VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY



Podobné dokumenty
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

6.3. HVĚZDY A HVĚZDNÁ OBLOHA

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav

O původu prvků ve vesmíru

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Chemické složení vesmíru

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Astronomie a astrofyzika

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

Za hranice současné fyziky

LER 2891-ALBI min vĕk 7+ Mysli a spojuj! Karetní hra. Zábavná vzdĕlávací hra o vesmíru

Gravitační síla v blízkosti hmotných objektů. závěrečná stádia hvězd

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Říká se, že pravda je někdy podivnější než smyšlenka, a nikdy to neplatí víc než v případě černých děr. Černé díry jsou podivnější než všechno, co si

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

RNDr.Milena Gonosová. Člověk a příroda Zeměpis. Zeměpis V.- VIII. ročník osmiletého a ročník čtyřletého gymnázia

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

Slunce zdroj energie pro Zemi

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Životní cyklus hvězd

Temná nebo světlá budoucnost Slunce? Zdeněk Mikulášek

1/38 Bouřlivý život hvězdných vysloužilců

vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE


Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

Typy galaxií. spirály a obláčky

Astronomie, sluneční soustava

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Vesmír laboratoř extrémních teplot(?)

Martina Bábíčková, Ph.D

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem

Geochemie endogenních procesů 2. část

Digitální učební materiál

10. Energie a její transformace

FYZIKA Sluneční soustava

Hvězdy a černé díry. Zdeněk Kadeřábek

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Testové otázky za 2 body

6.3.5 Radioaktivita. Předpoklady: Graf závislosti vazebné energie na počtu částic v jádře pro částice z minulé hodiny

Fyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Co je vesmír? SVĚTELNÉ ROKY

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

VY_32_INOVACE_251. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Předmět: FYZIKA Ročník: 6.

Česká zrcadla pod Andami. Martin Vlček

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Opakování

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Látka a těleso. Hustota Hustota látky udává, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového této látky. Značí se: ρ (ró) Jednotka: kg/m 3, g/cm 3

Transkript:

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr

Hvězdy

Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír poměrně mlád, ale dovoloval již slučování atomů. V této době byl vesmír vyplněn prachem a plynem. Došlo k tomu, že se počal prach a plyn pozvolna slučovat a kumulovat se do větších oblastí. /www.tapetynaplochu.org http://www.vesmirweb.ne

Vznik hvězd Drobná zhuštěnina směsi plynu a prachu začne na okolí působit tlakem záření. Toto záření dávalo do pohybu okolní tělíska, jež se začala postupně srážet a spojovat. http/www.tapetynaplochu.org http://www.vesmirweb.ne

Vznik hvězd Když gravitační síla převezme rozhodující vliv na tvorbě nové hvězdy, začnou se v nitru zárodku uplatňovat další fyzikální zákony, podle níž dochází ve stále se zvětšující "kouli" ke zvyšování teploty, což je zapříčiněno stále se zvětšujícím tlakem, který začne stlačovat látku uvnitř "koule" stále více k sobě a zhušťovat ji tak do menšího objemu. /www.tapetynaplochu.org

Vznik hvězd Dále se s rostoucí teplotou uvnitř zárodku začne zrychlovat i pohyb jednotlivých atomů a molekul, který zapříčiní vznik "nečistot", které zabraňují, aby se vznikající hvězda rozpadla. /www.tapetynaplochu.org

Shrnutí Podmínky pro vznik hvězd v mezihvězdném oblaku : a) Oblak musí být stlačován b) Oblak musí ztratit nadbytečnou tepelnou energii c) Oblak musí snížit rychlost své rotace

Shrnutí

Vývoj hvězdy Životní osud každé hvězdy je přísně spjat s její hmotností. Prvotní reakce, které propuknou ve vznikající hvězdě, jsou založeny na přeměně vodíku na hélium. Vodík slouží jako palivo pro hvězdu. Při této reakci vznikají i další formy produktů. Jsou to hlavně energie a neutrina.

Vývoj hvězdy Tyto produkty provázejí hvězdu po většinu jejího života a budou se podílet i na jejím zániku. Abychom pochopili, proč se některé hvězdy stanou supernovami či rudými obry, je důležité si uvědomit, že ve hvězdě na sebe působí několik protisil, jenž se snaží na jedné straně hvězdu rozervat a na druhé ji vměstnat do jediného bodu.

Vývoj hvězdy Síla, která se snaží vtěsnat všechnu hmotu do jediného bodu je gravitační síla a síla působící proti gravitaci je tlak plynu. Jestliže některá tato síla ochabne, dostane větší prostor ta druhá a dojde například ke smršťování, které může být trvalé nebo dočasné.

Konec hvězdy- 1. možnost První možnost je, že hvězda končí svůj život s hmotností větší než 8 našich Sluncí. U takové hvězdy dojde k tomu, že hvězda již nedokáže vyvrhnout všechnu hmotu do okolního prostoru a dojde k tomu, zhroutí sama do sebe. Při tomto zhroucení dojde ke vzniku tzv. černé díry, což je útvar, který je natolik hmotný, že pohlcuje veškerou okolní hmotu, dokonce i světlo, které i přes svoji obrovskou rychlost nedokáže z tohoto sevření utéci.

Černá díra Jelikož pohlcuje světlo, nemůžeme tyto "mrtvé" hvězdy pozorovat přímo, ale pouze pomocí různých posuvů ve svítivosti hvězd. Po dlouhou dobu se vědci přeli, jestli může tento objekt vůbec existovat, až se podařilo Hubblovu teleskopu takovouto hvězdu nalézt a vyfotografovat. http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:black_hole_milkyway.jpg

Konec hvězdy- 2. možnost Druhá možnost nastává, jestliže je hmotnost hvězdy menší než 8 Sluncí, ale je větší než 3 naše Slunce. U takovýchto hvězd je více než pravděpodobné, že po vypálení veškerého jaderného paliva dojde k mohutné explozi, jenž na několik chvil rozzáří galaxii

Nova Jestliže hvězda skončí svůj život tak, že vyvrhne většinu své hmoty do okolí, nazývá se nova. Po explozi a následném vyvržení mnoha prvků do okolí, zbude po hvězdě jen rychle rotující jádro, Tento zbytek nemá v průměru více než deset až padesát kilometrů a jeho hustota ve středu jádra je odhadována na trilión kilogramů na metr krychlový.

Konec hvězdy- 2. možnost Kolem tohoto jádra se vytvoří ještě asi tak milimetrová atmosféra, která je tvořena neutriny. Tato hvězda se pak nazývá neutronová hvězda. http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/obr/neutron.jpg

neutronová hvězda Tyto hvězdy nejsme pro jejich nepatrné rozměry schopni zachytit teleskopy, ale jsme je schopni určit pomocí gravitačních odchylek a také samozřejmě při výbuchu, kdy se tato hvězda na noční obloze rozzáří na několik dní (měsíců, let) o mnoho více, než zářila při svém životě.

Konec hvězdy- 3. možnost Třetí možnost je taková, že jestliže měla hvězda hmotnost menší než tři Slunce. Čeká jí osud v podobě bílého trpaslíka. Dojde k tomu, že se hvězda nejdříve zvětší do podoby rudého obra, později opět převládne gravitační síla a začne opět hvězdu zmenšovat, až dojde ke zmenšení oproti původní velikosti.

bílý trpaslík Tato hvězda nemá ale takovou hmotnost, aby se z ní stala černá díra, či nova, ale pokračuje v termonukleárních reakcích, které ale již nemají dostatek paliva a tak dochází k neustálému hroucení a postupnému skomírání. Při těchto dějích se také postupně přestává uvolňovat světlo, jenž postupně mění barvu od žlutého k bílému, a proto se užívá název bílý trpaslík.

Bílý trpaslík Postupem času dojde k tomu, že tato hvězda přestane vyzařovat i zbytky světla a stane se z ní pouze těleso pohybující se vesmírem. Tímto způsobem končí svůj život většina hvězd a takto skončí svou pouť i naše Slunce. http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:white_dwarf-590.jpg

supernova Speciálním případem jsou pak supernovy, což je podobná exploze jako v druhém případě, s tím rozdílem, že dojde rychlému odvržení hmoty, která obklopuje hvězdu a k obrovskému zvětšení svítivosti na velice krátkou dobu. Proč k tomu však dochází u některých hvězd je nám zatím záhadou, ale co si lidstvo pamatuje, tak tuto situaci zažilo pouze dvakrát. http://www.vesmirweb.net/thumb2.php?file=galerie/supernovy/n5.jpg http://media5.picsearch.com

zápis Hvězdy vznikly z meziplanetární hmoty, neustále se vyvíjejí a zanikají. Konec hvězd je ovlivněn zejména jejich velikostí. Ty nejhmotnější se končí jako černé díry, méně hmotné jako nova nebo neutronová hvězda a nejméně hmotné jako bílý trpaslík. Zvláštním případem je supernova, kdy dojde k odvržení hmoty a silnému zvýšení záření. Naše Slunce skončí jako Bílý trpaslík