Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém

Podobné dokumenty
Motorický systém a řízení motoriky

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Mícha a míšní syndromy

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY

Senzitivní systém Míšní syndromy

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů

MÍŠNÍ REFLEXY PROPRIOCEPTIVNÍ MÍŠNÍ REFLEXY

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Variace Nervová soustava

Kmenové syndromy. Martin Srp

Obsah. Předmluva...13

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

I. MOTORIKA (HYBNOST)

Senzorická fyziologie

Apraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie

7. Nervová soustava člověka

NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU

Neurologické vyšetření. Martina Hoskovcová, Jiří Klempíř

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Neurony a neuroglie /

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Histologická praktika. Nervový systém

Téma I: Tkáň svalová

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

- tvořen nervy mozkovými (hlavovými-12 párů) a míšními nervy (31 párů)

HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Funkce míchy a Reflexy

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Mozeček a mozečkový syndrom

NERVOVÁ SOUSTAVA. Reflex, reflexní oblouk. Funkce nervové soustavy

Korová centra. Anatomie pro antropology III

Kvantitativní testování termického a vibračního prahu. Lenka Mlčáková

Digitální učební materiál

7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Neurologické vyšetření koně

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:

Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Proprioceptivní neuromuskulární facilitace 1. část. Mgr. Jiřina Holubářová doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc.

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Zpracování nociceptivní aference

Neurorehabilitační péče po CMP

Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016

Mozek a jeho části. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Centrální nervový systém 3

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Upozornění. Galén Na Bělidle 34, Praha 5.

Upozornění. Galén Na Bělidle 34, Praha 5.

Transkript:

Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém Fyzioterapie 2. ročník Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Opakování Základní funkční i stavební jednotkou NS je neuron. Buněčné tělo (cyton = perikarion): uvnitř leží většina buněčných organel Terminální větvení Myelinová pochva Výběžky dvojího typu: dostředivě vzrušivé dendrity odstředivě vzrušivý neurit (axon) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Opakování Neuron má 3 základní funkce: Trofickou Specifickou (tvoření a přenos vzruchů na synapsích) Sekreční (uvolňování neuroregulátorů) Neurotransmitery (acetylcholin,gaba, clopamin, katecholaminy); neurony cholinergni a dopaminergní Neuromodulátory (endorfiny a substance P) Neurohormony (vasopresina, angiotensin II) Neurony: aferentní, eferentní a interneurony Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Synapse Impulse 1897 Sherrington Presynaptický neuron Vesikl Transmiter Synaptická štěrbina Postsynaptický neuron Receptor Postsynapticka aktivita

Gliové buňky nervové tkáně (neuroglie) leží v nervové tkáni rozptýleny mezi neurony nebo jsou soustředěny v určitých jejich okrscích. V nervové tkáni plní funkce výplňovou a opornou trofickou (výživa) imunitní (obrannou) Dělí do tří skupin: makroglie oligodendroglie mikroglie

1. Makroglie (největší gliové buňky): a) Buňky ependymové výstelka dutin CNS; zajišťují produkci a pohyb mozkomíšního moku. b) Astrocyty mechanická opora neuronů;, udržují homeostázu K+ v ECT gap junctions; obklopují a odstiňují synapse; gliové nožky kolem kapilár tight junctions; transport živin neuronům; vodící struktury, při poškozeních vyplňují defekty vznikem gliové jizvy.

2. Oligodendroglie: menší počet výběžků; myelinizace axonů v CNS 3. Mikroglie (nejmenší gliové buňky) obranná funkce jsou aktivovány při infekcích a poškozeních CNS fagocytóza patogenů a poškozených neuronů

Podnět (zevní prostředí, vnitřní prostředí) Receptor vznik potenciálu přenos informace (potenciálu) Centrální nervstvo zpracování (předchozí zkušenost, emoce ) přenos informace (potenciálu) Pohyb: elementární, komplexní, chování, abstrahující činnosti Výstupní reakce endokrinní žlázy hladké svalstvo srdce příčně pruhované svalstvo

Specifika neurologické diagnostické rozvahy Anamnéza a neurologické vyšetření Vyšetření a zjištění jednotlivých subj. symptomů a obj. příznaků Syndromologická diagnóza: syndrom= 2 a více subj. symptomů nebo obj. příznaků seskupených u daného jedince v charakteristické kombinaci (pro daný syndrom) Topická diagnóza: definuje úroveň strukturálního nebo funkčního postižení v rámci periferního či centrálního oddílu nervové soustavy Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Nosologická diagnóza: formuluje název nemoci charakterizuje ji neurologický syndrom + klinický průběh onemocnění, reakce na léčbu apod. Etiologická diagnóza: tj. příčina nemoci nelze obvykle určit pouze z anamnesy a neurologického vyšetření rozhodující je přínos cílených pomocných vyšetřovacích metod morfologická zobrazení metody klinické neurofysiologie biochemická a molekulárně genetická laboratorní vyšetření Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Základní pojmy Paresa: snížení svalové síly, částečné ochrnutí Plegie: ztráta svalové síly, kompletní ochrnutí Monoparesa: postižení jedné končetiny Diparesa: postižení dvou končetin Triparesa: postižení tří končetin Kvadruparéza: postižení všech končetin Hemiparéza: postižení jedné poloviny těla (vlevo, vpravo) Paraparéza: postižení dolních končetin Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Základní pojmy Čití povrchové - algické a termické (spinothalamický trakt): algické - bolest termické - teplo, chlad Čití povrchové - taktilní (zadní provazce a spinothalamický trakt): taktilní - dotekové, diskriminační... Čití hluboké (vedou zadní provazce): pallestesie = schopnost vnímat vibrace polohocit, pohybocit = schopnost vnímat polohu, směr a zrychlení pohybů

Základní pojmy Anestezie: kompletní ztráta citlivosti v příslušné části těla Hypestézie: snížení citlivosti Hyperestézie: zvýšení citlivosti Parestézie: abnormální somatosensorický vjem vzniklý za nepřítomnosti zevního podnětu (spontánní mravenčení, mrazení, pálení apod.) Dysestézie: chybné vnímání reálného somatosensorického podnětu (dotek jako pálení, horko jako chlad, apod.) Allodynie: bolestivý vjem, který je vyvolán podnětem, který bolest obvykle nevyvolá

Nervový systém (NS) - dělení Dělení NS z anatomického hlediska: Centrální (CNS) a periferní (PNS) Dělení NS z fyziologického hlediska: Somatosenzorický a autonomní systém Somatosenzorický: aferentní senzitivní a senzorické informace (hmat, bolest, polohocit, zrak, sluch atd.) Autonomní (viscerální): senzitivní informace z viscerálních orgánů a ovládání hladkých svalů, srdce a exkretorických žláz Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Centrální nervová soustava Mícha (jádra a provazce) Mozek - supratentoriální část: samostatná přednáška Kortex (frontální temporální parietální okcipitální) Bílá hmota hemisfér (ascendentní a descendentní dráhy, interhemisferální a intrahemisferální spoje) Funkce korových oblastí: Symbolické, kognitivní funkce, afektivní funkce, analyticko-syntetické pochody, centrální senzorické analyzátory, centra hybnosti, čití

Centrální nervová soustava Mícha (jádra a provazce) Mozek - supratentoriální část: Kortex (frontální temporální parietální okcipitální) Bílá hmota hemisfér (ascendentní a descendentní dráhy, interhemisferální a intrahemisferální spoje) Bazální ganglia Diencephalon thalamus hypothalamus další podkorová j. samostatná přednáška

Centrální nervová soustava Mícha (jádra a provazce) Mozek - supratentoriální část: Kortex (frontální temporální parietální okcipitální) Bílá hmota hemisfér (ascendentní a descendentní dráhy, interhemisferální a intrahemisferální spoje) Bazální ganglia (BG) Diencephalon (thalamus, hypothalamus, další podkorová jádra) Funkce BG a limbického systému: Vzpřímené držení, koordinace pohybů, svalového tonu, automatické pohyby, afektivní, kognitivní funkce Funkce diencephalonu: přepojování informací z vzestupných drah, regulace vegetativního nervstva, endokrinních žláz

Centrální nervová soustava Mícha (jádra a provazce) Mozek - supratentoriální část: Kortex Bílá hmota hemisfér Bazální ganglia Diencephalon Mozek - infratentoriální část: Mozkový kmen (prodloužená mícha, pons, mesencefalon) Mozeček samostatná přednáška

Centrální nervová soustava Mícha (jádra a provazce) Mozek - supratentoriální část Mozek - infratentoriální část: Mozkový kmen (prodloužená mícha, pons, mesencefalon) Mozeček Funkce mozkového kmene: vitální funkce (dýchání, srdeční rytmus, bdělost atd.), hlavové nervy, vzestupné dráhy k vyšším centrům a sestupné k míše, koordinace stability, zrakových a sluchových reflexů, svalového tonu Funkce mozečku: Vzpřímené držení, koordinace pohybů, svalového tonu, automatické pohyby, afektivní, kognitivní funkce

Růžička, Roth wikiskripta

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

1. paréza centrální periferní 2. apraxie 3. akineza 4. ataxie 5. dyskinézy chorea tik dystonie myoklonus 1. hypestézie taktilní vibrační algická/termická 2. agnózie 3. ataxie 4. dysestézie parestézie hyperpatie allodynie

Hybnost k provedení cíleného pohybu je potřeba: 1. kosti, klouby, vazy, šlachy 2. sval 3. nervosvalová ploténka 4. periferní nerv (pleteň, kořen) 5. mícha (dráhy, motoneurony) 6. primární motorická kůra 7. premotorická kůra 8. mozeček 9. bazální ganglia opěrná soustava periferní nervstvo centrální nervstvo

Hierarchie motorického systému 3 úrovně řízení (Jackson 1858) 1. prefrontální kůra 2. primární motorická kůra 3. přední rohy míšní / motorická jádra mozkového kmene Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Hierarchie motorického systému úrovně řízení: 1. prefrontální kůra 2. SMA, PMA 3. primární motorická kůra 4. přední rohy míšní / motorická jádra mozkového kmene + propriocepce, mozeček, bazální ganglia, parietální kůra

Suplementární motorická kůra (SMA) Primární motorická kůra (M1) Zadní parietální kůra (PPC) Premotorická kůra (PMA)

Primární motorická kůra (M1) bok trup paže ruka noha obličej jazyk hrtan

Primární motorická kůra (M1) Motorický homunculus (Penfield 1950) bok trup paže ruka noha obličej jazyk hrtan

1. Vyšší kortikální podklady pohybu Mozkové okruhy přípravy a iniciace volního pohybu: 1. Parietální premotorická kůra 2. Bazální ganglia (BG) suplementární motorická kůra

1. Vyšší kortikální podklady pohybu Parietální kůra Přední parietální kůra Primární senzitivní kůra SI: area 3a (svalová propriocepce) 3b (tlak, tah, SV) 1 (dotek, tlak, vibrace) 2 (kloubní aference) Sekundární senzitivní kůra SII area 40 Zadní parietální (asociační)kůra (její rostrální část) 5a, 5b (kontroluje zrakem provádění složitějších pohybů) 7 (srovnává hmatané a viděným )

1. Vyšší kortikální podklady pohybu Parietální premotorická kůra (PMA) premotorická kůra Haggard, 2008 senzori-motorická integrace = získává vjemy z parietální kůry (senzorický systém) a zajišťuje adekvátní pohybovou reakci uchopení předmětu pohyby generované zevními stimuly zrcadlové neurony vnímání pohybu jiné bytosti

1. Vyšší kortikální podklady pohybu prefrontální korová oblast Haggard, 2008 Integrace většiny senzitivních korových aferencí + Integrace s limbickým (amygdala) a aktivačním systémem (RF přes talamus) Motivace, vůle a účelnost pohybu

1. Vyšší kortikální podklady pohybu BG suplementární motorická kůra (SMA) Bazální ganglia SMA koordinace bilaterálních pohybů rukama plánování sekvencí pohybů pohyby generované vnitřními impulzy aktivace při představě pohybu! výběr žádoucích pohybů a potlačení nežádoucích pohybů Haggard, 2008

1. Vyšší kortikální podklady pohybu 1. vůle, motivace, účel abulie ~ (dorsolaterální) prefrontální kůra 2. plán pohybu apraxie ~ parietální, premotorická kůra (PMA), SMA 3. načasování, spuštění pohybu akineza ~ suplementární motorická kůra (SMA)

1. Vyšší kortikální podklady pohybu Apraxie: neschopnost vykonat naučený pohyb (není způsobena snížením svalové síly, smyslovou poruchou či poškozenou pamětí ideativní, ideomotorická, konstrukční apraxie oblékání a chůze Area 22, 39, 40 (gyrus temporalis sup, angularis a supramarginalis) = asociační vizuo-kinesteticko-sluchová oblast (vizuo-kinestetické engramy p.) SMA PMA primární motorická kůra (pohyb) Apraxie = léze kdekoliv na dráze uvedené transmise neur. informace

1. vyšší kortikální podklady pohybu Akineza: = neschopnost iniciovat pohyb pro obtížnost výběru či aktivace motorického programu v CNS Parkinsonova nemoc destrukce SMA Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

2. primární motorická kůra (M1) centrální - horní motoneuron vysílá vzruchy descendentně k periferním dolním motoneuronům dojde k provedení pohybů (síla, rozsah, směr)

2. primární motorická kůra (M1) Tr. corticospinalis (pyramidová dráha); corticobulbaris Název pyramidová vznikl podle průběhu vláken v pyramides medullae oblongatae (Petrovický 2002) Začátek area 4,6 (50% vláken) V. korová vrstva; 1 mil. vláken (35 tis. jsou axony Betzových pyramidových buněk) začátek dráhy je topograficky uspořádán (homonculus) Kortikospinální trakt Kortikobulbární trakt

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pyramidová dráha je tvořena: parietálně 40% M1 31% SMA 29% dráha se kříží (80%) v úrovni dolní prodloužené míchy porucha se projeví jako centrální paréza

2. primární motorická kůra (M1) bilaterální inervace: horní větev n.vii motorická větev n.v motorická větev n.xi postranní smíšený systém thorakální a abdominální svalstvo bránice

Motorické korové dráhy (Petrovický 2002): Přímé motorické dráhy: corticospinalis corticonuclearis Nepřímé motorické dráhy: cortico-rubrospinální cortico-reticulospin. cortico-tectospinální cortico-vestibulospin. Přímé a nepřímé dráhy

Tr. cortico-tectospinalis Area 8, 17, 18, 19, 6, 7 Průběh jako dráha pro okohybná jádra Vlákna z 8, 17-19 v povrchových vrstvách tekta; dále do hlubokých (kde končí vl. z 6 a 7) Ovlivnění složitého centra v tektu koordinujícího zrakové, sluchové, senzitivní, mozečkové, hybné a vegetativní vjemy Tr. tectospinalis hlavně do krční míchy Zajišťuje motoriku hlavy a krku v návaznosti na zrakové impulzy, impulzy z a.8, z okruhů BG atd.

Tr. cortico-reticulospinalis Area 4, 6, 3, 2, 1 Průběh jako kortikospinální dráha Vlákna pro RF odstupují dorzálně v celém průběhu mozkového k. (zkříženě i nezkříženě) Motorická část v med. jádrech pontu a oblongaty Tr. reticulospinalis Působení facilitačně i inhibičně Ovlivnění motoneuronů (hlavně gama) velký význam při řízení sv. tonu

Tr. cortico-rubrospinalis Area 4, 6, 5 Průběh jako kortikospinální dráha po mesencephalon V crura cerebri se oddělí vlákna pro ncl. ruber (projekce je nezkřížená) Z velkobuněčné části tr. rubrospinalis (pod vlivem eferentů z mozečku); ext. flexorů-hlavně distální svaly, inh. extenzorů Eference z malobuněčné části do dolní olivy (a do mozečku) a talamu (a do mozkové kůry)

Tr. cortico-interstitiovestibulospinalis Dvouneuronové spojení přes ncl. interstitialis Cajali (mesenceph. při sub. nigra) Ncl. Cajali spojen oboustr. s vestibulárními a motorickými jádry okohybných nervů (FLM) Tr. vestibulospinalis do předních provazců hlavně na motoneurony axiálního sv. (vzpřímené držení trupu a šíje) Excituje extenzory, inhibuje flexory

Přímé a nepřímé dráhy dorsolaterální systém = jemná motorika drobných akrálních svalů ventromediální systém = kontrola udržování rovnováhy a hybnost proximálních a antigravitačních svalů

Přímé a nepřímé dráhy porucha dorsolaterálních drah izolovaná léze způsobí chabou parézu není spasticita! postupně se navrací síla přetrvává zpomalení pohybů a omezení jemné motoriky prstů porucha ventromediálních drah postižení rovnováhy a svalového tonu (spasticita) oslabení kořenových svalů končetin

2. Primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie: = (obrna, ochrnutí) částečné/ úplné zhoršení ovladatelnosti svalu spojené s poklesem síly centrální periferní cévní mozkové příhody, úrazy, záněty

2. primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie:

2. Primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie: hemiparéza

2. Primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie: monoparéza

2. Primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie: paraparéza

2. Primární motorická kůra (M1) paréza/ plegie: kvadruparéza

3. Míšní řízení hybnosti míšní motoneuron + axon + sval = konečná společná dráha po jejich zničení není možný jakýkoliv pohyb (volní, automatický, posturální i reflexní) porucha se projeví jako periferní paréza

Motorická jednotka

3. Míšní řízení hybnosti

3. Míšní řízení hybnosti

3. Míšní řízení hybnosti funkce míšního segmentu

Reflexní oblouk

3. Míšní řízení hybnosti Mechanismy míšní kontroly hybnosti 1. Napínací myotatický reflex svalová vřeténka délka svalového vlánka 2. Inverzní napínací reflex Golgiho šlachová tělíska napětí svalu 3. Obranný flekční reflex sensory bolesti ochrana před poškozením 4. Central pattern generator vytváření jednoduchých rytmických pohybů

Svalové vřeténko

Myotatický reflex Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Myotatický reflex

Obrácený myotatický reflex

Obranný flekční reflex

central pattern generator = umí udržet v činnosti chůzový automatismus

Horní motoneuron Dolní motoneuron síla svalové napětí reflexy (klonus) pyramidové jevy iritační není atrofie distribuce hemi- para- kvadru- HK - extenze, supinace DK - flexe síla svalové napětí reflexy hypotrofie fascikulace distribuce kořen, plexus, nerv

sensorická zpětná vazba subkortikální a kortikální motivační oblasti (DLPFC ) podnět k akci výběr pohybu asociační kůra (SMA) BG thalamus mozeček plán pohybu začátek pohybu primární motorická kůra (SM1) vykonání pohybu mozkový kmen opěrná motorika míšní neurony reflexy motorické jednotky svalová délka a napětí