Summit NATO 4.9.2014 ČT 24 str. 6 22:00 Události, komentáře Už několik hodin jednají západní politici ve Walesu na summitu Severoatlantické aliance. Krize na Ukrajině, rostoucí rivalita s Ruskem a celková budoucnost NATO. Jasná témata jednání. Jindy romantické letovisko, teď neprodyšná pevnost obehnaná ocelovým plotem. Golfové vozíky na přilehlém hřišti vystřídaly obrněné transportéry a stíhačky. Do waleského Newportu se sjely těžké váhy světové politiky. První zastávka - místní základní škola. Barack OBAMA, americký prezident Kde mám sedět? Je tohle moje místo? Dětské úsměvy brzy vystřídaly ty diplomatické. Oficiální focení státníků z 28 zemí má být první ukázkou odhodlání a spojenectví. Hru se symboly, tu summit NATO využívá naplno. Válčení na Ukrajině totiž změnilo hodně. Nejen kvůli tomu, že Rusko nedostalo na summit pozvánku, na rozdíl od těch předchozích, ale i proto, že právě tady ve Walesu Aliance stvrdí zrychlení a posílení bojových jednotek právě i proti ruské hrozbě. Právě ukrajinská válka je v agendě na prvním místě. V závěsu za ní boj proti terorismu v podobě Islámského státu v Iráku a Sýrii. A budoucnost Aliance jako takové. David CAMERON, britský premiér Během těchto dvou dnů musíme oživit a přeskupit alianci, abychom zvládli nové hrozby. Ne všichni jsou ale stejně optimističtí. Stovky demonstrantů věří, že summit současné krize nezklidní, naopak spíš dál eskaluje. A Bohumil Vostal, reportér České televize sleduje dění v místně konání summitu. Bohumile, hezký večer. Hezký večer odsud z Walesu.
Je tu něco, co už v tuto chvíli na 100 % bude výsledkem summitu a myslím konkrétním výsledkem summitu. Pojďme za rámec deklarací, které se většinou, když summity končí, říkávají. Je to 15 milionů eur. Právě tolik chce Severoatlantická aliance dát na modernizaci ukrajinské armády, od výcviku přes například léčbu zraněných ukrajinských vojáků. Pak je to druhá věc, která se týká přímo členských států NATO, a to, že ony už ty síly rychlé reakce existovaly, ale teď mají být ještě rychlejší, ještě efektivnější. Jde o to, aby, pokud by došlo ke konfliktu na hranicích NATO nebo v některé členské zemi, tak tyto síly by měly být připravené se do tohoto ohniska konfliktu dostat do 2 dnů. A nezapomeňme, že i když chceme jenom praktický výsledek, tak je tu samozřejmě i velká symbolika, pokud se sejde 28 šéfů vlád a států na jednom místě, nejsilnější vojenské aliance světa, tak jde taky o to, co vzkáží. A tady je velký vzkaz Rusku. Za a) Rusko nebylo pozvané a za b) Rusko slyšelo, že je agresor, že útočí na Ukrajinu, že ať se bude na Ukrajině dít cokoli, tak NATO bude stát za Ukrajinou. Jak jsi říkal, 28 šéfů vlád, šéfů... Miloš ZEMAN, prezident republiky Budeme samozřejmě chtít... Miloš Zeman, český prezident, se přímo summitu zapletl do polemiky okolo ukrajinské krize. O co šlo? Šlo o to, že americký prezident Obama v Estonsku tvrdil, že důkazy o tom, že na Ukrajině, na východní Ukrajině operují ruští vojáci, takže tyto důkazy jsou podložené. To samé jsme slyšeli od šéfa NATO Rasmussena. Dnes NATO znovu zopakovalo, i když neoficiálně, že jde až o tisíce ruských vojáků, o ruské zbraně, které tam jsou. No a za této situace český prezident Zeman před jednáním s ukrajinským prezidentem Porošenkem řekl, že si od něj a od šéfa NATO Rasmussen nechá předložit důkazy o tom, že opravdu Rusové, ruští vojáci jsou na Ukrajině. No a reakce, ta přišla záhy od šéfdiplomata Švédska Carl Bildt vzkázal prezidentu Zemanovi, ať se obrátí na české zpravodajské služby. Poslechněme si, co řekl prezident a co řekl švédský ministr zahraničí. Miloš ZEMAN, prezident republiky Budeme samozřejmě chtít jasnou evidenci o ruské přítomnosti. Carl BILDT, švédský ministr zahraničí Prezident Zeman se bude muset zeptat svých vlastních - nevím, jestli existují české tajné služby? No tak se může zeptat jich. Paradoxní je, že zatímco český prezident Zeman nebyl přesvědčený o těch důkazech doposud, kdy Česko je členskou zemí Severoatlantické aliance, tak samotný šéf české diplomacie Zaorálek ten říkal, že si je toho vědom a v podstatě mluvil podobně jako představitelé NATO. Tady je tedy stanovisko českého šéfdiplomata, takže to z toho hlediska vypadá, že opět Česko nemluví úplně jednotným hlasem v zahraniční politice, tedy Lubomír Zaorálek. Lubomír ZAORÁLEK, český ministr zahraničí /ČSSD/
Jsem přesvědčen, že dnes už máme celou řadu indicií, že skutečně opakovaně dochází k tomu, že ruské síly překračují hranice, že je tam dodáván materiál a také třeba ozbrojenci. S čím, Bohumile, přijíždí na summit ukrajinský prezident Porošenko, nebo možná jinak, s čím hlavně odjede ze summitu? Tak jak už jsem řekl, že má slíbeno oněch 15 milionů eur na modernizaci armády. Pak je tu velké téma a to případné členství Ukrajiny v NATO. Jak víme, Kyjev změnil svůj názor a nyní by se rád stal členskou zemí NATO. Jsou na to rozporuplné reakce, ale dnes slyšel od šéfa NATO Rasmussena, že pokud se Ukrajinci rozhodnou, že by se chtěli jednou stát členskou zemí NATO, takže samozřejmě to bude NATO respektovat. Ale jsou tu i další reakce od diplomatů. Například Francie a tam ta reakce je taková, že NATO by rozhodně nemělo dělat něco, co bude Rusko provokovat. A pak je tu ta, to velké téma, které zastínilo summit a to je to, to přislíbené možná blížící se příměří. Slíbil ho, že ho vypíše ukrajinský prezident Porošenko tady v NATO, mluví o něm také povstalci, mluvil, mluvil o něm prezident Putin. A pro prezidenta Porošenka jistě bude zajímavé slyšet to, jak opatrná je Severoatlantická aliance a že od ní nečeká, že v Minsku zítra tedy se musí za každou cenu dohodnout. Ta opatrnost je veliká. Například šéf NATO Rasmussen řekl, že už jsme podobná prohlášení od prezidenta Putina o tom, že by se situace dala vyřešit politicky, politickým smírem, že už jsme takováto prohlášení slyšeli, ale že to byla pouze kouřová clona, která zabránila NATO a Západu, aby viděl, co se opravdu děje na bojišti, co se děje na Ukrajině. Říkal, že samozřejmě bude rád, pokud k politické dohodě dojde, a byl velice opatrný. Stejně tak mluvila německá kancléřka Merkelová. Ta řekla, že chce, že chce politické řešení, že si nepřeje nic jiného. Samozřejmě NATO nehodlá se nějak vojensky angažovat na Ukrajině, ale znovu pohrozila, že pokud Rusko bude pokračovat s agresí, se svých chováním na východě Ukrajiny s podporou povstalců, takže Evropa je připravená přijmout ještě tvrdší sankce. A stejně tak mluvil britský premiér David Cameron, který se radoval z toho, že sankce jsou podle něj skvělou možností, jak Rusku ukázat, že jeho chování na Ukrajině je nepřijatelné. Dalším velkým tématem těchto dnů, jednak tedy postup Islámského státu na Blízkém východě, jednak Afghánistán a končící mise v této zemi. K těmto věcem a k tomuto regionu něco konkrétního bude, nebo už bylo rozhodnuto? Samozřejmě máme tu prohlášení, co se týče Islámského státu v Sýrii a Iráku. To je nová bezpečnostní hrozba pro celý západní svět i pro Severoatlantickou alianci. Máme tu prohlášení od britského premiéra, amerického prezidenta, že oni jsou připraveni se s touto hrozbou vypořádat. Takže teprve uvidíme, jestli se v tom budou angažovat i další členové NATO. Co se týče Afghánistánu, to je veliké téma pro NATO, samozřejmě po 13 letech bojů a vojenské přítomnosti v této zemi po 11. září 2001, letos, a to Severoatlantická aliance znovu zopakovala, že se tedy začne se stahováním, že se stáhne a že zůstanou na místě pouze výcvikové jednotky. Ale je tu hodně problémů. Ten první nastal už tím, že nepřijel afghánský prezident, ani nepřijel budoucí afghánský prezident, jak víme, v Afghánistánu se dva kandidáti perou o to, kdo bude příští hlavou státu. Nepřijel ani ten aktuální Hamíd Karzáí, který tím neskrývá svoje protiamerické naladění. Poslal pouze svého ministra obrany. Jak víme, dnes v Afghánistánu znovu útočil Taliban, takže i když tedy britský premiér David Cameron říká, že už Afghánistán není dávno žádným rájem teroristů, tak vidíme, že ta situace je velice komplikovaná, že to je zřejmě daleko od reality a jsou na místě největší obavy, jestli afghánská vláda i afghánská armáda poté, co bojové jednotky Severoatlantické aliance včetně českých vojáků odejdou příští rok, tak jestli to tato země zvládne a co se bude v Afghánistánu opravdu dít.
Z dějiště summitu NATO Bohumil Vostal, zpravodaj České televize. Budeme sledovat i v příštích hodinách. Bohumile, děkujeme. A já ve studiu přivítám teď Lukáše Dyčku, bezpečnostního analytika z Univerzity obrany, hezký večer. Dobrý večer. Afghánistán a Ukrajina nebo možná spíše Afghánistán versus Ukrajina. Má NATO jasno, jestli jeho větším rivalem je islámský terorismus, anebo Rusko? Já si myslím, že nemá jasno a mělo by mít jasno velice rychle. A tady bych souhlasil s prezidentem Zemanem, který říká, že Islámský stát je mnohem větší hrozbou. Ono uvědomme si, že ten konflikt na Ukrajině jde ukončit velice rychle ve chvíli, kdy se dohodneme s prezidentem Putinem. Nic takového v případě Islámského státu nehrozí. Na druhou stranu na Ukrajině se bavíme o ukončení vojenské fáze konfliktu nikoli o geopolitické orientaci Ukrajiny, protože je rozdíl, jestli bude válka ukončena v situaci, kdy bude Ukrajina třeba finalizována, neutralizována, anebo kdy jí bude dovoleno se připojit, jak ona nyní chce, k západním organizacím. Já myslím, že to jí dovoleno nebude a nevidím ani žádnou takovou snahu na Západě ve skutečnosti tu Ukrajinou přijmout. Je to jenom fasáda tedy slov, že Ukrajina má perspektivu, ale nemá ve skutečnosti. Stoprocentně. Jednoznačně je to fasáda. Bylo by to obrovské břemeno a já si myslím, že žádný z těch politiků není ochoten tu Ukrajinu nějakým způsobem integrovat. Co tedy bude podle vás, vím, že věštění žádný analytik nemá rád, ale co bude pro vás hlavním výsledkem tohoto summitu? Hlavním výsledkem bude jakési rétorické stvrzení postupu vůči Rusku a myslím si, že to naopak zase ochladne velice rychle a ty důsledky, které budeme pozorovat z tohoto summitu, budou mnohem, mnohem méně vázané na to Rusko samotné. Budou se týkat spíše toho Afghánistánu, možná vztahu k Evropské unii. To, co vidíme s Ruskem a Ukrajinou, zmizí velice rychle. Evropská unie není jednotná v názorech na nuance sankcí a vůbec účinné strategii, taktice proti Rusku nebo vůči Rusku. NATO je podobně rozpolceno? Jsou tam znatelné regionální filozofické bloky, které by trochu štěpily Alianci?
Jednoznačně. Stačí se podívat na postup České republiky a Polska. Dva sousedé, dva úplně odlišné přístupy k Ukrajině nebo Rusku. A já si myslím, že takových bloků v celé Evropě najdeme mnohem větší množství. Ještě, prosím, zmiňte pár takových myšlenkových škol. Polsko jasné, Česko, tam jsme tedy pouštěli spíše zajímavost z onoho summitu, Miloš Zeman versus švédský ministr. Ale nějaká jiná platforma názorová? Jednoznačně na naší stranu se dá zařadit například Maďarsko nebo Slovensko a potom myslím si, že celá ta skupina těch jižních států od Portugalska až po Itálii, případně Řecko... Nezájem /souzvuk hlasů/.... v podstatě naprostý nezájem o tuto, o tuto lásku, máte pravdu. A v případě střední Evropy, tedy to je nějaká ozvěna rakouské neutrality, která přes hranice vyzařuje do sousedních států. Můžeme si tady v Dunajské kotlině žít bez zbraní a bez starostí o zbrojení? Je to... To jistě nemůžeme, to by bylo i morálně špatně samozřejmě, ale myslím si, že pro nás na rozdíl od těch Poláků je prostě Rusko daleko. Slováci, Maďaři vnímají to úplně stejně, a taky ty naše kapacity nebo nějaké mocenské ambice jsou oproti Polsku mizivé. S dovolením si teď poslechněme, co řekl ještě před zahájením té ukrajinské fáze summitu NATO generální tajemník této organizace Anders Fogh Rasmussen. Anders FOGH RASMUSSEN, generální tajemník NATO Chtěl bych zdůraznit, že NATO jako společenství vůbec zatím není žádným způsobem zapojeno do dodávek ničeho na Ukrajinu, protože my nevlastníme nic, co bychom tam mohli aktuálně dodávat. Toto jsou individuální procesy, individuální zakázky jednotlivých států. Tohle je opravdu pouze na členských státech a my do toho nijak nebudeme zasahovat. Není to přiznání tedy, že NATO je jenom trochu jinou variantou různých neúspěšných systémů kolektivní bezpečnosti, když sám generální tajemník přiznává, že není nic jako dodávky zbraní od NATO, že jsou tady jenom jednotliví národní hráči, kteří mají své představy a své zájmy? Ale to platí obecně pro Aliance celou dobu. Stejně tak jako neexistují vojáci NATO, ale vždycky jsou to vojáci jednotlivých členských států. To není v podstatě nic proti ničemu. On jenom popsal pravdu. Spíše ty dodávky těch zbraní, které Ukrajinci požadují. Oni je žádali od České republiky a Česká republika jasně odpověděla nedodáme, protože nemáme. Oni většinou chtěli náhradní díly na
vrtulníky a tak dále. To jsme jim odmítli dodat. A je pravda, že nikdo v Evropě tady tyto věci nemá a Ukrajincům nedodá. Proč? Protože většina z nich pochází z Ruska a ve chvíli, kdy máme napjaté vztahy s Ruskem, tak tyto díly, náhradní díly potřebujeme pro sebe v případě, že by Rusko jejich dodávky omezilo. Představa, že by státy typu Británie, ty staré velmoci starého kontinentu, Británie, Francie, možná Německo nějaké takové zbraňové transfery provedly? A teď myslím nad rámec toho, co zmiňoval Bohumil Vostal, tedy zdůrazněme spíše zatím symbolickou částku a spíše humanitárně, lidsky orientovanou částku pomoci ukrajinské armádě. Něco skutečně tvrdá technika, hardware vojenský. Ona ta tvrdá technika sama o sobě nestačí. Ti vojáci s ní musí umět zacházet, musí být schopni nějak organizačně pojmout a tam spíš ti Ukrajinci mají mnohem větší problémy. Takže spíše je potřeba je naučit bojovat, naučit je nějakým způsobem se postavit tomu nepříteli čelem a to oni nezvládají. Dobře, tak to je otázka měsíc, ne-li let... Přesně tak. Je válka mezi tím pro Ukrajinu ztracená? Myslím válka, která by dokázala obnovit územní integritu Ukrajiny. Nechme stranou bohužel tedy pro Ukrajince Krym, který v tuto chvíli, o který se vlastně už nehraje, ale myslím východní Ukrajinu? Může stávající ukrajinská armáda udržet nebo získat územní kontrolu nad celým svým územím? Tváří v tvář Rusku a té jeho převaze myslím si, že v žádném případě. Takže výsledek summitu může být i takový, že summit v podstatě přizná variantu, byť tedy je tady rivalita vůči Rusku, ale obnovení Ukrajiny v jejím původním územním rozsahu, neřku-li příklon Ukrajiny přímo mezi členy NATO je nereálný. Bude se o tom jistě mluvit, budou jistě velice silná politická prohlášení, ale jak jsem říkal na začátku, za několik měsíců, až přijde nový generální tajemník, proběhnou volby na Ukrajině, myslím si, že celá situace se začne velice rychle měnit.
Ještě prosím zmiňme stručně co Čína? Další velká vycházející vojenská velmoc. Jak vlastně, připusťme tedy, že tady je nezpochybnitelný růst rivality mezi Západem a Ruskem. Co vlastně znamená toto za zprávu pro Čínu? No Čína se k téhle situaci třeba na té Ukrajině nevyjadřuje skoro vůbec, to je zajímavé, málokdy. A pro ni to znamená především příležitost. Ty trhy, které Evropa vlastně opustila, především evropské státy v Rusku, tak ta Čína dovede velice rychle pojmout a samozřejmě ona má se separatisty vlastní problémy, takže její strategie nevyjadřovat se, stát trošičku stranou. Bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka. Děkujeme, že jste přišel do Událostí, komentářů. Na shledanou. Děkuji.