750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 750 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií fly ová facie Ïdánicko- -hustopeãského souvrství s polohami rozvûtral ch slepencû a pískovcû. Pfievládající pûdní typ pfiedstavuje pfiedev ím pararendzina typická. V okolí se nacházejí ãernozemû typické a ãernozemû pelické. 3 Sasanka lesní (Anemone sylvestris) zde roste na polopfiírodních sanovi tích, stepních ladech a v lemov ch spoleãenstvech, na místech se sníïenou konkurenãní schopností ostatních rostlin. Rozrazil oïankov (Veronica teucrium). 3 ebfiíãek panonsk (Achillea pannonica). 4 Pfievládající vegetaãní kryt severov chodnû orientovaného svahu pfiedstavuje such irokolist trávník svazu Bromion erecti. KVùTENA PfieváÏnou ãást severnû orientovaného svahu kryje such irokolist trávník svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, kter místy pfiechází v lemové spoleãenstvo asociace Geranio sanguinei-peucedanetum cervariae avhorní ãásti svahu téï v such úzkolist trávník svazu Festucion valesiacae, v nûmï se uplatàuje napfi. ostfiice nízká (Carex humilis) a oman meãolist (Inula ensifolia). Maloplo nû jsou vyvinuty nízké suchomilné kfioviny svazu Prunion fruticosae, ve kter ch pfievládá tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa), popfi. C. eminens, její statnûj í kfiíïenec s t. vi ní (C. vulgaris). Západní ãást chránûného území tvofií svahy viniãních teras porostlé vysok mi kfiovinami ze svazu Berberidion, jejichï fiídk porost lze nalézt také u dolního okraje svahu. Tvofií jej rûïe ípková (Rosa canina), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), svída krvavá (Swida sanguinea) aka- lina tu alaj (Viburnum lantana). V letech 99 00 bylo na Anenském vrchu zaznamenáno pfiibliïnû 30 druhû cévnat ch rostlin, mezi nimi est druhû zvlá tû chránûn ch, a to hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kosatec nízk (Iris pumila), sasanka lesní (Anemone sylvestris), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). Dále zde roste napfi. fiebfiíãek panonsk (Achillea pannonica), ãilimník rakousk (Chamaecytisus austriacus), ã. zelenav (C. virescens), ã. fiezensk (C. ratisbonensis), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), ovsífi luãní chlupat (Helictotrichon pratense subsp. hirtifolium), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), pipla osmahlá (Nonea pulla), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), mochna pfiímá (Potentilla recta), ãistec pfiím (Stachys recta) Pfiírodní památka arozrazil oïankovit (Veronica teucrium). Anensk vrch Vrcholová plo ina a severní svahy Anenského vrchu (67,6 m n. m.) asi km jiïnû aï jihozápadnû od Bavor. Bavory 4 68 m V mûra: 0,8 ha Vyhlá eno: 986 Stepní lada v pokroãilém stadiu sukcese s lemov mi spoleãenstvy a roztrou en mi teplomiln mi kfiovinami, zejména na b val ch mezích, pfiedstavují polopfiírodní enklávu uprostfied zemûdûlsk ch pozemkû a hostí nûkolik chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru biotopu pfievaïují stepní akfiovinné druhy. Byl zaznamenán v razn poãetní nárûst stavû kfiepelky polní (Coturnix coturnix). Pravidelnû zde hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), p. hnûdokfiídlá (S. communis), strnad luãní (Miliaria calandra), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) a skfiivan polní (Alauda arvensis). V malakofaunû pfievaïují xerotermofilní druhy Truncatellina cylindrica a Granaria frumentum. V znamná je i pfiítomnost terikolních plïû Cecilioides acicula a Oxychilus inopinatus, coï jsou nedávní pfiistûhovalci z jiïní Evropy. VYUÎITÍ Lokalita není hospodáfisky vyuïívána. Je mírnû ohroïena ruderalizací zpûsobenou zemûdûlsk m obhospodafiováním sousedních pozemkû. Od konce devadesát ch let je such trávník ve dvoulet ch intervalech udrïován seãí. Péãi by bylo vhodné doplnit pastvou, popfi. obãasn m rozvolnûním porostu kfiovin na svazích teras v západní ãásti území. MAPA ÚZEMÍ strana 778 4 750 CHKO PA 6
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 75 CHKO Pálava Národní pfiírodní rezervace Dûvín-Kotel- -Soutûska Dûvín (548,7 m n. m.), Soutûska a Kotel (téï Obora; 483 m n. m.) mezi Pavlovem, Dolními Vûstonicemi, Horními Vûstonicemi, Pernou a Klentnicí. Horní Vûstonice, Pavlov, Perná a Klentnice GEOLOGIE Rezervace zahrnuje nejv znaãnûj í bradla Pavlovsk ch vrchû navzájem oddûlená sníïeninou Soutûsky, která sleduje tektonickou linii. Na vrcholu Dûvína jsou dvû oddûlené upiny ernstbrunnsk ch vápencû, mezi nimiï leïí vápnité 57 554 m V mûra: 380,76 ha Vyhlá eno: 946 Skalní, stepní, kfiovinné a lesní ekosystémy na vápencovém podkladu s mimofiádnû bohatou flórou a faunou; na Dûvínû se projevuje inverze vegetaãních stupàû; v znamná geologická lokalita. jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní kfiídy. Ernstbrunnské vápence tvofií fiadu skalních útesû a men ích skalek. V hluboké sníïeninû Soutûsky mezi vrcholy Kotle a Dûvína vystupují tmavé jílovce klentnic- k ch vrstev, z v chodní strany Soutûsku omezují svislé stûny ernstbrunnsk ch vápencû s krasov mi dutinami. Na západním úboãí Kotle vystupují mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou a vklínûn m balvanem tvofiícím neprav skalní most, tzv. Velk punt. Na úpatí velké skalní stûny na úboãí Dûvína je zachováno holocenní a pozdnû glaciální souvrství s hojnou mûkk í faunou (4 druhû, vãetnû druhu Discus ruderatus). Na jiïním svahu Kotle se nachází opu tûn vápencov kamenolom; dal í men í je nad Pernou. Na zvûtralinách vápencû vznikly rûznû hluboké pûdní profily rendzin rendzina typická a litická (lokálnû jen karbonátová varieta litozemû), v men í mífie pak i asociace erodované formy ãernozemû typické na spra i i karbonátov ch svahovinách a pararendziny typické na slínech. V ochranném pásmu a okolí rezervace se na spra ích vytvofiily typické hnûdozemû a luvizemû. KVùTENA Velká ãlenitost terénu a rûzná orientace svahû umoïàují zastoupení rûzn ch vegetaãních typû. Severozápadní svah a jihov chodní úpatí Dûvína a Kotle porûstají panonské dubohabfiiny asociace Primulo veris-carpinetum, které se vyznaãují bohat m jarním aspektem geofytû, k nimï patfií dymnivka nízká (Corydalis pumila), kfiivatec nejmen í (Gagea minima) a snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis). Na su ích místech s mûlãí pûdou v e na svazích je nahrazují perialpidské bazifilní teplomilné doubravy asociací Corno-Quercetum Bradlo Dûvína s obcí Pavlov. CHKO PA 7 75
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 75 n typ, kter oznaãujeme jako krasovou lesostep: stfiídají se zde nevelké ostrûvky ipákov ch doubrav a vysoké suchomilné kfioviny asociace Violo hirtae-cornetum maris, v nichï pfievládá dfiín jarní (Cornus mas), s teplomiln mi lesními lemy asociace Geranio sanguinei-dictamnetum albae, skalními trávníky a such mi úzkolist mi trávníky. Kvûtena je druhovû velmi bohatá: v letech 99 00 bylo vrezervaci zaznamenáno 630 druhû a poddruhû cévnat ch rostlin, z toho 50 zvlá tû chránûn ch. Na svahu pod zfiíceninou hradu Dûviãky má jediné nalezi tû v âeské republice violka nejmen í (Viola kitaibelia Pruno mahaleb-quercetum, v jejichï stromovém patfie obvykle pfievládá dub p fiit (Quercus pubescens) a které se vyznaãují druhovû bohat m kefiov m a bylinn m patrem. Pfiíkré severozápadní svahy Dûvína a Kotle s chladnûj ím a vlhãím mezoklimatem kryjí suèové lesy asociace Aceri-Carpinetum, které jsou nápadné pfiedletním aspektem s omûjem vlãím prav m (Aconitum vulparia subsp. vulparia). Nad nimi se na samém úpatí skal nachází úzk pruh reliktních pûchavov ch lipin asociace Seslerio albicantis-tilietum cordatae, jejichï bylinn podrost zahrnuje ãetné druhy pûchavov ch trávníkû. Ploch vrchol Dûvína se zbytky zarovnaného povrchu. Na jihov chodních svazích je patrné rozsáhlé primární bezlesí. 3 Pfiástevník mafiinkov (Watsonarctia casta) se zde dosud udrïel v pomûrnû poãetné populaci. Severnû a severozápadnû orientované skály a skalnaté svahy Dûvína pfiedstavují z velké ãásti pfiirozené bezlesí a zároveà stanovi tû reliktní povahy. Jsou porostlé pûchavov mi trávníky svazu Diantho lumnitzeri-seslerion albicantis. Ve skalách nad Soutûskou a na severozápadním svahu Dûvína se nachází jediná lokalita píseãnice velkokvûté (Arenaria grandiflora) v âeské republice; tento v skyt pfieváïnû horského druhu v niï ích polohách se oznaãuje jako dealpinní. Spolu s píseãnicí zde rostou i dal- í reliktní druhy, a to hvozdík LumnitzerÛv (Dianthus lumnitzeri), svízel rakousk (Galium austriacum) a starãek celolist (Tephroseris integrifolia). Velmi nápadn je jarní aspekt skalních trávníkû, tzv. skalních stepí asociace Poo badensis-festucetum pallentis, a úzkolist ch such ch trávníkû, tzv. drnov ch stepí svazu Festucion valesiacae, které na jihov chodním svahu Dûvína hostí poãetnû nejsilnûj í populaci kosatce nízkého (Iris pumila) u nás. Skalní a drnové stepi pfiedstavují dílem pfiirozené bezlesí, dílem náhradní spoleãenstva po ipákov ch doubravách. Souãástí pestré vegetaãní mozaiky skalních trávníkû jsou malé skalní terásky s bazifilní vegetací sukulentû a jarních efemér, kterou tvofií netfieskovec v bûïkat srstnat (Jovibarba sobolifera subsp. hirta), bûlorozchodník skalní (Oreosedum album), rozchodník ostr (Sedum acre), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites) a rozrazil ãasn (Veronica praecox). V Soutûsce a na západním svahu Kotle jsou na tûï ích a hlub- ích pûdách vyvinuty irokolisté suché trávníky svazu Cirsio- Brachypodion pinnati, tzv. luãní stepi, v nichï pfievládá ostfiice nízká (Carex humilis), svefiep vzpfiímen (Bromus erectus) nebo váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Pfiedev ím na jihov chodním svahu Dûvína se vytvofiil krajin- 3 75 CHKO PA 8
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 753 CHKO Pálava 4 5 6 ce horského (Euchalcia variabilis), k. omûjového (Polychrysia moneta), z druhû vázan ch spí- e na podhûfií napfi. osenici velkou (Eurois occulta). Pomûrnû bûïn je na v hfievn ch stanovi tích s nízkou vegetací v kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi), velmi hojn je roháã obecn (Lucanus cervus). Pfii pfiemnoïení bekyní se lze v dubohabfiinách setkat s krajníky, a to k. hnûd m (Calosoma inquisitor) i vzácnûj ím k. piïmov m (C. sycophanta). Mezi pavouky jsou zastoupeny dva druhy s nápadnû rudû zbarven mi samci: stepník rud (Eresus cinnaberinus) a skákavka rudopásá (Philaeus chrysops). Vrcholové stepní partie hostí jedineãné spoleãenstvo teplomiln ch pavoukû: slíìáka bradavãitého (Alopecosa solitaria), plachetnatku Centromerus capucinus, snovaãku Dipoena prona, bûïníka Melloteeova (Heriaeus melloteei), jakoï i skálovky trávostepní (Drassylus vinealis) a s. tûtinkaté (Zelotes declinans). Jedinou lokalitu v ãesk ch zemích zde má jihoevropsk kfiiana). Temeno jiïního vrcholu Kotle hostí poãetnû nejsilnûj í moravskou populaci kosatce píseãného (Iris arenaria). Ve svûtlé teplomilné doubravû na jihov chodním svahu Dûvína roste hnûdenec zvrhl (Limodorum abortivum), na pfiilehl ch ladech len chlupat (Linum hirsutum). Kromû v e uveden ch zvlá tû chránûn ch druhû se v rezervaci vyskytuje devaterka poléhavá (Fumana procumbens), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), chrpa chlumní (Cynaus triumfettii), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kosatec pestr (Iris variegata), k. trávovit (I. graminea), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), kru tík drobnolist (Epipactis microphylla), len tenkolist (Linum tenuifolium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri), lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), modfienec tenkokvût (Muscari tenuiflorum), okrotice bílá (Cephalanthera dama- sonium), o. ãervená (C. rubra), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), plamének pfiím (Clematis recta), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), sasanka lesní (Anemone sylvestris), tafiice skalní (Aurinia saxatilis), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), vstavaã nachov (Orchis purpurea), v. vojensk (O. militaris), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis) az. sibifisk (C. sibirica). Z mykologického hlediska jsou v znamné pfiedev ím houby xerotermních stanovi È. Ze zvlá tû chránûn ch druhû je to náramkovitka Ïlutozelená (Flocullaria straminea). Na podobn ch stanovi tích roste pût vzácn ch druhû hvûzdovek, napfi. h. bradavková (Geastrum corollinum) a h. lahvicová (G. lageniforme), dále Ïaludice lysá (Disciseda calva) adva vzácné druhy ohnivcû, jmenovitû o. zimní (Microstoma protracta) ao. jursk (Sarcoscypha jurana). ZVÍ ENA Dûvín pfiedstavuje jednu z nejv znamnûj ích zoologick ch lokalit âeské republiky. Skalní stepi, lesostep, lesy i skalní stûny hostí stovky druhû bezobratl ch i obratlovcû. Na v hfievn ch svazích lze nalézt stfievlíka uherského (Carabus hungaricus), saranãi modrokfiídlou (Oedipoda caerulescens), kudlanku náboïnou (Mantis religiosa) ivelmi vzácnou kobylku ságu (Saga pedo). MÛÏeme zde pozorovat jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne), ÏluÈáska úzkolemého (Colias chrysotheme) a martináãe hru Àového (Saturnia pyri). Mezi ménû nápadné mot ly patfií pouzdrovníãci Coleophora onobrychiella, C. squamella, C. acrisella, C. dignella a C. oriolella, jejichï housenky Ïijí ve vacích a vyïírají listy nebo semena rostlin; naopak nápadná je vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta) av. ãtveroteãná (Z. punctum). Teprve nedávno byla jako nov druh ãeské fauny na Dûvínû nalezena osenice tmavá (Yigoga nigrescens). Severní svahy Dûvína se suèov mi lesy jsou naopak domovem druhû s podhorsk m aï horsk m roz ífiením: lze uvést mj. kovoleskle- 4 Hvozdík LumnitzerÛv (Dianthus lumnitzeri) roste na vápencov ch skalách Dûvína, RÛÏového vrchu a Stolové hory. 5 Violku skalní (Viola saxatilis) najdeme ve skalních tûrbinách spí e na severních svazích Dûvína. 6 Ve skalách nad Soutûskou a na severozápadním svahu Dûvína se nachází jediná lokalita píseãnice velkokvûté (Arenaria grandiflora) vâeské republice. 7 Modfienec tenkokvût (Muscari tenuiflorum). 7 CHKO PA 9 753
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 754 8 Ïluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a l. ed (Muscicapa striata). Soutûska a kamenolom na Kotli jsou jedin m místem pravidelnûj ího zimního v skytu zedníãka skalního (Tichodroma muraria) u nás. Ve stepních biotopech je dosti ãastá bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon). V puklinách skalních stûn byly nalezeny kolonie vzácného netop ra pestrého (Vespertilio murinus), v dutinách stromû kolonie n. stromového (Nyctalus leisleri). Pravidelnû se v rezervaci vyskytuje i netop r velkouch (Myotis bechsteinii) a n. ãern (Barbastella barbastellus), a to vãetnû gravidních samic. 0 9 Ïák strakat (Aculepeira armida). TotéÏ platí o plïi drobniãce Ïebernaté (Truncatellina costulata), která na jiïní Moravû pfiedstavuje sarmatsk prvek. Skalní stepi jiïní expozice sk tají vhodné prostfiedí je tûrce zelené (Lacerta viridis) a uïovce hladké (Coronella austriaca), v lesích je bûïn slep kfiehk (Anguis fragilis). Trvale v rezervaci hnízdí dudek chocholat (Upupa epops), v lesích je hojn strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), datel ãern (Dryocopus martius), 8 Pavlovské vrchy jsou jediné místo v âeské republice, kde pravidelnû zimuje zedníãek skalní (Tichodroma muraria). 9 Paprska velkokvûtá (Orlaya grandiflora) patfií mezi chránûné a silnû ohroïené druhy. Vytváfií bohaté porosty na jiïních svazích Dûvína. 0 Kobylka sága (Saga pedo) je u nás známa z nûkolika lokalit soustfiedûn ch na nejjiïnûj í Moravu, jíï prochází severní okraj areálu tohoto ponticko-submediteránního druhu. âirûvka ãerno upinatá (Tricholoma atrosquamosum) je zafiazena do âervené knihy chránûn ch a ohroïen ch druhû niï ích rostlin. LESNICTVÍ V minulosti byla rezervace mnohem více odlesnûna a hospodáfisky vyuïívána. Podle historick ch pramenû byl napfi. v 8. století stav lesû natolik neutû en, Ïe dolnovûstonick pivovar byl nucen dová- Ïet dfievo z Ïidlochovick ch lesû. Les, kter byl obhospodafiován jako les nízk neboli pafiezina, byl zdrojem palivového dfiíví abyl vyuïíván zfiejmû téï k pastvû. V roce 876 se pfiistoupilo k umûlému zalesàování: zejména na Kotli byla postupnû vysázena borovice ãerná, trnovník akát a pajasan Ïláznat. Také pfieváïnû jasanové porosty na temeni Dûvína byly zaloïeny umûle. Poslední rozsáhlá zales- Àovací akce probûhla v roce 95. Koncem 9. století byla na Dûvínû zaloïena obora, nejdfiíve s daàky, ktefií byli v sedmdesát ch letech 0. století nahrazeni muflony. V roce 953 k nim pfiibyly kozy bezoárové. Oborní chov zvûfie byl formálnû ukonãen vroce 996 zru ením obory a odstûhováním koz; mufloni v rezervaci naopak zûstali a napfi. vroce 00 jich na Dûvínû Ïilo témûfi 00. Chovaná zvûfi po- kozovala lesní porosty, v nichï zabraàovala pfiirozenému zmlazení dfievin, a devastovala nejcennûj í plochy such ch trávníkû, a to eutrofizací z trusu a naru ením pûdního povrchu. Vrezervaci byly vysazeny ãetné exotické dfieviny, napfi. zeravy a jírovce maìaly, a ovocné stromy. Lesy rezervace jsou kategorizovány jako lesy zvlá tního urãení a zãásti i lesy ochranné, a lesní hospodáfiství je tak podfiízeno cílûm ochrany pfiírody. TûÏi tû péãe o lesy chránûného území spoãívá v náhradû nepûvodních dfievin autochtonními druhy, zejména v odstraàování akátu a pajasanu Ïláznatého. Je tfieba rozhodnout, které porosty budou ponechány bez zásahu a které budou obhospodafiovány jako les vysok, popfi. zda bude v nûkteré ãásti zachováno tzv. v mladkové hospodafiení. VYUÎITÍ Hospodáfiské vyu- Ïívání bylo v minulosti mnohem intenzivnûj í. Od stfiedovûku bylo na Dûvínû a Kotli otevfieno nûkolik men ích kamenolomû. Na jihov chodním svahu zasahovaly vinohrady aï na území dne ní rezervace. Podle údajû zroku 669 louka na vrcholu sk tala roãnû pfies 30 fûr sena, v 9. století byla vyuïívána jako pastvina, pozdûji dokonce jako pole. Zejména suché trávníky slouïily odedávna jako pastviny; nejdéle tento zpûsob obhospodafiování pfietrval na západním svahu Kotle. Nyní jsou tyto plochy, které zarûstají kfiovinami, udrïovány stfiídavû seãí a pastvou. Cílem je obnovit v tûchto místech pastevní hospodafiení. UÏ od druhé svûtové války existovalo na vrcholu Dûvína vojenské signální zafiízení, k nûmuï v roce 976 pfiibylo zafiízení telekomunikaãní (televizní vysílaã). Cesta ze Soutûsky byla aï do nedávné doby po kozována provozem tûïk ch vozidel a následnou erozí. V echny nevyuïité vojenské budovy v ak Armáda âeské republiky v roce 004 odstranila. Lovecká chata v Soutûsce byla v kvûtnu 00 zniãena poïárem. V jarních mûsících, hlavnû o svátcích a o víkendech, trpí rezervace velkou náv tûvností. Dlouhodob m cílem je i definitivnû odstranit telekomunikaãní zafiízení z rezervace, pfiednostnû je nutné zamezit nevratnému eroznímu po kození pfiístupové cesty. Rezervací vede nauãná stezka, obnovená v roce 005. HISTORIE A KULTURA Na úpatí Dûvína existovala lidská sídli tû jiï v mlad í dobû kamenné. V blízkosti sedla pod Dûviãkami je doloïena existence opevnûného sídli tû z mlad í doby bronzové, jehoï valy jsou dosud dobfie zfietelné. Pozdnû románsk aï ranû gotick hrad Dûviãky je poprvé doloïen poãátkem 3. století. Ze 4. století pocházejí dnes málo patrné zbytky hradu Neuhaus na skalách poblíï severního vrcholu Kotle. BIBLIOGRAFIE 68, 3, 8, 35 37, 97, 09, 0, 33, 39, 330, 39, 406, 557, 604, 69, 6, 633, 634, 703, 704, 709, 745, 79, 79, 808, 946, 999, 044 MAPA ÚZEMÍ strana 778 754 CHKO PA 30
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 755 CHKO Pálava trávník svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, místy postiïen expanzí ovsíku vyv eného (Arrhenatherum elatius), s ochuzenou garniturou obvykl ch teplomiln ch druhû. Trávník postupnû zarûstá vysok mi kfiovinami ze svazu Berberidion, hlavnû hlohem jednosemenn m (Crataegus monogyna), rûïí ípkovou (Rosa canina) a slivoní trnitou (Prunus spinosa). V letech 997 00 zde bylo nalezeno 30 druhû cévnat ch rostlin, z toho tfii zvlá tû chránûné, a to kavyl IvanÛv (Stipa joannis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). Stûna a suèové svahy b valé pískovny jsou bez v znamné vegetace; ífií se zde trnovník akát (Robinia pseudacacia). 3 Pfiírodní památka Kienberg JiÏní ãást protáhlého hfibetu Kienberg asi 3,5 km v chodnû od Mikulova v Milovické pahorkatinû. Mikulov na Moravû 0 44 m V mûra: 6,39 ha Vyhlá eno: 995 Paleontologické nalezi tû miocénní fauny evropského v znamu; temeno a svahy vrchu kryjí stepní lada s roztrou en mi kfiovinami; vyskytují se zde zvlá tû chránûné druhy rostlin a ÏivoãichÛ. ZVÍ ENA Lokalita je v znaãná v skytem více druhû blanokfiídlého hmyzu vázaného na hlinité svahy. V znamní jsou téï pavouci, a to estioãka uherská (Dysdera hungarica), pavuãenka okrajová (Metopobactrus ascitus), bûïník bylinn (Xysticus lineatus) a skákavka mravenãí (Myrmarachne formicaria). VÛbec první nález zory severské (Zora parallela) vâeské republice byl uãinûn v roce 003 právû zde. Hnízdí zde bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), strnad luãní (Miliaria calandra) a Èuh k obecn (Lanius collurio), jednotlivû i vlha pestrá (Merops apiaster). 4 5 GEOLOGIE Temeno vrchu je pfiekryto spra í. Ve staré pískovnû na hranû západního svahu nad Mu lovsk m potokem jsou obnaïena souvrství jemnozrn ch aï hrubozrn ch pískû a konkrecionálnû zpevnûn ch vápnit ch pískovcû, jakoï i ãoãek fiasov ch a biodetritick ch vápencû hru eck ch vrstev stfiedního a svrchního badenu (sedimenty západního okraje VídeÀské pánve). V písãit ch sedimentech se nacházejí fosilie: v souãasné dobû je odsud známo asi 0 druhû mofisk ch mlïû (Bivalvia), 50 druhû mofisk ch plïû (Gastropoda), 40 druhû dírkono cû (Foraminifera), 30 druhû lasturnatek (Ostracoda), 0 druhû rybích otolitû (sluchov ch kûstek) a mnoho dal ích Ïivoãi n ch zbytkû. Mezi mûkk i jsou zastoupeny skofiápky rodû Strombus, Cassis a Cypraea, jejichï pfiítomnost dosvûdãuje, Ïe badenské mofie bylo je tû o nûco teplej í neï mofie Stfiedozemní. V sypk ch sedimentech se nacházejí jednotlivé Ïraloãí zuby. AÏ cm dlouhé zuby patfií tfietihornímu Ïraloku Carcharodon megalodon, kter je pfiíbuzn dne nímu Ï. lidoïravému (C. carcharias). Dal í nalezi tû fosilií leïí v nejbliï ím okolí. V okolí kamenolomu se vyvinuly asociace ãernozemû typické s pararendzinou typickou (západní ãást), ve v chodní ãásti pak hnûdozem typická. KVùTENA PfieváÏnou ãást rezervace kryje such irokolist VYUÎITÍ V minulosti zde byl na dvou místech tûïen písek, pravdûpodobnû jako stavební surovina, ãímï byla obnaïena souvrství pískû, vápnit ch pískû avápencû s ãetn mi fosiliemi. Vût í ãást území slouïila jako pastvina a sad, jiï dlouho v ak leïí ladem. Cílem vyfiezávání kfiovin, obãasné seãe nebo je tû lépe pastvy, obnovené v roce 003, je zajistit trvalou existenci such ch trávníkû s roztrou en mi kefii. V nûkolikalet ch intervalech se odstraàují v mladky akátu z b valé pískovny. BIBLIOGRAFIE 68, 339 34, 953 MAPA ÚZEMÍ strana 779 Stará pískovna na západním svahu nad Mu lovsk m potokem s obnaïen m souvrstvím sedimentû stfiedního a svrchního badenu západního okraje VídeÀské pánve. V písãit ch sedimentech se nacházejí ãetné fosilie. Fosilní lastury mlïû Venus gigas a Pectunculus pilosus. 3 Ve fosiliích z Kienbergu je mlï Venus burdigalensis velmi vzácn, neboè na lokalitû byly nalezeny zbytky jediného exempláfie. 4 Zub Ïraloka rodu Carcharodon, pfiedchûdce nebo blízkého pfiíbuzného dne ního Ïraloka lidoïravého (C. carcharias). 5 Fosilní ulity plïe Cassis cypraeiformis. CHKO PA 3 755
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 756 3 4 Sasanka lesní (Anemone sylvestris). Tafiice skalní (Aurinia saxatilis) roste na vápencovém podloïí. 3 a 4 Zvonek sibifisk (Campanula sibirica). 5 Pohled na severní ãást Koãiãího kamene s vystupujícími vápencov mi skalkami. GEOLOGIE Ze spra ového pfiekryvu vystupují na zvlnûném západnû orientovaném svahu pfii úpatí vápencového bradla Stolová hora skalky tvofiené jursk mi vápenci. V minulosti zde byly sbírány zkamenûliny, pfiedev ím ulity nebo otisky mofisk ch mûkk Û, hlavonoïcû a mofisk ch korálû. PÛdní pokryv na vápencov ch v chozech tvofií pfiedev ím rendzina typická (litická) s rendzinou kambizemní. Okolní zemûdûlské plochy pokr vá ãernozem typická (erodovaná). Národní pfiírodní rezervace Tabulová, RÛÏov vrch akoãiãí kámen, ãást Koãiãí kámen Svahy s vystupujícími vápencov mi bradly asi 0,3 km západnû od silnice Mikulov Klentnice a asi,5 km jiïnû aï jihojihov chodnû od Klentnice. Klentnice KVùTENA Na vystupujících skalkách uprostfied chránûného území je maloplo nû vyvinuta skalní vegetace asociace Poo badensis-festucetum pallentis. Na hlub í pûdû ve v chodní ãásti lokality pfievládají suché úzkolisté trávníky ze svazu Festucion valesiacae, na nûï je vázána poãetnû slabá populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis). irokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati kryjí pfieváïnû dolní ãást svahu; jejich dominantním druhem je váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) aroste zde ve velkém poãtu hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). U jiïního okraje enklávy se nachází men í plocha lemového spoleãenstva asociace Geranio sanguinei-peucedanetum cervariae. Porosty vysok ch kfiovin svazu Berberidion, jejichï rozloha byla v letech 997 999 podstatnû omezena, se nacházejí zejména v severní ãásti a podél jiïního okraje Koãiãího kamene; tvofií je hlavnû hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa) arûïe ípková (Rosa canina). V severozápadním cípu enklávy je mal porost suchomiln ch kfiovin asociace Prunetum fruticosae. Vletech 99 999 bylo na Koãiãím kameni zaznamenáno asi 0 druhû cévnat ch rostlin, ze zvlá tû chránûn ch (celkem 3) hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), sasanka lesní (Anemone sylvestris), tafiice skalní (Aurinia saxatilis), violka obojetná (Viola ambigua), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) azvonek sibifisk (Campanula sibirica). Nevelká populace alvûje vlnaté (Salvia aethiopis) byla zaloïena umûle v sevem semen sebran ch na Stolové hofie. VYUÎITÍ Lokalita, nejspí b valá pastvina, dlouho leïela ladem. V posledních letech byla 33 35 m V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 95, vroce 000 administrativnû pfiipojeno k národní pfiírodní rezervaci Tabulová OstrÛvek teplomilné vegetace na vápencovém podkladû s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin obklopen zemûdûlsk mi pozemky. v raznû omezena rozloha kfiovin a takto uvolnûné plochy jsou udrïovány obãasnou seãí a pastvou. Îádoucí je pravidelná fiízená pastva ovcí a koz. BIBLIOGRAFIE 953 MAPA ÚZEMÍ strana 777 5 756 CHKO PA 3
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 757 CHKO Pálava Pfiírodní památka Koãiãí skála V choz vápencov ch skal a jeho bezprostfiední okolí pfii v chodním okraji silnice Mikulov Klentnice asi km severnû od Mikulova. Mikulov na Moravû GEOLOGIE Skalní relikt bradla ernstbrunnsk ch vápencû izolovan v polích. PfievaÏujícím pûdním typem je tu rendzina typická (litická) s rendzinou kambizemní. Na úpatích svahû je nahrazují zemûdûlsky obdûlávané ãernozemû (erodované). 343 36 m V mûra: 0,66 ha Vyhlá eno: 00 Skalní a stepní ekosystémy s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. KVùTENA Ve skalních tûrbinách vápencového útesu se uchytila chasmofytická vegetace s tafiicí skalní (Aurinia saxatilis). Na vystupujícím skalním podkladu je maloplo nû vyvinut such trávník (skalní step) ze svazu Bromo pannonici-festucion pallentis, vnûmï roste mj. kosatec nízk (Iris pumila) ako- niklec velkokvût (Pulsatilla grandis). V sousedství opu tûného malého kamenolomu na jiïní stranû skály se nacházejí nevelké porosty úzkolist ch such ch trávníkû s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca) a k. Ïlábkatou (F. rupicola), v nichï v pozdním létû upoutá pozornost kavyl vláskovit (Stipa capillata). Západní svah útesu smûrem k silnici kryje such irokolist trávník svazu Cirsio-Brachypodion pinnati s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), v jehoï jarním aspektu je nápadn zejména hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). V chodní svah byl donedávna porostl vysok mi kfiovinami svazu Berberidion, zejména hlohem jednosemenn m (Crataegus monogyna) a slivoní trnitou (Prunus spinosa), které v ak byly koncem devadesát ch let zvelké ãásti odstranûny; ponechány byly pouze v úzkém pruhu po obvodu chránûného území. Na skalním stupni na severozápadní stranû skalky se nachází jediná populace pomnûnky úzkolisté (Myosotis stenophylla) na Pavlovsk ch vr ích. V oko- lí opu tûného kamenolomu se nepravidelnû objevuje alvûj vlnatá (Salvia aethiopis), jeï sem v ak byla vyseta; semena pocházela z populace na Stolové hofie. Z celkem 70 druhû cévnat ch rostlin nalezen ch na Koãiãí skále v letech 990 999 je zvlá tû chránûno. Kromû v - e uveden ch je to koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a zvonek boloàsk (Campanula bononiensis). Druhové spektrum cévnat ch rostlin dále dopl- Àuje napfi. bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), ãesnek chlumní (Allium senescens), chlupáãek tûtinat (Pilosella rothiana), kruãinkovec poléhav (Corothamnus procumbens), rozrazil ãasn (Veronica praecox), rûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), strdivka brvitá (Melica ciliata), záraza bílá pravá (Orobanche alba subsp. alba) az. vy í (O. elatior). ZVÍ ENA Vzhledem k malé rozloze nemá Koãiãí skála zvlá tní zoologick v znam. Vyskytují se zde podobné druhy ÏivoãichÛ jako na srovnateln ch lokalitách v nejbliï ím okolí. Nejzajímavûj ím zde Ïijícím druhem je jedin partenogenetick druh pavouka u nás, estioãka uherská (Dysdera hungarica). VYUÎITÍ V minulosti byl na jihozápadní stranû vápencového útesu otevfien mal kamenolom, nyní je území bez hospodáfiského vyuïití. Vzhledem ke své poloze pfiímo u silnice trpí nadmûrnou náv tûvností a s ní spojen m se lapem. Západní svah byl v minulosti ohroïen invazí trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), kter se v ak podafiilo z chránûného území eliminovat, avsouãasnosti je plocha seãena ve dvoulet ch intervalech. Plochy uvolnûné odstranûním kfiovin zatím vyïadují seã kaïdoroãnû. BIBLIOGRAFIE 35, 745 MAPA ÚZEMÍ strana 780 Pohled na Koãiãí skálu od jihu. Koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica). 3 Kozlíãek Phytoecia coerulea se u nás vyskytuje jen v nejteplej ích ãástech jiïní Moravy. Ob vá stepní lada a jeho larva se vyvíjí v nûkter ch druzích ãeledi brukvovit ch. 3 CHKO PA 33 757
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 758 GEOLOGIE Celá rezervace se nachází na holocenních fluviálních písãitohlinit ch sedimentech, které jsou místy vystfiídány slatinn mi zeminami. V jejich podloïí leïí pleistocénní tûrkopísky. PÛdní pokryv území reprezentuje fluvizem glejová. KVùTENA âásteãnû jsou zachovány porosty tvrdého luhu asociace Fraxino pannonicae- -Ulmetum, v jejichï stromovém patfie pfievládá jasan úzkolist (Fraxinus angustifolia), jilm vaz (Ulmus laevis) a dub letní (Quercus robur). Kolem periodick ch tûní, jsou maloplo nû vyvinuty porosty mûkkého luhu asociace Salicetum albae, k jejichï vûdãím dfievinám patfií topol bíl (Populus alba) avr- ba bílá (Salix alba). Kultury topolu kanadského (Populus canadensis) jsou dnes postupnû odstraàovány. UPanenského ml na je v mírnû ochuzené podobû zachována kontinentální luïní louka asociace Lathyro palustris-gratioletum. Její v chodní ãást se po zamokfiení v polovinû devadesát ch let zmûnila v ostfiicovou louku s porosty svazu Caricion gracilis. Obdobné zmûny nastaly také na louce u Kfiivého jezera, trvale zamokfiené od doby návratu bobra evropského. Porosty ostfiice tíhlé Kormorán velk (Phalacrocorax carbo). NPR Kfiivé jezero s pfiirozen m charakterem fiíãního toku, porosty mokfiadních luk a luïních lesû. (Carex gracilis), o. pobfieïní (C. riparia) ao. dvoufiadé (C. disticha) obklopují také periodické tûnû a obsazují nûkteré vlhãí prolákliny. Periodická tûà na louce u Panenského ml na hostí ze vzácn ch a zvlá tû chránûn ch druhû laku ník BaudotÛv (Batrachium baudotii) arûïkatec bradavãit (Ceratophyllum submersum). Také v Kfiivém jezefie byly pozorovány porosty submerzní vegetace asociace Ceratophylletum demersi, na hladinû pak porosty rdesna obojïivelného (Persicaria amphibia). Po vyschnutí v létû tûnû a zamokfiené prolákliny zarûstají melem okoliãnat m (Butomus umbellatus) a eutrofní vegetací ze svazu Oenanthion aquaticae, v níï se uplatàuje napfi. ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), halucha vodní (Oenanthe aquatica) arukev obojïivelná (Rorippa amphibia). Na obnaïen ch dnech a bahnit ch náplavech se vyvíjejí porosty s bahniãkou jehlovitou (Eleocharis acicularis) a porosty s dominantním dvouzubcem ãernoplod m (Bidens frondosa). Rákosiny asociace Phragmitetum communis jsou vrezervaci vzácné a zaujímají jen malé plochy. Znaãné plochy kryjí vlhkomilné ruderální porosty s úãastí invazních druhû hvûzdnice kopinaté (Aster lanceolatus), net kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) nebo sluneãnice topinamburu (Helianthus tuberosus). Kvûtena rezervace ãítá 406 druhû a poddruhû cévnat ch rostlin, pozorovan ch v letech 990 004, z toho 3 zvlá tû Národní pfiírodní rezervace chránûn ch; kromû v e uveden ch je to ãesnek hranat (Allium angulosum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), kosatec sibifisk (Iris sibirica), oïanka ãpavá (Teucrium scordium), pry ec bahenní (Tithymalus palustris), starãek pofiíãní (Senecio fluviatilis), i ák hrálolist (Scutellaria hastifolia), violka slatinná (Viola stagnina) a ÏluÈucha Ïlutá (Thalictrum flavum). Pfied napu tûním dolní zdrïe vodního díla Nové Ml ny sem byly s úspûchem pfiesazeny dal í dva zvlá tû chránûné druhy, a to ladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis) a více neï 00 000 bledulí letních (Leucojum aestivum), která zde má nyní nejpoãetnûj í populaci v âeské Kfiivé jezero PravobfieÏní ãást nivy Dyje jiïnû od Nov ch Ml nû a km v chodnû od Milovic náleïející do Dyjsko-moravské nivy. Milovice a Nové Ml ny 63 65 m V mûra: 3,97 ha Vyhlá eno: 973 Zachovalá ãást nivy s pfiirozen m charakterem fiíãního koryta, porosty tvrdého a mûkkého luhu, luïními loukami, periodick mi tûnûmi a odfiíznut m meandrem fieky Dyje; v znaãné hnízdi tû ptactva. Rezervace je souãástí mezinárodnû v znamného mokfiadu podle Ramsarské úmluvy Mokfiady dolního Podyjí. republice. Na nûkolika místech rezervace byla zaznamenána velmi vzácná uïerka chmelová (Monogynella lupuliformis). V Kfiivém jezefie aï do zaãátku devadesát ch let pfieïíval leknín bíl (Nymphaea alba). Celkovû se flóra rezervace vyznaãuje velk m podílem zavleãen ch druhû, (5,4 %), z ãehoï na archeofyty pfiipadá 7, % a na neofyty 8, %. Z chránûn ch druhû hub je dokumentován v skyt kalichovky luïní (Omphalina discorosea), která se u nás nachází pouze v luïních lesích na nejjiïnûj í Moravû; z druhû zafiazen ch do ãervené knihy roste na star ch kmenech jilmû a vrb trepkovitka afránová (Crepidotus crocophyllus). 758 CHKO PA 34
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 759 CHKO Pálava 6 3 4 5 ZVÍ ENA V jarních periodick ch tûních se vyskytuje listonoh jarní (Lepidurus apus), ÏábronoÏka snûïní (Eubranchipus grubii) a nûkolik druhû lasturnatek (Ostracoda). Na bfiezích tûní Ïije stfievlík Carabus clathratus. V lesích je bûïn tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo) aroháã obecn (Lucanus cervus). Silné vûtve a kmeny mohutn ch star ch dubû osídluje velmi vzácn mravenec luïní (Liometopum microcephalum). V jeho koloniích Ïije pavouk mikarie pospolitá (Micaria sociabilis); Kfiivé jezero pfiedstavuje její nejbohat í známou lokalitu v celém areálu. TotéÏ platí v rámci âeské republiky o bohat ch populacích plachetnatky vrbové (Diplocephalus dentatus) a pavuãenky Mengeho (Pelecopsis mengei). Z dal- ích velmi vzácn ch druhû ãeské fauny zde Ïije pavuãenka bfiehová (Baryphyma pratense), bûïník ãlunkov (Tmarus stellio) a listovník rezav (Philodromus rufus). Zroku 003 pochází i vûbec první nález kfiiïáka Thorelova (Zygiella thorelli) z ãesk ch zemí. V tûních se rozmnoïuje velk poãet obojïivelníkû, napfi. rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan ostronos (Rana arvalis), s. krátkonoh (R. lessonae), s. skfiehotav (R. ridibunda) a ãolek velk (Triturus cristatus). Vfiece Dyji Ïije drsek men í (Zingel streber) a d. vût í (Z. zingel). Ve vlastním Kfiivém jezeru byla v kvûtnu 003 nalezena i hlavaãka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus), ponticko-sarmatsk druh teprve nedávno objeven ivâeské republice. Zde lze také nalézt lastury velevruba malífiského (Unio pictorum). V rezervaci hnízdí orel mofisk (Haliaeetus albicilla), luàák ãerven (Milvus milvus), l. hnûd (M. migrans) avãelojed lesní (Pernis apivorus), charakteristick m druhem je cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), je pfiítomna men í lesní kolonie ãápa bílého (Ciconia ciconia), jehoï stavy zde v posledních letech z neznám ch pfiíãin rychle klesají. PÛvodnû byla rezervace vyhlá ena k ochranû unikátního zpûsobu hnízdûní husí velk ch (Anser anser) na hlavat ch vrbách, ale tato populace zanikla kvûli eliminaci záplav po v stavbû novoml nsk ch nádrïí. V posledních letech v rezervaci pravidelnû kácejí stromy a staví hráze tfii nebo ãtyfii rodinky bobrû evropsk ch (Castor fiber). Na pûdû b valé hájovny Panensk ml n se dlouhodobû udrïuje letní kolonie samic vrápence malého (Rhinolophus hipposideros); mezi nejhojnûj í druhy netop rû zde patfií jinde velmi vzácn netop r parkov (Pipistrellus nathusii). LESNICTVÍ Lesní hospodáfiství je podfiízeno zájmûm ochrany pfiírody: jde o lesy zvlá tního urãení z dûvodu ochrany pfiírody. Kultury topolu kanadského se pfii obnovû holou seãí postupnû nahrazují v sadbami autochtonních dfievin, tj. dubu letního a jasanu úzkolistého. Porosty tvrdého luhu jsou ponechány pfiirozenému v voji nebo se v nich uplatàuje jednotliv aï skupinov zdravotní v bûr. VYUÎITÍ Na dvojseãn ch aï trojseãn ch loukách byly v fiídkém sponu vysázeny vrby bílé, které se v pravideln ch intervalech ofiezávaly na palivové dfiíví. Louky s hlavat mi vrbami, jeï takto vznikly, se staly symbolem luïní krajiny jiïní Moravy. Jako na prvním místû v âeské republice zde byly v roce 976 vyu- Ïity peníze ze Svûtového fondu Ïivotního prostfiedí (WWF), za nûï byly vyhloubeny kanály a postavena stavidla. Tyto kanály byly v letech 994 995 proãi tûny, roz ífieny a doplnûny nûkolika stavidly a vpustûmi, coï by mûlo zajistit v rezervaci dostatek vody. Pfii péãi o rezervaci je nutné udrïet seãení luk, doplnit v sadby solitérních vrb apravidelnû je o etfiovat ofiezáváním. Z lesních porostû by mûl b t postupnû odstranûn javorovec jasanolist (Negundo aceroides) a jasan pensylvánsk (Fraxinus pennsylvanica). BIBLIOGRAFIE 68, 09, 0, 335 338, 38, 39, 604, 64, 634, 709, 79, 808 MAPA ÚZEMÍ strana 780 3 Rezervace se jmenuje podle Kfiivého jezera, odfiíznutého mrtvého meandru fieky Dyje. 4 Trepkovitka afránová (Crepidotus crocophyllus) je dfievokazná houba zafiazená do ãervené knihy ohroïen ch druhû. 5 Listonoh jarní (Lepidurus apus). 6 Hrachor bahenní (Lathyrus palustris) patfií mezi kriticky ohro- Ïené rostliny ãeské kvûteny. CHKO PA 35 759
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 760 GEOLOGIE Zaoblen vrch je budován zvûtral mi horninami Ïdánické jednotky vnûj ího fly e, pfieváïnû rozpadav mi pískovci s polohami tûrku. Vyvinuly se tu pûdní asociace pararendziny typické s ãernozemí typickou (erodovanou). KVùTENA V skyt úzkolist ch such ch trávníkû ze svazu Festucion valesiacae je omezen na temeno vrchu a nûkteré pfiíkré meze. Na hlub ích pûdách na západním svahu je nahrazují irokolisté suché trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, které místy pfiecházejí v lemové spoleãenstvo asociace Geranio sanguinei-peucedanetum cervariae, popfi. v porosty nízk ch suchomiln ch kfiovin asociace Prunetum fruticosae, jimï dominuje tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa). PfieváÏnou ãást rezervace zaujímají stepní lada v rûzn ch stadiích sukcese, krytá nevyhranûnou vegetací suchomiln ch trávníkû, která hostí nejsilnûj í populaci lnu chlupatého (Linum hirsutum) vâeské republice. Vysoké kfioviny svazu Berberidion porûstají zejména svahy dávno opu tûn ch viniãních teras a lemují chránûné území na v chodní stranû. Pfievládá v nich hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), rûïe ípková (Rosa canina) a slivoà trnitá (Prunus spinosa). Vroce 00 bylo k rezervaci pfiiãlenûno b valé pole v jejím jihov chodním cípu, dnes porostlé úhorov m spoleãenstvem spfievahou ovsíku vyv eného (Arrhenatherum elatius). V letech 99 aï 00 bylo v rezervaci nalezeno více neï 75 druhû cévnat ch rostlin, ze zvlá tû chránûn ch (celkem 9) zde dále roste ãesnek hranat (Allium angulosum), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kosatec nízk (Iris pumila), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri), sasanka lesní (Anemone sylvestris), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), veãernice smutná (Hesperis tristis), violka obojetná (Viola ambigua), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a zvonek sibifisk (Campanula sibirica). V rezervaci rostou téï dal í vzácné druhy, napfi. ãernucha rolní (Nigella arvensis), dejvorec velkoplod (Caucalis platycarpos), hojník chlumní (Hesiodia montana), len rakousk (Linum austriacum), rûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), záraza hofiãíková (Orobanche picridis), zárazovka píseãná (Phelipanche arenaria) azvonek moravsk (Campanula moravica). Pfiírodní rezervace Li ãí vrch Vrcholová ãást a svahy Li ãího vrchu (59,7 m n. m.) v Milovické pahorkatinû asi,3 km severnû aï severoseverozápadnû od Sedlce. Sedlec u Mikulova 5 58 m V mûra: 0,8 ha Vyhlá eno: 986, novû vyhlá eno aroz ífieno 00 Stepní trávníky, úhory a kfiovinná spoleãenstva s v skytem mnoha zvlá tû chránûn ch teplomiln ch a suchomiln ch druhû. Záraza upinatá (Orobanche artemisiae-campestris) cizopasí na pelyàku ladním (Artemisia campestris), jak napovídá i její vûdecké jméno. Historicky je v âeské republice známa ze 6 míst. Na jiïní Moravû roste na Li ãím vrchu u Sedlce a na temeni Svatého kopeãku umikulova, kde byla objevena pfied rokem 9. Stepní lada Li ãího vrchu hostí nejbohat í populaci lnu chlupatého (Linum hirsutum) u nás. ZVÍ ENA Îije zde hmyz stepních biotopû a lesních okrajû, napfi. bourovec trnkov (Eriogaster catax), martináã hru Àov (Saturnia pyri) adrvodûlka fialová (Xylocopa violacea). Hojnû zde hnízdí strnad luãní (Miliaria calandra), Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), skfiivan polní (Alauda arvensis) akrutihlav obecn (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Dfiíve byla na území rezervace pole, vinohrady a pastviny, které v souãasné dobû nejsou obhospodafiovány. Porosty akátu a pajasanu Ïláznatého, jeï se v rezervaci po v sadbû na sousedních pozemcích a na mezích dále samovolnû ífiily, jsou od roku 994 postupnû odstraàovány. Od roku 00 je zapojená vegetace úhorû v blízkosti porostû lnu chlupatého pravidelnû naru ována mûlkou orbou, aby se vytvofiily podmínky pro posílení populace tohoto sukcesnû citlivého druhu. BIBLIOGRAFIE 35, 79 760 CHKO PA 36
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 76 CHKO Pálava Pfiírodní rezervace Milovická stráà Západní svah a plo ina vrchu piãák (93,3 m n. m.) vmilovické pahorkatinû 0,3,3 km jiïnû od Milovic. Milovice 97 93 m V mûra: 88,35 ha Vyhlá eno: 994 Charakteristická ãást Milovické pahorkatiny na mûkk ch fly ov ch sedimentech s pfiirozen mi druhovû bohat mi spoleãenstvy teplomiln ch doubrav a dubohabfiin a such mi trávníky s v skytem vzácn ch a chránûn ch druhû rostlin. GEOLOGIE irok ploch hfibet piãáku se zbytky zarovnaného povrchu tvofií pfieváïnû fly ové pískovce Ïdánicko-hustopeãského souvrství se slepencov mi vloïkami, na plo inách pfiekryté spra í, v údolích se nacházejí deluviofluviální hlinitopísãité sedimenty. Spra e kryje hnûdozem typická o rûzném stupni illimerizace, pod stepními spoleãenstvy na ni navazuje typická ãernozem, na exponovan ch místech s v chozy tfietihorních sedimentû vznikly pararendziny. Pod lesními porosty se nacházejí men í okrsky luvizemû typické. KVùTENA PfieváÏnou ãást mírnû sklonûného temene vrchu piãák kryjí panonské teplomilné doubravy na spra i asociace Quercetum pubescenti-roboris, v jejichï stromovém patfie pfievládá dub zimní (Quercus petraea) a místy je pfiimí en dub p fiit (Q. pubescens). V mûlkém Ïlebu na severní stranû vrchu a v údolíãkách otevfien ch k západu je nahrazují panonské dubohabfiiny asociace Primulo veris-carpinetum. Na pfiíkrém západním svahu a jiïnû orientovan ch hfibítcích jsou spra ové doubravy vystfiídány perialpidsk mi bazifilními teplomiln mi doubravami svazu Quercion pubescenti-petraeae. Na nejpfiíkfiej ích svazích se nacházejí tfii rûznû velké svûtliny, z nichï nejvût í sousedí se západním okrajem obce Milovice. Vegetaãní kryt tûchto svûtlin tvofií pfieváïnû suché úzkolisté tráv- Vegetaãní kryt svûtlin tvofií pfieváïnû suché úzkolisté trávníky svazu Festucion valesiaceae, v nichï na velk ch plochách pfievládá kavyl sliãn (Stipa pulcherrima). Medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). 3 Violka obojetná (Viola ambigua). 3 CHKO PA 37 76
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 76 4 5 níky svazu Festucion valesiacae, zãásti s dominancí ostfiice nízké (Carex humilis), jinde s bohat mi porosty kavylu sliãného (Stipa pulcherrima). Neobvykle hojn je na Milovické stráni hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), kter spolu s dfiínem jarním (Cornus mas) urãuje ãasnû jarní aspekt nejvût í svûtliny. Such irokolist trávník svazu Cirsio- -Brachypodion pinnati je vyvinut v dolní ãásti svahu nad hfii tûm a pfievládá v nûm váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Lemová spoleãenstva asociace Geranio sanguinei-dictamnetum albae jsou vázána na rozhraní svûtlin a teplomiln ch doubrav. Vrezervaci, jejíï kvûtena ãítá asi 370 druhû a poddruhû cévnat ch rostlin, bylo doposud nalezeno 6 zvlá tû chránûn ch druhû; kromû v e uveden ch je to divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hnûdenec zvrhl (Limorodum abortivum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), kosatec nízk (Iris pumila), k. pestr (I. variegata), k. trávovit (I. graminea), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), modfienec tenkokvût (Muscari tenuiflorum), oman oko Kristovo (Inula oculuschristi), plamének pfiím (Clematis recta), sesel pestr (Seseli pallasii), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua), vstavaã nachov (Orchis purpurea), v. vojensk (O. militaris), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) azvonek sibifisk (Campanula sibirica). Vroce 995 byla v rezervaci objevena jediná populace zárazy oïankové (Orobanche teucrii) v âeské republice. 6 7 4 Hnûdenec zvrhl (Limodorum abortivum). 5 Kosatec trávovit (Iris graminea). 6 Hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). 7 V kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi). ZVÍ ENA Typick je v skyt stepních druhû bezobratl ch, napfi. sviïníka polního (Cicindella campestris). Vyskytuje se zde v kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi), jehoï larvy se vyvíjejí v trusu vût ích druhû zvífiat. Obãas lze pozorovat pár dospûlcû s kuliãkami trusu: chování broukû pfiipomíná známého vrubouna posvátného. V znamn panonsk element pfiedstavuje pavouk plachetnatka Kratochvílova (Theonina kratochvili). Na okrajích lesa hnízdí bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), pfiímo v lese napfi. vãelojed lesní (Pernis apivorus), krutihlav obecn (Jynx torquilla), Ïluna edá (Picus canus) a lindu ka lesní (Anthus trivialis). LESNICTVÍ Lesní porosty byly obhospodafiovány jako les nízk (pafiezina). Jsou kategorizovány jako lesy zvlá tního urãení. Ve v chodním cípu rezervace byla poãátkem devadesát ch let ãást porostu sm cena holou seãí a holina byla umûle zalesnûna sadbou, pfieváïnû dubem letním. U jiïního okraje rezervace byla úspû nû ovûfiena moïnost obnovy clonnou seãí s vyuïitím pafiezov ch v mladkû. Jinde se uskuteãàuje zdravotní v bûr spojen s odstraàováním trnovníku akátu. VYUÎITÍ V jiïní ãásti nejvût í svûtliny je tfieba odstraàovat nárosty kfiovin a neïádoucích dfievin, zejména v mladky trnovníku akátu. BIBLIOGRAFIE 33, 35, 39, 406, 43, 00, 044 76 CHKO PA 38
750-780_ uzemi_chko PA.4.008 9:45 Stránka 763 CHKO Pálava 3 Pfiírodní památka RÛÏov kopec Vrchol a svahy RÛÏového vrchu v chodnû od silnice Mikulov Brno asi, km jiïnû od Bavor. Mikulov na Moravû GEOLOGIE Návr í budují usazené horniny Ïdánicko-hustopeãského souvrství, ze kter ch na vrcholu kopce vystupuje vápencov balvan. PÛdní kryt na území rezervace tvofií pararendzina typická, zatímco na okolních zemûdûlsk ch pozemcích vznikly typické ãernozemû, vût inou erodované. 75 98 m V mûra: 4,03 ha Vyhlá eno: 986 Stepní lada a lemová spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. KVùTENA Na nevelké vrcholové plo inû se stfiídají suché úzkolisté trávníky svazu Festucion valesiacae a suché irokolisté trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, které místy pfiecházejí v lemové spoleãenstvo asociace Geranio sanguinei-peucedanetum cervariae. PfieváÏná ãást v mûry chránûného území pfiipadá na star í úzké agrární terasy porostlé stepními úhory rûzného stáfií a stupnû ruderalizace, v nichï ãasto pfievládá svefiep bezbrann (Bromus inermis) nebo tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Hlavnû na svazích teras na západním úboãí se nacházejí vysoké kfioviny ze svazu Berberidion, které tvofií mj. kalina tu alaj (Viburnum lantana), ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare), rûïe ípková (Rosa canina), svída krvavá (Swida sanguinea) a slivoà trnitá (Prunus spinosa). V letech 99 00 bylo v rezervaci zaznamenáno témûfi 80 druhû a poddruhû cévnat ch rostlin, ze zvlá tû chránûn ch (celkem devût) hvûzdnice chlumní (Aster amellus), kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), kosatec nízk (Iris pumila), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), sasanka lesní (Anemone sylvestris), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). ZVÍ ENA Na mlad ch jasanech na okraji chránûného území se vyvíjí puch finík. Jinak je druhové sloïení fauny velmi podobné faunû nedalekého Anenského vrchu. VYUÎITÍ V souãasnosti není území hospodáfisky vyuïíváno. Terasovitû upravené svahy jsou suché a neúrodné, a proto byly ponechány ladem a zarostly trnovníkem akátem a pajasanem Ïláznat m. V letech 994 a 00 byly porosty tûchto dfievin sm ceny a v mladky jsou prûbûïnû odstraàovány. Od roku 000 jsou nûkteré terasy a vrcholová plo ina stfiídavû ruãnû seãeny a paseny smí en m stádem ovcí a koz. MAPA ÚZEMÍ strana 778 Na vrcholu RÛÏového kopce, jehoï svahy byly v minulosti upraveny jako agrární terasy, vystupuje vápencová skalka. PfieváÏnou ãást rezervace kryjí stepní úhory rûzného stáfií. Chlupáãek hustokvût (Pilosella densiflora) se obvykle vyskytuje na stepních úborech s nezapojenou vegetací. Na RÛÏovém kopci i jinde vytváfií nûkdy monodominantní porosty. 3 Len tenkolist (Linum tenuifolium). 4 Pupava obecná dlouholistá (Carlina vulgaris subsp. longifolia) roste v Pavlovsk ch vr ích zejména na stepních ladech. Je v této oblasti pomûrnû hojná a vyskytuje se i na území pfiírodní památky RÛÏov kopec. 4 CHKO PA 39 763