ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY 1938-1939 (PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY) PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR XIV.

ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY 1938-1939 (PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY) PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR XIV. ROČNÍK 1938 Nakladatel Josef Kašpar, Praha II., Vodičkova 38 Redakční uzávěrka koncem června 1938 www.securityprinting.org 1

Obsah : Strana : Předmluva 3-4 Vysvětlivky a zkratky 5 Pražská bursa 6-14 Ukládací papíry oficielně znamenané A. Československé státní půjčky 15-20 B. Státní dlužní úpisy železniční 21 C. Veřejné půjčky A. Tuzemské půjčky a) Zemské půjčky 22-23 b) Městské půjčky 23-25 B. Cizozemské půjčky 25-26 D. Zástavní listy a dlužní úpisy a) Peněžní ústavy československé 26-38 b) Fondy 38-39 c) Průmyslové podniky 39-40 E. Prioritní obligace drah 40-43 F. Losy 44-45 Ukládací papíry oficielně neznamenané A. Československé státní půjčky a) Domácí půjčky 46-49 b) Zahraniční půjčky 50-51 B. Městské půjčky a) Domácí půjčky 51-53 b) Zahraniční půjčky 53-55 C. Jiné půjčky 55-63 Akciové hodnoty znamenané oficielně na bursách v Prase, ve Vídni a v Budapešti Banky a) Československé ústavy 64-91 b) Zahraniční ústavy 91-92 Průmysl A. Báňský a hutní průmysl a) Československé společnosti 93-123 b) Zahraniční společnosti 123-125 B. Kovodělný průmysl 126-148 C. Stavební a keramický průmysl 149-166 D. Textilní průmysl 167-175 E. Chemický a potravinářský průmysl 176-198 F. Cukrovary a) Československé společnosti 199-210 b) Zahraniční společnosti 210-211 G. Pivovary a sladovny 212-219 H. Různý průmysl 220-227 Exoty a papíry oficielně neznamenané A. Banky 228-235 B. Průmyslové podniky 236-239 C. Kursy různých exotů 240-241 Rejstřík 256 - www.securityprinting.org 2

PŘEDMLUVA Rok, který uplynul od vyjití posledního ročníku knihy ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY, byl mimořádně pohnutý. Vývojový proud, směřující od roku 1933 trvale vzhůru, nabýval stále více na intensitě. Počátkem roku 1937 bylo opět dosaženo vrcholných produkčních i odbytových cifer z let 1929/30 a po splnění a překonání tohoto zdánlivě nedostižného ideálu odvážil se svět znovu zcela otevřeně mluviti o konjunktuře. Příliš rychlé tempo vzestupu, některé chorobné vlivy předchozích let krise a hlavně stále hrozivěji se krystalisující ideologické rozpory nejen mezi státy, nýbrž i uvnitř některých zemí, přivodily však nový zlom vývojové křivky, takže po vyvrcholení hospodářské aktivity v pololetí roku 1937 nastává v podzimních měsících loňského roku opět sestup, jehož prudkost zvláště v rozsáhlé oblasti USA byla nepříjemným překvapením. Tvrdá škola krisových let a nové síly, načerpané v předchozím oddechu, umožnily však světu i ve velmi rychlém spádu podržeti psychologickou rovnováhu a zachovati střízlivost také v pesimismu. Tato opatrná důvěřivost ukázala se správná, již proto, že velké zbrojní programy - z nichž poslední v řadě velmocí zahájily nyní Spojené Státy - jsou samy pro dosti dlouhou dobu zárukou značné zaměstnanosti. Na druhé straně ovšem právě tato stále se rozrůstající zbrojařská lavina, která znamená obrovské zatížení státních výdajů a tím ochuzení světa, vyjadřuje těžkou politickou krisi, v níž svět vždy více vyčerpává své síly rivalitou a negací, místo aby pokračoval na cestě k vyrovnávání a zvyšování životního standardu. Skutečnost, že se na dvou místech zeměkoule válčí a že po všech strašlivých zkušenostech je dnes možnost světové konflagrace předmětem takřka denních úvah - i když snad všechny strany chápou nebezpečí podobného vývoje pro nynější kulturu - vyjadřuje přiléhavě politická úskalí, která ohrožují a podmiňují hospodářskou budoucnost světa. To, co bylo řečeno o politických poměrech světa, platí stupňovaně o Československu, které se vývojem událostí ocitlo přímo ve středu světového dění. Po 20 letech poměrně klidného vývoje stal se nyní tím nutkavější problém národnostního soužití, jehož spravedlivou úpravu v rámci demokratických zásad si přeje převážná část obyvatelstva. Klíčová posice Československa na křižovatkách Evropy ukládá v této situaci vůdčím hlavám státu mimořádnou odpovědnost; velký morální i materiální potenciál umožňuje jim však také zachovati potřebnou pevnost proti všem nevěcným vlivům a přispěje jistě k tomu, aby se s plným zdarem zhostily svého obtížného úkolu. Hospodářsky rok 1937 znamenal pro Československo další zlepšení, neboť dosavadní příznivý vývoj po větší část roku pokračoval, což v některých oborech prvovýroby umožnilo dosažení nových rekordů. Mezinárodní ochabnutí - jevící se zejména v zahraničním obchodě - tento oživovací proces zastavilo a některá exportní odvětví těžce postihlo, přesto však i v prvních měsících 1938 udržovala se hospodářská aktivita, zvláště v těžkém průmyslu na poměrně vysoké úrovni. Po oslabení z počátku roku uplatnilo se v pololetí 1938 - paralelně s novou optimističtější vlnou mezinárodní - opět důvěřivější posuzování budoucnosti. I při tomto poměrně uspokojivém hospodářském stavu hledají se ovšem stále nové možnosti a cesty k udržení a posílení pracovních možností. Přes příznivý vývoj státních financí - rozpočet 1937 skončil malým přebytkem a příjmové kvoty 1938 pohybují se stále nad rozšířeným preliminářem - brzdí ovšem tyto snahy omezené finanční zdroje, jejichž hlavní proud musí býti zatím věnován přednostním účelům státní obrany. Pražská bursa má za sebou od převratu nejbouřlivější rok. Po dosažení nejvyšší kursové hladiny akcií v březnu 1937 - kdy byly překonány i mnohé rekordní kursy z roku 1929 - nastal v dubnu náhlý kursový otřes, z jehož následků se trh dosud nevzpamatoval. Opětovné další kursové poklesy, vyvolané bezhlavými prodeji části postrašeného obecenstva při nezájmu kupců a netečném postoji patronancí kontrastovaly velmi ostře s předchozí nepřetržitou dvouletou haussou. Konečná bilance, tohoto neorganisovaného ústupu, při němž bursa musela sáhnout i k mimořádným technickým opatřením, přinesla během jednoho roku pokles kursů v průměru na polovici, což znamenalo návrat k úrovni z počátku roku 1936. Je paradoxní, že se tak stalo právě v době, za kterou bilanční cifry výkvětu československého průmyslu vykazují mimořádné zesílení výrobní i finanční a velmi podstatné zvýšení výnosu. Tyto rozumové argumenty nakonec přece také přemohly psychosu strachu, takže právě od www.securityprinting.org 3

dosažení výročí kritického 20. dubna 1937 jeví se na trhu akcií pomalá, ale přece jen znatelná tendence k lepšímu hodnocení kvalitních akciových papírů. Na trhu ukládaček nebyla ani v nejneklidnějších politických dobách otřesena stabilisovaná úroveň, kterýžto vývoj je jistě důkazem úspěšnosti důsledné kursové stabilisace. Konečně budiž ještě uvedeno, že v jubilejním roce republiky mohla bursa přenésti svou činnost do své vlastní budovy, čímž se této důležité finanční instituci dostává také důstojného umístění. Příručka ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY byla ve svém XIV. ročníku opět všestranně doplněna. Všem, kdo jakýmkoliv způsobem usnadnili její sestavení, vzdávám i na tomto místě srdečný dík. P r a h a, počátkem července 1938. JOSEF KAŠPAR. www.securityprinting.org 4

VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY Československé bursovní papíry 1938-1939 Pokud není v knize výslovně uvedeno něco jiného, platí o textu následující pravidla: Ukládací papíry. V čele každé hlavní skupiny papírů je ve zvláštním úvodním odstavci (sázeném vždy kursivou) či v poznámce, která na tento odstavec otištěný na jiném místě knihy upozorňuje, vysvětleno, do jaké míry se na popsané titry vztahují ustanovení o kuponové dani či úrokové srážce a pokud se týče i ustanovení o zastavení umořování státního dluhu. U papírů, na které se kuponová daň, resp. úroková srážka nevztahuje, je to v textu výslovně uvedeno. Stejně je u jednotlivých titrů upozorněno na osvobození od daně rentové a případné jiné podobné výhody. K vůli přehlednosti jest u všech papírů vyznačena vedle jmenovité úrokové míry také skutečná míra úroková po odečtení srážek, t. j. daně kuponové či jiné srážky úrokové. Znaménkem označené hodnoty požívají v Československu sirotčí jistoty. Banky. Bilanční statistiky bank jsou uspořádány přesně podle úředního schematu a obsahují všechny bilanční cifry. V aktivech představuje rubrika hotovosti součet položky hotovosti a ihned splatné pohledávky a položky devisy, rubrika budovy je označení pro položku nemovitostí a inventáře, kdežto rubrika různé obsahuje položku přechodná aktiva a (pokud ji bilance vykazuje) položku ostatní aktiva. V pasivech obsahuje položka různé obdobně součet přechodných pasiv a ostatních pasiv. Jinak jsou ve statistice bilancí jednotlivých let uvedeny vždy pouze originální položky v rubrikách, jejichž označení je lehce srozumitelné. Podobně jsou sestaveny i přehledy účtů zisku a ztráty, v nichž příjmová položka úrokové saldo představuje diferenci mezi přijatými a placenými úroky. Průmysl. V bilančních přehledech všech podniků jsou v příslušných řádkách každého roku obsažena vždy veškerá bilanční čísla. Označení rubrik je provedeno individuálně podle charakteru bilancí dotyčných podniků a pokud není dostatečně srozumitelné, je doplněno zvláštní poznámkou. Pokud pro nedostatek místa bylo nutno některé položky sečísti, stalo se tak důsledně ve všech letech stejně, takže srovnávací možnost zůstala zachována. Nejčastěji se vyskytující rubrika závody v aktivech představuje celkovou hodnotu závodních zařízení (pozemky, budovy, stroje, inventář a pod. složky majetkové). Složení ostatních rubrik (dlužníci, zásoby, efekty, směnky, hotovosti, kauce, bilanční suma a j.) plyne z jejich označení, k němuž není zapotřebí vysvětlivek. Mezi pasivy vyskytují se nejvíce rubriky akciový kapitál, reservy (t. j. reservní fondy), stabilisační fond, fondy (t. j. pensijní a podpůrné fondy zaměstnanců), daně (daňové reservy a dlužné daně), přenos (t. j. přenos z minulého roku), zisk a j., jejichž označení je rovněž jasné. Ve statistice účtů výnosových jsou vykázány výdajové a příjmové položky zřejmé z bilance a jejich složení (investice, odpisy, režie, úroky, sociální břemena, daně, dotace fondů, hrubý zisk, t. j. zisk provozovací, jiné zisky atd.) plyne z označení rubrik. V rubrice služební smlouvy u několika společností jsou vykázány osobní náklady, podléhající zákonnému poplatku ze smluv. Znaménko minus v rubrice zisk či přenos (na př. - 100) mění tuto položku ve ztrátu, stejně jsou v některých případech znaménkem plus (+) nebo minus (-) odlišeny aktivní či pasivní úroky. Kursy. V přehledech uvedeny jsou nejvyšší, nejnižší a poslední kursy v jednotlivých letech. U kursů za rok 1938 byla statistika uzavřena vždy k 30. červnu, takže v ní je zahrnuto pouze první pololetí. Znaménko plus (+) před kursem znamená kurs peníze, znaménko minus (-) kurs zboží. * Všecka data a čísla obsažená v knize Československé bursovní papíry byla před zařaděním různými způsoby několikrát kontrolována - zvláště byly všem společnostem zaslány otisky celého textu k nahlédnutí - uvádějí se však bez jakékoliv závaznosti a záruky za správnost. www.securityprinting.org 5

PRAŽSKÁ BURSA Pražská bursovní komora (funkční období 1937, 1938, 1939): Jan Pokorný, předseda; Karel Svoboda a Eduard Stutz, místopředsedové; Václav Doktor, Dr. Otto Feilchenfeld, Otto Freund, František Hašek, František Chytil, Alois Kadeřávek, Josef Khyn, Karel Kress, Josef Pešek, Walter Petschek, Karel Prokop, Otto Radnitz, Dr. Ladislav Rozehnal, Leopold Selig, Antonín Šálek, Karel Šimek, Jindřich Tomášek, Viktor Ulbrich, František Vaclík, Jindřich Vaněk, Ladislav Vlasák, členové. Státní dozor: Dr. Antonín Jeřábek, sekční šéf v ministerstvu financí, bursovní komisař; Jaroslav Rossi, ministerský rada, Dr. Antonín Bureš, vrchní odborový rada, František Nosek, odborový rada (vesměs v ministerstvu financí), náměstkové bursovního komisaře. Bursovní sekretariát: Dr. Alfred Eckstein, generální sekretář; Dr. Jindřich Janků, náměstek sekretáře. Ostatní úřednictvo: Otakar Baroch, JUC. Otto Hájek, Karel Vrba, Anna Bubníková, Jarmila Šašková. Přísežní dohodcové: 1. Pro obchod s cennými papíry a devisami: Jaroslav Flíček, Josef Hladík, Emanuel Hrdina, Josef Janda, Vladimír Krtička, Bedřich Kupka, Jan Novák, Alois Procházka, Bohumil Prokop, Jiří Souček, Leon Strich, Václav Šolc. 2. Pro obchod se zbožím: Karel Převrátil a Oskar Robitschek. Zákonný podklad bursy. Pražská bursa pro zboží a cenné papíry byla zřízena na základě povolení ze dne 23./3. 1871. Organisační základnou bursy byl zákon o bursách a sensálech pro zboží v rakouských provinciích, vydaný císařským patentem z roku 1860. Dnem 1./1. 1876 přizpůsobila pražská bursa svou organisaci novému bursovnímu zákonu z 1./4. 1875 (čís. 67 ř. z.). Poněvadž se zákonodárství československého státu peněžní bursou dosud nezabývalo, přenechávajíc pouze ministerstvu financí jakožto dozorčímu orgánu provedení potřebných bursovně-technických opatření, zůstává dodnes právní základnou pražské bursy zákon z roku 1875, který obsahuje především tato ustanovení: Zřízení burs povolují ministři financí a obchodu po slyšení obchodní a živnostenské komory. Bursy mají v čele samostatnou správu a podléhají státnímu dozoru. Pro každou bursu jest vydati stanovy, které schvaluje ministr financí v dohodě s ministrem obchodu. Bursovní stanovy vymezují: a) činnost bursy; b) podmínky za kterých lze nabýti členství a oprávnění k návštěvě bursy; c) práva a povinnosti členů a navštěvovatelů bursy; d) finanční udržování bursy; e) složení, práva a povinnosti bursovní správy; f) předpoklady správné funkce bursy; g) řešení bursovních rozepří a h) ustanovení pro případ zrušení bursy. Bursovní správa reguluje bursovní obchod v zákonných mezích. Vrchní dozor nad prováděním bursovních předpisů vykonává bursovní komisař, jmenovaný ministrem financí po dohodě s ministrem obchodu. Bursovní komisař jest přítomen při všech poradách správy bursy a přísluší mu právo zastaviti provádění takových usnesení, která jsou v rozporu se zákonem nebo bursovními stanovami. Bursovní zákon dále stanoví, které osoby jsou z návštěvy bursy vyloučeny a vymezuje činnost rozhodčího soudu v rozepřích, vzešlých z jednání bursovních. Další paragrafy zákona vztahují se na bursovní dohodce (sensály), vydávání kursovního listu a způsob likvidace obchodů bursovních. Porušila-li bursovní správa zákony nebo statut bursovní anebo zanedbávala-li trvale svých povinnosti, má ministr financí právo v dohodě s ministrem obchodu zbaviti ji funkcí a vznésti řízení bursy na čas na důvěrníky, jež jmenuje. Též má právo bursu na čas nebo trvale zavříti. Bursovní zákon ustanovuje dále postup při exekučních transakcích a stanoví trestní sankce, m. j. též na šíření nepravých pověstí. Organisační statut. Organisace pražské bursy jest upravena úředně schválenými stanovami, které obsahují podrobná ustanovení o činnosti a správě bursy. (Posledně byly vydány stanovy platné od 25./11. 1924 s dodatkem platným od 12./3. 1927.). Úprava bursovního obchodu přísluší správě bursy (bursovní komoře), která bursu v každém směru zastupuje a je také odpovědna za její správnou funkci. Dozor nad bursou vykonává ministerstvo financí stanoveným bursovním komisařem, který se účastní všech porad bursovní komory. Vymezení okruhu osob, které mohou býti členy nebo návštěvníky bursy, ponechává zákon stanovám a v rámci jejich ustanovení bursovní komoře jakožto bursovní správě. Zákon však donucujícím právem (ius cogens) určité osoby z návštěvy bursy vylučuje. 1) 1) 5 zákona z roku 1875 o organisaci burs praví: z návštěvy bursy jsou každým způsobem vyloučeni: 1. osoby ženského pohlaví; 2. osoby, které nemají práva samostatně jmění své spravovati; 3. úpadci, pokud konkurs trvá, a po jeho skončení, byli-li pro zaviněný úpadek k trestu odsouzeni, ještě po další 3 léta po výkonu trestu; 4. osoby, které závazků plynoucích z bursovního jednání nesplnily, a to na dobu, dokud tak neučinily; 5. ti, kterým pro přestupek předpisů bursovních aneb pro šíření nepravých pověstí bylo právo bursu navštěvovati odňato, a to na dobu, pro kterou bylo odňato; 6. ti, kdož následkem soudního trestního odsouzení jsou vyloučeni z práva býti volenu do obecního zastupitelstva a to po dobu, pokud jsou z tohoto práva vyloučeni; 7. ti, kdož pro podloudný obchod nebo pro těžký přestupek důchodkový jsou vyloučeni z dalšího provozu obchodu nebo živnosti, nebo z jeho nastoupení, a to po dobu, dokud toto vyloučení trvá. Návštěva a členství bursy. Žádosti o povolení stálé návštěvy bursy podávají se písemně bursovní komoře s následujícími údaji: jméno žadatele (u protokolovaných firem výtah z obchodního rejstříku); účel bursovní návštěvy; vylíčení majetkových poměrů s udáním 2 pražských bank jako referencí; udání, zda žadatel byl nebo je návštěvníkem některé bursy; u firem jmenování bursovního www.securityprinting.org 6

zmocněnce pro případ povolení návštěvy bursy. Bursovní komora zkoumá žadatelovu způsobilost a je-li záhodno připustiti jej k návštěvě bursy. Zamítnutí žádosti netřeba odůvodniti. Po 6 měsících lze však žádost obnoviti. Na burse sluší rozeznávati: členy (mají býti nejméně 3 roky nepřetržitě majiteli zaplacené roční vstupenky), návštěvníky (majitelé vstupenky, kteří dosud nenabyli členství), zmocněnce (zaměstnanci osob nebo firem na burse zastoupených) a hosty (osoby, uvedené členy nebo návštěvníky bursy na denní vstupenku, která se vydává nejvýše šestkrát za pololetí). Poplatky na rok 1938 činí: roční vstupné Kč 1500, zápisné pro nové členy Kč 1500, vstupenky pro pomocné síly ročně Kč 700, vstupenky pro skontisty ročně Kč 350, denní vstupenky pro hosty Kč 20. Nájemné za 1 místo u zábradlí (pronajímaná bankám a bankovním firmám) činí Kč 4000 za 1 místo v oddělení cenných papírů, Kč 4000 za 1 místo v oddělení devis a Kč 4000 za 1 telefonní budku. Povolení záznamu akcií. Podle 9 zákona z roku 1875 stanoví ministr financí, vyslechnuv bursovní komoru, ve kterých cenných papírech lze na burse obchodovati a které papíry se znamenají v úředním listě. Dle stanov usnáší se bursovní komora o tom, zda se má určitý cenný papír ministru financí k povolení záznamu doporučiti. Podmínky pro doporučení záznamu akcií jsou: Nejkratší doba trvání u peněžních společností 2 léta, u průmyslových společností 4 léta; akciový kapitál nejméně u peněžních společností 10 mil. Kč, u průmyslových společností 2 mil. Kč; dividenda u peněžních společností nejméně 2 léta, u průmyslových společností za 3 léta. Záznamné činí u ukládacích hodnot za každý milion Kč kursové hodnoty 25 Kč ročně, u dividendových papírů za každý milion Kč kursové hodnoty 100 Kč ročně; jeho vybírání povoleno burse opět zákonem ze dne 16./12. 1926 (čís. 234 Sb. z. a n.). Zákonná pravidla bursovního obchodu. Podle zákona o organisaci burs z roku 1875 platí pro bursovní obchod tyto hlavní zásady: Za jednání bursovní jest pokládati taková jednání, která se konají ve veřejné místnosti bursovní ve stanovené bursovní době o věcech, o kterých jest dovoleno na té které burse obchod vésti a které se mohou na ní zaznamenávati. Při rozhodování právních rozepří vzešlých z jednání bursovních neplatí námitka, že se nárok zakládá na jednání diferenčním, které jest posuzovati jako sázku nebo hru. Jednání bursovní jest pokládati za jednání obchodní. Pro jednání zástavní, prolongační nebo stravní, která jsou jednáními bursovními, platí ustanovení čl. 311 všeobecného zákoníka obchodního 1) i tehdy, když jednání nevzešlo mezi kupci pro pohledávku z obapolných obchodů, a i když nebylo písemně sjednáno, že věřitel může se uspokojiti ze zástavy bez soudního řízení. 1) Citovaný článek 311 obchodního zákoníka zní: Byla-li zřízena ruční zástava mezi kupci pro pohledávku z oboustranných obchodů a bylo-li písemně ujednáno, že se věřitel může uspokojiti ze zástavy bez řízení soudního, smí věřitel, když je dlužník v prodlení, dáti zástavu veřejně prodati; smí v tomto případě, mají-li zastavené věci bursovní nebo tržní cenu, prodati je i neveřejně obchodním dohodcem, nebo není-li ho, úředníkem, oprávněným k veřejným dražbám za cenu běžnou. O vykonaném prodeji zpraviž věřitel dlužníka, pokud mu to možno, ihned; neučiní-li tak, jest povinen k náhradě škody. Bursovní vyhlášky. Veřejné vyhlášky bursovní komory dějí se vývěskou v budově bursovní. Kromě toho vydává bursovní komora týdně Věstník Pražské bursy (roční předplatné 125 Kč), který uveřejňuje vyhlášky, týkající se technických doplňků a změn v bursovním obchodě. Úřední kursovní list. Za spolupůsobení přísežných bursovních dohodců vydává pražská bursa Úřední kursovní list Pražské bursy (roční předplatné 250 Kč), v němž jsou znamenány všechny závěrky v pořadí, jak byly sjednány, a předešlý kurs, a to u hodnot ukládacích za 100 Kč nominale mimo běžný úrok, u losů a hodnot dividendových za kus včetně běžné dividendy. Sestavování kursů děje se ve skupinách, které jsou bursovní komorou přiděleny jednotlivým dohodcům. Bursovní doba. Bursovní shromáždění konají se normálně každý všední den od 11:30 do 12:30 hodin pro obchod s cennými papíry (rázem 12:30 hodin jsou stanoveny kursy) a od 12 do 13 hodin pro obchod s devisami a valutami. V sobotu je bursovní doba zkrácena a trvá pro cenné papíry od 11:30 do 12 a pro devisy a valuty od 11:30 do 12:30 hodin. Vzhledem k obchodní stagnaci zkrácena od 28./3. 1938 přechodně bursovní doba na půl hodiny takže bursovní shromáždění trvá od 11:30 do 12 hodin (místo do 12:30). Od 2. dubna 1938 zrušena sobotní bursovní shromáždění. www.securityprinting.org 7

Pravidla obchodu s cennými papíry 1) a devisami na pražské burse. Pro obchodování s cennými papíry a devisami na pražské burse jsou stanovena bursovní komorou tato hlavní pravidla (usance): Nebylo-li ujednáno výslovně něco jiného, platí všecky obchody v cenných papírech sjednané na pražské burse nebo s odvoláním na její usance za uzavřené za následujících podmínek: Obchody se liší podle způsobu vyřizování: a) na obchody k uspořádání, b) na obchody přímé. Všechny obchody, sjednané na burse v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání, pokládají se za obchody k uspořádání. Obchody, sjednané v těchto hodnotách mimo bursu, jakož i všechny obchody v ostatních hodnotách pokládají se za obchody přímé, pokud strany nesmluvily ničeho jiného. Obchody k uspořádání předávají se k uspořádání Pražské súčtovací bance. (Které hodnoty náležejí do uspořádání, oznamuje vyhláška bursovní komory a je vidno z rubriky kursovního listu "Likvidační kursy". V těchto hodnotách nejsou od 28./1. 1933 přímé obchody na burse přípustny.). Obchody přímé vyřizují strany mezi sebou přímo, bez ohledu, byly-li uzavřeny osobně nebo prostředníkem. Poukaz, aby bylo dodáno osobě třetí anebo převzato osobou třetí, jest přípustný pouze v tom případě, udá-li poukazující strana sama adresu. Tato adresa musí býti nejdéle v poslední bursovní den smluvené lhůty, nejpozději však v 10 hodin dopoledne v den dodání, doručena písemně v obchodních místnostech protější smluvní strany. Jestliže se jeví diference k tíži poukazujícího, jest tento povinen ji hned hlásiti a eventuelní rozdíl uhraditi. Nebyl-li poukaz proveden, přísluší straně smlouvě věrné právo, sjednaný obchod téhož dne na burse e x e k u č n ě realisovati (exekučně koupiti nebo prodati). Neprovedení práva exekučního znamená, že strana na pojmenování adresy netrvá. Splnění obchodů k uspořádání děje se podle předpisů uspořádacího řádu. Splnění obchodů přímých děje se dodáním efektů proti převzetí příslušné částky peněz. Co do lhůty k plnění jest lišiti: a) Obchody k uspořádání. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané na b u r s e v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání. Všechny tyto obchody jest podati v nejbližší následující den podání k uspořádání. b) Obchody za hotové. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané m i m o b u r s u v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání, jakož i všechny obchody v ostatních hodnotách, pokud strany nesmluvily zvláštní lhůtu k plnění. Obchody za hotové dlužno plniti přímo a to třetího bursovního dne po dni uzávěrky. c) Obchody na určitou lhůtu (na čas), při jejichž sjednání byla smluvena zvláštní lhůta splnění. Termínové 2) obchody v hodnotách náležejících do uspořádání vyřizují se podle uspořádacího řádu, ostatní vyřizují se následující bursovní den po dni dospělosti. Chybí-li v určeném měsíci datum, odpovídající dnu sjednání obchodu, jest obchod splatný vždy posledního dne v měsíci. (Na př. 29./2.). U slosovatelných papírů, u kterých připadá slosování na den plnění anebo následující, jest nutno provésti plnění přímých obchodů den před slosováním a obchody per arrangement ještě před slosováním k uspořádání ohlásiti. Dodání efektů nenáležejících do uspořádání provádí se tím způsobem, že d o d á v a j í c í zašle p ř e j í m a j í c í m u efekty s účtem a seznamem čísel mezi 9. a 11. hodinou dopolední do jeho obchodní místnosti anebo soukromého bytu, kde též převezme příslušnou protihodnotu v penězích. 1) Náhlé kursové poklesy v dubnu 1937, vyvolané mezinárodně-politickým neklidem a v Československu ničím neodůvodněnou psychosou obav před novou hospodářskou krisí, vynutily si i na pražské burse některá m i m o ř á d n á t e c h n i c k á o p a t ř e n í, která představují výjimku z normálních pravidel a zvyklostí bursovního obchodu. Tato opatření, která byla podle zkušeností a potřeby několikrát měněna a jsou zčásti dosud v platnosti, znamenají v podstatě omezení příliš prudkých kursových výkyvů ze dne na den (percentuelní odstupňování podle výše kursu), dále znesnadnění kontreminy (zkrácení dodacích lhůt v uspořádání a zákaz půjčování kusů) a zákaz nekontrolovatelného soukromého obchodu. Tato bursovně-technická opatření pře c h o d n é h o r á z u se nyní postupně odbourávají a nejsou proto v textu zvláště uváděna. 2) S piatností od 5./9. 1931 byl u l t i m o v ý obchod úplně zastaven a k u l i s n í na akcie Škodovky (Dříve Poldina huť, Škodovka, Křižík a Živnostenská banka.). Od 5./9. 1931 do 23./10. 1931 smělo se na burse obchodovati s hodnotami pevně zúročitelnými pouze za hotové. Obchody lhutní (termínové) a obchody prémiové s hodnotami pevně zúročitelnými jsou na burse od 5./9. 1931 výslovně zakázány (dříve byly tolerovány). Obchody prémiové a steláže. Rozeznáváme: a) jednoduchý prémiový obchod, b) dvojitý prémiový obchod. www.securityprinting.org 8

Prémie jsou v obou případech v 10:30 hod. dopoledne a příštím bursovním dnu splatné. Vyjádření o prémii musí býti podána v bursovní den předcházející dospělosti prémie, a ta nejpozději čtvrt hodiny před ukončením bursy, jinak prémie propadá, není-li ovšem kurs dotyčného papíru takový, že o druhu vyjádření nemůže býti žádných pochybností. Ve sporném případě musí prodávající o své záležitosti ihned po projití lhůty k prohlášení podati zprávu v kanceláři bursovní komory. Obchody stravné a prolongační mohou býti sjednány přímo k uspořádání na termín nebo na výpověď. Výpověď obchodu může se státi jen v den bursovní a to do 10:30 hod. dopoledne. Jestliže během obchodu nastane následkem opatření bursovní komory změna ve způsobu účtování (přirážka nebo srážka kursová dalším splacením nebo vyplacením kapitálu, vyplacením či nevyplacením kuponu atd.), zvýší nebo sníží se kurs dotyčného papíru ve stejném rozsahu. Právo odebrací. Končí-li během trvání některého obchodu lhůta k vykonání práva odebracího, platí za pravidlo, že práva má býti vykonáno. U obchodů stravných může dodávající žádati, aby přejímající převzal od něho nové akcie anebo zatímní listy proti náhradě placené částky po uplynutí lhůty odebrací. Kupující (zastavitel) může se při eventuálním dřívějším dodání nových akcií nebo zatímních listů vykonání odebracího práva vzdáti. Tato vzdání se odebracího práva musí býti oznámeno stravovateli nejpozději do 10:30 hodiny dopolední bursovního dne, předcházejícího poslednímu dnu lhůty odebrací, ústně na burse nebo doporučeným dopisem do této hodiny doručeným. U obchodů prémiových a stelážových má dodávající kusy navě emitované dodati s kusy starými za náhradu vydané částky s případnými běžícími úroky a odebírající má obé takto převzíti. Při jednoduchých prémiových obchodech může kontrahent, který má papíry převzíti, oznámiti protějšímu kontrahentovi, že se vzdává práva odebracího. Při stelážích a dvojitých prémiích může prohlásiti každý z obou kontrahentů, že se vzdává vykonání práva odebracího, měl-li by převzíti kusy staré. Nesplnění obchodu s efekty ( 14.). Nesplní-li povinný některý obchod v určený den, může druhý kontrahent u obchodů přímých: a) trvati na splnění a žádati náhradu za opožděné splnění, b) od smlouvy upustiti, c) nebyla-li splněna do 11 hodin dopoledne, ještě téhož dne obchod exekučně na burse realisovati (exekučně koupiti nebo prodati) a eventuální diferenci i s výlohami žádati. Případný přebytek ve prospěch toho, kdo závazku nedostál, patří tomuto. Exekuci vedoucí jest povinen o tom zpraviti druhého kontrahenta ještě téhož dne doporučeným dopisem a podati písemné nebo ústní oznámení bursovní komoře ( 17.). Při obchodech k uspořádání platí ustanovení uspořádacího řádu a odstoupení od smlouvy není možné. Nesplnění obchodu s devisami ( 6. devisových usancí). Nesplní-li jedna smluvní strana obchod v den určený, přísluší straně, smlouvě vyhovující, právo: a) buď se krýti exekučně na burse prostřednictvím přísežného dohadce, b) nebo ustoupiti od obchodu. Strana smlouvě vyhovující nabývá tohoto práva osmým dnem po dni plnění a pozbývá ho za šest měsíců po dnu plnění, den plnění v tyto lhůty nepočítaje. Strana smlouvě vyhovující musí oznámiti v této lhůtě druhé straně doporučeným dopisem, kterého práva hodlá použíti. Ad a) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující exekučně se krýti, musí ta oznámiti též bursovní komoře a ve svém oznámení straně liknavé poskytnouti ke splnění dodatečnou lhůtu dvou všedních dnů. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty musí dáti exekuci provésti v následujících dvou bursovních dnech. Ad b) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující ustoupiti od smlouvy, musí ve svém oznámení straně liknavé poskytnouti ke splnění dodatečnou osmi denní lhůtu. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty platí smlouva za obapolně zrušenou. Nesplní-li strana smlouvě vyhovující některou z podmínek uvedených v tomto paragrafu, jest obchod považovati za obapolně zrušený. www.securityprinting.org 9

Pro exekuční krytí platí předpisy 17. pravidel pro obchod s cennými papíry, pokud v předchozích odstavcích nejsou pozměněny. Den splnění u obchodů s volnými devisami ( 2 devisových usancí): 3. den u výplat na: Amsterodam, Berlín, Brusel, Curych, Londýn, Nový York (cable), Paříž, Vídeň 4. den u výplat na: Alexandrii (cable), Buenos Aires (cable), Budapešť, Kodaň, Milán, Montevideo (cable), Montreal (cable), Oslo, Rio de Janeiro (cable), Stokholm, Varšavu; 5. den u výplat na: Bělehrad, Gdánsko, Lisabon; 6. den u výplat na: Athény, Bukurešt, Cařihrad, Helsingfors, Kovno, Madrid, Reval (Tallin), Riga, Sofia. Pro písemné výplaty na Alexandrii platí 10, na Nový York 15, na Montreal 18, na Buenos Aires, Montevideo a Rio de Janeiro 30 poštovních dnů. Dnem splnění u obchodů s vázanými devisami stanoven od 23./4. 1932: 3. den u výplat na Berlín a Budapešť; 4. den u výplaty na Vídeň; 1) 8. den u výplat na Athény, Bělehrad, Tallin, Rigu a Sofii. Ve všech předchozích lhůtách jest den uzávěrky započten. Záznam kursů vázaných devis v říjnu 1936 úplně zastaven. 1) Od 6. září 1935 dočasně změněno takto: Protihodnota za vázanou výplatu na Vídeň je splatna třetí den po sjednání obchodu; obchody s vázanou výplatou na Vídeň budou však Národní bankou Československou splněny jen v mezích částek, docházejících na její zvláštní účet u Rakouské národní banky. Vyhlášení insolvence. Insolvenci návštěvníka bursy vyřkne pražská bursovní komora: a) oznámí-li návštěvník bursy sám, že jest insolventním, b) je-li dosti ověřených okolností, z nichž insolvence vysvítá, c) oznámí-li Pražská súčtovací banka bursovní komoře, že nebyla zaplacena diference. Byla-li prohlášena insolvence, nemůže druhý z kontrahentů od smlouvy odstoupiti, nýbrž jest povinen, veškeré s insolventem ujednané a nevyřízené obchody ke dni splatnosti exekučně krýti. Jedná-li se o prémiový obchod a exekuční úhradu nelze provésti stejným obchodem k téže lhůtě a za týž kurs, považuje se obchod za ihned splatný. Po vyhlášení soudního konkursu jest možno postupovati pouze dle konkursního řízení. Zvláštní ustanovení. Při dodání cenných papírů, s nimiž se obchoduje v procentech jmenovité hodnoty, účtují se vždy běžné úroky dle ustanovení, bursovní komorou vyhlášených, při čemž se měsíc počítá za 30 dnů. Nebyl-li kupon cenného papíru vyplacen, nesmí býti odstřižen, dokud to bursovní komora nevyhlásí. Výše uzávěrek u cenných papírů. A. Jedna uzávěrka u papírů jednaných za kus činí zpravidla 25 kusů. Výjimkou stanovena jest bursovní uzávěrka takto: 10 kusů: Akcie společností Národní banka Československá, Pražská paroplavební společnost, Severní dráha Ferdinandova, Cukrovary Schoeller a spol., Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol., Báňská a hutní společnost, Lihový průmysl v Mor. Ostravě, Chorvatsko-Slavonský cukrovar v Osijeku, (od 21./3. 1936) Továrny na střelivo dříve Sellier a Bellot a (od 3./5. 1937) Západočeské továrny kaolinové. 50 kusů: L o s y Československého Červeného kříže a Rakouského Červeného kříže. 125 kusů: Pětiny československých státních stavebních losů. B. U papírů, jednaných podle hodnoty jmenovité činí bursovní závěrka Kč 10.000, K 10.000, zl. r. m. 5 000, zl. m. k. 5 000, zl. ve zlatě 5 000, marek 10.000 nebo franků (lir) 12.500 podle toho, na jakou měnu hodnota jmenovitá zní. Výjimkou stanovena jest výše závěrky následujících papírů takto: K 10.200, zl. 5.100 nebo marek 10.200: Obligace, jichž jmenovitá hodnota jest dělitelna třemi; www.securityprinting.org 10

Kč 15.000: IV. československá státní půjčka, 3 % dluhopisy vydané za válečné půjčky; Kč 37.500: Velké kusy IV. státní půjčky, velké kusy 3 % dluhopisů, vydaných za válečné půjčky; Kč 20.000: Pojizerská zemská půjčka elektrisační, Východočeská zemská půjčka elektrisační (5 %ní); Kč 12.500: 4 % dříve markové priority Košicko-Bohumínské dráhy z let 1889 a 1891. Není-li jinak ujednáno, jsou u všech bursovních hodnot dodatelny kusy do výše jedné bursovní uzávěrky. Kusy, znějící na částku vyšší jedné bursovní závěrky, mohou býti dodány ve všech případech jen za souhlasu strany přejímající. Toto omezení neplatí však pro československou unifikační půjčku. Pravidla soukromého eskontu státních bonů. S platností od 1./2. 1930 jsou úředně znamenány sazby soukromého eskontu státních bonů, který lze ujednati nejméně ve výši 5 mil. Kč. Sazba platí pro bony se splatností 42-90denní; kratší splatnosti nutno zvlášť ujednati. Obchody jest plniti v příští den po dni jich sjednání. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba se stanoví ve 12 hodin a to vždy jen na základě uskutečněného obchodu. Nominelní sazba není přípustna. Pravidla soukromého eskontu obchodních směnek. S platností od 1./2. 1930 jest na burse znamenán soukromý eskont obchodních směnek, splatných ode dne dodávky v 60-92 dnech, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Dodatelny jsou pouze akceptované směnky v kusech po nejméně Kč 10.000 a nejvýše Kč 1,000.000, splatné na místech bankovních (t. j. na místech, kde je sídlo nebo pobočka Národní banky Československé). Domicilované směnky lze dodati jen tehdy, má-li akceptant své bydliště či sídlo firmy v tuzemsku. Na delší lhůty, které nutno zvláště ujednati, jsou dodatelny pouze směnky splatné za 92-183 dny. U směnek mimopražských jest počítati úroky posledních 10. dnů platnou sazbou Národní banky Československé pro eskont směnečný. Stane-li se příjemce eskontované směnky insolventním, je strana, která směnku dala do oběhu, povinna vyplatiti směnku za úrokovou sazbu svého času čítanou, nejvýše však za úřední sazbu bankovní v den výplaty, a nahraditi zpáteční výlohy. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin. Pravidla soukromého lombardu cenných papírů, platná od 5./10. 1934. Soukromým lombardem cenných papírů bez zvláštního označení rozumí se zápůjčka na československé státní půjčky s úrokovými kupony, znamenané v úředním kursovním listě pod písmenem A. Soukromý lombard lze sjednati nejméně ve výši 200.000 Kč v částkách dělitelných 10.000 Kč a zpravidla na dobu 15-, 30.-, 60- a 90denní, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Připadne-li poslední den lhůty na den, který není dnem bursovním, prodlužuje se lhůta do příštího bursovního dne. Lombard lze uskutečňovati pouze mezi peněžními ústavy a mezi peněžními podniky (čl. LII. zákona z 21. IV. 1932 č. 54 Sb. z. a n.) a spořádá jej Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze, u kterého jest obchody plniti v druhý bursovní den po dni jich sjednání. Zápůjčky se poskytují nejvýše do 75 % kursovní hodnoty. Výměna zastavených cenných papírů po dobu trvání zápůjčky za jiné cenné papíry není přípustna. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12:15 hodin; nedošlo-li k sjednání lombardu, vyznačí se sazba úroků z nabízeného úvěru (X). Pravidla soukromého eskontu kuponů československých státních půjček. S platností od 2./1. 1936 jest na burse znamenán soukromý eskont kuponů československých státních půjček (skupina A a B úředního kursovního listu a kupony státních pokladničních poukázek). Zápůjčky lze sjednati od 50.000 Kč do libovolné výše na dobu 15-180 dnů před splatností kuponu, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Obchody uspořádá Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin. Dohodné činí 1 / 40 z obnosu zápůjčky, nejméně Kč 2.- a platí je strana. která dává kupony v eskont, tudíž přijímá peníze. Obchodní dohodci (sensálové). Jednání bursovní zprostředkují dle 7 bursovního zákona z roku 1875 přísežní obchodní dohodci (sensálové), o nichž platí předpisy zákona ze 4./4. 1875 (čís. 68 ř. z.). K dosažení místa sensála se vyžaduje, aby žadatel byl československým státním občanem, 24 let stár, bezúhonného života a aby byl ve volné správě svého jmění. 1) Žadatel musí vykonati zkoušku www.securityprinting.org 11

obchodně-dohodčí, jež se koná před bursovní komorou za předsednictví bursovního komisaře. Jmenování dohodce provádí se usnesením bursovní komory, podléhajícím schválení zemského úřadu. Dozor nad bursovními dohodci vykonává bursovní komisař, kterému přísluší právo nahlédnouti do obchodních knih a právo pořádkových pokut proti sensálům. Pro těžší provinění může býti sensálům uložen trest disciplinární na základě disciplinárního šetření před zvláštní disciplinární komisí bursovní komory za předsednictví bursovního komisaře. Sensálové provádějí udělené jim příkazy anonymně a to tak, že počet koupených a prodaných uzávěrek v tom kterém papíře musí se při uspořádání u sensála vždy krýti. Sensál ručí Pražské súčtovací bance subsidiárně za veškeré nesplněné závazky stran, které ve svém podání jmenoval jako kupující a prodávající. Je proto oprávněn, přijímá-li příkaz od strany, jež se mu nezdá dosti dobrou, vyžádati si od ní přiměřené krytí. Každý sensál složí při nastoupení kauci Kč 100.000, z níž se hradí v prvé řadě případné jeho nesplněné závazky. Ze zprostředkovaných obchodů náleží sensálům t. zv. dohodné (courtage), jehož sazbu stanoví bursovní komora a schvaluje zemská správa politická. Courtage (poplatek sensálům) činí toho času: Při obchodech : Z každé strany : Státními papíry 1/4 (čtvrtina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.25 z jedné uzávěrky Ostatními ukládacími hodnotami a losy 1/2 (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 2.50 z jedné uzávěrky Dividendovými hodnotami 1/2 (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.50 z jedné uzávěrky Devisami a valutami 1/20 (dvacetina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty V soukromém eskontu: 2) státních pokladničních bonů 1/40 z jmenovité hodnoty obchodních směnek 1/20 ze směnečného peníze V soukromém lombardu: 2) 1/40 z obnosu půjčky 1) Podle článku 69 zákona ze 4./4. 1875 nesmějí sensálové na vlastní účet ani bezprostředně, ani prostřednictvím, ani jako komisionáři žádných obchodních jednání uzavírati za splnění jimi zprostředkovaných obchodů se zavazovati nebo zaručovati, při čemž však případné obchody jimi uzavřené zůstávají platnými. 2) Dohodné platí strana. která dává zboží, tudíž přijímá peníze. Rozhodčí soud. Spory vzniklé z bursovních obchodů sjednaných na Pražské burse pro zboží a cenné papíry náleží před rozhodčí soud této bursy, jestliže strany neujednaly písemně jiného 1). Předpisy o rozhodčím soudu jsou v rámci bursovního zákona z roku 1875 (čís. 67 ř. z.) obsaženy v článcích XIII až XXVII uváděcího zákona k civilnímu řádu soudnímu z 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a na jich základě vydaných stanovách bursy. Spory lze zahájiti u rozhodčího soudu pouze cestou řádné žaloby, která má býti podána ve 2 stejnopisech a má obsahovati: 1. jména a bydliště obou sporných stran; 2. označení žalobního předmětu; 3. vylíčení skutkové podstaty; 4. určitý žalobní návrh. V žalobě musí žalující strana jmenovati jednoho nebo dva rozhodce a dva náhradníky ze sboru rozhodců. Žalobní poplatky u rozhodčího soudu činí: při hodnotě sporného předmětu do Kč dvoutisíc Kč 100, za každý další tisíc Kč do Kč stotisíc 20 Kč, za každý další tisíc přes Kč stotisíc 10 Kč, při čemž každý započatý tisíc počítá se za celý. Ve sporech, kde aspoň jedna strana je členem nebo návštěvníkem bursy, platí se poplatek poloviční. Polovice žalobního poplatku se vrací, byla-li žaloba před ustanovením roku k ústnímu líčení vzata zpět. Všichni rozhodcové musí před nastoupením svého úřadu, který je funkcí čestnou, složiti u obchodního soudu v Praze přísahu. Sbor rozhodců sestává toho času z následujících členů: Sbor rozhodců (funkční období 1937, 1938, 1939): František Arnoldt, Leo Arnstein, Ota Arnstein, JUDr. Bedřich Bach, Jan Balihar, Josef Barhoň, Ladislav Bednář, JUDr. Josef Beneš, Otto Bermann, Ferdinand Bouda, Artur Brod, Karel Budiš, Jaromír Citta, Inž. Oskar Čermák, Arno Ehrlich, Ludvík Eisenschimmel, Karel Eisler, František Fischer, Arnošt Fischl, Oskar Fleissig, Otto Fried,František Frıhlich, Felix Goller, Štěpán Haurowitz, Rudolf Hecht, Jiří Herrmann, Arnošt Hoffmann, Vladimír Holub, Václav Hrabánek. Antonín Kadlec, Karel Kaufmann, Oskar Kaufmann, Robert Klaus, Rudolf Konrád, Václav Košek, Ladislav Krátký, Josef Kraus, Eugen Kubinzky, JUDr. Václav Kubr, JUDr. Max Lasch, Max Lichtenstein, JUDr. Jan Nechutný, Rudolf Němota, Antonín Nosek, Jaroslav Novotný, Bedřich Offer, Inž. Leo Perutz. Jaroslav Petr, Rudolf Piek, JUDr. Ivan Pour, Ferdinand Přibyl, Hanuš Resek, Bedřich Rulf, Jan Ruml, Leopold Selig, Pavel Schick, Mag. Ph. Antonín Snížek, Arch. František Sobotka, Karel Vítězslav Spitz, JUDr. František Sprinzels, František Stadler, Emil Storza, Karel Svoboda, František Škoda, Pavel Theimer, JUDr. Josef Trčka, Norbert Turnauer, Emil Turnovský, Josef Tůma, Vilém Vodvarzka-Kubinzky, Ferdinand Vogel, Josef Weimann, František Weisl, Rudolf Weiss, Jiří Wiener, Emanuel Zvolský. Rozhodcové k burse nenáležející. *) (Sporné strany, jež nejsou členy nebo návštěvníky této bursy, mají též právo voliti rozhodce, uvedené v následujícím seznamu): inž. Adolf Brožovský, Zdeněk Engelmann, Jaroslav Gleich, František Hoffman, Gustav Humberger, inž. Richard Jerie, Hynek Kettner, Josef Konečný, Eduard Novák, Ludvík Novotný-Bahlsen, Oskar Pollak, inž. Vladimír J. Rott, Bedřich Schiller, Oskar Stern, František Vítek. *) Jmenovaní Obchodní a živnostenskou komorou v Praze na rok 1938 podle článku XVI. zákona ze dne 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a ministerského nařízení ze dne 11./2. 1896 (čís. 2,8 ř. z.). 1) Rozhodčímu soudu bursovnímu přísluší též rozepře z kupních směnných, půjčovních, komisionářských, jednatelských a podobných obchodů se z b o ž í m sjednaných mimo bursu, počítaje v to též obchody pojišťovací, nákladní a dopravní, pokud obchody tyto souvisí s obchodem se zbožím vůbec a lze je pokládati za obchody se zbožím, avšak toliko za těchto předpokladů: 1. je-li každá sporná strana buďto orgánem veřejné správy nebo obchodní společnosti, výdělkovým nebo hospodářským společenstvem, členem nebo návštěvníkem některé bursy anebo osobou, zabývající se z povolání výrobou, obchodem nebo zpracováním movitých věcí jež jsou předmětem sporného obchodu; 2. vztahuje-li se obchod, který jest předmětem sporu před rozhodčím soudem, na zboží, s nímž jest dovoleno na této burse obchodovati; 3. podrobí-li se obě strany při sjednání nebo před provedením obchodu písemnou smlouvou o rozsudím výroku rozhodčího soudu; protokolovaní obchodníci, jakož i členové nebo návštěvníci některé bursy podrobeni jsou rozhodčímu soudu Pražské bursy již tím, že přijali bez námitky závěrečný list, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty rozhodčím soudem Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Cizozemci jsou rozhodčímu soudu bursovnímu podrobeni již přijetím bez námitky závěrečného listu, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty tímto rozhodčím soudem. www.securityprinting.org 12

Bursovní fond a finanční hospodářství pražské bursy. Prostředky k udržování provozu bursy opatřuje si pražská bursa podle stanov: a) výtěžkem bursovního fondu; b) poplatky za bursovní vstupenky; c) příspěvkem akciových společností a úvěrních spolků k bursovnímu fondu (záznamným); d) jinakými příjmy. Bursovní fond, který byl během trvání bursy nastřádán, ručí za stávající i budoucí majetkoprávní závazky bursy. Bursovní komora volí každoročně ze svého středu finanční komisi, která sestavuje pro příští rok preliminář příjmů a výdajů a činí bursovní komoře návrhy na výši vstupného a poplatků, jakož i jiné návrhy na úhradu výdajů. Nejpozději v únoru každého roku sestavuje pak finanční komise uzávěrku za uplynulý rok a předkládá ji bursovní komoře ke schválení. Bursovní obraty. O rozsahu obchodu na pražské burse poučují následující obratové cifry: Rok Bursovní obraty na pražské burse: Ukládačky Akcie Celkem Počet uzávěrek Hodnota v mil. Kč Počet uzávěrek Hodnota v mil. Kč Počet uzávěrek Hodnota v mil. Kč 1925 93.136 870 229.244 3.377 392.380 4.247 1926 274.210 2.658 257.249 2.657 531.459 5.315 1927 464.928 5.347 433.392 7.999 898.320 13.346 1928 416.197 4.947 386.952 9.421 803.149 14.368 1929 284.730 3.201 366.362 10.564 651.092 13.765 1930 369.032 4.239 189.084 4.558 558.116 8.797 1931 393.696 4.102 182.808 3.424 576.504 7.526 1932 188.208 1.647 118.934 1.343 307.142 2.990 1933 122.116 1.050 133.388 1.877 255.504 2.927 1934 248.272 2.155 155.894 2.250 404.166 4.405 1935 869.378 8.097 226.474 4.255 1,095.852 12.532 1936 666.934 6.535 555.902 11.549 1,222.836 18.804 1937 207.550 1.824 660.874 14.275 868.424 16.099 1936 1 ) 462.544 4.632 255.912 4.922 718.456 9.554 1937 1 ) 97.622 828 462.478 10.270 560.100 11.098 1938 1 ) 157.910 1.349 114.272 1.972 272.182 3.321 1 ) Obraty za první pololetí (1./1.-30./6.). Středoevropská bursovní dohoda. Z podnětu vídeňské bursy vznikla v roce 1928 dohoda burs středoevropských států, která má za účel na každoročních společných zasedáních řešiti vzájemně záležitosti společného zájmu, zvláště pak usnadňovati arbitrážní obchod s papíry, znamenanými současně na několika bursách. Členem dohody jsou bursy v Budapešti, Bukurešti, Lublani, Praze, ve Vídni a v Záhřebu. Od roku 1931 se zasedání nekonalo. Členové uspořádacího oddělení Pražské súčtovací banky: (Podle stavu z června 1938.) Agrární banka československá Moravec E., Praha Anglo-Československá a Pražská úvěrní banka Moravská banka Banka československých legií Moravská lidová banka Banka pro obchod a průmysl dříve Länderbanka Nepasický Kamil, Hradec Králové Beznoska Miroslav Praha Neubert František JUDr., Dvůr Králové Bloch Max, Praha Občanská záložna v Libni Centralbank der deutschen Sparkassen Občanská záložna ve Vršovicích Česká banka Obchodní úvěrní ústav v Praze Česká banka Union Petschek a spol., Praha Česká eskomptní banka a úvěrní ústav Pichler Jiří, Praha Česká průmyslová banka Poštovní spořitelna, Praha Českoruský úvěrní ústav, Praha Prokop & Bouda, Praha Československá diskontní banka Rais B., Praha Československá obchodní banka Řeznicko-uzenářská banka Československý reeskontní a lombardní ústav, Praha Selig I. G., Praha Deutsche Agrar- und Industriebank Skála Rudolf, Praha Hašek a spol., Praha Spořitelna Česká, Praha Hrabánek V. a spol., Praha Svaz záložen, Praha Hypoteční a zemědělská banka moravská, Brno Šimek Jaroslav, Praha Hypoteční banka Česká Turnovský Emil, Praha Janoš Vilém, Praha Ústřední banka čsl. spořitelen Jirkovský Karel, Praha Ústřední jednota hospodářských družstev z s. s r. o. Junek a spol., Praha Vlasák L. & V., Praha Klecanda a Melichar, Praha Všeobecná družstevní banka www.securityprinting.org 13

Klepetář Berthold, Praha Wiener Leopold, Praha Kreditanstalt der Deutschen, z.s. s r.o. Wolf V. a spol., Praha Lidová záložna, Praha Záložna Vinohradská Masopust & Müller, Praha Zemská banka Městská spořitelna na Kr. Vinohradech Živnostenská banka Městská spořitelna Pražská M i m o t o v š i c h n i s e n s á l o v é p r o o b c h o d c e n n ý m i p a p í r y a d e v i s a m i. www.securityprinting.org 14

UKLÁDACÍ PAPÍRY OFICIELNĚ ZNAMENANÉ A. ČESKOSLOVENSKÉ SÁTNÍ PŮJČKY Kuponová daň a zákonné snížení úroků. 1. Zákonem z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.), vydaným v rámci opatření ke snížení úrokové míry, byla zavedena daň kuponová z úroků vnitřního státního dluhu, spočívajícího na zákonných zmocněních z doby před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, pokud splatnost úroků nastala po tomto dni. Daň činí 16⅔ % a vybírá se srážkou při výplatě úroků, takže prakticky snižuje úrokový výnos o 1/6. Dani výjimečně nepodléhají úroky ze státních pokladničních bonů a úroky z pokladničních poukázek vydaných po 31./12. 1933, i když spočívají na zákonných zmocněních z doby před 24./3. 1933. Daň kuponová nevztahuje se vůbec na úroky státního dluhu zahraničního a na úroky dluhů vnitřních, spočívajících na zákonných zmocněních z doby po 24./3. 1933. 2. Vládním nařízením z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.) byly úroky vnitřního státního dluhu založeného sníženy o 10 % z částek skutečně vyplácených, takže u úroků, podléhajících již dani kuponové, činí srážky celkem 25 %. Snížení platí od 1./1. 1936; úroky za dobu do 31./12. 1935 vyplatí se bez nové srážky, i když jsou splatny později. V dalším jest u všech titrů uvedena vždy vedle jmenovité míry úrokové v závorce též skutečná míra úroková, po obou zmíněných srážkách. Umořování vnitřního státního dluhu. Zákonem z 21./3. 1933 (č. 48 Sb. z. a n.) bylo na dobu od 24./3. 1933 do 31./12. 1934 zastaveno pravidelné umořování vnitřního státního dluhu založeného a částečně nahrazeno vzetím z oběhu dluhopisů, složených na vyrovnání daňových nedoplatků v souvislosti s upisováním půjčky práce. U stavebních losů byly zastaveny jen tahy umořovací, nikoli výherní. Finančními zákony na léta 1935 a 1936 byl odklad umořování prodloužen dále do konce roku 1936 a do rozpočtu vložena vždy paušální částka 150 mil. Kč na úmor volným nákupem státních papírů z trhu, kromě úhrady na pravidelný úmor půjčky práce. Zákonem z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) byla úprava umořování půjček, které podléhají výměně za unifikační půjčku, ale vyměněny nebudou, vyhrazena zvláštnímu pozdějšímu zákonu; umořování půjček, na něž se výměna nevztahuje, má býti obnoveno podle starých umořovacích plánů, prodloužených o dobu odkladu, od roku 1938, vyjímajíc stavební losy, jichž umořování bylo obnoveno již 1./2. 1937. Unifikace vnitřního státního dluhu. Podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) mají býti dosavadní vnitřní státní půjčky s nominálním zúročením vyšším než 3½ % vyměněny za unifikační půjčku, vydanou v 5 různých typech. Výměna jest dobrovolná, avšak majitelé, kteří si výměny nepřejí, byli podle vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936 (č. 138 Sb. z. a n.) povinni složiti dluhopisy ve lhůtě do 30./5. 1936 do vázané úschovy u poštovní spořitelny, jinak se předpokládal souhlas s výměnou. Dluhopisy takto složené (podle stavu z června 1938 jen 50,736.250 Kč jmenovité hodnoty z celkové sumy vyměňovaných půjček 20.600,518.500 Kč nominale) pozbyly sirotčí jistoty a jejich konečná úprava jest vyhrazena zvláštnímu zákonu. Výměna byla zahájena podle vyhlášky ministra financí z 14./9. 1936 (č. 253 Sb. z. a n.) dnem 26./9. 1936, kterýmžto dnem byla také zavedena unifikační půjčka na pražskou bursu a zrušen zároveň záznam půjček vyměňovaných (jejich přehled viz na str. 48-49). Kupony vyměňovaných půjček dospívající po počátku úrokování půjčky unifikační se již nevyplácejí. Pro výměnu stanovena jest propadná lhůta 15 let. Unifikační půjčka z roku 1936. Vydána podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) a vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936 (č. 138 Sb. z. a n.) k výměně dosavadních vnitřních státních půjček s nominálním úročením nad 3,5 % (celkem 52 druhů s nominale 20.600,518.500 Kč). Může býti vydávána také za účelem splacení nebo výkupu nevyměněných půjček vnitřních (na př. půjček nejníže zúročitelných, nepojatých do unifikace), státních pokladničních poukázek a jiných státních dluhů. Podle zákona z 8./4. 1938 (č. 77 Sb. z. a n.) může býti vydávána k provedení všech zákonných úvěrových zmocnění. www.securityprinting.org 15

Vydána v 5 druzích, z nichž jsou 4 umořitelné v letech 1938 až 1987, jeden druh jest neumořitelná renta. Všechny druhy vydány v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s pololetními kupony. Úroky vyplácejí se beze všech srážek. Dluhopisy druhů umořitelných jsou rozvrženy do 4000 stejně velikých serií, z nichž každého roku bude slosován počet, který vyplývá z umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Vylosované dluhopisy jsou splatny 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Ministr financí jest zmocněn umořování kdykoliv zesíliti a to také volnými nákupy s trhu pod jmenovitou hodnotou nebo neumořenou část emise kdykoli po tříměsíční výpovědi dílem nebo zcela splatiti. Kromě kusů pravidelných byly vydány u všech druhů k ulehčení výměny i zvláštní k u s y z l o m k o v é bez kuponů po 50, 100, 200, 250 Kč, které mohou býti do konce roku 1946 vyměněny za kusy pravidelné s běžným kuponem, budou-li předloženy v dostatečném počtu; při tom se vyplatí v hotovosti i úroky ode dne, kdy počalo úrokování kusů pravidelných. V letech 1947-1951 děje se výměna za kusy pravidelné jen s běžným kuponem. Do konce roku 1951 nevyměněné zlomkové dluhopisy propadnou bez náhrady. Úroky promlčují se v 6 letech, kapitál v 30 letech po dni splatnosti. Všechny druhy unifikační půjčky jsou znamenány na pražské burse od 26./9. 1936, kterýmžto dnem byla zahájena výměna dosavadních státních půjček. 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise A (únorová), umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 6 % IV. státní půjčky, 4½ % premiové půjčky, 6 % elektrisační půjčky z 1921 a 5 % půjčky práce v celkové přejímací hodnotě 5.456,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím ke splacení nebo ke konversi pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů. Kupony 15./2. a 15./8. Úrokování počíná 15./8. 1936, první kupon splatný 15./2. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./5., vylosované dluhopisy splatny 15./8. téhož roku. První slosování se konalo 15./5. 1938. Oběh koncem 1937: 6.539,577.900 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 97.10; 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do 30./6.): 97.40. 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise B (květnová), umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 6 % moučné půjčky, 6 % investiční půjčky z 1921, 5 % investiční půjčky z 1923, 6 % konversní půjčky z 1923 a 6 % konsolidační půjčky v celkové přejímací hodnotě 5.832,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím ke splacení nebo ke konversi pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů. Podle vládního nařízení z 11./11. 1936 (č. 278 Sb. z. a n.) vydáno asi 665,000.000 Kč k výměně domácího bloku 8 % zahraniční půjčky. Kupony 15./5. a 15./11. Úrokování počíná 15./11. 1936, první kupon splatný 15./5. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./2., vylosované dluhopisy splatny 15./5. téhož roku. První slosování se konalo 15./2. 1938. Oběh koncem 1937: 6.564,834.500 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 97.10, 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do. 30./6.): 97.40. 3¾ (3¾) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 5 % (původně 5½ %) IV. státní půjčky, 5 % konversní a investiční půjčky dráhy Ústí-Teplice, 5% prioritních obligací dráhy Ostrava-Frýdlant, 5 % investiční půjčky z 1931, 5 % půjčky z 1928, 5 % železničních náhradních dluhopisů lit. E a 5¼ %, železničních náhradních dluhopisů lit. F v celkové přejímací hodnotě 2.553,000.000 Kč. Kupony 15./4. a 15./10. Úrokování počíná 15./10. 1936, první kupon splatný 15./4. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to slosováním. Slosování se koná 15./7., vylosované dluhopisy splatny 15./10. téhož roku. První slosování se konalo 15./7. 1938. Oběh koncem 1937: Kč 2.393,362.600. Kurs na pražské burse 1936: 85.65, 1937: 85.65, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 85.65, nejnižší 85.60, poslední 85.60. 3 (3) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987. Vydána k výměně 4 % (původně 5 %) IV. státní půjčky, 4 % půjčky k nabytí akcií dráhy Košice- Bohumín, 4 % železničních náhradních dluhopisů lit. C a náhradních dluhopisů lit. D, 4 % a 4½ % umořitelné náhradní renty, 4 % priorit dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald I., II. a III. emise, 4 % priorit Společnosti moravských místních drah z 1900 (Mutěnice-Kyjov), 4 % prioritních obligací místních drah www.securityprinting.org 16

Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Domažlice-Tachov, Německý Brod-Žďár-Tišnov, Kostelec-Telč, Německý Brod-Humpolec, Vsetín-Velké Karlovice, Moravské Budějovice-Jemnice, Strakonice- Vimperk, Vodňany-Prachatice, Sdružených pošumavských místních drah. 4 % prioritních akcií Sdružených pošumavských drah a dráhy Německý Brod-Humpolec, 4 % půjčky Buštěhradské železnice, v celkové přejímací hodnotě 3.714,000.000 Kč. Kupony 15./3. a 15./9. Úrokování počíná 15./9. 1936, první kupon splatný 15./3. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to slosováním. Slosování se koná 15./12., vylosované dluhopisy splatny 15./3. následujícího roku. První slosování se konalo 15./12. 1937. Oběh koncem 1937: 3.334,923.100 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 70.45, 1937: nejvyšší 71.20, nejnižší 70.75, poslední 71.10, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 71.10, nejnižší 71, poslední 71.05. 3 (3) % unifikační neumořitelná renta. Vydána k výměně 4 %, 4.2 %, 4½ % náhradní renty, 4 % prioritních akcií místních drah Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov, Rakovník-Mladotice, Zadní Třebaň-Lochovice, Světlá-Ledeč-Kácov v celkové přejímací hodnotě 3.148,000.000 Kč. Kupony 15./6. a 15./12. Úrokování počíná 15./12. 1936, první kupon jest splatný 15./6. 1937. Oběh koncem 1937: 2.510,478.250 Kč. Kurs na pražské burse 1936: 65.85, 1937: nejvyšší 65.90, nejnižší 65.85, poslední 65.90, 1938 (do 30./6.): 65.90. Půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. Vydána podle zákona z 29./5. 1936 (č. 142 Sb. z. a n.) k účelům obrany státu ve dvou typech, jednak v 4.5 % dluhopisech normálních, jednak v 3 % dluhopisech se zvláštními daňovými výhodami. Upisovací lhůta 8./6.-11./7. 1936, upisovací kurs obou typů 97. Oba druhy vydány v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s kupony 15./4. a 15./10. První kupon 15./10. 1936. Úroky osvobozeny jsou od daně rentové a vyplácejí se beze všech srážek. Za účelem úmoru rozvrženy jsou dluhopisy obou druhů do 4000 serií stejně velikých, z nichž každého roku bude vylosován počet, který vyplývá z umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Slosování se koná 15./1., vylosované dluhopisy jsou splatny 15./4. jmenovitou hodnotou. Ministr financí může umořování kdykoli zesíliti a to i volnými nákupy z trhu pod jmenovitou hodnotou neb neumořenou část emise po tříměsíční výpovědi dílem nebo zcela splatiti. 4.5 (4.5) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. U psáno asi 2.285,000.000 Kč. Dluhopisů má býti použito částečně i k placení vojenských dodávek, takže celkem se počítá s emisí 2.928,000.000 Kč. Oběh koncem 1937: 2.391,289.000 Kč. Kurs 1936: nejvyšší 97.25, nejnižší 95.75, poslední 96.375; 1937: nejvyšší 98, nejnižší 96.10, poslední 97.25; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 97.40, nejnižší 97.275, poslední 97.40. 3 (3) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987. Úroky 3 % dluhopisů jsou osvobozeny od daně důchodové a nemusejí býti uváděny v přiznání k této dani, ať jde o původního upisovatele nebo pozdějšího majitele. Pouze původním upisovatelům náležely dvě další výhody daňové. Jednak byla s úpisem spojena daňová amnestie, nevázaná na opravu neb doplnění nesprávných neb neúplných přiznání; záležela v osvobození zatajených příjmů a výtěžků, použitých k úpisu, od dodatečného podrobení přímým daním a dani obratové za léta 1935 a předchozí a ve vyloučení trestního řízení pro zkrácení těchto daní. Dále mohli poplatníci, kteří přímé daně za léta 1927-1934 zaplatili, kteří však proti předpisu podali odvolání v den účinnosti zákona ještě nevyřízená, dosáhnouti dobropisu ve výši naříkané částky, nejvýše 25 % naříkaného předpisu, upsali-li 3 % dluhopisy v této výši a odvolání vzali zpět; dobropisu se použilo k zaplacení daní za léta 1935 a pozdější. Oběh koncem 1937: 1.268.901.500 Kč. Kurs 1936: nejvyšší 83.875, nejnižší 76.625, poslední 78.375; 1937: nejvyšší 80.25, nejnižší 71, poslední 76.975; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 77.75, nejnižší 75, poslední 75.50. www.securityprinting.org 17

3.5 (2.625) % IV. státní půjčka neslosovatelná, vydaná za účasti československých majitelů válečných půjček rakouských a uherských. IV. státní půjčka byla vydána dle zákona z 24.16. 1920 (čís. 417 Sb. z. a n.) a prováděcích nařízení ministra financí z 27./17. 1920. (čís. 454 Sb. z. a n.) a 14./8. 1920 (čís. 489 Sb. z. a n.) ke krytí rozpočtového schodku za rok 1920 a ke konversi dřívějších úvěrů (1919 a 1920) na podkladě rakouských a uherských válečných půjček, které se československý stát uvolil převzíti do 75 % jmenovité hodnoty, jestliže majitel upsal tutéž položku v hotovosti. Při přejímání válečných půjček byli rozlišováni majitelé: a) privilegovaní (spořitelny, záložny, družstva, pojišťovny, obce, okresy, zemské ústavy, nadace, spolky, jmění sirotčí a vůbec všecky veřejně prospěšné instituce), kteří obdrželi za každých složených 100 K válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech, slosovatelných, zúročitelných v prvních 5 letech 5 %, v dalších 10 letech 4½ %, od 1./1. 1936 4 %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v hotovosti, za které se obdržely slosovatelné dluhopisy, zúročitelné 6 %; b) neprivilegovaní (všecky ostatní osoby fysické anebo nefysické), kteří obdrželi za každých složených 100 K válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech rentových, neslosovatelných, zúročitelných 3½ %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v hotovosti, za které se obdržely dluhopisy slosovatelné, zúročitelné v prvních 15 letech 5½ %, od 1./1. 1936 5 %. O dluhopisech 6 (4.5) %, 5 (3.75) % a 4 (3) %, které byly vyměněny za unifikační půjčku a jichž záznam na pražské burse byl dnem 26./9. 1936 zrušen, viz blíže na str. 48-49. Dluhopisy 3.5 (2.625) % neslosovatelné byly vydány v kusech po 37.50 a 75 Kč s kuponem celoročním k 1./1. a v kusech po 150, 750, 1 500, 3 750, 7 500, 15.000 a 37.500 s kupony půlročními k 1./1. a 1./7. Úroky nepodléhají dani rentové a promlčují se v 6 letech. Oběh titrů 3½ % koncem 1937: Kč 662,959.612.50. Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1) nejvyšší 67.75 68.60 60.85 60.15 55.75 61.70 60.20 60.25 60.25 nejnižší 63.25 57.15 54.50 46.75 49.- 55.30 60.20 60.20 60.25 poslední 67.45 58.15 59.75 49.75 55.10 60.35 60.20 60.25 60.25 1) 1938 jen do 30./6. 3.5 (2.625) % náhradní renta neumořitelná, vydaná za předválečný nezajištěný dluh. Náhradní renty byly vydány podle zákona z 22./6. 1928 (čís. 104 Sb. z. a n.) v 6 různých druzích a to jako 4.5 (3.375) % a 4 (3) % renta umořitelná v letech 1929-1953 a jako 4.5 (3.375) %, 4.2 (3.15) %, 4 (3) % a 3.5 (2.625) % renta neumořitelná. Vydávány byly výměnou jednak za prozatímní listy, jednak přímo za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských a uherských. P r o z a t í m n í l i s t y 4½ %, 4.2 %, 4 % a 3½ %, vydané dle zákona z 10./7. 1922 (čís. 250 Sb. z. a n.) a vládního nařízení z 11./12. 1922 (čís. 365 Sb. z. a n.) za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských a uherských v seriích A-L, HH a LL, svolány byly k výměně za definitivní dluhopisy náhradní renty vyhláškou ministra financí ze 17.14. 1928 (čís. 62 Sb. z. a n.) a při jejich odvedení vyplacen na ně úrok k 1./15. 1928. Výměna byla provedena dle vyhlášky ministra financí z 3./10. 1928 (čís. 169 Sb. z. a n.) a sice v poměru 100 Kč: 100 Kč. Záměna zbylých předválečných dluhopisů p ř í m o z a n á h r a d n í r e n t u jest upravena vládním nařízením z 2./5. 1929 (čís. 64 Sb. z. a n.). Propadná lhůta k přihlášení prozatímních listů i předválečných rent k výměně za náhradní rentu uplynula dnem 31./12. 1933. Podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) náhradní renty byly vyměněny - až na 3.5 % neumořitelnou rentu - za unifikační půjčku a jejich záznam na pražské burse byl zrušen dnem 26./9. 1936 (viz o nich blíže na str. 48-49). Náhradní renta 3.5 % byla vydána za prozatímní listy serie C a za 3½ % rakouskou investiční rentu vkusech po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000, 20.000 s kupony 1./5. a 1./11. Kupony se promlčí v 6 letech. Oběh koncem 1937: Kč 13,923.900. Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1) nejvyšší 68.- 68.60 60.25 60.50 54.80 62.00 62.- 62.- 62.10 nejnižší 63.25 57.40 54.15 45.25 50.25 55.10 62.- 62.- 60.25 poslední 67.65 58.15 59.75 50.75 54.80 62.00 62.- 62.- 60.35 1) 1938 jen do 30./6. www.securityprinting.org 18

3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné dodávky, slosovatelné 1935-1994. Vydány dle zákona z 9./10. 1924 (čís. 236 Sb. z. a n.) a dle vládního nařízení ze 4./4. 1925 (čís. 56 Sb. z. a n.) k úhradě pohledávek československých státních příslušníků za válečné dodávky. Pohledávky, o jichž převzetí bylo zažádati u ministerstva financí v 6měsíční lhůtě, byly honorovány v poměru K 100 : Kč 50 nominale dluhopisů. Půjčka jest vydána v kusech po 100 (lit. A), 1000 (lit. B), 10.000 (lit. C) a 20.000 (lit. D) Kč s kupony k 1./4. a 1./10. První kupon k 1./4. 1926. Umoření v letech 1935-1994 slosováním vždy 2./1. nebo bursovním nákupem pod pari. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to se celkový umořovací plán prodlužuje. Půjčka jest osvobozena od daně rentové. Stav koncem 1937: Kč 234,271.300. Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1) nejvyšší 60.- 60.75 54.55 54.- 53.75 55.40 55.05 58.75 58.10 nejnižší 54.55 50.45 49.75 48.75 48.- 50.55 54.75 54.90 58.05 poslední 59.85 51.85 52.- 49.25 50.60 54.95 54.90 58.05 58.10 1) 1938 jen do 30./6. 3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné půjčky, slosovatelné 1935-2024. Vydány dle zákona z 30./9. 1924 (čís. 216 Sb. z. a n.) a prováděcího nařízení z 13./12. 1924 (čís. 276 Sb. z. a n.) o konečné úpravě válečných půjček výměnou za válečné půjčky. Všichni majitelé válečných půjček, bydlící od 1./1. 1924 v tuzemsku a vlastnící válečné půjčky od 28./10. 1918, jejichž jmění nepřesahovalo Kč 25.000 (počítajíc v to i válečné půjčky 30 % jmenovité hodnoty), obdrželi za K 100 válečné půjčky Kč 75 odškodňovacích dluhopisů, avšak nanejvýše za K 125.000 nominale válečných půjček. Nárok na výměnu musel býti ohlášen v době mezi 15./4. a 30./6. 1925. Půjčka je vydána v kusech po Kč 37.50, 75 (kupony pouze k 1./7.), 150, 750, 1500. 3750, 7500. 15.000 a 37.500 s kupony k 1./1. a 1./7. Umoření v 90 letech počínajíc rokem 1935 nejméně 1 / 90 ročně a to buď nákupem z trhu pod pari nebo slosováním. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to se celkový umořovací plán prodlužuje. Stav koncem 1937: Kč 572,571.225. Kursy 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1) nejvyšší 59.15 59.50 53.40 52.35 50.- 53.95 53.10 57.50 56.60 nejnižší 54.50 49.85 49.- 43.25 45.- 49.- 52.85 53.- 56.55 poslední 58.65 50.60 51.25 45.50 48.80 52.90 53.- 56.55 56.55 1) 1938 jen do 30./6. Státní stavební losy, slosovatelné 1922-1946. Vydány dle zákona z 11./3. 1921 (čís. 100 Sb. z. a n.) k zaopatření kapitálu, potřebného ke státní podpoře stavebního ruchu. Celkem vydány 2,000.000 losů po Kč 500 jmenovité hodnoty 1) rozdělených v 5000 serií po 400 číslech; 40 % serií (800.000 losů) pozůstává z celých či základních losů po Kč 500 nominale a 60 % serií (6,000.000 kusů) jsou dílčí losy (pětiny) po Kč 100 nominale, označené kromě čísla losu ještě písmeny A, B, C, D a E. Los skládá se z listu obligačního a listu výherního. Dlužný kapitál výpůjčky v částce jedné miliardy Kč, bude umořen ve 25 letech, počínaje rokem 1922, každoročním vylosováním 40 milionů Kč ve 2 tazích; jmenovitá hodnota losů v tomto umořovacím slosování tažených vyplácí se doručitelům losů za 3 měsíce po tahu, spolu s úrokovou prémií 2 % za každý prošlý rok, počínajíc rokem 1922 a končíc rokem tahu. Z úrokové prémie losů, jichž splatnost nastala po 24./3. 1933, t. j. losů vylosovaných v umořovacím tahu dne 1./2. 1933 nebo později, sráží se 16⅔ kuponové daně (z celého obnosu úrokové prémie). Úroková prémie, připadající na dobu od 1./1. 1936, vyplácí se s další 10 % srážkou podle vládního nařízení z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.). Nebylli tažený los dosud vylosován též v tahu výherním, podrží jeho majitel k losu připojený výherní list a jest účasten příštích tahů výherních. Výherní tahy konají se každoročně dvakráte, současně s tahy umořovacími a roční úhrnná částka výher činí Kč 16,000.000 (Kč 8,000.000 při každém tahu); na losy v těchto tazích vylosované připadá výhra podle výherního plánu. Při každém jednotlivém, dvakráte do roka konaném tahu jsou vylosovány tyto výhry: www.securityprinting.org 19

1 výhra po 1,000.000 1,000.000 Kč 2 výhry po 500.000 1,000.000 Kč 10 výher po100.000 1,000.000 Kč 20 výher po 50.000 1,000.000 Kč 50 výher po 20.000 1,000.000 Kč 50 výher po 10.000 500.000 Kč 100 výher po 5.000 500.000 Kč 200 výher po 2.500 500.000 Kč 1000 výher po 1.500 1,500.000 Kč Celkem při každém tahu 1433 výhry = 8,000.000 Kč Při výplatě výhry sráží se v každém případě jmenovitá hodnota losu, protože tato bude, nebo již byla vyplacena při vylosování v tahu umořovacím. Umořovací i výherní tahy konají se vždy 1./2. a 1./8. Umořovací tahy 1./8. 1933 až 1./8. 1936 se nekonaly a o ně se celková doba umořovací prodlouží; mohou však býti vykonány i vedle některých tahů běžných. Jmenovité hodnoty a výhry, jakož i úrokové prémie 2) promlčí se do 30 let po dni splatnosti. Losy, požívající sirotčí jistoty, jsou osvobozeny od daně rentové a mohou býti až do 75 % výplatní hodnoty (t. j. hodnoty, která by byla vyplacena, kdyby los byl tažen v době poskytování půjčky) lombardovány u Národní banky Československé, přičemž v každém případě jest povolována půjčka do částky 100.000 Kč a v případech odůvodněných i výše. Emisní kurs losů, které byly odevzdány do veřejného rozprodeje, pohyboval se mezi 490 až 510 Kč, dle vplatního termínu. Stav půjčky koncem 1937: Kč 497.354.500. 1) Z celé emise Kč 1.000,000.000 nominale bylo prodáno v letech 1921 až 1927 (převážně v letech 1924-1927) Kč 852,564.900 nominale. Zbytek byl vylosován v umořovacích tazích dříve než byl umístěn a nepřišel proto vůbec do oběhu. 2) Úroková prémie promlčuje se podle oficielní vyhlášky v 6 letech, ale zvláštním výnosem ministerstva financí z roku 1929 byla tato lhůta pro dloužena na 30 let. Celé losy: Kursy 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 3) nejvyšší 793.50 760.50 742 705 680 760 816.50 834.- nejnižší 717.50 697.50 690 645 640 664 740.- 812.- poslední 742.50 730.- 690 656 678 760 815.- 832.- Dílčí losy: Kursy 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 3) nejvyšší 135.20 136.40 136.60 132.15 132.80 146.60 163.30 166.- nejnižší 128.50 131.80 131.30 126.50 127.50 130.40 147.- 161.50 poslední 135.- 136.10 131.80 131.30 132.80 146.60 163.20 164.- 3) 1938 jen do 30./6. www.securityprinting.org 20