VZDùLANOSTNÍ ASPIRACE A VZDùLANOSTNÍ MOBILITA STUDENTÒ ST EDNÍCH KOL V âeské REPUBLICE

VZDùLANOSTNÍ ASPIRACE A VZDùLANOSTNÍ MOBILITA STUDENTÒ ST EDNÍCH KOL V âeské REPUBLICE Jena varcová, Vít Gabrhel Úvod Problematika vzdûlanostní aspirace a vzdûlanostní mobility mlad ch lidí v âeské republice je velmi aktuálním tématem, které oslovuje jak odbornou vefiejnost zab vající se v vojem a pfiedpovûdí budoucích trendû pohledem demografû, sociologû, ekonomû, politologû, ale i fiady dal ích spoleãensko-vûdních disciplín, tak nej ir í obãanskou vefiejnost, fie ící rozvoj regionû, komunit, a v neposlední fiadû samotn ch rodin. Aktuálnost tématu nab vá na v znamu s postupujícím demografick m v vojem, kdy populaãnû slabé roãníky v âr pfiicházejí na stfiední koly, které se musí vyrovnávat s nedostatkem studentû, se v emi negativy, které tyto procesy s sebou pfiiná ejí, vãetnû pfiijímání studentû i s hor ím prospûchem a latentního sni- Ïování úrovnû znalostí absolventû, ktefií buì mífií po stfiední kole na trh práce (ov em s v hledem problematického uplatnûní a rizika nezamûstnanosti), nebo se ucházejí o postup do terciárního vzdûlávání, coï pfiesouvá fie ení vzdûlanostní aspirace jednotlivcû a jejich skuteãnû dosaïené kvalifikace v ãase i kvalitû do kompetence vysok ch kol. Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû, Fakulta managementu a ekonomiky (dále jen UTB), fie í od podzimu 2010 v zkum zamûfien na porovnání profesních ambicí studentû stfiedních kol celé âr s aktuální strukturou trhu práce v âr a na problematiku vzdûlanostní aspirace studentû stfiedních kol v porovnání se skuteãnû dosaïen m vzdûláním jejich rodiãû. Provedené anal zy profesní orientace studentû S, tak jak vyplynuly z rozsáhlého internetového etfiení na pfielomu roku 2010 a 2011, ukazují v znamnou mezeru ve srovnání s poïadavky trhu práce u skupiny profesí zamûfien ch na techniku a technologii, a naopak siln pfietlak zájmu studentû o profese z oblasti kultury a umûní [20]. Anal zy a v sledky v zkumu vzdûlanostní aspirace studentû S v porovnání se skuteãnû dosaïen m vzdûláním jejich rodiãû jsou prezentovány a diskutovány v tomto ãlánku. 1. V voj názorû na vzdûlanostní aspiraci a vzdûlanostní mobilitu Úloha a chápání vzdûlání do ly v souvislosti s postupujícím procesem modernity zásadních zmûn, a to zejména v druhé polovinû 20. století. Pfiedstava prosperující ekonomiky, zaloïené na znalostní bázi, je spjata se zamûstnávám kvalifikovan ch a vzdûlan ch pracovníkû. S poïadavkem vzdûlanostnû kvalifikované pracovní síly vzrostlo mnoïství odborníkû, mana- ÏerÛ ãi úfiedníkû, tak jak uvádí Simonová a KatrÀák [19]. Vzdûlání mûlo zároveà v podmínkách spoleãnosti orientované na v kon umoïnit schopn m jedincûm spoleãensk vzestup. Pfiesto se jiï od edesát ch let 20. století oz vají kritické hlasy z fiad v zkumníkû, mezi jin mi jmenujme Bourdiueho a Passerona, podle kter ch nastaven systém vzdûlání neslouïí k odstranûní nerovností, neboè pfiístup ke vzdûlání je do znaãné míry podmínûn sociálním pûvodem, a ve svém dûsledku vede k reprodukci sociální hierarchie [3]. Naproti tomu autofii jako P. M. Blau ãi O. D. Duncan formulovali tezi, Ïe spolu s postupem modernizace bude vliv sociálního pûvodu na dosaïené vzdûlání slábnout, a dojde k selekci na meritokratické bázi. DÛraz je tedy kladen na kognitivní schopnosti, zejména pak na inteligenci, a na otázku dûdiãnosti inteligence jako pfiedpokladu Ïivotního úspûchu jedince. Sociálnû-psychologické modely, které mj. na práci Blaue a Duncana 4

navazují napfi. jde o tzv. Wisconsinsk model spojovan se jmény R. M. Hausera aw. H. Sewella, Ïáky Duncana v ak také zdûrazàují vliv rodiny ãi obecnûji vliv sociálnûekonomick ch faktorû, jak uvádí MatûjÛ a Straková [12]. AÈ tak ãi onak, znaãn v znam pfiikládan vzdûlání je kromû teoretického rámce patrn také ve v povûdích respondentû ve v zkumech jako je PISA-L z roku 2003 realizovaném v rámci âr, a to jak u ÏákÛ základních kol, tak u jejich rodiãû. U ÏákÛ nejvíce respondentû 63 % zvolilo jako odpovûì na otázku po nejvy ím zvaïovaném stupni vzdûlání moïnost vysoká kola. Podobné údaje byly získány také od rodiãû ve vztahu k jejím potomkûm, uvádí Basl [1]. Vnímání v znamu vzdûlání se odráïí také v podílu osob ve vûku 20-24 let v rámci terciárního vzdûlávání v âr, které v roce 2009 souhrnem ãiní 32,5 % (26, 9 % u muïû a 38,4 % u Ïen), coï je nad prûmûrem EU [22]. Dal ím z faktorû ovlivàujících vzdûlanostní aspirace na terciární úrovni by mohla b t jak vypl vá z dlouhodob ch etfiení nejniï í míra nezamûstnanosti mezi vysoko kolsky vzdûlan mi osobami podle nejnovûj ích údajû z âeského statistického úfiadu ãiní míra nezamûstnanosti v rámci této skupiny obyvatel 2,7 %. Pro srovnání u osob s úpln m stfiedním vzdûláním s maturitou je to 5,2 %, u osob se základním vzdûláním je to 24,0 % a u osob se stfiedním vzdûláním bez maturity vãetnû vyuãen ch pak 7,6 % [14]. Podobn trend lze pozorovat také v dal ích zemích EU, jak uvádí statistiky Eurostat. Na druhou stranu nemusí kvalifikace a odbornost automaticky znamenat jistotu zamûstnání, obzvlá tû v dobách ekonomické krize. Národní ústav odborného vzdûlávání ve Zprávû o nezamûstnanosti ãerstv ch absolventû uvádí, Ïe témûfi kaïd pát vyuãen absolvent zûstává bez pracovního uplatnûní, nebo Ïe mezi ãerstv mi absolventy stfiedního odborného vzdûlání s maturitou zûstává nezamûstnáno 11,4 % absolventû [23]. Zejména u ãerstv ch absolventû se tak naplàuje teze U. Becka [2], kterou pfiedloïil jiï v osmdesát ch letech 20. století, a to, Ïe aãkoliv je vstup na pracovní trh bez vzdûlání, kvalifikace a odbornosti stále obtíïnûji pfiedstaviteln, samo vzdûlání úspû n vstup na pracovní trh nezaruãuje. Pfiedmûtem zájmu této studie jsou vzdûlanostní aspirace studentû stfiedních kol âr (s maturitou i bez maturity), a také jejich vzdûlanostní mobilita vycházející ze srovnání s jejich rodiãi. 2. Definice pojmû a v bûr vhodné klasifikace zamûstnání Pojem vzdûlanostní aspirace mûïeme chápat jako zam len stupeà vzdûlání, kterého respondent míní dosáhnout. V znam vzdûlanostních aspirací je zfiejm zejména ve spojení s budoucím zamûstnáním, neboè vzdûlanostní aspirace pfiedstavuje jeden z nejlep ích prediktorû vzdûlanostní a pracovní kariéry, jak uvádí MatûjÛ, Soukup, Basl 2007 [13]. Jak bylo zmínûno v úvodu, vzdûlanostní aspirace ovlivàují faktory jako napfi. sociální status rodiãû (s vy ím sociálním statusem rodiãû se pojí vy í vzdûlanostní aspirace u potomkû), vzdûláním rodiãû (s vy ím dosaïen m vzdûláním se pojí vy í vzdûlanostní aspirace potomkû), kulturními a vzdûlávacími zdroji v rodinû a dal í, které uvádí MatûjÛ a Straková [12]. Tvrzení o vlivu rodinného prostfiedí na vzdûlanostní aspirace u dûtí spolehlivû potvrzují závûry studií. Sewell a Vimal [18] jiï pfied nûkolika desítkami let provedené studii poukazují na znaãn vliv rodiãovské podpory na plánování vysoko kolsk ch studií. Nejpatrnûj í pak tato podpora byla u tûch aspirantû a aspirantek na vysoko kolské studium, ktefií pocházeli z pomûrnû dobfie socioekonomicky situovan ch rodin, a rovnûï u tûch s relativnû vysok m inteligenãním kvocientem. Gecková a kol. [7] nacházejí ve v sledcích jí a jejím t mem realizované studie podstatn vliv mezi vzdûlanostními aspiracemi dûtí a dosaïen m stupnûm vzdûlání u rodiãû, nezamûstnaností u otce, pochybami t kajícími se moïnosti dovolit si studium z finanãního hlediska, ale patrn byl také vliv kolního prostfiedí, pfiístupu ÏákÛ ke kole, podpory ze strany otce a v neposlední fiadû také pocitem koherence. V sledky ve studii realizované Gargem a kol. [6] pak uvádûjí rodiãovské oãekávání t kající se vzdûlání jako pfiím vliv na vzdûlanostní aspirace dítûte, a to vedle faktorû t kajících se osobnosti dítûte. Vysvûtlení lze nalézt napfi. v mnoïství poskytnut ch stimulací ze strany rodiãû jejich potomkûm, jak uvádí Gecková a kol. [7]. Zejména u autorû, ktefií vycházeli ze sociálnû-psychologick ch modelû, byl v rámci v zkumu kladen dûraz na zji tûní vlivu inteligence ve smyslu kognitivních schopností na vzdûlanostní aspirace. Podstatn vliv inteligenãního kvocientu na vzdûlanostní aspirace ve své studii ze sedmdesát ch 5

let dvacátého století identifikuje Porter [15]. Jeho závûry jsou potvrzovány také v rámci nedávn ch v zkumû viz napfi. jiï zmínûná studie Geckové a kol. [7] ãi KatrÀáka (in MatûjÛ, Straková [12]). Bez zajímavosti není také moïn vliv pohlaví na vzdûlanostní aspirace, a to vãetnû ãasového odstupu a pfiípadn ch kulturnû podmínûn ch odli ností. Napfi. Marini a Greenberger [11] uvádí pfii v zkumu provedeném v Pensylvánii, Ïe chlapci ve srovnání s dívkami usilují a oãekávají vy í úroveà vzdûlání, coï vysvûtlují vlivem oãekávání rodiãû, uãitelû, ale také vrstevnického kolektivu. Podle jin ch studií je v ak situace opaãná, tj. Ïe vzdûlanostní aspirace jsou vy í u dívek, které ãastûji dosahují úspû nû ukonãeného sekundárního a terciárního stupnû vzdûlání, jak uvádí Katr- Àák, mídová, Janou ková [8]. Kulturní rozdíly pak mohou mít vliv v rámci chápání muïské a Ïenské role. Khattab [9] pfii své anal ze vzdûlanostních aspirací u palestinsk ch chlapcû a dívek zji Èuje, Ïe pûvodnû vyrovnané vzdûlanostní aspirace se postupem ãasu promûàují, a to znateln m poklesem u dívek. Pojem vzdûlanostní mobilita vyjadfiuje míru pohyblivosti v rámci systému vzdûlávání. Vzdûlanostní mobilita je spjata se vzdûlanostní homogamií. JestliÏe je míra vzdûlanostní mobility vysoká, je vzdûlanostní homogamie nízká, z ãehoï vypl vá vy í míra prostupnosti spoleãnosti napfi. v oblasti sàatkû (napfi. manïelství uzavírají lidé s rozdíln m dosaïen m stupnûm vzdûlání) ãi sociálního statutu. V pfiípadû nízké vzdûlanostní mobility a vysoké vzdûlanostní homogamie je tomu naopak, jak uvádí KatrÀák, Kreidl, Fónadová [7]. DÛvody ke zkoumání potenciálních nerovností v oblasti prostupnosti a otevfienosti vzdûlávacího systému jsou jednak sociální, dále politické, ale v neposlední fiadû ekonomické. V sledky mnoh ch anal z totiï ukazují, Ïe díky investicím do lidského kapitálu v znamnû roste konkurenceschopnost národních ekonomik, a tyto investice jsou taktéï spojeny s ekonomick m rûstem. Nejde v ak o pfiedstavu studia v ech na vysok ch kolách, n brï o umoïnûní studia také uchazeãûm s pfiedpoklady a motivací ke studiu, ov em bez dostateãného zázemí ve smyslu ekonomick ch prostfiedkû ãi nedostateãné podpory, uvádí MatûjÛ a Straková [12]. Urban [21] uvádí, Ïe v rámci ãeské spoleãnosti, v níï byla povinná kolní docházka zavedena rokem 1869, do lo v kontextu v chodoevropsk ch zemí k nejvût ímu nárûstu vzdûlanosti, a také k postupnému vyrovnání se z hlediska vzdûlanosti nûmecké spoleãnosti. Pokud jde o v voj vzdûlanostní struktury mezi lety 1948 aï 1989, v âesk ch zemích a na Slovensku byly poznamenány formálními snahami o rovné moïnosti pfiístupu ke vzdûlání napfi. odstranûním vlivu ekonomick ch zdrojû (napfi. udûlování stipendií). V pfiepoãtu na tisíc obyvatel ãinil poãet studentû stfiedních odborn ch a odborn ch kol vãetnû studia pfii zamûstnání v roce 1960 v âsr 17,5 avssr 17,2 studentû. V roce 1983 to bylo v âsr 18,6, ale v SSR jiï 19,1 studentû. Na vysok ch kolách se poãet posluchaãû denního studia ãeskoslovenské státní pfiíslu nosti v pfiepoãtu na tisíc obyvatel zv il v âsr ze 4,7 v roce 1960 na 8,9 v roce 1983, v SSR ale z 5,1 na 10,4 posluchaãû. (Simonová in MatûjÛ, Straková eds. [12]). PfiestoÏe docházelo k reálnému nárûstu poãtu absolventû úplného stfiedního ãi vysoko kolského, situace neodpovídala ideologickému stanovisku totiï snaze o rovnomûrné zastoupení pfiíslu níkû v ech skupin obyvatelstva ãi vytvofiení nové vrstvy inteligence, která by vze la z fiad dûlníkû a zemûdûlcû. Vysvûtlení mûïe spoãívat ve skuteãnosti, Ïe za minulého reïimu nebyla s vysok m dosaïen m stupnûm vzdûlání spjata prestiï a odpovídající pozice ve spoleãnosti (coï mohlo odrazovat pfiíslu níky dûlnické tfiídy), ale také skuteãnosti, Ïe ideologické stanovisko nebylo dûslednû vymáháno, ãímï mohlo také ve spojitosti s v e uveden m docházet k naplnûní mezigeneraãnû reprodukovan ch vzdûlanostních aspirací (Simonová in MatûjÛ, Straková eds. [12]). Vliv kulturního kapitálu jedince kter mûïeme chápat jako souhrn znalostí, dovedností a schopností získan ch v rámci socializace na vzdûlanostní aspirace (a tedy i na vzdûlanostní mobilitu, s níï souvisí) je ve stratifikaãních v zkumech identifikován jiï po mnoho let. Dimagio a Mohr [4] ve své studii uvádûjí, Ïe kulturní kapitál mûl znateln a pozitivní vliv na úroveà dosaïeného stupnû vzdûlání, nástup na vysokou kolu, dokonãení vysoké koly ãi volby manïelského partnera, a to jak pro muïe, tak pro Ïeny. O tom, Ïe ke zmûnû vzdûlanostní homogamie nedo lo ani mezi lety 1988 a 2000, referují KatrÀák, Kreidl a Fonadová [8]. Základní my lenkou pfiipravovaného v zkumu UTB bylo nabídnout studentûm stfiedních kol strukturovan pfiehled profesí pokr vající cel prûfiez profesemi typick mi pro trh práce 6

âr a zkoumat jak v bûr jejich profesního zacílení (horizontální dimenze), tak vzdûlanostní aspiraci vypl vající ze zvolené úrovnû vykonávané profese (vertikální dimenze), a odhalit tak pfiípadné diskrepance mezi oãekáváním studentû a existujícími podmínkami. Takto postaven v zkum vyïadoval v bûr vhodné klasifikace profesí pfiedv zkum realizovan na podzim 2010 testoval pouïití Klasifikace zamûstnání dle âeského statistického úfiadu (KZAM-R), která byla v nedávné dobû nahrazena novou klasifikací CZ-ISCO, odpovídající nejnovûj í mezinárodní klasifikaci zamûstnání. Tato klasifikace silnû akcentuje právû vertikální dimenzi kladoucí dûraz na kvalifikaci a kompetence, ov em z pohledu horizontálního pokrytí profesí typick ch pro ãesk trh práce byla pro studenty stfiedních kol, ktefií mají zcela minimální pfiedstavy o svûtû práce, málo ilustrativní a nemotivaãní. Mnohem uïivatelsky pfiívûtivûj í pro studenty se ukázala klasifikace profesí podle Roeové, která pracuje jak s horizontální profesní dimenzí, tak vertikální kvalifikaãní dimenzí. PÛvodní klasifikace Roeové, která vychází z americk ch podmínek druhé poloviny minulého století, byla upravena pro úãely prezentovaného v zkumu na aktuální podmínky ãeského trhu práce a kvalifikaãní podmínky pro jednotlivé profese v souladu s Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací. Roeová, ovlivnûná psychodynamick mi teoriemi, byla pfiesvûdãena o v znamu rodinného prostfiedí, vlivu interpersonálních vztahû v nûm, ale i emoãních vztahû aj. faktorû s rodinn m prostfiedím spjat ch na rozhodování se a jednání v oblasti budoucího zamûstnání [16]. Vyvinula dimenzionální systém kategorizace profesí dle zpûsobu a ãetnosti v skytu interpersonálních vazeb uvnitfi jednotliv ch profesí [17]. V rámci tohoto systému Roeová identifikovala osm skupin zamûstnání, mezi nûï patfií sluïby, obchod, organizace, technika a technologie, venkovní aktivity, vûda, kultura, a v neposlední fiadû umûní a zábava. Jednotlivé oblasti jsou dále ãlenûny do esti kategorií podle míry potfiebné kvalifikace, odpovûdnosti a intelektuální námahy. Jedná se o úrovnû bez odbornosti, s ãásteãnou odborností, kvalifikované, ãásteãnû profesionální, niï í profesionální a mana- Ïerská úroveà, a nakonec vy í profesionální a manaïerská úroveà. Systém jako celek lze dle Roeové [16] rozãlenit na profese, jejichï ãinnost je ãi není primárnû orientována na práci s lidmi. Mezi skupiny profesí primárnû orientovan ch na práci s lidmi patfií sluïby (tj. sluïby poskytované druh m lidem), obchod (tj. osobní kontakt se zákazníkem, zejména v obchodních záleïitostech), organizace (tj. management v businessu, prûmyslu a administrativû), kultura (zde v uka a Ïurnalistika), umûní a zábava. Mezi skupiny profesí, které nejsou primárnû orientovány na lidi, patfií technologie (produkce, ale i obsluha a transport), venkovní aktivity (zemûdûlství, lesnictví a dûlní práce) a vûda (v voj a aplikace vûdeck ch teorií). Podle Roeové je volba zamûstnaneck ch kategorií primárnû podmínûna koherencí individuálních potfieb, a dosaïená úroveà uvnitfi kategorie se do znaãné míry odvíjí od individuálních schopností a socioekonomického statusu. Aplikace tohoto modelu nejen umoïàuje sledovat vzdûlanostní aspirace respondentû jako takové, ale umoïàuje také jejich detailnûj- í anal zu pro kaïdého respondenta, neboè respondenti mohou vybírat z více oblastí, resp. povolání, a to rûznou silou rozhodnutí (na pûtistupàové kále od urãitû ne po urãitû ano ). 3. V zkumné cíle, otázky a metody Cílem této studie bylo reflektovat a analyzovat situaci t kající se vzdûlanostních aspirací a vzdûlanostní mobility, a to u reprezentativního vzorku respondentû ze v ech typû stfiedních kol âr. V zkum probíhal dotazníkovou formou s vyuïitím internetu v prosinci 2010 a lednu 2011 a zúãastnilo se jej 854 respondentû nav tûvujících nûkterou z institucí poskytujících sekundární stupeà vzdûlání. V zkum byl organizovan ve spolupráci se stfiedními kolami pedagogové 800 stfiedních kol obdrïeli písemné instrukce a byli poïádáni, aby se studenty v rámci v uky zajistili pfiedstavení problematiky v bûru profese a jejího v znamu pro studenty v jejich kariérním rozvoji a umoïnili jim anonymní vyplnûní internetového dotazníku. Pedagogové a pedagogiãtí poradci stfiedních kol byli studentûm nápomocni, pokud si neumûli konkrétní profese pfiedstavit. Studenti byli motivováni tím, Ïe získali zpûtnou vazbu na internetovém portálu CEED, kde se mohli srovnat se sv mi vrstevníky. Popisná statistika vzorku: 143 respondentû nav tûvovalo obchodní akademie, 64 gymnázia, 421 stfiední odborné koly a 226 studentû neuvedlo typ stfiední koly, kde studují. Pfiitom 626 studentû bylo v dobû v zkumu 7

v posledním roãníku studia, 167 studentû bylo v pfiedposledním roãníku studia a pouze 61 studentû bylo v niï ích roãnících studia. Do v zkumu byly zahrnuty stfiední koly ze 75 mûst v rámci âeské republiky jako celku. V zkumná otázka ã. 1 Jaké je rozloïení vzdûlanostních aspirací u studentû stfiedních kol, gymnázií a odborn ch uãili È? V zkumná otázka ã. 2 Dochází v rámci vzdûlávacího systému v âr k nárûstu vzdûlanostní mobility, ãi spí e ke konzervaci vzdûlanostní struktury? V neposlední fiadû byla statisticky otestována hypotéza t kající se vzdûlanostní mobility, resp. reprodukce vzdûlanostní struktury: Studenti mají vzdûlanostní aspiraci odpovídající nejvy - ímu dosaïenému stupni vzdûlání jejich rodiãû. Data pro v zkum byla získána s vyuïitím dotazníkové metody. 98 dotazníkû bylo vyplnûno v rámci pfiedv zkumu, a to studenty jednoho z gymnázií. Data z pfiedv zkumu nebyla do této studie zahrnuta. Základní v zkumn soubor 854 dotazníkû byl vyplnûn s vyuïitím internetu, mj. díky ãemuï bylo moïné pokrytí celorepublikového prostoru. Samotn dotazník obsahoval otázky v hradnû verbálního charakteru, pfiiãemï odpovûdi na vût inu otázek byly mûfiitelné na ordinální kále (od urãitû ne po urãitû ano ). Vût ina z poloïen ch otázek souvisela s v e uveden m modelem profesí Roeové, upraven m pro ãeské podmínky. RespondentÛm byl nabídnut seznam povolání celkem 62 v souladu s modelem Roeové rozdûlen ch do osmi skupin. V kaïdá skupina obsahovala profese na v ech kvalifikaãních úrovních (vertikální dimenze). Respondenti mohli volit z více povolání. Pro doplnûní informací byl respondentûm prezentován orientaãní platov rámec pro kaïdou profesi. Dal í otázky v zkumu se t kaly pfiedstav respondentû o ãasovém horizontu, v nûmï by se chtûli stát ekonomicky nezávisl mi, ãi moïností budoucí kariéry respondentû v oblasti podnikání. V neposlední fiadû dotázaní odpovídali na nejvy í dosaïené vzdûlání jednoho z rodiãû. Plné znûní dotazníku je volnû pfiístupné na http://ceed.cz/dotaznik/moje_kariera.php. Zde prezentovaná studie se zab vala pouze ãástí v zkumu vztaïené k vzdûlanostní aspiraci respondentû. Ta vyïadovala, aby u kaïdé z 62 nabídnut ch typick ch profesí byly stanoveny kvalifikaãní poïadavky (v souladu s Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací). Jednotliv m stupàûm vzdûlání byla pfiifiazena ãíselná hodnota, a to tak, aby bylo moïné mûfiit vztahy mezi promûnn mi na intervalové kále, pfiiãemï dosaïen základní stupeà vzdûlání nab vá hodnoty 1 (odpovídá NSP1), s v uãním listem 2 (odpovídá NSP3), s maturitou 3 (odpovídá NSP4), VO a bakaláfisk stupeà 4 (odpovídá NSP6) a úplné vysoko kolské vzdûlání magisterského stupnû pak nab vá hodnoty 5 (odpovídá NSP7). Pro profese vyïadující dal í certifikace po ukonãení V, jako jsou napfiíklad rigorózní zkou ky nebo atestace, byla pfiifiazena hodnota 6 (odpovídá také NSP7). Vzdûlanostní aspirace respondentû byly zji Èovány z odpovûdí na zájem o to které povolání, pfiiãemï kritériem byla volba urãitû ano, a vzhledem k moïné volbû více povolání byl poãítán pro kaïdého respondenta aritmetick prûmûr jeho vzdûlanostní aspirace. Vzdûlanostní mobilita pak byla zji Èována porovnání této volby respondentû s uveden m nejvy ím vzdûláním u rodiãû, pfiiãemï bylo uïito metod statistické anal zy dat, jmenovitû korelace a lineární regrese. Zvolená forma dotazníku, ale také postup obsahuje mnohá omezení, a mj. je limitováno na deskripci. 4. V sledky a jejich diskuse Klasifikaãní systém Roeové, kter byl v této studii pouïit, umoïàuje kromû anal zy vzdûlanostních aspirací jako takov ch také zaznamenání ir ích popisn ch statistik souboru. V rámci vzorku 854 studentû 172 respondentû, tj. asi 20 %, nezvolilo moïnost urãitû ano u Ïádné z 62 nabízen ch poloïek. U této pomûrnû poãetné a procentuálnû v znamné skupiny nerozhodnut ch a váhajících tedy nebylo moïné vysledovat jednoznaãnou vzdûlanostní aspiraci. PrÛmûrná vzdûlanostní aspirace zbyl ch respondentû pak dosahovala hodnoty 4,04, coï odpovídá bakaláfiskému stupni vysoko kolského vzdûlání. 44 studentû (cca 5 %) si vybralo profese tak, Ïe dosáhli prûmûrnou vzdûlanostní aspiraci niï í neï maturitní (interval aspirace 0,1 2,5); u 129 studentû (pfiibliïnû 15 %) vzdûlanostní aspirace dosahuje stfiedního stupnû vzdûlání s maturitou (interval 2,51 3,5). PrÛmûrná vzdûlanostní aspirace u 293 respondentû (zhruba 34 %) pak dosahovala bakaláfiského stupnû vysoko kolského vzdûlání (interval 3,51 4,5); 198 studentû (cca 23 %) vykázalo prûmûrnou aspiraci magisterského stupnû 8

vysoko kolského vzdûlání (4,51 5,5), a v neposlední fiadû vzdûlanostní aspirace 12 studentû (zhruba 1 %) dosahovala hodnoty vy í, odpovídající rigorózní zkou ce, atestaci ãi jim na roveà postaven ch. V e uvedená data shrnuje následující histogram, Obr. 1. Obr. 1: Histogram vzdûlanostních aspirací studentû stfiedních kol âr Zdroj: vlastní Jak jiï bylo fieãeno v e, zhruba pûtina respondentû není v rámci nabízen ch poloïek jednoznaãnû rozhodnuta o svém dal ím profesním ãi vzdûlanostním smûfiování. Zajímav je bliï í popis skupiny nerozhodnut ch studentû: pokud jde o strukturu tûchto respondentû dle nav tûvované vzdûlávací instituce, 15 jich nav- tûvovalo gymnázia, 33 obchodní akademie a 79 stfiední odborné koly u zbyl ch respondentû nebyl typ koly uveden. Tato struktura pfiibliïnû odpovídá struktufie zkoumaného vzorku jako celku, lze proto konstatovat, Ïe nerozhodnutou studentû není spojena s typem koly a potenciální hypotéza, Ïe studenti stfieních odborn ch kol budou více zacíleni a jiï rozhodnuti o svém profesním smûfiování, se touto optikou jeví jako nepotvrzená). Z této skupiny 172 respondentû pfieváïná vût ina 161 respondentû uvedla alespoà u jedné profese odpovûì moïná ano a pouze 11 respondentû neuvedlo u Ïádné z nabízen ch poloïek moïná ano a volili odpovûdi nevím, spí ne, urãitû ne zde je zfietelné, Ïe pfieváïná vût ina nerozhodnut ch respondentû je o nûkter ch profesích ochotna uvaïovat, coï je pozitivním signálem smûrem jejich budoucí zamûstnatelnosti. Autofii studie zde vidí latentní prostor pro hikikomori syndrom v ãesk ch podmínkách jako zatím spí e teoretick. Nejãastûji uvádûnou prûmûrnou vzdûlanostní aspirací pak byl bakaláfisk stupeà studia, následovan magistersk m stupnûm vysoko- kolského a stfiedo kolsk m stupnûm vzdûlání ukonãen m maturitou. ByÈ se jedná o prûmûrnou hodnotu, lze hovofiit o jistém trendu. V rámci projektu Sonda Maturant z let 1998 1999 uvedlo 55,4 % respondentû, Ïe má zájem o vysoko kolské vzdûlání (MatûjÛ, Straková eds. [12]). V jiï zmínûné studii Pisa z roku 2003 uvedlo 63 % dotázan ch vysoko kolské vzdûlání jako nejvy í zvaïovan stupeà vzdûlání [1]. V zkum Fle kové, Babiakové a Nedelové uskuteãnûn mezi studenty slovensk ch vysok ch kol ukazuje, Ïe preference v pracovním Ïivotû u souãasn ch vysoko kolákû nejvíce ovlivàuje snaha mít zajímavou práci a mít moïnost kariérního rûstu [5]. Tyto lze ve v ãtu nabídnut ch preferencí oznaãit za klíãové pfii smûfiování studentû slovensk ch kol ve vzdûlanostní aspiraci na terciární úroveà vzdûlání. Naopak preference patfiit k uznávané sociální 9

vrstvû se umístila aï na 19. místû z 23, coï ukazuje, Ïe pfii rozhodování studentû nehraje v znamnou roli. Bylo by zajímavé provést srovnávací v zkum i na ãesk ch vysok ch kolách a provázat jej také na úroveà studentû stfiedních kol, zda a v jaké mífie tyto faktory ovlivàují studenty pfii volbû jejich profesní orientace a vzdûlanostní aspirace jiï na stfiední kole. Samostatnou kapitolu tvofií vyhranûnost studentû. Respondenti si prûmûrnû volili 4,74 profesí, k nimï pfiifiadili moïnost urãitû ano. PrÛmûrn rozptyl vzdûlanostní aspirace v rámci vybran ch povolání se rovnal hodnotû 1,2646, coï mûïe svûdãit o pomûrnû signifikantní nevyhranûnosti co do vzdûlanostní aspirace (vertikální nevyhranûnost). Vyhranûn ch studentû s nulov m rozptylem bylo 42, s relativnû mal m rozptylem (do hodnoty 0,4) pak 82. PfiestoÏe Roeová [16] tvrdí, Ïe vût ina lidí si volí profese z jedné z osmi uveden ch skupin zamûstnání (hodnocena horizontální profesní vyhranûnost), respondenti si v prûmûru volili z 5,3 skupin zamûstnání (poãítáme-li volby spí ano a urãitû ano ). Pouze 9 % respondentû se zamûfiilo na jednu ãi dvû skupiny, z nichï také volilo své povolání. Zde se dá fiíci, Ïe paradigmata fungující na americkém trhu práce pfied pûl stoletím, nelze mechanicky pfiená et v prostoru a ãase a je tfieba kriticky zhodnotit zmûny podmínek a pûsobení konkrétních faktorû v kontextu âeské republiky. Urãitû je v ak tfieba vyzdvihnout, Ïe pouïitá metoda ukazuje pomûrnû vysokou nevyhranûnost studentû stfiedních kol a vyïaduje hlub í anal zu pfiíãin a moïn ch zmûn základních paradigmat fungování profesního zacilování jednotlivcû u nás. Podnûtné je taktéï srovnání vzdûlanostních aspirací podle konkrétních povolání. Napfi. 44 studentû, ktefií chtûjí b t lékafii, tj. u této profese v dotazníku uvedli urãitû ano, mûli prûmûrnou aspiraci 4,3 (tedy bakaláfi) a prûmûrnû si vybrali 12,9 profesí, ãastokrát velmi vzdálen ch lékafiské profesi jde tedy o v raznou nevyhranûnost (prûmûrn rozptyl vzdûlanostní aspirace 1,67). Pro srovnání moïnost urãitû ano v rámci povolání advokátû zvolilo 133 studentû, u nichï prûmûrn poãet vybran ch profesí ãinil 10,8; prûmûrn rozptyl 1,27. Na druhou stranu v ak velká ãást z nich 86, tedy cca 65 % volila také dal í moïné profese z oblasti soudnictví (vedle advokáta dále soudce a notáfi), coï svûdãí o jistém zacílení v rámci jedné skupiny blízk ch profesí. Pokud jde o deskriptivní statistiky vûnující se srovnání vzdûlanostních aspirací u rodiãû a potomkû, 183 studentû mûlo niï í nebo stejnou prûmûrnou aspiraci neï nejvy í dosaïené vzdûlání rodiãû. Dále 487 studentû mûlo vy í prûmûrnou aspiraci, neï byl nejvy í dosaïen stupeà vzdûlání u jejich rodiãû. K ovûfiení vztahu mezi vzdûlanostními aspiracemi studentû a nejvy ím dosaïen m stupnûm vzdûlání u rodiãû byl uïit v poãet pearsonova korelaãního koeficientu, kter se rovnal hodnotû 0,093237, a nelze jej tedy povaïovat za signifikantní. U kategorie nejvy í dosaïen stupeà vzdûlání rodiãû pak vzhledem k nabízen m poloïkám u respondentû nebylo moïné zachytit bakaláfisk stupeà vysoko kolského studia, a dále hodnotu odpovídající rigorózní zkou ce (napfi. u právníkû). Absence bakaláfiského stupnû studia u rodiãû byla dána historick m nastavením vzdûlávacího systému v dobû jejich studií aspostupem ãasu zmizí. To se odráïí i v grafickém ztvárnûní na Obr. 2 zobrazujícím scatterplot vztahu skuteãnû dosaïeného vzdûlání rodiãû (bez úrovnû 4 bakaláfiské studium) a prûmûrné vzdûlanostní aspirace jejich potomkû. Scatter-plot nám ukazuje, Ïe i studenti rodiãû se základním vzdûláním (vertikální osa na úrovni 1) mohou mít prûmûrnou vzdûlanostní aspiraci na úrovni vysoko kolského vzdûlání horizontální osa okolo hodnoty 5 (zde si v ak uvûdomme, Ïe v zkum se t kal v hradnû studentû stfiedních kol, není to tedy reprezentativní prûfiez celou populací). A naopak studenti, jejichï rodiãe mají vysoko kolské vzdûlání (vertikální osa na úrovni 5), mají ãasto prûmûrnou vzdûlanostní aspiraci niï í neï jejich rodiãe (horizontální osa okolo hodnoty 4 a niï í). Hypotéza Studenti mají vzdûlanostní aspiraci odpovídající nejvy ímu dosaïenému stupni vzdûlání jejich rodiãû je zakreslena ãernou ãarou na ose kvadrantu a jiï první pohled na scatter-plot ukazuje, Ïe datové v stupy tuto hypotézu nepotvrzují. Graficky znázornûna je oblast s nejvy í ãetností hodnot prûmûrné vzdûlanostní aspirace respondentû (jádrová oblast). Pro pfiehlednost byla nezávisle promûnná, totiï nejvy í dosaïen stupeà vzdûlání rodiãû, zanesena na vertikálu. Pro statistické testování hypotézy Studenti mají vzdûlanostní aspiraci odpovídající nejvy - ímu dosaïenému stupni vzdûlání jejich rodiãû byl vzhledem k ordinální povaze dat zvolen 10

Obr. 2: Vztah skuteãnû dosaïeného vzdûlání rodiãû a vzdûlanostní aspirace jejich studentû S Zdroj: vlastní chí-kvadrát test symetrie, tedy upravená verze McNemarova testu. Po úpravû dat (zaokrouhlení prûmûrné aspirace dûtí na celá ãísla 1, 2, 3, 5 vzhledem k absenci moïnosti volby bakaláfiského stupnû vzdûlání u rodiãû), ukazuje absolutní ãetnosti Tab. 1. Tab. 1 Absolutní ãetnosti v kombinaãní tabulce Skuteãné a plánované vzdûlání rodiãe dûti prûmûrná vzdûlanostní aspirace dûtí skuteãné vzdûlání rodiãû 1 2 3 5 1 0 1 2 15 2 0 11 36 146 3 1 14 48 259 5 0 5 16 115 V sledky: McNemar s chi-squared = 371.3663, df = 6, p-value < 2.2e-16 Zdroj: vlastní I s vûdomím zjednodu ení vzhledem k zaokrouhlování prûmûrn ch aspirací studentû na celá ãísla 1, 2, 3 a 5 nás v sledky statistického testu opravàují nulovou hypotézu zamítnout a konstatovat, Ïe vzdûlanostní aspirace studentû není stejná, jako je nejvy í dosaïen stupeà vzdûlání jejich rodiãû. Z v e uveden ch informací lze fiíci, Ïe spí e neï ke konzervaci vzdûlanostní struktury dochází k mezigeneraãní vzdûlanostní mobilitû. Jednoznaãná interpretace je v ak problematická, a to vzhledem k povaze dat ãi kvûli skuteãnosti, Ïe vzdûlanostní aspirace studentû a jejich naplnûní se ve sv ch dûsledcích mohou rozcházet. 11

Závûr Studie se zab vá vzdûlanostními aspiracemi totiï stupnûm vzdûlání, kterého respondent míní dosáhnout studentû stfiedních kol, ktefií jsou zastoupeni reprezentativním vzorkem 854 respondentû nav tûvující sekundární stupeà vzdûlávání v rámci âr. Dále byla pfiedmûtem zájmu mezigeneraãní vzdûlanostní mobilita vyjadfiující míru pohyblivosti v rámci systému vzdûlávání studentû ve srovnání s jejich rodiãi. Studie pracovala s primárními daty získan mi formou elektronického dotazníkového etfiení, jehoï realizace pak probûhla na pfielomu roku 2010 a 2011. Jak pfii designu dotazníku, tak pfii anal ze získan ch dat bylo uïito modelu profesní orientace A. Roeové. Jako teoretické v chodisko dále slouïily sociálnû-psychologick model sociální stratifikace ãi teorie vzdûlanostní reprodukce. Z v sledkû vypl vá, Ïe prûmûrnou vzdûlanostní aspirací respondentû je bakaláfisk stupeà vysoko kolského vzdûlání, coï odpovídá aktuálním zámûrûm M MT. DÛleÏitá je skuteãnost, Ïe zhruba pûtina respondentû nemûla o sv ch vzdûlanostních aspirací jasnou pfiedstavu to povaïují autofii tohoto pfiíspûvku za dûleïit problém, kter bude tfieba fie it. Pokud jde o vzdûlanostní mobilitu, lze konstatovat, Ïe z v sledkû vyplynul mezigeneraãní nárûst vzdûlanostních aspirací, a z tohoto pohledu se tak vzdûlanostní struktura nejeví jako konzervující. V sledky studie tak dávají za pravdu spí e sociálnû-psychologick m modelûm. Mohlo by v ak b t problematické ãinit jednoznaãné ãi zjednodu ující závûry jednak kvûli povaze dat ãi kvûli omezením zvoleného modelu Roeové. Je také nutné rozli ovat mezi vzdûlanostními aspiracemi studentû, a jejich reáln m naplnûním, které se v ak ve sv ch dûsledcích mohou rozcházet. K zaujetí jednoznaãnûj ího stanoviska je proto nutné podrobit danou problematiku dal ím v zkumûm, aè uï jde o detailnûj í popis, ale i vysvûtlení. Kromû anal zy jednotliv ch faktorû, které se podílí na volbû vzdûlanostních aspirací u studentû ãi v zkumu chápání vzdûlání u studentû, je moïné zkoumat kupfi. realizaci vzdûlanostních aspirací skrze longitudinální v zkum, ale také dlouhodobû monitorovat danou problematiku v podobû anal zy trendû. âlánek byl zpracován s podporou grantu OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0328 Tvorba modulárního systému udûlování zápoãtû v bakaláfiském studiu za úãelem motivace studenta formou profesní profilace v souladu s v vojov mi trendy na trhu práce. Literatura [1] BASL, J. Jak dopadla pilotáï projektu. Sociologick webzin [online] Praha: SOCIOweb, 2003-10-21. [cit. 2011-08-08]. Dostupné z: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=166&lst=11 6>. ISSN 1214-1720. [2] BECK, U. Riziková spoleãnost. 1. vyd. Praha: SLON, 2004. ISBN 978-80-7419-047-6. [3] Bourdieu, P., Passeron, J. C. Reproduction in Education, Society and Culture. 2nd ed. London: Sage Publications, 1997. ISBN 978-0-803983-20-5. [4] DiMaggio, P., Mohr, J. Cultural Capital, Educational Attainment, and Marital Selection. American Journal of Sociology. 1985, Vol. 90, No. 6, s. 1231 1261. ISSN 0002-9602. [5] Fle ková, M., Babiaková, B., Nedelová, G. Preferencie vysoko kolsk ch tudentov v profesionálnom Ïivote a ich predstavy o vlastnom podnikaní. E+M Ekonomie a Management. 2001, roã. 14., ã. 1, s. 97 111. ISSN 1212-3609. [6] GARG, R., KAUPPI, C., LEWKO, J., URAJNIK, D. A Structural Model of Educational Aspirations. Journal of Career Development. 2002, Vol. 29, No. 2, s. 87 108. ISSN 0894-8453. [7] Geckova, A. M., Tavel, P., Dijk, J. Pmn. van, Abel, T., Reijneveld, S. A. Factors associated with educational aspirations amog adolescents: cues to counteract socioenomic differences?. BCM Public Health. 2010, Vol. 10, s. 1 9. ISSN 1471-2458. [8] KatrÀák, T., Kreidl, M., Fonádová, L. Has the Post-communist Transformation Led to an Increase in Educational Homogamy in The Czech Republic after 1989? Czech Sociological Review. 2004, Vol. 3, s. 297 318. ISSN 0038-0288. [9] KatrÀák, T., mídová, I., Janou ková, K. Faktory podmiàující vzdûlanostní aspirace a vzdûlanostní segregaci dívek a chlapcû v ãeském vzdûlávacím systému. Sociologick ãasopis. 2008, Vol. 44, No. 1, s. 23 53. ISSN 0038-0288. [10] Khattab. Explaining educational aspirations of minority students: the role of social capital and students perceptions. Social Psychology of Education. 2003, No. 6, s. 283 302. ISSN 1381-2890. [11] Marini, Greenberger. Sex Differences in Educational Aspirations and Expectations. American Educational Research Journal. 1978, Vol. 15, No. 1, s. 67 79. ISSN 0002-8312. 12

[12] MatûjÛ, P., Straková J. (eds.). Nerovné ance na vzdûlání: Vzdûlanostní nerovnosti v âeské republice. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1400-4. [13] MATùJÒ, P., SOUKUP, P., BASL, J. Vzdûlanostní aspirace ve srovnávací perspektivû. Role individuálních, kontextov ch a strukturních faktorû pfii formování vzdûlanostních aspirací v zemích OECD. Sociologick ãasopis. 2007, Vol. 44, No. 1, s. 1 61. ISSN 0038-0288. [14] Nová strategie zamûstnanosti Evropa 2020 Zamûstnanost a nezamûstnanost v âeské republice v porovnání s ostatními zemûmi EU. [online]. Praha: âesk statistick úfiad, 2011-07-29 [cit. 2011-08-08]. 5 s. (DOC). Anal zy, komentáfie. Dostupné z: <http://www.czso.cz /csu/csu.nsf/analyza/czam08011111.doc>. [15] PORTER, J. N. Socialization and Mobility in Educational and Early Occupational Attainment. Sociology of Education. 1976, Vol. 49, No. 1, s. 23 33. ISSN 0038-0407. [16] ROE, A. The Psychology of Occupations. 1st ed. New York. John Wiley & Sons Inc., 1956. 340 s. [17] Roe, A., KLOS, D. Occupational Classification. The Counseling Psychologist. 1969, Vol. 1, Iss. 3, s. 84 88. ISSN 1552-3861. [18] Sewell, W. H., Vimal, P. S. Social Class, Parental Encouragement, and Educational Aspirations. American Journal of Sociology. 1968, Vol. 73, No. 5, s. 559 572. ISSN 0002-9602. [19] Simonová, N., KatrÀák, T. Empirické pfiístupy v sociálnû stratifikaãním v zkumu vzdûlanostních nerovností. Sociologick ãasopis. 2008, roã. 44, ã. 4, s. 725 743. ISSN 0038-0288. [20] VARCOVÁ, J., CHOCHOΩAKOVÁ, A., DOBE, K. New paradigm for the system of professional focus of young people in accordance with the labour market trends. Journal of Competitiveness. 2011, Vol. 3., No. 3, s. 3 12. ISSN 1804-171X. [21] URBAN, O. âeské a slovenské dûjiny do roku 1918. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Ale Skfiivan ml., 2000. ISBN 80-902261-5-9. [22] VOJTùCH, J., CHAMOUTOVÁ, D. (zprac.). Zpráva o nezamûstnanosti ãerstv ch absolventû kol duben 2011 [online]. Praha: Národní úfiad pro vzdûlávání, 2011 [cit. 2011-08-08]. 11 s. (PDF). Dostupné z: <http://www.nuov.cz/ uploads/vzdelavani_a_tp/nz_duben_2011_strucna_zprava_ upraveno.pdf>. [23] Zamûstnanost a nezamûstnanost podle v sledkû V PS. [online]. Praha: âesk statistick úfiad, 2011-08-05 [cit. 2011-08-08]. Rychlé informace. 2 s. (DOC). Dostupné z: <http://www.czso. cz/csu/csu.nsf/informace/czam080511.doc>. doc. Ing. Jena varcová, Ph.D. Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû Fakulta managementu a ekonomiky Ústav ekonomie svarcova@fame.utb.cz Vít Gabrhel Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû Fakulta managementu a ekonomiky Externí pracovník V a V vit.gabrhel@mail.muni.cz Doruãeno redakci: 2. 1. 2012 Recenzováno: 7. 2. 2012, 10. 2. 2012 Schváleno k publikování: 5. 4. 2012 13

Abstract EDUCATIONAL ASPIRATIONS AND EDUCATINAL MOBILITY OF HIGH SCHOOLS STUDENTS IN THE CZECH REPUBLIC Jena varcová, Vít Gabrhel The issue of educational aspirations and educational mobility of young people in the Czech Republic is a hot topic, because due to demographic changes numerically weak classes come to high schools. Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Management and Economics, solves research focused on comparing the professional ambitions of students at secondary schools with the current structure of the labor market, and educational aspirations of students in secondary schools compared to the actual educational attainment of their parents. This study examines a representative sample of 854 respondents from all types of secondary schools from 75 cities of the Czech Republic. The results show that the average educational aspirations of respondents are bachelor s degree. The average variance in educational aspirations of selected occupations equaled the value of 1.2646, which may be indicative of fairly significant ambivalence in terms of educational aspirations. There were only 42 students with zero variance, and only 82 student with relatively little variance (less than 0.4). Also vocational focus of students is small on average, students chose 4.7 professions ( definitely yes ), 15 professions ( rather yes and definitely yes ). When designing the online questionnaire and doing the analysis of the data the classification of occupations from A. Roe was used. While Roe argues that most people choose a profession from one of eight groups of occupation, respondents chose on average from 5.3 work groups ( rather yes and definitely yes ). With regard to educational mobility, it can be stated that the results showed the increase in intergenerational educational aspirations, and from this perspective, the educational structure appears not to be conserved. Significant lack of clarity of direction in aspirations of students in the labor market requires submitting the issue further explorations with the need for detailed description and explanation. Key Words: Educational aspirations, Occupational choice, Educational mobility, High school students. JEL Classificaion: I 25, J 23, J24. 14

Marketing a obchod Tab. 4: The Result of Kruskal-Wallis and Median Tests to Monitor the Level of Fees Depending on Various Factors question Kruskal-Wallis test Median Test CHI p-value CHI p-value 15-family 9.830607606 0.0434 11.00494301 0.0265 15-example 6.883056454 0.1422 10.19532294 0.0373 15-staff 15.6785413 0.0035 19.84890014 0.0005 15-media 13.54819165 0.0089 6.469089732 0.1667 16-culture 9.376714799 0.0523 13.07074678 0.0109 16-langue 15.36958979 0.004 21.65624135 0.0002 16-prestige 5.483692695 0.2412 7.01786513 0.1349 16-practice 17.96345757 0.0013 13.33873788 0.0097 16-degree 9.93869166 0.0415 11.29288298 0.0234 16-job 3.199492824 0.5250 5.712854282 0.2216 16-live 2.409758715 0.6609 3.191380815 0.5263 17-family 2.229029992 0.6937 1.301200215 0.8611 17-friends 10.97936615 0.0268 12.41120044 0.0145 17-country 4.874616897 0.3004 2.782469038 0.5948 17-costs 4.600302626 0.3308 1.96693061 0.7418 17-language 11.711417 0.0196 11.01600837 0.0263 Source: own Conclusions This article demonstrated what significance for the student, separation from the family assumes. This necessitates the creation of a marketing strategy involving a foster family. Furthermore, a group of students with low incomes who are interested in practical work experience abroad indicated a possible marketing perspective. If the program is designed and offered as a paid internship there will not need to be an extensive and expensive marketing strategy necessary for the attraction of such potential students. It appears to be very advantageous to focus on master degree students, who, although only planning a medium-term stay abroad, nevertheless are willing to pay the highest average annual amount of any annual fees. Doctoral students are willing to pay a high amount for long-term tuition, thus the total value that these students will pay will be the highest.the problem is the need for accreditation of such doctoral studies. A university of regional significance could also be very successful in attracting foreign students without financial problems, displaying weaker academic performance, who are likely to accept less prestigious universities and appreciate all the other activities geared to their personal development (using their personal funds). Acknowledgment: This research was financed by an internal grant agency within the J.E. Purkyne University in Usti nad Labem, the Czech Republic. References [1] KLÍMEK, P. Shlukovací metody v data miningu. E+M Ekonomie a Management. 2008. Vol. 11, Iss. 2, pp. 120 127. ISSN 1212-3609. [2] EZANKOVÁ, H., HÚSEK, D., SNÁ EL, V. Cluster analysis of data. Praha: Professional Publishing, 2009. 220 p. ISBN 978-80-86946-81-8. [3] EZANKOVÁ, H. Anal za dat z dotazníkov ch etfiení. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 217 p. ISBN 978-80-7431-019-5. 152

Marketing a obchod [4] TIMOFEEV R. Classification and Regression Trees (CART) Theory and Applications. Berlin, 2004. A Master Thesis. Humboldt University, CASE-Center of Applied Statistics and Economics. [5] TI LEROVÁ, K., ÎAMBOCHOVÁ, M. Study Abroad: are Expectations of Chinese Students Different? In CHEN, D. (ed.). 2nd International Conference on Education and Management Technology, IPCSIT. August 19 21 2011. Vol.13. Shanghai (China), Singapore: IACSIT Press, 2011. pp. 82 86. ISSN 2010-4626. [6] TI LEROVÁ, K., ÎAMBOCHOVÁ, M. Marketing Segmentation of Students Willing to Study Abroad Based on Cluster Analysis. Engineering and Technology. World Academy of Science. 2011, vol. 77, pp. 468 472. ISSN 2070-3740. [7] WILKINSON, L. Tree Structured Data Analysis: AID, CHAID and CART [online]. Sun Valley: ID, Sawtooth/SYSTAT Joint Software Conference, 1992. [cit. 2011-09-07]. 10 p. (PDF). Available from: <http://bus.utk.edu/stat/datamining/tree% 20Structured%20Data%20Analysis%20(SPSS).pdf>. [8] ZHANG, T., RAMAKRISHNAN, R., LIVNY, M. BIRCH: An Efficient Data Clustering Method for Very Large Databases. ACM SIGMOD Record. 1996, Vol. 25, Iss. 2, pp. 103 114. Available also form: <http://www.cs.sfu.ca/coursecentral/459/han/pap ers/zhang96.pdf>. ISSN 0163-5808. [9] ZHANG, T., RAMAKRISHNAN, R., LIVNY, M. BIRCH: A New Data Clustering Algorithms and Its Applications. Journal of Data Mining and Knowledge Discovery. 1997, Vol. 1, Iss. 2, pp. 141 182. ISSN 1384-5810. [10] ÎAMBOCHOVÁ, M. Jak na rozhodovací stormy. Informaãní Bulletin. 2008, Vol. 19, Iss. 3, pp. 1 12, ISSN 1210-8022. [11] ÎAMBOCHOVÁ, M., TI LEROVÁ, K. Potential of Indirect Financing of Higher Education Institutions in Terms of Global Economic Development. In KOCOREK, A. (ed.). Proceedings of the 10th International Conference Liberec Economic Forum 2011. Liberec: Technical university of Liberec, 2011, pp. 604 613. ISBN 978-80-7372-755-0. RNDr. Marta Îambochová, Ph.D. University of JE Purkyne Faculty of Social and Economic Studies Department of Mathematics and Informatics marta.zambochova@ujep.cz Doruãeno redakci: 7. 11. 2011 Recenzováno: 28. 12. 2011, 20. 1. 2012 Schváleno k publikování: 5. 4. 2012 153

Marketing a obchod Abstract TYPOLOGY OF FOREIGN STUDENTS INTERESTED IN STUDYING AT CZECH UNIVERSITIES Marta Îambochová This paper undertakes and investigates some marketing segmentations of those students wishing to study abroad and the economic potential of such resulting segmentation within the individual groups. Three algorithms were employed as classification trees CART, CHAID and QUEST for its evaluation from the group of supervised learning methods. From the group of unsupervised learning methods the two step cluster analysis was chosen. This paper analyzes the results obtained using these methods. It aims to create classes of respondents harbouring similar opinions with respect to tuition fees to be paid by foreign students. We have used various tests for the hypotheses such the as Chi-square Test of Independence and the Kruskal-Wallis Test. The research sample consisted of more than one thousand students from six countries. A perfect type of person as candidate was profiled in terms of willingness and the financial means to pursue their studies in the Republic invested and this survey formed the basis of the profiling. Our research shows that an acceptable level of fees depends on several factors such as: the amount of travel involved, family and teachers at the school, then on the assumption that the study stay abroad would improve knowledge of foreign languages, practical work experience offered in the foreign country and the subsequent acquisition of a diploma with Europe-wide validity. There exists an acceptable level of tuition and this in turn reveals that the most acceptable level of tuition fees may be dependent upon the viewpoint of potential practical work experience abroad and then from the viewpoint of improvement in a foreign language. The amount of annual tuition fees that students are willing to pay depends too on the number of university-educated parents the students possess. Key Words: Classification, Cluster Analysis, Decision Trees, Marketing Segmentation, Economic Potential. JEL Classification: C12, C38, H52, I25, M30. 154