BIOCHEMIE. František Vácha.

Podobné dokumenty
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

Metabolismus. Source:

Opakování

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

Energie v chemických reakcích

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Energetika a metabolismus buňky

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

02 Nevazebné interakce

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Oxidace a redukce. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2. Redukce = odebrání kyslíku

Oxidace a redukce. Objev kyslíku nový prvek, vyvrácení flogistonové teorie. Hoření = slučování s kyslíkem = oxidace. 2 Mg + O 2 2 MgO S + O 2 SO 2

16a. Makroergické sloučeniny

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Mol. fyz. a termodynamika

Mezimolekulové interakce

03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012

2.03 Endotermní/exotermní děje. Projekt Trojlístek

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

1. ročník Počet hodin

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Biochemie I. Úvodní přednáška

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Nekovalentní interakce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Informace Seminář z biochemie II Laboratorní cvičení z biochemie

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Nekovalentní interakce

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky

TERMOCHEMIE. Entalpie H = Údaj o celkové... látky, není možné ji změřit, ale můžeme měřit... entalpie: H

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Základy biochemie KBC/BCH

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

Termodynamika v biochemii

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Mendělejevova tabulka prvků

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

7.TERMODYNAMIKA. 7) Doplň údaj o reakčním teple(tepelným zabarvením rce).

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Termochemie. Verze VG

(molekulární) biologie buňky

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

B4, 2007/2008, I. Literák

Spontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý

Katalýza / inhibice. Katalýza. Katalyzátory. Inhibitory. katalyzátor: Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Homogenní

Energetický metabolizmus buňky

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Enzymy charakteristika a katalytický účinek

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

5. Lipidy a biomembrány

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Obecná charakteristika živých soustav

Polymerizace. Polytransformace

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Transkript:

BIOCHEMIE František Vácha http://www.prf.jcu.cz/~vacha/

Doporučená literatura: D.L. Nelson, M.M. Cox Lehninger Principles of Biochemistry D.J. Voet, J.G. Voet, C.W. Pratt Principles of Biochemistry L. Stryer Biochemistry

Základní otázky biochemických oborů 1. Jaké jsou chemické vlastnosti a struktura biologických látek 2. Jak mezi sebou tyto biologické látky interagují 3. Jak buňky syntetizují a jak odbourávaní biologické látky 4. Jak je organismy získávána, přeměňována a uchovávána energie potřebná k životu 5. Jaké jsou mechanismy organizace a vzájemné interakce biologických látek Studium biochemie odkrývá principy fungování živých organismů

Základní principy a stavba buňky

B, F, Al, Si, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Se, Br, Mo, Cd, I, W

Základem živých organismů jsou různě velké a složité molekuly tvořené jednoduchými anorganickými molekulami

Molekulární složení buňky Escherichia coli

Kombinace různých funkčních skupin v jedné biologické makromolekule přináší větší chemickou variabilitu takové molekuly Interakce různých makromolekul s komplementárním uspořádáním funkčních skupin přináší další funkční variabilitu do biologických struktur

1. Kde se vzal základní materiál pro tvorbu prvních živých struktur? Předpokládá se, že veškeré stavební kameny potřebné pro vznik života, kterými byly různé prvky a molekuly, byly na zemi přítomné. 2. Jak se tyto látky ocitly na zemi? S.Miller- H.Urey experimenty ve 40-tých a 50-tých letech minulého století, elektrický výboj v přítomnosti vody, methanu, vodíku a čpavku Organická polévka A. Oparina a J.B.S. Haldaneho.

1. Kde se vzal základní material pro tvorbu prvních živých struktur? The early earth is presumed to have provided all of the elements and chemicals needed for life to begin. 2. Jak se tyto látky ocitly na zemi? S.Miller- H.Urey experimenty ve 40-ých a 50-yých letech minulého století, elektrický výboj v přítomnosti vody, methanu, vodíku a čpavku Organická polévka A. Oparina a J.B.S. Haldaneho. 3. Jak vznikly biologické polymery? Polymerizace na jílech, reakce ve vodě rozpuštěných organických sloučenin v blízkosti vulkanické podmořské činnosti, světlem indukovaná fotopolymerizace. 4. Jak se formovaly izolované buňky? Vytváření uzavřených a membránou ohraničených struktur bylo podmínkou vzniku prvních buněk. Molekuly lipidů tvoří ve vodním prostředí samovolně membránové vesikuly, liposomy. 5. Jak probíhaly první formy reprodukce? RNA svět.

~ 3.4 billion year old fossil filamentous bacterial cell from Western Australia

Kompartmentace Výhody kompartmentace: Ochrana od okolí Zajištění rozdílných lokalních koncentrací proti difuzi, reaktivita, zásoba látek Oddělení protichůdných reakcí Kontrola transportu Signalizace

Buňka Dva typy buněk/organismů Prokaryota Eukaryota (pro before; eu good or true; karyon kernel or nut) Žádné jádro cirkulární DNA Bez organel DNA v jádře organely

Prokaryotes

Prokaryotes

Vznik organel Endosymbiotická teorie Mitochondrie a chloroplasty vznikly z volně žijících bakterií, které byly pohlceny jiným organismem

Vaucheria litorea green alga Elysia chlorotica sea slug

Termodynamika v biochemii

Spontánnost biochemických reací Gibbsova volná energie ΔG = ΔH TΔS ΔG = ΔG o + RT lnk ΔG o = RT lnk eq ΔH Enthalpie teplo za konstantního tlaku (exotermické, endotermické) T teplota v Kelvinech S Entropie R plynová konstanta K reakčni kvocient K eq rovnovážná konstanta G o Standardni volná energie

ΔG < 0 ΔG = 0 ΔG > 0 Spontánní přímá reakce Rovnováha Není spontánní opačná reakce

Za biochemických standardních podmínek (1M, ph 7, 298 K, 101.3 kpa) je možné změnu volné energie vyjádřit pomocí rovnovážné konstanty

Rovnovážná konstanta určuje směr chemické reakce

Skutečná změna volné energie závisí na aktuální koncentraci reaktantů a produktů Rovnovážná konstanta za standardních podmínek (K eq ) výchozí koncentrace složek reakce jsou 1M To ale není případ látek v živém organismu Právě různá koncentrace metabolitů určuje výsledný směr reakce

Lidské erythrocyty ATP = ADP + P i ATP = 2.25 mm ADP = 0.25 mm P i = 1.65 mm T = 37 o C (310 K) DG o = - 30.5 kj/mol DG = - 52 kj/mol

Standardní změny volné energie některých biochemických reakcí

Vysoká záporná hodnota ΔG nezaručuje to, že reakce proběhne měřitelnou rychlostí Rychost reakce závisí na detailním mechanismu reakce a ne na velikosti ΔG Takřka všechny látky v organismu spolu mohou nějakým způsobem reagovat a mnoho takových reakcí je i termodynamicky výhodných Organismus však může regulovat rychlosti reakcí pomocí úpravy reakčních mechanismů K tomu dochází za pomoci enzymové katalýzy

K životu je potřeba energie Živý organismus je tvořen uspořádanými komplexními strukturami Vybudování takových struktur je možné jen za použití energie (snížení entropie systému) Základním zdrojem energie na zemi je slunce

Klasifikace organismů podle zdroje energie a podle zdroje uhlíku

Zákony termodynamiky aplikované na živé organismy Energie se nedá vytvořit z ničeho ani se nedá na nic přeměnit Organismy mohou pouze přetvářet energii z jedné formy na druhou a obráceně

Anorganické látky tvoří komplexní biologické molekuly Kompartmentace a její zásadní úloha a podmínka pro život Rozdíl mezi prokaryoty a eukaryoty Organely a jejich vznik Co musím znát Archaea, Bacteria and Eukaryotes Volná energie, rovnovážná konstanta, spontánnost reakce Zdroj energie v různých typech organismů

Voda a nevazebné interakce

Biochemické reakce v organismech probíhají převážně ve vodním prostředí Biologické molekuly tak získávají svůj tvar a funkční vlastnosti právě na základě interakce s vodou I sama voda se v mnoha případech účastní biochemických reakcí Unikátní fyzikální a chemické vlastnosti vody zajišťují podmínky pro vznik a existenci života na zemi ~ 70 % hmotnosti člověka je tvořeno vodou

Dva atomy vodíku vázané na atom kyslíku v sp 3 hybridizaci Dva rohy čtyřstěnu jsou obsazeny vodíkem dva nevazebnými elektronovými páry

Vodíkový můstek klíčová vlastnost vody v biologii Polární molekula: - 0.66 e na kyslíku a + 0.33 e na každém vodíku Vodíková vazba ve vodě ~ 1.9 Å Energie vazby ~ 20 kj. mol -1

F H.. :F O H.. :N O H.. :O N H.. :N N H.. :O 155 kj/mol 1.13 Å 29 kj/mol 2.88 Å 21 kj/mol 2.70 Å 13 kj/mol 2.93 Å 8 kj/mol 3.04 Å

Vodíkové vazby různých funkčních skupin

Voda v pevném skupenství V ledu každá molekula vody může interagovat se čtyřmi dalšími molekulami vody Hustota ledu je nižší než vody (0.92 ve srovnání 1.00 g. ml -1 ) Led plave na vodě a tím mohou organismy přežít ve vodě pod ledem Krystaly ledu narušují buněčné struktury a tím způsobují buněčnou smrt Vysoké latentní teplo vody (334 J. g -1 ) chrání organismy před zmrznutím

Voda jako kapalina Pouze asi ~ 85 % vodíkových vazeb ve srovnání s ledem Reorientace jednou za 10-12 s H-vazby tvoří nerovnoměrnou sít vázaných molekul Vysoká specifická tepelná kapacita vody chrání organismy před přehřátím (75 J. mol -1. K -1 )

Nekovalentní vazby slabé vazebné interakce jsou základními vazbami v biologických molekulách Prakticky celý život závisí na slabých nevazebných interakcích

Co musím znát Voda jako základní prostředí živých organismů Vodíková vazba Nevazebné interakce