PŘEHLED ZPRÁV Silničáři plánují kvůli hustotě provozu na dálnici D1 i krátkodobé uzavírky... 2 Ťok bude od Kapsche žádat slevu za výběr mýta na další dva roky... 2 Ani pád cen ropy neohrozil nástup plynu v dopravě... 3 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Silničáři plánují kvůli hustotě provozu na dálnici D1 i krátkodobé uzavírky Rozhlas.cz 18. 03. 2015 Rubrika: Politika a společnost Už tento čtvrtek začnou silničáři přípravné práce na dokončení modernizace dvou úseků dálnice D1. Řidiči se musí připravit na problémy u Jihlavy a Velké Bíteše, které potrvají řadu měsíců. Na desítkách míst už také začali silničáři uklízet po zimě. Tato omezení trvají někdy jen desítky minut nebo hodin, přesto se ale plánují dopředu. Silničáři potřebují někdy opravit třeba spáru nebo posekat trávu u silnice. Každé omezení se podle Jana Rýdla z Ředitelství silnic a dálnic plánuje podle předpokládaného počtu aut na určitém úseku. Na každém kilometru jakékoli dálnice v České republice jsou během dnů v týdnu intenzity různé a doporučené časy jsou mírně jiné, vysvětlil. V ranních hodinách jsou vysoké intenzity na Prahu, tak sekáme od Prahy. Jestliže se dostaneme do odpoledních časů, tak se přemístíme plynule. Není problém, abychom se operativně dostali z jedné strany na druhou, dal příklad šéf údržby mirošovického úseku D1 Stanislav Šimon. Když si tam to dopravní opatření postavíme, tak mám jistotu, pokud nenastane nějaký dopravní konflikt, že to jedním pruhem projede, popsal kritérium. Plánovaná omezení pak dopředu oznamují. Provozář si připravuje práci den předem odpoledne a má povinnost naše plánované jednodenní opatření cestou aplikace přes počítač zadat do Národního dopravního informačního centra do Ostravy. Odtud informace putují například na Zelenou vlnu Českého rozhlasu a k řidičům. Ťok bude od Kapsche žádat slevu za výběr mýta na další dva roky Lidovky.cz 17. 03. 2015 Rubrika: Doprava Ministerstvo dopravy bude po provozovateli mýtného, společnosti Kapsch, požadovat slevu, pokud mu prodlouží smlouvu až o další dva roky. Na setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Zároveň uvedl, že ministerstvo bude součinnost společnosti potřebovat už pro správné vypsání výběrového řízení. Věří ale, že se mu s dosavadním dodavatelem podaří spolupráci domluvit. "Potřebujeme poskytnout do nové soutěže informace o tom mýtu tak, aby se noví soutěžící mohli rozhodnout, zdali to (mýtné brány mikrovlnného systému) využijí, nebo nevyužijí," uvedl Ťok. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Ministerstvo hodlá vypsat výběrové řízení na technologicky neutrální tendr na desetileté období, kdy nebude podmínkou používat současný systém, pokud bude dodavatel schopný poskytnout lacinější variantu. V roce 2006 se uzavírala s Kapschem jak smlouva o dodávce, tak i smlouva o službách. Druhá smlouva obsahovala převod licenčních práv umožňujících systém provozovat a měnit na Kapsch s tím, že Kapsch tato práva státu předá zpět ke dni zániku smlouvy, tedy ke konci roku 2016, uvedl vrchní ředitel úseku legislativně právního na ministerstvu Jakub Kopřiva. Zároveň připustil, že stanovení takto pozdního termínu bylo neobratné. Podle Ťoka je nynější jednání o prodloužení smlouvy ideální příležitostí pro žádání slevy. Firma Kapsch umořila všechny náklady na pořízení sítě mýtných bran a prodloužení smlouvy by obsahovalo jen variabilní náklady na provoz. Údajně už o slevě jednal s ředitelem tuzemského Kapsche Karlem Feixem, který slevu podmínil souhlasem majitele společnosti. Vloni stát za provoz systému společnosti Kapsch a jejím subdodavatelům zaplatil podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) 2,15 miliardy korun z celkového výběru 8,7 miliardy korun. Důvodem, proč nyní stát s Kapschem o prodloužení smlouvy jedná, je podle Ťoka obava z výpadku příjmů, které z mýtného má. Pokud by byly na přechodnou dobu zavedeny časové kupony, jako je tomu u osobních aut, výpadek v ročním výběru by dosáhl tří až čtyř miliard korun, dodal šéf dopravního resortu. Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. V Česku je elektronické mýtné od roku 2007. Ani pád cen ropy neohrozil nástup plynu v dopravě PRO-ENERGY 17. 03. 2015 Rubrika: Paliva Zemní plyn se stává atraktivním motorovým palivem, které dokáže nahradit benzín a naftu. Grafy vypovídající o spotřebě zemního plynu jako motorového paliva prudce stoupají a patrně ještě hodně dlouho budou. Platí to o situaci na trhu s motorovými palivy v České republice, ale také o většině vyspělých států ve světě. Zemní plyn se stává atraktivní, ekologickou a také levnější náhradou paliv vyráběných z ropy. Nedávno to potvrdila mezinárodní konference Českého plynárenského svazu (ČPS), která se uskutečnila v Praze. Byla věnována perspektivám rozvoje a využití CNG/LNG, tedy stlačeného a zkapalněného zemního plynu. Ze zhruba 22 milionů kubických metrů CNG v roce 2013 se loni spotřeba tohoto paliva v Česku vyšplhala na 30 milionů. "Podle optimistického scénáře by měla být za deset let dvacetkrát větší," vyjádřil se k rostoucí spotřebě CNG místopředseda představenstva E. ON Energie Jiří Šimek. Podle nejnižších odhadů spotřeba CNG v roce 2025 stoupne desetkrát. "I to stojí za to," poznamenal k tomu Jiří Šimek. Zdá se, že ani současná a podle expertů především dočasně nízká cena ropy s růstem spotřeby CNG nic neudělá. Například na plnicích stanicích RWE se kubík stlačeného plynu prodával v únoru za 19,40 Kč. Přitom kubík plynu odpovídá jednomu litru benzínu. Ropná paliva tak ani při propadu cen nemohou cenově konkurovat plynu. Cena benzínu a naft y by se musela na pumpách dostat pod 20 korun. Podle expertů už cena CNG nižší o 20 procent proti ropným palivům přitom Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
znamená, že investice do plynu se vyplácejí. To potvrzuje i současné dění na trhu s motorovými palivy. SUPERB ZATÍM NE Zvyšuje se počet osobních aut, autobusů a nákladních aut s pohonem na zemní plyn. Výrazný nárůst zájmu o plynová auta nastal loni v červnu, když Škoda Auto přišla na trh s Octavii G-Tec s pohonem na CNG. Původní představy automobilky, že do konce roku by se mohlo prodat asi 600 kusů tohoto vozu, byly téměř dvojnásobně překonány. Octavií G-Tec se loni prodalo 1156 kusů a k tomu ještě 234 kusů Škoda Citigo. Pro letošek plánuje Škoda Auto prodat 3 000 aut na CNG, z toho plynové Octavie 2 500 kusů. Do další nabídky plynových verzí svých modelů se ale Škoda Auto zatím nechce pouštět. Nelze proto počítat s tím, že například nový Superb by brzy byl také s pohonem na plyn. Člen dozorčí rady Škoda Auto a prezident Sdružení automobilého průmyslu Martin Jahn to zdůvodňuje tím, že prostředky do vývoje plynových modelů se musí automobilce nejprve vrátit. To znamená, že prodej současných plynových aut by se měl ještě podstatně zvýšit. Upozornil, že koncern Volkswagen nabízí například i Golf na plyn. Celkově za koncern se mu zdá nabídka plynových aut dostatečná. Patří do ní dále Passat nebo plynová verze malé dodávky Caddy. Na tuzemském trhu s plynovými auty se uplatňuji vedle Volkswagenu také další značky, například Fiat, Mercedes, Ford, nebo Opel. V současnosti jezdí po tuzemských silnicích zhruba 9 000 vozidel, tedy asi o 2 000 více než loni. Hodně se na tom začínají podílet autoparky velkých distribučních a rozvážkových firem. Například svou flotilu plynofi kuje Česká pošta, v současnosti má asi 700 plynových aut a nakupuje další. Výraznější nástup v počtu plynových vozů a prodeji CNG se proto očekává i v letošním roce. STANIC PŘIBÝVÁ S tím jak se zvyšují objemy prodaného plynu v dopravě, roste také počet plnicích stanic a počet aut. Podle údajů ČPS stlačený zemní plyn bylo možné koncem února natankovat u 80 veřejných stanic. Počet stanic je třeba pečlivě vázat s konkrétním datem, protože situace se mění téměř každý týden. Experti předpokládají, že už v polovině letošního roku může být v tuzemsku 100 CNG stanic. A za deset let 300 veřejných stanic. Při pohledu na mapu výdejních míst tohoto progresivního motorového paliva začínají být plynárníci spokojeni. "Kromě Klatovska, je to dobré," říká výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml, když hodnotí mapu, kde jsou vyznačeny jednotlivé stanice. V současnosti je v Česku 18 provozovatelů veřejných stanic CNG. Téměř polovinu z plnicích stanic postavily plynárenské společnosti. Největším prodejcem stlačeného zemního plynu v Česku je společnost RWE Energo se 17 procentním podílem. Loni prodala 5, 146 milionů kubických metrů CNG. Vlastní devět veřejných stanic. Podle svého jednatele Zdeňka Kaplana má RWE Energo smluvně zamluveno tolik lokalit, že může brzy postavit dalších 50 veřejných stanic CNG. Výraznými hráči na trhu s CNG jsou dále společnosti Vemex, Bonett Gas Investment, E. ON Energie a v Praze pak Pražská plynárenská. Z neplynárenských firem je největší Bonett, který má téměř shodný podíl na trhu s RWE Energo. V popředí prodejců CNG je také mimo plynárny strojírenská firma Vítkovice Machinery Group. Ta má uzavřeny smlouvy s Benzinou o výstavbě CNG stojanů přímo na čerpacích stanicích. POMÁHÁ UNIJNÍ LEGISLATIVA Ještě na počátku 90. let kdy program CNG začínal dávat o sobě více vědět, by se stanice CNG daly spočítat téměř na prstech jedné ruky. Řadu let se pak nic podstatného nedělo, teprve v roce 2006 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi plynárenskými společnostmi a státem při podpoře ekologického paliva. V té době také ekologická doprava založená na využívání plynu dostala zelenou u Evropské komise. Vyšla Bílá kniha, která stanovila, že do roku 2020 by zemní plyn měl mít podíl na evropském Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
trhu s motorovými palivy 10 procent. Následovaly další směrnice, včetně té loňské, která podporuje postavení infrastruktury pro tato ekologická paliva, vedle CNG, také pro LNG, vodík nebo dobíjecí stanice elektromobilů. Stlačený zemní plyn dostal v roce 2006 výrazný impuls v podobě nulové spotřební daně, která se jen pomalu do roku 2020 zvyšuje. Plynárníci nyní usilují o to, aby daňové zvýhodnění zůstalo i po tomto datu. "Ministerstvo životního prostředí je zastáncem nejnižší možné spotřební daně pro CNG, kterou nám umožňuje EU i po roce 2020," vyjadřuje se k tomu náměstek ministra životního prostředí Jan Landa. Ještě ale poznamenal, že by to tak mělo platit alespoň do doby, než podíl CNG dosáhne na trhu s palivy deseti procent. "Naším cílem je, aby zvýhodnění zůstalo," potvrzuje stejný přístup náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. ZDRAVOTNÍCI JAKO SPOJENCI Plyn se stává v současnosti vládním projektem na náhradu ropy a ekologizaci dopravy. Už to není pouze zájem byznysmenů, plynárenských firem nebo ochránců životního prostředí. V poslední době se k nim navíc přidali významní spojenci, a to zdravotníci. I mimo svůj obor začínají vystupovat na konferencích a burcovat, že s dopravou je potřeba urychleně něco dělat. Z jejich pohledu se nejedná o emise skleníkových plynů, ale látek, které přímo ve svém okolí narušuji zdraví obyvatelstva. Podle výzkumů nepomáhají moderní auta a autobusy s katalyzátory, je potřeba změnit palivo nebo přejít na elektromobily. Nebezpečné látky, jako je například benzopyren nebo malé prachové části, se totiž z ropných paliv do ovzduší stejně dostanou. Radim Šrám, vědecký pracovník z Akademie věd, v této souvislosti referoval na konferenci ČPS a položil zde otázku, proč už se neplynofi kovaly městské autobusy v Praze? Jinde to podle něho jde, města si pořizují plynové autobusy, ale v Praze, kde je ze zdravotního hlediska situace jedna z nejhorších, jezdí stále naft ové. NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN V současnosti se připravuje Národní akční plán čisté mobility, který by měl urychlit změnu paliv a nasměrovat dopravu k plynofi kaci nebo k elektromobilitě. Na jeho vzniku se podílejí hned čtyři resorty. Vedle Ministerstva průmyslu a obchodu, MŽP a Ministerstva dopravy také Ministerstvo pro místní rozvoj. Akční plán pro čistou mobilitu, v němž plyn hraje hlavní roli, by měl být předložen vládě ještě v tomto pololetí. "Rozvoj CNG je celospolečenským zájmem," potvrzuje zájem státu na prosperitě ekologické pohonné hmoty náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Předpokládá, že termín odevzdání národního akčního plánu do vlády bude splněn. Stát se také začíná zajímat o zkapalněný zemní plyn, který by měl najít uplatnění u autobusů a těžké nákladní dopravy. Eduard Muřický upozornil, že LNG je potřeba dostat do zákona o palivech, aby se tato varianta plynového pohonu stala rovnocennou dalším palivům. Stát také možná podpoří ekologizaci dopravy nákupem aut na čistý pohon. První takový pokus se uskutečnil už před šesti lety, do roku 2013 měly státní úřady změnit své autoparky tak, aby každé čtvrté auto jezdilo na čistý pohon. Z dobrého záměru zůstalo ale torzo. Plán byl splněn pouze na 17 procent. "Možná bude vyhlášen nový program na obměnu vozového parku státní správy," upozornil Jaroslav Kepka z Ministerstva životního prostředí, že o tomto návrhu se uvažuje. Podobně se podle Jaroslava Kepky diskutuje o tom, aby v zákoně o veřejných zakázkách byly zohledněny požadavky na emise. Dopravci by tak museli na ekologická vozidla ve svých autoparcích pamatovat. KAMIONY NA PLYN Nástup zemního plynu začíná být zřejmý také v těžké nákladní dopravě, což do nedávna nebylo. Nově začínají mít zájem o zemní plyn majitelé kamionů. Vede je k tomu především ekonomika úspory, které přechod na nové palivo přináší. Tahač Iveco Stralis jezdící na plyn ušetří majiteli v porovnání s pohonem na naftu ročně asi 200 000 korun. Na konferenci ČPS to uvedl zástupce Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
společnosti Iveco Miroslav Jurka. V případě většího počtu tahačů se může jednat o celkovou úsporu v řádech až několika desítek milionů korun. Pro pumpaře jsou pak majitelé kamionů nejlepšími zákazníky. Při rozšíření plynových trucků by došlo opět k prudkému nárůstu spotřeby CNG. Jurka připomněl, že v současnosti působí v České republice asi 25 dopravních podniků s vozovým parkem kolem sto kamionů. První zájemci z řad dopravců se Ivecu hlásí a chtějí plynová vozidla. Jurka uvedl konkrétní příklad dopravce, který jezdí s kamiony na trase ze Zlínského kraje do Košic. Na stlačený plyn začaly jezdit také kamiony v Krnově. Dalším důvodem zájmu dopravců o plyn je, že výrobcům těžkých nákladních aut se podařilo vyřešit problém s nedostatečným dojezdem na plnou nádrž CNG. Konkrétně Ivecu se podařilo u tahačů na CNG zvýšit dojezd na 600 kilometrů. Pomohly přídavné nádrže, které u trucků nevadí. V Nizozemí nasadila firma trucky, u nichž kombinuje nádrž na CNG s nádrží pro zkapalněný zemní plyn. Tento tahač zvládne 750 km na jedno natankování. To už je pro řidiče zajímavé. BRNO SE TĚŠÍ NA UŠETŘENÉ MILIONY Stále větší zájem mají o levné a ekologické palivo městské dopravní podniky. Výrazné úspory na palivu očekává Dopravní podnik města Brna (DPMB). Podnik má spočítáno, že plynový autobus mu na jednom kilometru ušetří 3,70 Kč. Sto plynových autobusů, které už začal pořizovat, by mu mělo za 12 let provozu celkem ušetřit 250 milionů korun. Podnik nakoupí plynové autobusy Urbanway od Iveca, část plynového vozového parku bude od společnosti SOR. Za 103 milionů korun podnik postavil největší plnicí stanici CNG v Česku. Na své investice získal dotaci od Operačního programu Životní prostředí ve výši 394 milionů korun. Nechce ale zůstat jen u silniční dopravy. Na brněnské přehradě provozuje osobní lodě na elektrický pohon. Podle provozního ředitele DPMB Jiřího Valníčka podnik uvažuje o plynofi kaci těchto lodí. "Plynofikace by nám umožnila prodloužit plavební sezónu, mohli bychom na lodích topit," uvedl Jiří Valníček jeden z důvodů, proč podnik chce místo elektropohonu u lodí plyn. NA OBZORU JE NOVÉ PLYNOVÉ PALIVO Vedle stlačeného zemního plynu se začneme na našich silnicích také brzy setkávat s vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). NAP ČM už počítá s tím, že v Česku bude brzy postavena alespoň jedna čerpací stanice na zkapalněný plyn. Stát by měla v Praze, nebo jejím blízkém okolí. "Bude na to vytvořen dotační titul," zdůraznil Eduard Muřický, že financování nechce stát nechat jen k tíži firem. Prosperita této čerpací stanice nemusí ze začátku být tak zřejmá, protože auta na LNG v Česku zatím nejezdí. Předpokládá se, že výdejní místo pro LNG by ze začátku využívali především zahraniční dopravci s těžkými nákladními auty. Zájem postavit čerpací stanici na LNG už oznámila společnost Vemex a také E. ON. Ne náhodou se proto objevilo v názvu konference ČPS vedle CNG také LNG. VÝROBCI UŽ JSOU Iveco je v Evropě vedle Scanie a polské firmy Solbus také výrobcem vozů na LNG. Auta má pro evropský trh homologovaná. Ostatní výrobci ale nechtějí na sebe nechat dlouho čekat. Letos a v příštím roce se očekávají premiéry nákladních aut i autobusů na LNG i jiných značek. Zkapalněný zemní plyn je pro těžkou nákladní dopravu ještě výhodnější, než plyn ve stlačené formě. Vozidla na LNG mají téměř srovnatelný dojezd s benzínem nebo naft ou. Zatím ale toto palivo je v Evropě teprve na začátku svého vývoje, jezdí zde asi 1 000 nákladních aut a autobusů na LNG. Zájem o toto ekologické a zároveň levné palivo je zatím největší ve Velké Británii Francii, zemích Beneluxu a také překvapivě v Polsku, kde se provoz na CNG přitom nijak nerozvinul. Přechází rovnou k variantě LNG. Možná je to dáno tím, že Polsko má v dopravě bohatou tradici ve využívání zkapalněného propanbutanu (LPG). Už zde jezdí několik autobusů na zkapalněný zemní plyn od domácího výrobce Solbus. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Nástup LNG se u našich sousedů očekává zejména od letošního léta po zahájení provozu LNG autobusů v MHD ve Varšavě. Podrobnosti k tomuto projektu přišly koncem minulého měsíce v tiskové zprávě přímo od jednoho z hlavních aktérů, německé dcery plynárenského gigantu Gazpromu. ZKAPALNĚNÝ PLYN DOSTAL ZELENOU Gazprom Germania, výrobce autobusů Solbus a distribuční partner Lider Trading, vyhrály veřejnou soutěž, vypsanou Varšavským dopravním podnikem Miejskie Zakłady Autobusowe (MZA). Ta se uskutečnila v listopadu 2013. Nyní se varšavský projekt blíží ke svému finále. Gazprom Germania bude dodávat do Varšavy LNG pro 25 městských autobusů společnosti Solbus. Není to ale první společný projekt těchto firem. Již v říjnu 2013 dodaly v Evropě prvních 11 LNG autobusů do města Olsztyn. "Autobusy poháněné zemním plynem vylučují podstatně méně škodlivin než srovnatelné autobusy s dieselovým pohonem, jsou podstatně tišší, což je ve vnitřních městech vítáno. Proto chceme spolu s naším polským partnerem Solbusem přesvědčit více zákazníků o výhodách zemního plynu v dopravě," říká Timo Vehrs, ředitel obchodního rozvoje Gazprom Germania. Varšava se rozhodla pro přednosti LNG, který je šetrný k životnímu prostředí a cenově nabízí výhodnou alternativu pohonu pro veřejnou dopravu. "Autobusy poháněné zemním plynem jsou hmatatelným přínosem pro životní prostředí, přátelským řešením pro varšavskou veřejnou dopravu. Zemní plyn je výrazně levnější. Používání zemního plynu nás dělá i méně zavislými na ropě, říká mluvčí MZA Adam Stawicki. Polsko bude mít také brzy na pobřeží Baltu vlastní terminál pro zkapalněný plyn, který sem budou přivážet tankery od producentů z Blízkého východu. Polsko by se mohlo stát v LNG nejen inspirací pro český trh, ale za určitých okolností i jeho dodavatelem. Je zřejmé, že CNG a LNG se jako plynová paliva budou vhodně doplňovat. V každém případě s využitím zkapalněné formy zemního plynu dostane plynofi kace dopravy další výrazný impuls. --- Graf č. 1: Prodej CNG v ČR (v mil. m3) POČET STANIC CNG Bonett Gas Investment 12 Vemex 11 Vítkovice 10 RWE Energo 9 E.ON Energie 8 Pražská plynárenská 5 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7