1) Etapy vývoje sociologie dějiny sociologického myšlení (dokončení) 2) Základy lidské společnosti přírodně historická podmíněnost existence lidské společnosti 1) Etapy vývoje sociologie a) 1840-1920 - etapa klasické sociologie (etapa velkých teorií, období spekulativní sociologie) Představitelé sociologického myšlení: A. Comte, E. Durkheim, H. Spencer, K. Marx, V. Pareto, G. Simmel, M. Weber aj.
Sociální teorie společnosti a sociologické směry: teorie konsensuální teorie konfliktu sociologismus formalismus evolucionismus naturalismus (teorie nesociální povahy: tj. antroporasové teorie, sociální darwinismus, eugenická škola, frenologie rasová ideologie fašismu) b) 1920-1945 - etapa empirické sociologie - empirické výzkumy v oblasti průmyslu, práce, města (USA) E. Mayo Hawtornský experiment (Western Electric Company)
K. Lewin typologie řízení ve skupině Harwoodský experiment French, Coch způsoby jak zacházet s podřízenými Význam teorií human relations jako alternativa k teoriím vědeckého řízení v oblasti výrobních činností Výzkumy: Thomas, Znaniecky (Polský sedlák v Evropě a Americe), S. Stouffer (American Soldier), F. Trasher (The Gang) parta, gang v současnosti výzkumy hate crime a hate groups, dívčí gangy, sprejeři, studie fotbalových hooligans, masakry na školách c) 1945 60. a 70. léta- etapa návratu k velkým teoriím - teorie společnosti---empirické výzkumy - teorie středního dosahu (R. K. Merton) - teorie referenčních skupin, teorie deviantního chování, teorie názorových vůdců - teorie konsensuální - strukturní funkcionalismus (T. Parsons hlavní téma je stabilita (nikoli vývoj a proměna) společenských systémů a jejich
zachování, snaha o univerzalitu a všeobecnou platnost), kořeny Comte, Durkheim, Spencer - teorie konfliktu (Coser, Dahrendorf ) - interpretativní sociologie (Schutz, Garfinkel ) Pozn. k tomu studijní texty F. Zich: Úvod do sociologie (str. 13-14) a J. Keller: Úvod do sociologie (str. 88-125) a) 70.-80 léta do současnosti - etapa soudobé sociologie - teorie modernizace společnosti, postmoderní orientace v sociologii - způsob myšlení a tvorby v umění (D. Lynch, Q. Tarantino), filozofii a sociálních vědách (Lyotard, Foucault, Rorty, Baudrillard, Bauman, Beck, Giddens.) - v sociologii postmodernismus jako typ společnosti a životní styl globální pohled na svět, deziluze a zklamání z dopadů vědy, neschopnost řešit vlastní problémy (ekologie, další vědecká expanze, etické otázky, odpovědnost společnosti)
- základní charakteristika postmodernismu pluralita, relativismus, fragmentárnost, heterogennost, proměnlivost, hledání alternativních způsobů myšlení - kritika racionality, uniformity, kritika víry v pokrok a vědeckého poznání světa, konec velkých vyprávění,odmítnutí všeobecných principů a pojmů, Literatura výběr. Z. Bauman - Myslet sociologicky (kap. Starosti všedního dne) Individualizovaná společnost (kap. Vzestup a pád práce) Tekutá modernita U. Beck. Riziková společnost A. Giddens. Důsledky modernity Unikající svět Jak globalizace mění náš život G. Lipovetski. Věčný přepych U. Eco Jméno růže M. Foucault Dějiny šílenství M. Castells.. The Rise of the Network Society L. David.. Ježíš v Disneylandu: Nakupování vlastního Já P. Drucker Postkapitalistická společnost N. Elias Společnost individuí
Základy lidské společnosti 1) Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti a) faktor biologický b) faktor geografický c) faktor demografický d) faktor výrobní a) biologický faktor Je člověk výsledkem přírody nebo kultury? souvislost lidského druhu s přírodou - pud zachování druhu---schopnost zachování jednotlivců a kontinuity druhu - biologické dispozice člověka (vzpřímená postava, uvolněné ruce, usazení očí, mozková kapacita a nervový systém, řeč, dlouhodobost sexuálního pudu) biologická reprodukce obsahuje rozdíly (to vede k řadě sociálních problémů) muž/žena; generační konflikty, rasové konflikty)
- v oblasti společenských věd dochází od 70. let k revitalizaci biologizujících koncepcí člověka - sociobiologie - E. Wilson (1975): Sociobiologie: nová syntéza. Pojem epigenetická pravidla. - R. Dawkins (Selfish Gene Theory) představa toho, že mechanismus darwinistického přírodního výběru se odehrává na úrovni genů (tzv. genocentrický přístup). Pojem altruismus.
Diskuze nad rozdíly mezi rasami v současném světě z pohledu biologického determinismu VLASTNOST MONGOLOIDÉ EUROPOIDÉ NEGROIDÉ Kortikální neurony 13 767 13 665 13 185 (v miliardách) IQ 106 100 85 Kulturní výdobytky Vysoké vysoké nízké Motorický vývoj pomalejší Prostřední rychlejší Růst zubů později prostřední dříve Věk první sex. později prostřední dříve zkušenosti Věk prvního později prostřední dříve otěhotnění Délka života nejdelší prostřední nejkratší Agresivita Nižší prostřední vyšší Stabilita manželství Vyšší prostřední nižší Produkce hormonů Nižší prostřední vyšší Frekvence pohlavního styku Nižší prostřední vyšší Sekundární pohlavní méně výrazné prostřední více výrazné znaky (Pramen: Rushton, J.P.: Race, Evolution, and Behavior. A Life History Perpective. Transaction Publishers, New Brunscwik, 1997). Anatomický, fyziologický a biochemický systém rozdíly. Oblast sportu (běh, box, plavání, basketbal, baseball, šachy, bridž, scrabble) oblast medicíny(rakovina, psychopatie..). Je inteligence vrozenou dispozicí?
Ch. Murray- R. Herrnstein (1994): Gaussova křivka: inteligence a třídní struktura v americkém životě Určitou odpověď nacházíme i v rámci geografického faktoru lidské existence faktor geografický Rozdílné evoluční prostředí a jeho důsledky. - časové rozdělení ras moderní člověk - Afrika před 200 tis. lety, 113 tis. lety rozdělení europoidní/negroidní a mongoloidní, 41 tis. lety rozdělení europoidní/mongoloidní. - rozdílnost prostředí, různé nároky na přežití vedla k selekci genů, určující vzájemné odlišnosti (např. inteligence) - lov a sběr jako dvě odlišné strategie přežití (utváření koalic mezi muži, dělba práce, rozvoj nástrojů, altruismus ) Inteligence: kolonizace mírných a studených oblastí obecně vede k větším požadavkům na inteligenci (obtížnější obstarávání potravy, nutnost budování obydlí, přežití v zimě) Rozdíly v IQ mezi rasami RASA/ETNICKÁ LOKACE KLIMATICKÉ IQ SKUPINA PODMÍNKY Mongoloidé s.v. Asie chladno 105 Europoidé (v Evropa Mírné pásmo 100 Evropě) Europoidé (v jižní Indie Mírné-tropické 91 Asii) Američtí indiáni Amerika Mírné-tropické 90 Australané Austrálie Mírné-tropické 90 Euro-negroidní USA, GB Mírné tropické 84 hybridi Negroidé Afrika Tropickésubtropické 75 Zdroj: Lynn, R. (1997): Geographical variation in intelligence. In: H. nyborg (ed.): The Scientific Study of Human Nature, s. 259-281, Pergamon, Oxford.
Inteligence jako výsledek genetických dispozice nebo sociokulturní prostředí??? b) geografický a demografický faktor - lidská společnost ve vztahu k přírodnímu prostředí kultura jako adaptace (př. posvátná kráva v Indii, aztécký kanibalismus) - biologické a kulturní potřeby otázka kapacity přírodních zdrojů (společnosti volného času x akumulativní společnosti) - tvoření potřeb je podřízeno potřebám trhu - představa neomezeného množství zdrojů a populační exploze jako problém přežití v prostoru faktor demografický - T. Malthus (18.st.) - problém přelidnění (demografická exploze), nerovnoměrný růst počtu obyvatel, hladomory, nemoce (AIDS, tuberkulóza ), nízká životní úroveň, migrace (V. D. Hanson: Mexifornia: a state of becoming, 2003)