informace pro uživatele GeoWeb ArcGIS 9.2 software ESRI a Leica Geosystems Využití ArcIMS 2 20 06
o b s a h úvod GIS a internet 2 téma Adresní místa budov v České republice 3 GeoWeb: vize globální spolupráce 7 Využití ArcIMS na krajských úřadech České republiky 9 software Návrat umění do kartografie ArcGIS 9.2 přináší kompletní řešení 22 Co najdete nového v ERDAS IMAGINE 9.0 27 tipy a triky ArcPad 7 a S-JTSK 28 ArcSketch 1.0 29 Google SketchUp free nástroj pro modelování objektů pro ArcGIS 3D Analyst 29 Zdroje informací 30 GIS ve světě Zaměřeno na ArcIMS ve službě občanům 30 představujeme 3. místo v soutěži Geoaplikace roku 2005: Analýza rizikovosti produktovodu na životní prostředí 31 zprávy Ohlédnutí za ISSS 2006, 9. ročník studentské soutěže GISáček 33 Ortofoto snímky jarních povodní 34 Geodata o ptačí chřipce 34 Nabídka školení na 2. pololetí roku 2006 34 Burza práce v oblasti GIS 35 1
GIS a internet Cesta do Hradce Králové na konferenci ISSS 2006 Internet ve státní správě a samosprávě probíhala klidně. Dálnice D11 byla suchá, provoz byl minimální a díky svítícímu sluníčku bylo v autě příjemně teplo. Po letošní dlouhé zimě příjemná změna. Nebýt autorádia, které vysílalo aktuální povodňové zpravodajství, vládla v autě naprostá pohoda. Napadlo mě, jak snadno by člověk pod vlivem krásného počasí podlehl iluzi, že je vše v naprostém pořádku a všude vládne klid. Stačilo zavřít autorádio a pokusit se zapomenout, že ve stejnou dobu velká voda v naší zemi vyhnala stovky rodin z jejich domovů. Cestu jsem si zpestřoval úvahami, jak je důležité mít širší pohled, a přemýšlel jsem o významu pravdivých informací pro společnost, o způsobu jejich zprostředkování široké veřejnosti srozumitelným a jednoznačným způsobem, o významu informatiky pro rozhodování, o možnostech GIS, o digitálních mapách, o internetu, který tu není zas až tak dlouho, a podobných tématech. Na konferenci jsme měli stánek, který byl účastníky hojně navštěvován. Prezentace horké novinky ESRI ArcGIS Exploreru v kombinaci s ArcGIS Serverem 3D zaujala. Využil jsem příležitosti hovořit s množstvím návštěvníků a ptal jsme se, jakým způsobem GIS pomáhá při řešení aktuálních záplav. Zjistil jsem, že situace se oproti předcházejícím povodním na některých místech výrazně zlepšila, některá pracoviště možností GIS pro záchranné práce s výhodu používají, jinde se však situace mnoho nezměnila. Jako vždy vše je především o lidech, velkým krokem kupředu pak jistě bude připravovaný informační systém pro krizové řízení. Neměl jsem mnoho času poslechnout si více přednášek, v rámci možností jsem se věnoval sekci GIS. Vzhledem k názvu konference jsem asi očekával více konkrétních příspěvků z oblasti využití GIS v prostředí internetu. Program i obsah některých přednášek mě v tomto smyslu zklamal. Až jsem se zalekl představy, jaký obrázek si o úrovni využití geografických dat a aplikací GIS na internetu v naší republice udělali účastníci na základě vyslechnutých referátů. Po návratu z konference jsem se proto obrátil spolu se svými kolegy na pracovníky GIS na krajských úřadech, zda by stručně nepopsali, jakým způsobem využívají ArcIMS. Výsledek je pak obsažen v tomto čísle ArcRevue a všem specialistům GIS na krajských úřadech patří naše poděkování za rychlou reakci a zaslání článků o jejich řešeních. Myslím, že Vám zprostředkováváme zajímavé aplikace a že příspěvky dávají čtenáři lepší představu o využití internetu a intranetu při práci s geografickými daty. Nerad bych, aby díky nedostatku informací vznikl na veřejnosti dojem, že GIS a internet spolu moc nespolupracují. Není to totiž pravda. Proto se budeme snažit Vás i v budoucnosti informovat o zajímavých způsobech využití GIS v tomto prostředí. Petr Seidl 2 ÚVODEM
Ing. Zdeňka Udržalová Adresní místa budov v České republice Na sklonku minulého roku se objevila v nabídce produktů Českého statistického úřadu novinka s názvem Adresní místa. Jde o logický krok v rozšiřování datových sad a služeb Registru sčítacích obvodů (RSO), který byl v odborných kruzích očekáván. Vznik mapové vrstvy adresních míst je podložen zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, 20 a) Registr sčítacích obvodů. Pozornost se nejdříve soustředila na evidování všech budov, kterým bylo přiděleno číslo popisné či evidenční, jejich zatřídění do hierarchie územně evidenčních jednotek, vazbě na parcelní číslo, umístění budovy a její hlavní adresu. Práce probíhaly v kontextu sčítání lidu, domů a bytů realizovaného v roce 2001. Znamenaly jednak územní přípravu na sčítání včetně plošného odsouhlasení globální struktury osídlení na úřadech obcí v roce 2000, a jednak založení podrobné mapové vrstvy budov s adresami. Připravené popisy sčítacích obvodů a jejich mapy byly porovnány s reálnou situací v terénu v únoru 2001. Získané informace byly následně zapracovávány do registru. V roce 2003 proběhla centralizace databáze registru a vývoj byl nasměrován na aktualizační procesy na všech úrovních a kombinaci dostupných, relevantních zdrojů. Od března 2004 je registr veřejným seznamem sčítacích obvodů, budov a adres. Nastala éra sílících vnitřních a vnějších požadavků na propojování registrů a různých evidencí na základě adres. Od července 2004 do října 2005 probíhala výchozí datová revize směřující k založení nového produktu adresních míst. Metodickým, dojednaným východiskem je ustanovení, že pokud má budova jednu adresu, je její adresní místo prezentováno definičním bodem budovy na místě středu, pokud má budova více než jednu adresu, jsou její adresní místa prezentována definičními body uvnitř budovy, co nejblíže vchodům do budovy. Počet budov s více adresami se pohybuje jenom kolem jednoho procenta z celkového počtu budov s čísly domovními. Produkt adresní místa je koncipován územně, tzn. že všechny existující adresy vztahující se k budově podléhají zásadě splnění podmínky prostorové přijatelnosti. Mapová vrstva je obohacena o několik zajímavých atributů. Produkt adresních míst je nabízen od listopadu 2005 na stránce http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/novinky. Metodika Adresní místo budovy je takové místo, které lze ve vztahu k budově jednoznačně identifikovat adresou budovy. Mezi adresním místem a adresou budovy existuje jedno jednoznačné vzájemné přiřazení, a dále jedné budově může příslušet více adresních míst. Typickým příkladem adresního místa je vchod do budovy označený číslem orientačním v rámci ulice a veřejného prostranství. Na druhé straně předmětem registru není fronta budovy bez vchodu v rámci ulice a veřejného prostranství bez ohledu na to, je-li v ní budova s číslem orientačním označena či nikoli. V případě, že v obci nejsou označovány ulice a veřejná prostranství, je adresní místo příslušející k budově jediné a splývá s budovou samou. Adresní bod je bod reprezentující adresní místo. Adresní bod se obvykle volí tak, aby v mapovém podkladu adresní místo vhodně reprezentoval, např. byl blízký reálnému vchodu a ležel směrem k ulici a veřejnému prostranství, které je součástí příslušné adresy (neexistuje-li číslo orientační), a dále aby každopádně byl vnitřním bodem budovy (neexistuje-li ani ulice nebo jiné veřejné prostranství), tj. aby byl volen tak, aby svojí polohou co nejlépe vystihoval adresní místo. Atributově je rozlišován typ adresy (hlavní a vedlejší) a zadní vchod. Hlavní adresa vychází z adresy obvyklé pro doručování zásilek, z informací úřadů obcí či z mapového podkladu. Vyhodnocení zadního vchodu vycházelo z vyhodnocení dat nad mapovým podkladem. Vhodným doplňkem je na úrovni budov s více adresami vedený atribut rohového objektu. Aktualizace adresních míst je vícezdrojová, přičemž jednotlivé zdroje se doplňují. Zdrojem adresních míst jsou doklady obcí a vlastní zdroje Českého statistického úřadu (tj. sčítání lidu, domů a bytů, statistické zjiš ování u obecních, stavebních a katastrálních úřadů). Podpůrnými zdroji jsou výstupy ze systémů Adresa Evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra České republiky a jednorázově Územně identifikační registr adres Ministerstva práce a sociálních věcí. Proběhla úvodní revize souboru budov s více než jednou adresou, která verifikovala vstupní tabulku původem z Územně identifikačního registru adres, s adresami Registru sčítacích obvodů, Informačním systémem katastru nemovitostí, Adresou Evidence obyvatelstva. Jednotlivé záznamy byly konfrontovány s mapovými vrstvami ulic a veřejných prostranství z veřejných zdrojů. Pokud data nevyhovovala podmínce, nestala se součástí mapové vrstvy adresních míst (byla zamítnuta). Referenčním mapovým podkladem byla stanovena katastrální mapa. Aktualizace adresních míst v dalších obdobích probíhá na zákla- TÉMA 3
dě seznamu vícenásobných adres dle Územně identifikačního registru adres a souběžně přejde na nový, hromadný zdroj adres budov dle Evidence obyvatelstva, Adres Ministerstva vnitra. Geografickou část plně zabezpečuje Český statistický úřad. Aktualizace atributů adres (typ adresy hlavní, vedlejší; zadní vchod) je zajiš ována z vlastních zdrojů a od obcí. Aktualizace probíhá tak, aby byly dodrženy zásady:! jedinečnosti přirozeného klíče (kódu části obce, typ čísla, čísla domovního, vchodu) s možností změn na základě rozhodnutí obce či stavebního úřadu v případě vchodu;! přípustnosti opravy přirozeného klíče (opravy kódu, čísla);! jedinečnosti umělého klíče po celou dobu existence adresního místa;! územního principu údržby, tj. na základě vyhodnocování prostorové relevantnosti adresního místa. Metapopis Jedná se o geografickou vrstvu lokalizující adresní místa vymezená číslem domovním (tj. číslem popisným či evidenčním) formou jejich definičního bodu. Jde o soubor grafických bodů bez topologie a je nabízena ve znakové sadě Windows-1250, v češtině, v měřítku 1 : 1 000 až 1 : 2 880. Je docílena polohová přesnost na parcelu a logická přesnost na polygon sčítacího obvodu. 1 3 m pro celé území České republiky, přičemž nejvyšší přesnosti je dosahováno na pomezí Čech a Moravy, naopak nejnižší v západním cípu republiky. Data jsou logicky konzistentní a homogenní, tzn. vykazující rovnoměrnou kvalitu a úplnost po celé České republice. Konkrétně to znamená, že datová sada je bez výskytu duplicitních prvků, že spolehlivost lokalizace adresních míst se odvíjí od spolehlivosti lokalizace budov a dále od ruční vektorizace vícenásobných adresních míst na vnitřní hranu čelní fronty budovy (resp. vchod) na pozadí katastrálních map. Do zpracování byla zapojena prostorová logika přípustnosti adresního místa v dané lokalitě. Je lokalizováno cca 97 % na evidovaný stav budov na obcích České republiky a 100 % vícenásobných adres k budově. Zejména nejsou dohledána všechna evidenční čísla chat v rekreačních oblastech. V úvahu nejsou brány garáže s čísly domovními, které při založení vrstvy budov v roce 2001 nebyly předmětem lokalizace (tj. 49 tisíc objektů). Počet modelovaných prvků v první verzi produktu dosáhl počtu 2 434 889 a velikost nekomprimované datové sady je 840 MB. Založení mapové vrstvy je datováno k 1. 11. 2005 a zahrnuje dostupná data o budovách a jejich umístění k 31. 12. 2004. Aktualizace probíhá v intencích produktu mapová vrstva budov, tj. k 1. 1. daného roku a dále zhruba ve čtvrtletních periodách, které odrážejí stav zpracování zdrojů budov od stavebních a katastrálních úřadů. Produkt adresních míst se doporučuje kombinovat s produktem budov, který zahrnuje úplnou hierarchii územních a evidenčních jednotek nad budovou. Propojení je možné přes jednoznačný identifikátor budovy IDOB; jednoznačný identifikátor adresních míst bude obsahovat podzimní verze datové sady v souvislosti s úpravami datového modelu registru (jednoznačný identifikátor vícenásobných adres, který má původ v UIR-ADR, je ve struktuře obsažen). Nejbližší další verze adresních míst se očekává na přelomu dubna a května 2006 a bude odrážet výrazné zrychlení zpracování na straně ČSÚ v součinnosti s ČÚZK: datová sada bude obsahovat evidované budovy s adresami a jejich lokalizací k 31. 12. 2005, převedené na aktuální územní strukturu státu. Obr. 1. Náhled do produktu Adresní místa (žlutá) a Lokalizace budov (červená) s popisem orientačního čísla/čísla popisného v Plzni na pozadí katastrální mapy, Základní mapy České republiky 1 : 10 000 Český úřad zeměměřický a katastrální, a dále geografických vrstev kraje, okresu, obce, statutárního města, městského obvodu, katastrálního území, části obce, základní sídelní jednotky, sčítacích obvodů, ulic a veřejných prostranství, ČSÚ, registr sčítacích obvodů/gis, duben 2006. Nepřímým prostorovým rámcem je definiční bod parcely; primárně je vedena v systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Účelově byla vrstva převedena z projekčního systému S-JTSK do projekčního systému WGS84 (do zeměpisných souřadnic). Pro vlastní převod byla použita transformační rovnice schválená Zeměměřickým úřadem s garancí přesnosti Seznam položek: ADRESA_ID kód vícenásobné adresy dle ÚIR-ADR IDOB unikátní identifikátor stavebního objektu v České republice JTSK_X souřadnice stavebního objektu X JTSK_Y souřadnice stavebního objektu Y PC_BUDOV pořadové číslo budovy (vchod) CZNUTS4 klasifikace CZNUTS, textová hodnota kódu okresu (91) NAZ_NNUTS4 zpracovatelský název okresu NUTS4 (301) KOD_CAST_D kód části obce statistické dílu (60) TYP_CIS typ domovního čísla (popisné, evidenční, náhradní) (73) CIS_D domovní číslo CIS_O číslo orientační v rámci ulice a veřejného prostranství ULICE_ID jedinečný identifikátor ulice v České republice (66) NAZ_CAST_D název části obce statistické dílu (60) 4 TÉMA
NAZEV_UL_A název ulice adresní (velká i malá písmena) (66) PSC poštovní směrovací číslo dodávací pošty (28) NAZ_POSTA název adresní pošty (28) KOD_OBEC kód obce (43) NAZ_OBEC název obce (43) TYP_ADRESA rozlišení adresy dle její váhy vyjádřené stupněm využitelnosti (hlavní [1], vedlejší [2]) ZAD_VCHOD příznak zadního vchodu (ANO = 1) KOD_UZOHMP kód územního obvodu hlavního města Prahy (Praha 1 Praha 10) NAZ_UZOHMP název územního obvodu hlavního města Prahy (Praha 1 Praha 10) CUZKBUD_ID umělý identifikátor budovy v Informačním systému katastru nemovitostí Bližší metapopis geografického produktu je na webové adrese http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/ekatalog_gp. Perspektiva vývoje V dalším vývoji se očekává prohloubení uplatňování územního principu v adresách v souvislosti s přípravou produktu uliční sítě, která je v současnosti na úrovni testování možností využití potenciálu RSO a ZABAGED a která logicky povede k jednoznačnosti a zvýšení kvality dat i v adresách. Využívání adresních míst datového propojení a zejména dočištění. Výstup slouží jako mapová služba na portále veřejné správy (viz výše). Velmi perspektivní cestou, kterou se evropské statistické úřady ubírají, je důsledná orientace na adresní model statistických činností, tj. přípravy, sběru, zpracování a prezentace dat. Lze to vnímat jako standardizační činnost pro většinu činností veřejné správy, která v konečném efektu chod správy zkvalitňuje a zjednodušuje pro občany. Statistickému úřadu umožňuje rozvoj dosud opomíjené prezentační metody pomocí pravidelných polygonů (gridů) nad územím státu. Data vztažená k adrese a shrnutá do gridu (základního či hierarchického) vhodně doplňuje tradiční model pohledu na statistická data dle administrativního členění státu. Rozšiřuje přitom možnosti prezentovaných dat za relativně malá území, a to při zachování principu ochrany individuálních dat. Na půdě odborů statistických registrů a odboru statistiky zemědělství a životního prostředí v současnosti probíhá ověřující pilotní projekt Rozvoje venkova, organizovaný Eurostatem. Jedna jeho část se dotýká rozmístění základních škol; pro její naplnění byla použita úloha veřejných databází ČSÚ (seznam škol s adresami, zdroj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) a RSO (adresní místa). Adresní místa se začala používat v typických úlohách, jako je rychlé vyhledávání objektů (resp. subjektu) v neznámé či nepřehledné situaci, např. v úlohách krizového řízení. ČSÚ používá produkt ve velmi podobných situacích pro účely statistických šetření v bytových domácnostech vyhledání, optimalizace návštěv, minimalizace nákladů. Adresní místa jsou součástí schváleného úvodního projektu sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 a opět budou využita např. pro tisk sčítacích obvodů. Obr. 2. Umístění ekonomických subjektů, detail na Magistrát města Pardubic, Portál veřejné správy, GEODIS BRNO, Český statistický úřad, duben 2006. Jednou ze střednědobých vizí Českého statistického úřadu je propojení statistických registrů do soustavy registrů. Klíčové bude propojení Registru ekonomickým subjektů (RES) a Registru sčítacích obvodů (RSO) na bázi územních identifikací a adres. Rozšíření datového modelu registru sčítacích obvodů, které umožní plnohodnotnou ruční a hromadnou správu adresních prvků a pro kterou je geografický produkt adresních míst vstupní databází pro naplnění tabulky adres, je jedním z konkrétních kroků zajiš ujících podmínky pro naplnění této vize. Mezi další splněné podmínky patří technologický přechod na vyšší verzi Oracle 10g jak v oblasti vývoje, tak databází RES a RSO. První reálné výsledky, např. v podobě lokalizace ekonomických subjektů, lze očekávat nejdříve v roce 2007. Na testovacím vzorku dat, za právní formu 801 úřady veřejné správy, byla vyzkoušena pracnost Vztah k dalším registrům a evidencím Základní báze geografických dat Testování lokalizace budov, resp. adresních míst pro účely ZABAGED ukázalo na velmi dobrou spolehlivost a vedlo k jednání o jejich využití jednak pro samostatnou vrstvu adresních míst v tomto systému, jednak pro zahájení pilotu zaměřeného na uliční sí s atributy. Úloha ČÚZK by měla spočívat v grafickém vymezení uliční sítě, silnic a veřejných prostranství (ZABAGED), úloha ČSÚ pak ve vymezení předmětu ulic a veřejných prostranství, jejich územních a adresních identifikací (RSO). Jde o poměrně složitou úlohu, která vzniká z více zdrojů: prolínajících se mapových vrstev uliční sítě, silnic a veřejných prostranství dle ZABAGED, ale také z bodové mapové vrstvy ulic a veřejných prostranství, adresních míst budov (RSO) a podkladů od úřadů obcí. Výsledky lze očekávat nejdříve v příštím roce. Předpokládají se další aktualizace v prostředí ZABAGED. Adresa Evidence obyvatelstva Adresa z evidence obyvatelstva (Ministerstvo vnitra České TÉMA 5
republiky) je jednorázově používána pro ověřování adres a je novým, perspektivním administrativním zdrojem dat pro statistický registr. Na podzim letošního roku lze očekávat testování a zahájení průběžného zpracování adres v RSO, přicházejících od referenčního zdroje, tj. od obcí. Adresy budou i nadále doplňovány o lokalizační údaje a zpracovávány na základě souvisejících prostorových dat. ÚIR-ADR Územně identifikační registr adres (Ministerstvo práce a sociálních věcí) je v podstatě evidencí adres odvozenou od evidencí obyvatelstva (vlastní a MV) a aplikováním územních číselníků (dle ČSÚ, s výjimkou ulic). U objektů a adres v ÚIR-ADR chybí důsledně uváděná časová složka platnosti od-do pro příslušná rozhodnutí. Prostorová složka pracuje pouze s nepřímým prostorovým rámcem. Tento registr není sofistikovaným územním registrem s vyváženou věcnou, prostorovou a časovou složkou, a tudíž je obtížně uchopitelný a propojitelný na jiné systémy bez vynaložení mimořádných kapacit. Existence ÚIR-ADR není opřena o legislativní předpis. Pozitivem je jeho přínos k distribuci dat a napojení na výstupy adres Ministerstva vnitra. Pro výchozí revizi adresních míst RSO byly z tohoto zdroje využity pouze jednorázově objekty s více adresami. Na závěr je připojena ukázka vyhledání adresy na mapovém serveru http://www.seznam.cz/. Obr. 3. Výsledek vyhledání adresy Hybernská 24, Praha, Seznam, Mapy, základní mapa; PLANstudio 2005 2006, zdroj adres: Český statistický úřad, duben 2006. Mapové služby Adresní místa jsou zveřejněna na webové stránce ČSÚ ve formě popisných dat a metadat; mapové služby ČSÚ se koncipují. Vyhledávač budov dle hlavní adresy nad databází RSO slouží veřejnosti od roku 2004 na adrese http://registry.czso.cz/irso/budhle.jsp. Existuje řada stálých uživatelů RSO, kteří uvítali nový produkt a související poskytované služby. Spolupráce ČSÚ s Ministerstvem informatiky a Ministerstvem životního prostředí se promítá v mapových službách portálu veřejné správy v oblastech:! vyhledávání adres a jejich zobrazování nad mapovým podkladem (vč. leteckého snímku) na http://geoportal.cenia.cz/ mapmaker/cenia/portal,! vyhledávání úřadů a zobrazování jejich adres nad mapovým podkladem: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/ 695/place. Adresní místa slouží veřejné správě, např. Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra hasičskému záchrannému systému, civilní ochraně, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajským úřadům, úřadům obcí, stavebním úřadům, Českému Telecomu, České poště, využívají ji T-Mapy, spol. s r.o., Seznam, vysoké školy aj. Obr. 4. Výsledek vyhledání adresy Hybernská 24, Praha, Seznam, Mapy, letecká mapa; GEODIS BRNO, s.r.o., zdroj adres: Český statistický úřad, duben 2006. Adresní místa jsou jediným celoplošným produktem ve veřejné správě, v gesci ČSÚ. V současnosti se připravuje jeho využití pro účely budoucího Registru územních identifikací, adres a nemovitostí v rámci vznikajícího věcného záměru zákona a návrhu řešení architektury na straně Ministerstva informatiky České republiky a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jako správce budoucího registru. Ing. Zdeňka Udržalová, Český statistický úřad. Kontaktní e-mail: zdenka.udrzalova@czso.cz, tel.: 466 613 244. 6 TÉMA
GeoWeb: vize globální spolupráce V průběhu uplynulých tří desetiletí se GIS vyvinul z nástroje podporujícího jednotlivé projekty na důležitou součást celopodnikové informační infrastruktury. Dnešní svět je více urbanizovaný, techničtější, specializovanější a propojenější než dříve a zatímco se zdánlivě zmenšil, jeho populace vzrostla a globální problémy se staly komplikovanějšími. Plnění vytčených cílů, např. zabezpečení trvale udržitelného rozvoje či ochrany druhové biodiverzity, je velmi náročné, a to nejen kvůli velikosti problémů, ale také vzhledem k tomu, že se navzájem ovlivňují. GIS vznikl z potřeby kombinovat data a analyzovat problémy v geografickém kontextu. GIS je však mnohem více než nástroj pro digitální tvorbu map a správu databází. Integrací komplexních dat z mnoha zdrojů mohou být pomocí GIS vytvářeny zcela nové informace. Geografický informační systém tvoří výjimečně vhodné prostředí pro kombinaci různých informačních procesů, a již se jedná o měření a analýzu dat, o modelování, plánování, rozhodovací proces či konečné přijímání opatření. Poznatky získané během těchto informačních procesů mohou být pomocí GIS snadno a efektivně rozšířeny na potřebná místa. Výsledkem je lepší komunikace mezi zúčastněnými, která umožňuje další zlepšení v oblasti spolupráce a koordinace činností. V oblasti GIS jsou využívány stejné technologické novinky jako v hlavním proudu IT rychlejší počítačové zpracování dat, širší přenosové pásmo, větší úložné kapacity, mobilní technologie a sítě pracující v reálném čase. Jak se vyvíjel GIS firmy ESRI, procházel i mnoha platformami: od svých počátků na sálových mainframe počítačích putoval přes minipočítače, pracovní stanice a stolní počítače až na dnešní webová rozhraní. Vývoj webu je rovněž patrný: původní statický publikovaný obsah se změnil na dynamické a spolupracující prostředí, které pracuje s databázovými daty a běžně se označuje jako web 2. generace Web 2.0. Aplikace pro Web 2.0 jsou vyvíjeny s ohledem na konečné uživatele, protože až ti vytvářejí jejich skutečnou hodnotu. Web funguje tak dobře, protože je decentralizovaný, ale přitom umožňuje spolupráci. Jako celek web směřuje k prostředí orientovanému na služby. Distribuovaný a globální GIS GeoWeb GIS je živou součástí vývoje Webu 2.0, zejména v oblasti tvorby informací, přístupu k nim a jejich využití. Společnost ESRI odpověděla na tyto změny vývojem nástrojů GIS pro web, které posilují možnosti uživatelů a využívají kolektivní inteligenci. Jsou určeny pro distribuovaný a globální GIS GeoWeb. Tuto vizi geografického informačního systému na webu popisuje prezident firmy ESRI Jack Dangermond jako rozsáhlou, obecně rozšířenou spolupráci lidských znalostí a výzkumu, která podporuje a udržuje sdílení a interoperabilitu ve světovém měřítku. Vidím sí aplikací, které vzájemně spolupracují a slouží nejrůznějším účelům. Jednotlivé a samostatné systémy, jak je známe dnes, budou propojeny do jakéhosi systému systémů. Hodnota GeoWebu, stejně jako dalších úspěšných aplikací v době nové generace webu, je přímo spojena s daty, se kterými pracuje. Historicky bývalo získávání geodat nejdražší a nejnáročnější součástí zavádění GIS. Dnes je již situace jiná, geodat je k dispozici výrazně více a jsou snadněji dostupná. Během minulého desetiletí několikrát stoupla kvalita i kvantita komerčně dostupných satelitních snímků. Data lze také získat snadněji a ekonomicky výhodně pomocí přijímačů GPS nebo z dalších zdrojů, k dispozici jsou prostorově umístěná demografická data či data sledující lidské a přírodní procesy v reálném čase. Efektivitu shromaž ování dat zlepšilo i přijetí standardizovaných datových modelů a dohod o spolupráci. Data dnes zpřístupňují také nejrůznější GIS portály a sítě poskytovatelů dat. TÉMA 7
Partnerství firmy ESRI s Federací partnerů geovědních informací (Federation of Earth Science Information Partners) svědčí o tom, že GIS usnadňuje shromaž ování a distribuci dat. Federace, kterou tvoří sí výzkumných pracovníků a dalších spolupracujících skupin, shromaž uje a interpretuje satelitní informace o sledování Země a vyvíjí aplikace pro zpracování těchto dat. ESRI vyvíjí tzv. Earth Information Exchange Portal a výsledné datové produkty a nástroje postupně zpřístupňuje výzkumným pracovníkům a dalším odborníkům. Nejen prostorová data, ale i nástroje pro práci s nimi jsou tedy dostupné širší skupině uživatelů. Rozvoj serverových aplikací a přesun funkcionality GIS z tradičních desktopů na mobilní zařízení umožňuje využít GIS i těm uživatelům, kteří s ním nemají žádné zkušenosti, a v oblastech, kde dosud nebyl tradičně využíván. Produkty ESRI pro GeoWeb Nový přístup pro nasazení GIS využívá ArcGIS Server. Veškerá data jsou uložena na serveru, kde probíhá i jejich zpracování a analýzy. ArcGIS Server podporuje mnoho typů klientů lehké aplikace, webové a mobilní klienty. Představením ArcGIS Serveru rozšířila ESRI nabídku pro komunitu vývojářů: tento produkt však využijí nejen vývojáři GIS aplikací, ale i vývojáři ostatních aplikací, do kterých nyní mohou snadno začlenit funkcionalitu GIS. ArcGIS Server podporuje vývojová prostředí.net a Java. Pro podporu širokého okruhu vývojářů je určen produkt EDN (ESRI Developer Network), který poskytuje všechny vývojářské technologie ESRI v jediném balíku. Další produkt ESRI, který pomáhá začleňovat GIS do hlavního proudu IT, jsou služby ArcWeb Services. Webové služby GIS jsou pokrokovou metodou pro poskytování aktuálních dat a širokého spektra geoprostorově zaměřených aplikací: od lokalizačních služeb po celopodnikovou integraci GIS, a to standardními webovými prostředky. ArcWeb Services poskytují speciální funkce, např. geokódování, trasování, demografické analýzy, a podporují služby poskytující stále aktuální data. ESRI spolu se svými partnery zabezpečuje tvorbu a aktualizaci těchto služeb a rozsáhlých datových sad. S využitím služeb ArcWeb Services byly úspěšně vytvořeny stovky aplikací, a to organizacemi jako Poštovní služba Spojených států, Nextel a Trimble. Závěr GeoWeb je vizí, kterou je možné realizovat pouze cílenou spoluprací GIS profesionálů. Komunita GIS vytváří knihovny se specializovaným geografickým obsahem, ke kterému lze přistupovat pomocí portálů typu Geospatial One-Stop (www.geodata.gov). Na rozdíl od poskytování širokého přístupu k jedinému zdroji dat může GeoWeb shromáždit obrovské zdroje transakčně spravovaných dat mnoha typů spolu se službami, ke kterým je možné interaktivně přistupovat a použít je pro tvorbu nových informací. Stávající služby lze kombinovat a vytvářet tak služby nové. Svět potřebuje lepší správu založenou jak na racionálním, tak i holistickém přístupu, který zváží všechny faktory a to, jak se vzájemně ovlivňují. GIS nabízí pokročilou správu informací prostřednictvím geografického rámce, který podporuje spolupráci v otázkách vznikajících v dnešním stále komplikovanějším světě. Volný překlad z angličtiny. Zdroj: The GeoWeb: A Vision for Supporting Collaboration in ArcUser, January-March 2006, s. 8 9. 8 TÉMA
České Využití ArcIMS na republiky krajských úřadech Na následujících stránkách přinášíme přehled zajímavých aplikací ArcIMS, které běží na krajských úřadech naší republiky. Aplikace slouží nejrůznějším účelům, některé jsou přístupné široké veřejnosti, jiné pouze zaměstnancům úřadu v rámci intranetu nebo přihlášeným uživatelům. Ale nyní už poj me na procházku po krajích českých, moravských i slezských. Jiří Bárta, Mgr. Petr Horn Jihočeský kraj Aplikace na intranetu Jednou z prvních aplikací běžících na technologii ArcIMS byla aplikace na vnitřním intranetu našeho úřadu pro pracovníky krajského úřadu. Jednalo se o Mapu hlavní budovy KÚ. Impulzem k vytvoření této aplikace byla možnost nabídnout všem pracovníkům krajského úřadu rychle a pohodlně vyhledat příslušnou místnost včetně osazení osobami. V první fázi byl kontaktován projektant, který projektoval úpravu a přestavbu hlavní budovy KÚ a byl požádán o zaslání těchto plánů v digitální podobě. Plány nám byly předány ve formátu DWG nebo DXF. V této fázi jsme se v projektech museli zbavit pro nás zbytečných vrstev. K tomu nám velice pomohl program Autodesk Map 3D, který je na našem úřadě k dispozici. Takto očištěná data byla převedena do formátu shapefile a transformována do souřadnicového systému S-JTSK. Pro větší přehlednost byly všechny místnosti a hlavní chodby digitalizovány a aplikace byla doplněna o možnost vyhledávání místností včetně zobrazení obsazení místností. Vzhledem k tomu, že se Krajský úřad Jihočeského kraje nenachází v jedné budově, bylo ve druhé fázi přikročeno k převedení další budovy do této aplikace. Jednalo se o budovu v ulici Boženy Němcové, jejíž rekonstrukce byla dokončena začátkem roku 2005. Postup převodu dat byl obdobný jako u hlavní budovy krajského úřadu. V současné době dokončujeme převod poslední budovy krajského úřadu archivu a spisovny, jejíž rekonstrukce byla dokončena na konci roku 2005. TÉMA 9
Aplikace na internetu Od roku 2003 poskytuje Krajský úřad Jihočeského kraje řadu služeb na internetu prostřednictvím technologie firmy ESRI ArcIMS. Na tomto mapovém serveru jsou poskytovány různé vyhledávácí služby, interaktivní mapy, řada statických map se zaměřením na oblasti demografie, školství, životního prostředí apod. Kromě těchto služeb je geografický portál schopen nabídnout i sdílení dat formou datových služeb serveru ArcIMS. Tímto způsobem již od roku 2004 distribuujeme geografická data obcím a městům z oblasti územního plánování. Zároveň jsme nabídli sdílení geodat i zřizovaným organizacím (školy, správy a údržby silnic), ČSÚ v Českých Budějovicích a záchranářům (Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje). územně plánovací dokumentace obcí Jihočeského kraje. Tato aplikace obsahuje základní informace k územně plánovací dokumentaci obcí v Jihočeském kraji. Aplikace se skládá ze dvou částí, přehledové mapy a vyhledávání údajů o územně plánovacích dokumentech. Přehledová mapka obsahuje hranice velkých územních celků (VÚC) v Jihočeském kraji. Kromě hranic VÚC mapa zachycuje úroveň pokrytí území územně plánovací dokumentace obcí (územní plány obcí, urbanistické studie atd.). Z několika vyhledávacích služeb, které jsou na našem mapovém portálu k dispozici, uvádíme pro příklad aplikaci Vyhledávání Ve vyhledávání dokumentů je možno získat údaje o jednotlivých územně plánovacích dokumentech, které se týkají konkrétních obcí i katastrálních území. Výsledek vyhledávání obsahuje odkazy na podrobné údaje o projednávání dokumentů z portálu územního plánovaní (http://portal.uur.cz/). Aplikaci lze nalézt na adrese http://gis.kraj-jihocesky.cz/upd_search.jsp. Jiří Bárta, Mgr. Petr Horn, Krajský úřad Jihočeského kraje. Kontaktní e-mail: barta@kraj-jihocesky.cz, horn@kraj-jihocesky.cz. 10 TÉMA
Ing. Jiří Heliks Karlovarský kraj http://mapy.kr.karlovarsky.cz/ Jedna z nejzákladnějších a nejvíce využívaných aplikací je Katastr nemovitostí. Jedná se o kombinaci databázové (T-WIST firmy T-MAPY s.r.o.) a mapové části využívající služeb (WebPortál firmy VARS BRNO a.s.). Aplikace umožňuje zpracovat klasické funkce vyhledat parcelu, budovu, vlastníka..., popř. vyhledávat podle adresy. Tuto aplikaci připravujeme i pro internet, především pro obce, vzhledem k jednoměsíční aktualizaci dat ISKN. Aplikace na portálu Karlovarského kraje: https://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/krajskyurad/odbory/informatika/gis/ims.htm Subjekty kritické infrastruktury (neveřejná část) Jedná se o databázovou GIS aplikaci, která slouží pro podporu krizového řízení, editaci bodových prvků a velkoformátové tisky pro dokumentaci obcí. TÉMA 11
Databáze projektů (částečně veřejná část) Databázová a GIS aplikace, která je k dispozici na http://mapy.kr-karlovarsky.cz/projekty_rr. Databáze projektů je jednou z aktivit projektu Partnerství pro budoucnost a jejím hlavním cílem je projektová připravenost Karlovarského kraje na čerpání prostředků ze Strukturálních fondů v letech 2007 2013. Jedná se v podstatě o aktivní seznam projektů, který zachycuje jednotlivé fáze přípravy projektu (pro projektové manažery i širokou veřejnost). Využití GIS, resp. ArcIMS spočívá ve využití služeb WMS na zobrazení sledovaného území. Připravují se aplikace, které budou zobrazovat sledované území dle počtu projektů, financí apod. Aplikace je celá vytvořena oddělením GIS. Dopravní zpravodajství (veřejná část) http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/webportal/doprava/doprava_zpravodajstvi.html Kombinace aplikací kraje ( Dopravní zpravodajství ) a aplikací silniční a sněhové zpravodajství sjízdnosti Ředitelství silnic a dálnic. Do aplikace Dopravní zpravodajství jsou dálkově, prostřednictvím speciální aplikace a KSÚS (Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje) zadávány uzavírky atd. Přehled územně plánovací činnosti kraje a obcí (veřejná část) http://mapy.kr-karlovarsky.cz/wp/upd pro uživatelské jméno: www a heslo: www http://mapy.kr-karlovarsky.cz/kajak/ katalog jevů http://mapy.kr-karlovarsky.cz/website2/vuc/viewer.htm http://mapy.kr-karlovarsky.cz/viewtree_vuc/ http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/webportal/uz_plany/plan_upd.html sestavy přehledu 12 TÉMA
Aplikace UPD Územně plánovací činnost kraje a obcí zahrnuje přehled územního plánu velkého územního celku VÚC a územně plánovací dokumentace obcí a měst v Karlovarském kraji. V aplikaci jsou využívána data z Ústavu územního rozvoje Brno, která jsou využívána on-line a současně jsou zapracována (stahována prostřednictvím FTP) do datového modelu aplikace. Součástí aplikace je zpracování (katalogizace skenování) již schválených územních plánů, a dále jsou využívána nová data zpracovaná dle metodiky KAJAK a dúpo (katalog jevů Karlovarského kraje a digitální územní plány obcí). Rastrová i vektorová data jsou uložena v ArcSDE. Publikace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací http://mapy.kr-karlovarsky.cz/wp/plan_vak/ (uživatelské jméno: www, heslo: www)! Přehled dopravy vody! Přehled odkanalizování! Situace kanalizací! Situace vodovodů Poskytování dat (neveřejná část) http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/aplikace/aplikace_extract.html Tato aplikace slouží pro elektronické poskytování dat, především dat v oblasti územního plánování. Na základě žádosti obce či zpracovatelů je dotyčnému poskytnut na určenou dobu přístup a zpracovatel si dle svých potřeb extrahuje potřebné vrstvy ve formátu shapefile. Aplikace využívá ArcIMS Extract Server. Ing. Jiří Heliks, Krajský úřad Karlovarského kraje. Kontaktní e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz, tel.: 353 502 365. TÉMA 13
Mgr. Zuzana Slowíková, Mgr. Tomáš Vaško, Ing. Pavel Matějka Liberecký kraj Informační systém na podporu územně plánovací činnosti v Libereckém kraji http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=2416 Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Libereckého kraje začal transformovat v roce 2005 informační podporu procesu pořizování krajského územního plánu v Informační systém na podporu územně plánovací činnosti v Libereckém kraji, a to jak na úrovni obcí, tak na úrovni kraje. V souvislosti s tímto procesem vzniká řada typových řešení, která je vhodné z důvodu postupného sjednocování obsahu a struktury datových částí územně plánovací dokumentace začlenit do tzv. nepodkročitelného standardu geografického informačního systému (GIS G4LK) Libereckého kraje v územním plánování. Pro efektivní komunikaci se zástupci pořizovatelů z úrovně obcí, obcí s rozšířenou působností či samotnými projektanty bylo zprovozněno webové rozhraní mapového serveru ArcIMS pracujícího v prostředí T-MapServeru. Samotné rozhraní je členěno na pět sekcí:! Územně plánovací podklady kraje,! Územně plánovací dokumentace kraje,! Územně plánovací podklady obcí,! Územně plánovací dokumentace obcí,! Dokumenty nepodkročitelného standardu územního plánování v Libereckém kraji. Členění vychází z nové legislativy na úseku územního plánování, kterou je schválený nový stavební zákon s účinností od 1. 1. 2007. Mgr. Tomáš Vaško, Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu. Kontaktní e-mail: tomas.vasko@kraj-lbc.cz, tel.: 485 226 262. Ing. Pavel Matějka, mandatář Libereckého kraje. Kontaktní e-mail: pavel.matejka@kraj-lbc.cz, tel.: 485 226 415. 14 TÉMA
Mapový projekt Katastr nemovitostí Katastrální data jsou převáděna do dvou základních aplikací, Registru nemovitostí (REN) a do ArcGIS. V prostředí ArcGIS jsou katastrální data využitelná pouze pro omezený okruh uživatelů, kteří mají možnost vytvářet vlastní výstupy z katastrální mapy v kombinaci s ostatními daty z GIS Libereckého kraje. Proto byla vytvořena speciální mapová úloha, jejímž úkolem je zpřístupnění katastrální mapy širšímu okruhu uživatelů, v současné době zaměstnancům krajského úřadu. Modul Registr nemovitostí, který je součástí GINISu od firmy Gordic, je určen k prohlížení a vyhledávání dat katastru nemovitostí, která jsou poskytována katastrálním úřadem ve standardním výměnném formátu. Základem jsou nemovitosti, jejichž seznam lze zobrazit pomocí tří pohledů: na parcely, budovy a jednotky. Modul obsahuje veškerá popisná data (SPI) katastru nemovitostí a při pohledu na parcely je propojen s grafickými daty (SGI) prostřednictvím mapového serveru, který funguje nad ArcIMS a je prezentován prostřednictvím T-MapServeru. Toto propojení prakticky znamená, že lze parcely vybrané v modulu Registr nemovitostí podle různých kritérií zobrazit v mapovém projektu, který kromě dat katastru nemovitostí obsahuje také základní podkladové a místopisné údaje a ortofotomapu. Tento proces lze uskutečnit také z druhé strany, kdy se pro parcely označené v mapovém projektu zobrazí v Registru nemovitostí veškeré dostupné popisné informace. V současné době jsou grafické informace znázornitelné pouze pro ta katastrální území, která mají zpracovanou digitální katastrální mapu, tj. přibližně třetina území Libereckého kraje. V budoucnu proto chystáme rozšíření mapového projektu také o rastrovou katastrální mapu v kombinaci s definičními body parcel, čímž by mělo dojít k rozšíření výstupů ve formě katastrální mapy na celé území kraje. Jelikož digitální katastrální data jsou aktualizována jednou za tři měsíce, byl do aplikace připojen také odkaz na Nahlížení do katastru nemovitostí, které na svých internetových stránkách provozuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Tímto propojením je tak umožněno po kliknutí pomocí hotlinku na parcelu zobrazit aktuální základní popisné informace o vlastnících, druhu pozemku, výměře apod. Z hlediska využití této aplikace na krajském úřadu převažují především činnosti v oblasti správy nemovitého majetku a majetkoprávních operací nebo činnosti v územním a dopravním plánování. Mgr. Zuzana Slowíková, Krajský úřad Libereckého kraje. Kontaktní e-mail: zuzana.slowikova@kraj-lbc.cz, tel.: 485 226 707. TÉMA 15
Ing. Petr Bala, Ing. Martin Sikora Moravskoslezský kraj http://www.kr-moravskoslezsky.cz/mapy.html S ohledem na využívanost mapových projektů, publikovaných mapovými službami ArcIMS na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje (KÚMSK), je uživateli nejvíce preferována služba nazvaná Katastr nemovitostí. Tento mapový projekt umožňuje zobrazování dat Katastru nemovitostí (KN), a to jak SGI, tak SPI pomocí aplikační nástavby T-WIST REN Pro využívající služeb ArcIMS. Novinkou v projektu je pak vyhledávání a ověřování adres. V oblastech, kde zatím nejsou dostupná data DKM (tzn. vektorová digitální katastrální mapa), je mapový podklad nahrazen rastrovými mapami KN tak, aby bylo katastrálními mapami pokryto celé území Moravskoslezského kraje. V oblastech, kde je dostupná DKM, je možné provádět dotazování na informace ze SPI, které jsou důležité pro výkon veřejné správy, ale i zajímavé pro veřejnost. Bezešvou kresbu katastrálních map je navíc možné podložit různými referenčními mapovými podklady či barevnou ortofotomapou. Tato služba je zatím dostupná pouze uvnitř KÚMSK, ale uvažuje se také o zpřístupnění této služby obcím a veřejnosti v jakési modifikované formě. Pomocí technologie ArcIMS dále KÚMSK veřejně publikuje např. Program rozvoje vodovodů a kanalizací, Správní členění či Ortofotomapu. Ing. Petr Bala, Ing. Martin Sikora, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor informatiky. Kontaktní e-mail: petr.bala@kr-moravskoslezsky.cz, martin.sikora@kr-moravskoslezsky.cz, tel.: 595 622 473. Mgr. Martin Schejbal, Ing. Václava Šeblová Plzeňský kraj Mapový portál Plzeňského kraje http://mapy.plzensky-kraj.cz Mapový portál Plzeňského kraje je složen ze dvou samostatných ArcIMS serverů. Jeden z nich publikuje mapy na internetu (včetně zabezpečených služeb) a druhý jen v rámci intranetu úřadu. Na internetu jsou volně přístupné tematické mapové služby, referenční podkladové mapy (jejich množství a podoba souvisí s licenčními podmínkami) a několik zabezpečených mapových služeb. Jsou jimi i mapové projekty pro obce, které obsahují barevné letecké snímky a katastrální mapy. Mapové služby pro obce publikuje krajský úřad samozřejmě zcela zdarma na základě jimi zaslaných podkladů (předávací protokoly od společnosti GEODIS BRNO na letecké snímky a od ČÚZK na katastrální mapy). Některé obce k těmto referenčním podkladům dodávají též data vlastní. Toto řešení je pro obce, které pracují s mapami jen zřídka, výhodné, nebo se nemusejí starat o aktualizaci podkladových dat ani o provoz systému. Další výhodou je jistě možnost prezentování mapových služeb obce on-line na jednáních mimo budovu úřadu. 16 TÉMA
Vyhledávání trasy http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/routing Na mapovém serveru jsou kromě mapových služeb provozovány též některé mapové aplikace Dopravní informace, Vyhledávání adres, Metainformační systém a Vyhledávání silniční trasy. Aplikace pro vyhledávání silniční trasy na území Plzeňského kraje byla vyvinuta ve spolupráci se společností VARS BRNO a.s. Ačkoli lze těchto aplikací používat na internetu několik, požadavky na funkčnost, které vzešly z Odboru krizového řízení Plzeňského kraje, žádné z existujících řešení nesplňovalo a bylo tedy nutné navrhnout řešení vlastní. Mezi nejdůležitější vlastnosti této aplikace patří zohlednění dopravních uzavírek, konstrukčních parametrů mostů a podjezdů a též varianta plánování okruhu mezi několika místy s možností změny jejich pořadí. Uživatel má též volbu označit ty silniční úseky, po nichž nemá být trasa vedena. Další plánovaný rozvoj aplikace:! přechod od dat SDBO k datům společnosti CEDA,! vyhledávání na adresní body a ulice,! zvýraznění bodů (mostů, podjezdů, apod.), kvůli kterým byla navržená trasa odkloněna. Součástí portálu je Interaktivní turistická mapa (upravený ArcIMS klient), která obsahuje velké množství turisticky zajímavých dat. Na úvodní stránce portálu je umístěn odkaz na tuto mapovou službu v plné funkcionalitě. U jednotlivých objektů (např. muzeí, maloplošných chráněných území apod.) je uveden odkaz do interaktivní mapy, která umožňuje rychlejší zobrazení informací. Tento zobrazovaný klient obsahuje však méně funkcí vzhledem k nutnosti jeho rychlého načítání. V takových případech je většinou zobrazen přímo výřez se zobrazeným objektem. V rámci 15. mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech REGIONTOUR 2006 v Brně získal Portál cestovního ruchu Plzeňského kraje www.turisturaj.cz ocenění Grand Prix Regiontour 2006 v soutěži o nejlepší produkt cestovního ruchu. Cílem soutěže, která je zaměřena na výběr nejlepších turistických nabídek v České republice, je podpora nových turistických produktů. Použitý SW:! ArcIMS 9.0 včetně routovací komponenty,! ArcSDE 9.0,! SQL Server 2000,! IIS 6.0. Turistický portál Plzeňského kraje http://www.touristparadise.com Další možností využití geografických informačních systémů je podpora turistiky. Vhodným příkladem tohoto využití je Portál cestovního ruchu v Plzeňském kraji, který byl spuštěn v červenci minulého roku ve třech jazykových verzích. Kromě české verze je vytvořen také v anglickém a německém jazyce. Portál nabízí kromě aktualit v kraji přehled informačních center, informace o ubytování, kultuře, historických památkách či přírodě. Jedním z mnoha rozšíření, se kterými se do budoucna počítá, je možnost sestavení plánu pobytu (či výletu) dle zájmů, požadavků na ubytování, lokality, časových možností, a to jak pomocí klasického slovního, tak i mapového vyhledávání. Adresář zaměstnanců krajského úřadu http://www.plzensky-kraj.cz/eos/searchform.asp Pomocí HTML klienta prezentujeme na portále umístění kanceláří v budově KÚ u zobrazovaných zaměstnanců krajského úřadu. Velikost klienta je značně zmenšena vzhledem k nutnosti rychlého načítání. Zvýrazněná kancelář je pomocí hyperlinku (SQL dotazu) vázána na údaj uváděný u jednotlivých zaměstnanců v telefonním seznamu, resp. aplikaci EOS. Ačkoliv toto využití ArcIMS není časté, nám se automatizované zvýraznění a zobrazení polohy hledané kanceláře osvědčilo. Mgr. Martin Schejbal, Ing. Václava Šeblová, Krajský úřad Plzeňského kraje. Kontaktní e-mail: Martin.Schejbal@kr-plzensky.cz, Vaclava.Seblova@kr-plzensky.cz. TÉMA 17
Ing. Jiří Vomočil Středočeský kraj Mapový server ArcIMS slouží pro zobrazování dat GIS ve vnitřní síti Krajského úřadu Středočeského kraje již čtyři roky. Od počáteční verze 3.1 je nyní provozován ve verzi 9.1. Práce serveru je rozdělena na dva fyzické stroje (na každém z nich běží jeden Spatial Server), jako servlet connector je použit Apache Tomcat 5.5.9 a jako webový server slouží IIS 6.0. Správu serveru, programátorskou část a tvorbu mapových služeb zabezpečuje jeden pracovník, druhý připravuje veškeré potřebné datové sady. Mapy jsou zpřístupněny zaměstnancům úřadu bez omezení prostřednictvím vlastními silami upraveného HTML klienta (CP ISO 8859-2), do kterého byly přidány užitečné funkce podle druhu zobrazovaných dat a podle účelu, ke kterému je mapová služba určena. Mapové služby lze dělit na:! základní, zobrazující základní referenční mapy (ZABAGED, DMÚ 25, rastrové ZM ČR, DMT, ISKN a katastrální mapy, letecké snímky),! účelově orientované (různá zaměření, např. data AOPK, prvky ochrany přírody, Integrovaný dopravní systém, krizové řízení, mikroregiony, sociální služby, zdravotnictví apod.) a! interaktivní, kdy lze on-line zobrazovat aktuální editace atributové části grafických dat prostřednictvím HTML formulářů nad daty uloženými přes ArcSDE na MS SQL serveru, nebo dynamicky vkládat souborová rastrová data. 1. Základní prostředí HTML klienta je zobrazeno na prvním obrázku. V mapě můžete vyhledat parcelu a podložit ji leteckým snímkem. V horní části je vidět upravená nástrojová lišta a na pravé straně rozbalovací seznam dostupných tematických vrstev. Katastrální mapy jsou ve formátu mozaiky, letecké snímky jsou ve formátu raster_katalogu, vše uloženo v prostorové databázi prostřednictvím ArcSDE. Ostatní data jsou rovněž uložena v databázi MS SQL. Tato mapa patří na úřadě k nejpoužívanějším (obr. 1). 2. Tato mapová služba je propojena s aplikací ISKN Web vytvořenou pro servlet Apache Tomcat 5.5.9, kdy dotazy a odpovědi do databáze ISKN probíhají nezávisle na HTML mapovém klientu. Uživatel posílá dotaz na server pomocí parametrizovaného HTTP dotazu metodou GET (hyperlink) a odpově se zpracovává ve formátu XML transformací XSLT na formát XHTML. Vstup (dotazovací formulář na snímku v levé Obr. 2. ISKN Web. spodní části) i výstup (výsledkové okno v pravé spodní části) jsou do HTML klienta plně integrovány a uživatel má možnost pracovat se všemi daty z SPI a zároveň z SGI, které jsou v daném místě v dané chvíli k dispozici. Obr. 1. Základní prostředí HTML klienta. Servery také poskytují některé WMS služby pro uživatele ArcGIS Desktop. Jako ukázku naší práce jsem vybral od každého typu mapové služby jednu: Není-li v grafických datech obsažen hledaný objekt (parcela, budova), je uživatel upozorněn. Data byla do MS SQL databáze importována pomocí utility ISKN Studio, která byla, stejně jako aplikace ISKN Web, vytvořena na pracovišti firmy ARCDATA PRAHA (obr. 2). 3. Zobrazované zóny Integrovaného dopravního systému (IDS) jsou uloženy v MS SQL a jejich atributová část je editována přes vkládací formulář (obr. 3) vytvořený v prostředí aplikace MS Access. Výsledná mapa (barva zóny a její popis) se pak Obr. 3. Vkládací formulář. 18 TÉMA
zobrazuje v závislosti na vložené hodnotě (obr. 4). Budoucí využití ArcIMS zaměřujeme na nejširší využívání prostorové databáze MS SQL, zvyšování počtu poskytovaných služeb WMS a nasazení Java klienta. Obr. 4. Výsledná mapa. Se vzrůstajícím zatížením všech fyzických serverů plánujeme optimalizaci serverové části z hlediska výkonu; v oblasti sdílení informací a dat připravujeme zavedení autorizovaného přístupu uživatelů na vybrané mapové služby. Poté bychom mohli nabídnout naše služby WMS, příp. WFS, prostřednictvím zabezpečeného extranetu i spolupracovníkům na pověřených úřadech. Ing. Jiří Vomočil, Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor informatiky, oddělení prezentace dat a informací a správy GIS. Kontakt: vomocil@kr-s.cz, tel.: 257 280 374. Ing. Lubomír Jůzl Kraj Vysočina Běžkařské trasy http://gis.kr-vysocina.cz/website/turista/ Aplikace byla realizována ve spolupráci odboru regionálního rozvoje kraje Vysočina s městem Nové Město na Moravě. Obsahuje mapovou službu běžkařských tras s odkazem na výškové profily, možnosti ubytování a stravování v okolí. Aktualizaci zajiš uje město s navigačním vybavením GPS. putují od dispečerů SÚS. Správcem aplikace je krajský úřad. V aplikaci jsou použita řešení, která byla vyzkoušena na pilotním projektu Plzeňského kraje na adrese http://www.kr-plzensky.cz/trafficinfo.asp. Dopravní informace http://extranet.kr-vysocina.cz/doprava/ Aplikace Dopravní informace kraje Vysočina je výsledkem spolupráce správy a údržby silnic (SÚS) s krajským úřadem. Datový základ tvoří sada určená pro pasport silnic, kterou spravuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Data událostí na silnicích do systému Aplikace obsahuje administrátorskou část určenou pro dispečery SÚS a část veřejnou, která přináší informace o stavu a sjízdnosti silnic v kraji. Zároveň poskytuje servis pro informační podporu složek IZS (integrovaného záchranného systému). TÉMA 19