Bílá skála ujamolic. Okres Znojmo C M Y K. V razná dominanta údolí fieky Jihlavy, tvofiená granulity. Lokalita typické flóry a fauny údolí jihozápadní

Transkript

1 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 60 Okres Znojmo GEOLOGIE Hluboké údolí fieky Jihlavy je zde zahloubeno ve velmi pevn ch granulitech agranulitov ch rulách. Svûtlé granulity pfiedstavují kyselé prekambrické magmatity, které byly v prûbûhu tuhnutí vystaveny intenzivnímu tlaku. Tyto horniny odpovídají nejvy ímu stupni regionální metamorfózy katazónû moldanubika. Lokálnû se ve v chozech spolu s granulitem vyskytují men í polohy a uzavfieniny svûtl ch i tmav ch migmatitov ch rul a tmavého hadce. Pfii hranû svahu byly erozí vypreparovány izolované skalky a skalní útvary mrazového srubu, pod srázy vznikly sutû a suèové proudy. Pokryv skály tvofií nevyvinuté pûdy (litozem typická s rankerem typick m a kambick m), které se místy prolínají se silnû kyselou kambizemí dystrickou. památka Bílá skála ujamolic Skalnatá vyv enina na pravém bfiehu fieky Jihlavy s útvarem Bílá skála (89,7 m n. m.) holoroviny Mohelenské vrchoviny na styku s Bíte skou vrchovinou, asi,5 km západnû od zfiíceniny hradu Templ tejn. Jamolice 0 89,7 m V mûra:,68 ha Vyhlá eno: 998 V razná dominanta údolí fieky Jihlavy, tvofiená granulity. Lokalita typické flóry a fauny údolí jihozápadní Moravy. KVùTENA Stromové patro na granulitovém hfibítku tvofií dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a j. muk (S. aria). Vkefiovém patru najdeme lísku obecnou (Corylus avellana), mahalebku obecnou (Padellus mahaleb), na v slunném hfibetu jalovec obecn (Juniperus comunis). Borovice jsou ve velké mífie napadeny jmelím bíl m borovicov m (Viscum album subsp. austriacum). Vbylinném patfie se vyskytují acidofyty, napfi. kostfiava ovãí (Festuca ovina) abi- ka bûlavá (Luzula luzuloides). Na hlub ích pûdách na svahu jsou dubohabfiiny, v nichï dub zimní provází lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecn (Carpinus betulus), v jejich podrostu napfi. ostfiice chlupatá (Carex pilosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) abrambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). VYUÎITÍ Chránûné území je ohroïeno zámûrem zafiadit tuto plochu mezi v hledová loïiska tûïby surovin. BIBLIOGRAFIE 86 MAPA ÚZEMÍ strana 6 ZVÍ ENA Vyskytuje se zde vzácn petrofilní druh píìalky erokfiídlec rozchodníkov (Charissa ambiguata). V dobû hnízdûní zde byl zji tûn lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Porosty tvofií ochrann les na skalnatém a su- Èovém svahu. Bude ponechán pfiirozenému v voji s obãasn mi zásahy ve prospûch stanovi tnû odpovídajících dfievin. Vrcholová skála s borovicí lesní (Pinus sylvestris). Jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) je hojnû roz ífieno v údolí Jihlavy. Brouk Melandrya dubia Ïije vzácnû v pfiírodû blízk ch listnat ch porostech. Druhem svûtl ch listnat ch lesû je i zvlá tû chránûn druh stfievlíkovitého brouka, krajník hnûd (Calosoma inquisitor). ZN 60

2 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 60 Brnûnsko Skalní defilé metamorfovan ch hornin vratûnínské jednotky. RÛÏe malokvûtá (Rosa micrantha) je silnû ohroïen druh, rostoucí na lokalitû velmi vzácnû. K nejpestfiej ím druhûm na í kvûteny patfií ãern hajní (Melampyrum nemorosum). Osidluje v slunné lesní okraje a kfiovinaté stránû v níïinách a pahorkatinách. GEOLOGIE Vût í ãást obna- Ïeného skalního defilé tvofií vratûnínská jednotka. Její souãástí jsou protaïená tûlesa a ãoãkovité polohy granátick ch amfibolitû, biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly, kvarcitû a tremolitick ch mramorû. Podhradská jednotka, pfiedstavovaná amfibolity a muskovit-biotitick mi migmatitizovan mi pararulami sgranátem, je odkryta ve v chodní ãásti v chozu. Na styku obou jednotek je patrné intenzivní provrásnûní jednotliv ch horninov ch tûles. Dominantu tvofií 50 m vysoká skála. Îleby mezi skalnat mi srázy jsou vyplnûny sutûmi a vápnit mi svahov mi hlínami. V chodní ãást území pfiekr vají spra ové návûje. Na svahovinách ostrûvkû vápencû se vyvinula rendzina kambizemní v celcích s kysel mi i nasycen mi hnûd mi pûdami (kambizemí typickou). V blízkém okolí se vyskytují dále i pseudogleje (pseudoglej typick a kambick ), podél Dyje potom i fluvizem typická. KVùTENA Území tvofií mozaika lesû a ploch primárního bezlesí na skalách. âást ploch zabírají typické hercynské ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s dominantním dubem zimním rezervace Bíl kfiíï Skalnaté svahy na levém, ménû i pravém svahu hluboko zafiíznutého údolí Dyje pfii jejím vtoku z Rakouska na území okresu Znojmo v Uherãické pahorkatinû, km jiïnû od obce Uherãice. Stálky, Uherãice u Znojma, Vratûnín 60 6 m V mûra: 0,696 ha Vyhlá eno: 996 Vápencové a amfibolitové skály nad obûma bfiehy fieky Dyje s teplomilnou flórou a reliktní vápnomiln bor. 60 ZN

3 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 605 Okres Znojmo 5 moïná dokonce poslední, kde se vyskytoval v âeské republice jasoà ãervenook (Parnassius apollo), kter zde vymizel kolem roku 95. Z broukû zde najdeme napfi. krasce Coraebus undatus, z plazû je tûrku obecnou (Lacerta agilis) auïovku obojkovou (Natrix natrix). Hnízdí tu krahujec obecn (Accipiter nisus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). Zji tûno bylo zajímavé hnízdûní ror se obecného (Apus apus) ve skalách. 6 (Quercus petraea), habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata) asbohat m bylinn m podrostem, v nûmï nechybí napfi. lilie zlatohlávek (Lilium martagon) abrambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). Unikátním vegetaãním typem je vegetace reliktních vápnomiln ch borû. V nich dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), v podrostu je hojná pûchava vápnomilná (Sesleria albicans) a lopu tík sklonûn (Hackelia deflexa). Dále zde najdeme teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-quercetum) a na sutích pod skalními masivy zbytky javorov ch habfiin (Aceri-Carpinetum). Na skalách se objevuje vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis snápadnou tafiicí skalní (Aurinia saxatilis). Na amfibolitu je chakateristick v skyt lociky prutnaté (Lactuca viminea). Na hranách skal zaujmou ostrûvky stepních trávníkû svazu Festucion valesiacae. Na v slunn ch skalních ostroïnách nalezneme rûïi malokvûtou (Rosa micrantha), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. vláskovit (S. capillata), k. sliãn (S. pulcherrima), ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), ostfiici nízkou (Carex humilis) ahvûzdnici chlumní (Aster amellus). Pro fiadu druhû pfiedstavuje tato lokalita nejzápadnûj í hranici v skytu na Moravû k takov m patfií napfi. oman srstnat (Inula hirta), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa) arozrazil oïankovit (Veronica teucrium). V ol inû na bfiehu fieky (Stellario-Alnetum glutinosae) se vyskytuje ojedinûlá lokalita pfiesliãky luãní (Equisetum pratense) spolu s porosty snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis). Vúzemí se pfiirozenû vyskytuje i tis ãerven (Taxus baccata). V ãásti lokality se ífií nepûvodní trnovník akát (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA Jde o jedno z nejdéle pfietrvávajících míst, LESNICTVÍ Lesy jsou fiazeny do kategorie lesû ochrann ch na extrémních stanovi tích. Mají pfieváïnû pfiirozenou druhovou skladbu a nejvhodnûj í bude ponechat je pfiirozenému v voji. V jediném segmentu pfievaïuje v druhové skladbû smrk (Picea abies), kter je navíc silnû napaden kûrovcem. Îádoucí je pfiedãasná obnova tohoto porostu s pfievedením na pfiirozenûj í druhovou skladbu. Akát bude nutné jednorázovû odstranit. VYUÎITÍ Vminulosti byla tato PR vyuïívána v pohraniãním pásmu a na vyhlídkovém místû na nejvy í skále nad fiekou Dyjí stála pozorovatelna pohraniãní stráïe (dnes jiï odstranûna), ke které vedly dlouhé dfievûné schody, jeï zûstaly zachovány, ale jsou neudrïované. Dnes je toto místo cílem ãetn ch náv tûv, které v ak zatím nepfiedstavují ohroïení. BIBLIOGRAFIE 955, 957 Podél fieky Dyje se vyvinula fluvizem a pod skalní stûnou jsou svahové hlíny místy vápnité. 5 Drozd brávník (Turdus viscivorus) je typick obyvatel lesû, v dobû tahu jej v ak zastihneme i v otevfieném terénu. 6 Na skalních ostroïnách se vyskytuje xerotermní vegetace s vlnicí chlupatou (Oxytropis pilosa). 7 Rozrazil oïankovit (Veronica teucrium) vytváfií v teplomiln ch spoleãenstvech nápadné skupiny modfie kvetoucích rostlin. 7 ZN 5 605

4 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 606 Brnûnsko Vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia) roste nejãastûji pfii okraji kfiovin. Hlavním motivem ochrany tohoto území je vstavaã obecn (Orchis morio), ãítající nûkolik tisíc jedincû. Impozantní a dekorativní bodlák nicí (Carduus nutans) je prûvodcem teplomiln ch, ãlovûkem ovlivnûn ch fytocenóz. Lom zarûstá spontánní sukcesí dfievin. GEOLOGIE Horninové podloïí v ir ím okolí lokality tvofií biotitické granity a granodiority dyjského masivu. Svûtlá a místy silnû zbfiidliãnûná vyvfielina obsahuje edobílé Ïíly jemnozrnn ch aplitû a Ïíly kfiemene. V jiïní ãásti území se nachází tmavá Ïíla lamprofyru. Sedimentární pokryv je tvofien holocenními hlinitopísãit mi sedimenty, které jsou místy slabû humózní. PÛdní pokryv tvofií rankery kambizemní a slabû kyselá nasycená kambizem typická. památka Cínová hora Lomová stûna stûnového kamenolomu s navazujícími travinobylinn mi spoleãenstvy v hluboko zafiíznutém údolí Gránického potoka v atovské pahorkatinû, mezi Ïelezniãní tratí Citonice Znojmo a zahrádkáfiskou kolonií. Znojmo-mûsto KVùTENA Ve fragmentech vegetace acidofilních teplomiln ch trávníkû (Koelerio-Phleion phleoidis) jsou zastoupeny kostfiava ovãí (Festuca ovina), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), ch. BauhinÛv (P. bauhinii), smolniãka obecná (Steris viscaria), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), 0 0 m V mûra:,7059 ha Vyhlá eno: 999 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v skytem zvlá tû chránûn ch a vzácn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, pfiedev ím hmyzu. matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a mochna píseãná (Potentilla arenaria). Pion rskou vegetaci svazu Arabidopsi- 606 ZN 6

5 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 607 Okres Znojmo 5 on thalianae reprezentují huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), panetfiesk skalní (Petrosedum reflexum), osívka jarní (Erophila verna), rozchodník tenkolist (Sedum boloniensis), rozrazil jarní (Veronica verna), kyselka obecná (Acetosella multifida), violka rolní (Viola arvensis) ahvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). V porostech se ve stovkách aï tisících exempláfiích vyskytuje vstavaã obecn (Orchis morio), dále napfi. koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), trávniãka obecná (Armeria vulgaris), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia) a kruãinka chlupatá (Genista pilosa). Pozornost rozhodnû upoutá i bodlák nicí (Carduus nutans), máãka ladní (Eryngium campestre) avfies obecn (Calluna vulgaris). Porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a nálety pajasanu Ïláznatého (Ailanthus altissima) a javorovce jasanolistého (Negundo aceroides) byly z území odstranûny. ZVÍ ENA TûÏi tû v znamu lokality spoãívá ve v skytu ojedinûlého spektra stfiedozemních krascû, k nimï náleïí napfi. Anthaxia olympica, jejíï v skyt v âr je dnes znám pouze na jihozápadní Moravû, Sphaenoptera substriata, která se vyvíjí na hvozdíku, Coraebus rubi, jenï je u nás recentnû znám pouze odtud a kter se vyvíjí v kofienov ch krãcích ostruïin. Byla zde zji tûna fiada dal ích v znamn ch druhû hmyzu, napfi. kudlanka náboïná (Mantis religiosa), martináã hru Àov (Saturnia pyri) aroháã obecn (Lucanus cervus). Z obratlovcû tady Ïije je tûrka zelená (Lacerta viridis) auïovka hladká (Coronella austriaca). VYUÎITÍ Vroce 886 byla v kamenolomu ukonãena tûïba kamene pro stavbu Ïeleznice. Severní ãást území sousedí se zahrádkáfiskou kolonií, která je zdrojem drobn ch skládek rûzného odpadu a biologického materiálu v chránûném území. Na dnû lomu je ãást plochy vyuïívaná jako zahrádka. Péãe o pfiírodní památku spoãívá v odstra- Àování neïádoucích deponií, likvidaci nepûvodních dfievin, stfiídavém kosení vybran ch ploch a obãasné redukci náletov ch dfievin. BIBLIOGRAFIE 5, 7 5 Opu tûn lom v PP Cínová hora. 6 Vzácn krasec Coraebus rubi se vyvíjí v kofienech ostruïin na tepl ch lesostepních stanovi tích. Má zde jedinou recentní lokalitu v âr. 6 ZN 7 607

6 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 608 Brnûnsko GEOLOGIE TÛÀ je dotována vodou ze sráïek. Vyvinuly se zde hnûdé pûdy na bezkarbonátov ch jílech (kambizem pelická). KVùTENA Mûlká tûàka je porostlá mokfiadní vegetací, ve které se objevuje chrastice ráko- Pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Stfievlík Elaphrus riparius loví pfieváïnû na vlhkém obnaïeném povrchu v litorální zónû. Je nápadn nezvykl mi kruhov mi vtlaky na krovkách. Deprese je obãasnû zaplavována vodami jarních a podzimních pfiívalov ch de tû. Vrbina penízková (Lysimachia nummularia). sovitá (Phalaroides arundinacea), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum) a v men ím zastoupení nacházíme i Ïabník vodní (Alisma platango aquatica). Pfii okraji tûàky roste bahniãka mokfiadní (Eleocharis palustris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia) ajitrocel chudokvût (Platango uliginosa). Zajímav m prvkem je hojn v skyt panonské ostfiice ãernoklasé (Carex melanostachya). Po obvodu ZCHÚ rostou kfioviny napfi. s rûïí ípkovou (Rosa canina) a stromy s vrbou bílou (Salix alba). ZVÍ ENA Rybníãek pfiedstavuje lokalitu v skytu ÏábronoÏky panonské (Pristicephalus carnuntanus) a ÏábronoÏky divorohé (Streptocephalus torvicornis) na Moravû, zji tûna byla také ÏábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii). Zajímav je nález vzná ivky Eudiaptomus zachariasi, která je typická pro tûnû slovensk ch níïin, u nás byla nalezena poprvé zde. Jedná se o rozmnoïovací lokalitu oboj- ÏivelníkÛ s rosniãkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis) nebo kuàkou obecnou (Bombina bombina). VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena zaná ením terénních depresí a vyschnutím. Nutné je obãasné prohloubení dna tûnû, kosení mokfiadní vegetace, likvidace rozrûstajících se kefiû a vy - ích stromû od jihu, které brání oslunûní vodní plochy. BIBLIOGRAFIE 5, 55, 798 MAPA ÚZEMÍ strana 6 památka âerven rybníãek TÛÀ 50 m severnû od silnice Znojmo Ma ovice v atovské pahorkatinû, 00 m západnû od intravilánu místní ãásti Znojmo-Hradi tû. Znojmo-Hradi tû 8 m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 956 Nejsevernûj í v skyt ÏábronoÏky panonské a ÏábronoÏky divorohé v Evropû, refugium obojïivelníkû v zemûdûlsky vyuïívané krajinû. 608 ZN 8

7 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 609 Okres Znojmo památka Hevlínské jezero Mûlká terénní deprese leïící poblíï âerné strouhy v rovinû Hrabûtické plo iny, 00 m severnû od silnice Dyjákovice Hevlín,,6 km severozápadnû od obce Hevlín. Hevlín 8 m V mûra: 9,606 Vyhlá eno: 996 Útoãi tû fiady zvlá tû chránûn ch druhû obojïivelníkû a mokfiadních druhû ptákû v zemûdûlsky intenzivnû obhospodafiované krajinû. GEOLOGIE PodloÏí deprese tvofií aï do hloubky asi 00 m miocenní mofiské sedimenty (vápnité a písãité jíly). Kvartérní sedimenty pfiedstavují fluviální písãité tûrky a hlinitopísãité usazeniny vy ího nivního stupnû. Mocností pfiesahují i 0 m. PÛdní pomûry reprezentuje ãernozem ãernicová, kterou obklopují velké celky ãernozemû typické stfiídavû s kambizemí arenickou (psefitickou). KVùTENA Vodní nádrï je zarostlá rozsáhl mi porosty rákosu obecného (Phragmites australis), jeï jsou prostoupeny plochami volné vodní hladiny a ãetn mi ostrûvky se vzrostl mi dfievinami, kde najdeme topoly (Populus spp.), vrby (Salix spp.), lípu malolistou (Tilia cordata) a jilmy (Ulmus spp.). Na bfiezích byl zji tûn pry ec bahenní (Tithymalus palustris), kyprej obecn (Lythrum salicaria), karbinec evropsk (Lycopus europaeus) a ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). ZVÍ ENA V okolí byla zji - tûna váïka podhorní (Sympetrum pedemontanum) a listonoh letní (Triops cancriformis). Je tu v znamná lokalita obojïivelníkû s blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), skokanem skfiehotav m (Rana ridibunda), s. tíhl m (R. dalmatina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea) nebo kuàkou obecnou (Bombina bombina) a v znamné hnízdi tû mokfiadních ptákû s bukáãkem mal m (Ixobrychus minutus), motákem pochopem (Circus aeruginosus), rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), s kofiicí vousatou (Panurus biarmicus), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides) a moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus). Dal í v znamné druhy hnízdí vbfiehov ch a doprovodn ch porostech, napfi. slavík obecn (Luscinia megarhynchos) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). VYUÎITÍ Je Ïádoucí peãovat o zachování ploch volné vodní hladiny a rozãleàování stejnovûk ch porostû rákosu. Zru en byl mysliveck odchov kachny divoké. V jednání je zatravnûní zamokfien ch ploch orné pûdy kolem chránûného území. MAPA ÚZEMÍ strana 66 Mokfiad uprostfied zemûdûlsky obhospodafiovan ch pozemkû. Hevlínské jezero sk tá vhodné podmínky pro rozmnoïování nûkolika druhû Ïab a ptákû. Kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) je typick m druhem pobfieïních porostû. V bahnit ch louïích navazujících na chránûné území byl opakovanû prokázán v skyt listonoha letního (Triops cancriformis). 5 Moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). 5 ZN 9 609

8 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 60 Brnûnsko Dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes) tráví vût inu ãasu v korunách stromû. V listnat ch porostech s dostatkem odumfielého dfieva je ozdobou pozdnû jarní pfiírody ãervenáãek ohniv (Pyrochroa coccinea). Na vymezen ch plochách je provádûna dosadba dubû letních (Quercus robur). Dubohabfiina v jarním aspektu. GEOLOGIE Pfiíãn potok se zafiezává do tûrkopískového pokryvu rozsáhl ch fiíãních teras Jevi ovky a Dyje. V jejich podloïí vystupují vápnité písky a jíly mofiského karpatu. Svrchní ãást pokryvu tvofií humózní ronové písãité hlíny. Dominantním pûdním typem jsou arenosoly, z nich kambizem arenická (psefitická). Pfii severním okraji se vyskytuje u vodní nádrïe Prostfiední Karlov ãernice typická. KVùTENA Jádrem chránûného území je vzrûstovû diferencovan porost listnat ch dfievin, mající charakter habrov ch doubrav a habrov ch javofiin. Vegetaci svazu Carpinion vévodí dub letní (Quercus robur), kter doprovázejí habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). V men í mífie je pfiítomen javor babyka (Acer campestre) a j. mléã (A. platanoides). Stáfií porostû je mezi 80 aï 50 lety. V kefiovém patfie se objevuje dfiín jarní (Cornus mas), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus) afie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica). V podrostu se vyskytuje fiada rostlinn ch druhû náleïejícím habrov m doubravám: lipnice hajní (Poa nemoralis), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum). V jarním období jsou nápadné snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), áron karpatsk (Arum alpinum), orsej jarní (Ficaria bulbifera), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na dnû údolí porost pfiechází do baïinné ol iny (Alnion glutinosae) s dominantní ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a ostfiicí ostrou (Carex acutiformis). Z niï ích rostlin se vyskytují hlavnû mechy a játrovky, zejména Atrichum undulatum, Bryum sp., Hypnum cupressiforme, Mnium affine, M. cuspidatum, Plagiothecium roeseanum, Polytrichum formosum, Syntrichia subulata, Taxiphyllum depressum, Weisia rutilans aj. rezervace Karlov Svah a navazující plo ina v údolí Pfiíãného potoka severnû k.,7 m n. m. navazující od jihu na bfiehov porost rybníka Prostfiední Karlov v Hrabûtické plo inû, 00 m severnû od Ïelezniãní trati BoÏice Hru ovany nad Jevi ovkou. anov nad Jevi ovkou ZVÍ ENA Na rûznovûk porost listnáãû s fiídk m kefiov m podrostem je vázána fiada druhû. ZbroukÛ je to napfi. nehojn roháã obecn (Lucanus cervus) akrajník hnûd (Calosoma inquisitor), dále stfievlík hajní (Carabus nemoralis), ojedinûle zlatohlávci Liocola lugubris aeupotosia affinis, z ménû ãast ch mravencû Lasius bruneus. Z plazû zde Ïije slep kfiehk (Anguis fragilis), z ptákû Ïluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). 9 m V mûra: 5,7978 ha Vyhlá eno: 9 Zbytek pfiirozené doubravy a habrové javofiiny na svazích terénního záfiezu, obklopen rozsáhl mi akátinami. LESNICTVÍ NavrÏena je místní podsadba dubu. Je Ïádoucí sledovat, zda do území neproniká ze sousedních porostû akát. POZNÁMKA V minulosti byla v této lokalitû vysazena Ïelva bahenní (Emys orbicularis), dnes se zde jiï nenachází. Území je navrïeno k roz ífiení o navazující soustavu lesních rybníkû a jejich bfiehové porosty. BIBLIOGRAFIE 58 MAPA ÚZEMÍ strana 6 60 ZN 0

9 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 6 Okres Znojmo Národní pfiírodní rezervace Krumlovsko- -rokytenské slepence Hluboce zafiíznuté údolí fieky Rokytné s ãetn mi ostroïnami a strm mi svahy Rokytecké pahorkatiny, rozprostírajícími se po obou jejích bfiezích, jiïnû od Budkovic aï po Moravsk Krumlov. Moravsk Krumlov, Rokytná 0 0 m V mûra: 86,58 ha Vyhlá ení: 005 Rozsáhl komplex teplomilné lesní a nelesní vegetace na permsk ch slepencích s hojn m v skytem mnoha vzácn ch a ohroïen ch druhû flóry a fauny. Locus classicus endemického hvozdíku moravského (Dianthus moravicus). GEOLOGIE Geologické podloïí NPR tvofií sedimenty Boskovické brázdy, coï jsou pfieváïnû slepence rokytenské série z období permu. Vyznaãují se hrubozrnnou strukturou s ãervenohnûd m zabarvením, zpûsoben m pfiítomností vût ího obsahu Ïelezit ch slouãenin. Slepence propojuje vápnit tmel a na nûkolika místech jsou pfiekryty kvarterními usazeninami. Povrch území je znaãnû ãlenit. Stfiídají se v nûm eroznû denudaãní a tektonické kotliny se silnû destruovan mi hrástûmi a tvrdo i. Rezervace je souãástí Boskovické brázdy, do které vedle Moravskokrumlovské kotliny patfií i velmi blízká Ivanãická kotlina. Obû kotliny jsou od sebe oddûleny Rokytenskou pahorkatinou, kterou protéká fiíãka Rokytná. eka v úseku mezi Moravsk m Krumlovem a Budkovicemi vytváfií tfii vût í meandry. Pfiíkré stránû a ostroïny, drobná kaàonovitá údolí (v lokalitû Tábor s men ím vodopádem), fiíãní terasy a terénní vlny nad meandry nabízí krajináfisky pûsobivé scenérie v podobû amfiteátru (nejnápadnûj í je pod Floriánkem severov chodnû od Moravského Krumlova). Pokryvn útvar z pfieváïné ãásti odpovídá zvûtralinám podloïních hornin a jen na men ích plochách se vyskytuje rûznû mocná pokr vka spra í a spra ov ch hlín, které b vají za pfiívalov ch de ÈÛ splavovány do niï ích poloh na skalnaté svahy, kde se kumulují a vytváfií stfiednû hluboké pûdy bohaté na CaCO. KVùTENA Vegetaci ZCHÚ tvofií mozaika lesních porostû, v níï se v závislosti na geomorfologii stfiídaji dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s nûkolika typy teplomiln ch doubrav. V druhovû dosti bohatém stromovém patfie dubohabfiin pfievládá habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), na su ích místech pfiistupuje dub zimní (Quercus petraea), ve vlhãích polohách je více zastoupen d. letní (Q. robur). Na neodvápnûn ch místech a na v slunn ch ostroïnách jsou porosty dfiínov ch doubrav (Corno-Quercetum), napfi. pod Floriánkem a jihov chodnû od obce Rokytná. Jinde jsou na v slunn ch místech porosty bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum), pod hranami svahû severního kvadrantu nexerotermní acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae- -Quercetum). Vzácnû se na balvanit ch bázích svahû objevují ivápnomilné pûchavové lipiny (Seslerio-Tilietum). V porostech jsou místy zastoupeny nepûvodní dfieviny, z nichï v ãásti ploch pfievládá trnovník akát (Robinia pseudacacia), obãas byla vysázena borovice lesní (Pinus sylvestris). Tok fieky Rokytné lemují porosty ptaãincov ch ol in (Stellario-Alnetum glutinosae). Travinobylinnou vegetaci na vápnit ch slepencích tvofií porosty NPR Krumlovsko-rokytenské slepence s kaplí sv. Floriána. ZN 6

10 60-656_ZN_uzemi :0 Stránka 6 Brnûnsko ZVÍ ENA Z hmyzu byly nalezeny nûkteré druhy xerotermního bezlesí a prosvûtlen ch doubrav a dubohabfiin. Na otevfien ch místech nalezneme kudlanku násvazu Festucion valesiacae s pfievládající kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), ostfiicí nízkou (Carex humilis) a smûlkem tíhl m (Koeleria macrantha). Mezi charakteristické druhy patfií i kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima), v okolí Rokytné místy i k. chlupat (S. dasyphylla) a ojedinûle i vzácn k. tenkolist (S. tirsa). Ve velmi pestré flófie se objevuje celá fiada v znaãn ch teplomiln ch druhû, napfi. oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), ãesnek Ïlut (Allium flavum), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia), velmi vzácn jihoevropsk dvoufiadec pozdní (Cleistogenes serotina) a v okolí Rokytné i kosatec nízk (Iris pumila). Na místech s mûlkou pûdou dobfie prosperuje vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), tolice rozprostfiená (Medicago prostrata), drobná tafiinka horská (Alyssum montanum), kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea), netfieskovec v bûïkat (Jovibarba sobolifera), sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria), mochna píseãná (Potentilla arenaria) a na KfiíÏové hofie i velmi Ve svûtl ch listnat ch lesích je hojn zajímavû zbarven tesafiík Phymatodes alni. Slepencové stránû s obcemi Rokytná a Budkovice. Hvozdík moravsk (Dianthus moravicus), endemit flóry âr. 5 Lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata) je dealpinsk druh a glaciální relikt, rostoucí na bazick ch horninách v niï ích polohách vïdy v chladn ch, hluboce zafiíznut ch údolích. vzácná devaterka poléhavá (Fumana procumbens). Na severnû exponovan ch svazích najdeme dealpinské trávníky (Diantho lumnitzeri-seslerion albicantis) s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), dvoj títkem hladkoplod m (Biscutella laevigata), lomikamenem vïdyïiv m (Saxifraga paniculata), vzácnû i starãkem celolist m (Tephroseris integrifolia), fiefii niãníkem skalním (Cardaminopsis petraea) apomnûnkou úzkolistou (Myosotis stenophylla). V této vegetaci roste také endemick hvozdík moravsk (Dianthus moravicus), kter byl popsán právû ze skal pod Floriánkem a vyskytuje se i na vrchu Tábor. Na strm ch skalách se vytvofiila vegetace skalních terásek svazu Alysso-Festucion pallentis s dominantní kostfiavou sivou (Festuca pallens), doprovodn m bûlorozchodníkem skalním (Oreosedum album), ãesnekem chlumním (Allium senescens) a tafiicí skalní (Aurinia saxatilis). Na odvápnûn ch místech roste kapradinka sleziník severní (Asplenium septentrionale), dále panetfiesk skalní (Petrosedum reflexum) a vzácnû i ãasn jarní geofyt kfiivatec ãesk (Gagea bohemica). V teplomiln ch lesních lemech je ãetn kakost krvav (Geranium sanguineum), fiidãeji i tfiemdava bílá (Dictamnus albus), u obce Rokytná i omûj jedhoj (Aconitum anthora). Charakteristickou vegetací kfiovin jsou porosty na skalních teráskách (Junipero communis-cotoneastretum integerrimae), v nichï se kromû skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) ãasto objevují i jefiáby z okruhu j. muku (Sorbus aria agg.), zejména j. dunajsk (Sorbus danubialis). Inventarizaãním prûzkumem bylo zji tûno asi 550 druhû vy - ích rostlin. Z celkového poãtu zaznamenan ch jsou druhy kriticky ohroïené, 5 silnû ohro- Ïen ch a 8 ohroïen ch. Dále se odtud uvádí kolem 0 druhû li ejníkû a 9 druhû mechorostû. 5 6 ZN

11 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Okres Znojmo boïnou (Mantis religiosa), z pavoukû stepníka rudého (Eresus cinnaberinus), pavuãenku Hypsocephalus dahli, plachetnatky Meioneta simplicitarsis a Theonina kratochvili, cediveãku Archaeodictyna minutissima, skálovku Cryptodrassus hungaricus a slíìáka bradavãitého (Alopecosa solitaria). Na otevfien ch místech se vyskytuje mot l pestrokfiídlec podraïcov (Zerynthia polyxena). V lesostepní ãásti lokality byl zji tûn na kvûtech sedající unikátní brouk krasec uhersk (Anthaxia hungarica). Do stejné skupiny patfií i Anthaxia olympica a A. salicis, Ïijící zde na obdobn ch biotopech. Pfiírodû blízké porosty ípákov ch doubrav ob vá roháã obecn (Lucanus cervus), chroust Melolontha pectoralis, vzácní tesafiíci Akimerus schaefferi, Grammoptera ustulata a Leptura aurulenta, tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), stejnû jako krasec Coraebus undatus. Z habru byl vychován vzácn tesafiík Xylotrechus arvicola. Ke vzácnostem patfií rovnûï drobn nosatec Kyklioacalles suturatus vyvíjející se v odumfiel ch vûtévkách. Majku obecnou (Meloe proscarabaeus) a m. fialovou (M. violaceus) zastihneme v jarním aspektu, vzácnûj í majka Meloe rugosus se objevuje v tepl ch podzimních dnech. Vrezervaci Ïije uïovka hladká (Coronella austriaca), je tûrka zelená (Lacerta viridis) a hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek ed (Muscicapa striata), l. bûlokrk (Ficedula albicollis), Ïluna edá (Picus canus), Èuh k obecn (Lanius collurio), krutihlav obecn (Jynx torquilla) nebo strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). Vminulosti ve stromov ch dutinách hnízdila kavka obecná (Corvus monedula). Na Rokytné se objevuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). LESNICTVÍ Lesní porosty byly obhospodafiovány jako les v mladkov, nûkteré partie i jako les stfiední. V souãasné dobû je závaïn m problémem jednak akát, kter vytlaãuje domácí druhy, ale také ífiení dfievin do nelesních ploch s cennou vegetací. VYUÎITÍ Okolí poutního kostela sv. Floriána je hojnû turisticky nav tûvováno a plo ina kolem stavby trpí se lapem. Do okolních porostû byly místy vysázeny okrasné kultivary zahradních rostlin, napfi. kosatcû. Územím prochází nûkolik znaãen ch stezek, kter mi je pohyb náv tûvníkû usmûràován. BIBLIOGRAFIE 67, 68, 80, 8,,, 5, 65, 799, 88, 00, 00 MAPA ÚZEMÍ strana 66 6 Údolí fieky Rokytné. 7 Pûchava vápnomilná (Sesleria albicans) roste vût inou na svazích severní expozice, napfi. na lokalitû Buben. 8 Krycí zbarvení chrání kozlíãka Leiopus nebulosus pouze pokud sedí na kûfie listnat ch stromû, ve kter ch se vyvíjí. 9 Krasec Anthaxia olympica má na jiïní Moravû severní hranici roz- ífiení a je znám uï jen z lokalit na Znojemsku. 0 Potemník Neatus picipes je zde vázán na trouchnivûjící dfievo dubû ípákû (Quercus pubescens). ZN 6

12 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Úvalovité údolí se sklonem svahû k S, SZ aï Z zvlnûn m systémem erozních r h se zafiezává do intenzivnû zbfiidliãnûl ch a stfiípkovitû se rozpadajících jemnozrnn ch muskoviticko-biotitick ch svorû lukovské jednotky moravika, která zde pfiedstavuje k SZ uklonûné deskovité tûleso. Hlinitokamenité eluvium pfiekr vá ne- Svahy v PP Losolosy porostlé travinobylinnou vegetací a rûzn mi druhy dfievin, hlavnû kefiû. V PP Losolosy dodnes rozkvétá prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina). Samci pûnice pokfiovní (Sylvia curruca) se v pfiírodû prozradí vût inou sv m hlasit m zpûvem. souvislá vrstva spra e. Na bezkarbonátov ch deluviích se vyvinuly glejové pûdy (glej typick ), na které navazují v irokém okolí CHÚ typické hnûdozemû. KVùTENA V porostu teplomiln ch acidofilních trávníkû (Koelerio-Phleion phleoidis) dominují smûlek tíhl (Koeleria macrantha), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), ostfiice nízká (Carex humilis) a kostfiava ovãí (Festuca ovina). V porostu najdeme bohatou populaci prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), v desítkách jedincû zde roste i koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis). Dále byl zji tûn napfi. vstavaã obecn (Orchis morio), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera), kruãinka chlupatá (Genista pilosa), hvozdík PontederÛv (Dianthus pontederae), rûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) a ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis). Témûfi tfietinu plochy zarûstají kefie, pfiedev ím rûïe ípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), slivoà trnitá (Prunus spinosa), roztrou enû se vyskytují ovocné stromy jablonû, slivonû, tfie nû, hru nû. Men í plochy zarûstá i nálet vrb (Salix spp.), topolu osiky (Populus tremula), dubu letního (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris) atrnovníku akátu (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû mot lû se zde vyskytují napfi. ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae), okáã ovsov (Minois dryas) ao. voàavkov (Brintesia circe). památka Losolosy Úvalovité údolí se strïemi v polích Únanovské sníïeniny, mezi silnicí Pfiímûtice Hluboké Ma Ûvky a obcí Únanov. Únanov Na území byl prokázán v skyt napfi. kfiepelky polní (Coturnix coturnix), koroptve polní (Perdix perdix), krutihlava obecného (Jynx torquilla), Èuh ka obecného (Lanius collurio) a pûnice vla ské (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ V souãasnosti území hospodáfisky vyuïíváno 0 m V mûra: 6,567 ha Vyhlá eno: 00 Travinobylinná teplomilná spoleãenstva s bohat m v skytem koniklece velkokvûtého a prstnatce bezového. není. Remízky mlad ch pfiehu - tûn ch borovic lesních zde vysadili myslivci. Ukládání stafiiny arozrûstání dfievin ohroïuje hodnotná travinobylinná spoleãenstva. Péãe o území spoãívá v kosení a redukci dfievin, zejména akátû. MAPA ÚZEMÍ strana 65 6 ZN

13 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 65 Okres Znojmo památka MandloÀová mez Mez na jiïním svahu k. U hranic (9 m n. m.), v Jaroslavické pahorkatinû, v obvodu b valé osady Jeãmeni tû a km jihov chodnû od Hnízda (místní ãást obce Dyjákoviãky). Micmanice 60 V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 997 Jediná lokalita s v skytem mandlonû nízké (Amygdalus nana) na Znojemsku. GEOLOGIE Mez je souãástí rozsáhlého svahu s pfievaïující jiïní dispozicí, kter je rozãlenûn mûlk mi roklemi a systémem agrárních teras. V celém profilu záfiezû jsou zastiïeny sedimenty mofiského karpatu. Vrstevnaté vápnité jíly s polohami vápnit ch pískû obsahují místy vápnité pískovce s otisky rostlinn ch pletiv. Místy jsou v sedimentu nûkolik cm mocné polohy sádrovce. V nadloïí tûchto sedimentû jsou uloïeny vápnité spra e a spra ové hlíny s ãernozemním horizontem nebo ronové písãité hlíny. Na území se nachází zástupci molick ch pûd ãernozem typická a její karbonátová varieta. KVùTENA Na svaïité mezi pod polní cestou se nachází porost mandlonû nízké (Amygdalus nana), která zde dosahuje absolutní západní hranice svého roz ífiení. MandloÀ provázejí druhy termofilní i ruderální, napfi. alvûj hajní (Salvia nemorosa), p r prostfiední (Elytrigia intermedia) a chfiest lékafisk (Asparagus officinalis). Do porostu se ífií nepûvodní kustovnice cizí (Lycium barbarum). ZVÍ ENA Zoologicky je území pro svou malou velikost nev znamné, byè velmi pestré. Byli zde napfi. zastiïeni kozlíãek Agapanthia dahli, kter se v âr vyskytuje jen na nûkolika lokalitách, majka drobná (Meloe brevicollis) a m. obecná (M. proscarabeus). Zajímavostí je dlouhodobûj í zimní v skyt kalouse pustovky (Asio flammeus). VYUÎITÍ Na lokalitû probíhá prûbûïnû odstraàování kustovnice. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ strana 65 Sesuvem svisl ch stûn podél polní cesty dochází k obnaïování kofienového systému mandlonû nízké. MandloÀ nízká (Amygdalus nana). Teprve v 90. letech 0. století se zde podafiilo najít kozlíãka Agapanthia dahli. Je to stepní tesafiík vyvíjející se v lodyze bodláku. ZN 5 65

14 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 66 Brnûnsko GEOLOGIE Základní horninou málo propustného krystalinického podloïí jsou svûtlé muskovit-biotitické migmatitové ruly a men í tûlesa a polohy biotitické pararuly a granulitu. Skalní podklad pfiekr vají nepfiíli mocné fluviální a deluvioeolické sedimenty. V bezprostfiedním okolí jezera se vyskytují glejové pûdy (glej arenick ), na nûjï navazuje kambizem arenická. KVùTENA Jezírko je témûfi úplnû zarostlé rákosem obecn m (Phragmites australis), kter jen Na zarûstání Mikulovického jezera se podílí vedle rákosu a orobince i skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus). Pozoruhodn, nezvykle jasnû kovovû zbarven stfievlíãek Drypta dentata, dává pfiednost vlhãím stanovi tím. Mikulovické jezero pfiedstavuje v znamné refugium pro fiadu Ïivoãi n ch druhû v zemûdûlsky intenzivnû vyuïívané krajinû. Rákosiny Mikulovického jezera jsou v poslední dobû vyuïívány paããími hejny jako nocovi tû. na omezen ch plochách provází orobinec úzkolist (Typha angustifolia), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus) a ojedinûle i skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris). Na okrajích se lze ãasto setkat s karbincem evropsk m (Lycopus europaeus). Otevfiená vodní hladina tvofií jen men í plochy, zde najdeme husté porosty rûïkatce ostnitého (Ceratophyllum demersum). Na severov chodû lemují jezírko vzrostlé topoly (Populus canadensis), doprovázené vrbami, zejména v. kfiehkou (Salix fragilis) av. popelavou (S. cinerea). ZVÍ ENA Vrákosinách byly zji tûny dva vzácnûj í druhy stfievlíkovit ch broukû Demetrias atricapillus a D. monostigma. Území pfiedstavuje v znamnou lokalitu obojïivelníkû s kuàkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchou zelenou (Bufo viridis) nebo r. obecnou (B. bufo). Jezero je v znamn m hnízdi tûm mokfiadních ptákû: bukáãka malého (Ixobrychus minutus),motákapochopa(circus aeruginosus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), cvrãilky slavíkové (Locustella luscinioides) nebo s kofiice vousaté (Panurus biarmicus). Vrákosinách nocují paãci obecní (Sturnus vulgaris) a vla tovky obecné (Hirundo rustica). památka Mikulovické jezero Bezodtokové jezírko v mírnû zvlnûném terénu V rovické pahorkatiny, 500 m v chodnû od obce Mikulovice, 0 m jiïnû od silnice Mikulovice Horní Dunajovice. Mikulovice VYUÎITÍ Voda v jezírku je doplàována pouze podzemní a sráïkovou vodou. Je tfieba sledovat jeho zazemàování avpfiípadû potfieby zajistit jeho 58 m V mûra:,6566 ha Vyhlá eno: 999 Mûlká vodní plocha s ãlenit mi porosty rákosu je místem v skytu a rozmnoïování obojïivelníkû a ptákû. prohloubení, aby v depresi voda zûstala pro rozvoj druhû. MAPA ÚZEMÍ strana ZN 6

15 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 67 Okres Znojmo Národní pfiírodní památka Miroslavské kopce Území tvofií sedm samostatn ch vrchû: Vûtrník, Pfiední a Zadní MarkÛv kopec, Ve vinohradu, U leti tû, U kamene a Zmrzlé v Bohutickém lese a Olbramovické pahorkatinû, nacházející se severozápadnû od mûsta Miroslav. Miroslav 9 00 m V mûra: 0,805 ha Vyhlá eno: 00 (ochranné pásmo 5,087 ha) Skalní spoleãenstva a vegetace teplomiln ch stepních lad na mûlk ch skeletov ch pûdách a slepencovém podloïí. V znamn v skyt ãetn ch chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Na lokalitû lze pozorovat sedimenty karbonského, neogenního a kvartérního stáfií. Nejstar í z tûchto sedimentû je reprezentován tzv. miroslavsk m slepencem. Tento má stáfií nejsvrchnûj ího karbonu stupeà stefan. Jde o polymiktní sediment, jehoï valouny mohou mít velikost aï pfies 0 cm. Základní hmota slepencû je tvofiena rudohnûd m arkózov m materiálem. Hlavní sloïky valounû pfiedstavují devonské vápence, dále granitoidy brnûnského masivu a v men í mífie krystalické bfiidlice, kulmské droby a valouny kfiemence. Sedimenty neogénu jsou zde zastoupeny brakick mi aï sladkovodními kfiemenn mi písky, pfiíp. s vloïkami písãit ch jílû a tûrkû. Stáfií bylo stanoveno jako eggenburg ottnang (spodní ãást miocénu, tj. star í neogén). Sedimenty kvartéru jsou ãásteãnû pleistocenního stáfií spra e, které vznikly bûhem poslední doby ledové (würm). Holocén je zastoupen ronov mi písãitohlinit mi sedimenty. KVùTENA Nejhodnotnûj í porosty nelesní vegetace najdeme na pahorcích U leti tû, Ve vinohradu, na jihozápadním úboãí Vûtrníku a na Zadním Markovû kopci. Jde o rozvolnûné irokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, které jsou zároveà i nejroz ífienûj ím typem vegetace na lokalitû. Charakteristick mi druhy jsou svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola) z ostatních jednodûloïn ch rostlin je tû pfiistupují strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), ãesnek Ïlut (Allium flavum), modfienec pfiehlíïen (Muscari neglectum), vzácnû se vyskytuje vstavaã vojensk (Orchis militaris). Z dal ích zajímavûj ích druhû roztrou enû po plo e rostou sesel fenyklov (Seseli hippomarathrum), huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), lniãka drobnoplodá (Camelina microcarpa), oman vrbolist (Inula salicina), mafiinka psí (Asperula cynanchica), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum) a dal í. Rozpt lenû se objevují i fragmenty nízk ch trsnat ch trávníkû svazu Festucion valesiaceae s dominancí kostfiavy walliské (Festuca valesiaca), ostfiice nízké (Carex humilis) a kavylu vláskovitého (Stipa capillata), které provázejí zejména bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), sesel siv (Seseli osseum), mochna píseãná (Potentilla arenaria) nebo matefiidou ka ãasná (Thymus praecox). Na slepencov ch v chozech a drolivé stepi se vyvinula vegetace blízká svazu Alysso-Festucion pallentis. Pro toto spoleãenstvo je typick v skyt kostfiavy sivé (Festuca pallens), tafiinky horské (Alyssum montanum), kufiiãky tûtinkaté (Minuartia setacea), lomikámenu trojprstého (Saxifraga tridactylites), rozchodníku ostrého (Sedum acre), r. tenkolistého (S. beloniense) a panetfiesku skalního (Petrosedum reflexum). Ve skalních tûrbinách a na skalních plo kách s malou vrstvou hlíny se nachází sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria). Severní svahy, které jsou vlhãí a více zastínûné, porûstá vege- Miroslavské kopce tvofií drobné slepencové skalky a men í stepní lada. Jsou v znamnou lokalitou xerotermní kvûteny s fiadou chránûn ch a ohroïen ch rostlinn ch a Ïivoãi - n ch druhû. Stepní mandelinka Tymarcha goetingensis je v pfiírodû nalézána jen velmi vzácnû. âesnek Ïlut (Allium flavum), je typick m druhem xerotermních spoleãenstev mûlk ch bazick ch pûd. ZN 7 67

16 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 68 Brnûnsko 5 tace s úãastí mezofilních druhû, inklinujících ke svazu Arrhenatherion elatioris. Území je v jimeãné v skytem pomûrnû vysokého poãtu zvlá - tû chránûn ch druhû rostlin, ke kter m patfií hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), koulenka prodlou- Ïená (Globularia bisnagarica), smil píseãn (Helichrysum arenarium), len tenkolist (Linum tenuifolium), modfienec chocholat (Muscari comosum), koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), k. velkokvût (P. grandis), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri), pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a violka obojetná (Viola ambigua). Ve vegetaãní sezónû 00 byl na lokalitû zji tûn suchokvût roãní (Xeranthemum annuum). 7 6 Matnû zeleného, velmi vzácného zlatohlávka uherského (Netocia ungarica) je moïné najít vkvûtenstvích bodlákû. V âr byl nûkolik desetiletí pokládán za vyhynul druh. 5 Silnû ohroïená koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica) vrezervaci roste na droliv ch, vápnit ch pûdách, bohat ch na Ïiviny. 6 Strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) je typickou xerotermní trávou. 7 Vrch se skalními v chozy a mûlkou lomovou jámou po tûïbû slepence, která je obãasnû zaplavována sráïkov mi vodami. 8 Kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea) roste na Znojemsku v okolí Znojma, na Moravskokrumlovsku aumiroslavi. ZVÍ ENA Lokalita je v znamná v skytem teplomilné entomofauny typické pro stanovi - tû panonsk ch stepních lad. Kromû dnes bûïné kudlanky náboïné (Mantis religiosa) zde byli zji tûni z broukû napfi. stfievlíãci Amara lucida, A. tricuspidata, Licinus cassideus, Ophonus centralis, Poecilus sericeus, hrbáã Zabrus spinipes, krajník piïmov (Calosoma sycophanta), hrobafiík nejvût í (Nicrophorus germanicus), hnojíci Aphodius biguttatus a A. putridus, zlatohlávek uhersk (Netocia ungarica), zkrascû jsou nejv znamnûj í Coraebus rubi a Phaenops formaneki, z mandelinek Cryptocephalus schaefferi a Tymarcha goetingensis, z majek Meloe scabriusculus. Z charakteristick ch druhû mot lû tûchto biotopû je nutno zmínit napfi. píìalku vlnoãárníka ãilimníkového (Scotopteryx coarctaria), okáãe ovsového (Minois dryas) ao. kostfiavového (Arethusana arethusa). Za zcela v jimeãn je nutno povaïovat nález saranãe Stenobothrus eurasius. Vrezervaci Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis) a hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: strnad luãní (Miliaria calandra), kfiepelka polní (Coturnix coturnix), koroptev polní (Perdix perdix), Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), krutihlav obecn (Jynx torquilla) nebo strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). LESNICTVÍ Vúzemí byly vysázeny borovice ãerné a akát, které podle Plánu péãe na léta mají b t z lokality postupnû odstranûny. VYUÎITÍ Území v minulosti slouïilo jako pastvina. Postupem ãasu byly v ak do území introdukovány nepûvodní dfieviny, zejména trnovník akát (Robinia pseudacacia) a borovice ãerná (Pinus nigra). Na nûkter ch místech bylo území znehodnoceno rozoráním a na Pfiedním Markovû kopci byl postaven vodojem. V souãasné dobû na nûkolika místech pokraãuje zarûstání území akátem a na lokalitû U kamene se silnû rozrûstá mahalebka obecná (Padellus mahaleb). V souladu s Plánem péãe byly pfiedev ím utlumeny nepûvodní druhy dfievin a nahrazeny domácími, stanovi tnû vhodn mi druhy a zároveà byly odstranûny deponie z území, aby se tak vãas pfiede lo ífiení ruderálních a pleveln ch rostlin. BIBLIOGRAFIE 08, 880 MAPA ÚZEMÍ strana ZN 8

17 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 69 Okres Znojmo rezervace Na Kocourkách Dva navzájem izolované vrcholky k. 7,8 m n. m. ak.7 m n. m. vystupující jako vyv eniny z intenzivnû zemûdûlsky obdûlávané krajiny V rovické pahorkatiny, asi,5 km jiïnû od Vémyslic. Vémyslice, Dobelice 00 7 m V mûra:,005 ha Vyhlá eno: 99 Dva blízké ostrûvky acidofilní stepní vegetace s v skytem kosatce píseãného a dal ích druhû vzácn ch rostlin a ÏivoãichÛ, pozoruhodná paleontologická nalezi tû. GEOLOGIE Dva stepní pahorky jsou mal mi ostrovními horami, vystupujícími v nev razné elevaci pfii západním okraji Boskovické brázdy. PodloÏí je tvofieno jemnozrnn mi muskovitick mi rulami, jimiï pronikají jen málo mocné aplitové a kfiemenné Ïíly. Úboãí místy pokr vají tfietihorní sedimenty (spodní miocén), které se uchovaly díky tektonick m zdvihûm. Vrcholová ãást a ostatní svahy jsou pfiekryty mûlk mi pûdami, z nichï vystupují horniny krystalinika. V tfietihorních sedimentech se nacházejí ãetné pozûstatky fauny tohoto období, pfiedev ím mûk- k Û (rod Rzehakia, Cardia, Congeria, Ostrea). Dominantní postavení mezi fosilními nálezy mají Ïraloãí zuby (rod Odontaspis a Carcharodon). Pedologicky je rezervace tvofiena hnûdozemí typickou (erodovanou), stfiídavû na spra ích a spra ov ch pfiekryvech uveden ch hornin (bezkarbonátov ch pískû a pararul s migmatity). KVùTENA Rostlinn kryt tvofií porosty stepních trávníkû svazu Festucion valesiacae, kde dominuje pfiedev ím kostfiava walliská (Festuca valesiaca), ostfiice nízká (Carex humilis), o. drobná (C. supina) a smûlek tíhl (Koeleria macrantha). Spolu s nimi zde najdeme kosatec píseãn (Iris arenaria), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) alomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera). Na otevfien ch místech s mûlk mi pûdami je typická vegetace svazu Arabidopsion thalianae s kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica) arozrazilem ladním (Veronica dillenii). Místy se objevují ostrûvky nízké rûïe bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia). Do chránûn ch ploch invadují dfieviny, zejména trnovník akát (Robinia pseudacacia), slivoà trnitá (Prunus spinosa), efiík obecn (Syringa vulgaris) arûïe ípková (Rosa canina). ZVÍ ENA Na králiãí nory je zde vázán vzácn listoroh brouk hlodáã Trox eversmanni a stfievlíãek Laemostenus terricola. Kv znamn m zástupcûm fauny náleïí napfi. kudlanka náboïná (Mantis religiosa), je tûrka obecná (Lacerta agilis), Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) a strnad luãní (Miliaria calandra). VYUÎITÍ Vúzemí je nutno likvidovat nepûvodní dfieviny arozrûstající se kefie. BIBLIOGRAFIE 7,, 08, 88, 907 MAPA ÚZEMÍ strana 68 PR Na Kocourkách tvofií dva ostrûvky xerotermní vegetace, jeï jsou zároveà v znamn mi paleontologick mi nalezi ti. Rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata). K velmi vzácn m druhûm chránûného území patfií stfievlík Laemostenus terricola, kter zde Ïije velmi skrytû v hlubok ch puklinách miocénních sedimentû. Îraloãí zuby rodu Charchadon jsou hojné ve vrstvû neogenních sedimentû. ZN 9 69

18 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 60 Brnûnsko Pravostrann pfiítok do vodního toku Skaliãka v jiïní ãásti pfiírodní památky. Stfievlíãek Platynus livens je jedním z mnoha druhû stfievlíkû, jeï vyhledávají vlhké biotopy. GEOLOGIE Dno deprese je vyplnûno spodnomiocenními sedimenty, které transgredovaly pfiímo na krystalinikum miroslavské hrástû. Dokladem toho jsou malé v chozy granulitû s horizontálnû uloïen mi písky a písãit mi jíly, v nichï se vzácnû zachovaly schránky nebo otisky tlustofiepat ch mlïû. Nejmlad í v plà deprese tvofií písãité hlíny a fluviální písãitohlinité nivní sedimenty. Depresí protéká Skaliãka, levostrann pfiítok Jevi ovky. Zcela dominantním pûdním pfiedstavitelem je fluvizem glejová. Po okrajích se vyskytují ostrûvky ãernice typické a ãernozemû typické (i její karbonátové variety). památka Oleksovická mokfiina Mokfiad v nivû potoka Skaliãka je souãástí rozsáhlé sníïeniny pfii západním okraji krystalinika miroslavské hrástû v Drnholecké pahorkatinû, mezi Rybnick m ml nem a silnicí Hostûradice Oleksovice. Hostûradice, Oleksovice 0 08 V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 997 Rákosiny a ostrûvek luïního lesa v intenzivnû zemûdûlsky vyuïívané krajinû. 60 ZN 0

19 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Okres Znojmo KVùTENA Na vût inû plochy se vytvofiila mokfiadní rostlinná spoleãenstva s pfievládajícím rákosem obecn m (Phragmites australis) a doprovodn mi druhy svízelem bahenním (Galium palustre), mátou dlouholistou (Mentha longifolia), vrbovkou chlupatou (Epilobium hirsutum), karbincem evropsk m (Lycopus europaeus), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris) av. penízkovou (L. nummularia). V severní ãásti území se nacházejí vlhké louky s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), pcháãem ed m (Cirsium canum), kostivalem lékafisk m (Symphytum officinale) a sítinou rozkladitou (Juncus effusus). Kulturní les má charakter mûkkého luhu, v nûmï dominují vrba kfiehká (Salix fragilis), v. bílá (S. alba), v. jíva (S. caprea), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Kefiové patro je zastoupeno svídou krvavou (Swida sanguinea), kalinou obecnou (Viburnum opulus) a bezem ãern m (Sambucus nigra) s podrostem kru tíku irolistého (Epipactis helleborine), dûhele lesního (Angelica sylvestris), ãistce lesního (Stachys sylvatica) apodraïce kfiovi tního (Aristolochia clematitis). ZVÍ ENA Z v znamnûj- ích druhû mot lû lze jmenovat napfi. osenici stínovanou (Xestia sexstrigata), píìalku zejkovce Ïlutého (Therapis flavicaria), hranostajníka bílého (Cerura erminea), pfiástevníka li ejníkovce mokfiadního (Thumatha senex), mûru rákosnici pozdní (Sedina buettneri), li ejníkovce popelavého (Pelosia muscerda), ãi pro celou Moravu napfi. mûru travafiku Ïlutavou (Chortodes extrema) a li ejníkovce baïinného (Pelosia obtusa). Obratlovci jsou zastoupeni sekavcem podunajsk m (Cobitis elongatoides), ãolkem obecn m (Triturus vulgaris), kuàkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem ostronos m (Rana arvalis), s. tíhl m (R. dalmatina) a s. skfiehotav m (R. ridibunda), motákem pochopem (Circus aeruginosus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), bukáãkem mal m (Ixobrychus minutus), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos), lejskem ed m (Muscicapa striata) a Ïluvou hajní (Oriolus oriolus). Ze savcû stojí za zmínku rejsec ãern (Neomys anomalus), území je lovi tûm fiady druhû netop rû, zajímav je v skyt netop ra stromového (Nyctalus leisleri) a n. parkového (Pipistrellus nathusii). VYUÎITÍ DÛleÏité je zachování hladiny podzemní vody na souãasné úrovni. Rákosové porosty by mûly b t s nûkolikaletou periodicitou postupnû koseny. ObojÏivelníkÛm prospûje zfiízení nûkolika tûní s volnou vodní hladinou. MAPA ÚZEMÍ strana 68 Sameãek strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) pfiiná í potravu mláìatûm. V PP Oleksovická mokfiina se stfiídají plochy luãní, lesní, vodní a pobfieïní vegetace. 5 Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) je dominantou mokfiadních luk. 6 Orobinec irolist (Typha latifolia) vyrûstá na místech trvale zaplaven ch mûlkou vrstvou vody. 5 6 ZN 6

20 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Brnûnsko Temnû fialová kvûtenství divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) zdobí na jafie stránû vfiesovi tû. Stûnu b valé pískovny v západní ãásti chránûného území vyuïívá k hnízdûní nepoãetná kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia). Dominantní vfies obecn (Calluna vulgaris) rozkvétá koncem léta. Oleksovické vfiesovi tû naru ené tûïebním prostorem pískovny. GEOLOGIE Odkryvy pískoven jsou zaloïeny v kfiemenn ch píscích aï slabû zpevnûn ch pískovcích edé a Ïlutavé barvy apromûnlivé zrnitosti. Pfiedstavují spodnomiocenní pfiíbfieïní sedimentaci karpatské pfiedhlubnû (stratigrafické stupnû eggenburg-ottnang). V profilech o celkové mocnosti dosahující 5 aï 6m je dobfie patrné zvrstvení sedimentû, charakterizující promûnlivé podmínky sedimentaãního prostoru. RovnobûÏné zvrstvení odpovídá klidné sedimentaci, ikmé (kfiíïové) zvrstvení charakterizuje sedimentaci v podmínkách promûnlivého proudûní vody. Nad písãit mi sedimenty se nachází tenká vrstva chud ch písãit ch pûd. V ir ím okolí je souãástí svrchní ãásti profilu valounov materiál, pocházející z pleistocénní tûrkovité terasy. Z ní jsou známé nálezy prokfiemenûl ch dfiev a vzácnû i vltavínû. PÛdní pokryv zde tvofií kyselé hnûdé pûdy kambizem arenická (psefitická). KVùTENA Svah nad vût í z obou pískoven obsadilo rostlinné spoleãenstvo s dominantním vfiesem obecn m (Calluna vulgaris). Mimo nûj zde najdeme napfi. diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), trávniãku obecnou (Armeria vulgaris), smil píseãn (Helichrysum arenarium), ostfiici drobnou (Carex supina), mafiinku psí (Asperula cynanchica), hvozdík kartouzek památka Oleksovické vfiesovi tû Dvû malé pískovny na severoseverov chodním svahu k. V sadech (5,5 m n. m.) v Olbramovické pahorkatinû, na jiïním okraji obce Oleksovice. Oleksovice (Dianthus carthusianorum), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia), chrpu por nskou (Acosta rhenana) a matefiídou ku úzkolistou (Thymus serpyllum). V okrajích pískovny lze pozorovat sukcesní stádia psamofilní vegetace s paliãkovcem edav m (Corynephorus canescens), kostfiavou sivou (Festuca pallens), kyselkou obecnou tenkolistou (Acetosella multifida subsp. tenuifolia), máãkou ladní (Eryngium campestre), bûlolistem rolním (Logfia arvensis) ab. nejmen ím (L. minima). Otevfiené plochy lemují porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), staré 50 let. 5 m V mûra:,569 ha Vyhlá eno: 000 Otevfiené písãité plochy v opu tûn ch pískovnách se sukcesními stádii psamofilní vegetace a spoleãenstvo s dominantním vfiesem. Ve stûnû pískovny kolonie bfiehule fiíãní. ZVÍ ENA Na lokalitû byl nalezen vzácn stfievlíãek Licinus depressus, preferující su í a nezastínûné biotopy. V porostech vfiesu byl zji tûn vzácn pouzdrovníãek Coleophora juncicolella a na smilu píseãném chobotníãek Bucculatrix gnaphaliella. Ve stûnû pískovny je hnízdní kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia). LESNICTVÍ NavrÏeno je pfievedení akátové monokultury na les vhodnûj í druhové skladby s pfievahou dubu zimního. MAPA ÚZEMÍ strana 69 6 ZN

21 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Okres Znojmo památka Pod ibeniãním kopcem Lev jiïnû a jihozápadnû exponovan svah zafiíznutého údolí potoka Kfiepiãka a pfiilehlá plo ina nad ním pod k. ibeniãní kopec (86,9 m n. m.) ve V rovické pahorkatinû, asi 500 m západnû od obce Horní Dunajovice. Horní Dunajovice 0 8 m V mûra:,59 ha Vyhlá eno: 00 Teplomilná vegetace na ostrûvku krystalického vápence se vzácn mi rostlinn mi druhy. (Asplenium ruta-muraria), kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea) a oïanka hroznatá (Teucrium botrys). Na bezlesé plochy navazují porosty kfiovin s hlohy (Crataegus spp.) a rûïemi; mezi hojnou r. ípkovou (Rosa canina) najdeme i vzácnou r. malokvûtou (R. micrantha). Do plochy rezervace zasahují i zapojené porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Pouze v ãásti navazující na nivu Kfiepiãky se vyskytují ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre) a blíïe potoka najdeme trsy kosatce Ïlutého (Iris pseudacorus). mi odpovídajícími danému typu stanovi tû. BIBLIOGRAFIE 0 MAPA ÚZEMÍ strana 650 GEOLOGIE Erozním záfiezem jsou na levém svahu údolí Kfiepiãky obnaïeny profily lukovskou jednotkou dyjské klenby moravika. Drobné skalky pfii severozápadním okraji území tvofií edé aï edoãerné krystalické vápence (nejlépe odkryté jsou v obãasnû vyuïívaném kamenomu). Z jihov chodu se k vápencûm pfiimykají upinovitû se rozpadající biotitické fylity. V tûchto deskovitû odluãn ch horninách se vyvinuly stupàovité mrazové sruby s mikroformami georeliéfu, zpûsobené mrazov m zvûtráváním a odsedáním (pfievisy). Ve stfiední ãásti svahu mají sruby v ku kolem,5 m, pfii úpatí svahu aï,9 m. V horní ãásti svahu a na pfiilehlé plo inû pfiekr vají horniny skalního podlo- Ïí spra e. Horninové substráty jsou bohaté vápníkem. Z pûd se na svahovinách vápencû vyvinuly kambizemní rendziny, na metamorfikách rankrové kambizemû aï rankery. Na lokálních spra ov ch pfiekryvech se nachází hnûdozem typická. KVùTENA V nejcennûj í ãásti území se na vápencové drolinû vytváfií spoleãenstvo Melicetum ciliatae, neuzavfien porost s dominantní strdivkou brvitou (Melica ciliata). Dále zde byl zji tûn napfi. oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), len tenkolist (Linum tenuifolium), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), r t velkokali n (Reseda phyteuma), ãesnek Ïlut (Allium flavum), sleziník routiãka ZVÍ ENA Z hmyzu zde byli zji tûni napfi. modrásek vikvicov (Polyommatus coridon), m. nejmen í (Cupido minimus) a okáã ovsov (Minois dryas). Na otevfien ch plochách s rozpt len mi kefii se setkáme napfi. s je tûrkou zelenou (Lacerta viridis), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) a lejskem ed m (Muscicapa striata). VYUÎITÍ âást území byla v minulosti vyuïívána jako kamenolom, ãinnost zde byla ukonãena jiï pfied mnoha lety. Unikátní spoleãenstvo, jeï je motivem ochrany, je ohroïeno sukcesí kefiû a stromû. Péãe o území spoãívá vredukci kefiû, plánována je postupná náhrada akátû dfievina- V slunn tûrkovit svah s xerotermní vegetací naru en drobn m lomem. Zvonek sibifisk (Campanula sibirica) patfií k charakteristick m druhûm stepních spoleãenstev. Stfievlíãek Calathus ambiguus, bûïn druh epigeické fauny stepních území. âervenáãek Pyrochroa serraticornis je velmi dekorativním druhem, nápadn m sv m nezvykl m zbarvením. Zastihneme jej napfiíklad na kvetoucích hlozích. ZN 6

22 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Území je souãástí podhradské jednotky krystalinika âeského masivu. Pfievládající horninou jsou svûtlé muskovit-biotitické pararuly. V men í mífie jsou ve srázu zastoupeny edozelené amfibolity, edobílé páskované mramory a erlány. Skalní podklad pfiekr vají místy mûlké a Ïivinami bohaté rankery, Ïleby jsou zãásti zaplnûny sutûmi a písãitohlinit mi svahovinami. PÛdní pokryv zaujímají mûlké rankery (ranker typick a kambick ), místy i litozemû, na které po severním okraji navazuje kambizem typická varieta kyselá (kambizem rankerová). KVùTENA Kostru vegetace tvofií hercynské ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi- -Carpinetum). V jejich stromovém patfie dominuje dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn (Carpinus betulus), vtrou eny jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bûlokorá (Abies alba). Vbylinném podrostu byl zji tûn brambofiík nachov (Cyclamen V nejvy í etáïi bylinného patra xerotermní vegetace vyniká sv mi zlatoïlut mi kvûty ohroïen tr zel vonn (Erysimum odoratum). Podhradská skála s fiekou Dyjí. Jen nehojnû se v kefiovém patru listnat ch lesû níïin a pahorkatin vyskytuje klokoã zpefien (Staphylea pinnata). purpurascens), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) akru tík modrofialov (Epipactis purpurata). Na strm ch balvanit ch svazích dubohabfiiny pfiecházejí do porostû suèov ch lesû (Aceri- -Carpinetum) s vy ím zastoupením javoru klenu (Acer pseudoplatanus), habru obecného, lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), vjejichï podrostu najdeme klokoã zpefien (Staphylea pinnnata). Na skalních v chozech jsou ostrûvky teplomiln ch bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis-quercetum) s borovicí lesní (Pinus sylvestris), dfiínem jarním (Cornus mas) a jalovcem obecn m (Juniperus communis). Na okraji skal najdeme napfi. hvûzdnici chlumní (Aster amellus), tfiemdavu bílou (Dictamnus albus), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum), chrpu chlumní (Cyanus triumfettii) atr zel vonn (Erysimum odoratum). Charakteristick m druhem vegetace na skalách (Alysso-Festucion pallentis) je tafiice skalní (Aurinia saxatilis). ZVÍ ENA Pfiirozené lesy rezervace jsou domovem ãetn ch druhû ptákû, napfi. strakapouda velkého (Dendrocopos major), holuba hfiivnáãe (Columba palumbus), drozda zpûvného (Turdus philomelos), s kory modfiinky (Parus caeruleus) a brhlíka lesního (Sitta europaea). Vrezervaci Ïije je tûrka zelená (Lacerta viridis), mající zde západní hranici roz ífiení na jiïní Moravû. LESNICTVÍ Jde o ochrann les pfieváïnû pfiirozeného pûvodu. Vût ina plochy bude ponechána pfiirozenému v voji. Místy je Ïádoucí probírka s preferencí dubû, ve stinn ch záfiezech pak podpora vtrou eného buku lesního a pfiedev ím jedle bûlokoré, která silnû ustupuje. VYUÎITÍ Rezervace leïí nad rekreaãnû vyuïívanou obcí Podhradí nad Dyjí, a proto je cílem mnoha vycházek. Úãelná zde proto bude instalace informaãní tabule a úprava vyhlídkového bodu. BIBLIOGRAFIE 88, 957 MAPA ÚZEMÍ strana 6 rezervace Podhradské skály Skalnat lev svah hluboko zafiíznutého údolí fieky Dyje pod k. 5, m n. m. v Uherãické pahorkatinû, severnû od obce Podhradí nad Dyjí. Korolupy 60 0 m V mûra: 0,8907 ha Vyhlá eno: 998 Cenná rostlinná spoleãenstva na strm ch v slunn ch svazích s v raznou hodnotou krajinotvornou a estetickou. 6 ZN

23 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 65 Okres Znojmo památka Pust kopec ukonic V razná vyv enina (mendip) s kótou V Dalek ch (6,7 m n. m.), jeï vystupuje v rovinaté zemûdûlské krajinû Jaroslavické pahorkatiny, km v chodnû od obce Havraníky, uïelezniãní tratû Znojmo atov. Nov aldorf GEOLOGIE Skalní podloïí pahorku (mendipu) tvofií biotitické granodiority, které jsou souãástí komplexu vyvfielin dyjského masivu. Je ostrovní horou pfievy ující ãlenit pfiedneogenní povrch, jenï byl pozdûji zarovnán miocenními sedimenty bûhem mofisk ch transgresí a poté vát mi 50 6,7 m V mûra:,57 ha Vyhlá eno: 956 V razn pahorek ostrûvek acidofilních stepních spoleãenstev v intenzivnû vyuïívané zemûdûlské krajinû. písky a spra í bûhem kvartéru. Na granitoidovém eluviu vznikly mûlké a jen málo úïivné písãitohlinité pûdy. Z nich se tu vyvinula kambizem typická (kyselá), kterou obklopují zemûdûlské pûdy ãernozemního typu ãernozem typická, ménû i ãernice typická. KVùTENA Vegetaci tvofií pfiedev ím porost drnové stepi (Festucion valesiacae). VÛdãími druhy jsou kostfiava walliská (Festuca valesiaca), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), ostfiice nízká (Carex humilis) ao. drobná (C. supina), místy se objevují plochy s dominantní kruãinkou chlupatou (Genista pilosa). V porostech najdeme bohaté populace kosatce nízkého (Iris pumila), koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis), kavylu vláskovitého (Stipa capillata), k. chlupatého (S. dasyphylla), k. Ivanova (S. joannis), smilu píseãného (Helichrysum arenarium) a divizny brunátné (Verbascum phoeniceum). V okolí skalních v chozû na mûlk ch pûdách najdeme porosty svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis skostfiavou sivou (Festuca pallens) a psineãkem tuh m (Agrostis vinealis), v nichï na jafie rozkvétá kfiivatec ãesk (Gagea bohemica) a mochna píseãná (Potentilla arenaria). V plo e jsou roztrou eny kefie hlohû (Crataegus spp.) a rûïí ípkov ch (Rosa canina), proniká sem i trnovník akát (Robinia pseudacacia). Do ãásti plochy invaduje ovsík vyv - en (Arrhenatherum elatius) atfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA Lokalita pfiedstavuje v znamné refugium fiady druhû ÏivoãichÛ, z broukû zde Ïijí kozlíãek Dorcadion aethiops akrasec tfie Àov (Anthaxia candens), z mot lû chobotníãek Bucculatrix gnaphaliella, klínûnka Phyllonorycter staintoniella, vzácná mûrka svûtlopáska maliãká (Eublemma minutata), soumraãník mochnov (Pyrgus serratulae), dále kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Vúzemí Ïije je - tûrka zelená (Lacerta viridis) a uïovka hladká (Coronella austriaca), hnízdí strnad luãní (Miliaria calandra), Èuh k obecn (Lanius collurio) a kfiepelka polní (Coturnix coturnix). VYUÎITÍ Území bylo pûvodnû vyuïívané jako pastvina, dnes zûstává neobhospodafiované. Z území byl odstranûn nepûvodní akát, podle potfieby je provádûna redukce kefiû, pravidelnû je kosen porost tfitiny kfiovi tní, aby se zamezilo jejímu ífiení. BIBLIOGRAFIE 5, 7, 799 MAPA ÚZEMÍ strana 69 Stepní vegetace na vrcholu Pustého kopce u Konic. V druhové skladbû xerotermních spoleãenstev mûlk ch pûd nachází nezfiídka své místo i kruãinka chlupatá (Genista pilosa). a V dubnu se rozzáfií svahy Ïlut mi a fialov mi kvûty silnû ohroïeného kosatce nízkého (Iris pumila). ZN 5 65

24 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 66 Brnûnsko Teplomiln charakter travinobylinné vegetace dokládá spolu s dal- ími druhy i ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum). Zvonek zelen (Carduelis chloris) je bûïn m ptákem kulturní krajiny. Je tûrka obecná (Lacerta agilis) vyuïívá kmene stromu, aby se vyhfiála na prvním ranním sluníãku. Dálkov pohled na PP Rudlické kopce. GEOLOGIE Skalní podloïí je sloïené z hornin moldanubika svûtlé migmatizované ruly obsahující místy vloïky dvojslídné ruly s granátem, a leukokrátních migmatitû. Úboãí svahû pokr vají hlinito-kamenité svahoviny a spra e, erozí modelované stupnû na svazích doprovází zbytky pleistocénních tûrkov ch teras fieky Jevi ovky. Z antropogenních tvarû se v území nacházejí kamenolomy v migmatitech. Okolí Zadního kopce je tvofieno pfieváïnû kambizemí typickou (nasycenou), podél jihov chodního okraje pak hnûdozemí typickou. Pokryv druhého, západnûji situovaného kopce reprezentuje asociace kyselé kambizemû typické a kambizemû dystrické. památka Rudlické kopce Pahorky kolem k. Zadní kopec (, m n. m.) a s pfiilehl m zlomov m svahem na holorovinû Tavíkovické pahorkatiny, navazující severnû na intravilán obce Rudlice. Rudlice KVùTENA Hlavní sloïkou vegetace jsou acidofilní trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis s dominantní kostfiavou ovãí (Festuca ovina), smûlkem tíhl m (Koeleria macrantha), ovsífiem luãním (Helictotrichon pratense) a ostfiicí nízkou (Carex humilis). V této vegetaci najdeme sesel siv (Seseli osseum), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), vzácnû i smil píseãn (Helichrysum arenarium). Na místech, kde vystupuje skalní podklad, najdeme kostfiavu sivou (Festuca pallens), kruãinku chlupatou (Genista pilosa), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica) a pavinec modr (Jasione montana). Nûkolik jedincû jalovce obecného (Juniperus communis) je dokladem pastvy, která zde probíhala v minulosti. Roztrou enû rostou na plo e také dal í kefie a stromy, napfi. hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa), borovice lesní (Pinus sylvestris), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), rûïe ípková (Rosa canina) ar. malokvûtá (R. micrantha). Na severním okraji se nachází periodicky vysychající jezírko, kde roste psineãek psí (Agrostis canina) a ostfiice obecná (Carex nigra). V echny lesíky v rezervaci tvofií trnovník akát (Robinia pseudacacia). Místy expanduje ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), na nûkolika místech itfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). 88, m V mûra: 7,569 ha Vyhlá eno: 00 Rozsáhlé plochy acidofilních teplomiln ch travinobylinn ch spoleãenstev. ZVÍ ENA Z mot lû zde Ïijí napfi. ostruháãek bfiezov (Thecla betulae), modrásek podobn (Plebeius argyrognomon), m. vikvicov (Polyommatus coridon), okáã ovsov (Minois dryas) ao. kostfiavov (Arethusana arethusa). Na staré tfie nû je vázán teplomiln krasec tfie Àov (Anthaxia candens). Vúzemí Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis) a hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: koroptev polní (Perdix perdix), kfiepelka polní (Coturnix coturnix), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), Èuh k obecn (Lanius collurio) a pûnice vla ská (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Do území se podafiilo zavést tradiãní pastvu, dokonce místními obãany. Dal- í péãe spoãívá v kosení a odstraàování pokosené biomasy i stafiiny, v redukci rozrûstajících se kefiû a v postupném odstraàování akátû. BIBLIOGRAFIE 7, 778, 88 MAPA ÚZEMÍ strana ZN 6

25 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 67 rezervace RÛÏov vrch JiÏnû orientované skalnaté srázy na levém svahu údolí fieky Dyje nad vodní nádrïí Vranov ve Vranovské pahorkatinû, km jiïnû od obce Chvalatice. Chvalatice GEOLOGIE Skalní podloïí je tvofieno moldanubick m krystalinikem. V nûm jsou zastoupeny pfieváïnû biotitické migmatitové ruly ãasto s páskovanou 50 m V mûra:,88 ha Vyhlá eno: 996 Pfiirozená lesní i nelesní spoleãenstva na skalnat ch srázech nad Vranovskou pfiehradou, jedna ze esti existujících lokalit endemita jihozápadní Moravy hvozdíku moravského. stavbou. Ve stfiední ãásti profilu jsou zastoupeny polohy jemnozrnn ch svûtl ch granulitû a v západní ãásti území sillimanit-biotitické pararuly, tmavé amfibolity a aplitové Ïíly. Zbfiidliãnûní a barevn kontrast jednotliv ch hornin dává místy vyniknout vrásnûní, které provází pfiesmykovou zónu na styku moldanubika s moravikem. Pod skalnat mi srázy jsou vyvinuty rozsáhlé sutû. Zvlnûn terén pahorkatiny je v místû poru en hlubok m záfiezem údolí fieky Dyje, dnes zalité vzedmut mi vodami vodní nádrïe Vranov. Rezervaci tvofií levobfieïní pfiíkré skalnaté stránû asrázy mezi jádry dvou zaklesnut ch meandrû a plo iny na hranû srázu. PÛdní pokryv nad hranou svahu pfiedstavují illimerizované pûdy na mûlk ch spra ích, na svazích jsou vyvinuty hnûdé a rezavé kamenité pûdy rankery. KVùTENA Kostru vegetace tvofií teplomilné bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-quercetum), v nichï dominuje dub zimní (Quercus petraea), vkefiovém patfie roste dfiín jarní (Cornus mas). Bylinné patro tvofií napfi. omûj jedhoj (Aconitum anthora), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), k. chlupatá (G. pilosa) avfies obecn (Calluna vulgaris). Na nû navazují v niï ích ãástech svahû i na plo inách ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi- -Carpinetum) s dubem zimním, habrem obecn m (Carpinus betulus) a lípou malolistou (Tilia cordata). V jejich podrostu najdeme brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), prvosenku jarní (Primula veris) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). Na skalních v chozech se nachází vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis s kostfiavou sivou (Festuca pallens) ata- fiicí skalní (Aurinia saxatilis), které provází poãetná populace hvozdíku moravského (Dianthus moravicus). Na okrajích skal najdeme ostrûvky lesních lemû s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), v nichï roste i kavyl IvanÛv (Stipa joannis). ZVÍ ENA Z hmyzu byli vúzemí zji tûni napfi. krasec Coraebus undatus, tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo) a t. broskvoàov (Purpuricenus kaehleri). Vrezervaci Ïije je tûrka zelená (Lacerta viridis) a hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: Okres Znojmo datel ãern (Dryocopus martius), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a na e nejvût í sova v r velk (Bubo bubo). LESNICTVÍ Lesy pfiírodní rezervace se fiadí mezi porosty na extrémních stanovi tích a spadají do kategorie lesû ochrann ch. Porosty budou ponechány pfiirozenému v voji. Území není hospodáfisky vyuïíváno. VYUÎITÍ Negativní dopad mohou mít aktivity v tûsném sousedství pfiírodní rezervace. Jde pfiedev ím o rekreaãní vyuïití v blízkosti Vranovské pfiehrady astím spojené vjíïdûní motorov ch vozidel, produkce a ukládání odpadû a dal ího materiálu a terénní úpravy, které ãasto zasahují aï za hranice rezervace. BIBLIOGRAFIE 5, 88, 957 MAPA ÚZEMÍ strana 650 JiÏní ãást rezervace s v chozy granulitov ch skal v pozadí zatopen meandr fieky Dyje vodní nádrïí Vranov. RÛÏovû kvetoucí endemick hvozdík moravsk (Dianthus moravicus), má na RÛÏovém vrchu jednu ze esti lokalit. Krasec Coraebus undatus charakteristick druh jihomoravsk ch tepl ch doubrav, vyvíjející se v dubech. ZN 7 67

26 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 68 Brnûnsko GEOLOGIE Území leïí na v chodních svazích dyjského masivu, kter tvofií poslední geomorfologicky v razn stupeà krystalinika âeského masivu. Na v chod se v ploché krajinû uplat- Àují vlivy karpatské horské soustavy a mofiské záplavy, která je v oblasti doloïena sedimenty stfiedního miocénu. Skalky, kamenná stáda a izolované oblé balvany vznikly Ïokovit m zvûtráváním biotitick ch granodioritû. Postupnou erozí a odnosem zvûtralinového plá tû a mlad ch sedimentû do lo k jejich obna- Ïení a vzniku jedineãn ch kamenn ch útvarû. Kombinací fyzikálního a biologického zvûtrávání se na skalnatém povrchu místy vytvofiily pseudokrasové krapy a skalní mísy. PÛdní profil je vût inou velmi mûlk, tvofien skeletovit mi, sil- Zachovalé vfiesovi tní biotopy s porosty rûïe ípkové preferuje strnad luãní (Miliaria calandra). Silnû ohroïen kfiivatec ãesk (Gagea bohemica) má na Znojemsku fiadu lokalit. Kvete velmi ãasnû zjara. Granodioritové skalky s okolní vegetací nízk ch trávníkû. Kozlíãek Dorcadion aethiops. nû vys chav mi, minerálnû slabû zásoben mi rankry. Svahoviny uveden ch vyvfiel ch hornin pokr vá kambizem typická (nasycená), dále, jiï mimo ZCHÚ, navazují ãernozemní pûdy (ãernozem hnûdozemní a ãernicová). KVùTENA Vût ina plochy je porostlá xerotermními stepními spoleãenstvy ze svazu Festucion valesiacae a Euphorbio- -Callunion. Dominantu tvofií kostfiava walliská (Festuca valesiaca), k. ovãí (F. ovina), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), smûlek tíhl (Koeleria macrantha), jetel alpínsk (Trifolium alpestre) a ostfiice nízká (Carex humilis). Jejich prûvodce pfiedstavuje kosatec nízk (Iris pumila), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), rozchodník ostr (Sedum acre), smil píseãn (Helichrysum arenarium), vstavaã obecn (Orchis morio) aj. Místy jsou roztrou eny kefiíãky vfiesu obecného (Calluna vulgaris). Lokalita ãásteãnû zarûstá kefii hlohu (Crataegus sp.) a rûïe ípkové (Rosa canina), v posledních letech invaduje ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). památka Skalky Dva samostatné ostrûvky skalních v chozû s kótou Skalky (09,0 m n. m.) v atovské pahorkatinû, navazující jiïnû na intravilán obce Havraníky. Havraníky ZVÍ ENA Na xerotermní vegetaci je vázána fiada druhû ÏivoãichÛ, pfiedev ím hmyzu kudlanka náboïná (Mantis religiosa), ploskoroh pestr (Libelloides macaronius), nesytka Èovíková (Synansphecia triannuliformis), li aj pry cov (Hyles euphorbiae), soumraãník mochnov (Pyrgus serratulae), otakárek ovocn (Iphiclides podalirius), vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), sviïník polní (Cicindela campestris) atd. Vúzemí Ïije je tûrka zelená (Lacerta viridis) a j. obecná (L. agilis) a hnízdí strnad luãní (Miliaria calandra), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) nebo Èuh k obecn (Lanius collurio). Vdobû hnízdûní b vá pozorován dudek chocholat (Upupa epops) a strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). 85 m V mûra: 0,866 ha Vyhlá eno: 990 B valé pastviny s velkou druhovou pestrostí teplomiln ch rostlin i ÏivoãichÛ. VYUÎITÍ Optimálním vyuïitím území je pastva ovcí a koz. DoplÀuje ji umûlá redukce rozrûstajících se kefiû a obãasné kosení bylinného porostu. Likvidován je nepûvodní akát. Dal í hrozbu pro území pfiedstavuje blízkost obce a s ní spojená produkce odpadû. POZNÁMKA Je navrïeno roz ífiení pfiírodní památky o navazující plochu obdobného charakteru v katastrálním území atova. BIBLIOGRAFIE 9, 5, 7 MAPA ÚZEMÍ strana ZN 8

27 60-656_ZN_uzemi :05 Stránka 69 Okres Znojmo památka Stfiebovsk kopec Vyv enina kolem k. 0, m n. m. nad ploch m terénem V rovické pahorkatiny, 700 m severozápadnû od obce Derflice. Naãeratice, Derflice GEOLOGIE Elevace pfiedstavuje erozí exhumovanou ostrovní horu vystupující nad ploch terén vyplnûn písãito-jílovit mi mofisk mi sedimenty ottnang-eggenburgského stáfií. Vyv eninu budují biotitické granodiority tasovického typu, místy s Ïiln m doprovodem kfiemenn m dioritem, aplitem (horniny jsou 8 0 m V mûra:,6778 ha Vyhlá eno: 00 OstrÛvek stepních trávníkû na granodioritech dyjského masivu, pozoruhodná spoleãenstva ÏivoãichÛ. souãástí dyjského masivu). Mûlké rankerové pûdy pfiechází na svazích se spra ov m pokryvem v mocnûj í pûdní horizont s hnûdozemí. KVùTENA Nejcennûj í plochy chránûného území tvofií mozaika drnov ch stepí (Festucion valesiacae) a teplomiln ch kefiíãkov ch spoleãenstev (Euphorbio-Callunion). V porostech dominují kostfiava sivá (Festuca pallens), na jin ch místech k. walliská (F. valesiaca), dále ostfiice nízká (Carex humilis), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), bojínek tuh (Phleum phleoides) a smûlek tíhl (Koeleria macrantha). Provázejí je koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), smil píseãn (Helichrysum arenarium), fiebfiíãek tûtinolist (Achillea setacea), hlaváã edav (Scabiosa canescens), ãesnek kulatohlav (Allium sphaerocephalon) a dal í. Do porostû místy proniká ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). Na místech s vystupujícím skalním podkladem se objevuje vegetace svazu Arabidopsion thalianae s kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica) arozrazilem ladním (Veronica dillenii). Na hlub ím pûdním profilu najdeme ostrûvky omanu vrbolistého (Inula salicina) a bukvice lékafiské (Betonica officinalis), zajímavostí je bohatá populace seselu pestrého (Seseli pallasii). Okraje rezervace lemují husté porosty hlohû (Crataegus spp.) a rûïe ípkové (Rosa canina), v nichï doïívají staré ovocné stromy. Na nûkolika místech se téï uchytil trnovník akát (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA Na stepní vegetaci jsou vázáni krasci Paracylindromorphus subuliformis, Trachys troglodytes ãi stepní tesafiík Calamobius filum. Vúzemí Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis), uvádûna je i uïovka hladká (Coronella austriaca), hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) a pûnice vla - ská (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Území není hospodáfisky vyuïíváno. Travinobylinná spoleãenstva jsou ohroïena zarûstáním kefii a akátem. Péãe oúzemí spoãívá v redukci náletû a kosení, ãást akátov ch porostû byla úspû nû odstranûna. MAPA ÚZEMÍ strana 65 Vrcholová partie Stfiebovského kopce s teplomilnou bylinnou vegetací a roztrou en mi kfiovinami. Charakteristické kruhovité trsy prozrazují ostfiici nízkou (Carex humilis). Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) je v PP Stfiebovsk kopec pomûrnû ãast m druhem. Teplomiln stepní krasec Paracylindromorphus subuliformis se vyvíjí na kostfiavách. ZN 9 69

28 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 60 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií písãité krystalické vápence, pfii severozápadním okraji sericitické fylity lukovské jednotky Na ãernozemních pûdách Stfiíbrného vrchu je vyvinuta vegetace stepního charakteru. K nejvzácnûj ím rostlinám na lokalitû patfií silnû ohroïená veãernice smutná (Hesperis tristis). Velmi vzácn stfievlík hrbáã Zabrus spinipes zde Ïije pfiedev ím na pfiechodu stepi do polních kultur, pfiiãemï b vá ãasto decimován pou- Ïíváním insekticidních prostfiedkû. moravika. Skalní podloïí je pfiekryto vápnitou spra í. Mocnost pokryvu pfiesahuje u paty svahu aï m. PÛdy jsou jak v území, tak i irokém okolí zastoupeny karbonátovou varietou ãernozemû typické. KVùTENA Vegetaci tvofií stepní trávníky svazu Festucion valesiacae, na mûlk ch pûdách na v chozech podloïí doplnûné pion rskou vegetací svazu Alysso alyssoidis-sedion albi. Charakteristickou dominantou je kavyl IvanÛv (Stipa joannis). Mezi nejv znamnûj í druhy zde patfií len chlupat (Linum hirsutum), l. tenkolist (L. tenuifolium), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), topolovka bledá (Alcea biennis), lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), violka obojetná (Viola ambigua) aveãernice smutná (Hesperis tristis), na Znojemsku v jimeãn je bohat v skyt hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis). Najdeme zde i ohro- Ïené plevele prorostlík okrouhlolist (Bupleurum rotundifolium) a ãernuchu rolní (Nigella arvensis). Donedávna ãást plochy porûstal trnovník akát (Robinia pseudacacia). památka Stfiíbrn vrch JiÏní svah mendipu Stfiíbrn vrch (77,5 m n. m.) v Hostûradické sníïeninû, asi,5 km severnû od Hostûradic. Mí ovice ZVÍ ENA Ze ÏivoãichÛ zde byli zji tûni napfi. stepní krasci Cylindromorphus filum, Trachys troglodytes a Coraebus elatus, teplomilná majka obecná (Meloe proscarabeus), vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), v. kozincová (Z. loti) a v. tírovníková (Z. angelicae), modrásek obecn (Plebeius idas), m. ãernolem (P. argus), m. jetelov (Polyommatus bellargus) a kudlanka náboïná (Mantis religiosa). V území Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis). 6 6 m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 999 OstrÛvek stepní vegetace na vápencovém v chozu s v skytem celé fiady ohroïen ch a vzácn ch druhû rostlin. VYUÎITÍ Plochu je moïno vyuïívat pouze jako pastvinu. ProtoÏe o toto vyuïití není zájem, provádí se obãasné odstra- Àování biomasy kosením. Nutná je eliminace rozrûstajícího se porostu akátu. MAPA ÚZEMÍ strana ZN 50

29 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Okres Znojmo památka afáfika Plo ina holoroviny a mírn údolní svah Gránického potoka poblíï k. 77 m n. m. v atovské pahorkatinû, asi,5 km severozápadnû od Ma ovic u Znojma. Ma ovice m V mûra:,05 ha Vyhlá eno: 999 Such acidofilní trávník s hojn m v skytem vstavaãe obecného. na). Dále zde najdeme napfi. zemûïluã hofikou (Centaurium erythraea), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel horsk (Trifolium montanum), pavinec modr (Jasione montana), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans) a vítod obecn (Polygala vulgaris). Nejv znamnûj ím druhem území je vstavaã obecn (Orchis morio), jenï zde v pfiízniv ch letech rozkvétá ve stovkách exempláfiû. Do ãásti ploch invadovala tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA Z hmyzu byli zji tûni napfi. sviïník polní (Cicindela campestris) ãi majka fialová (Meloe violaceus). Îije zde je tûrka obecná (Lacerta agilis). GEOLOGIE Z pûd se tu vytvofiily pfiedev ím hnûdozem typická, v severní ãásti se na men í plo e vyvinul v bûïek gleje typického. KVùTENA Vegetaci tvofií suché acidofilní trávníky ze svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis s dominantní kostfiavou ovãí (Festuca ovi- VYUÎITÍ Území, v minulosti vyuïívané jako louka, pfiíp. pastvina, je dnes ohroïeno na jedné stranû snahami o intenzifikaci hospodafiení, na stranû druhé opu tûním a následn m zarûstáním tfitinou, kefii a stromy. Vrámci péãe jde pfiedev ím o kosení s odstraàováním biomasy a potlaãování náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 65 Jednoseãná louka, obklopená lesními porosty. Na kvetoucích hlozích ãi na ra- ících dubov ch listech je pomûrnû ãast tesafiík Cortodera humeralis. Okraje lesních pasek a zarûstající lesní cesty jsou nejãastûj ími stanovi ti zemûïluãe hofiké (Centaurium erythraea). V lesních lemech a na lesních svûtlinách se vyskytuje ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans) nejãastûji. ZN 5 6

30 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Morfologicky v razn hfibítek se skupinami skalek, voln ch balvanû a mal mi záfiezy po tûïbû kamene. Krystalinikum reprezentují biotitické granodiority brnûnského masivu s ojedinûl mi proniky svûtl ch aplitov ch Ïil. Na povrch vystupující skupiny skalek nesou znaky kulovitého zvûtrávání, na nichï se místy vyvinuly vzácné formy mikroreliéfu pseudokrasové krapy a skalní mísy. Písãitohlinité eluvium granodioritû pfiekr vají v niï ích úrovních slabû vápnité spra e. Z pûdních zástupcû se zde nachází kyselé aï silnû kyselé hnûdé Trávniãka obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris) preferuje písãiny nebo skalnatá stanovi tû na nevápnit ch podkladech. Kozlíãek vrbov (Lamia textor). Území PP idlovy skalky v období ãasného jara. RÛÏe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia). pûdy (kambizem typická, varieta kyselá s kambizemí dystrickou) a ostrûvky rankerû. KVùTENA Na otevfien ch místech se objevují ostrûvky kefiíãkové teplomilné vegetace (Euphorbio-Callunion) svfiesem obecn m (Calluna vulgaris), kruãinkou chlupatou (Genista pilosa), ostfiicí nízkou (Carex humilis), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), k. walliskou (F. valesiaca) aovsífiem luãním (Helictotrichon pratense). V tûchto porostech najdeme kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), trávniãku obecnou (Armeria vulgaris), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), lomikámen cibulkat (Saxifraga bulbifera) a smil píseãn (Helichrysum arenarium). Na velmi mûlk ch pûdách vystupuje kostfiava sivá (Festuca pallens), kterou doprovází kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), na hlub ích pûdních profilech jsou kolonie kakostu krvavého (Geranium sanguineum) arûïe bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia). Znaãné plochy zabírají (nyní postupnû odstraàované) porosty trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a nálety hlohû (Crataegus spp.) a rûïe ípkové (Rosa canina). Zejména na místech po odstranûn ch akátech se ífií ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). ZVÍ ENA Na rostlinná spoleãenstva je vázána fiada vzácn ch druhû hmyzu. Byl zde prokázán napfi. v skyt kudlanky náboïné (Mantis religiosa), ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius), krajníka piïmového (Calosoma sycophanta), roháãe obecného (Lucanus cervus), martináãe hru Àového (Saturnia pyri) a jin ch druhû bezobratl ch. V území hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Lokalita je souãástí dob vacího prostoru velkolomu Leskoun, kter v ir ím okolí rezervace negativnû pûsobí pra ností, hluãností, niãením pûvodních biotopû a ãásteãnû mûní i charakter krajiny. Ze tfií stran je obklopena akátov m lesem, pfiiãemï akát proniká i do chránûného území. Jeho redukce v souãasnosti probíhá. BIBLIOGRAFIE 96, 568 MAPA ÚZEMÍ strana 65 památka idlovy skalky Hfibítek na v chodním svahu vrchu Leskoun (7 m n. m.) v Leskounské vrchovinû, asi,5 km severozápadnû od Olbramovic. Olbramovice 00 6 m V mûra:,0 Vyhlá eno: 998 Fragmenty acidofilní stepní vegetace, teplomiln ch lemû a plá ÈÛ. 6 ZN 5

31 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Okres Znojmo rezervace umick rybník Mûlk úval vyvinut podél toku umického potoka se umick m rybníkem v mírnû zvlnûné kulturní krajinû Olbramovické pahorkatiny, asi,5 km jihov chodnû od obce umice. umice 95 m V mûra:,97 Vyhlá eno: 998 Rybník je v znamn m refugiem celé fiady zvlá tû chránûn ch druhû vodních a mokfiadních ptákû a obojïivelníkû v intenzivnû obhospodafiované krajinû v chodní ãásti okresu. 5 GEOLOGIE Mûlk úval je vyplnûn holocenními hlinit mi, místy písãitohlinit mi sedimenty a spra emi. V podloïí jsou zastoupeny písky a jíly spodního miocénu. Okolo rybníka se vyvinuly hluboké luïní pûdy (ãernice typická a glejová). KVùTENA Litorál rybníka zarûstá rákos obecn (Phragmites australis) aorobinec (Typha sp.). Nesouvisl bfiehov porost tvofií vrby (Salix spp.), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a dub letní (Quercus robur). ZVÍ ENA Lokalita je v znamn m hnízdi tûm mokfiadních ptákû s potápkou roháãem (Podiceps cristatus), vzácnû p. ãernokrkou (Podiceps nigricollis), p. malou (Tachybaptus ruficollis), bukaãem velk m (Botaurus stellaris), bukáãkem mal m (Ixobrychus minutus), husou velkou (Anser anser), kopfiivkou obecnou (Anas strepera), zrzohlávkou rudozobou (Netta rufina), motákem pochopem (Circus aeruginosus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), s kofiicí vousatou (Panurus biarmicus), slavíkem modráãkem stfiedoevropsk m (Luscinia svecica cyanecula), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides), rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus) a dal ími v znamn mi druhy hnízdícími vbfiehov ch porostech: Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) nebo slavíkem obecn m (Lusci- nia megarhynchos). Rybník je souãasnû v znamnou tahovou zastávkou a lokalitou obojïivelníkû s kuàkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis) a skokanem skfiehotav m (Rana ridibunda). VYUÎITÍ Vrybníku probíhá intenzivní chov ryb. Od roku 99 je zásluhou vlastníka dotován vodou z fieky Jihlavy, coï pfiedstavuje podstatn faktor pro jeho souãasné vyuïívání. Podmínky obhospodafiování jsou upraveny v provozním a manipulaãním fiádu. MAPA ÚZEMÍ strana 65 umick horní rybník je obklopen intenzivnû vyuïívanou ornou pûdou, coï ovlivàuje skladbu vodní i pobfieïní vegetace. Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) tráví vût inu ãasu v husté pobfieïní vegetaci. BûÏn m druhem zamokfien ch a Ïivinami bohat ch pûd je máta dlouholistá (Mentha longifolia). V litorálu rybníka roste rákos obecn (Phragmites australis). 5 Moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). ZN 5 6

32 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí pfiedstavují krystalické bfiidlice moldanubika, zastoupeny jsou zde pfiedev ím svûtlé migmatity nebo migmatitizované pararuly. Kostkovitû se rozpadající hornina uzavírá místy polohy a ãoãky tmavého amfibolitu a ãasto jí pronikají Ïilky aplitu. Horniny jsou místy intenzívnû provrásnûné do pfiekocen ch a leïat ch vrás (pfiesmyková zóna moravikummoldanibikum). Na prudk ch svazích a skalách se vyvinuly pûdy typu rankerû (ranker typick a kambick ) s ojedinûle se vyskytujícími litozemûmi. Na nû navazuje dále kyselá kambizem typická s kambizemí rankerovou. Bylinné patro zpestfiuje sytû rû- Ïov mi kvûty vzácn brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). V skyt nosatce Acalles camellus je dokladem kontinuální existence pfiirozeného lesního prostfiedí na lokalitû. Tisová stráà nad bfiehy Vranovské pfiehrady. Dimense kmene letitého tisu ãerveného (Taxus baccata). KVùTENA Vegetaci tvofií pfiechod ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) do suèov ch lesû svazu Tilio-Acerion. Stromové patro tvofií pfieváïnû dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos), habr obecn (Carpinus betulus), vtrou eny jsou borovice lesní (Pinus sylvestris), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm horsk (Ulmus glabra) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Jako pfiirozená pfiímûs se zde vyskytuje tis ãerven (Taxus baccata). K typick m druhûm kefiového patra náleïí brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus) a klokoã zpefien (Staphylea pinnata). Vbylinném podrostu se nachází brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), hlístník hnízdák (Neottia nidus- -avis) a na balvanit ch svazích i mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Na skalách se místy objevuje jefiáb muk (Sorbus aria) ave skalních tûrbinách sleziník ãerven (Asplenium trichomanes). Na jiïním okraji proniká do rezervace trnovník akát (Robinia pseudacacia). rezervace Tisová stráà Prudké, místy skalnaté svahy severní a severozápadní expozice na pravém bfiehu hlubokého údolí Dyje pod k.,5 m n. m. ve Vranovské pahorkatinû, zatopeného vzdutím pfiehradní nádrïe Vranov, km severnû od obce Lanãov. Lanãov ZVÍ ENA Vrezervaci hnízdí datel ãern (Dryocopus martius) nebo lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). 50 m V mûra: 7,0 ha Vyhlá eno: 995 Druhovû i vûkovû diferencovan lesní porost na svahu s nejhojnûj ím pfiirozen m v skytem tisu na Znojemsku. LESNICTVÍ Lesy v této pfiírodní rezervaci patfií do kategorie lesû ochrann ch, budou proto ponechány pfiirozenému v voji, invazní akát je nutno prûbûïnû likvidovat. BIBLIOGRAFIE 957 MAPA ÚZEMÍ strana 65 6 ZN 5

33 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 65 Okres Znojmo památka Troskotovick dolní rybník Troskotovick dolní rybník se nachází v nivû fieky Miroslávky v mírnû zvlnûném terénu Olbramovické pahorkatiny, asi, km v chodnû od obce Troskotovice. Troskotovice 8 m V mûra: 5,796 Vyhlá eno: 998 V znamné refugium fiady zvlá tû chránûn ch druhû obojïivelníkû a ptákû. GEOLOGIE Krystalinické podloïí tvofiené vyvfielinami brnûnského masivu je pfiekryto nûkolik set metrû mocn mi karbonátick mi sedimenty jury a vrstvami pískû a písãitojílovit ch sedimentû neogénu karpatské pfiedhlubnû. Kvartér reprezentují fluviální, eolické asvahové sedimenty a jejich pfiechodné typy. V okolí rybníka vznikly molické a hydromorfní pûdy, hlavnû ãernice typická (glejová) s ãernozemí typickou, varietou karbonátovou. Ojedinûle se vyskytuje pfii jiïním okraji glej typick. KVùTENA Bfiehové porosty rybníka a nûkolika ostrûvkû tvofií rákos obecn (Phragmites australis) spolu s orobincem úzkolist m (Typha angustifolia) ao. irolist m (T. latifolia). Od okolní zemûdûlské krajiny je rybník oddûlen pásem stromov ch vrbin s pfievládající vrbou kfiehkou (Salix fragilis), v. bílou (S. alba), v. u atou (S. aurita) a v. popelavou (S. cinerea). Pfiimí eny jsou je tû topol bíl (Populus alba), tfie eà ptaãí (Cerasus avium), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), v západní ãásti i ol e edá (Alnus incana). V podrostu roste brslen evropsk (Euonymus europaeus), kalina obecná (Viburnum opulus) a bez ãern (Sambucus nigra). Bylinné patro je zastoupeno napfi. kostfiavou obrovskou (Festuca gigantea), popencem obecn m (Glechoma hederacea), zv znamnûj ích druhû zde roste kru tík irolist (Epipactis helleborine), dûhel lesní (Angelica sylvestris) a ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana). ZVÍ ENA Na lokalitû byly nalezeny nûkteré vzácnûj í vlhkomilné druhy stfievlíkovit ch broukû vãetnû druhû reliktních a halofilních Dyschirius cha- lybeus gibbifrons, Bembidion doris, B. fumigatum, Agonum lugens, Chlaenius tristis, Oodes gracilis, Badister unipustulatus, B. collaris, B. dilatatus, Demetrias atricapillus, D. imperialis a Paradromius longiceps. Je tu v znamné hnízdi tû mokfiadních ptákû s potápkou roháãem (Podiceps cristatus), p. malou (Tachybaptus ruficollis), bukaãem velk m (Botaurus stellaris), husou velkou (Anser anser), kopfiivkou obecnou (Anas strepera), zrzohlávkou rudozobou (Netta rufina), motákem pochopem (Circus aeruginosus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), s kofiicí vousatou (Panurus biarmicus), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides), rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus) a dal ími v znamn mi druhy hnízdícími vbfiehov ch porostech: Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) nebo slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos). V znamná lokalita obojïivelníkû s kuàkou obecnou (Bombina bombina), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis), skokanem ostronos m (Rana arvalis) nebo s. skfiehotav m (R. ridibunda). VYUÎITÍ Rybník je intenzivnû rybochovnû vyuïíván. Sledováno a regulováno je vysekávání litorálních porostû, kolísání vodní hladiny, odbahàování, hnojení a pfiikrmování ryb. MAPA ÚZEMÍ strana 65 Vodní nádrï na fiíãce Miroslavka s bohatou vodní a pobfieïní vegetací. Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). a V pobfieïní dfievinné vegetaci byl po roce 000 zaznamenán v skyt kru tíku irolistého (Epipactis helleborine). ZN 55 65

34 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 66 Brnûnsko GEOLOGIE Na skalnat ch svazích a srázech západní a jiïní expozice vystupují jemnozrnné biotitické pararuly, obsahující provrásnûné polohy amfibiolit- Ûakrystalick ch vápencû. V jiïní ãásti území jsou zastoupeny rekrystalizované granulity. Pod skalnat mi srázy jsou vyvinuty osypy z uvolnûn ch sutí. Na mûlk ch skalních v chozech vznikla iniciální stadia v voje pûd (ranker typick, kambick a litozem typická) s kysel mi hnûd mi pûdami (kyselou varietou kambizemû typické a kambizemí rankerovou). KVùTENA Vegetaci tvofií ãern ové hercynské dubohabfiiny (Melampyro nemorosi- -Carpinetum) s dubem zimním (Quercus petraea), habrem Tesafiík Leptura erythroptera. Jedním z nejvzácnûj ích zástupcû hmyzí fauny na lokalitû je tesafiík Acanthocinus reticulatus. Tento druh zde témûfi vyhynul spolu se svou Ïivnou rostlinou jedlí bûlokorou. Skalní v choz s okolní vegetací. Vrezervaci je dosud zastoupena i jedle bûlokorá (Abies alba). obecn m (Carpinus betulus) a lípou malolistou (Tilia cordata), které pfiecházejí do suèov ch porostû (Tilio-Acerion). Vinverzních polohách se udrïela jedle bûlokorá (Abies alba); kromû relativnû zdrav ch jedincû jsou zde i stromy v rûzném stupni rozpadu a pfiirozené zmlazení je malé. Na v slunn ch skalních ostroïnách najdeme reliktní bory (Cardaminopsio petraeae- -Pinetum) s borovicí lesní (Pinus sylvestris). Hojné jsou kefie, napfi. brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Zbylin zde lze nalézt brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). Na skalách se vyvíjí vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis s tafiicí skalní (Aurinia saxatilis) akruãinkou chlupatou (Genista pilosa), na okrajích skal najdeme napfi. lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia). ZVÍ ENA Na staré a odumírající stromy je vázána unikátní entomofauna. V jedli se vyvíjejí stfievlíãek Acanthocinus reticulatus, tesafiík Leptura dubia a nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), v odumfiel ch kmenech Ïije roháãek jedlov (Ceruchus chrysomelinus) ãi kovafiík Ampedus melanurus. Na dutiny star ch listnáãû jsou vázáni kovafiíci Ischnodes sanguinicollis, Limoniscus violaceus a tesafiík Leptura erythroptera. Na dubech byl nalezen rezervace U doutné skály Strmé a skalnaté srázy pravého údolního svahu fieky Îeletavky nad soutokem s Dyjí v Uherãické pahorkatinû, km severozápadnû od Bítova a severnû od silnice do hradu Bítov. Bítov, Zblovice zvlá tû chránûn tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo). Stfievlíky zastupuje s. zlatoleskl (Carabus auronitens) a pralesní druh s. nepravideln (C. irregularis). Vúzemí hnízdí holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius) nebo strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). LESNICTVÍ Lesní porosty mají z velké ãásti pfiirozenou m V mûra:, ha Vyhlá eno: 999 Pfiirozené lesní porosty s vysokou druhovou diverzitou a hojn m zastoupením jedle. skladbu. Území není hospodáfisky vyuïíváno, lesy budou ponechány pfiirozenému v voji, zmlazení jedle bude vyïadovat umûlou podporu. VYUÎITÍ Rezervace leïí v zázemí rekreaãnû vyuïívané oblasti, coï s sebou nese vysokou náv tûvnost a zneãi tûní odpadky pfiedev ím v okolí chat. MAPA ÚZEMÍ strana ZN 56

35 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 67 Okres Znojmo památka U kapliãky Pfiíkr lev svah údolí Mí ovického potoka a pfiilehlá plo- ina u k. 9,6 m n. m. v Hostûradické sníïeninû, navazující severov chodnû na intravilán obce Hostûradice. Hostûradice GEOLOGIE Skalnaté podloïí svahu budují droby a drobové slepence spodního karbonu (kulm) vyzdviïené spolu se západním okrajem miroslavské hrásti. Svah pfiedstavuje abraznû denudaãní skalnaté pobfieïí s terasou, které bylo modelované bûhem tfietihorní mofiské transgrese. U paty svahu se zachovaly zbytky mofiské sedimentace písky, tûrky aï blokové sutû, dokládající mûnící se smûr a rychlost proudûní podél bfieïní ãáry. Profily s touto sedimentací i s kulmsk m podloïím jsou pfiístupné ve vinn ch sklípcích. 5 m V mûra: 5,55 ha Vyhlá eno: 00 Stepní spoleãenstva s fiadou vzácn ch rostlinn ch druhû, jedna ze ãtyfi lokalit kosatce píseãného na Znojemsku. Z pûd se na spra ov ch pfiekryvech drob vyvinuly typické ãernozemû, v jiïní ãásti území se nachází úzk pás typické ãernice. KVùTENA Na lokalitû se vytvofiila mozaika stepních trávníkû svazû Festucion valesiacae a Koelerio-Phleion phleoidis. Dominantními druhy jsou kostfiava walliská (Festuca valesiaca), bojínek tuh (Phleum phleoides), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), chrpa por nská (Acosta rhenana) a kavyl vláskovit (Stipa capillata). K nejv znamnûj ím prûvodním druhûm patfií kosatec píseãn (Iris arenaria), dále napfi. kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), smil píseãn (Helichrysum arenarium), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum). V jimeãná je silná populace koniklece luãního (Pulsatilla pratensis). Mezi roztrou ené kfioviny patfií zejména hlohy (Crataegus spp.) arûïe ípková (Rosa canina). Na okraj území zasahují hájky trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA Území je útoãi - tûm druhû, které v okolní zemûdûlské krajinû nenacházejí vhodné podmínky pro Ïivot. Z hmyzu tu najdeme kudlanku náboïnou (Mantis religiosa), stepní krasce Trachys troglodytes a T. fragariae a nesytku jarní (Chamaesphecia tenthrediniformis). Pavouky zastupuje stepník rud (Eresus cinnaberinus). Vúzemí hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) nebo koroptev polní (Perdix perdix), vzácnû b vá pozorován dudek chocholat (Upupa epops). Zajímav m biotopem jsou opu tûné sklepy, které jsou vyuïívány jako zimovi tû netop rû pravidelnû napfi. netop ra dlouhouchého (Plecotus austriacus), pfiíleïitostnû napfi. netop ra velkého (Myotis myotis) ãi vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). VYUÎITÍ Plochy vyuïívané pûvodnû jako pastviny byly ve 0. století opu tûny. âásteãnû byly zalesnûny akátem, jinak byly ponechány ladem. Dnes akát ohroïuje cenná bylinná spoleãenstva víc neï rozrûstání kefiû. âást akátov ch porostû byla jiï sm cena. Negativní vliv má blízké osídlení, protoïe zde prûbûïnû dochází k nepovolenému skládkování odpadû. HISTORIE Na nejvy ím bodû pfiední ãásti území je situována malá mariánská kapliãka, zafiazená mezi kulturní památky. Pochází z 9. století, ov em bûhem 0. století zchátrala a aï kolem roku 990 byla opravena, pfiiãemï do lo k naru- ení pûvodních pomûrû hmot. Kapliãka tvofií malebn orientaãní bod. V jiïnû orientovan ch spra ov ch svazích území byly v minulosti vybudovány sklepy, jejichï zbytky jsou zde patrné dodnes. BIBLIOGRAFIE 7 MAPA ÚZEMÍ strana 65 StráÀ s vystupujícími skalkami porostlá teplomilnou a suchomilnou vegetací. V létû kromû dal ích druhû rozkvétá i chrpa por nská (Acosta rhenana). Bojínek tuh (Phleum phleoides) je vázán na stepní trávníky. Sameãek strnada obecného (Emberiza citrinella) zaujme v razn m zbarvením. ZN 57 67

36 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 68 Brnûnsko GEOLOGIE PodloÏí budují biotitické granodiority brnûnského masivu. Hfibítek je poru- en záfiezy nûkolika opu tûn ch kamenolomû. Nedaleko k. 78,0 m n. m. probíhá ve smû- Velmi vzácnû se na lokalitû objevuje silnû ohroïen modfienec hroznat (Muscari atlanticum). Ke vzácn m druhûm území patfií také píìalka vlnoãárník erokfiídl (Phibalapteryx virgata). a 5 V teplomilné travinobylinné vegetaci rostou roztrou enû kefiíky tfie nû kfiovité (Cerasus fruticosa) plody a kvûty. Skalce u Bohutic vévodí vysok sloup se sochou archandûla Michaela. ru SSV JJZ Ïíla tmavého granodioritového porfyritu s drobn mi vyrostlicemi ÏivcÛ. Hojnûj- í jsou drobné Ïilky aplitû. PÛdní pokryv zaujímá kambizem typická na skalních v chozech rankery, v irokém okolí pak dále navazují erodované ãernozemû typické (karbonátové) na spra i. KVùTENA Vegetaci tvofií mozaika stepních trávníkû (Festucion valesiacae) a acidofilních porostû na mûlk ch primitivních pûdách (Arabidopsion thalisanae). Vyskytuje se zde fiada vzácn ch druhû teplomiln ch rostlin, napfi. kosatec píseãn (Iris arenaria), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), modfienec hroznat (Muscari atlanticum), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), ostfiice úzkolistá (Carex stenophylla), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), k. maliãk (G. pusilla), k. rolní (G. villosa) a dal í. Místy jsou men í porosty rûïe bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia) atfie nû kfiovité (Cerasus fruticosa). Z okolních ploch sem proniká trnovník akát (Robinia pseudacacia), kefiové nálety hlohû (Crataegus spp.) a rûïe ípkové (Rosa canina). ZVÍ ENA Z denních druhû mot lû zde Ïijí otakárek ovocn (Iphiclides podalirius), ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), modrásek jetelov (Polyommatus bellargus), m. vikvicov (P. coridon), byl zde nalezen také pouzdrovníãek Coleophora stramentella. památka UMichálka Skalnat hfibítek Kameni tû (k. 78,0 m n. m.) obklopen vinohrady v Olbramovické pahorkatinû, pfii jiïním okraji obce Bohutice. Bohutice Vúzemí hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) a pûnice vla - ská (Sylvia nisoria). VYUÎITÍ Územím vedou dvû polní cesty a pû ina. PrÛbûÏnû probíhá redukce kfiovin a akátu. HISTORIE Na dominantním místû na vrcholku kopce byl vdruhé tfietinû 8. století vztyãen sloup se sochou archandûla 6 77 m V mûra: 0,995 ha Vyhlá eno: 996 OstrÛvek stepní kvûteny na v razném kopeãku v intenzivnû zemûdûlsky vyuïívané krajinû. Michaela, coï také dalo místu dne ní název. Socha je v Ïivotní velikosti, má odûní fiímského vojáka a na hlavû má pfiilbu s chocholem. Pravá noha deptá démona (podaného jako draka s napûl lidsk mi rysy), jehoï ocas se vine po levém boku sochy. V zádech sochy jsou osazena kfiídla. BIBLIOGRAFIE 7, 88 MAPA ÚZEMÍ strana ZN 58

37 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 69 Okres Znojmo památka Uherãická louka Dva men í rybníky u silnice v úvalovitém údolí pravého pfiítoku Blatnice obklopené vlhk mi loukami v Uherãické pahorkatinû, 00 m jihov chodnû od obce Uherãice. Uherãice GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií jemnozrnné biotitické pararuly s vloïkami svûtle ed ch tremolitick ch mramorû, rulov ch kvarcitû a erlánû vratûnínské jednotky moravika. Erozí modelovaná mûlká deprese smûru SZ JV je vyplnûna aï nûkolik metrû mocn mi spra ov mi hlínami a hlinitopísãit mi sedimenty. Kolem rybníka Krotajch i druhého men ího se nachází hydromorfní pûdy typu glejû (glej typick, zbahnûl ) a pseudoglejû (pseudoglej typick, glejov ). KVùTENA Vegetaci tvofií pfiedev ím porosty podmáãen ch 8 6 m V mûra: 6,88 ha Vyhlá eno: 999 Vlhké louky a mokfiadní spoleãenstva s v skytem vzácn ch druhû rostlin. pcháãov ch luk (Calthion), zejména asociace Angelico-Cirsietum oleracei. K dominantám patfií ostfiice trsnatá (Carex cespitosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a blatouch bahenní (Caltha palustris). Ze vzácnûj ích druhû zde byla zji - tûma ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. pfiíbuzná (C. appropinquata), kosatec sibifisk (Iris sibirica), upolín nejvy - í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) a hadí kofien vût í (Bistorta major). Ve vysokobylinn ch nivách pfievládá tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), doprovázen kakostem bahenním (Geranium palustre). Kolem rybníãkû a ãásteãnû kolem zanesen ch odvodàovacích kanálû najdeme vrbu bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. fragilis), v. popelavou (S. cinerea) a na su - ích místech hlohy (Crataegus spp.). Roste zde silnû ohroïen topol ãern (Populus nigra). ZVÍ ENA Fauna pfiírodní památky je tvofiena vlhkomiln mi luãními, mokfiadními a vodními druhy. Na louce byli pozorováni ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe) ao. ãernoãárn (L. dispar), modrásek tírovníkov (Cupido argiades) avfietenu ka obecná (Zygaena filipendulae). V topolech na hrázi rybníka se vyvíjí vzácn tesafiík Rhamnusium bicolor. Rybníky jsou rozmnoïovacími lokalitami oboj- ÏivelníkÛ s ãolkem obecn m (Triturus vulgaris), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), ropuchou zelenou (Bufo viridis) nebo r. obecnou (B. bufo). Vúzemí b vá pozorován v dobû hnízdûní bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). VYUÎITÍ Vût í rybník je vyuïíván k extenzivnímu rybolovu, vût ina vlhk ch luk je kosena, ostfiicové louky zarûstají rákosem. Podstatné je udrïování stálé vysoké hladiny podzemní vody v území. Provádí se obãasné kosení i na plochách, které nejsou dostupné bûïnou mechanizací. MAPA ÚZEMÍ strana 65 U obce Uherãice leïí v mírné terénní sníïeninû zajímavá a druhovû bohatá lokalita mokfiadní vegetace. Silnû ohroïen m druhem je kosatec sibifisk (Iris sibirica). Statná ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) roste na vlhk ch loukách. Dostateãnû oslunûná, podmáãená místa jsou stanovi tûm stfievlíãka Agonum sexpunctatum. ZN 59 69

38 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 60 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií tektonizované ortoruly (blastomylonit) krhovického krystalinika. Mendip vystupuje z mlad- í terciérní a kvartérní v plnû karpatské pfiedhlubnû. Erozí exhumovan kopeãek krystalinika pfiedstavuje nejv chodnûj í povrchové v chozy âeského masivu v Dyjsko-svrateckém úvalu. Mlad í pokryv na okrajích území pfiedstavují ottnang-eggenburgské písãito-jílovité sedimenty a sedimenty hodonické pleistocenní tûrkové terasy Dyje a spra- e o promûnlivé mocnosti. Z antropogenních tvarû se vyskytuje mal kamenolom a vinné sklepy. PÛdní pokryv krystalinika tvofií typické kambizemû, na spra ov ch pokryvech se vyvinuly typické ãernozemû. KVùTENA Nejcennûj í plochy území jsou tvofieny krátkostébelnou stepní vegetací (Festucion valesiacae) na mûlkém pûdním podkladu. K charakteristick m druhûm patfií kostfiava walliská (Festuca valesiaca), I kdyï má pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus) na jiïní Moravû více lokalit, patfií k silnû ohro- Ïen m druhûm. V travinobylinné teplomilné vegetaci s roztrou en mi kfiovinami se vyskytují i nûkteré zákonem chránûné rostliny. Tesafiíkovit brouk kozlíãek Calamobius filum se roz ífiil v minul ch dvaceti letech z panonské oblasti spolu s expanzí ovsíku vyv eného, ve kterém se vyvíjejí jeho larvy. Velmi vzácn druh se tak stal bûïnou souãástí fauny jihomoravsk ch stepí. âiãorka pestrá (Coronilla varia). ostfiice nízká (Carex humilis), kavyl vláskovit (Stipa capillata), psineãek tuh (Agrostis vinealis) aj. Najdeme zde napfi. diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), kruãinku chlupatou (Genista pilosa), lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia), fiebfiíãek tûtinolist (Achillea setacea), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) aj. Od okolních polí je kopeãek oddûlen pásem rûïí ípkov ch (Rosa canina), slivoní trnit ch (Prunus spinosa) a ptaãího zobu obecného (Ligustrum vulgare), nûkolik plo- ek porûstá trnovník akát (Robinia pseudacacia). ZVÍ ENA V území Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis), hnízdí pûnice vla ská (Sylvia nisoria) aèuh k obecn (Lanius collurio), vzácnû strnad luãní (Miliaria calandra). V blízkém okolí bylo zji tûno hnízdûní lindu ky úhorní (Anthus campestris) a dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus). VYUÎITÍ Dokladem pokusû o vyuïití území v minulosti je pár doïívajících ovocn ch stromû. Dnes je území ovlivnûno pfiedev ím hospodafiením na sousední vinici. Akát i kefie jsou postupnû odstraàovány, resp. redukovány, aby nezarûstaly cenné stepní plochy. MAPA ÚZEMÍ strana 69 památka Vraní vrch Pahorek (mendip) Vranínek (k. Vraní vrch, m n. m.) na Hrabûtické plo inû, km severov chodnû od obce Krhovice. Krhovice 8 5 m V mûra:,50 ha Vyhlá eno: 00 Stepní spoleãenstva na podkladu muskovitick ch ortorul krhovického krystalinika, jeden z nejv chodnûj ích ostrûvkû âeského masivu v Dyjsko- -svrateckém úvalu. 60 ZN 60

39 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Okres Znojmo památka Îleby Niva potoka Doubravky v trati NedbalÛv Ïleb navazující na zátopu rybníka Vyrazil v De ovské pahorkatinû, asi,5 km severnû od obce Zálesí. Zálesí 6 m V mûra:,588 ha Vyhlá eno: 00 Mokfiadní ostfiicové spoleãenstvo s v skytem upolínu nejvy ího. (Calthion), a to zejména spoleãenstvo Caricetum cespitosae. Dominují v nûm ostfiice, pfiedev ím o. trsnatá (Carex cespitosa) ao. tíhlá (C. gracilis). Knejv znamnûj ím druhûm patfií na Znojemsku ojedinûle pfieïívající poãetnûj í populace upolínu nejvy ího (Trollius altissimus) a ménû poãetná populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Z dal ích vlhkomiln ch rostlin tady najdeme napfi. ocún jesenní (Colchicum autumnale), pcháã ed (Cirsium canum), starãek potoãní (Tephroseris crispa) apfiesliãku pofiíãní (Equisetum fluviatile). Plochy navazující na v topu rybníku zarûstají rákosem obecn m (Phragmites communis). VYUÎITÍ V minulosti bylo území vyuïíváno jako louka, dnes v ak o její seãení není zájem. Ostfiicové porosty jsou ohroïeny rozrûstáním rákosu a náletem ol í. Svah navazující na pole je silnû eutrofizovan a zarûstá kopfiivou. PÛsobí jako urãitá nárazníková zóna. Péãe spoãívá v udr- Ïování souãasného stavu. MAPA ÚZEMÍ strana 65 GEOLOGIE Mûlké údolí je erozní ãinností Doubravky zahloubeno do kvartérního pokryvu a zvûtralin. V podloïí vystupují krystalické bfiidlice moldanubika svûtlé migmatitové ruly, ke kter m pfii západním okraji území pfiistupují migmatitizované biotitické pararuly. Horninov substrát má kyselou reakci. Deprese podél vodoteãe je zahlinûna a obohacena slabû rozloïenou organickou hmotou. KVùTENA Rostlinn kryt tvofií vegetace pcháãov ch luk ZVÍ ENA Z mokfiadních druhû hmyzu zde byla zji tûna osenice stínovaná (Xestia sexstrigata), z dfiívûj í doby je uvádûn ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe). Rybník je rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû s ãolkem obecn m (Triturus vulgaris), ã. horsk m (T. alpestris), ropuchou obecnou (Bufo bufo), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), skokanem hnûd m (Rana temporaria), s. zelen m (R. kl. esculenta) a s. skfiehotav m (R. ridibunda). Na su ích místech najdeme je tûrku obecnou (Lacerta agilis). Vrákosinách hnízdí potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Mokfiadní louky v nivû potoka Doubravky s bohat m porostem upolínu nejvy ího (Trollius altissimus). Pfiicházející podzim ohla ují rûïovofialové kvûty ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Kozlík lékafisk (Valeriana officinalis). Jedna z posledních populací upolínu nejvy ího (Trollius altissimus) na Znojemsku se nachází v PP Îleby. ZN 6 6

40 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Brnûnsko park Jevi ovka JiÏní ãást parku zaãíná pfiibliïnû 0 km severoseverozápadnû od Znojma a celé jeho území leïí na znojemském okrese. Území bylo pûvodnû vyhlá eno jako Klidová oblast (KO) Radou ONV ve Znojmû jiï v roce 977 a pfiehlá eno nafiízením Okresního úfiadu ve Znojmû v roce 999 na park, kter zaujímá plochu 68,8 ha. Území je tvofieno rozsáhlou oblastí mírnû zvlnûné Jevi ovické pahorkatiny severnû od mûsta Znojma se zhruba 8 km dlouh m tokem fiíãky Jevi ovky od Boskov tejna po Plaveã s vût ími pfiítoky Nedveky, Hlubockého a Slatinského potoka. NejniÏ ím bodem území je dno nivy u Plavãe v úrovni 6 m n. m. Nejvy ím bodem je Svat kopeãek ( m n. m.) jihov chodnû od Gre lového M ta. Geologické podloïí je tvofieno vût inou krystalick mi horninami moravského moldanubika (migmatity a biotitick mi pararulami), v jihov chodní ãásti krystalick mi horninami moravika dyjské klenby (bíte sk mi ortorulami). Údolí Jevi ovky je v horních partiích hloubûji zafiíznuté jen v nûkolika úsecích (jeden z nich byl pfii okraji Jevi ovic zatopen malou pfiehradní nádrïí nejstar í na Moravû, z konce 9. století, s 5 metrû vysokou hrází), od Vevãic protéká fieka zaklesnut mi meandry s ãetn mi skalisky a skalními v chozy. Podobného charakteru je i dolní tok Plenkovického potoka nad zaústûním do Jevi ovky se zfiíceninou hradu Lapikus a porosty cenn ch teplomiln ch spoleãenstev. V znamn m geomorfologick m jevem je âertova stûna nad lev m bfiehem Hlubockého potoka se skalními stupni a balvanitou sutí v údolí. V úsecích ve volné krajinû je fieka lemována souvisl mi bfiehov mi porosty a pfieváïnû upravena, zatímco v zalesnûn ch úsecích má pfiírodû blízk charakter. Na fiece je charakteristick m ptákem konipas horsk (Motacilla cinerea), hnízdívá tu ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) nebo skorec vodní (Cinclus cinclus). V nûkter ch skalnat ch partiích údolí obãas zahnízdí v r velk (Bubo bubo). eku osídluje pestré spoleãenstvo ryb, vãetnû pomûrnû silné populace ouklejky pruhované (Alburnoides bipunctatus) a ostroretky stûhovavé (Chondrostoma nasus). eka Jevi ovka je známá v skytem sekavce podunajského (Cobitis elongatiodes). Z vût í ãásti je území parku zalesnûno. Stfiední lesnatá ãást pfiírodního parku Jevi ovka. 6 ZN 6

41 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Okres Znojmo Zdej í lesy jsou sice nemálo ovlivnûny v sadbami jehliãnanû (borovice a smrku), ale dodnes jsou nemal m podílem zastoupeny i pfiírodû blízké aï pfiirozené porosty, zpravidla v ãlenit ch nebo skalnat ch údolích Jevi ovky a jejích pfiítokû. Nejãastûji jde o dubohabfiiny s pfievahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petraea), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a lípy malolisté (Tilia cordata), s pfiípadnû vtrou enou borovicí lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patfie dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), strdivka nicí (Melica nutans) a ostfiice prstnatá (Carex digitata). Dále zde roste kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), pomnûnka lesní (Myosotis sylvatica), bukvice lékafiská (Betonica officinalis) nebo plicník mûkk (Pulmonaria mollis). V údolí Jevi ovky a Plenkovického potoka jsou zastoupeny doubravy, vzácnû doubravy teplomilné s jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis) a na exponovan ch skalních ostroïnách v okolí Jevi ovic a Rudlic reliktní bory. Ve zdej ích lesích lze nalézt i nûkteré vzácnûj í druhy bylin: okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha) nebo kru tík modrofialov (Epipactis purpurata). V lesích hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) nebo lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). Na území parku je hustá síè nejrûznûj ích vodoteãí pfies fiíãku Jevi ovku aï po drobné lesní potûãky. Jak uvnitfi lesních komplexû, tak v otevfiené bezlesé krajinû zpravidla pfii okrajích lesa najdeme ãetné rybníky. Ty jsou pravideln mi stanovi ti spoleãenstev mokfiadních ÏivoãichÛ, nûkteré z nich velmi v znamn mi lokalitami obojïivelníkû (tfieba rybníky âekal nebo na horním toku Hlubockého potoka). Z obojïivelníkû Ïije v území nejpoãetnûji ropucha obecná (Bufo bufo), skokan tíhl (Rana dalmatina), s. hnûd (R. temporaria) a rosniãka zelená (Hyla arborea). V men ích rybníãcích a lesních tûních byl zji tûn i ãolek obecn (Triturus vulgaris), kuàka obecná (Bombina bombina), skokan zelen (Rana esculenta) a vzácnû ãolek velk (Triturus cristatus). Hlavnû vût í rybníky jsou hnízdi ti mokfiadních ptákû. V údolí Plenkovického potoka pfieïívá malá populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Z plazû se hojnû vyskytuje je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) a uïovka obojková (Natrix natrix), zji tûna byla také u. hladká (Coronella austriaca). Bezlesé ãásti parku jsou tvofieny hlavnû ornou pûdou, v nevelkém rozsahu také loukami nebo stepními ladami. V otevfien ch terénech hnízdí napfiíklad Èuh k obecn (Lanius collurio), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) nebo krutihlav obecn (Jynx torquilla). Nelesní vegetace se v Jevi ovické pahorkatinû vyvíjela od stfiedovûku pod vlivem pastevního zpûsobu hospodafiení. Dodnes se v ak zachovaly jen fragmenty dfiívûj ích rozsáhl ch pastvin napfi. na âernínsk ch a Vevãick ch kopcích nebo na Zadním kopci u Rudlic, dnes sroztrou en mi kefii rûïe ípkové, slivonû trnité a hlohu. Fragmenty teplomiln ch trávníkû hostí vzácnou kvûtenu, mimo jiné s kfiivatcem ãesk m (Gagea bohemica), koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), diviznou brunátnou (Verbascum phoeniceum), tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), vstavaãem obecn m (Orchis morio), smilem píseãn m (Helichrysum arenarium), prstnatcem bezov m (Dactylorhiza sambucina), modfiencem tenkokvût m (Muscari tenuiflorum), m. chocholat m (M. comosum), hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), kavylem vláskovit m (Stipa capillata) nebo kefiem skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus). Z fauny savcû je moïno zmínit v skyt bûlozubky bûlobfiiché (Crocidura leucodon) v mokfiadech v nivû Jevi ovky, vúzemí se nachází také v znamné letní kolonie netop ra velkého (Myotis myotis) a n. brvitého (Myotis emarginatus) na zámcích v Jevi ovicích. V lesním komplexu kolem Bojanovick ch rybníkû byl zji tûn i v skyt vzácnûj ích nesynantropních druhû netop rû, napfi. n. Brandtova (Myotis brandtii) a n. ãerného (Barbastella barbastellus), pfiímo v údolí Jevi ovky pak v skyt n. stromového (Nyctalus leisleri). Na území parku se nachází fiada v znamn ch kulturnû-historick ch objektû, napfi. zfiíceniny stfiedovûk ch hradû Bukovina ze. století nad Nedvekou a Lapikus ze. století nad Plenkovick m potokem nedaleko zaústûní do Jevi- ovky. Centrem pfiírodního parku jsou Jevi ovice. Na ostroïnû nad lev m bfiehem Jevi ovky lze vidût fragmenty pravûkého hradi tû, star zámek na ostrohu nad prav m bfiehem byl pûvodnû gotick m hradem, nov Jevi ovick zámek vznikl teprve koncem 9. století pfiestavbou pûvodního barokního letohrádku. ZN 6 6

42 60-656_ZN_uzemi :06 Stránka 6 Brnûnsko BÍLÁ SKÁLA U JAMOLIC STR. 60 âerven RYBNÍâEK STR. 608 HRADI ËSKÉ TERASY () VIZ MAPA STR. 86 PODHRADSKÉ SKÁLY STR. 6 KARLOV STR ZN 6

43 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 65 Okres Znojmo LOSOLOSY STR. 6 MANDLO OVÁ MEZ STR. 65 MIROSLAVSKÉ KOPCE STR. 67 ZN 65 65

44 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 66 Brnûnsko KRUMLOVSKO-ROKYTENSKÉ SLEPENCE STR. 6 HEVLÍNSKÉ JEZERO STR ZN 66

45 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 67 Okres Znojmo UMICHÁLKA STR. 68 ZN 67 67

46 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 68 Brnûnsko MIKULOVICKÉ JEZERO STR. 66 NA KOCOURKÁCH STR. 69 OLEKSOVICKÁ MOK INA STR ZN 68

47 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 69 Okres Znojmo OLEKSOVICKÉ V ESOVI Tù STR. 6 PUST KOPEC U KONIC STR. 65 VRANÍ VRCH STR. 60 ZN 69 69

48 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 650 Brnûnsko POD IBENIâNÍM KOPCEM STR. 6 RUDLICKÉ KOPCE STR. 66 RÒÎOV VRCH STR ZN 70

49 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 65 Okres Znojmo AFÁ KA STR. 6 ÍDLOVY SKALKY STR. 6 SKALKY STR. 68 HAVRANICKÉ V ESOVI Tù VIZ MAPA STR. 86 TROSKOTOVICK DOLNÍ RYBNÍK STR. 65 ZN 7 65

50 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 65 Brnûnsko U DOUTNÉ SKÁLY STR. 66 TISOVÁ STRÁ STR. 6 UHERâICKÁ LOUKA STR ZN 7

51 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 65 Okres Znojmo U KAPLIâKY STR. 67 ÎLEBY STR. 6 ZN 7 65

52 60-656_ZN_uzemi :07 Stránka 65 Brnûnsko ST EBOVSK KOPEC STR. 69 ST ÍBRN VRCH STR. 60 UMICK RYBNÍK STR ZN 7

53 60-656_ZN_uzemi :08 Stránka 655 Okres Znojmo Památné stromy. Buk lesní, stromy, lípa malolistá a tis ãerven, k. ú. Bítov, p. ã. 78, stromy se nachází v chatové osadû 00 m jihojihov chodnû od hradu Bítov. O: bukû 8 cm a 59 cm, lípy 5 cm, tisu 68 cm, Vs: bukû a 6 m, lípy m, tisu,5 m, S: 00 let.. Dub letní zv. Dub u StanÛvky, k. ú. Boskov tejn, p. ã. 76, po pravé stranû silnice z Boskov tejna na Jevi ovice, blízko toku potoka StanÛvka. O: 55 cm, Vs: m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. âeské Kfiídlovice, p. ã. 65, roste 700 m severoseverozápadnû obce âeské Kfiídlovice u hájenky a komunikace Borotice BoÏice. O: 57 cm, Vs: m, S: 50 let.. Topol ãern, stromy, k. ú. Dyjákoviãky, na hranici parcel 555 a 50, u silnice smûrem na Jeãmeni tû jiïnû od obce. O: 675 a 50 cm, Vs: 5 a m, S: 00 let. 5. Dub letní, stromy, k. ú. Kravsko, p. ã. 56, roste 00 m severov chodnû od statku Kocanda na okraji lesa. O: 56, 9 a 0 cm, Vs:, 5 a 8 m, S: 00 let. 6. Dub letní, stromy, k. ú. Moravsk Krumlov, p. ã. 957, na severním okraji Moravského Krumlova, v fiíãní nivû Rokytné pod zámkem. O: 5, 5 a cm, Vs: 7,5 m, 7,5 m a 6 m, S: 00 let. 7. Dub letní, zv. HubertÛv dub, k. ú. Re ice, p. ã. 767, strom roste na okraji polní cesty 700 m jihozápadnû od zemûdûlského podniku v Re icích. O: 5 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. Dva stromy topolu ãerného u silnice na Jeãmeni tû v k. ú. Dyjákoviãky. Lípa malolistá u hájenky poblíï silnice Borovice BoÏice, v k. ú. âeské Kfiídlovce. ZN

54 60-656_ZN_uzemi :08 Stránka 656 Brnûnsko 8. Skupina dubû letních a lip malolist ch, k. ú. Rozko u Jevi- ovic, p. ã. 980/5 a 980/, rostou na západním okraji obce Rozko u silnice z Rozko e do Hostimi. O: dubû 70 cm, cm, 99 cm, lip cm, 90 cm, Vs: dubû 6 m, 6 m a m, lip m a 5 m, S: 00 let. 9. Dub letní, k. ú. Slup, p. ã. 65, roste 00 m jihojihozápadnû od zemûdûlského podniku u potoka DaníÏ. O: 80 cm, Vs: m, S: 00 let. 0. Dub letní, stromy, k. ú. Trstûnice u Moravského Krumlova, p. ã. 6, 59/, stromy rostou severozápadnû obce u myslivny Pust zámek. O: 50 a 80 cm, Vs: 5 a 8 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Uherãice u Znojma, p. ã. 0, na návsi obce. O: 56 cm, Vs: m, S: 00 let.. Smrk ztepil, zv. Smrk s obrázkem, k. ú. Vysoãany u Znojma, p. ã. 9/, na okraji obce u silnice z Vysoãan do Bítova. O: cm, Vs: m, S: 50 let. Star í dub letní u myslivny Pust zámek v k. ú. Trstûnice u Moravského Krumlova. Mlad í dub letní u myslivny Pust zámek v k. ú. Trstûnice u Moravského Krumlova. 656 ZN 76