlastnění bylo nařízeno oznámením ze dne 11.2.2014 pod č.j. MUSP 13599/2014 a svoláno na Městský úřad Šumperk, odbor výstavby, Jesenická 31, Šumperk, jednací místnost č. 330 na den 25.3.2014 v 10:00 hodin. Obsahem oznámení bylo zároveň sdělení účastníkům řízení o došlém znaleckém posudku a možnosti se s ním seznámit. Ústní jednání, o jehož výsledku byl sepsán protokol, proběhlo ve stanovený den a čas za přítomnosti zástupce vyvlastňovacího úřadu a zplnomocněného zástupce vyvlastnitele. Vyvlastňovaní ani jejich opatrovník se k ústnímu jednání nedostavili. V průběhu ústního jednání se zástupce vyvlastnitele seznámil se znaleckým posudkem, k němuž neměl žádné výhrady. V průběhu vyvlastňovacího řízení nebyly vzneseny žádné námitky, návrhy ani jiná vyjádření.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bude samostatným rozhodnutím v tomto vyvlastňovacím řízení. Vyvlastňovací úřad v provedeném vyvlastňovacím řízení dospěl k závěru, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. Vyvlastňovací úřad v tomto rozhodnutí: - rozhodl o omezení vlastnického práva k pozemku zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezil jeho obsah; - určil, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění. Lhůta pro zahájení uskutečňování účelu vyvlastnění byla vzhledem k rozsáhlosti a složitosti účelu vyvlastnění určena v nejdelší zákonné lhůtě, a to ve lhůtě do 2 let ode dne právní moci tohoto rozhodnutí; - stanovil výši náhrady pro vyvlastňované a uložil vyvlastniteli, aby náhrada byla zaplacena ve lhůtě, která není delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí. Výše náhrady byla stanovena v souladu s ustanovením 20 odst. 1 zákona o vyvlastnění na základě znaleckého posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem. Vzhledem k tomu, že pobyt vyvlastňovaných není znám, bylo uloženo vyvlastniteli v souladu s ustanovením 13 odst. 2 zákona o vyvlastnění, aby náhradu složil ve stanovené lhůtě do úschovy u příslušného soudu. Poučení: Odvolání: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Odboru strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Olomouckého kraje, Olomouc, podáním u zdejšího správního orgánu. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků podle 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle 24 odst. 4 zákona o vyvlastnění, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí. Zrušení vyvlastnění: Nezaplatil-li vyvlastnitel vyvlastňovanému náhradu za vyvlastnění do uplynutí 30 dnů ode dne uplynutí lhůty určené podle 24 odst. 4 písm. a) nebo b) zákona o vyvlastnění nebo nezahájil-li vyvlastnitel uskutečňování účelu vyvlastnění ve lhůtě určené podle 24 odst. 3 písm. c) zákona o vyvlastnění nebo prodloužené podle 25 odst. 6 zákona o vyvlastnění, popřípadě bylo-li ještě před uplynutím této lhůty zrušeno nebo pozbylo platnosti územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel, vyvlastňovací úřad na žádost vyvlastňovaného rozhodne, že provedené vyvlastnění se zrušuje. Práva, která byla vyvlastňovanému odňata nebo omezena, vyvlastňovaný znovu nabývá dnem právní moci rozhodnutí vydaného podle 26 odst. 1 zákona o vyvlastnění. Účinky spojené s vyvlastněním, které nastaly podle 6 a 7 odst. 2 zákona o vyvlastnění, však zůstávají zachovány. 7 8

Vyvlastňovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí vydaného podle 26 odst. 1 zákona o vyvlastnění vrátit vyvlastniteli náhrady, které vyplatil podle 10 odst. 1 zákona o vyvlastnění; podle 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění ve výši, která dosud nebyla vyvlastňovaným skutečně vynaložena. Byla-li vyvlastňovanému poskytnuta náhrada podle 11 zákona o vyvlastnění, přechází dnem právní moci rozhodnutí vydaného podle 26 odst. 1 zákona o vyvlastnění poskytnutý jiný pozemek nebo stavba zpět do vlastnictví vyvlastnitele. Bylo-li vyvlastnění postupem podle 26 odst. 1 zákona o vyvlastnění zrušeno, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s vyvlastněním, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak. Projednání vyvlastnění v řízení před soudem: Výrok podle 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle 24 odst. 4 zákona o vyvlastnění lze projednat v občanském soudním řízení; příslušný v prvním stupni je krajský soud. Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle 24 odst. 4 zákona o vyvlastnění byl projednán v občanském soudním řízení, musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění pozbývá platnosti i výrok podle 24 odst. 4 zákona o vyvlastnění. Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle 24 odst. 3 písm. a) zákona o vyvlastnění má odkladný účinek. Žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky nebo jestliže jím uplatněné řádné opravné prostředky nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány. Mgr. Jiří Doubrava referent vyvlastňovacího úřadu Obdrží: Obdrží JUDr. Petr Holzner, IDDS: uuzhh98 Dále obdrží Městský úřad Šumperk, + úřední deska na 15 dní, nám. Míru č.p. 364/1, 787 01 Šumperk 1 Obecní úřad Dlouhomilov, + úředníí deska na 15 dnů, Dlouhomilov č.p. 138, 789 01 Zábřeh Obec Dlouhomilov, IDDS: c5pbi9t archiv 8 8