Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník základní Dějepis Jaltská konference Tým tematických 3 - Dějepis
Jaltská konference V této kapitole se dozvíte: Cíle jednání konference na Jaltě Témata jednání O plánovaných změnách v poválečném uspořádání Evropy Budete schopni: Zhodnotit výsledky jaltské konference Charakterizovat plánované změny v Německu Klíčová slova této kapitoly: Reparace, konference, změna hranic, kapitulace Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina 2
Obsah 1.1 JALTSKÁ KONFERENCE... 4 1.2 ZÁVĚRY JEDNÁNÍ... 4 1.3 ÚKOLY:... 5 3
1.1 Jaltská konference Jaltská konference byla druhá ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Roosevelta, Churchilla a Stalina) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945. Setkání mělo krycí název Argonaut a hlavními otázkami projednávanými byl vztah Spojenců k Německu a Francii, opět se projednávala polská otázka a také vznik Organizace spojených národů. Konference probíhala v období, kdy Rudá armáda postoupila v rámci Viselsko-oderské operace až ke Kostřínu na Odře, který leží zhruba 70 km od předměstí Berlína. V době konference probíhala i Východopruská operace, při které Sověti dobývali Východní Prusko. Západní spojenci stáli počátkem února 1945 prakticky na západních hranicích Německa a od německého hlavního města je dělilo přes 500 km. Churchill, Roosevelt a Stalin v Jaltě 1.2 Závěry jednání Byla podepsána tzv. Deklarace o svobodné Evropě, ve které se USA, SSSR a Velká Británie zavázaly nechat na osvobozených evropských územích proběhnout demokratické volby. Zároveň se mocnosti zavázaly pomáhat národům osvobozeným od nacistů řešit demokraticky jejich politické a hospodářské problémy. Jako místo konference, kde měla být založena celosvětová organizace spojených národů, bylo navrženo San Francisco a konference se měla konat v dubnu 1945. Již v Jaltě se diskutovalo o struktuře navrhované organizace a dohodlo se na existenci Rady bezpečnosti. USA a Velká Británie se oproti původnímu Stalinovu požadavku na samostatný hlas každé svazové republiky shodly na podpoře samostatného hlasu Ukrajiny a Běloruska. Byla dohodnuta demilitarizace a odzbrojení Německa. Země měla být, na rozdíl od původního spojeneckého plánu, který počítal s rozdělením země na několik samostatných států, rozdělena do čtyř zón, které by byly spravovány Spojenými státy, SSSR a Velkou Británií. Poslední zóna byla na britský nátlak vymezena Francii, která tím získala i místo v Kontrolní komisi. 4
Východní část Německa měla připadnout Polsku a Sovětskému svazu. Obyvatelstvo německé národnosti (cca 15 milionů) mělo být z těchto území odsunuto na západ. Dále se státníci shodli na reparacích, které mělo Německo platit jako náhradu za ztráty způsobené válkou. Část reparací měla být uhrazena formou zboží (také strojů, lodí, akcií v německých společnostech). USA a SSSR se shodli na celkové sumě 22 miliard dolarů, z čehož mělo 50% připadnout Sovětům. Britové byli přesvědčeni, že konečnou sumu bude možno stanovit až po ukončení válečných operací, proto měl být sovětsko-americký návrh předložen Reparační komisi. Naopak nedošlo ke shodě o válečných zločinech a řešení tohoto problému bylo odloženo. V Polsku měla vzniknout demokratická prozatímní vláda, ve které by měl zastoupení i nekomunistický odboj a zástupci londýnské exilové vlády. Toto rozhodnutí bylo porážkou Britů a Američanů, protože prakticky znamenalo jen doplnění loutkové lublinské vlády, řízené z Kremlu. Původní požadavek o odvolání této lublinské vlády se u Stalina nepodařilo prosadit. V Jugoslávii byla podpořena dohoda mezi Titem a Šubašićem, která prakticky sloučila komunistickou a exilovou vládu. Sověti souhlasili vyhlásit válku Japonsku nejpozději do tří měsíců. Měli za to získat Sachalin a ostrovy jemu přilehlé, Kurilské ostrovy, dále nájem přístavu Port Arthur, výsadní práva v přístavu Dairen a mimořádná práva v užívání Východočínské a Jihomandžuské železnice. Ze závěrečného komuniké Jaltské konference: Nacistické Německo je odsouzeno k zániku. Pokud bude pokračovat ve svém beznadějném odporu, zaplatí německý národ za svou porážku ještě vyšší cenu. Dohodli jsme se na společné politice a plánech realizace našich požadavků bezpodmínečné kapitulace, které společně předložíme nacistickému Německu po definitivním zlomení jeho ozbrojeného odporu Podle dohodnutého plánu obsadí ozbrojené síly tří mocností jednotlivé okupační zóny v Německu. Není naším úmyslem zničit německý národ. Jen tehdy však, bude-li vykořeněn militarismus a nacismus, bude mít německý národ naději na důstojnou existenci 1.3 Úkoly: 1. Představitelé kterých států se konference zúčastnili? 2. Co bylo hlavním cílem jednání? 3. Jak na konferenci byla vyřešena otázka Německa? 4. Jak mělo Německo hradit válečné škody? 5. Jaká byla představa o změně hranic? 6. Jaké byly plánované změny po ukončení války v Německu? 5
Literatura: Mandelová, H.: Dějiny 20. století, Dialog, Liberec 2005 Černej, P. a kol.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN, Praha 2006 Jančík, D.: Dějiny moderní doby, Fortuna, Praha, 1997 Charvát, J.: Dějiny novověku IV., SPN Praha 1974 6