Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Alois Kužela III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE Prima_IVT_03_16 Základní vzdělávání Informační a komunikační technologie Informatika a VT Informatika a VT Žák 11-12 let Prezentace vysvětluje pojem internet, základní postupy při jeho využívání Vybavení, pomůcky PC, interaktivní tabule Datum 27. 2. 2013 Klíčová slova Internet, počítačová síť, Internet Protocol, TCP/IP, IPv4, IPv6, browser, Internet Explorer, Google Chrome, Mozilla Firefox, DNS, adresa www.zlinskedumy.cz
Internet je celosvětová síť na sebe navázaných počítačových sítí, ve kterých spolu počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Internet umožňuje snadnější komunikaci lidí po celém světě. Počítačová síť je označení pro technické prostředky, které realizují spojení a výměnu informací mezi počítači. Počítačové sítě spojují jednotlivé síťové uzly. Uzel může být počítač, mobilní telefon, ale také specializované zařízení jako router nebo switch. Každý počítač připojený k internetu pomocí rodiny protokolů TCP/IP vlastní IP adresu. IP adresa se skládá z čísel. Například 127.0.0.1. Internet poskytuje také řadu služeb. Mezi nejznámější patří WWW a e-mail.
K Internetu se můžeme připojit pomocí: Telefonní linky přes modem Kabelové přípojky Bezdrátové sítě mobilní telefonní síť, satelitní síť, Wi-Fi Na jaře 2009 bylo nejrozšířenějším typem připojení Wi-Fi, které dosahovalo rychlosti stahování až 10 Mb/s. [1] Graf počtu uživatelů Internetu na 100 obyvatel
[1] Grafické znázornění částí Internetu
Internet Protocol (neboli IP) je základním protokolem pracujícím na síťové vrstvě. Používá se v počítačových síťích a Internetu. V současné době se používají protokoly IPv4 (32 bitové adresy, celkem asi 4 miliardy různých adres) a IPv6 (128 bitové adresy, podpora mobilních zařízení, podpora bezpečnosti, nekompatibilní s IPv4) Je zodpovědný za směrování datagramů (základní jednotka pro přenos dat) ze zdrojového počítače do cílového počítače přes IP sítě. Datagram se skládá z řídících (potřebná data k doručení) a uživatelských dat. Doručování dat pomocí datagramů je velice nespolehlivé, neexistuje záruka, že budou data doručeny do cíle, nebo že přijdou ve správném pořadí. Pro spolehlivý přenos dat můžeme použít například protokol TCP.
TCP/IP je hlavním protokolem používaným na Internetu. Je spolehlivý, doručí všechna data adresátovy bez ztráty a ve správném pořadí. Ale je pomalejší než přenos pomocí datagramů. Architektura TCP/IP je členěna do čtyř vrstev: aplikační vrstva (application layer) transportní vrstva (transport layer) možnost použít spolehlivé TCP nebo nespolehlivé UDP. síťová vrstva (internet layer) vrstva síťového rozhraní (network interface) [2] [2]
[2]
DNS je hierarchický systém doménových jmen, který je realizován servery DNS a protokolem stejného jména, kterým si vyměňují informace. Jeho hlavním úkolem a příčinou vzniku jsou vzájemné převody doménových jmen a IP adres uzlů sítě. Později ale přibral další funkce (např. pro elektronickou poštu či IP telefonii) a slouží dnes de facto jako distribuovaná databáze síťových informací. Protokol používá porty TCP/53 i UDP/53, je definován v RFC1035. Servery DNS jsou organizovány hierarchicky, stejně jako jsou hierarchicky tvořeny názvy domén. Jména domén umožňují lepší orientaci lidem, adresy pro stroje jsou však vyjádřeny pomocí adres 32bitových (IPv4) - A záznam nebo 128bitových (IPv6) - AAAA záznam. Systém DNS umožňuje efektivně udržovat decentralizované databáze doménových jmen a jejich překlad na IP adresy. Stejně tak zajišťuje zpětný překlad IP adresy na doménové jméno - PTR záznam. [6]
Prostor doménových jmen tvoří strom s jedním kořenem. Každý uzel tohoto stromu obsahuje informace o části jména (doméně), které je mu přiděleno a odkazy na své podřízené domény. Kořenem stromu je tzv. kořenová doména, která se zapisuje jako samotná tečka. Pod ní se v hierarchii nacházejí tzv. domény nejvyšší úrovně (Top-Level Domain, TLD). Ty jsou buď tematické (com pro komerci, edu pro vzdělávací instituce atd.) nebo státní (cz pro Česko, sk pro Slovensko, jo pro Jordánsko atd.). Výhoda tohoto uspořádání spočívá v možnosti zónu rozdělit a správu její části svěřit někomu dalšímu. Nově vzniklá zóna se tak stane autoritativní pro přidělený jmenný prostor. Právě možnost delegování pravomocí a distribuovaná správa tvoří klíčové vlastnosti DNS a jsou velmi podstatné pro jeho úspěch. Ve vyšších patrech doménové hierarchie platí, že zóna typicky obsahuje jednu doménu. Koncové zóny přidělené organizacím připojeným k Internetu pak někdy obsahují několik domén například doména gjpslavicin.cz a její poddomény intranet.gjpslavicin.cz, isas.gjpslavicin.cz a testy.gjpslavicin.cz mohou být obsaženy v jedné zóně a obhospodařovány stejným serverem. [6]
[6] Postup hledání
Browser (neboli Webový prohlížeč) je počítačový program, sloužící k prohlížení WWW (World Wide Web). Umožnuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu, který zformátuje a zobrazí webovou stránku. Webové prohlížeče podporují zásuvné moduly, které umožnují zobrazení Flash animací a Java appletů. Mezi dnešní známé prohlížeče patří například: Internet Explorer Opera Mozilla Firefox Google Chrome.
Internet Explorer 10 - je proprietární webový prohlížeč společnosti Microsoft. Je součástí operačních systémů rodiny Microsoft Windows. [3]. Verze 10 byla vydána s uvedením Windows 8 na trh. Podporuje systémy Windows 7 a Windows 8. První verze byla vydána roku 1995.Byla založena na webovém prohlížeči Spyglass Mosaic. [3] Internet Explorer 10
Google Chrome je webový prohlížeč od firmy Google, založen na otevřeném jádru WebKit. Nabízí standardní funkce, anonymní režim, historii vyhledávání a podobné. V roce 2012 překonal Internet Explorer a stal se tak nejpoužívanějším internetovým prohlížečem. První verze vyšla roku 2008. [4] Google Chrome
Mozilla Firefox je svobodný webový prohlížeč, vyvíjen s dobrovolníky firmou Mozilla Corporation. První verze byla vydána roku 2004. Stal se jedním z nejpoužívanějších programů s otevřeným kódem. Podporuje platformy: Microsoft Windows Linux Mac OS X včetně několika neoficiálních platforem. [5] Mozilla Firefox
Zdroje Web 1. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:internet_map_1024.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:internet_users_per_100_inhabitants_itu.svg 2. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:tcpip_vrstvy.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:tcpip_zapouzdreni.svg 3. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:internet_explorer_10_windows_7.png 4. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:google_chrome.png 5. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:firefox_screenshot.png 6. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:dns-wikipedia.gif Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/internet_protocol Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/webov%c3%bd_prohl%c3%ad%c5%bee%c4%8d