ANALÝZA A OPTIMALIZACE VÝROBNÍHO SYSTÉMU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ SIMULACE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES, SYSTEMS AND ROBOTICS ANALÝZA A OPTIMALIZACE VÝROBNÍHO SYSTÉMU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ SIMULACE ANALYSIS AND OPTIMIZATION OF THE PRODUCTION SYSTEM USING COMPUTER SIMULATION BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PAVEL VAĎURA Ing. IVANA SIMEONOVOVÁ BRNO 2015

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Akademický rok: 2014/2015 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Pavel Vaďura který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Základy strojního inženýrství (2341R006) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: v anglickém jazyce: Analýza a optimalizace výrobního systému pomocí počítačové simulace Analysis and optimization of the production system using computer simulation Stručná charakteristika problematiky úkolu: Nastudujte a zpracujte informace v oblasti diskrétní simulace výrobních systémů (VS), vytvořte simulační model vybraného výrobního systému v příslušném simulačním SW, vygenerujte a zhodnoťte výstupy, proveďte optimalizaci VS dle zadaných vstupních parametrů a požadovaných cílů, zhodnoťte výsledky Cíle bakalářské práce: -Nastudování a zpracování informace v oblasti diskrétní simulace výrobních systémů (VS) -Tvorba simulačního model vybraného výrobního systému v příslušném simulačním SW -Vygenerování a zhodnocení výstupů -Optimalizace VS dle zadaných vstupních parametrů a požadovaných cílů -Zhodnocení výsledků

Seznam odborné literatury: PROUD, John F. Master scheduling: a practical guide to competitive manufacturing. 3rd ed. Hoboken: John Wiley, 2007, xxviii, 657 s. ISBN 978-0-471-75727-6. Modeling manufacturing system: from aggregate planning to real-time control. Berlin: Springer, 1999, 215 s. ISBN 35-406-5500-X. HARRISON, David K. Systems for planning and control in manufacturing: systems and management for competitive manufacture. 1st ed. Oxford: Newnes, 2002, xiv, 297 s. ISBN 07-506-4977-1. Modeling manufacturing system: from aggregate planning to real-time control. Berlin: Springer. ISBN 35-406-5500-X. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ivana Simeonovová Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2014/2015. V Brně, dne 20.11.2014 L.S. doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D. Ředitel ústavu doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D. Děkan fakulty

Str. 5 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zaměřuje na proces vzniku simulačního modelu, následného odsimulování tohoto modelu a optimalizaci systému pomocí výsledků ze simulace. Cílem je objasnění základních pojmů při výrobě s navazujícím využitím simulačních modelů a jejich uplatnění ve výrobním procesu. Dále je v této práci vysvětlena a názorně představena tvorba simulačního modelu v simulačním softwaru Factor/AIM. První část bakalářské práce se zaměřuje na teoretické informace o výrobním procesu, rozdělení a tvorbě simulačního modelu. Druhá část popisuje tvorbu simulačního modelu, jeho analýzu za účelem nalezení úzkých míst a navrhnutí jejich zoptimalizování. Simulačním procesem je zjednodušená výroba bezešvých trubek. Klíčová slova simulační model, model, simulace, simulační software, úzké místo, výrobní proces, optimalizace výrobních procesů, Ganttův diagram, Factor/AIM SUMMARY This bachelor thesis focuses on the process of the creation of a simulation model followed by dissimulation of this model, and finally optimalization of the system using the results of the simulation. The aim is to clarify basic terms about production with consequential usage of simulation models and their application in the production proces. Next, the creation of the simulation model in the simulation software Factor/AIM is explained and illustratively demonstrated. The first part of the bachelor thesis deals with theoretical information about the production proces, division and creation of the simulation model and it analysis this model with the purpose of finding narrow places and suggesting its optimalization. This simulation proces is simplified version of the manufacture of seamless pipes. Key words simulation model, model, simulation, simulation software, narrow space, manufacturing process optimization of production processes, Gantt charts,

Str. 6 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE VAĎURA, P. Analýza a optimalizace výrobního systému pomocí počítačové simulace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2015. 49 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Ivana Simeonovová.

Str. 7 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza a optimalizace výrobního systému pomocí počítačové simulace vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce. Datum Pavel Vaďura

Str. 8 PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji Ing. Ivaně Simeonovové za cenné rady a postřehy při vypracování bakalářské práce.

Str. 9 OBSAH ABSTRAKT... 5 PROHLÁŠENÍ... 7 PODĚKOVÁNÍ... 8 OBSAH... 9 ÚVOD... 11 1 Simulační modelování... 12 1.1 Simulace... 12 1.2 Simulační model... 12 1.3 Klasifikace modelů... 12 1.3.1. Podle zahrnutí náhodných jevů... 12 1.3.2. Podle zobrazení času... 12 1.4 Zachycení dynamických vlastností... 13 1.5 Druhy simulací... 13 2.1.1. Disktrétní simulace... 13 2.1.2. Spojitá simulace... 13 1.6 Využití simulací disktrétních událostí... 14 1.7 Výhody simulace diskrétních událostí... 14 1.8 Nevýhody simulace diskrétních událostí... 14 1.9 Využívání moderních simulačních systémů... 15 2 Metodika tvorby simulačního modelu diskrétních událostí... 16 2.1 Postup pro tvorbu simulačního projektu... 17 Definování projektu... 17 2.1.1 Tvorba modelu... 18 2.1.2 Experimentování... 19 2.1.3 Dokončení projektu... 20 2.2 Verifikace a Validace... 20 2.2.1 Verifikace... 20 2.2.2 Validace... 21 2.3 Vysvětlení pojmů zavedených při výrobě... 21 3.3.1. Systém člověk-stroj... 21 3.3.2. Úlohy projektování systému člověk-stroj... 21 3.3.3. Klasifikace systémů člověk-stroj... 21 2.3.1 Systémová analýza... 21 2.3.2 Operační analýza... 21

Str. 10 3.3.4. Ganttovy diagramy... 21 3 Manipulace s materiálem... 22 3.1 Materiálový tok... 22 3.2 Parametry materiálového toku... 23 3.3 Funkce skladu (meziskladu, mezioperačního zásobníku) v materiálovém toku... 23 3.3.1 Jistící sklad... 23 3.3.2 Transformační sklad... 24 3.3.3 Kombinovaný typ skladu... 24 3.4 Mezioperační a operační manipulace... 24 3.5 Zásady manipulace s materiálem... 24 3.6 Úzké místo... 24 4 Prostředky pro simulační modelování... 25 4.1 Programovací jazyky... 25 4.2 Simulační programové jazyky... 25 4.3 Ostatní jazyky a programy... 25 5 Softwarové nástroje pro diskrétní simulaci... 25 5.1 Arena... 25 5.2 GPSS/H... 25 5.3 PROMODEL... 26 5.4 MEDMODEL... 26 5.5 SIMPROCES... 26 5.6 SIMSCRIPT III... 26 5.7 SIMUL8... 26 5.8 WITNESS... 27 5.9 Factor/AIM... 27 6. Vytvoření simulačního modelu pomocí simulačního softwaru Factor/AIM... 27 5.10 Popis výrobního procesu... 27 5.11 Postup výroby... 28 5.12 Strojní časy... 29 5.13 Tvorba simulačního modelu... 30 5.14 Výstupy simulačního modelu... 35 ZÁVĚR... 40 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:... 41 SEZNAM A ZDROJE OBRÁZKŮ A TABULEK... 43 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 45 PŘÍLOHA... 46

Str. 11 ÚVOD První část bakalářské práce se zaměřuje na teoretické informace o výrobním procesu, rozdělení a tvorbě simulačního modelu. Představení různých druhů simulačních softwarů, které se používají v současnosti, jejich výhody a nevýhody. Pomoc při tvorbě výrobního systému pomocí počítačové simulace přináší mnoho výhod. Oproti experimentům s reálnými stroji umožňuje menší časovou, finanční i zaměstnaneckou náročnost. Dále může za základě výsledků z experimentování a analýz zefektivnit výrobní produktivitu. V druhé části bakalářské práce je popsána tvorba simulačního modelu v simulačním softwaru Factor/AIM a vytvořený simulační model znázorňující výrobu bezešvých trubek. Po vytvoření tohoto modelu se analyzovaly výsledky a poté byla navržena optimalizace výrobního procesu pro výrobu bezešvých trubek.

Str. 12 1 Simulační modelování 1.1 Simulace Je sestavení fiktivního nebo reálného systému s jeho dílčími procesy zprostředkovanými takzvaným Modelem. Experimentováním s tímto simulačním modelem získáme určité výstupní hodnoty, které můžeme dále zpracovávat a upravovat a díky tomu můžeme simulované podmínky stále zlepšovat a uplatňovat ve výrobních procesech. 1.2 Simulační model Pod pojmem model si můžeme představit nějakou zjednodušenou virtuální, nebo reálnou výrobní jednotku, která obsahuje všechny dílčí procesy systému. Popisuje chování prvků, které jsou popsány soubory matematických a logických vztahů, v simulačním programu. Obecné rozdělení modelů je znázorněno na obr. 1. MODEL Symbolický Mentální Fyzický Statický Dynamický Matematický Nematematický Maketa Imitace Analogový Prototyp Dynamický Statický Lingvistický Grafický Nemurický Nenumerický Simulační Jiný numerický Diskrétní Hybridní Spojitý Obr. 1: Druhy simulačních modelů 1.3 Klasifikace modelů 1.3.1. Podle zahrnutí náhodných jevů Stochastický model - parametry (vstupní data) vstupují do modelu jako náhodné hodnoty z určitého rozdělení pravděpodobnosti. Deterministický model - parametry (vstupní data) vstupují do modelu jako konstantní hodnoty[1] 1.3.2. Podle zobrazení času Statické modely - stav modelu se mění skokově v diskrétních časových okamžicích. Příkladem takového modelu může být například konečný automat. Spojité modely - proměnné modelu mění svůj stav spojitě. Tyto modely jsou popsatelné například diferenciálními rovnicemi. Modely kombinované obsahují spojité i diskrétní prvky současně v jednom modelu. [2]

DATA Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Str. 13 1.4 Zachycení dynamických vlastností Jak vyplývá z předchozího odstavce, simulace diskrétních událostí zachycují dynamické vlastnosti, respektive změnu stavu modelu v diskrétních okamžicích. Pod pojmem diskrétní okamžiky se můžou představit okamžiky náhlých změn procesu, jelikož stav modelu zůstává mezi okamžiky náhlých změn procesu stejný. 1.5 Druhy simulací Podle časového průběhu mezi jednotlivými procesy můžeme simulaci rozdělit na dva hlavní druhy, a to na disktrétní a spojitou. 2.1.1. Disktrétní simulace Simulace disktrétních událostí zaznamenávají změny stavových veličin modelu v jednotlivých časových bodech, jejichž velikosti jsou různé v každé dílčí události za podmínky, že ji mohl změnit stav sytému. Časový průběh mezi procesy není tedy spojitý, ale mění se skokově od jednoho dílčího procesu k druhému, tzn. v disktrétních časových okamžicích, viz. obr.2. 250 Diskrétní simulace 200 150 100 50 0 0,00 7,00 14,00 21,00 28,00 35,00 42,00 49,00 Čas [s] Obr. 2 Graf diskrétní simulace 2.1.2. Spojitá simulace Spojitá simulace (obr. 3) zohledňuje časovou návaznost jevů a činností, umožňuje testovat velký počet variant a srovnat je na stejném základě a vizualizuje a parametrizuje návrh budoucího řešení (přináší rychlejší a efektivnější realizaci návrhů v praxi).[3]

DATA Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Str. 14 Spojitá simulace 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0 1 2 3 4 5 6,3 6,9 7,5 9 10 ČAS [S] Obr. 3 Graf spojité simulace 1.6 Využití simulací disktrétních událostí Analýza dynamického chování složitého navrženého nebo reálného výrobního systému za pomoci počítačově naprogramovaného modelu Analýza závislosti celkových hodnot na změnu různých parametrů modelu srovnání například strojních časů a efektivnosti výroby na různých variantách uspořádání modelu podle zadaných vlastností a kritérií pro zlepšení optimalizace V reálných podmínkách se tyto simulace využívají: k optimalizaci celkových výrobních jednotek s cílem: zvýšit produktivitu minimalizovat náklady zkrátit celkový výrobní čas zefektivnit vzájemnou návaznou dílčích procesů 1.7 Výhody simulace diskrétních událostí umožňuje vyřešení konstrukčních problémů bez značného finančního zatížení ve virtuální simulaci může najít nebezpečná riziková místa jak pro strojní činnost, tak pro případnou obsluhu strojů zaměstnanci pomocí přesných časových údajů lze určit výrobní kapacitu příprava a školení zaměstnanců ještě před výstavbou reálné výrobní jednotky docela přesný odhad celkových nákladů pro výstavbu výrobní jednotky 1.8 Nevýhody simulace diskrétních událostí nutnost investic ještě před stavbou výrobní jednotky do návrhu, vypracování a odsimulování celého projektu více variant řešení, z toho plyne, že každý programátor má odlišné metody

Str. 15 realizace se musí začít v dostatečném předstihu před plánovaným započetím výstavby, jelikož simulace vyžaduje relativně dost času při simulaci se nemusí odhalit všechny nedostatky simulační program nemusí obsahovat všechny druhy proměnných, které do simulace chceme vložit 1.9 Využívání moderních simulačních systémů Dříve těžiště práce leží v tvorbě a vyzkoušení modelu uživatel je spíše programátorem, který programoval řešenou úlohu simulace se využívá převážně pro řešení rozsáhlých komplexních a dynamických úloh Dnes: těžiště práce leží v oblasti analýzy problému a určování strategie řešení uživatel je spíše analytikem, kterému simulace pomáhá najít optimální výrobní strategii simulace se stává nástrojem takřka denní potřeby Obr. 4 Ukázka prostředí moderního simulačního softwaru

Str. 16 2 Metodika tvorby simulačního modelu diskrétních událostí Před tvorbou simulačního modelu je nutné sestavit tým projektantů, kteří se musí nejprve dohodnout a stanovit metodu, která bude v simulačním programu použita. Celý tento cyklus je znázorněn na obr. 5. Obr. 5 Metodika tvorby simulačního modelu

Str. 17 2.1 Postup pro tvorbu simulačního projektu Definování projektu Nutnost zvolení vhodné strategie zpracování projektu může vést ke zkrácení doby tvorby modelu a experimentování s tímto modelem, což zkrátí dobu tvorby celého projektu (obr. 6). Obr. 6 Definování projektu

Str. 18 2.1.1 Tvorba modelu Do systému musíme zadat správné údaje a všechny požadované data, které použijeme ve všech dílčích výpočtech, jak je tomu na obr. 7. Obr. 7 Tvorba modelu

Str. 19 2.1.2 Experimentování Cílená změna vstupních hodnot parametrů modelu tak, aby se dosáhlo požadovaných cílů projektu, viz obr. 8. Obr. 8 Experimentování v simulačním projektu

Str. 20 2.1.3 Dokončení projektu V této části se už neupravují žádné vstupní ani výstupní hodnoty, pouze se zlepšuje celkový vzhled modelu a poté projekt prochází schvalovacím procesem, viz obr. 9. Pokud se projekt schválí, je ukončen. Pokud se projekt neschválí, musí se udělat změny a proces se vrací do bodu 2.1.1. 2.2 Verifikace a Validace Obr. 9 Dokončení projektu 2.2.1 Verifikace Cílem je prokázat, že vstupní a výstupní hodnoty se k sobě mají v odpovídajícím vztahu. Tj. verifikovat korektnost postupu aplikovaného za účelem transformace vstupních proměnných na odpovídající výstupní proměnné. [4]

Str. 21 2.2.2 Validace Ověření, zda počítačový model je ve shodě s realitou. Ověřujeme, jestli představa o fungování reálného systému byla správná. Pokud se vytváří model existujícího systému, je nejjednodušším způsobem kontroly srovnání výstupu modelu s reálnými daty. Neočekává se plná shoda modelu a reality, neboť model vždy zůstane zjednodušením reality.[5] 2.3 Vysvětlení pojmů zavedených při výrobě 3.3.1. Systém člověk-stroj Daný program při tvorbě simulačního modelu nemusí obsahovat všechny funkce a kritéria, které zapříčiní změnu vlastností tohoto modelu. Existují různé faktory, zohledňující práci člověka se strojem, s nimiž musíme při tvorbě simulačního modelu počítat. 3.3.2. Úlohy projektování systému člověk-stroj Optimální rozdělení funkcí mezi strojem a člověkem, které se řeší na základě experimentů a analýz pracovních možností člověka a jeho vztahu k druhým komponentám systému, na porovnání různých charakteristik (např. rychlosti, přesnosti a spolehlivosti vykonávání operací) 3.3.3. Klasifikace systémů člověk-stroj Systémy, ve kterých člověk zastupuje většinu funkcí, celý proces řídí a současně i vykonává na stroji (např. soustruh a soustružník) Systémy pouze řízené člověkem, tedy pomocí vnějšího zdroje (např. počítače). U těchto systémů závisí hlavně na velikosti rozdílu řídícího účinku stroje a řídícího účinku člověka Systémy, které automaticky plní funkci na základě nějakého algoritmu (naprogramovaného), který musí obsahovat mimo jiné i bezpečnostní prvky 2.3.1 Systémová analýza U složitých systémů se vyšetřuje funkce (chování systémů) jeho analýzou, postupnou dekompozicí na subsystémy či prvky, jejichž chování je známo nebo je zjistitelné, přičemž se zjišťují vazby, které společně s prvky systému určují jeho strukturu. V této fázi jsou užitečné grafické modely. Často přímo i s jejich pomocí lze určit pak chování celého systému (jeho přínos, program pro jeho simulaci, atp.).[6] 2.3.2 Operační analýza Operační analýza obohacuje analýzu o účelovou funkci, hodnotící zpravidla ekonomii (úspornost) systému a zahrnuje matematické metody k optimalizaci této funkce. V užším slova smyslu tedy získává kvantitativní podklady pro rozhodování výkonných orgánů o operacích, které mají řídit. V širším slova smyslu slouží k navrhování optimálních systémů, optimálních z hlediska navrženého matematického modelu. Operační analýza vznikla za Druhé světové války jako součást vojenské vědy, s využíváním poznatků především z matematiky.[6] 3.3.4. Ganttovy diagramy Ganttův diagram (Gantt Chart) je prakticky synonymem pro grafické znázornění naplánované posloupnosti činností v čase, které se využívá při řízení projektů nebo programů. Duchovním otcem je Henry Laurence Gantt. Ganttův diagram zobrazuje ve sloupcích (horizontálně) časové období, ve kterém se plánuje. Podle délky plánovaného projektu se zobrazuje období v odpovídající podrobnosti (roky, měsíce, týdny, dny). V řádcích (vertikálně) se pak zobrazují

Str. 22 dílčí aktivity (někdy nazývány jako úkoly) - tedy kroky, činnosti nebo podprojekty a to v takovém pořadí, které odpovídá jejich logickému sledu v plánovaném projektu. Délka trvání dané aktivity je pak vztažena k časovému období. Ganttův diagram je znázorněn na obr. 10.[7] 3 Manipulace s materiálem Obr. 10 Ganttův diagram 3.1 Materiálový tok Je společensky nutný organizovaný netechnologický pohyb potencionálních užitných hodnot, uskutečňovaný v souvislosti s výrobním procesem, jehož je objektivně nutnou a integrující součástí. Příklad znázornění materiálového toku lze vidět na obr.11.

Str. 23 Obr. 11 Materiálový tok 3.2 Parametry materiálového toku Materiálový tok je charakterizován parametry: směrem (z počátku toku materiálu do jeho konce), intenzitou (množství materiálu přepravené za časovou jednotku) a frekvencí (počet přepravných cyklů za časovou jednotku). Podle způsobu, jakým realizujeme pohyb těžiště hmoty v prostoru a čase, rozdělujeme materiálový tok na: Spojitý materiálový tok je takový pohyb hmoty, u něhož v kterémkoliv místě zkoumaného úseku dráhy se vyskytuje hmota a nemá počáteční a konečné ohraničení (tekutiny, sypké hmoty, v potrubí, na dopravním páse) Nespojitý materiálový tok je takový pohyb hmoty, u něhož v kterémkoliv místě zkoumaného úseku dráhy dochází ke střídavému stavu, tj. výskytu nebo nevýskytu hmoty, přičemž je prokazatelné její počáteční i konečné ohraničení 3.3 Funkce skladu (meziskladu, mezioperačního zásobníku) v materiálovém toku Změny frekvence nebo změny množství v určitém místě materiálového toku musí být zajištěny pomocí skladu, který plní v materiálovém toku různé funkce (jistící, transformační nebo kombinované). 3.3.1 Jistící sklad Při požadavku na neměnném vstupu a výstupu z každého místa materiálového toku i v případě poruchy v tomto toku. Umožňuje lokalizovat místo poruchy a rychle reagovat na tuto poruchu, čímž zamezí přerušení materiálového toku po omezenou dobu. Nutnost jistit místo možného vzniku poruchy skladem z obou stran, tj. ze strany příjmu i ze strany.

Str. 24 3.3.2 Transformační sklad Transformační sklad je využíván tam, kde parametry materiálového toku na vstupu a výstupu nejsou shodné a jejich shodnost je nežádoucí. Dávka příjmu je vždy menší, nebo větší, nesmí mít stejnou hodnotu 3.3.3 Kombinovaný typ skladu U transformačního skladu musíme počítat s určitým odchylkami hodnot frekvence, která bude funkcí dopravní vzdálenosti a druhu dopravního prostředku a proto se připojuje k transformačnímu skladu pojistný úsek skladu (tj. pojistná zásoba) 3.4 Mezioperační a operační manipulace Operační manipulace obsahuje veškerý obslužný proces při vlastní výrobě, který je popsán v technologickém postupu příslušné technologické operace a obvykle se vztahuje na nezbytné manipulace s pracovním předmětem, které je třeba realizovat bezprostředně před nebo po uskutečnění části technologické operace zahrnuté do tzv. hlavního času. Mezioperační manipulace je naproti tomu manipulace s materiálem, kterou je třeba uskutečnit mezi po sobě následujícími technologickými operacemi. Dělení na operační a mezioperační manipulaci je závislé na stupni mechanizace a automatizace. U vysoce automatizovaných linek je i mezioperační doprava uskutečňována automaticky a stává se nedílnou součástí technologické operace, resp. technologického postupu výroby celého dílu. 3.5 Zásady manipulace s materiálem Přímé a nejkratší cesty (bez zbytečného křižování a zpětných pohybů). Vyloučení zbytečných manipulací s materiálem, protože zmenšením počtu a rozsahu manipulačních operací v celém výrobním procesu se zmenšuje objem manipulačních výkonů. Nepřetržitost a plynulost materiálového toku, což je zvlášť důležité u výroby a znamená v podstatě sladění výkonu manipulačních a technologických zařízení. Zvýšená mechanizace a automatizace prací při manipulaci s materiálem s cílem zvýšit společenskou produktivitu práce a odstranit zdraví škodlivé, nebezpečné a namáhavé práce při manipulaci s materiálem. Vytvoření vhodných pracovních podmínek a bezpečnosti práce. 3.6 Úzké místo Úzké místo systému je místo logického řetězce, kterým je omezen výkon celého řetězce.[8] V tomto případě je nejdůležitější, že úzké místo určuje průchodnost celým podnikem. Proto je nasnadě hlavní cíl této koncepce, a tím je zvýšení průchodnosti podniku. Při rozhodování je pak nejdůležitější mít na paměti, že ztracený čas na úzkém místě je ztrátou celého systému, kdežto ušetřený čas na neúzkém místě v podstatě nemá vliv na jeho průtok. Hledáním úzkých míst se budu zabývat i při optimalizaci výrobního procesu v mém konkrétním projektu. Abychom mohli úzká místa identifikovat, je třeba výrobní proces rozdělit na jednotlivé dílčí procesy.[9]

Str. 25 4 Prostředky pro simulační modelování 4.1 Programovací jazyky Simulační model může být programátorem vytvořen v obecném programovacím jazyku (např. Pascal, C++). V dnešní době je tato možnost spíše výjimečná, jelikož tvorba složitějšího modelu bude programátorsky velmi náročná. Výhodou programovacího jazyku je celková volnost tvorby vlastních struktur modelu oproti simulačnímu programovacímu jazyku. 4.2 Simulační programové jazyky Obsahují už předpřipravené struktury, které umožňují docela snadno a rychle vytvářet modely, které by bylo mnohem náročnější vždy znovu programovat. 4.3 Ostatní jazyky a programy Pro některé aplikace typu Monte Carlo, které neobsahují dynamické prvky, a pro určité typy simulačních modelů, může být výhodné použít i jiné programovací jazyky a technické výpočetní systémy (např. MATLAB od firmy MathWorks, které mohou být navíc dále integrovány s dalšími produkty (v případě MATLABu jde o nadstavby SIMULINK a STATEFLOW). Jiným příkladem jsou aplikace pro tabulkové kalkulátory, které rozšiřují možnosti kalkulátorů při zpracování úloh typu Monte Carlo, např. @RISK od firmy Palisade, nebo Crystal Ball od firmy Decisioneering. 5 Softwarové nástroje pro diskrétní simulaci Produkty pro disktrétní simulaci lze zhruba rozdělit na simulační jazyky univerzálního určení a aplikační simulační programy, které se specializují na simulaci pouze určitého typu systémů. Určit hranici mezi těmito produkty je však zřejmě nemožné, proto termíny jako simulační jazyk, program, produkt či prostředí jsou obvykle zaměnitelné a i my je používáme poměrně volně. 5.1 Arena produkt od firmy Rockwell Automation obecný simulační jazyk pro průmyslové aplikace a business process reengineering obsahuje: o Vývojový diagram metodologie modelování obsahující velkou knihovnu předem definovaných stavebních bloků pro modelování vašeho procesu bez nutnosti programování na zakázku. o Kompletní sortiment statistických možností distribuce přesného procesního modelu o variabilitu o schopnost definovat cestu a trasu objektů pro simulaci o statistickou analýzu a vytváření zpráv o výkonostní metriky a přístrojové desky o realistické 2D a 3D animace pro vizualizaci výsledků mimo čísel [11] 5.2 GPSS/H produkt od firmy Wolverine software Corporation obsahuje transakční tok jedním s nejstarších simulačních jazyků (cca. 1961)

Str. 26 tento modelovací jazyk je velmi obecný a byl přijat ve velkém počtu simulačních jazyků, terminologie se liší od jazyka k jazyku transakce může obsahovat položky, žetony, atd., ale architektura je stejná [12] 5.3 PROMODEL produkt od firmy PROMODEL Corporation urychlení zlepšení procesů při eliminaci rizika je simulace technologie disktrétní, která se používá pro plánování, design a ke zlepšení nové nebo stávající výroby, logistiky a jiných provozních systémů optimalizuje systém kolem svých klíčových ukazatelů výkonnosti [13] 5.4 MEDMODEL produkt od firmy PROMODEL Corporation tvorba dynamického animovaného modelu zdravotnického prostředí z CAD souborů či procesních simulačních modelů, například obsazení personálu, prostorové uspořádání ordinací či technického vybavení v ČR distribuje firma Proverbs [14] 5.5 SIMPROCES produkt firmy CACI Products Company hierarchický modelovací nástroj, který kombinuje proces mapování, simulaci diskrétních událostí a ABC (Activity Based Costing) v jednom snadno použitelném rozhraní určen pro organizace, které chtějí snížit riziko spojené s prováděním dramatické změny procesů nástroj umožňuje uživatelům rychle a snadno analyzovat různé what-if scénáře a využitím Java a XML technologie poskytuje potřebnou sílu a flexibilitu pro splnění těchto organizačních potřeb [15] 5.6 SIMSCRIPT III produktem firmy CACI Products Company nejvhodnější pro stavbu simulačních modelů systémů pro podporu rozhodování v různých odvětvích, například: o vojenské aplikace o komunikační sítě o doprava a výroba o řízení zásob a plánování logistiky o finanční trhy [16] 5.7 SIMUL8 produkt firmy SIMUL8 Corporation možnost vytvoření vlastního rozhraní s licencí zdarma a spolupracování online na stránkách SIMUL8

Str. 27 opakovaně použitelné knihovny, čtení a psaní z databází a řízení SIMUL8 z jiných rozhraní, jako je napřiklad Microsoft Excel, C++ [17] 5.8 WITNESS produkt firmy Lanner Group, v česku zastupuje HUMUSOFT poskytuje bohatou sadu profesionálních nástrojů pro modelování a simulaci jakýchkoliv obchodních procesů (např. obslužných,výrobních či logistických) umožňuje 3D modelování a zobrazování v prostředí virtuální reality může získávat informace z rozsáhlých souborů dat jako jsou systémy CAD/CAM, či Microsoft VISIO [18] 5.9 Factor/AIM produkt firmy Pritsker Corporation analyzátor pro zdokonalování systémů velmi rychlá a dynamická tvorba modelu lze přímo modelovat stroje, obrobky, dopravníky či manipulátory může porovnat různé možnosti mezi sebou [19] 6. Vytvoření simulačního modelu pomocí simulačního softwaru Factor/AIM V této kapitole jsou popsány jednotlivé kroky pro tvorbu simulačního modelu. 5.10 Popis výrobního procesu Pro vytvoření simulačního modelu bude použit zjednodušený výrobní systém na výrobu bezešvých trubek. Materiál trubek je z oceli 11 353.1. Polotovar je ve formě plné trubky o průměru D = 30 mm. Bezešvé trubky se vyrobí v 5 na sebe navazujících operacích, přičemž trubky jsou dopravovány do prvního stroje ze skladu pomocí pásového dopravníku. K přesunu mezi stroji jsou také použity pásové dopravníky.

Str. 28 5.11 Postup výroby Obr. 12 Ukázky bezešvých trubek Ve stroji je vždy pouze jedna trubka Nejprve je trubka přesunuta ze skladu polotovarů (SKLAD1) do meziskladu wip1. Z meziskladu wip1 je vložen polotovar do stroje 1 (PILA), tam se nařeže na požadovanou délku Poté je trubka přesunuta do meziskladu wip2. Z meziskladu wip2 je polotovar vložen do stroje 2 (HEATER), kde se nahřeje na požadovanou teplotu k tváření (kolem 1200 C), poté se přesune do meziskladu wip3 V dalším kroku je trubka vložena z meziskladu wip3 do děrovacího stroje (DĚR), kde je protlačená tímto strojem s mimoběžnými válci, čímž vznikne tzv. předvalek Předvalek se poté transportuje do meziskladu wip4, z kterého se poté vsune do stroje s poutnickým trnem (VYTL.) a je válcován v podélném směru Na konec se odříznou konce trubek pracovním strojem PILA 2, ty se poté dopraví do expedičního skladu (SKLAD2)

Str. 29 SKLAD1 PILA nařezání SKLAD2 PILA1 nařezání VYTL. bezešvá trubka HEATER nahřátí DĚR předvalek Obr. 13 Schéma výroby 5.12 Strojní časy Výrobní časy jsou u jednotlivých strojů uvedeny v následující tabulce Stroj (operace) Strojní čas [s] PILA (nařezání) 15 HEATER (nahřátí) 270 DĚR (předvalek) 30 VYTL. (bezešvá trubka) 20 PILA2 (nařezání) 15 Tab. 1: Strojní časy jednotlivých operací Celkový strojní čas je tedy 350 sekund bez přemisťování. S přemísťováním pomocí pásových dopravníků činí celkový výrobní čas jedné trubky 640 sekund.

Str. 30 5.13 Tvorba simulačního modelu Pro realizaci simulačního modelu bylo využito simulačního softwaru Factor/AIM. Po zadání nového projektu v tomto programu vyskočí dialogové okna Facility, do kterého se vkládají komponenty (např. stroje, sklady, dopravníky, atp.) a Simulation Trace, ve kterém sezobrazují chybové hlášky a průběh simulace, atd. Obě tato dialogová okna jsou zobrazena na následujících obrázcích. Obr. 14 Dialogové okno Facility Obr. 15 Dialogové okno Simulation Trace a) Vložení komponent Příkaz: Edit Add Pomocí dialogového okna Add Components(= přidat komponenty), které je znázorněno na obr.16, se vyberou potřebné grafické komponenty (stroje, pásové

Str. 31 dopravníky, sklady, atd.) které se vloží a rozmístí v dialogovém okně Facility jak je tomu na obr. 14. Obr. 16 Dialogové okno Add Components b) Definování výrobku Příkaz: Facility Parts dialogové okno Part Editor (= editor výrobku) můžeme vidět na obr.17. Zde se nadefinuje výrobek - trubka Obr. 17 Dialogové okno Part Editor c) Vytvoření objednávky Příkaz: Part Editor Orders Demand Editor (= editor objednávky) V tomto dialogovém okně zadáme požadované množství, které má být vyrobeno, viz obr. 18

Str. 32 Obr. 18 Dialogové okno Demand Editor d) Definování zdrojů Příkaz: stisknutí pravého tlačítka myši v okně Facility Resource Editor (obr. 19) Pomocí dialogového okna Resource (= zdroj) můžeme nadefinovat všechny zdroje ve výrobě (např. stroje, operátory) Obr.19 Dialogové okno Resource Editor e) Procesní plán Příkaz: Edit Process plan (obr. 20) V tomto editoru můžeme popsat materiálový tok jednotlivými částmi modelu Pomocí definování jednotlivých kroků, které zastupují jednotlivé operace (např. pohyb po dopravníku, obrábění materiálu ve stroji, atd.)

Str. 33 Obr. 20 Process Plan Editor f) Použité typy pracovních kroků v procesním plánu Pro přesun materiálu mezi kontrolními body pomocí pásových dopravníků byla použita funkce Move-Between (= pohyb-mezi), která se nastaví v Move-Between Jobster Editoru (obr. 21) Process Plan Editor Insert Move-Between Jobster editor

Str. 34 Obr. 21 Dialogové okno Move-Between Jobster Editor Pro práci stroje s materiálem se zvolila funkce Manufacture. V jejím editoru (Manufacture Jobster Editor) se nastaví čas práce stroje s výrobkem. (obr. 22) Process Plan Editor Insert Manufacture Jobster editor

Str. 35 Obr. 22 Dialogové okno Manufacture Jobster Editor 5.14 Výstupy simulačního modelu Z grafu na obr. 23 je zřejmé, že dopravník cseg1 je nejvíce zatížen, přičemž jeho využití činí 12,4%. Tato přesná hodnota je znázorněna na obr. 26 Tabulka využití dopravníků. Nicméně tato hodnota se pohybuje v přípustných mezích a proto není nutno tento dopravník optimalizovat.

Str. 36 Obr. 23 Sloupcový graf využití dopravníků Z Dalšího grafu na obr. 24 Sloupcový graf průměrného využití skladů a meziskladů vyplývá, že nejvíce zatěžovaný mezisklad je wip2 (34,65%). Je to z toho důvodu, že se nachází před pracovním strojem HEATER, který má nejdelší strojní čas, mnohem delší, než předešlý pracovní stroj PILA1 a proto se v meziskladu wip2 tvoří fronty. Obr. 24 Sloupcový graf průměrného využití skladů a meziskladů Z posledního sloupcového grafu na obr. 25 Sloupcový graf využití strojů při směně je patrné, že pracovní stroj HEATER má největší využití (98,9%). To je zapříčiněno jeho nejdelším strojním časem ze všech strojů, které jsou uvedeny v tabulce 1: Strojní časy jednotlivých operací na straně 33. Můžeme proto vyvodit, že pracovní stroj HEATER je úzkým místem systému, protože se před ním tvoří fronty a díky jeho nedostatečnému výkonu za ním po určité době čekají stroje bez pracovní zátěže.

Str. 37 Obr. 25 Sloupcový graf využití strojů při směně Přesné hodnoty z grafu na obr. 23 můžeme odečíst z následujícího obr. 26, který znázorňuje tabulku využití jednotlivých pásových dopravníků. Nejvíce zatížený je tedy pásový dopravník cseg1, který se nachází v prvním řádku systému csys1. Jeho průměrné zatížení je 12,4%. Obr. 26 Tabulka využití dopravníků Na obr. 27 je zobrazena tabulka využití skladu a meziskladů ve výrobním procesu. Jak již bylo zmíněno u obr. 24, nejvíce zatížen je mezisklad wip2, který se nachází před pracovním strojem HEATER. Podle všech předešlých grafickým výsledků se zřejmé, že úzkým místem tohoto výrobního systému bude pracovní stroj HEATER.

Str. 38 Obr. 27 Tabulka využití skladu a meziskladů Na obr. 28 je grafický výstup Ganttova diagramu pro zdroje, který zobrazuje, v jakou dobu je daný stroj v pracovní zátěži. Časový interval pro vykreslení tohoto diagramu můžeme měnit v závislosti na strojních časech jednotlivých strojů. Například pokud bude strojní čas stroje přes půlku dne, je pro lepší orientaci výhodnější vykreslit Ganttův diagram ve dnech. Jelikož je 270 sekund nejdelší strojní čas v tomto výrobním systému, je nejvýhodnější vykreslit Ganttův diagram po hodinách dané směny. Obr. 28 Ganttův diagram pro zdroje Na poslední obr. 29 je znázorněn Ganttův diagram pro výrobní dávky. Díky tomuto diagramu můžeme určit čas potřebný pro dokončení požadovaných kusů výrobku. A podle této doby například upravit délku směny či zásobování.

Str. 39 Obr. 29 Ganttův diagram pro výrobní dávky

Str. 40 ZÁVĚR Počítačová simulace má mnoho výhod. Tou nejzásadnější je, že celý proces tvorby, experimentování a analýzy simulace probíhá pouze na počítači a může tedy paralelně probíhat s reálným provozem, aniž by ho nějak ovlivnila. Z toho plyne, že je ekonomicky výhodná a zároveň časově nenáročná. Protože byl simulační software Factor/AIM dostupný pouze v demo verzi, byl vytvořen zjednodušený simulační model výroby bezešvých trubek. Po zhotovení modelu se provedly měření a experimenty, což mělo za následek analýzu z jednotlivých grafických výstupů měření. Po zanalyzování výsledků se dospělo k závěru, že pracovní stroj HEATER má vysoké využití (98,9% v zátěži z celkového času výroby), jelikož má největší strojní čas. Proto se před ním v meziskladu wip2 dělají fronty. Z tohoto důvodu je pracovní stroj HEATER úzké místo tohoto výrobního systému. Jako nejlepší volba pro optimalizaci se doporučuje zařadit druhý pracovní stroj HEATER2, který bude paralelně pracovat s prvním strojem HEATER a proto se celkově sníží zátěž na tomto přetíženém pracovním stroji HEATER. Přesných výsledků optimalizace se může docílit navázáním na tuto bakalářskou práci.

Str. 41 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: 1. ŠPIČKA, Jindřich. Stochastické metody analýzy rizika [online]. 2009 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.jindraspicka.cz/ 2. PERINGER, Petr. Modelování a simulace [online]. 1997 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.fit.vutbr.cz/~peringer/simlib/ 3. Citace z Dynamicfuture.cz. Dynamická simulace [online]. 2010 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.dynamicfuture.cz/produkty/dynamicka-simulace/ 4. BARNAT, Jiří. IV113 Validace a verifikace [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~xbarnat/iv113/2014/iv113_05_formalni_verifikace.pdf 5. HOUŠKA M., ŠVASTA J. Simuační modely I [online]. 2006 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://pef.czu.cz/~domeova/emmisyi/prednasky/ 6. HANUŠ, František et al. Operační a systémová analýza. 2. vyd. Praha: ČVUT Praha, 1982, 322 s. 7. VLACH, Mira. OpenProj jako bezplatná alternativa programu MS Project [online]. 2008 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.mira-vlach.cz/openproj- jako-bezplatnaalternativa-programu-ms-project 8. Citace z Dynamicfuture.cz. Simulace při řízení výroby [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.dynamicfuture.cz/blog/04/08-2014/ 9. HOLUBÍK, Jan. Optimalizace výrobního procesu pomocí disktrétní simulace. Brno, 2011. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav managementu 10. DLOUHÝ, Martin et al. Simulace podnikových procesů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 201 s. ISBN 978-80-251-1649-4. 11. Citace z Arenasimulation.com. Arena [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.arenasimulation.com 12. Citace z Wolverinesoftware.com. GPSS/H [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://wolverinesoftware.com 13. Citace z Promodel.com. MEDMODEL [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.promodel.com/products/medmodel/ 14. Citace z Promodel.com. PROMODEL [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.promodel.com/products/medmodel/ 15. Citace z Simprocess.com. SIMPROCES [online]. 1995 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://simprocess.com

Str. 42 16. Citace z Simscript.com. SIMSCRIPT III [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.simscript.com/ 17. Citace z Simul8.com. SIMUL8 [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.simul8.com 18. Citace z Lanner.com. WITNESS [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.lanner.com 19. O REILLY, Jean J. Introduction to FACTOR/AIM. [online] 1999 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/3834327_introduction_to _FACTORAIM 20. BUDA, Ján a Milan KOVÁČ. Metodika projektovania výrobných procesov v strojárstve: [vysokoškolská učebnica pre strojnícke fakulty vysokých škôl]. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1985, 509 s. 21. PERINGER, Petr. Modelování a simulace. [online]. 2006 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://subversion.assembla.com/svn/simulator_snt/trunk/studium/oporaims.pdf 22. VARJAN, Matúš. Využití simulačního modelování v technologickém projektování. [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/tvareni/opory soubory/technologicke_projektovani_-vyuziti_simulacniho_modelovani varjan.pdf

Str. 43 SEZNAM A ZDROJE OBRÁZKŮ A TABULEK OBRÁZKY 1. Obrázek 1: Druhy simulačních modelů strana 9. Zdroj: VARJAN, Matúš. Využití simulačního modelování v technologickém projektování. [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/tvareni/opory_soubory/technologicke_projektovani_- vyuziti_simulacniho_modelovani varjan.pdf 2. Obrázek 2: Graf diskrétní simulace strana 13. 3. Obrázek 3: Graf spojité simulace strana 14. 4. Obrázek 4: Ukázka prostředí moderního simulačního softwaru strana 15. 5. Obrázek 5: Metodika tvorby simulačního modelu strana 16. 6. Obrázek 6: Definování projektu strana 17. 7. Obrázek 7: Tvorba modelu strana 18. 8. Obrázek 8: Experimentování v simulačním projektu strana 19. 9. Obrázek 9: Dokončení projektu strana 20. 10. Obrázek 10: Ganttův diagram strana 22. Zdroj: VLACH, Mira. OpenProj jako bezplatná alternativa programu MS Project [online]. 2008 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.mira-vlach.cz/openproj- jako-bezplatna-alternativa-programu-ms-project 11. Obrázek 11: Materiálový tok strana 23 Zdroj: [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.dynamicfuture.cz/produkty/optimalizace-manipulace/ 12. Obrázek 12: Ukázky bezešvých trubek strana 28. Zdroj: [online]. 2015 [cit. 2015-04- 20]. Dostupné z: http://www.hydraulika-pneumatika.cz/hydraulicka-trubka-ocelovabezesva-zinkovana-r05x1cf-49300/ 13. Obrázek 13: Schéma výroby strana 29. 14. Obrázek 14: Dialogové okno Facility strana 30. 15. Obrázek 15: Dialogové okno Simulation Trace strana 30. 16. Obrázek 16: Dialogové okno Add Components strana 31. 17. Obrázek 17: Dialogové okno Part Editor strana 31. 18. Obrázek 18: Dialogové okno Demand Editor strana 32. 19. Obrázek 19: Dialogové okno Resource Editor strana 32.

Str. 44 20. Obrázek 20: Process Plan Editor strana 33. 21. Obrázek 21: Dialogové okno Move-Between Jobster Editor strana 34. 22. Obrázek 22: Dialogové okno Manufacture Jobster Editor strana 35. 23. Obrázek 23: Sloupcový graf využití dopravníků strana 36. 24. Obrázek 24: Sloupcový graf průměrného využití skladů a meziskladů strana 36. 25. Obrázek 25: Sloupcový graf využití strojů při směně strana 37. 26. Obrázek 26: Tabulka využití dopravníků strana 37. 27. Obrázek 27: Tabulka využití skladu a meziskladů strana 38. 28. Obrázek 28: Ganttův diagram pro zdroje strana 38. 29. Obrázek 29: Ganttův diagram pro výrobní dávky strana 39. TABULKY 1. Tabulka 1: Strojní časy jednotlivých operací strana 29.

Str. 45 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka Jednotka Popis CAD [-] Computer-aided Design (počítačem podporované projektování) CAM [-] Computer aided manifacturing (počítačová podpora obrábění) ABC [-] Activity based costing (činnost na základě kalkulace) XML [-] Extensible markup language (rozšiřitelný značkovací jazyk)

Str. 46 PŘÍLOHA V příloze jsou další grafické výstupy z analýzy simulačního procesu. Celkový čas v chodu Využití všech dopravníků za směnu

Str. 47 Tabulka využití strojů za směnu Celkový čas v chodu za směnu v % pracovního stroje HEATER (ohřívač) Celkový čas v chodu za směnu v % pracovního stroje DĚR (děrovačka)

Str. 48 Celkový čas v chodu za směnu v % pracovního stroje PILA Celkový čas v chodu za směnu v % pracovního stroje PILA2 Celkový čas v chodu za směnu v % pracovního stroje VYTL. (výtlačník)

Str. 49 Tabulka času oběhu a čekání ve výrobním procesu