MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

Podobné dokumenty
MEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy Teorie mezinárodních vztahů

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

VY_32_INOVACE_0616 Evropa a Evropská unie

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas

Evropské politické systémy II

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Střední a východní Evropa:

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

SSOS_ON_3.09 NATO. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2009/10 dle studijního plánu

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2010/11 dle studijního plánu oboru Historie

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 9. ročník

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Lidé. Telefon: , Místnost: č. 3079, budova Jinonice, budova A Výzkumný profil:

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Témata ze SVS ke zpracování

Lidé. Členové katedry PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D. - vedoucí katedry. doc. PhDr. Miloš Calda

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Zeměpis Název Ročník Autor

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13

VÝBĚR OBORŮ, KTERÉ MAJÍ PODOBORY

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Dějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války

Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví

Liberálně-konzervativní akademie

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Seznam analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Liberálně-konzervativní akademie

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

1.4.1 Demografický problém Ekologický problém Problém trvale udržitelného růstu 23

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý


Mezinárodní právo soukromé evropských zemí

Lidé. Členové katedry PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D. - vedoucí katedry. doc. PhDr. Miloš Calda - garant oboru Americká studia

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

1 3 OBSAH. Život karpatských Němců za socialismu až po současnost

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

POLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

Svět po roce MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/

Přehled readmisních dohod, jimiž je Česká republika vázána:

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

I. Verejne dostupné služby v pevných sítích elektronických komunikací

RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ

Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc, 1996, 2001, 2007, 2010 EKOPRESS, s. r. o., 2001, 2007, 2010 ISBN

Úvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík

HISTORIE EVROPSKÁ STUDIA (jednooborové bakalářské studium) N 7105 Historické vědy (Platnost akreditace: )

Hlavní demografické změny

4. ročník a oktáva. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, kamera. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Mezivládní organizace jediná úroveň

HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková

Doprovodná prezentace k přednášce

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Dějepis - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Hlava státu. Typy hlav států ROLE HLAVY STÁTU. Specifický význam pro ústavní systém: Pojetí hlavy státu:

Tematické okruhy k bakalářské závěrečné zkoušce pro obor Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Soutěže od Kvida Polívky

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Dělení států. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu. Cestovní ruch

Transkript:

Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy východoevropská studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního systému (nahrazení starých typů aktérů a starých typů vazeb novými, základní charakteristika systému, odkaz pro dnešní systém) 2. Mezinárodní systém druhé poloviny 20. století a počátku 21. století (globální mezinárodní systém, noví aktéři, nové typy hrozeb, nové typy vazeb mezi aktéry) 3. OSN jako nástroj globálního vládnutí struktura, role, výhody a problémy, reforma 4. Vývoj evropské integrace poválečné diskuse o evropské integraci, Římské smlouvy, vznik EU, teorie integračního procesu aktuální v daném období 5. Novelizace zakládajících smluv EU v 90. letech, Smlouva o Ústavě pro Evropu, Lisabonská smlouva; vlny rozšíření ES/EU a jejich hlavní rysy, teorie integračního procesu aktuální v daném období 6. Vývoj v Asii po druhé světové válce (obecný politicko-historický přehled, konfliktní oblasti, integrační procesy) 7. Vývoj Blízkého východu po druhé světové válce (obecný politicko-historický přehled, konfliktní oblasti, integrační procesy) 8. Dekolonizace v Africe a rozvojová problematika (dekolonizace, obecný politickohistorický přehled, konfliktní oblasti, integrační procesy, zrod rozvojové problematiky) 9. Euroatlantický prostor po druhé světové válce (vymezení regionu, vývoj vztahů mezi státy regionu, formování regionálních organizací mimo EU a NATO) 10. Obor MV a jeho metodologie (předmět oboru MV, diskuze o metodách oboru, hladiny analýzy, tzv. čtvrtá velká debata kritika pozitivistických metodologických přístupů) 11. Vývoj oboru MV (teoretické debaty, představení základních paradigmat realismus, liberalismus, marxismus, konstruktivismus) 12. Mezinárodní organizace jako aktéři MV (klasifikace MO, role a funkce MO v mezinárodním systému) 13. Řešení konfliktů v MV (teorie a klasifikace konfliktů, nástroje a mechanismy, peacekeeping a peaceenforcement) 14. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti (teoretické přístupy k vymezení bezpečnosti, sekuritizace desekuritizace, regionální bezpečnostní komplexy) 15. Regionální bezpečnostní organizace, jejich role a význam, kolektivní bezpečnost a kolektivní obrana (teoretické vymezení, NATO, příklad mimoevropské organizace) 16. Geopolitika významní autoři a koncepce, geopolitika moří a oceánů 17. Politická geografie a koncept regionu typy regionů, příklady 18. Politická geografie jazyků a náboženství v globální perspektivě (jazyková mapa Evropy a světa, imperiální jazyky, světová náboženství, šíření náboženství v minulosti a současnosti, náboženské konflikty)

19. Mezinárodní politická ekonomie (transportní sítě, teorie komplexní vzájemné závislosti, působení nadnárodních korporací v současném systému, mezinárodní finanční instituce) 20. Mezinárodní spravedlnost (Mezinárodní trestní soud, mezinárodní tribunály, subjekty a prameny mezinárodního práva, mezinárodní smlouvy, současné problémy v uplatňování MP, mezinárodní veřejné statky) 21. Mezinárodní migrace (uprchlictví, pracovní migrace, pull a push faktory, vnitřně vysídlené osoby, související právní normy) 22. Zahraniční politika státu cíle, metody, nástroje, formování a prosazování zájmů

Východoevropská studia 1. Západnické versus "tradiční" síly a ideové tendence v ruské politice a společnosti 2. Politický systém SSSR vznik a vývoj (krize carismu a vznik SSSR, ideologická základna SSSR, politický systém SSSR) 3. Vnitropolitická krize a SSSR a jeho rozpad 4. Formování politického systému Ruské federace po roce 1991 5. Formování politického systému Ukrajiny po roce 1991 6. Formování politických systémů Estonska, Lotyšska a Litvy po roce 1991 7. Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru (koncept blízkého zahraničí, vztahy s postsovětskými regiony i konkrétními státy) 8. Integrační procesy v postsovětském prostoru a východní Evropě 9. Ruská zahraniční politika po roce 1991 (základní vývojové trendy a myšlenkové proudy a vztahy s vybraným světovým regionem USA, EU, Blízký východ, Čína a Indie, Latinská Amerika) 10. Formování národních států ve východní Evropě od počátku 19. století do roku 1920 (s výjimkou Ruska) 11. Komunistické režimy ve východní Evropě (krátká charakteristika vývoje po 2. světové válce, zformování dvou bloků v Evropě obecná charakteristika komunistických režimů v Evropě, analýza systému vybrané země Jugoslávie, Albánie, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Maďarsko, NDR) 12. Formování politického systému v Polsku (od roku 1989 do 13. Formování politického systému v Maďarsku a na Slovensku (od roku 1989 do 14. Formování politického systému v Bulharsku a Makedonii (od roku 1989 do 15. Formování politického systému v Rumunsku a Moldávii (od roku 1989 do 16. Vnitropolitická krize Titovy Jugoslávie a její rozpad (krize režimu, válečné události do roku 1995, separatistické regiony, jazykové a náboženské menšiny) 17. Formování politického systému Slovinska a Chorvatska (od vzniku do 18. Formování politického systému v Srbsku a Černé Hoře 19. Formování politického systému v Albánii a Kosovu (od převratu/vzniku do 20. Politická geografie postsovětského prostoru (teritoriální spory)

Jazykově-kulturní blok 1. Koncept jihovýchodní Evropy a termín Balkán (politická a kulturní vymezování regionu, zahraničněpolitická orientace, nálepkování jako nástroj zahraničních politik) 2. Koncept východní Evropy a střední Evropy (politická a kulturní vymezování regionu, zahraničněpolitická orientace, nálepkování jako nástroj zahraničních politik) 3. Mýty a legendy - symbolický význam starověkých a středověkých říší pro současnou společnost a politiku ve východní Evropě a v Rusku 4. Mýty a legendy symbolický význam středověkých a starověkých říší pro současnou politiku a společnost v jihovýchodní Evropě 5. Symbolický význam carismu pro současnou společnost a politiku ve východní Evropě a v Rusku 6. Druhá světová válka v ruské kultuře a identitě 7. Symbolický význam Sovětského svazu pro současnou společnost a politiku ve východní Evropě a v Rusku 8. Myšlení východního křesťanství a jeho odraz v raných literárních památkách 9. Obrození ve střední, východní a jihovýchodní Evropě 10. "Zlatý věk" ruské literatury (1830-1900) 11. "Stříbrný věk" ruské literatury a ruské meziválečné umění jako odraz společenského vývoje (1900 1922) 12. Stalinismus, válka a komunistický režim ve východoevropské kinematografii, sovětská propaganda jako nástroj totalitního státu 13. Současná ruská kinematografie a kinematografie postsovětského prostoru jako reflexe společnosti 14. Kinematografie střední a východní Evropy po skončení studené války jako reflexe transformace společnosti 15. Současná ruská literatura a literatura zemí postsovětského prostoru jako reflexe společnosti 16. Literatura střední a východní Evropy po skončení studené války jako reflexe transformace společnosti 17. Etnika a národy v oblasti bývalého SSSR (+ jazykové minority) 18. Etnika a národy v oblasti Balkánu (+ jazykové minority) 19. Současná náboženství ve východoevropských zemích a v zemích bývalého sovětského svazu

Politologie 1. Teorie státu pojem státu a jeho znaky, státní moc a její vlastnosti a podoby, teorie dělby státní moci 2. Teorie státu formy státu, státní zřízení, pojem právního státu, koncept ústavnosti, státní občanství 3. Prezidentské a poloprezidentské systémy hlavní charakteristiky, příklady, srovnání s jinými formami vlády 4. Parlamentní systémy hlavní charakteristiky, typologie, příklady, srovnání s jinými formami vlády; forma vlády shromáždění 5. Politický systém Spojených států amerických 6. Politický systém Velké Británie a jedna další vybraná země (Irsko, Belgie, Nizozemsko) 7. Politické systémy Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky 8. Politický systémy Francouzské republiky a Švýcarské konfederace 9. Politický systém České republiky ústavně-politické charakteristiky, vztahy legislativy, exekutivy a soudní moci, systém státní správy a samosprávy 10. Stranický systém České republiky vývoj po roce 1989, aktéři a vztahy mezi nimi, typologické zařazení systému, evropeizace českého stranického systému 11. Většinové a smíšené volební systémy typy, příklady 12. Proporcionální volební systémy typy, hlavní proměnné, příklady 13. Političtí aktéři v demokracii: politické strany a zájmové skupiny hlavní charakteristiky a rozlišení aktérů, funkce, příklady, možnosti typologizace politických stran a zájmových skupin 14. Stranické systémy vymezení pojmu, formát a typ stranického systému, možnosti typologizace stranických systémů, konfliktní linie ve stranických systémech, vztah mezi volebním systémem a podobou stranického systému 15. Politické ideologie klasické ideologie (ideologický trojúhelník), myslitelé, projevy v praktické politice 16. Politický systém EU institucionální podoba, novotvorba, rozhodovací procedury 17. Politický systém EU působnost EU (oblasti výlučných, sdílených, koordinačních a doplňujících pravomocí EU, společná zahraniční a bezpečnostní politika), financování EU 18. Politický marketing, role médií v současné politice