Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém VII Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky. Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2014 Odborná zpráva za rok 2014 Státní zdravotní ústav Praha, září 2014 1
Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Ředitelka ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: MUDr. Michael Vít, Ph.D. Zpracovali: Ludmila Bečvářová Bc. Michaela Čerstvá, DiS. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Dana Havlová Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. Mgr. Ondřej Vencálek MUDr. Michael Vít, Ph.D. Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/91 a č. 810/1998. 2
Obsah 1. Monitorování expozice na základě údajů z kategorizace prací a pracovišť... 5 Tab. 1.1 Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k 26. 6. 2015... 5 Tab. 1.2 Počet evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k 23. 4. 2014... 6 Tab. 1.3 Počet exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k 23. 4. 2014... 6 2. Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX... 7 Tab. 2.1 Počet registrovaných osob podle krajů v období 2009 2015 (ke dni 29. 6. 2015... 7 Tab. 2.2 Počet registrovaných osob podle hospodářských aktivit v období 2009 201 (ke dni 29.6. 2015)... 8 Tab. 2.3 Počet registrovaných osob v letech 2009 2015 podle karcinogenního agens... 9 3. Monitorování zdravotních účinků Národní zdravotní registr nemocí z povolání... 10 3.1 Nemoci z povolání... 10 Graf 3.1.1 Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2000 2014... 10 Tab. 3.1.1 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání... 11 Graf 3.1.2 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku... 12 Graf 3.1.3 Počet hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 100 tisíc pojištěnců v krajích ČR... 12 Graf 3.1.4 CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání... 13 Graf 3.1.5 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců)... 14 Graf 3.1.7 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání... 15 Graf 3.1.8 Nejčastěji se vyskytující diagnózy hlášených případů nemocí z povolání... 16 Graf 3.1.9 Výskyt onemocnění karpálním tunelem v letech 1994-2014... 17 Graf 3.1.10 Onemocnění silikózou... 17 Graf 3.1.11 Zhoubné novotvary jako nemoci z povolání v ČR 1991-2014 (celkem 1 195)... 18 Graf 3.1.12 Zhoubné novotvary jako nemoci z povolání v ČR 1991-2014 (Struktura podle MKN- 10)... 19 3
3.2 Ohrožení nemocí z povolání... 20 Graf 3.2.1 Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle krajů vzniku... 20 Graf 3.2.2 Diagnózy hlášených případů ohrožení nemocí z povolání... 21 Graf 3.2.3 Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců)... 21 4. Závěr... 22 4
1. Monitorování expozice na základě údajů z kategorizace prací a pracovišť K monitorování expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek slouží systém kategorizace prací. V jeho rámci má každý zaměstnavatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce, které jsou na jeho pracovištích vykonávány, do jedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu rizikových faktorů práce a na jejich závažnosti. Z údajů v Informačním systému Kategorizace prací vyplývá, že k datu 26. 6. 2015 (viz tab. 1.1) bylo zařazeno do všech kategorií práce (2, 2R, 3, 4) celkem 2 175 620 osob, což je o 6855 osob více než za stejné období minulého roku. V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4), bylo evidováno 473 070 osob (15 109 osob/100 tisíc zaměstnanců), což je o 4 653 zaměstnanců méně než za stejné období minulého roku. Do kategorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, bylo v ČR zařazeno 14 282 (461/100 tisíc zaměstnanců), což je o 452 zaměstnanců méně než v minulém roce. Aktuální počet zaměstnanců zařazených podle jednotlivých kategorií práce v krajích je uveden v tabulce 8.1.1 Nejvíce exponovaných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je v kraji Moravskoslezském (91 968), Praha (44 331), Středočeském (44 836) a Ústeckém (43 709). V přepočtu počtu zaměstnanců v riziku na 100 000 zaměstnanců nepřevyšují celostátní průměr 15 109 zaměstnanců kraje Praha (5 547), Karlovarský (9 680), Liberecký (12 773) Jihomoravský (12 350). Nejvíce zaměstnanců ve všech kategoriích práce (2, 2R, 3, 4) je evidováno podle faktoru Fyzická zátěž 1 302 557 osob (oproti minulému období nárůst o 13%), Pracovní poloha 990 975 osob (oproti minulému období nárůst o 4 %) osob, Hluk 869 630 osob (oproti minulému období nárůst o 0,2 %). V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je nejvíce evidovaných zaměstnanců v riziku faktoru Hluk 267 586, Fyzická zátěž 102 136, Prach 68 204, Vibrace 66 806 (viz tab. 1.2). Tab. 1.1 Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k 26. 6. 2015 KRAJ Kategorie 2R +3 2+ + 4 Kategorie 2 Kategorie 2R Kategorie3 Kategorie 4 Praha 260260 109645 215929 97660 1830 673 41813 11285 688 27 Středočeský 230869 84299 186033 70838 8073 2902 35634 10481 1129 78 Jihočeský 117360 47726 91268 38578 460 313 24866 8799 766 36 Plzeňský 132564 53746 103958 45269 3038 1742 24072 6673 1496 62 Karlovarský 68624 30675 61307 28613 206 25 7040 2027 71 10 Liberecký 83940 34825 69299 30261 1038 308 13221 4216 382 40 Královehradecký 111113 44875 87552 37459 4222 1357 18656 6025 713 34 Pardubický 98551 38258 78386 33179 4031 1039 15661 4019 473 21 Vysočina 121267 46869 97542 41394 4075 1166 19134 4276 516 33 Jihomoravský 238688 95612 200602 83563 2781 1469 34675 10514 630 66 Olomoucký 132605 51738 101452 41722 4676 2120 25485 7767 992 129 Zlínský 119648 50066 89451 37718 3174 1452 26405 10745 618 151 Moravskoslezský 276703 98772 184735 79086 8756 4171 78383 15150 4829 365 Celkem 2175620 864494 1707203 727460 48577 19815 405558 116101 14282 1118 5
Při práci mohou být zaměstnanci exponováni i více než jednomu faktoru. V tabulce 1.3 je uveden údaj o počtu osob exponovaných podle počtu působících faktorů. Z údajů vyplývá, že 71,5 % zaměstnanců evidovaných v systému kategorizace prací je exponováno více než jednomu faktoru; více než čtyřem faktorům je exponováno 13,3 % zaměstnanců. Tab. 1.2 Počet evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k 23. 4. 2014 KATEGORIE FAKTORU FAKTOR 2 2R 3 4 2R+3+4 2+2R+3+4 hluk 602044 26534 239467 1585 267586 869630 fyzická zátěž 1200421 9647 92485 4 102136 1302557 prach 247202 7016 54467 6721 68204 315406 vibrace 177168 6421 53500 6885 66806 243974 biologické činitele 163249 11780 27948 89 39817 203066 chemické látky 302243 9517 15453 1583 26553 328796 pracovní poloha 961032 1179 28764 0 29943 990975 neion.záření a elmag.pole 20799 703 20407 0 21110 41909 zátěž teplem 105211 629 13992 49 14670 119881 zraková zátěž 244933 230 13014 0 13244 258177 vybrané práce 21840 171 2048 7 2226 24066 zátěž chladem 236961 40 3468 0 3508 240469 ionizující záření 506 7 2 0 9 515 práce ve zvýšeném tlaku vzduchu 24 3 103 1 107 131 Tab. 1.3 Počet exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k 23. 4. 2014 POČET RIZIKOVÝCH FAKTORŮ POČET ZAMĚSTNACŮ % 1 621000 28,5 2 585867 26,9 3 407222 18,7 4 274010 12,6 více než 4 289921 13,3 celkem 2175020 100 Uvedené počty evidovaných osob nelze považovat za neměnné. V posledním roce např. došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců pracujících v rizikových kategoriích u faktorů jako Fyzická zátěž, Zraková zátěž a Zátěž chladem. V dalším období bude docházet k zániku a vzniku pracovišť, budou realizována ochranná opatření ke snížení rizika a bude tak docházet ke změnám počtu prací v jednotlivých kategoriích. V průběhu času dochází také k legislativním změnám, které zahrnují i nové poznatky o působení škodlivin na člověka. 6
2. Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX Předmětem analýzy jsou data pocházející z databáze vedené od roku 2009, která byla vytvořena jako samostatný modul Informačního systému Kategorizace prací a nezahrnuje data, která byla získána v minulosti a jsou uložena v původní databázi REGEX. Počet osob registrovaných v letech 2009 až červen 2015 v Registru osob profesionálně exponovaných karcinogenům, jejichž expozice byla platná v roce 2015, byl 9 463. Informaci o objemu dat získávaných z jednotlivých regionů ČR poskytuje tab. 2.1. Mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly. Nejvíce registrovaných profesionálně exponovaných osob je v krajích Moravskoslezském (2 241 osob), Vysočina (1 301), Středočeském (856), Praha (854), naopak nejméně v Karlovarském (154) a Jihočeském (159) kraji. Tab. 2.1 Počet registrovaných osob podle krajů v období 2009 2015 (ke dni 29. 6. 2015 Kraj Počty osob dle Regex Počet osob Praha 854 Středočeský kraj 856 Jihočeský kraj 159 Plzeňský kraj 245 Karlovarský kraj 154 Ústecký kraj 219 Liberecký kraj 258 Královéhradecký kraj 745 Pardubický kraj 742 Vysočina 1301 Jihomoravský kraj 488 Olomoucký kraj 547 Zlínský kraj 654 Moravskoslezský kraj 2242 Celkem 9464 Přehled o tom, při kterých ekonomických aktivitách, kódovaných podle metodiky NACE-CZ, dochází k expozici karcinogenním agens, prezentuje tab. 2.2. Tři nejčastější ekonomické aktivity, při kterých jsou pracovníci exponováni karcinogenům, jsou zdravotní péče (3 106 osob), výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (1 020 osob) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (875 osob). Tyto počty však nelze přímo porovnávat, neboť v nedávné minulosti byla na základě požadavku MZ ČR věnována zvýšená pozornost zdravotnickým pracovištím, kde může docházet k profesionální expozici cytostatikům a proto je pravděpodobné, že údaje za zdravotnictví jsou ve srovnání s ostatními aktivitami nadhodnoceny. 7
Tab. 2.2 Počet registrovaných osob podle hospodářských aktivit v období 2009 2015 (ke dni 29.6. 2015) CZ- Počet Hospodářské aktivity dle CZ - NACE NACE osob 10000 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 26 50000 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 276 80000 Ostatní těžba a dobývání 257 160000 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku 486 190000 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 309 200000 Výroba chemických látek a chemických přípravků 567 210000 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 159 220000 Výroba pryžových a plastových výrobků 424 230000 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 363 240000 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 1020 250000 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 875 260000 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 25 270000 Výroba elektrických zařízení 91 280000 Výroba strojů a zařízení 186 290000 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 201 300000 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 69 310000 Výroba nábytku 406 320000 Ostatní zpracovatelský průmysl 60 330000 Opravy instalace a zařízení 81 410000 Výstavba budov 92 420000 Inženýrské stavitelství 74 430000 Specializovaná stavební činnost 83 460000 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 39 470000 Maloobchod, kromě motorových vozidel 23 780000 Činnosti související se zaměstnáním 20 810000 činnosti související se stavbami a úpravou krajiny 34 860000 Zdravotní péče 3106 ostatní aktivity s počtem exponovaných menším než 20 pracovníků 112 Celkem 9464 Pokud jde o expozice jednotlivým karcinogenním agens, nejčastějším důvodem k registraci je expozice cytostatikům (2 977 osob), profesionální expozice prachu tvrdých dřev (1 201 osob) a třetí nejčastější expozicí je expozice slévárenskému prachu (1166 osob). Celkový přehled o expozicích jednotlivým karcinogenům uvádí tab. 2.3. 8
Tab. 2.3 Počet registrovaných osob v letech 2009 2015 podle karcinogenního agens 1,3 Butadien 107 Benzen 263 Benzo(a)pyren 561 Cytostatika 2977 Dichlormetan 10 Dichroman draselný 1 Dimethylsulfát 38 Ethylenoxid 36 Formaldehyd 159 Horninové prachy 120 Chrom IV a jeho sloučeniny 202 Ostatní sloučeniny chromu (včetně chromanu draselného) 294 Kadmium 19 Látka s větou R45: Může vyvolat rakovinu 374 Látka s větou R49: Může vyvolat rakovinu při vdechnutí 23 Nikl 186 Sloučeninu niklu, jako Ni 278 Oxid kademnatý 72 Pesticidní látky 5 Polycyklické aromatické uhlovodíky 15 Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům 43 Prach - azbestová vlákna - amfibolové azbesty 10 Prach - azbestová vlákna - chryzotil 15 Prach - černouhelných dolů 457 Prach dinas 99 Prach - grafit 266 Prach - koks 265 Prach - křemen 219 Prach - ostatní křemičitany (s vyjímkou azbestu) 398 Prach šamot 43 Prach talek 27 Prach chromu 104 Prach z tvrdých dřev 1201 Slévárenský prach 1166 Styren 419 Tetrachlorethylen 13 Tetrrachlormetan 12 Trichlorethylen 11 Vinylchlorid 175 vulkanizační dýmy 167 Vulkanizační dýmy rozpustné v cyklohexanu 9 9
3. Monitorování zdravotních účinků Národní zdravotní registr nemocí z povolání 3.1 Nemoci z povolání V roce 2014 bylo v České republice u 1 065 pracovníků (467 žen a 598 mužů) hlášeno celkem 1250 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 214 nemocí z povolání a 36 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,0 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz Graf 3.1.1., tabulka 3.1.1). Graf 3.1.1 Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2000 2014 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 NzP Ohrožení U 145 osob byly v průběhu roku hlášeny dvě, u 15 osob tři, u 2 osob čtyři a u jedné osoby pět nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji hlášenou kombinací (85 případů) byl syndrom karpálního tunelu na pravé a na levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. 10
Tab. 3.1.1 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku, pohlaví a kapitol seznamu nemocí z povolání Kraj Muži Ženy Kapitola seznamu NzP Celkem Podíl (v%) Incidence I. II. III. IV. V. VI. Hl.m.Praha 9 20-4 2 7 16-29 2,4% 2,48 Středočeský 74 35 3 42 43 8 13-109 9,0% 26,24 Jihočeský 54 54-69 10 18 10 1 108 8,9% 48,24 Plzeňský 52 46-34 29 28 7-98 8,1% 45,03 Karlovarský 6 5-4 2 2 3-11 0,9% 12,55 Ústecký 37 98-43 5 7 80-135 11,1% 48,18 Liberecký 12 14-12 4 10 - - 26 2,1% 17,66 Královéhradecký 12 38 2 13 10 19 6-50 4,1% 26,54 Pardubický 16 29 1 11 7 18 8-45 3,7% 23,54 Vysočina 11 3 1 3 3 5 2-14 1,2% 8,04 Jihomoravský 26 35 1 19 6 17 18-61 5,0% 12,92 Olomoucký 40 44 1 55 9 12 7-84 6,9% 37,54 Zlínský 3 23-8 4 12 2-26 2,1% 12,06 Moravskoslezský 280 100-199 135 15 29 2 380 31,3% 82,82 Území ČR - více krajů 9 - - 4 4 1 - - 9 0,7% x Zahraničí 25 4 - - - - 29-29 2,4% x Celkem 666 548 9 520 273 179 230 3 1214 100,0% 27,19 Kapitola I. NzP způsobené chemickými látkami Kapitola II. NzP způsobené fyzikálními faktory Kapitola III. NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Kapitola IV. NzP kožní Kapitola V. NzP přenosné a parazitární Kapitola VI. NzP způsobené ostatními faktory a činiteli Ve srovnání s rokem 2013 vzrostl v roce 2014 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 208, tj. o 20,0 % případů. Incidence profesionálních onemocnění vzrostla o 4,5 případů na 100 tisíc pojištěnců v civilním sektoru. Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2014 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 380, tj. 31,3 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory 199, tj. 38,3 % všech případů (viz Graf 3.1.2). 11
Graf 3.1.2 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku ČR 0,7% Zahr 2,4% PHA 2,4% STC 9,0% MSK 31,3% JHC 8,9% PLZ 8,1% KAR 0,9% ZLI 2,1% UST 11,1% OLO 6,9% JHM 5,0% VYS 1,2% PAR 3,7% LIB 2,1% HRA 4,1% Jednalo se zejména o pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (celkem 124 případů), o nemoci z přetěžování končetin (celkem 109 případů) a o nemoci z vibrací (celkem 85 případů) (viz. Graf 3.1.3). Graf 3.1.3 Počet hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 100 tisíc pojištěnců v krajích ČR 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 PHA STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR VYS JHM OLO ZLI MSK Kapitola I. Kapitola II. Kapitola III. Kapitola IV. Kapitola V. Kapitola VI. 12
Ve srovnání s rokem 2013 došlo v deseti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 2 99 případů. Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Moravskoslezském (o 99 případů) a v kraji Ústeckém (o 76 případů). V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 4 19 případů. Největší pokles byl v kraji Vysočina. V roce 2014 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti těžba a dobývání (CZ NACE B05 09), celkem 238 případů. V sestupném pořadí následovalo odvětví zdravotní a sociální péče (CZ NACE Q86 88) se 224 případy a odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE C29) se 139 hlášenými případy. Graf 3.1.4 CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (156 případů) a onemocnění z vibrací (46 případů). V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (171 případů, z toho svrab 79krát a spalničky 63krát). U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (98 případů), alergická onemocnění plic (celkem 19 případů) a profesionální dermatózy (12 případů)(viz Graf 3.1.4) Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2014 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 679, tj. 55,9 % případů) (viz Graf 3.1.5). 13
Graf 3.1.5 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) 1,5% 0,5% 12,0% 6,5% OSVČ 1-49 zaměstnanců 10,9% 50-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců 55,9% 250-499 zaměstnanců 500 a více zaměstnanců Neuvedeno 12,7% Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 celkem 562, tj. 46,3 % případů. Při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 504, tj. 41,5 % onemocnění. U 132 případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena, u 16 případů nebyl údaj o kategorizaci práce zaměstnavatelem na hlášence Krajskými hygienickými stanicemi (KHS) vyplněn. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 559, tj. 46,1 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 213, tj. 16,8 % nemocí z povolání. Ve 45 případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit a ve 406 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména kožní nemoci z povolání (145 případů), nemoci přenosné a parazitární (171 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (41 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (hluk, vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 141 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. 14
Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů (kapitola II 520 případů). V sestupném pořadí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III 273 případů), nemoci přenosné a parazitární (kapitola V 230 případů), nemoci kožní (kapitola IV 179 případů), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I 9 případů) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (kapitola VI 3 případy) (viz Graf 3.1.7). Graf 3.1.7 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání Kapitola V. 18,9% Kapitola VI. 0,2% Kapitola I. 0,7% Kapitola IV. 14,7% Kapitola II. 42,8% Kapitola III. 22,5% Kapitola I.- NzP způsobené chemickými látkami Kapitola II.- NzP způsobené fyzikálními faktory Kapitola III.- NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Kapitola IV.- NzP kožní Kapitola V.- NzP přenosné a parazitární Kapitola VI.- NzP způsobené ostatními faktory Nejčastěji se vyskytující diagnózy hlášených případů nemocí z povolání jsou uvedeny v následujícím grafu (viz Graf 3.1.8). 15
Graf 3.1.8 Nejčastěji se vyskytující diagnózy hlášených případů nemocí z povolání 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 Syndrom karpálního tunelu z DNJZ Kontaktní alergický ekzém Pneumokonióza uhlokopů prostá Syndrom karpálního tunelu z vibrací Svrab Spalničky Asthma bronchiale Epikondylitida pažní kosti radiální Iritační dermatitida Sekundární Raynaudův syndrom z vibrací Skákavý prst Percepční kochleární porucha sluchu z hluku Rhizartróza z DNJZ Silikóza plic prostá Alergická rýma Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná Artróza lokte z vibrací Epikondylitida pažní kosti ulnární Lymeská nemoc Basaliom kůže z ionizujícího záření Morbus de Quervain Rakovina plic z radioaktivních látek Muži Ženy Fyzikální faktory (kapitola II) způsobily v roce 2014 celkem 42,8 % ze všech hlášených nemocí z povolání. V následující analýze jsou zdůrazněny nemoci z povolání, které v dané kapitole měly nejvyšší incidenci. Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji vzniklo celkem 115krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 108krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte bylo zaznamenáno 7krát. V roce 2014 bylo hlášeno celkem 341 případů nemocí z přetěžování končetin, což představovalo 28,1 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin bylo v roce 2014 zjištěno celkem 125 případů. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly diagnostikovány v roce 2014 celkem 209krát. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 202krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte 7krát. Výskyt syndromu karpálního tunelu v letech 1994 2014 je uveden v grafu č. 3.1.9 a definuje závažnost tohoto onemocnění. 16
Graf 3.1.9 Výskyt onemocnění karpálním tunelem v letech 1994-2014 Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (kapitola III) byly diagnostikovány v roce 2014 celkem ve 273 případech. Nejvyšší incidence byla zaznamenána u Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého. Bylo diagnostikováno u 166 onemocnění u mužů. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje a z kraje Středočeského (124 a 36 případů). Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými rtg znaky prašných změn. Výskyt onemocnění silikózou je uveden v grafu 3.1.10 a to za období let 1992 2014. Graf 3.1.10 Onemocnění silikózou Velmi důležité je provádění analýzy výskytu profesionálních zhoubných nádorů. Odhady, jaký podíl mají na celkové incidenci zhoubných nádorů příčinné souvislosti s profesionální expozicí karcinogenům, se značně liší. I velmi konzervativní odhady pocházející z USA 17
však uvádějí asi 4% podíl (rozpětí 2-8%). Pro ČR z toho plyne odhad dle publikovaných dat UZIS, že při výskytu 83 581 zhoubných nádorů v r. 2010 by mělo připadat na profesionální expozici asi 3 340 případů. Počty hlášených profesionálních nádorových onemocnění byly i v roce 2014 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě. Výskyt profesionálních zhoubných nádorů za období let 1991 2014 je uveden v grafech 3.1.11 a 3.1.12). Graf 3.1.11 Zhoubné novotvary jako nemoci z povolání v ČR 1991-2014 (celkem 1 195) Na rozdíl od environmentálních a jiných zdrojů expozice je profesionální expozice nejsnáze kontrolovatelná a tudíž 100% preventabilní. Primární prevence profesionální rakoviny se proto stala jednou z priorit veřejně zdravotnických systémů prakticky ve všech vyspělých průmyslových zemích. 18
Graf 3.1.12 Zhoubné novotvary jako nemoci z povolání v ČR 1991-2014 (Struktura podle MKN-10) Mezoteliom pleury vznikl 5krát a mezoteliom pobřišnice jednou u pracovníků, kteří byli exponováni azbestu v letech 1959 2013. Rakovina plic ve spojení s azbestózou (6krát) nebo hyalinózou pleury (4krát) vznikla u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1951 1998. Rakovina plic z radioaktivních látek byla v roce 2014 hlášena u 8 osob. Postižení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud převážně v letech 1947 1983. Rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny vznikla u zámečníka na koksovně, který byl exponován uvedené noxe v letech 1988 2013.Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla v roce 2014 diagnostikována u 7 horníků, kteří byli exponování prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého v letech 1947 1992. Nemocí přenosných a parazitárních (kapitola V) bylo v roce 2014 hlášeno celkem 230 případů. Nemocí přenosných a parazitárních s interhumánním přenosem bylo diagnostikováno celkem 179 případů. Nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ NACE Q86 88 celkem 170, tj. 95,0 % případů). Nejvíce onemocnění vzniklo v kraji Ústeckém a Moravskoslezském (celkem 79 a 28 případů). První místo podle četnosti patřilo svrabu (84 případů). V sestupném pořadí následovaly: spalničky (65 případů), dermatitida z roztočů a dávivý kašel (po sedmi případech), virové žloutenky (4 případy), tuberkulóza plic a plané neštovice (po třech případech). V roce 2014 bylo diagnostikováno celkem 22 případů nemocí přenosných ze zvířat na člověka. První tři místa obsadily lymeská nemoc, virová encefalitida přenášena klíšťaty a trichofycie. Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí bylo v roce 2014 hlášeno celkem 29 případů. 19
3.2 Ohrožení nemocí z povolání V roce 2014 bylo u 35 pracovníků hlášeno celkem 36 případů ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (17, tj. 47,2 % případů). Postiženi byli především pracovníci těžby a dobývání černého uhlí a pracovníci výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ NACE B05 a C29 celkem po 7 případech) a pracovníci výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ NACE C25 celkem 6 případů)(viz Graf 3.2.1). Graf 3.2.1 Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle krajů vzniku STC 16,7% PLZ 2,8% MSK 47,2% UST 5,6% HRA 5,6% PAR 2,8% ZLI 2,8% OLO 16,7% Nejčastěji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání poškozením periferních nervů z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin (položka II. 10 14 případů) a ohrožení poškozením periferních nervů z vibrací (položka II. 7 10 případů). Podrobnější distribuce jednotlivých onemocnění klasifikovaných jako ohrožení nemocí z povolání je uvedena v grafu 3.2.2. 20
Graf 3.2.2 Diagnózy hlášených případů ohrožení nemocí z povolání 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Syndrom karpálního tunelu z DNJZ Syndrom karpálního tunelu z vibrací Chronická intoxikace olovem Percepční kochleární porucha sluchu z hluku Artróza lokte z vibrací Intoxikace olovem Artróza zápěstí z vibrací Artróza lokte z DNJZ Impingement syndrom z DNJZ Rhizartróza z DNJZ Asthma bronchiale Muži Ženy Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo v roce 2014 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (17, tj. 47,2 % případů)(viz Graf 3.2.3). Graf 3.2.3 Struktura hlášených případů ohrožení nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců) 22,2% 47,2% 13,9% 1-49 zaměstnanců 50-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců 250-499 zaměstnanců 500 a více zaměstnanců 5,6% 11,1% Nejvíce ohrožení nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 3 (celkem 15, tj. 41,7 % případů). V rizikové kategorii 4 21
vzniklo celkem 5 případů, v nerizikových kategoriích 1 a 2 vzniklo celkem 10 případů. U 6 osob nebyla práce zaměstnavatelem kategorizována. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 30, tj. 83,3 % ohrožení nemocí z povolání. V 6 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. I zde problémem zůstávají ohrožení nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 8 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. 4. Závěr Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2014 byl v České republice zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění proti roku 2013 o 20 % případů. Největší nárůst byl zaznamenán u infekčních onemocnění, zejména u spalniček. Menší vzestup hlášených případů byl také u pneumokonióz uhlokopů, u svrabu, u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin, u alergických onemocnění plic, horních cest dýchacích a kůže a u nádorů z azbestu. Naopak pokles byl zaznamenán u silikóz. Přes uvedené skutečnosti nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2014 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realitě. 22