KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI

KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín Web: www.jvmrpic.cz Tel.: 577 210 729 IČ: 46961429 Ve Zlíně 26.4.2007

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti KOLEKTIV AUTORŮ ING. JIŘÍ KUČERA ING. JAKUB KŘIŽKA EVŽEN UHER MARTA ONDROVÁ RNDR. JAROSLAV BIČAN ING. ARCH. ALEŠ HOLÝ PHDR. IVO FROLEC MGR. JIŘÍ SEVERIN JVM-RPIC, spol. s r.o., vedoucí projektu JVM-RPIC, spol. s r.o., projektový manažer Město Uherské Hradiště, místostarosta Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Město Uherské Hradiště, vedoucí oddělení rozvoje města Město Uherské Hradiště, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, ředitel Slovácké muzeum v Uherském Hradišti PHDR. JAROSLAV ZAPLETAL Bývalý ředitel Klubu kultury MGR. JOSEF HAPÁK MGR. A. ANTONÍN MACH MGR. JOSEF KORVAS RADOVAN JANČÁŘ MGR. IGOR STRÁNSKÝ MGR. RICHARD VODIČKA Region Slovácko, tajemník sdružení Klub kultury Uherské Hradiště, ředitel Městská kina Uherské Hradiště, ředitel Knihovna B.B. Buchlovana, ředitel Slovácké divadlo Uherské Hradiště, ředitel UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav vizuální tvorby, zástupce ředitele

STRATEGIE VIZE, GLOBÁLNÍ CÍLE, SWOT ANALÝZA, KRITICKÉ OBLASTI, STRATEGICKÉ CÍLE, STRATEGICKÉ SMĚRY ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie OBSAH I. VIZE 2 I. I. HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI...2 I. II. VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY...2 II. GLOBÁLNÍ CÍLE 2 II. I. GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI...2 III. ANALÝZA SWOT 2 III. I. SILNÉ STRÁNKY...2 III. II. SLABÉ STRÁNKY...3 III. III. PŘÍLEŽITOSTI...4 III. IV. HROZBY...4 IV. KRITICKÉ OBLASTI 4 IV. I. KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŮ, SMĚRŮ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI...4 V. STRATEGICKÉ CÍLE 5 V. I. STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013...5 VI. STRATEGICKÉ SMĚRY 5 VI. I. STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013...5 PŘÍLOHA Č. 1 - PŘÍLOHA Č. 2 - NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŮ VÝZNAMNÝCH NOSITELŮ KULTURY SITUAČNÍ ANALÝZA 1

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie I. VIZE I. I. HYPOTÉZA VIZE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Kultura ve městě byla výrazně ovlivněna působením jezuitského řádu, významem města jako soudního a správního centra od konce 18. století a změnami v 50. a 60. letech 20. století, kdy na území města začaly působit velké průmyslové podniky. V Uherském Hradišti (a vůbec na Slovácku) je ukotvení vědomí smyslu kultury v tradicích obzvlášť silné. Uherské Hradiště tak představuje vzácný fenomén. Tradice zde nezanikla pod náporem modernity, ale transformovala se do nových zajímavých podob. Město je kulturním střediskem Slovácka, nicméně v povědomí obyvatel oblasti je trvale přítomno jako vědomí sounáležitosti a jako součást tradic. Má-li vize plnit svoji úlohu jasné, pravdivé a reálné myšlenky, musí být formulována stručně. Všechny předchozí formulace shrneme do základní věty - co jsme a čím chceme být vize města Uherské Hradiště. I. II. VIZE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ V OBLASTI KULTURY Město Uherské Hradiště je specifické kulturní město, jehož kulturnost je dána historickými okolnostmi a projevuje se nejen v existenci významných památek, ale především aktivním provozováním živé kultury a organizováním hodnotného kulturního života obyvateli města a to v mnoha rozmanitých podobách výrazně ovlivněných zejména folklorními a ostatními uměleckými tradicemi regionu, se kterým je město identifikováno. Chceme tuto specifickou kulturnost převzít a rozvíjet s vnějšími pozitivními vlivy a vlivy folklorních tradic regionu a to v plné šíři kulturních žánrů, chceme tak vytvořit ojedinělé místo se zvláštní hodnotou v rámci moderní Evropy. Heslovité vyjádření: Uherské Hradiště centrum kulturní minulosti, současnosti i budoucnosti. II. GLOBÁLNÍ CÍLE II. I. GLOBÁLNÍ CÍLE (NÁVRH) ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Zachovat a rozvíjet aktivní provozování živé kultury obyvateli města v širokém měřítku. Rozvoj všech umělecky cenných kulturních žánrů, při zachování specifického vztahu k folklorním tradicím. Uchování historické urbanistické hodnoty města. Specifický kulturní potenciál města využít pro cestovní ruch. III. ANALÝZA SWOT III. I. SILNÉ STRÁNKY Urbanistická identita města (existující městská památková zóna, zachovaný urbanismus historického jádra). 2

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie Mimořádná kulturnost města (mnohotvárnost a bohatost kulturního života, živé umění provozované v ojedinělém rozsahu, kulturně hodnotné akce a produkce). Image města jako kulturního centra Slovácka, kde je pěstována umělecky hodnotná kultura (alternativa k silným, komerčním, zpravidla méně umělecky hodnotným aktivitám). Jedinečný, identifikující folkloristický ráz místní kultury (vliv na minulou i současnou živou kulturu, taneční a hudební skupiny, výtvarné umění, lidová a umělecká řemesla). Aktivní účast obyvatel včetně mladší generace na velkém množství kulturních, společenských a sportovních akcí. Existence tradičních, regionálně, národně i mezinárodně významných akcí, schopnost je rozvíjet a schopnost připravovat zcela nové akce (Slovácké slavnosti vína, LFŠ, filmový festival TSTTT, Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině, Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově, Festival hudebních nástrojů a lidových muzik). Existence významných kulturních institucí s nadregionálním významem (Slovácké muzeum, Slovácké divadlo). Dobré výsledky kulturních organizací zřizovaných městem při prosazování umělecky hodnotné kultury a vytváření podmínek pro provozování kultury širokou veřejností, mj. i s důrazem na folkloristické tradice (Klub kultury, Knihovna B.B. Buchlovana, Městská kina). Trvalý zájem představitelů města o kulturu. Velká tradice aktivní činnosti spolků a sdružení, velký počet spolků a sdružení. Dobré vztahy města a zřizovaných kulturních institucí (fungující vhodným směrem ovlivňovaný systém ve prospěch kultury). Existence projektového a motivujícího financování (neinvestiční dotace neziskových a podnikatelských organizací přímo z rozpočtu města). III. II. SLABÉ STRÁNKY Technická správa nemovitostí města užívaných pro kulturní účely je ve správě jednotlivých kulturních zařízení a odboru kultury (odborné věci by měli řešit technici na odboru správy majetku, facility management). Nevyužitý potenciál uměleckých a lidových řemesel pro rozvoj cestovního ruchu (spolupráce se Slováckým muzeem, možnost dotací MK). Rezervy ve využití činnosti a aktivit kulturních institucí, kulturně podnikajících subjektů a spolků, jejichž zřizovatelem není město (není systém odvíjející se z koncepce, možnost projektového financování, fond kultury ). Neprovádí se dostatečná dokumentace kulturní činnosti spolků a organizací (lze řešit např. tím, že povinnou součástí vyúčtování městem dotovaných kulturních a společenských akcí bude jejich základní dokumentace - tiskoviny, fotografie, videozáznam - a že bude v propozicích umožněno začlenit náklady na tuto dokumentaci do vyúčtovatelných nákladů projektu, takto získanou dokumentaci archivovat ve vhodném zařízení - Slovácké muzeum, Klub kultury apod.). Objekty budov kulturních institucí zřizovaných městem jsou na horní hranici možných kapacit a vykazují stavebně-technické potíže nejrůznějšího charakteru (samostatný rozbor). MKZ (samostatný rozbor). 3

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie III. III. PŘÍLEŽITOSTI Využívání silných stránek města v oblasti kultury pro tuzemský a mezinárodní cestovní ruch (propojení živé kultury s památkami, marketingově využít genius loci, vedlejší kulturní servis pro návštěvníky specificky zaměřených akcí LFŠ ). Vybudování kulturně-turistické atraktivity výrazně nadregionálního formátu, která bude přitahovat velké množství návštěvníků, bude fungovat celoročně a svým zaměřením bude naprosto jedinečná a typická pro celý region (skanzen Rochus projekt evropského rozměru, identifikace (přivlastnění si) s fenoménem Velké Moravy evropský potenciál, archeologická lokalita Sady, Velkomoravská cesta ). Přirozené středisko Slovácka, identifikující danou oblast a její tradice. Existence Slováckého muzea na území města. Definovat a využít potenciál uměleckých řemesel pro rozvoj cestovního ruchu a ekonomiku. Prosadit kulturní hodnoty Uherského Hradiště v evropském kontextu (Uherské Hradiště jako turistické centrum celé oblasti Slovácka). Existence vysoké školy impuls pro kulturu (zkušenosti z vysokoškolských měst ukazují, že studenti vysokých škol přinášejí nové podněty a objevují se nové kulturní aktivity, zejména v oblasti alternativní kultury, jsou více otevřeni podnětům, které přicházejí ze světa). Zřízení Fondu kultury (v kraji i některých městech existuje kulturní fond, jeho finanční prostředky je možno převádět do dalších let, může být naplněn i z grantů, fond má přísná pravidla, návrhy připravuje umělecká rada, schvaluje rada města). Vybudovat nebo nakoupit servis na čerpání státních a evropských dotací pro kulturní instituce ve městě. Využít potenciál uměleckého školství (SUPŠ, ZLŠU). III. IV. HROZBY Zaměření kulturních aktivit a podpor do oblasti folkloristiky na úkor vyváženého rozvoje všech kulturních žánrů (upřednostňování tradice). Příliv vysokoškoláků může změnit kulturní klima ve městě (multikulturnost, komerční kultura ). Neřešení objektů kulturních institucí města (kapacity, opravy). IV. KRITICKÉ OBLASTI IV. I. KRITICKÉ OBLASTI PRO TVORBU STRATEGICKÝCH CÍLŮ, SMĚRŮ A AKTIVIT V RÁMCI KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI 1. Udržování a posilování aktivní účasti obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (zlepšovat podmínky v rámci KK, zapojovat městem nezřízené kulturní subjekty, spolupráce škol a kulturních institucí ve městě, žánrová pestrost, důraz na folkloristické tradice) 2. Prostorové problémy kulturních institucí (divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ ) 3. Financování kultury (zvážit vhodnost kulturního fondu, podpora kulturních organizací nezřízených městem, podpora získávání dotací,) 4

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie 4. Provázání kultury na cestovní ruch (identifikující folkloristický ráz místní kultury, existence tradičních významných akcí, potenciál uměleckých a lidových řemesel, centrum Slovácka, požadavky ze strany nositelů cestovního ruchu, koordinace se ZK a Moravou, image kulturního města, nemovité památky, atraktivity nadregionálního formátu) 5. Udržet a posílit image města (kulturnost, hodnotná kultura, významné akce umělecké hodnoty, památky) V. STRATEGICKÉ CÍLE V. I. STRATEGICKÉ CÍLE PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 1. Udržovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města (udržet počet zájmových souborů při KK minimálně na stávající úrovni do r.2013, navýšit podíl financování kultury (mimo investice) z rozpočtu města. 2. Vyřešit prostorové problémy významných nositelů kultury (optimální prostorové podmínky pro nejvýznamnější nositele kultury ve městě - divadlo, KK, kino, knihovna, MKZ do r.2013) 3. Optimalizace zdrojů financování kultury (optimalizovat stávající nástroje financování a vytvořit předpoklady pro lepší zapojení národních a evropských nástrojů do konce r.2007) 4. Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch (připravit min. 3 projekty řešící tuto problematiku do r.2010) 5. Udržovat a posilovat kulturní image města (zachovat pořádání kulturních akcí na území města do r.2013 alespoň ve stávajícím počtu a významu) VI. STRATEGICKÉ SMĚRY VI. I. STRATEGICKÉ SMĚRY PRO ROZVOJ KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI DO R. 2013 Strategický cíl 1. Udržovat a posilovat aktivní účast obyvatel na vytváření pestré kulturnosti města 1.1. Zlepšování podmínek pro zájmové kulturní aktivity v rámci KK Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvalá modernizace vybavení a technologického zázemí pro zájmovou činnost 1.2. Vyšší zapojení městem nezřízených kulturních subjektů a kulturně aktivních skupin obyvatel do kulturního života Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 2. Projektové financování kulturních aktivit Pozn.: Stimulace kulturních subjektů a kulturně aktivních skupin obyvatel k zapojení do veřejného kulturního života, k četnosti a kvalitě. 3. Vytvořit podmínky pro tvořivou činnost mládeže Pozn.: Podchycení alternativního kulturního života mladé generace (hudba, tanec, výtvarné projevy apod., alternativa k nízkoprahovému zařízení apod.). 5

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie 1.3. Prohlubovat spolupráci škol a kulturních institucí ve městě Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit bariéry vzájemné spolupráce a jejich význam Pozn.: Může se jednat o mzdové prostředky ve školách, časové problémy, místo konání apod. 2. Prověřit modernost a zajímavost nabídky kulturních institucí Pozn.: Zvýšit atraktivnost pro školní mládež, např. přizpůsobením nabídky jejich aktuálním zájmům, hudebním žánrům apod. Modernizovat výukové materiály, přednášky a pomůcky (možnost využití ESF). Strategický cíl 2. Vyřešit prostorové problémy významných nositelů kultury 2.1. Komplexní, nadčasové řešení situace Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posouzení stávajícího stavu s ohledem na limitující podmínky Pozn.: Příloha č.1. 2. Vyhodnotit variantní řešení s ohledem na limitující podmínky Pozn.: Navržené varianty prověřit samostatnou stavebně-technickou studií. 3. Provést rozhodnutí a zahájit realizaci Pozn.: Problematika je diskutována několik let, nedochází k rozhodnutí, omezují se možnosti rozvoje kulturních zařízení, čerpají se prostředky na dílčí řešení. 4. Připravit scénář pro zajištění činnosti kulturních institucí a pořádání významných kulturních akcí pro období výstavby, případně přestavby objektů Pozn.: Vzhledem k bohatosti kulturního života ve městě a závazkům plynoucím z pravidelného pořádání významných akcí by mohlo dojít k významným škodám v postavení města jako kulturního centra. Strategický cíl 3. Pro strategický cíl Optimalizace zdrojů financování kultury 3.1. Vnitřní zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit vhodnost kulturního fondu Pozn.: Možnost převádět prostředky do dalších let, možné zdroje z grantů, žádosti schvaluje rada města, pozitivní zkušenosti jiných měst. Programové zaměření, vazba na obsahový soulad s koncepcí např. zvýšení významu kulturní akce, výjezdy profesionálních subjektů do venkovských oblastí, sociální integrace, reprezentace v zahraničí, projekty uměleckých škol, bodové hodnocení předkládané umělecké radě, vyšší koncentrace finančních prostředků s důrazem na snížení finanční závislosti podporovaných projektů na požadované dotaci apod. 3.2. Vnější zdroje Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Trvale vyhledávat vhodné dotační tituly a zdroje financování z centrální úrovně a EU pro potřeby tvrdých i měkkých investic v oblasti kultury 6

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie Pozn.: Vazba na specializovanou agenturu, případně vytvoření specializované pracovní pozice v oblasti dotačních titulů s pravidelným monitoringem situace a zpětnou vazbou na řídící pracovníky kulturních zařízení. 2. Posilovat význam kulturních projektů, umožňující přilákat vnější i vnitřní zdroje Pozn.: Rostoucí význam posouvá priority u politické reprezentace, sponzorů, dotačních titulů a dalších donátorů. Velké akce mohou mít vysokou uměleckou hodnotu, vysoký podíl samofinancování a vysoký mediální potenciál, mohou snáze vázat externí finanční zdroje včetně dotačních titulů. Strategický cíl 4. Zvyšovat míru provázání kultury na cestovní ruch 4.1. Vytvořit nástroje umožňující existenci aktuálních zdrojů dat o kultuře a provázat je na aktivní systémy v oblasti cestovního ruchu Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Vytvořit oficiální jednoduše dostupný kulturní portál na www Pozn.: Vlastní doména. Pravidelně aktualizovaná databáze na www stránkách připravované a uskutečněné akce, hledání partnerů, sponzorů, spoluorganizátorů. Vhodný interaktivní systém vkládání dat přes administrátora v reálném čase pro všechny subjekty. Propojit s oficiálním portálem cestovního ruchu. 4.2. Posilovat začlenění místního specifického potenciálu a aktivit do krajských projektů Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Iniciovat krajské projekty s potenciálem využití kulturního profilu a zázemí města Pozn.: Nutná úzká spolupráce se subjekty cestovního ruchu. Využití potenciálu možného klastru Kroměříž Zlín Uherské Hradiště Rožnov p.radhoštěm s potenciálem prodloužit pobyt návštěvníků a vytvořit tak prostor pro nabídku kulturních zážitků. Strategický cíl 5. Udržovat a posilovat kulturní image města 5.1. Rozsah a kvalita činnosti významných nositelů kultury Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Udržet a posilovat finanční prostředky z rozpočtu města na činnost (mimo investice) městem zřizovaných organizací v oblasti kultury Pozn.: Strategické dlouhodobé financování, které vedle pevné částky dlouhodobého rozpočtového výhledu bude pružně zohledňovat další kulturní aktivity v souladu se strategií rozvoje kultury v Uherském Hradišti. 5.2. Významné kulturní akce - identifikace s regionem Slovácko Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Posilovat a rozvíjet stávající akce Pozn.: Slavnosti vína, Letní filmová škola, Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik, Mezinárodní ekologický festival TSTTT, Mezinárodní malířské sympozium Hradišťský plenér apod. 2. Identifikovat a realizovat nové akce 7

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Strategie 5.3. Pestrost a kvalita kulturního života Návrh aktivit (budou doplňovány odborem kultury na základě průběžných impulsů z odborné veřejnosti) 1. Prověřit rozsah a četnosti žánrů v rámci stávajících kulturních akcí Pozn.: V případě zjištěných nedostatků přijmout v souladu se strategií rozvoje kultury příslušná opatření 2. Prověřit celkovou kulturnost města z hlediska běžného občana a návštěvníka Pozn.: Stav veřejných prostor, mobiliáře, čistota apod. 8

PŘÍLOHA Č.1. NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ PROSTOROVÝCH PROBLÉMŮ VÝZNAMNÝCH NOSITELŮ KULTURY ZPRACOVATEL: JVM-RPIC, spol. s r.o. Štefánikova 167, 760 30 Zlín

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Obsah I. OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM 2 I. I. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŮM...2 I. II NÁVRHY MOŽNÉHO ŘEŠENÍ...2 I.II.I. Stávající stav podstatné charakteristiky 3 I.II.II. Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba) 4 I.II.III. Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření) 8 I.II.IV. Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce 13 II. OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ 15 II. I. CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM... 15 II. II. STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ... 16 II. III. LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU... 16 II. IV. NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU... 17 II. V. MODEL VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST... 18 II. VI. ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI... 18 III. BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ) 19 1

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 I. OBJEKTY BUDOV KULTURNÍCH INSTITUCÍ ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM I. I. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA K PODSTATNÝM PROBLÉMŮM 1. Problematika byla v minulosti diskutována mnohokrát, vznikaly různé varianty možných řešení. 2. Vznikající návrhy vždy vycházely z tradičního náhledu (divadlo oprava, nová budova, KK rekonstrukce, bud. 21 kultura ) 3. Pro účely SF EU je nutné soustředit aktivity na 1-2 velké projekty, které budou dobře zdůvodněné a budou řešit více problémů více objektů, kultura, cestovní ruch) 4. Je nutné se alespoň na úrovni proveditelnosti zabývat netradičními tedy nepřijatelnými návrhy I. II. NÁVRHY MOŽNÉHO ŘEŠENÍ Předložené návrhy vznikly na základě analýzy vycházející z informací shromážděných v průběhu prací na materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti a z jednání pracovních skupin. Jedná se o návrhy, které nejsou a nemohou být konečné. Jsou připraveny do fáze prověření proveditelnosti, musí však být dále zpracovány projektové práce různých úrovní, které odhalí možná úskalí a vytvoří podklady k přesným kalkulacím. Významným momentem případné realizace vybraného návrhu bude potom zajištění činnosti kulturních organizací a jejich aktivit pro veřejnost po dobu realizace, což může ovlivnit harmonogram a etapy vlastní realizace. 2

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 I.II.I. Stávající stav podstatné charakteristiky Kino Hvězda špatný stav objektu předimenzovaný sál zkulturnit prostory a oživit lepším pronájmem Knihovna chybí přednáškový sál nedostačující prostory Jiné soukromé subjekty budova 21 (nemusí být pro kulturu) Město Uherské Hradiště Divadlo obtížné sdílení prostor neodpovídá současné scéně Klub kultury připravuje se zásadní rekonstrukce nevyjasněná problematika okolí možnost zrušit restauraci pro SF nutnost projekt rozšířit o další dimenze MKZ Řešeno samostatnou kapitolou 3

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 I.II.II. Navrhovaný stav - Přestavba kina Hvězda (nadstavba) Kino Hvězda bude odstraněn nevzhledný objekt se spoustou hluchého prostoru odstraní se problém malého promítacího sálu biásek odstraní se problém předimenzovaného sálu Knihovna bude k dispozici přednáškový sál vyřeší se problém nedostatečných prostor Vznik dvou menších promítacích sálů Sdílení technického zázemí Zásadní změna estetiky Efektivnější využití prostředků na opravy 4

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 V době zpracování tohoto materiálu nejsou doposud uzavřena některá jednání o dalším rozvoji města Uherské Hradiště jako univerzitního města. Tato skutečnost může navrhované řešení podstatně ovlivnit a to následovně: 1. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města nebude mít vliv na navrhované varianty (sál kina nebude využíván jako aula, navrženou variantu je možno realizovat). 2. Přítomnost a rozvoj VŠ na území města bude vyžadovat využití sálu v kině jako auly (navržená varianta nebude realizována, budova kina bude přestavěna a modernizována s cílem využití i pro účely VŠ, pro knihovnu bude městem zakoupen nový objekt, případně bude přestěhována do Justičního paláce viz kap. 1.2.4.). Technické posouzení alternativy přemístění Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana a integrace s budovou kina Hvězda Situace a východiska Městská knihovna sídlí v historickém objektu bývalé synagogy. Prostorové možnosti jejího rozvoje v současném objektu jsou nulové, sousední pozemky ve správě státu zatím nedostupné. Z důvodu zajištění efektivnějšího provozu a některým společným prostorovým potřebám se nabízí k technickému prověření myšlenka integrace knihovny s objektem kina Hvězda. Tuto myšlenku podporuje i vznik vzdělávacího centra v sousedním areálu bývalých kasáren. Kino Hvězda bylo vystavěno v roce 1967, na svou dobu ve velmi uspokojivé architektonické kvalitě v prostoru Smetanových sadů. Vedlejším produktem tehdejší stavby byl kryt CO. Nedávno provedené stavebně technické prohlídky budovy konstatují závažné nedostatky stavebně technické, provozní i energetické a signalizují potřebu komplexní rekonstrukce. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst, příležitost provést potřebnou rekonstrukci, funkční integrace a kooperace multifunkční kulturní centrum, za negativum: omezení plošného rozvoje objektu uvnitř ploch veřejné a parkové zeleně, stavebně technické komplikace, otázka koexistence s krytem CO, otázka vhodného využití stávající knihovny bývalé synagogy. Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM - RPIC byla zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního využití lze označit diskotéku v suterénu, dále prostory pod ochozy kolem celého objektu a zejména vnitřní atrium. Diskotéka není funkcí nezbytnou, zařízení tohoto typu se ve městě a jeho centrální zóně vyskytují v hojném počtu. Lze předpokládat, že obdobná aktivita vznikne s rozvojem vzdělávacího centra v některém objektu bývalých kasáren. Pro potřeby vlastního kina a případné knihovny stačí v objektu umístit jedno společné občerstvovací zařízení bufet s internetovou kavárnou či čajovnou. Zcela společné může být sociální a šatnové zázemí. Požadavky na kinosály, přednáškové, audiovizuální a jiné prostory jsou společné a mohou být využívány univerzálně a přitom plně vyhovovat provozní době knihovny i kina. 5

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Nové knihovní prostory lze umístit do dvou úrovní nástavby nad středovým atriem, které má nyní plochu přes 500 m 2. Celková nově vzniklá plocha pro potřeby knihovny tedy bude činit cca 1000 m 2. Současná plocha zastavěná knihovnou (synagogou) má výměru 420 m 2, užitná plocha je nedosahuje 600 m 2. Budova bude vertikálně členěna takto: suterén: malý univerzální sál, depozity, provozní zázemí, sklady, přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální zařízení, bufet, víceúčelový kinosál eventuelně 2 sály, administrativní zázemí, 2 úrovně nástavby: knihovna, 3. ustupující nástavba: vyhlídková kavárna (není podmínkou). Uvedené posouzení je velmi ideové, pro seriozní prověření možnosti nezbytných nástaveb je nutno provést podrobné statické posudky. Navržené řešení lze považovat za technicky a prostorově dostupné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouží. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje 6

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 7

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 I.II.III. Navrhovaný stav - Přestavba Klubu kultury (nadstavba, rozšíření) Vznik dvou spojených a oddělených budov (samostatné vchody ) Sdílení části technického zázemí Zásadní změna estetiky Divadlo důstojný samostatný objekt Klub kultury plánovaná rekonstrukce stávajícího objektu bude v tomto případě efektivnější 8

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Technické posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla a integrace s Klubem kultury na Hradební ulici Situace a východiska Slovácké divadlo je umístěno v pronajatých prostorách sokolovny na Tyršově náměstí. Vlastníkem budovy je TJ SOKOL. Zřizovatel Město Uherské Hradiště vynakládá dlouhodobě na pronájem objektu vysoké částky, vysoké nájemné prodražuje provoz tohoto kulturního zařízení a trvale zatěžuje rozpočet Města. Druhým významným faktorem je skutečnost, že budova nebyla koncipována jako divadelní scéna, proto její dispoziční, technické, technologické ale i bezpečnostní parametry ani po řadě úprav a rekonstrukcí nevyhovují provozním potřebám instituce. K tomu, aby mohla divadelní scéna i do budoucna fungovat jako moderní kulturní a divadelní stánek, aby zařízení udrželo krok se soudobými technicko technologickými a zejména scénickými trendy, aby repertoár a stavba scén nebyla nadále omezována prostorovými možnostmi nestandardního jeviště a zastaralou jevištní technologií, situace vyžaduje komplexní řešení. Tyto představy a nákladné rozvojové a modernizační záměry však nelze ani plánovat ani realizovat v nevlastní - cizí nemovitosti. Jeho přemístění do centra města je jednou z nových, dosud neprověřovaných alternativ řešení problematiky trvalého umístění. Dosud byly analyzovány a prověřovány tyto lokality: 1. prostor za stávající Malou scénou, 2. vestavba do kolejního nádvoří č.p. 21, 3. přestavba a přístavba Klubu kultury na Hradební ulici a Komenského náměstí, 4. přístavba k objektu kina Hvězda ve Smetanových sadech, 5. prostor mezi synagogou a Františkánským klášterem na Velehradské třídě, 6. dostavba prostoru u nákupního střediska na Velehradské třídě. Z předložených alternativ umístění nebyla označena žádná za optimální. Každá lokalita je zatížena buď technickými, prostorovými nebo majetkovými problémy. Vytvoření smysluplného a reálného záměru přemístění se z hlediska ekonomické udržitelnosti ukázalo v září 2005 jako obtížné. Přesto dokument, který byl k této problematice v roce 2005 zpracován a radou města projednán, označil za výhodnější filosofii vybudování multifunkčního zařízení s žádoucí mírou univerzality a flexibility. Přestavba Klubu kultury (viz bod 3) předchozí analýzy byla prověřována spíše ideově bez zřetele na reálné prostorové a stavebně technické předpoklady objektu. Za pozitivum této alternativy bylo označeno: dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst (podzemí), příležitost zvelebit nevzhledný objekt v centru města, v případě získání okolních pozemků (odkupu od stávajících vlastníků) dobré možnosti rozvojové ambice, možná univerzalita (více sálů, více aktivit) multifunkční kulturní centrum, za negativum: část pozemků před Klubem kultury není ve vlastnictví města, nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce stavebně technicky a provozně nevyhovujícího kulturního zařízení. Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM-RPIC bylo zpracováno nové a podrobnější posouzení záměru. 9

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Vzhledem k současnému pokročilému stadiu přípravy dostaveb před objektem Klubu Kultury (územní rozhodnutí o umístění staveb), bylo umístění stálé divadelní scény prověřováno jinou optikou: prostorový potenciál lze rozšiřovat pouze nástavbou nebo dostavbou směrem jižním do zadní části pozemku tj. k hradební zdi. Nelze předpokládat využití ploch privátních investorů. Nutnost rozsáhlé komplexní rekonstrukce objektu pak z dnešního stupně poznání nelze označovat za záporný aspekt, ale naopak. Investiční záměr, který byl pro rekonstrukci budovy vypracován prokazuje nejen nutnost rekonstrukce havarijní elektroinstalace ale zásadních stavebně technických úprav a energetický úsporných opatření. Pro potřeby vlastního provozu Klubu kulturu (dále jen KK), který své aktivity realizuje dílem ve velkém sále KK a dílem v prostorách Reduty, je nutno zachovat právě velký sál, který zaujímá západní část budovy. Východní část se suterénní diskotékou No. 6, v přízemí s restaurací, v patře se salonky a malým sálem je plně nahraditelná jinými srovnatelně kvalitními prostory v Redutě a nebo lze jejich kompenzaci plnohodnotně předpokládat v prostorách jezuitské koleje. Vymístěním těchto aktivit lze tedy získat stavební objem, který může absorbovat stálou divadelní scénu s nezbytným zázemím. Předpokladem pro umístění divadelní scény do uvolněné východní části je pak zejména nástavba provaziště a jednoho celého podlaží a částečné rozšíření objektu jižním směrem. Nezbytnou podmínkou pro zásobování nejen divadelního sálu jevištní technikou, scénickými zařízeními a kulisami je obnovení, otevření a zvýšení průjezdu za budovou, tedy zrušení prodejny papírnictví. Vznikla by tak plynulá objízdná a zásobovací trasa z Komenského náměstí do ulice Hradební, která by řešila nejen obsluhu divadelní scény ale i velkého sálu KK. Pokud je základní stavební jednotkou divadelní sál současných parametrů velikosti cca 450 m 2 s kapacitou cca 380 míst, lze tento objem vestavět do východní části KK, přičemž sál by mohl být zvětšen na cca 550 m 2 a kapacitně by mohl pojmout až 450 diváků. Východní část budovy pak bude vertikálně členěna takto: suterén: sklady, hydraulické zvedací zařízení jevištní techniky, přízemí: vstupní foyer, šatny, sociální zařízení, hlediště s elevací, jeviště, nástavba: provaziště, herecké, administrativní a provozní zázemí (vhodné bude realizovat nástavbu ve formě ustupujícího podlaží v celé ploše budovy KK s výjimkou administrativního traktu KK do Komenského náměstí). Vestavbou divadelní scény do tohoto objektu zesílí potřeba řešení skladovacích prostor jak pro potřeby divadla tak samotného KK. Zejména v případě, že by suterénní prostor pod velkým sálem KK byl využit pro restaurační zařízení, jehož přítomnost (byť v omezené formě) bude žádoucí. Uvedené posouzení neřeší možnost variabilního uspořádání hlediště a jeviště od kukátkového k otevřeným formám např. arénové scény. Vzhledem k prostorovým možnostem a s ohledem na přítomnost velkého sálu KK, lze ale spíše předpokládat klasické a pevné uspořádání. Navržené a takto vzniklé provozní vazby lze pak označit za velmi volné. Oba prostory velký sál KK i divadelní scénu SD lze využívat autonomně, nezávisle na sobě i souběžně. Současně to však nevylučuje programovou kooperaci a prostorovou integraci. Umístění divadelní scény do tohoto objektu předpokládá velmi zásadní zásah do stavební podstaty objektu, do jeho ocelové konstrukce a nosného systému. Náklady budou nepochybně vysoké, ale lze očekávat jejich efektivní vynaložení To podporuje i nutnost komplexní rekonstrukce této budovy. 10

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Z hlediska parkovacích kapacit pro návštěvníky, lze tuto lokalitu označit za poměrně vhodnou. Kapacita existujících parkovacích ploch v okolí i po dostavbě privátních objektů před KK bude zejména ve večerních hodinách dostatečná. Přímo v místě se předpokládá cca 100 parkovacích míst v podzemní garáži a na terénu, další kapacity jsou u Reduty a na Masarykově náměstí. Bilanci podporuje i přítomnost velkého záchytného parkoviště s 206 místy v lokalitě ČD Jih. Dostavba prostoru před KK polyfunkčními domy s hromadnou garáží v suterénu, kterou plánují privátní investoři, není pro uvedený záměr žádnou zásadní překážkou. Před objektem KK a SD vznikne poměrně komorní a klidový rozptylový předprostor nádvoří, které může ke kvalitě kulturního zařízení přispět. Vstup do nádvoří a ke kulturnímu zařízení je orientován přímo do osy Poštovní ulice, která propojuje náměstí s tímto nádvořím. Navržené řešení lze považovat za technicky a prostorově reálné. Záměr si další podrobné projekční prověření na úrovní architektonické studie určitě zaslouží. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje 11

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 12

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 I.II.IV. Navrhovaný stav - Přemístění kulturních institucí do bývalého Justičního paláce V případě, že město Uherské Hradiště zakoupí objekt bývalého Justičního paláce, vznikne v centru města poměrně velký zastavěný prostor, který lze potenciálně využít i k umístění jedné nebo více kulturních institucí zřizovaných městem. Vzhledem k tomu, že v době zpracování materiálu není zcela dořešena otázka zda město zakoupí objekt, případně jak s ním dále naloží, je uvedená varianta řešení zmíněna především z důvodu kompletního výčtu reálných možností řešení prostorových problémů kulturních institucí zřizovaných městem. Posouzení alternativy přemístění Slováckého divadla do areálu bývalé věznice. Integrace s Muzeem paměti národa Situace a východiska Věznice v Uherském Hradišti je vedena v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 859l. Vystavěna byla společně s justičním palácem v letech 1891-7. Od roku 1962 je objekt nevyužíván a chátrá. Z hlediska polohové atraktivity i dopravní dostupnosti má naprosto výjimečnou polohu. Soubor justičních staveb se nachází v centru městské aglomerace se 40 tisíci obyvateli (druhá největší koncentrace obyvatel ve Zlínském kraji), leží na samém okraji historického jádra města s vyhlášenou Městskou památkovou zónou Uherské Hradiště, vedle autobusového nádraží a páteřní městské komunikace a státní silnice I/50. Přiléhá rovněž k Palackého náměstí, které tvoří logický nástupní prostor do historického centra města. Město v roce 1994 vyjádřilo podporu regeneraci justičního paláce včetně umístění vazební věznice usnesením zastupitelstva města o převodu objektu z vlastnictví města na stát na ministerstvo spravedlnosti vězeňskou správu. Původní záměry soudnictví a vězeňství adaptovat soubor staveb na Okresní soud a vazební věznici, které byly dokonce promítnuty do kompletně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení. Ministerstvo však deklarovaný zájem a příslib městu ani po více než deseti letech nesplnilo Očekávání města se dosud nenaplnila, objekt je zatížen nerozhodností jeho majitele o způsobu budoucího definitivního využití. Areál bývalé věznice dále chátrá a bez nadsázky lze říci, že se jedná o poslední a největší skvrnu v obraze města i na upraveném a zásadně zregenerovaném prostoru městské památkové zóny. Veřejnost i představitelé města nesou tento dlouhodobě neudržitelný stav velmi trpce a nehodlají se s ním smířit. Situace byla opakovaně diskutována s představiteli Zlínského kraje a město požádalo Ministerstvo spravedlnosti ČR o zpětný převod objektu do vlastnictví města. Jednání o převodu probíhají dosud. K budoucímu využití město sdělilo odhodlání připravit společný projekt smysluplného využití areálu bývalé věznice. V části areálu bývalé věznice by mělo být umístěno muzeum paměti národa připomínající období totalitního režimu. Ve zbývající části pak bylo předpokládáno umístění vzdělávacích aktivit nadregionálního významu. Tyto vzdělávací projekty by navázaly jednak na střední umělecko průmyslovou školu, která je součástí komplexu justičních budov a jednak na aktivity města ve vzdělávací zóně v blízkém areálu bývalých kasáren. Soubor staveb bývalé věznice tvoří třípodlažní křídla vesměs vězeňských prostor, která obepínají vnitřní nádvoří. Jedná se o dispoziční dvoutrakt: chodby na straně jedné a větší či menší cely na straně druhé. Ze souboru hmot pak vybíhá směrem severním poměrně dominantní objekt tzv. samotek v dispozičním trojtraktu, který rozděluje další ohrazenou plochu areálu na dva velké prostory. 13

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 V ose samotek do vnitřního nádvoří zasahuje původní vězeňská kaple. Nejen stavební podstata ale zvláště klasicistní osová urbanistická kompozice hmot a prostranství je předmětem památkového zájmu. Z hlediska jakéhokoliv připomenutí pohnuté historie areálu zejména v období totalitního režimu je právě vězeňská kaple důležitým faktorem. Za pozitivum integrace obou zařízení lze označit: dobrá poloha s výbornou dostupností a možností řešení parkovacích míst za negativum: omezení hmotového rozšiřování souboru s ohledem na památkové zájmy dispozice objektu neumožňující vestavbu sálových prostor z důvodů památkové ochrany a vzhledem ke konstrukčnímu systému Stavebně technické a prostorové posouzení Na základě impulsu a požadavku zpracovatele Koncepce rozvoje kultury města Uherského Hradiště Ing. Jiřího Kučery ze společnosti JVM RPIC byla zpracováno posouzení záměru. Přístavbu nebo dostavbu zcela nové hmoty, která by narušila osovou symetrii a kompozici hmot, nelze s ohledem na památkový zájem označit za možnou. Klíčovým předpokladem jakékoliv integrace je umístění divadelního sálu s jevištěm a provazištěm. Za disponibilní prostorový potenciál, který by měl být předmětem alternativního využití pro divadelní sál lze označit vězeňskou kapli a objekt samotek. Z tohoto hlediska je vlastní kaple prostorově a plošně nedostatečná, musela by projít výraznou přestavbou a bez nutného rozšíření a totální transformace stavebně prostorové nelze plnohodnotný divadelní sál do tohoto místa vestavět, nemluvě o jevištní technologii a divadelní technice, pro kterou zde rovněž nenajdeme dostatek prostoru. Jakýkoliv pokus o takové radikální řešení pak zákonitě ztroskotá na památkových zájmech, s nimiž bude v přímém rozporu. Prostorově a filosoficky výhodnější se může jevit alternativa umístění nového sálu na místě samotek. Z logiky hmotového uspořádání areálu se tato alternativa dá považovat za stavebně reálnější. To by ovšem znamenalo demolici části objektu prohlášeného za kulturní památku. Odstranění celé nebo jen části památky je však dle památkového zákona nesmírně složitý a časově náročný proces se zcela neznámým výsledkem. V praxi se takové skutky či zásahy do památek standardně nepovolují neprovádí. Vzhledem k charakteru hmoty samotek, jejich dominanci a jedinečnosti nelze ani tuto alternativu považovat za reálnou. Pro úplnost rozboru lze připomenout i hypotetickou možnost tzv. odpamátnění celého souboru, nebo-li zrušení prohlášení za kulturní památku. Vzhledem k charakteru, historickým hodnotám a významu této architektury však lze takový krok označit spíše za nemožný. Uvedené posouzení je velmi ideové, pro odpovědné prověření možnosti funkční a prostorové přestavby kulturní památky je nezbytné stanovisko nadřízených orgánů památkové péče. Ing. arch. Aleš Holý odbor architektury, plánování a rozvoje 14

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 II. OBJEKTY BUDOV MÍSTNÍCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ II. I. CHARAKTERISTIKA MKZ A EXISTUJÍCÍ PROBLÉM Místní kulturní zařízení jsou složky podléhající řízením přímo Městu Uherské Hradiště, které je jejich zřizovatelem. Účelem těchto složek je především uspokojování kulturních potřeb a zájmů občanů města, zejména dané místní části města, ve které je MKZ zřízeno. Vedoucím organizační složky je ředitel(ka). Ředitel(ka) je jmenován(a) a odvolán(a) Radou města Uherské Hradiště. Zřizovatel svěřuje organizační složce do správy majetek, z něhož podstatnou část tvoří budova pro provozování činnosti. Zřizovatel nese náklady na provoz MKZ a údržbu svěřeného majetku. MKZ dlouhodobě vykazují rozpor mezi výdaji na provoz a údržbu majetku a přínosy, které představují pro obyvatele města a dané místní části. 15

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 II. II. STÁVAJÍCÍ ROZMÍSTĚNÍ MKZ MKZ Jarošov 2 592 obyvatel MKZ Mařatice 7 687 obyvatel MKZ Sady 1 178 obyvatel MKZ Vésky 543 obyvatel MKZ Míkovice 826 obyvatel II. III. LIMITY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU MKZ s přiděleným objektem nikdy nebudou finančně soběstačná. Výdaje, které vznikají v souvislosti s jejich provozem musí být v rovnováze s přínosy pro obyvatele celého města Uherské Hradiště, zejména potom dané místní části. Odpovídající přínosy lze měřit: o využitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celků, o jiným využitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu (např. přispívá na související náklady, umožňuje sdílet náklady s jinou organizací na kterou vlastník přispívá apod.). Stávající využití MKZ ve výše uvedeném smyslu je dle statistik nedostatečné. Jakékoliv změny stávajícího stavu MKZ jsou citlivé pro obyvatele dané místní části, bez ohledu na nevýhodnost pro vlastníka objektů. Vlastník objektů se musí chovat ekonomicky, za což je zodpovědný všem obyvatelům města, nelze neúměrně zvýhodňovat vybrané skupiny městské části. 16

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 V městských aglomeracích je běžná dostupnost cílového místa pro obyvatele 3-5 km. MKZ může dobře pracovat ve prospěch obyvatel i bez samostatně vyčleněného objektu daného do správy. MKZ nemusí být nutně organizační složkou města. II. IV. NÁVRHY ŘEŠENÍ EXISTUJÍCÍHO PROBLÉMU MKZ Jarošov (cca 2592 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Subjekt existuje bez vlastních stálých prostor, v případě potřeby si pronajímá prostory tělocvičny v Jarošově, která byla dříve vedená jako MKZ a nyní je přidělená k místní ZŠ. Subjekt je finančně soběstačný to co vydá za nájem vydělá na vstupném. Jde o středně využívané MZK, které stojí v centru čtvrti. Škola vychází maximálně vstříc. Jedná se o relativně úspěšnou symbiózu, kdy škola poskytuje prostory a MKZ pomáhá při školních akcích (ozvučení, příprava různých slavností apod.). Možné návrhy dalšího vývoje: v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání ), začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení). MKZ Mařatice (cca 7687 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o využívané MKZ, které stojí v centru čtvrti. Objekt je rekonstruovaný a přiměřeně velký potřebám Mařatic. Škola, která představuje hlavního nájemce stojí hned naproti. Možné návrhy dalšího vývoje: v dalším se zabývat pouze optimalizací objektu (opravy, bourání ), začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení). MKZ Sady (cca 1178 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Málo využívaný, předimenzovaný objekt stojící v centru čtvrti, absolutně není finančně soběstačný a jeho další provozování je pro Město UH velkou zátěží. Možné návrhy dalšího vývoje: odprodej stávajícího zařízení a vybudování nového v přijatelnějších prostorech (problematické hledání nových prostor, finančně náročné řešení), aktivity MKZ přemístit do prostor tělocvičny, která je součástí školy na sídlišti Východ asi 1 km daleko, nastavit model osvědčený v městské části Jarošov, využít MKZ Vésky, začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení), MKZ provozovat modelem Vlastní zodpovědnost (viz dále). MKZ Vésky (cca 543 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o středně využívané MZK, druhé nejvzdálenější od Uherského Hradiště. Stojí v centru čtvrti. Největším problémem je zde malý zájem občanů a jejich slabá motivace. Spíše dávají přednost posezení v prostorách fotbalového hřiště, protože tam nemusí platit nájem. 17

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Možné návrhy dalšího vývoje: MKZ zrušit a objekt odprodat, začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení), MKZ provozovat modelem Vlastní zodpovědnost (viz dále). MKZ Míkovice (cca 826 obyvatel, bližší popis viz situační analýza) Jde o středně využívané MZK, nejvzdálenější od centra Uherského Hradiště. Těžiště jeho aktivit spočívá hlavně pronajímání prostor během různých oslav. Srovnatelný prostor v Míkovicích není. Možné návrhy dalšího vývoje: začlenit MKZ pod KK (nedojde k rušení MKZ, které je citlivě vnímáno, nejefektivnější řešení, mají-li MKZ zůstat zachovány, nejedná se o cestu definitivního řešení), MKZ provozovat modelem Vlastní zodpovědnost (viz dále). II. V. MODEL VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST Ve snaze násilně neodebrat občanům daných městských částí mnohdy jediný prostor pro provozování kulturních aktivit a v kontextu výše uvedených omezení v podobě rovnováhy mezi výdaji a přínosy MKZ pro obyvatele města a místní části, je nutné dát zodpovědnost za zrušení nebo udržování MKZ přímo obyvatelům dané místní části. Tito musí prokázat opodstatněnost existence MKZ (z hlediska přínosů pro obyvatele) a související budovy, nebo neprokáží a potom jako řádný hospodář musí vlastník objektu majetek odprodat, případně jinak využít. Jako řešení se proto jeví provozovat MKZ jako občanské sdružení (nebo jinou vhodnou formou včetně privátní), které dostane objekt do správy na určité období (1-2 roky) a bude vyvíjet aktivity vedoucí k vyššímu využití objektu MKZ (komerční pronájmy, pořádání kulturních a jiných akcí - spolupráce s KK při pořádání akcí apod., orientace na obyvatele i mimo městskou část, večerní promítání filmů, besedy a podobně ). V případě, že nebude dosaženo dohodnutých parametrů využití, případně zvýšení počtu kulturních akcí, bude objekt MKZ odprodán, nebo vlastníkem využit k jiným účelům. Obyvatelé místní části tak dostávají možnost ovlivnit osud svého kulturáku. MKZ může poté v činnosti pokračovat bez objektu, město nabídne kapacity v blízkém okolí za výhodných podmínek. II. VI. ZÁVĚR FORMULOVANÝ NA ZÁKLADĚ PRACOVNÍCH JEDNÁNÍ V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE KULTURY V UHERSKÉM HRADIŠTI Výše uvedené návrhy vnikly analýzou současného stavu, kterou provedl zpracovatel v průběhu zpracování Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti. Na základě jednání vyvolaných výše popsanými návrhy, které byly vedeny s odborníky jednotlivě i v pracovních skupinách byl zformulován následující závěr a doporučení k problematice MKZ. MKZ jsou velmi důležitou součástí občanské vybavenosti jednotlivých městských částí. Jejich význam roste i v kontextu v materiálu Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti formulované SWOT analýzy a vize kultury. 18

Koncepce rozvoje kultury v Uherském Hradišti Příloha č. 1 Bylo proto hledáno řešení, které s vysokou mírou pravděpodobnosti zvýší přínosy MKZ pro občany (budou odpovídající nákladům, měřeno využitím prostor ze strany obyvatel, organizovaných skupin a zájmových celků příp. jiným využitím, které je prospěšné pro vlastníka objektu) a současně bude s vysokou mírou pravděpodobnosti dlouhodobě udržitelné. Z uvedených návrhů tyto podmínky splňuje varianta Začlenit MKZ pod KK a zpracovatel ji doporučuje k realizaci. Přínosy tohoto řešení jsou především: MKZ a jejich činnost bude ovlivňována odborem kultury, předpoklad dlouhodobé a koncepční práce. MKZ budou více vytěžována (odborný a zkušený management KK, sdílení akcí apod.), čímž se zvýší přínosy pro obyvatele na úroveň odpovídající nákladům na provoz a údržbu. Jiné varianty řešení mají nižší míru dlouhodobé jistoty zachování MKZ. Nevýhody tohoto řešení jsou především: Zvýšené nároky na management a pracovníky KK. Zvýšené finanční prostředky v rozpočtu KK. Pravděpodobné zvýšené náklady na provoz MKZ vyvolané vyšším stupněm využití (lze částečně kompenzovat vlastními výnosy v MKZ ze vstupného apod.). III. BUDOVA Č.P. 21 (BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ) Budova č.p. 21 (bývalá jezuitská kolej) je objekt mimořádné historické hodnoty v samém centru města Uherské Hradiště. Objekt je ve vlastnictví města Uherské Hradiště a vzhledem k výjimečnosti budovy je již několik let hledáno vhodné využití objektu. Pro nalezení vhodné varianty využití budovy byla v minulosti vypsána i architektonická soutěž. Návrhy na využití objektu se zpravidla poměrně násilně zaměřují na řešení, která berou do úvahy prostorové problémy kulturních institucí zřizovaných městem. Objekt svým uspořádáním je však pro taková řešení méně vhodný a nutně by docházelo k vysokým investicím včetně závažných zásahů do charakteru budovy, přičemž je velmi obtížně dosahováno optimálního stavu z hlediska prostorových potřeb, které kulturní instituce zřizované městem potřebují. Zpracovatel proto navrhuje následující využití budovy: V rámci budovy vybudovat specifické kulturně-intelektuální centrum města Uherské Hradiště. Toto řešení zahrnuje v co nejvíce otevřených prostorech umístění: 1-2 stylových kaváren s možností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělců viz níže, 1 čajovny s možností sledovat umělecká vystoupení profesionálních i amatérských umělců viz níže, 1-2 prodejních galerií uměleckých děl, 1 výstavní a prodejní galerie amatérského umění (po dohodě zde bude moci vystavovat kdokoliv a ověřit si tak ohlas veřejnosti), umělecké otevřené podium pro profesionální i amatérské umělce (po dohodě kdykoliv a kdokoliv zde bude moci vystupovat divadelníci, muzikanti, recitátoři, ukázky z vlastních děl autorská čtení apod., inspiraci lze hledat např. ve velkých městech (New York, Londýn aj.) v metru, na nádražích apod., 19