Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík, Pavel Jirák, Pavel Hobza listopad 2011 Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.
Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc., Pavel Jirák, Pavel Hobza listopad 2011 Obsah Úvod... 3 Metodika... 4 Výsledky... 5 Závěr... 5 Literatura... 6 2
Úvod Hnízdní budky slouží těm druhům ptáků, kteří nestaví vlastní hnízda, ale k hnízdění využívají obvykle dutiny, polodutiny nebo štěrbiny. Ty mohou vzniknout ve stromech přirozenou cestou (např. odlomem větví) nebo je do kmenů vytesaly jiné ptačí druhy z řádu šplhavců (Piciformes), v našich podmínkách obvykle strakapoud velký nebo datel černý. Může se však jednat i o různé polodutiny či štěrbiny, které se na stromech, ale i ve skalách, vyskytují obvykle v hojné míře. Přítomnost dutin se však váže především na vysokokmenné a navíc staré až přestárlé porosty. Doupnými stromy jsou pak většinou buky, duby a jiné listnáče, z jehličnatých stromů nejčastěji borovice a jedle. V lesích, kde probíhá intenzivní hospodaření se dřevem, je samozřejmě porostů s vhodnými doupnými stromy nedostatek a nabídka vhodných stromových dutin rozhodně neodpovídá potřebám různých živočišných druhů. V některých případech může nedostatek starých vysokokmenných porostů limitovat výskyt a velikost lokálních populací šplhavců (nepřijímají budky, ale dutiny sami vytesávají do kmenů starých stromů Hudec & Černý 1977, del Hoyo et al. 2002, Hudec & Šťastný 2005), nebo nedostatek vhodných hnízdních dutin může omezovat velikost lokálních populací některých druhů ptáků (tzv. dutinových hnízdičů obvykle z řádu pěvců Passeriformes, příležitostně svišťounů Apodiformes, ale i sov Strigiformes aj.). Zatímco populace šplhavců lze zachovat pouze tím, že v hospodářských lesích bude ponechán dostatek starých, přestárlých a případně i padlých stromů (poskytují nejen hnízdní příležitosti, ale zejména potravu obvykle velké larvy hmyzu), tak populace drobnějších dutinových hnízdičů lze podpořit vyvěšováním umělých dutin budek. Metodika výroby budek je dnes velmi dobře propracována a ověřena dnes již mnoho desítek let trvající praxí (např. Henze & Zimmermann 1969, Zasadil 2001). Rozlišujeme nejrůznější typy budek - např. pro sýkory, špačky, šoupálky, dudky, rorýse, ale i netopýry (řád letouni Chiroptera), polobudek - např. pro rehky, lejsky, ale i kachny nebo sokolovité dravce. Samozřejmě existuje celá další řada možností jak podpořit a zvýšit nabídku hnízdních možností pro ptáky. Nicméně je třeba mít na paměti, že zcela zásadní zůstane i nadále přirozená nabídka hnízdních dutin a polodutin, tedy doupných stromů v lesích, poněvadž jen tento způsob je ryze přírodní a zajišťující tak adekvátní podmínky směřující k přirozené evoluci uvedených ptačích druhů a jiných živočichů. 3
Metodika Zájmovou oblastí byla Lesní správa Náměšť nad Oslavou v kraji Vysočina. Budky byly vyrobeny podle metodiky České společnosti ornitologické. Vyvěšené budky byly zaměřeny GPS. Obr. 1: Mapa zájmové oblasti s vyznačenými nově vyvěšenými budkami. 4
Výsledky V rámci projektu bylo během roku 2011 vyrobeno a během listopadu vyvěšeno celkem 80 budek. Byly vyrobeny různé typy sýkorníků (sýkorník malý, sýkorník velký, lejskovník, špačník) a rehkovníků (pro lejsky šedé, rehky domácí, červenky obecné a střízlíky obecné), které byly vyvěšeny v lesích na Lesní správě Náměšť nad Oslavou, konkrétně v lesních revírech Kralice, Náměšť nad Oslavou, Pozďatín a Velká Bíteš. Vyvěšené budky byly zaměřeny GPS. Tab. 1: Přehled vyrobených a instalovaných budek Základní typ budky Podtyp Cílové druhy Počet ks Koňadra (sýkorník velký) sýkora koňadra, 10 rehek zahradní, brhlík lesní Modřinka (sýkorník malý) sýkora modřinka, 20 sýkora uhelníček, Sýkorník sýkora parukářka Lejsek (lejskovník) lejsek černohlavý, 20 lejsek bělokrký sýkory Špaček (špačník) krutihlav obecný, 9 špaček obecný, sýkory Lejsek šedý lejsek šedý 7 Rehkovník Rehek domácí rehek domácí 6 Červenka červenka obecná 4 Střízlík střízlík obecný 4 Tab. 2: Přehled porostů, ve kterých byly budky v roce 2011 instalovány Porost Počet budek Smrkový 33 Smrkodubový 17 Borový 7 Smrkoborový 6 Smrkoborovodubovobukový 6 Smrkoborovodubový 5 Bukový 4 Modřínový 4 Závěr Celkem bylo vyrobeno a na Lesní správě Náměšť nad Oslavou vyvěšeno 80 budek. Budky budou v následujících letech pravidelně kontrolovány a čištěny. 5
Literatura HENZE O. & ZIMMERMANN G., 1969: Opeření přátelé (z německého originálu Gafiederte freunde, Bayerischer Landwirtschaftsverlag GMBH, München, Basel & Wien, 1966, přeložil Z. Klůz). Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 198 pp. del HOYO J., ELLIOT A. & SARGATAL J. (ed.), 2002: Handbook of the Birds of the World. Volume 7. Jacamars to Woodpeckers. Lynx Edicions, Barcelona: 296-555. HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K., 2005: Fauna ČR, Ptáci Aves, Díl II/I (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha: 231-238. HUDEC K. & ČERNÝ W., 1977: Fauna ČSSR, Ptáci Aves, Díl II. Academia, Praha: 232-237. ZASADIL P. (ed.), 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č.20. Český svaz ochránců přírody, Praha: 136 pp. Příloha: Fotodokumentace foto Vojtěch Mrlík 6
7
8