Když lidé dávají to, co mají, a dávají to srdcem, tak vzniká duševní a duchovní bohatství, ze kterého pak ostatní mohou čerpat. Slavko Kroča MINULÁ ČÍSLA BULLETINU Úvodník Milí čtenáři, blíží se letní měsíce, které pro většinu z nás znamenají čas dovolených, a tedy možnost načerpat a obnovit svoji energii. Slovo dovolená může v našich myslích vyvolat představu, že si můžeme dovolit něco, co si běžně dovolit nemůžeme... dopřejeme si navíc hodiny spánku, setkáme se s přáteli, které jsme dlouho neviděli, poznáme nová místa, přečteme si dlouho odkládanou knihu a mnoho dalších dovolení, od kterých očekáváme, že nám přinesou radost a odpočinek. Pracovní rytmus dnešní doby skutečně přináší mnoho vnitřního napětí, od kterého si přejeme na okamžik se uvolnit. Budou však pro nás dostatečným uvolněním všechna vnější dovolení, na která se tak těšíme, nebo se naše rovnováha a načerpaná energie vytratí krátce po našem nástupu do dalšího pracovního procesu? Z pohledu filozofie se potřebujeme zbavit představy, že musíme čekat na vnější okolnosti, abychom se cítili klidnější, plní energie a proč ne i šťastnější. Okolnosti přicházejí a zase odcházejí, ale my zůstáváme sami se sebou a vždy si můžeme zvolit, jak využijeme čas, který máme k dispozici. Nejen během dovolené, ale i po celý rok bychom si měli dovolit obohatit svou duši moudrými idejemi, které nám pomohou k hlubšímu poznání sebe sama a nalezení trvalé vnitřní síly. Každý den se tak pro nás může stát novou příležitostí pro zlepšení sebe sama, pro vykonání dobrého a krásného činu, pro pochopení smyslu událostí, které prožíváme. Věřím, že s tímto přístupem se budeme těšit z každého nového dne, stejně jako se nyní těšíme na slunečné dny. Eva Bímová UŽ JSTE ČETLI? Podobenství Za Mistrem jednou přišel rozčilený obchodník a vyprávěl, že mu přes ulici, přímo naproti jeho krámku, otevřeli novou velkou prodejnu, která ho jistě přivede ke krachu. Obchodníkova rodina vlastní krámek po staletí a obchodník se ničím jiným živit neumí. KDE HLEDAT INSPIRACI? Mistr obchodníkovi řekl, že pokud bude majitele prodejny nenávidět, nenávist mu přivodí konec. Doporučil mu, aby každé ráno vyšel před svůj krámek, požehnal mu a popřál mu, ať se mu daří. Pak aby požehnal rovněž prodejně. Obchodník vůbec nechápal, proč by měl žehnat svému rivalovi a původci zkázy, ale učinil tak, protože mu Mistr řekl: Každé požehnání, které mu dáš, se od něho odrazí a vrátí se ti jako dobro. Každé zlo, které mu budeš přát, tě bude ničit. Po roce obchodník navštívil Mistra, aby mu oznámil, že svůj krámek musel skutečně zavřít, ale že je nyní vedoucím prodejny a daří se mu lépe než kdykoli předtím. Atlant z Tuly Tyto sochy Atlantů jsou zbytky chrámu http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 1/6
Ze života filozofů: Blaise Pascal Francouzský fyzik, matematik a filozof Blaise Pascal (1623 1662) byl stoupenec jansenismu. V jeho díle je vyhrocen spor mezi racionálním a iracionálním, praktickým rozumem a vírou. Je považován za předchůdce moderních existencialistů a iracionalistů. Zabýval se teorií pravděpodobnosti, kuželosečkami, zkoumal barometrický a hydrostatický tlak. Velmi známý je tzv. Pascalův zákon zákon o rovnoměrném působení tlaku v tekutinách. Je také pokládán za průkopníka kybernetiky. Blaise Pascal pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny. Matka mu brzy zemřela a jeho otec, který byl správcem královských daní a místopředsedou berního soudu, mu poskytl vynikající humanitní vzdělání. U chlapce se projevoval velký talent pro matematické vědy, ale otec, který se sám tímto oborem zabýval, ho od matematiky a přírodních věd odrazoval. Je pozoruhodné, že již ve věku deseti let Pascal sám odvodil několik vět Eukleidovy geometrie. Když mu bylo sedmnáct let, napsal Pojednání o kuželosečkách, které ocenila Pařížská královská akademie a filozof Descartes spis považoval za práci jeho otce. V roce 1647 vydal pojednání o tlaku vzduchu a o vakuu, založené na přesných srovnávacích měřeních s Torricelliho trubicí. Měl chatrné zdraví, od mládí trpěl různými bolestmi, a v roce 1647 dokonce na čas ochrnul. O sedm let později při vyjížďce v kočáru málem přišel o život, když se mu splašili koně a kočár zůstal viset na zábradlí mostu. Nakonec se zachránil, ale v důsledku šoku, který utrpěl, upadl na dva týdny do bezvědomí. Když koncem listopadu 1654 přišel k sobě, tento neobvyklý zážitek výrazně změnil jeho povahu. Mluvil o tom, že měl mystické vidění, a od tohoto okamžiku se již věnoval pouze filozofii a náboženství. Středem jeho pozornosti se stal člověk. aztéckého boha Tlahuizcalpantecuhtliho představujícího Jitřenku neboli planetu Venuši. Chrám se nacházel na vrcholu pyramidy, která dominovala obřadnímu náměstí ve městě Tula. Sochy vysoké 4,55 m jsou složené ze čtyř kamenných bloků a znázorňují čtyři bojovníky vyzbrojené šípy, které vrhají pomocí vrhače ATLATL. PROGRAM AKTIVIT: OD 15. ČERVNA DO 14. SRPNA HERMETISMUS A KYBALION Přednáška s videoprojekcí Inspirující filozofie vítězící nad časem Corpus hermeticum Kybalion 7 hermetických zákonů Po zážitku, jenž tak výrazně změnil jeho život, se uchýlil do kláštera v Port Royal, kde pobývala i jeho sestra. Klášter byl střediskem jansenismu zaměřeného na morálně přísné katolictví. Pascal začal psát velmi ostré kritiky na uvolněnou mravní teorii, která hledala omluvy pro morálně pochybné jednání. Tyto listy vycházely anonymně a vyvolaly silnou reakci. Král Ludvík XIV. je nechal veřejně spálit a odsoudil je i papež; přesto se staly velmi známými především mezi prostými lidmi. I když jansenismus byl odsouzen a klášter Port Royal byl dokonce zrušen, záměr Pascalových listů se nakonec po velkém boji podařilo prosadit. Na jeho kritiku církve navázali Voltaire i Jean Jacques Rousseau. V posledních letech života se Pascal uchýlil do ústraní. Žil na venkově jako asketický poustevník, pomáhal chudým a odmítal lékařskou pomoc. Jeho poznámky vyšly posmrtně jako Myšlenky a jsou jeho nejslavnějším dílem. Uveďme některé Srdce má své důvody, o nichž rozum nemá tušení. Zpravidla nás přesvědčují více ty důvody, které sami objevíme, než ty, na které přišli jiní. Chytráci jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastanou se jí, jen pokud na ní mají zájem; jinak ji ponechají jejímu osudu. Tyto myšlenky byly osvícenské době zcela cizí, o to více se však uplatnily v romantismu. Z jejich vážnosti a opravdovosti vycházela celá existenciální filozofie a jejich upřímný styl silně ovlivnil F. Nietzscheho, stejně jako řadu myslitelů postmoderny. http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 2/6
Pascal patří mezi předchůdce moderní počítačové techniky. V roce 1642 sestrojil jako pomůcku pro svého otce první mechanický kalkulátor schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. A to byl také jeden z důvodů, proč po něm byl pojmenován programovací jazyk PASCAL. Věnoval se především geometrii a v této oblasti objevil tzv. Pascalovu větu o vztazích mezi body na kuželosečkách. Významně přispěl k rozvoji kombinatoriky, protože objevil tzv. Pascalův trojúhelník, důležitý především v algebře. Provedl celou řadu přesných srovnávacích měření rtuťového sloupce v různých nadmořských výškách a dokázal jednak možnost vakua, kterou starší fyzika popírala, jednak ukázal, že rtuťový sloupec podléhá pouze gravitaci a tlaku atmosféry. Další pokusy se týkaly spojitých nádob a šíření tlaku v kapalinách, kdy formuloval tzv. Pascalův zákon, na němž je založena celá hydraulická technika, a proto se jednotka tlaku nazývá Pascal. Kromě objevů v matematice a fyzice ovlivnil jako vynálezce také moderní dopravu. Výjimečné dílo, které po sobě Blaise Pascal zanechal, svědčí o mimořádné osobnosti, o člověku, který se ve svém díle snažil spojit vědu a náboženství a díky velké skromnosti a úctě k přírodě i tomu, co je ukryté za jejím hmotným projevem, se mu to podařilo. Celý tento viditelný svět je pouze nepatrnou částkou přírody. Konečné se zničí v přítomnosti nekonečného a stává se čirým nic. Člověk chce být velký, ale vidí, že je malý. Chce být šťastný, ale vidí, že je ubohý. Chce být dokonalý, ale vidí svou naprostou nedokonalost. Jana Stará S úsměvem jde všechno lépe... Jak se zamilovávají jednotlivá znamení zvěrokruhu: Beran se zamilovává klidně. Mimořádně odhodí svůj ohnivý temperament a sedí netečně na břehu řeky se stéblem trávy v zubech, dokud proud vody plynoucí kolem neodnese mrtvoly všech jeho soupeřů. Poté se pomalu zvedne, lenivě doje k objektu své vášně a nedbale pronese: Vezmeme se. Býk se zamilovává zuřivě. Objekt lásky mu musí patřit úplně se vší pozorností věnovanou pouze jemu, s jeho majetkem i kreditkami. Pokud se ho náhodou rozhodnete opustit, tak jedině pod příkrovem noci, po špičkách a pouze v tom, co máte na sobě. Blíženci se zamilovávají upřímně. A navždycky. Navždycky trvá přibližně půl roku a objekty upřímné lásky mohou být i dva. Ale oba jsou milovány stejně upřímně. http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 3/6
Rak se zamilovává opatrně. Leze pomalu v kruhu a z bezpečné vzdálenosti louská klepety: Co když to není ta pravá? Co když si s ním něco začnu a ukáže se, že to není On? Objekt račí lásky toto přibližování docela vyčerpává, takže pravděpodobnost naplnění lásky závisí zcela na jeho trpělivosti. Ale pokud vytrvá, rak mu snese k nohám celý svět. Lev se zamilovává nechtěně. Chápe, že je to zdraví prospěšné, avšak moderní společnost dává oběma zamilovaným stejná práva. A lev nechápe, že by mohl mít stejná práva s těmi nicotnými stvořeními. Pokud mu ale umožníte vyšší postavení (nebo alespoň tento pocit), přijme vás do smečky a dokonale zabezpečí. Panna se zamilovává, jako by to bylo poprvé a naposledy. Dá vám své srdce, své ruce, své děti z prvního manželství i vzdálené příbuzné. Když ji opustíte, bude několik let strádat a čekat, zda si to nerozmyslíte. Váhy se zamilují z lásky k umění. Přece zamilovaný román, to je tak pěkné, a romantický příběh je vrchol blaha. Váhy budou o objekt lásky pěkně pečovat a pak jej v noci opustí navždy. A pak se zase vrátí. Zkrátka ho přivedou k trápení a zasmušilosti, ale nemyslí to zle, v románu to přece tak chodí Štír se zamiluje o polední přestávce. Mezi hodinou angličtiny a dramatickým kroužkem. Krom toho se zamilovává velmi sofistikovaně: rychlý výběr oběti, přesně mířená rána do srdce a oběť se svíjí v agónii a žadoní alespoň o polibek. Štír se jí radostně zmocní a utíká na jógu. Střelec se nejraději ze všeho nezamilovává vůbec. Protože všechno vždy špatně dopadne. Pokud se náhodou přece jen zamiluje, bude neustále ve střehu: Už je všechno zase špatně? Je ještě všechno v pohodě? Ale když se mu podaří zbavit se přenášení minulých špatných zkušeností na novou vyvolenou či vyvoleného, budou ostatní znamení jen tiše závidět. Kozoroh se zamilovává racionálně. Žádné takové ty nesmysly, že udeří blesk, hlava v oblacích, srdce v plamenech. Kozoroh ví, že toto se příčí fyziologii člověka. Než se jeden zamiluje, musí si dobře prostudovat taktiku a charakteristiky objektu vášně. Je chybou domnívat se, že kozoroh je býložravec. Dokáže měsíce sedět na větvi jako jaguár a pozorovat kořist. Pak následuje jediný přesný skok, oběť leží na zemi a vzdychá: Miluji tě. Vodnář se zamilovává správně. Na rozdíl od ostatních znamení nevyžaduje od drahé polovičky nic, ale věří, že o ni (o něj) musí pečovat. I když je vztah nejvášnivější, http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 4/6
neurazí se, když mu jeho láska celých třicet minut nezavolá. Na pozdní příchody reaguje asi takto: Zítra budeš mít, miláčku, zase tolik práce? Tak si s sebou vezmi alespoň tuto svačinku, kterou jsem ti připravil. Ryby se zamilovávají klasicky. Podle přísných zákonů zamilovaných románů to znamená vášeň, hormony, rozervané košile, štěstí, bolest. Důležité je, aby objekt zamilovanosti byl těžko dostupný, aby například žil v jiném městě, ještě lépe v jiném státě a ideálně letěl s výzkumným posláním na Mars. Ryba musí strádat a překonávat překážky, jinak nemá smysl pohybovat žábrami. Věděli jste, že......v mnoha legendách dávných civilizací se objevují zmínky o celosvětové potopě. Po celém světě existuje údajně více než pět set mýtů na toto téma, setkáváme se s ním u více než tří set národů. Příběhy se přitom nápadně podobají. Zkoumání mýtů, ústních vyprávění nebo archeologické nálezy naznačují, že se nemusí jednat o pouhé báchorky. Zdá se, že se světem kdysi prohnala ničivá vlna, která smetla téměř vše....zřejmě nejznámější verzí o potopě, která zaplavila celý svět, je ta biblická. Ze Starého zákona (Genesis) pochází příběh o Noemovi, spravedlivém člověku, který ji přežil. Postavil archu, plavidlo s třemi palubami, nastoupil na ni s celou rodinou a i s párem každého zvířecího druhu, který žil na Zemi. Tehdy se utopili všichni živí tvorové kromě těch, kteří byli s Noem uvnitř archy. Po dlouhotrvajícím dešti a opadnutí vody archa uvízla na vrcholu hory Ararat, v dnešním Turecku. I v současné době řada nadšenců pátrá po pozůstatcích této lodi, která je popsána v Bibli. V knize Genesis je potopa božím trestem za lidskou zkaženost, je trestem za hříchy lidstva. Současně boží smilování nad Noemovou rodinou představuje i počátek nového, lepšího světa....kdysi byl tento starozákonní příběh považován za jediný popis potopy. Později byly ale nalezeny velmi podobné popisy na klínových destičkách z Mezopotámie. Nejstarší sumerská verze pochází z třetího tisíciletí př. n. l. Pozdější akkadská verze z Babylonie (současný Irák) se objevuje v Eposu o Gilgamešovi a pochází z doby kolem roku 2000 př. n. l. Je to adaptace sumerského eposu, v níž je hlavní postavou muž jménem Utanapištim. Je varován bohem Ea před velkou potopou a obdobně jako Noe staví loď, na které zachraňuje sebe a budoucí pokolení. Pokud se Abraham, jak tvrdí Bible, narodil v Uru, je možné si lehce představit, jak vznikly paralely mezi babylonskou a starozákonní verzí potopy. Zdaleka ne tak snadno lze však vysvětlit, proč existují podobné zprávy i daleko mimo tuto oblast: v Indii, Číně, Americe, Africe....o velké ničivé potopě vyprávějí i antické mýty. Podle řecké tradice ji měl na Zemi seslat nejvyšší bůh Zeus, který se rozhněval na lidstvo. Rozbouřené řeky a moře se vylily na souš. Přežil jen jeden lidský pár, Deukalion a Pyrrha, kteří založili nový lidský rod. V Římě si nejvyšší boží soudkyně Justitia stěžovala na špatnost lidí na Zemi a pověřila krále bohů Jupitera, aby je potrestal. Pán bohů to uložil svému bratru Neptunovi, římskému protějšku řeckého vládce moře Poseidona....vzpomínky na velkou potopu nebo velké povodně jsou rozšířeny po celém světě. Mají řadu společných rysů, jako je záchrana na plavidle, nalodění zvířat, přistání na hoře. V některých případech je nepravděpodobné, že by byly pouhým výsledkem prolínání kultur, které si zároveň předávaly své tradice. Mohou být také inspirované velkou celosvětovou potopou, která v historii skutečně proběhla. Povahu spíše http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 5/6
historickou než mytickou má vyprávění o bohaté a vyspělé říši Atlantidě, kterou popsal řecký filozof Platon v dílech Timaios a Kritias. Uvádí, že zánik jejího posledního ostrova (asi 9500 př. n. l.) byl velmi rychlý, spojený se zemětřesením. Existence Atlantidy, z níž byly vysílány výpravy do různých částí světa nesoucí s sebou její vědění, by vysvětlovala rozšíření mýtu o potopě i mnohé další těžko vysvětlitelné společné prvky různých kultur....téma je bráno vážně i mnohými vědci. Odkazy na potopu zkoumají na různých místech světa geologové, archeologové a další odborníci. Mohutné záplavy mohly být spojeny i s jinými katastrofickými událostmi, které v minulosti postihly Zemi. Zemětřesení, sopečné výbuchy, pád meteoritu s následující změnou klimatu, temnotou a krutým chladem mohly iniciovat obrovskou přílivovou vlnu. Ať už se kloníme k jakémukoli závěru, berme příběh jako varování, že lidstvo nemusí být nezranitelné a věčné. MUDr. Jiří Štětina Zeptejme se Kam směřuje náš svět? Podle vize, která chce být za každou cenu optimistická, následuje náš svět přímou vzestupnou linii, na níž se nepředvídají významná neštěstí. Tvoření a pokrok jsou nepřetržité. Dnešek je lepší než včerejšek a horší než zítřek Ani jeden chybný krok nebo velký problém. Všechno se naopak stává láskou a pochopením uprostřed blažené lidské rodiny. Střety, konflikty a omyly představují jen nezbednosti kratšího trvání, snadno napravitelné dobrou vůlí a úsměvem. Jediným stínem, jenž zatemňuje tuto šťastnou perspektivu, jsou právě lidé, kteří nesdílejí tento postoj, falešní proroci, překážející nevědomé radosti těch, kteří vidí nebo vykládají věci, jak je to uspokojuje nejvíce. Jako by se proplouvalo Dějinami, aniž by se zanechávaly stopy...... více >>> Prof. Delia S. Guzmán Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e mail a v předmětu uveďte "STOPINFO". http://www.akropolis.cz/bulletin/070/bulletin_nova_akropolis.html 6/6