âernínovsko Okres Mûlník Pfiedmûtem ochrany je labské rameno s plovoucími vodními rostlinami obklopené mûkk m a tvrd m ME Pfiírodní rezervace

Transkript

1 Okres Mûlník rezervace âernínovsko Mrtvé rameno Labe v luïním lese âernínovsko, severov chodnû od obce Libi. Libi 60 m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 950 Pfiedmûtem ochrany je labské rameno s plovoucími vodními rostlinami obklopené mûkk m a tvrd m luhem. GEOLOGIE Na území pfiírodní rezervace se nachází ãtvrtohorní (pleistocén aï holocén) náplavy labsk ch pískû a tûrkopískû na kfiídov ch horninách (spodní turon), které v rûzné mocnosti pfiekr vá labská nivní hlína ãervenka. Celé území je rovina v inundaci Labe. V luïním lese je nûkolik men ích sníïenin s mal mi tûàkami. PÛdní profil odpovídá zpravidla typu glej a hnûdá vega (fluvizem). Celkov pedogenetick v voj smûfiuje k hnûdozemi. KVùTENA Vúzemí se nalézá mrtvé labské rameno obklopené luïním lesem. V zarûstajícím ramenu jsou plovoucí vodní rostliny jako rdesty (Potamogeton spp.), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae) azejména nápadn stulík Ïlut (Nuphar lutea); okraje zarûstají rákosiny, v nichï rostou vzácnûj í ostfiice, jako je ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus) nebo o. pobfieïní (C. riparia) azdal ích mokfiadních rostlin nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer). Vût í ãást luïního lesa tvofií jilmová doubrava (Querco-Ulmetum), na vlhãích zaplavovan ch místech topolová doubrava (Querco-Populetum). Vpfiedjarním aspektu je nápadná snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), hojn je pozdûji ãesnek medvûdí (Allium ursinum). Leteck zábûr rezervace navazující na oddûlené rameno Labe. SnûÏenka podsnûïník (Galanthus nivalis) je ãast m jarním druhem polabsk ch luhû. Ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus) patfií k nehojn m druhûm pobfieïních vysok ch ostfiic. ME 9

2 Stfiední âechy 4 ZVÍ ENA Zdej í oblast, oznaãovaná jako Libi, je klasickou lokalitou zoologick ch a hydrobiologick ch v zkumû. Vlastní labské rameno hostí zajímavé spoleãenstvo vodních bezobratl ch (zejména drobn ch kor Û, roz- 4 Pohled na mrtvé fiíãní rameno a navazující luïní les. toãû a hmyzu) ovlivàované bezkyslíkat m reïimem, kter vzniká v dûsledku hnití opadaného listí. V lese se zachovalo reprezentativní spoleãenstvo mûkk Û (Aegopinella nitidula, Ena montana, Eucobresia diaphana, Vitrea crystallina, Clausilia pumila, Trichia sericea, Eucobresia nivalis) i glaciální relikt luhû stfiedního Polabí Valvata pulchella. Detailním prûzkumem bylo zji tûno pfies 40 druhû stfievlíkû (vãetnû vzácnûj ích Stomis pumicatus, Cychrus attenuatus, Platynus livens a Carabus scheidleri). Z obojïivelníkû byl pozorován skokan skfiehotav (Rana ridibunda), s. hnûd (R. temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo). Îije zde poãetné vodní ptactvo a ptactvo luïního lesa, napfi. kánû lesní (Buteo buteo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecn (A. nisus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis) a rákosníci, napfi. rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris) a r. velk (A. arundinaceus). VYUÎITÍ V posledních letech byl pozorován úhyn stromû, jehoï pfiíãiny se nepodafiilo jednoznaãnû objasnit. Nespornû je v ak nejvût ím ohro- Ïením plynn a pevn spad z blízkého závodu Spolana Neratovice. POZNÁMKA Pfiipravuje se roz ífiení rezervace do katastrálních území Kly a Obfiíství. Do rezervace by pfiitom mûly b t zahrnuty i okolní luïní lesy. Celková v mûra území by pak mûla ãinit 8,7 ha. BIBLIOGRAFIE 4, 48, 55, 64, 857, 4 9 ME

3 Okres Mûlník rezervace Dfiínovská stráà K jihu exponovaná stráà, v jihozápadní ãásti naru ená mal m opu tûn m hlini tûm, 0,5, km jihozápadnû od Dfiínova. ÚÏice u Kralup nad Vltavou GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové (stfiední turon) slínovce. Na nich jsou vyvinuty mûlké skeletovité pûdy typu pararendzin a litozemí. KVùTENA Rozlehlá slínitá stráà je pokryta mozaikou otevfien ch teplomiln ch trávníkû. 0 8 m V mûra: 5,7 ha Vyhlá eno: 994 Pfiedmûtem ochrany je strmá slínitá stráà s teplomilnou kostfiavovou a váleãkovou travní stepí, refugium xerotermních rostlin a ÏivoãichÛ. Na prud ích svazích s mûlkou pûdou pfievládá spoleãenstvo s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), v nûmï najdeme kavyl IvanÛv (Stipa joannis), pry- ec siv (Tithymalus seguierianus), hlaváã edav (Scabiosa canescens), len tenkolist (Linum tenuifolium), ledenec pfií- mofisk (Tetragonolobus maritimus) a dal í soubor druhû tohoto spoleãenstva. Na úpatí svahu a v mûlk ch prohlubních udává tón váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), k níï se druïí ostfiice plstnatá (Carex tomentosa), o. chabá (C. flacca), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), kozinec rakousk (Astragalus austriacus) a dal í. ZVÍ ENA Podrobnûji byla zkoumána malakofauna, která zde tvofií velmi dobfie zachovalé spoleãenstvo typické pro bílé stránû, s druhy Helicopsis striata a Chondrula tridens, fauna rovnokfiídl ch, mezi kter mi je rovnûï zastoupena fiada reliktních xerotermních druhû, napfi. kobylky Platycleis denticulata a Bicolorana bicolor a fytofágní brouci jednosezónní prûzkum zde zjistil 44 druhû z ãeledi mandelinkovit ch s reliktními druhy Cryptocephalus schaefferi, C. nitidus a Galeruca pomonae azãeledi nosatcovit ch 94 druhû s reliktními a typick mi druhy, jako jsou napfi. stepní bezkfiídlí Trachyphloeus alternans a T. spinimanus a v znamní Comasinus setiger, Ceutorhynchus parvulus, Ethelcus denticulatus, Datonychus paszlavszkyi, Rhynchaenus ermischi a Rh. pratensis. VYUÎITÍ Území bylo v minulosti pod tlakem extenzivní pastvy, v souãasné dobû rychle zarûstá kefii hlohû (Crataegus sp.), rûïí (Rosa sp.) a trnky (Prunus spinosa). Obãasn razantní asanaãní zásah je nutn pro udrïení diverzity otevfieného trávníku. BIBLIOGRAFIE 64, 8 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Jarní aspekt stránû se such mi listy váleãky prapofiité, kter mi prosvítají kvûty jahodníku trávnice (Fragaria viridis). alvûj luãní (Salvia pratensis) a kavyl IvanÛv (Stipa joannis) tvofií letní aspekt xerotermní stránû. Vzácná stepní mandelinka krytohlav Cryptocephalus schaefferi. ME 9

4 Stfiední âechy GEOLOGIE Skalní podklad je tvofien kralupsko-zbraslavskou skupinou svrchního proterozoika a je budován epizonálnû metamorfovan mi bfiidlicemi adrobami, s vloïkami spilitû. Horniny jsou mírnû uklonûny k SSZ. Jsou ãásteãnû kryty deluvioeolick mi, pfieváïnû kamenitohlinit mi sedimenty, v nichï je eolick spra ov materiál prokládán polohami a hnízdy tvofien mi úlomky podloïních hornin do velikosti cm, ojedinûle ivût ími. Vyvinuty jsou zde bazické rankery a kambizemû, na spilitech aï iniciální stadia ãernozemí. U bûïníka kopretinového (Misumena vatia) je nápadnû vyvinut pohlavní dimorfismus jak ve velikosti, tak ve zbarvení. Sameãek na zadeãku samiãky pfiipraven na kopulaci. Kozinec rakousk (Astragalus austriacus) má téï subkontinentální roz ífiení s hojnûj ím v skytem vâeském stfiedohofií, Dolní Povltaví je jeho nejjiïnûj í v spou v âeském masivu. Hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis) je teplomiln m druhem se subkontinentálním roz ífiením. Údolí Vltavy tvofií spojnici mezi jeho izolovan mi lokalitami v Polabí a âeském krasu. památka Hlaváãková stráà Svah na pravém bfiehu Vltavy nad plavební komorou Dolany, 0,5 km západnû od Zlonãic. Zlonãice KVùTENA Na spra ov ch sedimentech na temeni strmého svahu je vyvinut fragment spra- ové stepi s v znaãn m xerofilním travním spoleãenstvem s kostfiavou walliskou ze svazu Festucion valesiacae. Rostou zde úzkolisté trávy, mimo kostfiavy walliské napfi. smûlek tíhl (Koeleria macrantha), kavyl vláskovit (Stipa capillata), k. sliãn (S. pulcherrima), ale i semixerofilní váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Je tu fiada druhû panonsk ch jako hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis) nebo kozinec rakousk (Astragalus austriacus). Úzk pruh travnaté stepi oddûluje od sousedního pole pruh kfiovin slo- Ïen z trnky (Prunus spinosa), hlohû (Crataegus sp. div.), rûïí (Rosa sp. div.), dfii Èálu obecného (Berberis vulgaris), kter se rozrûstá do travních porostû a zmen uje jejich rozlohu. Strm svah nad fiekou má charakter skalní stepi spoleãenstva Aurinio saxatilis-festucetum pallentis. Na jeho úpatí jsou soukromé zahrady a chaty, které jeho pfiirozen charakter naru ují. 70 m V mûra: 0,65 ha Vyhlá eno: 00 Suché louky a skalní stepi, spolu s v znaãn mi zástupci teplomilné stepní a lesostepní flóry a fauny, geologick a geomorfologick fenomén. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl provádûn. MAPA ÚZEMÍ strana 8 94 ME 4

5 Okres Mûlník Národní pfiírodní památka Hol vrch Mírn zalesnûn západní svah Holého vrchu (4,5 m n. m.) vãetnû okrajov ch skal na severním okraji obce Lhotky. Stfiemy 0 7 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 957 Jedná se o pískovcové návr í s mozaikou kfiovin, borového lesa, skal a fragmentû otevfien ch trávníkû, kde se vyskytuje kriticky ohroïen druh l kovec vonn. alpestre), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), smldník ole níkovit (Peucedanum oreoselinum) i strdivka nicí (Melica nutans), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) aprvosenka jarní (Primula veris). JiÏní svah zarûstá mozaikou kfiovin a otevfien ch kostfiavov ch trávníkû, kde se uplatàuje jalovec obecn (Juniperus communis), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a k. sliãn (S. pulcherrima), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata) apod. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové kvádrové pískovce (stfiední turon), které vystupují ve formû plochého návr í, ukonãeného strm mi skalnat mi stûnami. PÛdy jsou jednak mûlké, silnû písãité, bez v razného ãlenûní pûdního horizontu (slabû vyvinutá regozem). KVùTENA Vrcholová plo ina je porostlá vysazen m borov m lesem s pfiímûsí dubu (Quercus sp.) a podrostem lísky obecné (Corylus avellana), dfii - Èálu obecného (Berberis vulgaris), brslenu evropského (Euonymus europaea), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) asnûkter mi prvky dubohabfiiny, napfi. se strdivkou nicí (Melica nutans), váleãkou lesní (Brachypodium sylvaticum) apod. Na hranû se západní orientací je na transektu vyvinut specifick gradient na chudé pískovcové skále se mozaikovitû vyskytuje vfies obecn (Calluna vulgaris), kyselka obecná (Acetosella multifida), jednolet kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Dále následuje okraj plo iny s ponûkud hlub í pûdou, pravdûpodobnû obohacenou spra í. Zde se vyskytuje populace l kovce vonného (Daphne cneorum) spolu skruãinkou nûmeckou (Genista germanica), smldníkem ole níkovit m (Peucedanum oreoselinum), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris) a metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa). Na mírnû uklonûné plo inû na hluboké pûdû navazuje na mal ch plochách zapojen bohat trávník s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kde dále roste mochna bílá (Potentilla alba), ostfiice nízká (Carex humilis), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), violka chlumní (Viola collina), jetel alpinsk (Trifolium ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. Byla tu zji tûna pfiedev ím vzácná bejlomorka Dasineura daphnes, vázaná sv m v vojem na l kovec vonn. Na borovicích se hojnû vyskytuje nosatec Brachyderes incanus. VYUÎITÍ Jedná se o jednu z posledních lokalit kriticky ohro- Ïeného l kovce vonného v âechách. ProtoÏe roste jen na úzkém, asi m irokém ekotonu mezi suchou nehostinnou skálou a zapojen m trávníkem, kde jej pfierûstají konkurenãnû silnûj í rostliny, je jeho populace v poãtu pfiibliïnû 50 vytrval ch kefiíkû velmi zranitelná. Dosud rostliny kvetou a pfiiná ejí semena. Je tfieba sledovat jeho reprodukci a zabránit zarûstání kfiovinami, zejména ostruïiníky. Na druhé stranû je tfieba zachovat mírné pfiistínûní proti extrémnímu vysu ení. BIBLIOGRAFIE 57, 605, 64, 86, 44, 67 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Pohled na vrcholové partie skal zarûstající borovicí lesní. Na navazující hlub í a bohat í pûdû roste váleãkov trávník s mochnou bílou (Potentilla alba). L kovec vonn (Daphne cneorum) roste na Holém vrchu pouze na úzkém pruhu na vrcholu pískovcov ch skal s malou spra ovou návûjí. ME 5 95

6 Stfiední âechy GEOLOGIE V razn geomorfologick útvar v podobû tabulové hory se rozkládá mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí. Jde o stratotyp perucko- -korycanského souvrství stanoven âechem et al. (980). Na jeho geologické stavbû se podílejí sedimentární horniny svrchního karbonu a svrchní kfiídy. Na spodu vystupují bûlavé kaolinitické arkózovité pískovce kladenského souvrství (karbon westphal). Mají zfietelnû cyklickou stavbu a jsou zakonãeny slabou slojkou ãerného uhlí. Bázi kfiídov ch sedimentû tvofií perucké vrstvy Ïluté aï Ïlutohnûdé slepence, jemnozrnné pískovce se zuhelnatûl mi zbytky rostlin, jílovce s cenomanskou flórou a slabé vrstvy hnûdého uhlí. V jejich nadloïí jsou to glaukonitické pískovce korycansk ch vrstev, které obsahují fragmenty zkamenûlin. Nad nimi je uloïena poloha ed ch aï rezav ch jílû, které obsahují vûdãí zkamenûlinu Praeactinocamax (Praeactinocamax) plenus. Zbytek profilu vyplàuje ed aï Ïluto ed siltov jílovec, na nûjï nasedají rezavé tûrky svrchní skupiny teras (kralupská Dfii Èál obecn (Berberis vulgaris) patfií k nápadn m teplomiln m kfiovinám. Typick druh mlïe spodního turonu Protocardium hillanum. Pohled na skálu z cenomansk ch pískovcû. terasa). PÛdy jsou silnû písãité rankery aï kambizemû arenické. KVùTENA Území je z vût- iny pokryto druhotn m lesním porostem s trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), borovicí ãernou (Pinus nigra), javorem mléãem (Acer platanoides), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a dubem zimním (Quercus petraea). V kefiovém patfie roztrou enû roste líska obecná (Corylus avellana) a dfii Èál obecn (Berberis vulgaris). V podrostu nalezneme chudou acidofilní kvûtenu s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a jestfiábníkem savojsk m (Hieracium sabaudum), na su ích se lapan ch místech pak s hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum) a psineãkem tuh m (Agrostis vinealis). Za pozornost stojí men í plocha xerotermního trávníku na strmém svahu na jihov chodním úboãí s dominantní kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), kde se vyskytuje kavyl IvanÛv (Stipa joannis), pelynûk ladní (Artemi- památka Hostibejk Skalní v choz na okraji Kralup nad Vltavou, západnû od hlavní trati Praha Ústí nad Labem, severozápadnû od kfiiïovatky ulic Podfiipská a Pfiemyslova a jihov chodnû od ulice Svojsíkova. Lobeã sia campestris), chrpa por nská (Acosta rhenana) ap r prostfiední (Elytrigia intermedia). Úpatí vrchu na okraji chránûného území naru uje vysazená kustovnice cizí (Lycium barbarum). ZVÍ ENA Po zoologické stránce území dosud nebylo prozkoumáno m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 00 Referenãní profil (stratotyp) karbonsk mi arkózami n fiansk ch vrstev kladenského souvrství a ve vrcholové ãásti i kfiídov mi pískovci perucko-korycanského souvrství. VYUÎITÍ Je zapotfiebí kontrolovat moïné ífiení nepûvodních dfievin a bylo by vhodné zcela odstranit dfieviny na místech nûkter ch geologick ch lokalit. MAPA ÚZEMÍ strana 8 96 ME 6

7 Okres Mûlník památka Jifiina LuÏní les na pravém bfiehu Labe severnû od obce Jifiice. Kozly u Ti ic GEOLOGIE Geologick podklad tvofií kfiídové slínovce a pískovce (svrchní cenoman), na nichï jsou uloïeny fluviální 6 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 9 Jedná se o jilmovou doubravu s bohat m bylinn m patrem jarních geofytû na vy í, jen v jimeãnû zaplavované terase Labe. nánosy. Vyvinuty jsou nivní pûdy místy silnû zamokfiené glejové fluvizemû. KVùTENA Lokalita je porostlá rûznovûkou jilmovou doubravou (Querco-Ulmetum) na vy í, jiï nezaplavované nivû fieky, kde stojí i skupiny stalet ch dubû letních (Quercus robur), z nichï nûkteré uï odumírají a padají. Tlející kmeny leïí na zemi a vytváfiejí tak pralesovit aspekt lesa. Bohaté bylinné patro je nápadné zejména na jafie kvetoucími geofyty, k nimï patfií ãesnek medvûdí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides) a piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina). Vse- verní ãásti luhu roste z Polabí popsan kru tík polabsk (Epipactis albensis). V létû les zarûstá bujn mi nitrofilními bylinami shojnou kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica) a pitulníkem horsk m (Galeobdolon montanum), místy roste vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a vyskytuje se i zavleãená net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora). U tûní a na pfiilehl ch loukách se nachází hojnû rozrazil dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), sevlák potoãní (Sium latifolium), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) a dal í. V PP Jifiina chráníme tzv. tvrd luh v jádru meandru. HouÏevnatec pohárovit (Lentinus degener), v âechách velmi vzácná lupenatá dfievní houba s úzk mi zubat mi lupeny, rostoucí hlavnû v luïních lesích. Kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) je hojn m jarním geofytem v fiíãních a potoãních luzích. ME 7 97

8 Stfiední âechy 4 5 V jilmové doubravû jsou nalézány nûkteré houby, napfi. vláknice drobnov trusá (Inocybe 4 LuÏní les prochází stadii rozpadu a obnovy. 5 Slavík obecn (Luscinia megarhynchos) patfií k nemnoha ptaãím druhûm, jejichï poãetnost v souãasné dobû stoupá. V Polabí ho lze zastihnout na vlhãích místech s hust m kfiovinn m podrostem. microspora), kfiehutka útlá (Psathyrella gracilis) atd., které se podílejí na rozkladu odumfielé biomasy (listí, vûtviãky, kmeny) v luïním lese. Z jin ch hub byl nalezen napfi. vzácn parazitick trsnatec lupenit (Grifola frondosa) a z lupenat ch vâechách velmi vzácn saprofytick houïevnatec pohárovit (Lentinus degener). ZVÍ ENA Îije zde pozoruhodná fauna bezobratl ch vázan ch na rozkládající se dfievo. Vlhkomilní draví stfievlíci Bembidion foraminosum, B. velox, B. prasinum, B. tibiale, B. geniculatum dávají pfiednost nezastínûn m okrajûm lesa v kontaktu s vodním tokem. V skyt nosatcû rodu Acalles indikuje pfiirozen stav lesního porostu. Z druhovû bohaté avifauny stojí za pozornost hnízdûní slavíka obecného (Luscinia megarhynchos). VYUÎITÍ Chránûné území je bez hospodáfiského vyuïití, nabízí se moïnost vybudování nauãné stezky. BIBLIOGRAFIE 85, 47, 64, 5, 7, 67, 787, ME 8

9 Okres Mûlník rezervace Kelské louky Ekosystémy vlhk ch nivních luk na pravém bfiehu Labe západnû od Kelsk ch Vinic. Kly, Mûlník GEOLOGIE Podklad rovinatého terénu tvofií vápnité pískovce aï písãité vápence stfiedního turonu jizerské oblasti ãeské 60 m V mûra: 84,05 ha Vyhlá eno: 00 Vlhké nivní louky s mokfiadními depresemi na pravém bfiehu Labe mezi Kelsk mi Vinicemi a Mûlníkem, rozsáhlá druhovû pestrá luãní spoleãenstva. kfiídové pánve, které v ak nikde vúzemí nevystupují na povrch. Jsou kryty fluviálními tûrkopísky a hlínami, na nichï jsou vy- vinuty typické nivní pûdy fluvizemû. KVùTENA Vúzemí pfieva- Ïují porosty vlhk ch a záplavov ch luk, pfiedev ím svazû Cnidion venosi a Molinion, hospodáfisky vyuïívané jako dvojseãné louky, dále porosty rákosu a okolo struh porosty se zblochanem vodním (Glyceria maxima), chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) a ostfiicí tíhlou (Carex gracilis). Nedávno byla odsud popsána asociace Pseudolysimachio longifoliae-alopecuretum spoãetn m v skytem rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion longifolium), hodnocená jako stfiedoãesk pfiedstavitel zaplavov ch subkontinentálních luk svazu Cnidion venosi. Na území se vyskytují ohroïené rostlinné druhy z v znamnûj ích jmenujme hrachor bahenní (Lathyrus palustris), jarvu Ïilnatou (Cnidium dubium), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), ostfiici Otrubovu (Carex otrubae) nebo bahniãku jednoplevou (Eleocharis uniglumis). ZVÍ ENA Mimo jiné zde bylo zaznamenáno hnízdûní motáka pochopa (Circus aeruginosus), strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) arákosníka prouïkovaného (Acrocephalus schoenobaenus). BIBLIOGRAFIE 0, 60 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Celkov pohled na nivní louky skvetoucím rozrazilem dlouholist m. Hnízdo strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) lze obvykle nalézt v mokfiadních porostech. ÎluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) patfií k vzácnûj ím druhûm nivních luk. ME 9 99

10 Stfiední âechy GEOLOGIE Podkladem jsou tfietihorní ãediãové horniny (augitit) s kfiídov mi sedimenty (svrchní cenoman) a starohorními vyvfielinami (bazalty spili- Pohled na jeden z fiady ãediãov ch pahorkû. Ostfiice nízká (Carex humilis) roste dosti hojnû na skalnat ch stráních ve stfiedoãeském termofytiku. ty) na úpatí svahu. SníÏenina mezi pahorky je vyplnûna sopeãn mi tufy komínové brekcie. PÛdy jsou mûlké, skeletovité typu rendzin aï rankerû. KVùTENA JiÏní svahy návr í a pahorkû pokr vají xerotermní trávníky (Festucion valesiacae), které tvofií kostfiava walliská (Festuca valesiaca), ostfiice nízká (Carex humilis), kavyl vláskovit (Stipa capillata), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), dále kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. dánsk (A. danicus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), ãern rolní (Melampyrum arvense), hlaváã edav (Scabiosa canescens), ojedinûle se vyskytuje pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus) i divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). K fytogeograficky nejv znamnûj ím druhûm patfiila lipnice bádenská (Poa badensis), která má na Kopãi severní hranici svého areálu, ale v posledních deseti letech nebyla na této lokalitû nalezena. Severní svahy porûstá spoleãenstvo s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) spolu s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata), tuïebníkem obecn m (Filipendula vulgaris) rezervace Kopeã Dva malé pahorky (Dlouh vrch a Homolka) u jihov chodního okraje obce Kopeã. Kopeã 0 8 m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 946 V chozy ãediãov ch hornin porûstají teplomilná travní spoleãenstva s vymírající populací lipnice bádenské (Poa badensis). a fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum). Proto- Ïe se jedná o náhradní spoleãenstvo teplomilné doubravy, zarûstají tyto polohy snadno kfiovinami a náletem bfiízy bûlokoré 00 ME 0

11 Okres Mûlník fiadu dal ích druhû ÏivoãichÛ, napfi. tu Ïije (pfiedev ím na my- ici kfiovinné Apodemus sylvaticus) velmi vzácná blecha Typhloceras poppei. (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula). Na okrajích ãediãov ch pahorkû dochází k ruderalizaci vegetace ífií se rovnûï ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius). rezervace je bohatá hlavnû na teplomilné bfiichatkovité houby, k nimï patfií nehojná pra natka kofiínkatá (Gastrosporium simplex), prá ivka Ïaludicovitá (Bovista tomentosa), Ïaludice lysá (Disciseda calva) a dále na mnoho hvûzdovek, napfi. vzácné hvûzdovky drsné (Geastrum campestre), h. kvítkovité (G. floriforme), h. bradavkové (G. corollinum) a nehojné h. pastvinné (G. schmidelii). ZVÍ ENA V znamná je fauna xerotermních bezobratl ch. Objevují se vzácní teplomilní pavouci plachetnatky Lepthyphantes geniculatus, Centromerus capucinus, pavuãenky Nematogmus sanguinolentus, Panamomops inconspicuus, bûïníci Xysticus striatipes, X. acerbus, stepník rud (Eresus cinnaberinus) a slíìáci Pardosa bifasciata a Trochosa robusta, z hmyzu kobylka Bicolorana bicolor, vzácná saranãata Stenobothrus vagans a Oedipoda coerulescens. Dále byly zji tûny vzácné, patrnû stepní druhy much pestfiic Geomyza breviseta a G. hendeli, vzácné stepní klopu ky Polymerus asperulae (Ïijící na mafiince psí) a Placochilus seladonicus (Ïijící na chrastavcích a hlaváãích) a plo - tiãky Drymus pilipes a D. latus. Z fytofágních broukû byly z mandelinkovit ch zji tûny reliktní druhy Cryptocephalus pygmaeus, Luperus flavipes, Psylliodes thlaspis a P. toelgi, z nosatcovit ch bezkfiídlé indikaãní stepní druhy Peritelus leucogrammus a Omias rotundatus a v znamné druhy Ceutorhynchus coerulescens a C. parvulus. Na Kopãi je uvádûna reliktní stepní suchomilka Helicopsis striata, dnes v âeské republice témûfi vyhynulá, z dal ích teplomiln ch druhû plïû se zde vyskytují Chondrula tridens a Pupilla muscorum. Z ptákû lze pozorovat napfi. pûnici hnûdokfiídlou (Sylvia communis), sedmihláska hajního (Hippolais icterina) a stehlíka obecného (Carduelis carduelis). Bylo zaznamenáno hnízdûní strnada luãního (Miliaria calandra). Z plazû je hojná je tûrka obecná (Lacerta agilis). Z drobn ch savcû se vyskytují my ice, hrabo i a rejsek obecn (Sorex araneus). Rezervace slouïí jako útoãi tû i pro VYUÎITÍ rezervace byla v raznû po kozena v sadbou dfievin v roce 956 v rámci úkolu Kultivace máloplodn ch pûd, fie eného na základû dohody mezi tehdej í âeskoslovenskou akademií zemûdûlsk ch vûd astátní památkovou správou. Na základû této dohody byla v rezervaci zaloïena plocha k pokusn m úãelûm na dobu 0 let. K v sadbû byly pouïity pfiedev ím cizí dfieviny. Jednou z kuriózních podmínek smlouvy bylo, Ïe pfii pokusu bude maximálnû etfiena pfiedev ím pfiirozená vegetace. Pokus spoãíval ve v sadbû zajímav ch odrûd a polodivok ch kultivarû rûzn ch dfievin na ãásti severního i jiïního svahu Dlouhého vrchu a v malém procentu i na Homolce. Pokus nebyl nikdy ukonãen, dfieviny rostou v rezervaci dodnes a velmi nepfiíznivû ovlivnily a nadále ovlivàují stav stepní vegetace. Vrezervaci namísto ní rostou hájky lísek obecn ch (Corylus avellana) i tureck ch (C. colurna), sladkoplodé jefiáby (Sorbus sp.), velkoplodé dfiíny (Cornus sp.), zimolez tatarsk (Lonicera tatarica) afiada dal ích. Do rezervace byly vysazeny i léãivé rostliny, napfi. alvûj léãivá (Salvia officinalis) a yzop lékafisk (Hyssopus officinalis), které zde nalezneme i v dne ní dobû. V roce 99 zajistil okresní úfiad vmûlníku v souladu s plánem péãe asanaãní zásah na jiïním svahu Dlouhého vrchu, pfii kterém byly sm ceny dfieviny a hmota z rezervace odklizena. Stav asanované plochy je v ak tfieba sledovat i nadále, protoïe fiada dfievin zmlazuje. Nepfiíznivû stav vegetace ovlivàuje v skyt akátu. Trávníky silnû zarûstají ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius) a jednolet mi plevely vlivem neobhospodafiování azemûdûlské ãinnosti v okolí. BIBLIOGRAFIE 48, 6, 58, 569, 64, 88, 86, 946, 95, 049, 5, 5, 64, 48, 670, 684, 84 Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) patfií k vzácn m druhûm v slunn ch stanovi È, hojnûji se vyskytuje v âeském stfiedohofií. 4 RoÏec pûtimuïn (Cerastium semidecandrum) roste na vrcholech skalnat ch hfibítkû. 5 Hvûzdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme), velmi vzácná bfiichatkovitá polostepní houba, jejíï vnûj í cípy plodnice se za vlhka rozkládají a za sucha se svinují. 4 5 ME 0

12 Stfiední âechy GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou prekambrické (neoproterozoické) bazalty, tzv. spility. Na nich jsou vyvinuty Zahofianka Ïlutá (Orthantha lutea) je teplomiln druh, se kter m se mûïeme setkat i kolem Stfiedozemního mofie. Na Minické skále roste fiada typick ch skalních petrofytû jako tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a ãesnek tuh (Allium strictum), na obrázku jeho odkvetlé stonky z minulého roku. OhÀovec hrbolat (Phellinus torulosus), parazitick teplomiln choro rostoucí v nejteplej ích oblastech na kofienech a spodních ãástech kmenû nûkter ch listnáãû. 4 Minická skála se nachází na úboãí hlubokého údolí. mûlké skeletovité pûdy typu rankerû aï kambizemí. KVùTENA Na strmé stûnû skály rostou na skalních v stupcích a teráskách rozvolnûná xerotermní spoleãenstva s kavylem vláskovit m (Stipa capillata), a k. Ivanov m (S. joannis), vousatkou prstnatou (Bothriochloa ischaemum), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica) a kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca). Nápadnûj í jsou barevnû kvetoucí dvoudûloïné rostliny, napfi. zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), chrpa por nská (Acosta rhenana), mochna píseãná (Potentilla arenaria), tafiice skalní (Aurinia saxatilis), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), hlaváã edav (Scabiosa canescens) a kufiiãka tûtinkatá (Minuartia setacea). K nejv znamnûj ím rostlinám patfií kontinentální druh ãesnek tuh (Allium strictum), rostoucí vâechách jen na nûkolika místech a submediteránní zahofianka Ïlutá (Orthantha lutea). Z hub je odtud znám teplomiln parazitick choro ohàovec hrbolat (Phellinus torulosus) azbfiichatek vzácná ple ivka bûlostná (Calvatia candida), hvûzdovka bradavková (Geastrum corollinum) a nehojná h. pastvinná (G. schmidelii). ZVÍ ENA Území je stanovi tûm teplomilné fauny bezobratl ch (plï Pupilla sterri), podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl provádûn. památka Minická skála Skalní ostroh nad silnicí na levém bfiehu Zákolanského potoka, km na jihozápad od Minic. Mikovice u Kralup nad Vltavou, Minice u Kralup nad Vltavou HISTORIE U obce Minice bylo zkoumáno hradi tû z hal- tatského období, které mûlo kontakty na dálkov obchod m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 986 Území pfiírodní památky tvofií spilitová skála s xerotermními spoleãenstvy skalních tûrbin a skalních porostû; jde o stanovi tû teplomiln ch hub abezobratl ch. VYUÎITÍ Okraje skály zarûstají akátem, kter musí b t prûbûïnû odstraàován. BIBLIOGRAFIE 64, 944, 949, ME

13 Okres Mûlník památka Netfiebská slaniska Dvû úzké deprese podél jiïního úpatí Ïelezniãního náspu 0,5,5 km v chodnû od obce Netfieba. Netfieba GEOLOGIE Území pfiírodní památky se rozkládá na kfiídov ch slínovcích spodního turonu, které obsahují vy í podíl rozpustn ch solí. Ty se koncentrují na povrchu pûdy jako bûlavé solné v kvûty v místech, která b vají stfiídavû zamokfiena a stfiídavû v such ch obdobích roku 70 m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 986 Pfiedmûtem ochrany je v skyt slanomiln ch druhû v druhotné depresi podél Ïelezniãní tratû; dfiíve zji tûné halofilní druhy v souãasné dobû mizí. vysychají. Vût í ãást povrchu v ak zabírají druhotnû zasolené tûïké ãernozemû. KVùTENA Deprese podél Ïelezniãní trati vyplàuje pfievládající porost ostfiice ostré (Carex acutiformis), v nûmï zcela ojedinûle roste sítina Gerardova (Juncus gerardii), bafiiãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis) a ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus). V minulosti nalézané slanomilné druhy, napfi. zemûïluã pobfieïní slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), solenka Valerandova (Samolus valerandi), kamy ník pfiímofisk prav (Bolboschoenus maritimus subsp. maritimus), komonice zoubkovaná (Melilotus dentatus), hadí mord maloúborn (Scorzonera parviflora), více druhû ostfiic jako o. oddálená (Carex distans), o. chabá (C. flacca), o. Otrubova (C. otrubae), o. pobfieïní (C. riparia), skfiípinec dvoublizn (Schoenoplectus tabernaemontani) a dal í, nebyly v dobû pfiípravy publikace nalezeny. ZVÍ ENA Specifické spoleãenstvo bezobratl ch je ovlivnûno vy ím obsahem soli ve vodû. Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn, vyjma fauny stfievlíkû (byl zji tûn napfi. Europhilus micans, Bembidion guttula a Lasiotrechus discus). HISTORIE Lokalita vznikla druhotnû pfii stavbû Ïelezniãní trati. V dobû, kdy v okolí zanikala pûvodní slaniska zemûdûlskou ãinností. VYUÎITÍ Diverzita území byla podstatnû sníïena pfievládnutím rákosu a ostfiice ostré. Tyto druhy byly podpofieny pravdûpodobnû smyvy z okolních polí. Dal í budoucnost lokality je nejistá, její náhradou by se mohla stát louka v blízkém Újezdci, pokud se zdafií její vyhlá ení a dal í údrïba. BIBLIOGRAFIE 47, 64, 944, 049 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Pohled na mokfiady podél tratû. Ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus) jako subhalofilní druh upomíná na b valou slanomilnou vegetaci. Kamy ník pfiímofisk (Bolboschoenus maritimus) patfií k nezvûstn m druhûm této lokality. ME 0

14 Stfiední âechy GEOLOGIE Kfiídové pískovce (spodní turon) jsou pfiekryty ãtvrtohorními sedimenty, pfiedev ím vát mi písky. Na povrchu vát ch pískû je místy vytvofiena mûlká vrstva regozemû. KVùTENA Na písãitém svahu se prostírá xerotermní vegetace s jednotliv mi psammofilními druhy, mezi nimiï najdeme smil píseãn (Helichrysum arenarium), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), jestfiábník hadincovit (Hieracium echioides), matefiídou ku úzkolistou (Thymus serpyllum), trávniãku obecnou (Armeria elongata), edou formu smûlku tíhlého (Koeleria macrantha) a paliãkovec edav (Corynephorus canescens). Hojnû se vyskytuje kostfiava drsnolistá (Festuca brevipila) a pelynûk ladní (Artemisia cam- Smil píseãn (Helichrysum arenarium) roste na písãinách i na tûrkovit ch v chozech silikátov ch hornin. Sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides) je svûtlomiln m druhem basifilních písãin, kter ze svého vût- ího roz ífiení v Polabí ustoupil na ojedinûlé lokality po zalesnûní písãin trnovníkem akátem a borovicí lesní. Pískomilná spoleãenstva se uti ic zachovala v úzk ch pruzích podél Ïelezniãní trati. pestris). Nejvzácnûj í druh, sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides), je v posledních letech na stálém ústupu; jeho populace ãítala v roce 000 pouze nûkolik jedincû. ZVÍ ENA Zajímavá je psammofilní entomofauna (pískomilné druhy hmyzu), napfi. nûkteré druhy potemníkû (rody Opatrum, Crypticus, Pedinus, Melanimon), fiada druhû blanokfiídl ch (kutilky, samotáfiské vãely) nebo mravkolev bûïn (Myrmeleon formicarius). Fauna fytofágních broukû vykazuje idruhy specifické pro tento biotop, z v znamn ch jmenujme napfi. nosatcovité Apion oblongum, A. rubens, Sibinia sodalis, S. pyrrhodactyla. Nedaleké devastované nalezi tû Písãina ukozel bylo jednou z posledních lokalit odtud popsaného nosatce Rhynchaenus purkynei, potravnû vázaného na sinokvût chrpovit. Vzhledem k tomu, Ïe tento druh byl nalezen pouze na území âeské republiky avposledních 0 letech nebyl pfies systematické úsilí znovu zji tûn, je nutno ho dnes pova- Ïovat za celosvûtovû nezvûstn. Îivná rostlina na nedalekém (zfiejmû druhotném) stanovi ti uti ic pfiitom dosud roste. památka Písãina u Ti ic âást píseãného pfiesypu odhalená pfii stavbû Ïelezniãní trati (na její severní stranû) m jihozápadnû od Ti ic. Chrást u Ti ic 56 m V mûra: 0,60 ha Vyhlá eno: 986 Jedná se o písãit svah druhotnû otevfien pfii stavbû trati, na kter se roz ífiily nûkteré psammofilní druhy z okolí. Nejpozoruhodnûj í je reliktní druh sinokvût chrpovit (Jurinea cyanoides). VYUÎITÍ Ipfies cílenou péãi ochrany pfiírody v území do lo vdruhé polovinû 90. let 0. století k dramatickému úbytku kriticky ohroïeného druhu sinokvûtu chrpovitého, dûvody jsou nejasné. Lokalita je pravidelnû kosena. Vhodné by byly drobné nátrïe pro obnovu volné písãité pûdy. Plochu lokality by bylo vhodné roz ífiit po obou stranách trati aï k Ïelezniãní zastávce Ti ice (v skyt cídivky Mooreovy Hippochaete morrei). BIBLIOGRAFIE 604, 64, 944, 089, ME 4

15 Okres Mûlník Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Území rezervace je souãástí tzv. Mûlnického prolomu, leïícího mezi Turbovick m hfibetem na jiïní stranû apolomen mi horami na severní stranû, tvofieného písãit mi slíny a vápnit mi pískovci. Mûlnick prolom je oblastí pfiírodního v levu kfiídov ch vod. Je vyplnûn kvartérními sedimenty, Polabská ãernava Slatinná louka pfii jihozápadním okraji obce Mûlnická Vrutice v údolí P ovky, jiïnû od Ïelezniãní trati Mûlník Mladá Boleslav. Mûlnická Vrutice 8 86 m V mûra: 5,7 ha Vyhlá eno: 946 Národní pfiírodní rezervace Polabská ãernava je zbytkem kdysi rozsáhl ch pfiirozen ch slatinn ch luk, tzv. ãernav, ve kter ch se v stfiedním Polabí vyskytuje celá fiada vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû, pfiedev ím z ãeledi áchorovit ch a vstavaãovit ch. Území je souãástí mezinárodnû v znamného Mokfiadu Libûchovky a P ovky. tj. písky pleistocenní labské terasy, naplaveninami P ovky, vát mi písky a jezerními usazeninami, tj. slatinami sladkovodních kfiíd. Profil slatin rozkládajících se od Mûlníka po Mûlnickou Vrubici je silnû zvodnûl. Slatiny jsou syceny pfiedev ím z v vûru pramene pfiímo na území rezervace. V posledních letech je patrn pokles hladiny podzemní vody a zaãíná se projevovat sníïení hydrostatického tlaku v pramenech. V souãasné dobû je pfieváïná ãást slatinného loïiska tzv. pohfibena, zkultivována na zemûdûlskou pûdu nebo zastavûna. Velk m zásahem do hydrologick ch pomûrû území byla stavba skupinového vodovodu (v roce 956) pro mûsta Mûlník, Kralupy nad Vltavou, Slan, Kladno a Neratovice. Mocnost sedimentû se pohybuje v prûmûru kolem 5 m, nejvût í hloubka je 9, m. PÛdy slatinné organozemû jsou kypré, písãité s viditeln mi leskl mi zrny písku, promísené ulitami odumfiel ch mûkk Û. Barva pûd je edohnûdá aï ãerná, luãní kfiída má barvu naïloutlou aï bûlavû edou; ph se pohybuje vprûmûru od 6,7 7,. KVùTENA Národní pfiírodní rezervace Polabská ãernava je klasickou lokalitou polabsk ch slatinn ch luk nebo také polabsk ch ãernav, které byly vminulosti roz ífieny ve stfiedním Polabí na rozsáhl ch plochách. V souãasné dobû jsou tyto biotopy zachovány jen ostrûvkovitû na nûkolika místech. Nejcennûj ími spoleãenstvy slatinn ch luk jsou porosty s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana), porosty á iny rezavé (Schoenus ferrugineus) a. ãernavé (S. nigricans) a porosty se sítinou uzlíkatou (Juncus subnodulosus), fytocenologicky fiazené do svazu Caricion davallianae. Celkov pohled na rezervaci, v popfiedí pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). Na místech, kde spodní voda vystupuje aï k povrchu, roste tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), jsou zde i kfiíïenci s endemickou tuãnicí ãeskou, která v ak jiï na lokalitû neroste. ME 5 05

16 Stfiední âechy 4 Ve vápnit ch slatini tích nalézáme vstavaã vojensk (Orchis militaris). 4 Sucholibka ladní (Helicella itala), západoevropsk xerotermní prvek pronikající na ojedinûlé lokality v západní polovinû âech. Byla zaznamenána také v su í ãásti Polabské ãernavy. 5 Rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus) je sv m zpûsobem Ïivota vázan na porosty rákosu aorobince. 6 á ina ãernavá (Schoenus nigricans) patfií k typick m druhûm slatinn ch luk ze svazu Caricion davallianae. K dal ím vzácn m a ohroïen m rostlinn m druhûm patfií skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus), ostfiice upinoplodá (Carex lepidocarpa), o. slatinná (C. hostiana), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), vstavaã vojensk (Orchis militaris), v. fiídkokvût (O. laxiflora), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata) a tfitina pestrá (Calamagrostis varia). V znamn m spoleãenstvem vysok ch ostfiic svazu Magnocaricion elatae je porost s kriticky ohroïen m druhem mafiicí pilovitou (Cladium mariscus). Toto spoleãenstvo je vázáno pfieváïnû na jámy po vytû- Ïené slatinû, které jsou zaplnûny vodou. Na tûchto vlhk ch místech roste dal í z kriticky ohro- Ïen ch druhû, hlízovec LoeselÛv (Liparis loeselii). V minulosti tu byla zaznamenána tuãnice ãeská (Pinguicula bohemica), ãesk endemit. Dnes se zde vyskytují pouze hybridní jedinci tohoto druhu s tuãnicí obecnou (Pinguicula vulgaris), ktefií jsou v ak morfologicky podobnûj í druhému z rodiãû. Pro bezkolencové louky (svaz Molinion), které rostou pfii okrajích slatin na stfiídavû zamokfien ch pûdách jsou charakteristické druhy jako bukvice lékafiská (Betonica officinalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bezkolenec modr (Molinia caerulea), srpice barvífiská (Serratula tinctoria) a ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus). Kromû toho zde roste celá fiada druhû vzácn ch, napfi. kru tík bahenní (Epipactis palustris), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) ãi vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). Dfieviny jsou zde zastoupeny pfiedev ím ostrûvky vrby popelavé (Salix cinerea). ZVÍ ENA âernavy jsou charakteristické v skytem urãit ch pfiizpûsoben ch skupin ÏivoãichÛ. Îije tu vzácn baïinn plï Vallonia enniensis, bûïn je plï Bradybaena fruticum. Entomofauna je v znamná, ale pomûrnû chudá. Zastoupeny jsou hlavnû druhy dvoukfiídlého hmyzu, pfiedev ím tiplicovití a bahnomilkovití. Za zmínku stojí zaznamenan v skyt zástupce pomûrnû vzácné ãeledi dvoukfiídl ch Acroceridae, jejíï larvy parazitují na pavoucích. Z mot lû je ãast m druhem okáã bojínkov (Melanargia galathea). Hojnû zde Ïije chroustek Hoplia farinosa. Byl zaznamenán skokan skfiehotav (Rana ridibunda). V znamná je ptaãí fauna rákosin a vlhk ch luk se zastoupením rákosníka obecného (Arcocephalus scirpaceus), r. zpûvného (A. palustris), cvrãilky fiíãní (Locustella fluviatilis), hnízdí zde slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). Ze savcû je ãast m druhem hryzec vodní (Arvicola terrestris). VYUÎITÍ Pro vysokou úrodnost pûd byla tato stanovi tû od nepamûti vyuïívána ãlovûkem jako louky nebo jako pole. Jejich vysokou vlhkost aï podmáãení lidé dûmyslnû kultivovali systémem odvodàovacích struïek, které pravidelnû ãistili a které byly zároveà místem, kde hojnû rostly vzácné druhy, napfi. tuãnice obecná a ostfiice Davallova. Louky se pravidelnû kosily a seno bylo vyuïíváno jako krmivo nebo z mokr ch luk jako stelivo. Kolektivním hospodafiením tento zpûsob obhospodafiování luk zcela vymizel. Území rezervace pomalu zarûstalo rákosem a dfievinami. Blízkost Ïelezniãní trati mûla za následek obãasné poïáry. V posledních letech se v rezervaci pravidelnû hospodafií, luãní porosty se pravidelnû kosí a nepravidelnû se kosí i porosty podmáãen ch luk a rákosin. Souãástí hospodafiení je i lokální odstraàování dfievin, které se ífií v rezervaci na úkor luãních porostû. V dal ích letech se poãítá i s drobn mi vodohospodáfisk mi úpravami, a to s obnovou a ãistûním struïek, které jsou v terénu dosud patrné. Hospodafiení v posledních letech má pfiízniv vliv na v skyt a poãetnost nûkter ch rostlinn ch druhû, pfiedev ím rostlin vstavaãovit ch. POZNÁMKA Pro dûkladnûj í zabezpeãení a stabilizaci vodního reïimu se navrhuje roz ífiení chránûného území o louky a bfiehové porosty P ovky na v mûru 8,8 ha. BIBLIOGRAFIE 48, 485, 579, 64, 748, 840, 868, 57, 8, 55, 745 MAPA ÚZEMÍ strana ME 6

17 Okres Mûlník GEOLOGIE Kfiídové (stfiední turon) vápnité slínovce jsou zãásti pfiekryty rozvleãen mi ãtvrtohorními písky a tûrkopísky. Na nich se vytváfiejí písãité pûdy kambizemû a v místech zamokfiení hydromorfnû ovlivnûné gleje a pseudogleje. KVùTENA V souãasné dobû se na lokalitû rozkládá jasanov porost s bfiízou bûlokorou (Betula pendula), podrostem hlohu (Crataegus sp.) a svídy (Swida sanguinea), vysazen m bukem lesním (Fagus sylvatica), dubem ãerven m (Quercus rubra) a javorovcem jasanolist m (Negundo aceroides). Území bylo vyhlá eno jako louka s v skytem vstavaãovit ch a hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum). Na podmáãenou louku upomíná pouze na jednom prosvûtleném místû v skyt ostfiice chabé (Carex flacca), o. plstnaté (C. tomentosa), o. bledavé (C. pallescens) a bulty metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Vzácné druhy se nepodafiilo v dobû pfiípravy publikace potvrdit. ZVÍ ENA Poãetná avifauna zahrnuje bûïnûj í lesní druhy. Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. VYUÎITÍ Vúzemí byly pûvodnû vysázeny ko íkáfiské vrby na fiez, postupnû byla parcela pfievedena na druhotn les. POZNÁMKA DÛvod ochrany zanikl v dûsledku nevhodného zalesnûní. památka Prutník Les v rovinû na severov chodním úpatí kopce Cecemín (8, m n. m.),,7 km západnû od Konûtop,,8 km severnû od Dfiís. Souãasn nepûvodní lesní porost na místû b valé louky. Dfiísy 8 90 m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 97 PÛvodním motivem ochrany byl v skyt vstavaãovit ch rostlin na vlhké louce. ME 7 07

18 Stfiední âechy GEOLOGIE Kfiídové (stfiední turon) písãité slínovce aï vápnité pískovce jsou na vût inû plochy pfiekryty vápnitou saprickou organozemí. KVùTENA Na vlhké louce pfievládá bezkolenec modr (Molinia caerulea) a metlice trsnatá a Prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata) a kru tík bahenní (Epipactis palustris) zdobí vlhké slatinné louky. 4 Celkov pohled na luãní porost. Kostival ãesk (Symphytum bohemicum) roste na nejvlhãích místech luk, patfií k ménû bûïn m druhûm. (Deschampsia cespitosa), pfiítomná je fiada kvetoucích druhû jako krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), oïanka ãesneková (Teucrium scordium) a kostival ãesk (Symphytum bohemicum). V letním aspektu lze nalézt vstavaãovité, napfi. vstavaã bahenní (Orchis palustris) a v. vojensk (O. militaris), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata) ap. májov, (D. majalis), kru tík bahenní (Epipactis palustris), a pûtiprstku ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), v podzimním aspektu ocún jesenní (Colchicum autumnale). V znamn je téï v skyt hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum). ZVÍ ENA Na louce byl proveden v zkum mûkk Û, pfii kterém byly nalezeny subrecentní rezervace Slatinná louka u Liblic Slatinná louka uprostfied zámeckého parku v Liblicích. Liblice 80 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 986 Jde o vlhkou bezkolencovou louku s hojn m v skytem vstavaãovit ch rostlin. ulity vzácn ch plïû Vallonia enniensis, Vertigo moulinsiana a V. angustior. V souãasné dobû chybûjí druhy mûkk Û typické pro polabské luhy. Zato se zde vyskytují plïi Aegopinella minor a Ena obscura. V kanálu poblíï chránûného území Ïije vzácn vodní plï levatka Aplexa hypnorum. Ostatní skupiny ÏivoãichÛ nebyly zkoumány. VYUÎITÍ Louka se pravidelnû kosí a udrïuje se tak její vysoká diverzita. BIBLIOGRAFIE 485, 64, 887, ME 8

19 Okres Mûlník památka Spra ová rokle uzemûch StrÏ na jiïním okraji obce Zemûchy. Zemûchy u Kralup nad Vltavou GEOLOGIE Arkózové pískovce svrchního karbonu jsou pfiekryty mohutn mi spra ov mi uloïeninami s mohutn m souvrstvím fosilních pûd. Na okrajích rokle jsou zfietelnû vyvinuty typické ãernozemû. KVùTENA Rokle byla v minulosti zalesnûna trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a kustovnicí cizí (Lycium barbarum), které nyní pokr vají vût inu svahû a dna rokle. Místy na roz ífieném dnû roste jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) aja- vor mléã (Acer platanoides). Na nezastínûn ch hranách rokle roste tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa), kostfiava walliská (Festuca valesiaca), p r prostfiední (Elytrigia intermedia), 96 8 m V mûra:,49 ha Vyhlá eno: 986 Rozsáhlá rokle se strm mi svahy ukazuje profil ve spra ích a souvrstvích fosilních pûd. Na jejích okrajích místy pfieïívá pod nevhodnou v sadbou akátu reliktní vegetace spra ov ch pûd. modfienec tenkokvût (Muscari tenuiflorum), kozinec bezlodyïn (Astragalus excapus), pelynûk pontick (Artemisia pontica), hvûzdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hlaváã edav (Scabiosa canescens), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima) a hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). Mírnûj í spra ové svahy porûstá spoleãenstvo hlaváãe Ïlutavého aváleãky prapofiité (Scabiosoochroleucae-Brachypodietum pinnati). Toto spoleãenstvo je nejlépe vyvinuto na konci rokle, kde je záfiez mûlk a pozvoln. Nápadn m druhem je alvûj hajní (Salvia nemorosa), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), prvosenka jarní (Primula veris) a oman hnidák (Inula conyza). Xerotermní spoleãenstva na hra- nû rokle vût inou zanikla pod nárûstem kfiovin. A naopak asi uprostfied území rozdûluje sousedící pole vysoká mez, která probíhá kolmo na rokli a je orientována k jihu. Na ní rostou téï xerotermní travinná spoleãenstva s kavyly (kromû jiï zmínûn ch i kavyl vláskovit, Stipa capillata) ãi s kozincem rakousk m (Astragalus austriacus). ZVÍ ENA V znamná je fauna teplomiln ch bezobratl ch. Mûkk i zde vytváfiejí typické spoleãenstvo spra ové stepi s charakteristick m pedofilním druhem Helicopsis striata asteplomiln mi druhy plïû, typick mi pro stepi na hlub í pûdû Chondrula tridens a Pupilla muscorum. Z pavoukû se zde vyskytuje reliktní druh kontinentálních stepí sklípkánek pontick (Atypus muralis), z hmyzu vzácná kobylka Bicolorana bicolor a teplomilná kobylka Platycleis denticulata. Druhovû jsou velmi poãetnû zastoupeni blanokfiídlí, zejména samotáfiské vãely a vosiãky, které nacházejí ve spra ov ch stûnách ideální podmínky pro stavbu sv ch hnízd. VYUÎITÍ Rokle je ãi tûna od pfiíli ného zarûstání, které naru uje stabilitu svahû. POZNÁMKA Toto území je unikátní v skytem spoleãenstva such ch kavylov ch trávníkû (Festucion valesiacae) na rovném terénu s hlubokou pûdou. V suchém období po poslední dobû ledové byla obdobná spoleãenstva na takov ch místech plo nû roz ífiena. Díky jejich vazbû na úrodnou spra v ak byla záhy pfietvofiena na polní kultury. anci pfieïít mûla pouze v netypick ch extrémních podmínkách na místech nevhodn ch pro obhospodafiování pfiedev ím na svazích s mûlkou pûdou. U Zemûch se toto spoleãenstvo udrïelo díky rokli, která vznikala doslova vychozením a vyjeïdûním mûkkého substrátu patrnû jiï od pravûku. Její okraje nebylo kvûli nepevnosti spra e moïno obdûlávat. A tak zde tato ãlovûkem vytvofiená terénní nerovnost umoïnila udrïení zmínûného reliktního stepního spoleãenstva na jediném místû ve stfiedních âechách v podmínkách pro nûho kdysi typick ch. BIBLIOGRAFIE 64, 86, 89, 944, 049, 64, 48 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Stûny spra ové rokle v roce 974. Sklípkánek pontick (Atypus muralis) je velice vzácn druh ob vající stepi na spra i, ve které je schopen si hloubit témûfi metr hluboké nory. Suchorypka r hovaná (Helicopsis striata), v znamn stepní relikt ze spra ov ch fází pleistocénu, dnes ohroïen vymfiením. ME 9 09

20 Stfiední âechy GEOLOGIE Horninové podloïí území tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité slínovce, které jsou pfiekryty ãtvrtohorními usazeninami, pfiedev ím fiíãními (terasov mi) tûrkopísky a písky. Vyvinuty jsou fluvizemû bohaté na Ïiviny. KVùTENA Rozlehlé území na soutoku Labe a Vltavy porûstá pfieváïnû jilmová doubrava (Querco-Ulmetum) ana vlhãích místech topolová doub- Leteck pohled na chránûné území. rava (Querco-Populetum). Porosty jsou ãasto zaplavovány. V znaãn je jarní aspekt geofyt. Zdej í luïní lesy jsou proslulé zejména rozsáhlou populací snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis), která kvete v únoru a vbfieznu. Pozdûji v dubnu v bylinném patfie pfievládne dymnivka dutá (Corydalis cava) spolu s plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) as. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) a dal ími druhy. Ze vzácnûj ích rostlin typick ch pro polabské luïní lesy se tu vyskytuje mimo jiné kfiivatec nejmen í (Gagea minima). Silnû ohroïen m druhem typic- rezervace Úpor Tvrd a mûkk luh v nivû na soutoku Labe a Vltavy, jiïnû od Mûlníka. Kly, Vrbno u Mûlníka m V mûra: 5,4 ha Vyhlá eno: 957 Lokalita pfiírodní rezervace je jedním z posledních rozlehl ch souvisl ch mûkk ch a tvrd ch luhû na soutoku Labe a Vltavy. Jedná se o velmi cenné porosty topolové doubravy s bohat m podrostem jarních geofytû, zejména snûïenky podsnûïníku. 0 ME 0

21 Okres Mûlník 4 k m pro porosty bylinn ch nitrofilních lemû níïinn ch fiek je starãek pofiíãní (Senecio fluviatilis). Lokalita je v znaãná hlavnû z pohledu dfievních hub luïních lesû. Z vfieckov trusn ch tvrdohub tam byl nalezen nehojn dfievomor ãernopurpurov (Nemania atropurpurea), ze stopkov trusn ch vzácné kornatcovité Botryobasidium robustius a z choro Û rezavec jilmov (Inonotus ulmicola), znám zde zatím jako z jediné lokality v âeské republice. ZVÍ ENA V periodick ch tûních je moïné v dubnu spatfiit ÏábronoÏku snûïní (Siphonophanes grubii). Zdej í spoleãen- stvo mûkk Û je typické pro polabské luïní lesy (Ïije tu i vzácn druh Perforatella bidentata) s nûkter mi povltavsk mi prvky (napfi. Trichia hispida). PrÛzkum tesafiíkovit ch broukû v 70. letech 0. století zachytil nástup nûkter ch tehdy velmi vzácn ch druhû (Exocentrus punctipennis, Clytus tropicus), které se v následujících desetiletích roz ífiily díky oslabování hostitelsk ch stromû (jilmû, dubû) tracheomykózami. Byl zde zaznamenán v skyt tesafiíka obrovského (Cerambyx cerdo), vyvíjejícího se ve star ch dubech, a zlatohlávka skvostného (Cetonischema aeruginosa), jehoï larvy Ïijí v trouchu v dut ch kmenech luïních stromû. Území je i hnízdi tûm vodních ptákû a ptákû luïních lesû (napfi. lejsek ed Muscicapa striata); v minulosti tu bylo obrovské hromadné nocovi tû zimujících havranû o rozloze nûkolika hektarû. Mezi 8 zji tûn mi druhy drobn ch savcû je zastoupen i hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). VYUÎITÍ Vrezervaci se tûïí dfievo a na pasekách se provádûjí zemní úpravy a v sadby monokultur jasanu a ofie ákû (Juglans nigra, J. cinerea), coï je v pfiíkrém rozporu se smyslem rezervace. BIBLIOGRAFIE 64, 794, 875, 99,, 5, 784 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Pohled do interiéru jilmové doubravy. SnûÏenka podsnûïník (Galanthus nivalis) se vyskytuje roztrou enû v fiadû luïních lesû v Polabí, na Úporu je v ak nejhojnûj í. 4 ÎábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii) dává pfiednost tûním se dnem pokryt m tlejícími rostlinn mi zbytky. ME

22 Stfiední âechy GEOLOGIE Umûle vznikl útvar v podobû stránû, kde se v minulosti tûïily opuky v rozsáhl ch podzemních prostorách ipovrchov m lomov m zpûsobem. PodloÏí opuk tvofií hrubozrnné kvádrové pískovce spodní ãásti jizerského souvrství ãeské kfiídové pánve, nadloïí pak hraniãní vrstvy jizerského a teplického souvrství, a to glaukonitické slínovce a písãité vápence a opuky. Z lokality pocházejí ãetné nálezy zkamenûl ch ryb, mezi nimi i celé exempláfie lalokoploutvé ryby Macropoma speciosum, která je pfiíbuzná dne nímu rodu Latimeria. Na povrchu jsou vyvinuty skeletové kambizemû aï pararendziny. Profily a podzemní prostory vznikly tûïební ãinností v 9. avprvní polovinû 0. století. KVùTENA Okolí vstupu do podzemních prostor je zarostlé náletem vrby jívy (Salix caprea), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) s podrostem bezu ãerného (Sambucus nigra) a ostruïiníku (Rubus fruticosus agg.). ZVÍ ENA Území nebylo zoologicky zkoumáno, vzhledem k rozloze a charakteru ho lze oznaãit za zoologicky nev znamné. památka Vehlovické opuky Opu tûné podzemní toly ve svahu, severov chodnû od sportovního areálu jiïnû od stfiedu obce Vehlovice. Vehlovice 0 m V mûra: 0, ha Vyhlá eno: 00 Ochrana v znamného nalezi tû svrchnokfiídov ch zkamenûlin (zvlá tû ryb) v uloïeninách jivského souvrství a dále ochrana technicky ojedinûlého zpûsobu podzemní tûïby hornin. Vstup do prostor podzemního lomu. Kostra ryby Macropoma speciosum z opuk u Vehlovic. VYUÎITÍ Lokalita mírnû zarûstá, ale vzhledem k tomu, Ïe vchody do podzemních prostor jsou dobfie pfiístupné, nepfiedstavuje tento jev v nejbliï- ích pûti letech Ïádné riziko. MAPA ÚZEMÍ strana 8 ME

23 Okres Mûlník rezervace V etatská ãernava Terénní deprese po stranách Ïelezniãního náspu,,5 km jihozápadnû od V etat. Chrást u Ti ic, V etaty GEOLOGIE Horninové podloïí území tvofií kfiídové (spodní turon) slínovce, které jsou pfiekryty ãtvrtohorními slatinn mi a písãit mi usazeninami. Na nich je vyvinuta sapritická organozem s vysok m podílem organické hmoty. KVùTENA rezervaci tvofií dva mûlké mokfiady, které vznikly pfii stavbû tratí 70 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 986 Jedná se o druhotné mokfiady vzniklé pfii stavbû trati, kolonizované slatinn mi druhy ze zanikl ch slatin v okolí. koncem 9. století na místech dfiívûj ích slatin. Otevfienou plochu slatinn ch pûd vyuïily ke kolonizaci a stabilizaci populací nûkteré typické druhy slatin, napfi. mafiice pilovitá (Cladium mariscus). Z dal ích vzácn ch druhû zde roste vstavaã fiídkokvût bahenní (Orchis laxiflora subsp. palustris), kru tík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), á ina rezavá (Schoenus ferrugineus), sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), pfiesliãka vûtevnatá (Hippochaete ramosissima), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Ze vzácn ch ostfiic tu byly zaznamenány ostfiice upinoplodá (Carex lepidocarpa), o. pozdní (C. viridula) ao. Davallova (C. davalliana). Mokfiady jsou lemovány na okraji vrbami (Salix sp.) a bezem ãern m (Sambucus nigra), na nû navazují pole. Ze stopkov trusn ch hub je odtud známa napfi. drobná nehojná upinovka rákosová (Pholiota conissans), která roste na rákosu a jin ch travách. ZVÍ ENA Území je v znamn m refugiem mokfiadních bezobratl ch, hnízdi tûm ptákû rákosin a stanovi tûm obojïivelníkû, z nichï byl zaznamenán skokan ostronos (Rana arvalis) a s. skfiehotav (R. ridibunda). Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl provádûn. VYUÎITÍ Území je obtíïnû pfiístupné, nachází se mezi kfií- Ïením náspû dvou tratí, provoz tratí je neohroïuje, negativní ovlivnûní pfiedstavují stavební práce na Ïeleznici. POZNÁMKA V posledních letech do lo vlivem sráïkového deficitu k poklesu hladiny v tûních, coï mûlo za následek zarûstání rákosem (Phragmites australis), bezkolencem modr m (Molinia caerulea) atfiti- nou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a potlaãování populací ménû konkureãnû zdatn ch ostfiic (Carex sp.), á iny (Schoenus ferrugineus) avstavaãovit ch. BIBLIOGRAFIE 60, 47, 485, 64, 40, 55 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Pohled do porostu slatinné louky. Mafiice pilovitá (Cladium mariscus) tvofií na této lokalitû souvisl porost v tûních podél kfiíïení tratí. Kru tík bahenní (Epipactis palustris) patfií ke vzácn m slatinn m druhûm, detail kvûtu. ME

24 Stfiední âechy park RymáÀ Vyhlá en v roce 994 Okresním úfiadem v Mûlníce na rozloze 596 ha. Pfiedmûtem ochrany je malé území na sever od Mûlníka, jehoï jiïní hranici tvofií Rokelsk dûl a západní údolí Libûchovky, zatímco severní aï v chodní hranice je vedena po silnicích Îelízy Dolní Zimofi Chodeã StráÏnice a dále na Mûlník aï k poãátku Rokelského dolu. Park pfiedstavuje pokraãování CHKO Kokofiínsko, na niï bezprostfiednû navazuje na severu. Jde o pfiechodné území mezi odlesnûn m Polabím budovan m druhohorními, svrchnokfiídov mi slínovci a zalesnûnou pískovcovou krajinou Polomen ch hor. Proto je jiïní ãást pokryta pfieváïnû poli, mezi nimiï se vinou mûlká údolí lemovaná stráàkami s xerotermní vegetací, pfieváïnû kvûtnat mi váleãkov mi trávníky na slínech, zatímco na severu vystupují jiï svrchnokfiídové kvádrové pískovce porostlé pfieváïnû borov m lesem. Nicménû i zde se je tû nacházejí polohy váp- nit ch pískovcû a pokryvy spra e hostící xerotermní vegetaci a drobnou faunu. Pfiíkladem je Zimofisk dûl, jenï u Îelíz ústí do ir ího údolí Libûchovky. Toto údolí má na rozdíl od okolních dolû a roklí dno pokryté rozsáhl mi moãály, v nichï Ïijí i nûkteré reliktní druhy bezobratl ch, napfi. plï bly tivka sklenûná (Perpolita petronella). Z území je také udávána vzácná perialpinská ostfiice ptaãí noïka (Carex ornithopoda). Krajináfisky nejatraktivnûj í je okrsek zalesnûn ch roklí mezi údolím Libûchovky uîelíz a Dolní Zimofií, které se sv m charakterem jiï úzce pfiimyká ke Kokofiínsku, k nûmuï náleïí i horní úsek Zimofiského dolu a jeho poboãek. Místní pamûtihodností je Klácelka, skalní zákoutí nad lev m bfiehem Libûchovky u Îelíz, kde ve 40. letech 9. století romantick sochafi Václav Lev vytesal umûlé jeskynû a do pískovcov ch skal fiadu skulptur a skalních reliéfû. Území je vyuïíváno rekreaãnû, po jeho okraji vede hlavní silnice na âeskou Lípu. park RymáÀ je tepl m pfiedpolím Polomen ch hor. Harmonicky uspofiádaná zemûdûlská krajina v pfiírodním parku RymáÀ. 4 ME 4

25 Okres Mûlník D ÍNOVSKÁ STRÁ STR. 9 HOL VRCH STR. 95 SPRA OVÁ ROKLE U ZEMùCH STR. 09 V ETATSKÁ âernava STR. ME 5 5

26 Stfiední âechy KELSKÉ LOUKY () STR. 99 ÚPOR () STR. 0 NET EBSKÁ SLANISKA STR. 0 6 ME 6

27 Okres Mûlník POLABSKÁ âernava STR. 05 ME 7 7

28 Stfiední âechy HLAVÁâKOVÁ STRÁ STR. 94 HOSTIBEJK STR. 96 VEHLOVICKÉ OPUKY STR. 8 ME 8

29 Okres Mûlník Památné stromy. Dub letní, k. ú. Borek nad Labem, p. ã. 87/, u chaty p. Franti ka Nûmce, ã. p. 8, západní okraj obce. O: 4 cm, Vs: 5 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Borek nad Labem, p. ã. 46/4, zahrada u chaty ã. p. 50, vlevo od komunikace odboãující ze silnice od Staré Boleslavi. O: 58 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. âeãelice, p. ã. 64, Na dílcích, u soutoku melioraãních kanálû mezi V etaty a polní cestou z âeãelice do Liblice. O: 44 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 4. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Hofiín, p. ã. 05/, 05/0, v polích na lokalitû Mrkvice, jihojihov chodnû od obce mezi Vltavou a VraÀansko-hofiínsk m plavebním kanálem. O: 477, 786 cm, Vs: 8, 5 m, S: 400 let. 5. Dub letní, k. ú. Chorou ky, p. ã. 4/, na jiïním okraji obce, vlevo od silnice do Choru ic. O: 40 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Chorou ky, p. ã. 59/, u vodojemu. O: 67 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Choru ice, p. ã. 5, u silnice z Choru ic do Mûlnického Vtelna. O: 540 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Kadlín, p. ã. 0, u fary, dnes zachováno pouze torzo obrûstající spodní ãást kmene. O: 5 cm, Vs: m, S: 480 let. 9. Topol kanadsk, k. ú. Korycany, p. ã. 86/0, u Korycanského potoka na v chodním okraji obce. O: cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Labem, p. ã. 489/4, na okraji parãíku na námûstí, naproti lékárnû. O: 76 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Topol ãern, skupina 4 stromû, k. ú. Kozly u Ti ic, p. ã. 86/7, na ochranné hrázi na pravém bfiehu Labe. O: 5, 485, 454, 50 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Kozly u Ti ic, p. ã. 786/, v ulici vedoucí k náplavce, mezi ã. p. 6 a 9. O: 486 cm (ve v ce m), Vs: m, S: 50 let.. Dub letní, skupina 7 stromû, U pûti bratfií, k. ú. Kralupy nad Vltavou, p. ã. 57/, prav bfieh Vltavy v blízkosti myslivecké stfielnice u dvora Strachov, pfii cestû z Kralup nad Vltavou do Veltrus. Stromy jsou dnes prakticky suché, uvaïuje se o zru ení ochrany. O: cm, Vs: 8 7 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. Lhota, p. ã. 74/, u silnice na Brand s nad Labem na okraji lesního porostu, asi 00m za odboãkou do Lhoty. O: 44 cm, Vs: m, S: 00 let. 5. Jilm habrolist, k. ú. Lhota, p. ã., na pozemku u domu ã. p. 0. O: 4 cm, Vs: 8 m, S: 40 let. 6. Jinan dvoulaloãn (Ginkgo biloba), k. ú. Lobkovice, p. ã. 58, uvchodu do zámku (samãí jedinec). O: 60 cm, Vs: m, S: 0 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Lobkovice, p. ã. 99/, u transformátoru za kostelem. O: 80 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Lobkovice, p. ã. 99/4, pfied kostelem. O: 450 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 9. Lípa malolistá. k. ú. Martinov, p. ã. 0, ve v klenku zdi u kamenného kfiíïe vedle zvoniãky, u ã. p.. O: 70 cm, Vs: m, S: 80 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Martinov, p. ã. 005/5 (KN), u zvoniãky, vedle jiï chránûné. O: 70 cm, Vs: m, S: 80 let.. Dub letní, k. ú. Mûlník, p. ã. 44, na mezi pod cukrovarem Na Hadíku, zbytek pûvodního porostu. O: 49, 6 cm (jednotliv ch kmenû dvoják), Vs: 5 m, S: 00 let.. Dub letní, pyramidální, k. ú. Mûlník, p. ã. 5, v areálu hlavního hfibitova (ul. PraÏská) proti vchodu. O: 49 cm, Vs: 8 m, S: asi 50 let.. Jerlín japonsk (Sophora japonova), k. ú. Mûlník, p. ã. 75, v malém parãíku (poslední) u silnice pod tankem k P ovce. O: 06 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. Lípa malolistá, hfibitov na Chloumeku, Mûlník. Lípa malolistá, k. ú. Choru ice. ME 9 9

30 Stfiední âechy 4. Lípa malolistá, k. ú. Mûlník, osada Chloumek, p. ã. 7408, na hfibitovû u hrobky ValentÛ. Strom je ve velmi patném stavu, bude silnû zakrácena koruna a torzo ponecháno. O: 70 cm (ve 00 cm), Vs: 5 m, S: 400 let. 5. Platan javorolist a jilm vaz, k. ú. Mûlník, p. ã. 76/, ul. âertovská, u b valého ml na u ústí P ovky do Labe. O: 5 cm platan, 90 cm jilm, Vs: m, S: 50 let. 6. Topol ãern, skupina stromû, k. ú. Mûlník, p. ã. 5/, bfieh Labe v areálu pfiístavu Mûlník na ãásti uvedeného pozemku ohraniãené vlakov mi kolejemi a ikmo vedenou cestou z centrálního prostoru areálu smûrem k Labi na stranû jedné a betonovou vozovkou podél bfiehu Labe a tokem P ovky na stranách dal ích. Tyto stromy jsou vedeny jako genová základna topolu ãerného místní polabské provenience. O: cm, Vs: 6 aï 6 m, S: let. 7. Dub letní, k. ú. Mlékojedy u Neratovic, p. ã. /4, u lobkovického pfiívozu na pravém bfiehu Labe, zbytek pûvodního bfiehového porostu. O: 09 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 8. Buk lesní, dva duby zimní, jasan ztepil, javor klen, k. ú. M eno, p. ã. /, jiïní okraj obce u silnice na Sedlec, na místû b valého zahradnictví p. imona. O (dle pofiadí): 8, 0, 50, 40, 0 cm, Vs: 5 m, S: asi 80 let. 9. Javor mléã, k. ú. Nedomice, p. ã. 84/4, u ã. p. 44. O: 46 cm, Vs: m, S: 0 let. 0. Dub letní, k. ú. Neratovice, p. ã. 55/, poblíï ml na, vlevo od ústí Kojetického potoka do Labe, zbytek pûvodního pobfieïního porostu. O: 60 cm, Vs: 9 m, S: 50 let.. Javor babyka, k. ú. Nová Ves u Nelahozevsi, p. ã. 87, v dolní ãásti zahrady matefiské koly. O: 99 cm, Vs: 7 m, S: 90 let.. Jerlín japonsk (Sophora japonova), k. ú. Obfiíství, p. ã. 4, u památníku skladatele Bedfiicha Smetany. O: 05 cm, Vs: m, S: 0 let.. Lípa malolistá, k. ú. Rudeã, p. ã. /, pfied ã. p.. O: 08 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 4. Borovice ãerná, k. a. Stfiemy, p. ã. 70, pfii polní cestû ze Lhotky do Stfiem na okraji lesa, dva kmeny srostlé u zemû, U dvou borovic. O: 4, 86 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 5. Dub letní, skupina stromû, k. ú. TuhaÀ, p. ã. 05/, u tûnû za statkem, západní okraj obce. O: 9, 98 cm, Vs: 8, 6 m, S: 80 let. 6. Buk lesní a lípa malolistá, k. ú. Velk Újezd, p. ã. 6/, v obecním parãíku vlevo od prûjezdní komunikace od Choru ic, na západním okraji obce. O: 90, 80 cm, Vs:, 7 m, S: 0 let. 7. Lípa malolistá Macháãkova, k. ú. Záryby, p. ã. 7/, pfied ã. p.. Strom byl vyvrácen pfii boufice v ãervnu 00, ochrana byla zru ena. O: 65 cm, Vs: 8 m, S: 70 let. 8. Lípa malolistá, k. ú Záryby, p. ã. KN 57/, zahrada matefiské kolky. O: 5 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 9. Topol ãern, k. ú. Záryby, p. ã. 7, u b valého pfiívozu pfies Labe, zbytek pûvodního porostu. O: 495 cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 40. Dub zimní, k. ú. Zemûchy u Kralup nad Vltavou, p. ã. 6, za chovn mi rybníky, okraj porostu poblíï zahrádkáfiské kolonie. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 4 4 Dub letní, pyramidální forma v areálu hlavního hfibitova v Mûlníku. Vût í ze dvou dubû letních u Hofiína. 0 ME 40