Depozice tenkých vrstev I.

Podobné dokumenty
Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

Přehled metod depozice a povrchových

REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV. Jan VALTER HVM Plasma s.r.o.

Vakuové metody přípravy tenkých vrstev

TENKÉ VRSTVY. 1. Modifikací povrchu materiálu (teplem, okysličením, laserem,.. 2. Depozicí (nanášením)

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Další technologie využívající doutnavý výboj

Plazmové metody Materiály a technologie přípravy M. Čada

galvanicky chemicky plazmatem ve vakuu Vrstvy ve vakuu MBE Vakuová fyzika 2 1 / 39

DOUTNAVÝ VÝBOJ. Magnetronové naprašování

Plazma v technologiích

Vytržení jednotlivých atomů, molekul či jejich shluků bombardováním terče (targetu) ionty s vysokou energií (~kev)

FYZIKA VE FIRMĚ HVM PLASMA

Tenké vrstvy pro lékařství 1. Laserové vrstvy ( metody přípravy vrstev, laser, princip metody pulzní laserové depozice PLD, růst vrstev, )

Základní typy článků:

Přednáška 8. Chemické metody a fyzikálně-chemické metody : princip CVD, metody dekompozice, PE CVD

Iradiace tenké vrstvy ionty

DOUTNAVÝ VÝBOJ. 1. Vlastnosti doutnavého výboje 2. Aplikace v oboru plazmové nitridace

Tenká vrstva - aplikace

Metody depozice tenkých vrstev pomocí nízkoteplotního plazmatu

Ionizační manometry. Při ionizaci plynu o koncentraci n nejsou ionizovány všechny molekuly, ale jenom část z nich n i = γn ; γ < 1.

Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III.

Fyzikální metody depozice KFY / P223

Plazmatické metody pro úpravu povrchů

Chemické metody plynná fáze

ANALÝZA POVLAKOVANÝCH POVRCHŮ ŘEZNÝCH NÁSTROJŮ

Lasery v mikroelektrotechnice. Soviš Jan Aplikovaná fyzika

Fyzikální metody nanášení tenkých vrstev

Mikro a nanotribologie materiály, výroba a pohon MEMS

Fyzikální metody přípravy tenkých vrstev. Martin Kormunda

Vakuová technika. Výroba tenkých vrstev vakuové naprašování

Princip naprašování. Rozdíly proti napařování: 1. metoda získávání par 2. nutnost použití pracovního plynu 3. ionizace par a prac. plynu.

Plazmová depozice tenkých vrstev oxidu zinečnatého

Monika Fialová VAKUOVÁ FYZIKA II. ZÍSKÁVÁNÍ NÍZKÝCH TLAKŮ

Přednáška 4. Úvod do fyziky plazmatu : základní charakteristiky plazmatu, plazma v elektrickém vf plazma. Doutnavý výboj : oblasti výboje

IONTOVÉ ZDROJE. Účel. Požadavky. Elektronové zdroje. Iontové zdroje. Princip:

ruvzdorné povlaky endoprotéz Otěruvzdorn Obsah TRIBOLOGIE Otěruvzdorné povlaky endoprotéz Fakulta strojního inženýrství

NÍZKOTEPLOTNÍ PLAZMOVÁ DEPOZICE TENKÝCH VRSTEV

Laboratorní návod pro práci s naprašovačkou Denton DESK V HP TSC

Tenké vrstvy. metody přípravy. hodnocení vlastností

Přednáška 3. Napařování : princip, rovnovážný tlak par, rychlost vypařování.

Technologie a vlastnosti tenkých vrstev, tenkovrstvé senzory

Typy interakcí. Obsah přednášky

OTĚRUVZDORNÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY. Jan Suchánek ČVUT FS, ÚST

Anotace přednášek LŠVT 2015 Česká vakuová společnost. Téma: Plazmové technologie a procesy. Hotel Racek, Úštěk, 1 4. června 2015

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav mikroelektroniky

1 Moderní nástrojové materiály

Klinická a farmaceutická analýza. Petr Kozlík Katedra analytické chemie

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta technologická. Ing. Ondřej Hudeček Ing. Tomáš Sedláček, PhD.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

PRINCIPY ZAŘÍZENÍ PRO FYZIKÁLNÍ TECHNOLOGIE (FSI-TPZ-A)

Metody depozice povlaků - CVD

Tenké vrstvy (TV ) Hybridní Integrované Obvody (HIO)

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Studentská 1402/ Liberec 1 tel.: cxi.tul.cz. Technologická zařízení

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_16_Unipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl

Počítačový model plazmatu. Vojtěch Hrubý listopad 2007

Plynové lasery pro průmyslové využití

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra polygrafie a fotofyziky

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

VAKUOVÁ TECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Semestrální projekt FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Modifikace povrchu textilních materiálů

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta aplikovaných věd. Katedra fyziky DIPLOMOVÁ PRÁCE

Parametrické modelování pulzního vysokovýkonového magnetronového výboje pro depozici vrstev

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Anomální doutnavý výboj

Plazmové depozice povlaků. Plazmový nástřik Plasma Spraying

Vliv energie částic na vlastnosti vrstev Me-B-C-(N) připravených reaktivní magnetronovou depozicí

Vývěvy s transportem molekul z čerpaného prostoru

Zdroje optického záření

Technologie CMOS. Je to velmi malý svět. Technologie CMOS Lokální oxidace. Vytváření izolačních příkopů. Vytváření izolačních příkopů

Chemické metody přípravy tenkých vrstev

Centrum základního výzkumu LC Příprava, modifikace a charakterizace materiálů energetickým zářením. Jaroslav Pavlík, KF PřF UJEP, Ústí n. L.

Nestacionární model pro vysokovýkonové pulzní magnetronové rozprašování

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta aplikovaných věd. Katedra fyziky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Přednáška 11. Litografie, maskování, vytváření nanostruktur.

Mgr. Ladislav Blahuta

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

SYSTÉM TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT V APLIKACI NA ŘEZNÝCH NÁSTROJÍCH

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Sekundární elektrochemické články

Tenké vrstvy. historie předdepoziční přípravy stripping

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Katedra chemie FP TUL Chemické metody přípravy vrstev

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV FYZIKÁLNÍ ELEKTRONIKY. Bakalářská práce BRNO 2016 MICHAEL KROKER

Elektronová Mikroskopie SEM

OPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

ELEKTRONICKÉ PRVKY TECHNOLOGIE VÝROBY POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Datum: Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07./1.5.00/34.

Senzory ionizujícího záření

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

Transkript:

Depozice tenkých vrstev I. Naprašování Mgr. Tereza Schmidtová 15. dubna 2010

Aplikace Klasifikace Obecný přehled aplikací použití pro optické vlastnosti - laserová optika, zrcadla, reflexní a anti-reflexní vrstvy, absorbující vrstvy,... použití pro elektrické vlastnosti - el. kontakty, solární články, jiná elektronika použití pro chemické vlastnosti - potahy odolné vůči korozi, čepele a lopatky turbín,... použití pro dekorativní účely - klenoty, obroučky brýĺı, rámečky hodinek,...

Aplikace Klasifikace Několik konkrétních aplikací polymer potažený hliníkem - rozsáhlé použití, tepelná izolace, použití pro různá balení i dekorace automobily - těžké součástky nahrazovány lehkým plastem potaženým chrómem zlaté potah TiN - odolné vůči opotřebení, hodinky, tmavý potah tvrdou uhĺıkovou vrstvou - velmi odolný potah M-Cr-Al-Y, kde M může Ni, Co, Fe nebo Ni+Co se používá pro lopatky a čepele turbín, materiál odolává koroze i vysokému namáhání letadla - hliníkové potahy, lehčí biomedicína - implantáty potažené uhĺıkem řezací nástroje - degradace opotřebením. Ochranná vrstva TiC, TiN, Al 2 O 3 zvyšuje životnost o 300-800%. Vrstvy i DLC, BN.

Aplikace Klasifikace Základní kategorizace čistě fyzikální metody čistě chemické metody fyzikálně-chemické metody Příklad pro depozici z plynné fáze PVD CVD hybrid PVD-CVD

Aplikace Klasifikace Dělení z [Seshan,2002] Vakuové napařování = evaporation conventional evaporation, electron-beam evaporation, molecular-beam epitaxy (MBE), reactive evaporation Procesy s doutnavým výbojem = glow-discharge sputtering (diode, magnetron, bias, reactive, cluster beam, ion beam,...), plasma processes (PECVD, plasma oxidation, nitridation, reduction,...) Chemické procesy v plynné fází CVD (CVD epitaxy, APCVD, LPCVD, MOCVD = metal-organic, PHCVD = photoenhanced, LCVD = Laser induced CVD,...), tepelné procesy (thermal nitridation, oxidation, polymerization) Kapalné chemické procesy elektrolytické procesy (electroplating, electrophoretic dep., electrolytic anodization,...) a mechanické procesy (spray-on, spin-on techniques)

Rozprašování = vyrážení částic z pevného materiálu narážením energetických částic (projektily) [Bunshah,1994] Výtěžnost (yield) = počet vyražených částic ku počtu částic dopadajících Energetickými projektily bývají nejčastěji ionty Ar nebo jiného inertního plynu. Lze použít i jiné částice: elektrony, neutrální částice i fotony. Největší výtěžnost má samorozprašování, projektily jsou v tomto případě stejné částice jako částice terče. Přenos hybnosti a energie je pak nejefektivnější.

0 < E < 50 ev malá výtěžnost naprašování, nicméně lze použít. 50 ev < E < 1 kev nejčastěji používaný rozsah [Rossnagel,1990]. V terči dochází k řetězci srážek. 1 kev < E < 50 kev Při těchto energíıch dochází k velkým kaskádním srážkám uvnitř terče, ale výtěžnost rozprašování je menší. E > 50 kev Při těchto energíıch se projektil plně zabuduje do materiálu terče.

Obvyklé vzdálenosti terč-substrát jsou v řádech cm a vyšších. Pracovní tlak se obvykle pohybuje od 10 3 do 10 1 Pa. Střední volná dráha rozprášených atomů se tedy mění od řádově mm až do stovek cm v závislosti na tlaku. Balistický transport bez srážkový transport za nízkých tlaků (10 1 Pa a menší) Difúzní (Termalizovaný) transport za vysokých tlaků (řádově Pa a vyšších) jsou částice zastaveny srážkami s okolním plynem. Transport pokračuje difúzí. Dochází k zahřátí plynu předáváním energie. Pokud je zahřátí výrazné může dojít ke zředění plynu.

Výpočet výtěžnosti [Yamamura,1996],[Depla,2008] [ Y (E) = 0.042 Q(Z 2)α (M 2 /M 1 ) S n (E) U s 1 + Γk e ɛ 0.3 1 Eth E ] s, (1) E je energie projektilu, M 1 a M 2 jsou hmotnosti projektilu a atomu terče v a.m.u., U s je povrchová vazebná energie terče, W (Z 2 ), Q(Z 2 ) a s jsou bezrozměrné tabulkové parametry, Γ = W (Z 2) 1 + (M 1 /7) 3, (2) α = 0.249(M 2 /M 1 ) 0.56 + 0.0035(M 2 /M 1 ) 1.5, M 1 M 1 (3) α = 0.0875(M 2 /M 1 ) 0.15 + 0.165(M 2 /M 1 ), M 1 M 2 (4)

Sputtering threshold Depoziční technologie - přehled E th = 6.7U s /γ, M 1 M 2 (5) E th = (1 + 5.7(M 1 /M 2 ))/γ, M 1 M 2 (6) Energy transfer factor in elastic collision Lindhard electronic stopping coefficient γ = 4M 1 M 2 /(M 1 + M 2 ) 2 (7) k e = 0.079 (M 1 + M 2 ) 3/2 Nuclear stopping cross section M 2/3 1 M 1/2 2 Z 2/3 1 Z 1/2 2 (8) (Z 2/3 1 + Z 2/3 2 ) 3/4 84.78Z 1 Z 2 M 1 S n (E) = s (Z 2/3 1 + Z 2/3 2 ) 1/2 n TF (ɛ) (9) M 1 + M 2

reduced nuclear stopping power and reduced energy sn TF 3.441 ɛ ln(ɛ + 2.718) (ɛ) = 1 + 6.355 ɛ + ɛ(6.882 ɛ 1.708) (10) 0.03255 M 2 ɛ = E(eV) (11) Z 1 Z 2 (Z 2/3 1 + Z 2/3 2 ) 1/2 M 1 + M 2

DC rozprašování je nejstarší, nejjednodušší ale nejméně používané [Powell,1999] DC se nedá použít k rozprašování nevodivých materiálů, protože se na terči postupně akumuluje náboj. DC rozprašování je také omezeno vysokým napětím, nízkým iontovým proudem a relativně vysokým tlakem. Účinný průřez pro ionizaci sekundárními elektrony je malý, plazma má tedy malou hustotu a tedy i následně má proces malou depoziční rychlost.

RF rozprašování lze použít pro depozici vodivých, polovodivých i nevodivých vrstev. Při RF rozprašování se katoda (terč) v jedné půlperiodě nabíjí a v druhé vybíjí (elektronový a iontový proud). RF výboj může pracovat i za nižších tlaků než DC (menší ztráta primárních elektronů - zůstávají delší dobu ve výboji, větší objemová ionizace), elektrony navíc mohou získat dodatečnou energii. Napětí na katodě je menší než při DC, protože je větší iontový proud na katodu.

Samopředpětí - díky vyšší pohyblivosti elektronů může elektroda během jednoho cyklu zachytit větší elektronový než iontový proud. Předpětí (Bias) na substrátu - Vytvrzování vrstvy.

Pulzní buzení HIPIMS = HPPMS High Power Impulse Magnetron Sputtering = High Power Pulsed Magnetron Sputtering obrovské výkony v řádově mikrosekundových pulzech (s hustotou v řádech kwcm 2 ) obrovské proudové hustoty za malého napětí (6 Am 2 na stovky V) velmi husté plazma 10 13 ions cm 3 velmi odolné vůči korozi a zároveň velmi tvrdé zdroj Wikipedia

Planární diodové naprašování, DC doutnavý výboj [Bunshah,1994]

Planární kruhový magnetron [Powell,1999], inline [Bunshah,1994]

Substrate Substrate Balanced Terč Unbalanced Terč

Válcový magnetron [Bunshah,1994] plazma z vnější strany válce (magnetron post cathode) - vhodné pro velké substráty uvnitř válce (hollow cathode) - vhodné pro povlakování vláken procházejících osou válce

Válcový magnetron[powell,1999] post magnetron magnetron s dutou katodou

S-gun [Powell,1999] 3D verze kruhového planárního magnetronu

pomocí iontového svazku [Bunshah,1994]

reaktivní naprašování [Powell,1999] přidání reaktivních plynů depozice oxidových, nitridových vrstev oxidy se rozprašují hůře než čistý kov terče proces pak řídí rozprašování oxidů nebo původního materiálu, existují dva operační režimy kovový (metal) a oxidový (poisoned) eliminace např. velkou čerpací rychlostí hledání optimálního pracovního bodu

Naprašování je velmi často používáno. Převážné aplikace jsou na vodivé, nevodivé i magnetické materiály. Využití vrstev je velmi široké. Oproti chemickým metodám CVD je PVD enviromentally friendly a méně energeticky náročná. Zároveň ale PVD neumožňuje deponovat materiály složitých struktur a nedosahuje tak velkých depozičních rychlostí jako CVD. Vysoká pořizovací cena a provozní náklady. Na ÚFE se hlavně věnujeme přípravě tvrdých otěru odolných vrstev.

převzato z [Bunshah,1994]

References K. Seshan. Handbook of thin film deposition: Processes and Technologies, 2 nd edition, Noyes Publications, 2002, ISBN 0-8155-1442-5 S. M. Rossnagel J. J. Cuomo W. D. Westwood. Handbook of plasma processing technology: Fundamentals, Etching, Deposition and Surface Interactions, Noyes Publications, 1990, ISBN 0-8155-1220-1 D. Depla S. Mahieu. Recative Sputter Deposition, Springer, 2008, ISBN 978-3-540-76662-9 R. F. Bunshah. Handbook of deposition technologies for films and coatings: Science, Technology and Applications, 2 nd, editionnoyes Publications, 1994, ISBN 0-8155-1337-2

References R. A. Powell, S. M. Rossnagel. Thin Films: PVD for Microelectronics, Academic Press, 1999, ISBN 0-12-533026-X Y. Yamamura H. Tawara. Atomic data and nuclear date tables. Academic Press, Inc., (1996), vol. 62, 149

Děkuji Vám za pozornost!