Profil Královéhradeckého kraje

Profil Královéhradeckého kraje Analytická část Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2014-2020 srpen 2012 verze po zapracování připomínek KÚ KHK

Zpracovatelský tým: Centrum EP, oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec Králové tel.: +420 495 817 802 fax: +420 495 817 848 e-mail: info@cep-rra.cz www.cep-rra.cz 2

Obsah 1. Přírodní podmínky a struktura území... 5 1.1 Geografická charakteristika kraje... 5 1.2 Územní a sídelní struktura kraje... 7 2. Obyvatelstvo a bydlení... 10 2.1 Stav a pohyb obyvatelstva... 10 2.2 Věková struktura obyvatelstva... 13 2.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva... 17 2.4 Národnostní a náboženská struktura obyvatelstva... 20 2.5 Struktura domovního a bytového fondu... 23 2.6 Bytová výstavba... 30 3. Trh práce... 35 3.1 Pracovní síla... 35 3.2 Zaměstnanost... 37 3.3 Nezaměstnanost... 38 3.4 Mzdy... 40 4. Ekonomika kraje... 43 4.1 Výkonnost ekonomiky... 43 4.2 Struktura ekonomické základny... 45 4.3 Organizační struktura ekonomických subjektů... 47 4.4 Exportní výkonnost... 50 4.5 Investice a investiční prostředí... 52 5. Věda, výzkum, vývoj a inovace... 57 5.1 Strategické řízení regionálního inovačního systému... 57 5.2 Organizační struktura... 58 5.3 Výdaje na výzkum a výzkum... 61 5.4 Výsledky výzkumu, vývoje a jejich komerční využití... 64 5.5 Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích... 66 6. Školství a vzdělávání... 68 6.1 Předškolní vzdělávání... 68 6.2 Základní vzdělávání... 69 6.3 Střední vzdělávání... 69 6.4 Vyšší odborné vzdělávání... 71 6.5 Vysoké školství... 72 6.6 Speciální vzdělávání a systém institucionální péče... 73 6.7 Další formy vzdělávání... 74 7. Sociální služby a zdravotnictví... 76 7.1 Sociální služby... 76 7.2 Sociálně patologické jevy... 80 7.3 Zdraví a zdravotnictví... 82 8. Kultura, sport a volný čas... 94 8.1 Kultura... 94 8.2 Volnočasové aktivity a sport... 96 8.3 Památková péče... 97 9. Cestovní ruch... 102 9.1 Regionalizace cestovního ruchu v kraji... 102 9.2 Turistický potenciál území... 104 9.3 Formy cestovního ruchu... 106 9.4 Ubytovací kapacity... 107 9.5 Návštěvnost dalších objektů cestovního ruchu... 111 3

10. Doprava... 112 10.1 Silniční doprava... 112 10.2 Železniční doprava... 117 10.3 Cyklistická doprava... 119 10.4 Ostatní druhy dopravy... 120 10.5 Hromadná osobní doprava... 121 10.6 Nákladní doprava... 122 11. Technická infrastruktura... 124 11.1 Zásobování elektrickou energií... 124 11.2 Zásobování teplem... 124 11.3 Zásobování plynem... 126 11.4 Zásobování pitnou vodu... 126 11.5 Odvádění a čištění odpadních vod... 128 11.6 Informační a komunikační technologie... 130 12. Zemědělství a lesnictví... 135 12.1 Předpoklady rozvoje zemědělství a lesnictví... 135 12.2 Rostlinná zemědělská produkce... 139 12.3 Živočišná zemědělská produkce... 140 12.4 Lesnictví... 142 13. Životní prostředí a ochrana přírody... 144 13.1 Ovzduší... 144 13.2 Voda... 149 13.3 Odpadové hospodářství a staré ekologické zátěže... 151 13.4 Environmentální rizika a hluk... 154 13.5 Výdaje na ochranu životního prostředí... 155 13.6 Ochrana přírody a krajiny... 158 14. Územní správa a spolupráce... 167 14.1 Řízení a správa kraje... 167 14.2 Hospodaření kraje... 168 14.3 Státní a veřejná správa na území kraje... 168 14.4 Dobrovolné svazky obcí... 169 14.5 Místní akční skupiny... 173 14.6 Územní plánování a vymezení venkova v kraji... 176 14.7 Spolupráce kraje s ostatními regiony... 178 15. Hospodaření Královéhradeckého kraje... 181 15.1 Rozpočtový proces... 181 15.2 Rozpočtové příjmy Královéhradeckého kraje... 181 15.3 Rozpočtové výdaje Královéhradeckého kraje... 182 15.4 Salda a financování rozpočtu Královéhradeckého kraje... 184 15.5 Příjmy a výdaje kraje, obcí a dobrovolných svazků obcí Královéhradeckého kraje... 188 16. Hodnocení realizace PRK 2008-10... 189 16.1 Dotační a grantové programy Královéhradeckého kraje... 189 16.2 Projekty na území kraje financované z prostředků EU... 190 16.3 Projekty Královéhradeckého kraje nefinancované z prostředků EU... 192 16.4 Hodnocení realizace PRK 2008-10... 192 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 202 Seznam tabulek... 202 Seznam grafů... 204 Seznam obrázků... 208 Přílohy... 209 4

1. Přírodní podmínky a struktura území 1.1 Geografická charakteristika kraje Královéhradecký kraj se rozkládá v severovýchodní části České republiky. Státní hranice s Polskem tvoří 40% celkové hranice kraje. Celková rozloha kraje činí 4 758 km 2 a na jeho území žije celkem 554 803 obyvatel. Obr. 1 Morfologie povrchu Královéhradeckého kraje Zdroj: GIS, CEP Pro Královéhradecký kraj je typická vysoká vertikální členitost reliéfu a různorodost krajinných typů. Od úrodného a rovinatého Polabí, přes vrchoviny podhůří Krkonoš a Orlických hor až po hornatiny s vysokohorským charakterem v nejvyšších partiích Krkonoš. Vertikální rozdíl 1 400 m nadmořské výšky nejnižšího bodu hladiny řeky Cidliny v jižní části kraje (202 m n. m.) a nejvyššího vrcholu Sněžky (1 602 m n. m.) je největším vertikálním rozdílem v rámci krajů ČR. Nejvyšší pohoří Krkonoše a Orlické hory od sebe odděluje Broumovský výběžek s charakteristickými skalními útvary Adršpašských a Teplických skal a Broumovských stěn. Geologicky a geomorfologicky pestré je rovněž území Českého ráje v západní části kraje s četnými skalními městy a pískovcovými a vulkanickými útvary. Polabské nížinné oblasti a Broumovská kotlina jsou geologicky tvořeny především mezozoickými (druhohorními) horninami jako jsou pískovce a jílovce s kvartétním (čtvrtohorním) pokryvem tvořeným převážně písky, sprašemi, štěrky a hlínami. V podhorské oblasti Krkonoš a v Broumovském výběžku převládají permokarbonské (prvohorní) horniny slepence, pískovce, jílovce. Masív Krkonoš je pak převážně tvořen granity (žuly) v nejvyšších partiích, dále proterozoickými (starohorními) 5

horninami (břidlice, fylity, svory) a paleozoickými (prvohorními) metamorfovanými horninami s místním výskytem ortorul a granulitů. Oblast Orlických hor je tvořena především proterozoickými horninami (fylity, svory, břidlice). Pro oblast Českého ráje a podkrkonoší jsou typické vulkanické tvary tvořené především metamorfovanými vulkanity (amfiboly, diabasy, melafyry, porfyry). Tyto vulkanické horniny se nacházejí rovněž v podhůří Orlických hor a částečně v Broumovském výběžku. Dle geomorfologického členění ČR se celé území Královéhradeckého kraje řadí do hercynského systému a provincie České vysočiny. Přibližně v polovině území kraje severozápadně-jihovýchodním směrem (přibližně linie Turnov Dvůr Králové nad Labem Nové Město nad Metují a Rychnov nad Kněžnou) prochází územím hranice mezi rovinatou Českou tabulí a hornatou Krkonošsko-jesenickou soustavou. Obě tyto oblasti jsou dále členěny na geomorfologické celky, podcelky a okrsky. Z geologického hlediska tvoří křídové a kvartérní sedimenty České křídové pánve většinu území kraje. Druhohorní usazeniny jsou pozůstatkem někdejšího moře, jež sahalo od Krušných hor až na západní Moravu. Kvartér tvoří převážně písky, štěrkopísky, hlíny a spraše. Oblast Orlických hor je tvořena převážně proterozoickými horninami (břidlice, fylity, svory až pararuly), v nižších polohách vystupují vulkanické horniny zčásti metamorfované (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry). V krkonošském masívu převládají permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce). Severní výběžek masívu je tvořen zvrásněnými a metamorfovanými paleozoickými horninami (fylity, svory), ortorulami, granulity a dále k severu až proterozoickými horninami a žulami, místy s metamorfovanými vulkanity. Obr. 2 Geologická stavba Královéhradeckého kraje Zdroj: Národního geoportál INSPIRE Podle půdních typů je většina území kraje pokryta kambizeměmi (převážně střední pahorkatinná oblast, podhůří a Broumovský výběžek). V nížinných oblastech se vyskytují převážně úrodné hnědozemě, černice a místy až černozemě. Podél větších vodních toků se vyskytují fluviální zeminy. Horské oblasti jsou pak tvořeny neúrodnými podzoly a podzolovanými půdami. 6

Nejvýznamnějšími nerostnými surovinami v Královéhradeckém kraji jsou ložiska písků a štěrkopísků, které jsou na mnoha lokalitách systematicky těženy jako stavební hmota. V řadě lomů se dobývá stavební či dlažební kámen. Dále se v kraji těží pískovce jako dekorativní kámen a vápenec. V dřívějších dobách se hlubinně těžilo černé uhlí na Trutnovsku a lokálně se na území Královéhradeckého kraje nacházejí historická ložiska rud. V Krkonoších pramení na Labské louce nejvýznamnější vodní tok regionu řeka Labe, která tvoří osu hydrografické sítě kraje. Směrem od severu k jihu protéká celým územím a postupně přibírá další významné řeky (Úpu, Metuji, Orlici, Cidlinu a další). Téměř celé území Královéhradeckého kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku náleží k povodí Odry. Významné zdroje povrchových vod jsou vázány na pramenní oblasti v horských a podhorských partiích v severní až východní části kraje. Významnější využitelné zdroje podzemní vody jsou zejména v souvrstvích svrchní křídy a sedimentech kvartérních říčních náplavů. Podle klimatického členění ČR (Quitt, 1971) se v na území Královéhradeckého kraje vyskytují čtyři z pěti základních klimatických oblastí ČR. Nížinná oblast Hradecka, a Bydžovska spadá do teplé klimatické oblasti, podhorské oblasti do mírně teplé klimatické oblasti a horské oblasti a Broumovsko k chladné a vrcholové partie až k velmi chladné klimatické oblasti. Horské oblasti patří rovněž k srážkově nejbohatším oblastem v kraji, zatímco oblast Českého ráje patří k oblastem srážkově chudým. Tab. 1 Vybrané ukazatele kategorizace klimatických oblastí ČR Označení Klimatická oblast Charakter Průměrné roční teploty[ o C] Roční úhrn srážek [mm] VT Velmi teplá velmi teplá, suchá 9-10 500-600 T Teplá teplá, suchá až mírně vlhká 7-9 500-600 MT Mírně teplá mírně teplá, suchá až vlhká 6-8,5 450-800 CH Chladná mírně chladná, vlhká 5-6 700-800 VCH Velmi chladná chladná, vlhká pod 5 nad 800 Zdroj: Charakteristika klimatických oblastí ČR Pestrost fyzickogeografických poměrů Královéhradeckého kraje je dobrým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Turistická atraktivita regionu je nejvyšší především v horských oblastech, lokálně jsou turisticky atraktivní místa především s kulturně-historickým potenciálem. 1.2 Územní a sídelní struktura kraje Královéhradecký kraj se rozkládá v severovýchodní příhraniční části České republiky. Spolu s Libereckým a Pardubickým krajem je součástí NUTS II Severovýchod, který patří mezi tři největší v ČR rozlohou i počtem obyvatel a jako jediný je tvořen třemi kraji. Administrativně se Královéhradecký kraj člení na 5 okresů, 15 obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 obcí s pověřeným obecním úřadem a 448 samostatných obcí, z nichž 48 má statut města a 10 statut městyse. Krajským městem je Statutární město Hradec Králové, které je přirozeným spádovým centrem kraje s vysokou koncentrací služeb, kulturních a společenských aktivit, správních institucí a ekonomických aktivit. Jeho vzdálenost od Prahy je cca 110 km. 7

Obr. 3 Administrativní členění Královéhradeckého kraje Zdroj: GIS, CEP Královéhradecký kraj zabírá 6% rozlohy ČR (4 758 km 2 ) a mezi kraji se tak řadí na 9. místo v pořadí velikosti krajů. Na území Královéhradeckého kraje žije 5,3% z celkového počtu obyvatel ČR. Svojí geografickou polohou je Královéhradecký kraj velmi regionálně diferencován z pohledu komplexního rozvojového potenciálu. Regionální rozdíly jsou na území kraje do značné míry ovlivněny charakterem přírodních podmínek. Nejvýhodnější polohu má z hlediska komplexního rozvojového potenciálu oblast od Královéhradecka až po Náchodsko. Spíše periferní polohu má zejména Žacléřsko, Broumovsko a východní oblast Rychnovska. Atraktivita polohy jednotlivých částí kraje souvisí s výstavbou dálnice D11 a rychlostních komunikací R11 a R35. Sídelní strukturu v kraji ovlivňuje větší množství faktorů, jako zejm. exponovanost území, hustota osídlení a přírodní podmínky. Jednotlivé okresy v Královéhradeckém kraji reprezentují poměrně odlišnou strukturu osídlení. V okrese Trutnov výrazně převládají velká sídla (rozlohou i počtem obyvatel), oproti tomu v okrese Jičín, jehož území má oproti trutnovskému okresu spíše nížinný charakter, nacházíme velmi vysokou velikostní diferenciaci sídelní soustavy. Protože jsou obce elementární jednotkou správy, plynou z jejich velké rozdrobenosti mnohé problémy. V ostatních okresech Královéhradeckého kraje je stupeň rozdrobenosti výrazně nižší. Ve srovnání celého kraje s ČR je pozoruhodné vyšší zastoupení obcí ve velikostí kategorii 200 500 obyvatel, a to zejména zásluhou okresů Hradec Králové a Náchod, na jejichž území leží více než 40% obcí v této velikostní skupině. V okrese Trutnov jsou naopak nadprůměrně zastoupeny kategorii od 500 do 2000 obyvatel a od 10 000 do 50 000 obyvatel. V Královéhradeckém kraji je v současnosti 448 obcí. Malé obce do 499 obyvatel tvoří 65% z celkového počtu, obce s počtem obyvatel od 500 do 1999 obyvatel tvoří dalších téměř 26%. Obcí od 2 000 do 8

9999 obyvatel je celkem 34, obcí s počtem obyvatel od 10 000 do 49 999 je pouze 8, a jen jedna obec má více než 50 000 obyvatel. Tab. 2 Sídlení struktura Královéhradeckého kraje (2008-10) 2008 2009 2010 Rozloha v km 2 4 759 4 759 4 759 Počet obyvatel 554 520 554 402 554 803 Hustota obyvatelstva na 1 km 2 117 117 117 Počet obcí celkem 448 448 448 z toho podle počtu obyvatel do 199 obyvatel 117 115 110 200-499 obyvatel 166 168 171 500-999 obyvatel 86 86 87 1 000-4 999 obyvatel 57 57 58 5 000-19 999 obyvatel 19 19 19 20 000-49 999 obyvatel 2 2 2 50 000 a více obyvatel 1 1 1 Zdroj: ČSÚ Stupeň integrace sídel do obcí je v celém kraji srovnatelný s průměrem ČR. Vyšší počet sídel na jednu obec mají některé příhraniční oblasti, kde se v důsledku odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce stala řada obcí neživotaschopných a byla tak připojena k větším střediskům osídlení. Populační váha malých obcí je ve srovnání s územím celé ČR mírně nadprůměrná. Nejméně urbanizovanými okresy jsou Jičín a Rychnov nad Kněžnou, nejvíce pak okres Hradec Králové (díky velikosti krajského města). Na území kraje se nachází jedno město s necelými 100 000 obyvateli (Hradec Králové), další 2 města nad 20 000 obyvatel (Trutnov a Náchod) a 6 měst, které mají mezi 10 000 a 20 000 obyvateli (Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Rychnov nad Kněžnou, Jaroměř, Vrchlabí a Nové Město nad Metují). 9

2. Obyvatelstvo a bydlení 2.1 Stav a pohyb obyvatelstva K 31. 12. 2011 žilo v Královéhradeckém kraji dle ČSÚ celkem 553 856 obyvatel (cca 5% obyvatel ČR), z toho bylo 281 620 žen, tj. 50,84%. V roce 2011 poklesl celkový počet obyvatel kraje oproti předchozímu roku o 947. V dlouhodobém horizontu došlo však v posledních letech k opětovnému nárůstu počtu obyvatel v kraji na hodnoty cca před 20 lety. Maximální propad počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji byl v letech 2003 a 2004, kdy počet obyvatel klesl na cca 547 tis. Retrospektivně přepočteno na dnešní území Královéhradeckého kraje zde žilo v roce 1869 celkem 581 238 obyvatel. Maximální počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1910, kdy bylo sečteno celkem 681 402 osob. K prudkým poklesům počtu obyvatelstva došlo po obou světových válkách. Graf 1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1993-2011 Počet obyvatel (k 31. 12.) celkem 555 000 554 000 553 000 552 000 551 000 550 000 549 000 548 000 547 000 546 000 545 000 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ Nejlidnatějším okresem Královéhradeckého kraje je okres Hradec Králové s více než 162 tis. obyvatel, což je cca 30% z celkového počtu obyvatel kraje. Tab. 3 Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji podle okresů k 31. 12. 2011 v tom okresy Kraj celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Živě narození 5 437 1 611 757 1 107 783 1 179 Zemřelí 5 748 1 704 880 1 144 779 1 241 Přistěhovalí 4 070 2 105 985 1 006 883 1 185 Vystěhovalí 4 458 1 933 1 121 1 207 945 1 346 Počet obyvatel 553 856 162 820 79 686 112 206 79 086 120 058 Podíl na kraji v % 29,39 14,38 20,25 14,27 21,68 Zdroj: ČSÚ 10

Hustota zalidnění ukazuje velikost nároku obyvatel na jednotku území. Její trend koresponduje s vývojem počtu obyvatel. Hustota obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2011 byla 116,4 obyvatel/km 2, což je pod průměrem ČR (132 obyvatel/km 2 ). Ukazatel hustoty obyvatelstva vykazuje v Královéhradeckém kraji vysoké regionální rozdíly. Nejvyšší průměrné hustoty dosahuje okres Hradec Králové (186 obyvatel/km 2 ), nejmenší hustoty dosahuje okres Rychnov nad Kněžnou (79 obyvatel/km 2 ). Demografický vývoj obyvatelstva je ovlivňován dvěma hlavními faktory - přirozenou měnou obyvatelstva a migrací 1. Nárůst počtu obyvatel kraje v posledních letech je způsoben především vysokým migračním přírůstek, tj. vysokým počtem přistěhovalých do kraje a nízkým počtem vystěhovalých z kraje. Migrační přírůstek kontinuálně narůstal od roku 2001 a dosáhl svého maxima v roce 2007 s hodnotou 3,7 obyvatel na 1000 obyvatel kraje. Od roku 2008 migrační přírůstek opět klesá a v letech 2009 2010 se pohyboval v záporných hodnotách do -1. Pozitivních hodnot od roku 2007 nabývá rovněž přirozený přírůstek obyvatel, tzn. rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelích, který se od roku 1994 trvale pohyboval v záporných hodnotách. Maximální přirozený přírůstek by v roce 2008 a činil 1,3. Graf 2 Bilance přirozeného a migračního přírůstku obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1993-2011 5,0 přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek 4,0 3,0 2,0 přírůstek v 1,0 0,0-1,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010-2,0-3,0-4,0 Zdroj dat: ČSÚ 1 Přirozený přírůstek (PP) obyvatelstva se rovná rozdílu živě narozených a zemřelích, migrace se nejčastěji vyjadřuje tzv. migračním saldem, což je rozdíl mezi hodnotou přistěhovalých a vystěhovalých v daném území a čase. Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu vyjadřují míru přirozeného přírůstku, resp. míru migračního salda. Celkový přírůstek je roven rozdílu celkového přirozeného přírůstku a celkové migrace. 11

Pozitivně se v dlouhodobém horizontu snižuje míra potratovosti, kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost (zemřelí do 1 roku života) se od roku 1993 snížila více než 3,5x. Nejnižší ve sledovaném období byla v letech 2009 a 2008, kdy byla nižší než 2. Novorozenecká úmrtnost (zemřelí do 28 dnů života) byla ve sledovaném období nejnižší v roce 2009 kdy činila pouhých 0,6. Novorozenecká úmrtnost se od roku 1993 snížila více než 4,5x. Míra potratovosti na 1000 obyvatel se od roku 1993 snížila o cca 50% (v roce 1990 byla míra potratovosti 12 ). V posledních letech se již snižuje jen mírně a meziročně osciluje kolem 4 (+- 0,2 ). Graf 3 Vývoj míry potratovosti a kojenecké a novorozenecké úmrtnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1993-2011 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 Potraty Kojenecká úmrtnost Novorozenecká úmrtnost 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 v 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Poznámka: Kojenecká úmrtnost = zemřelí do 1 roku na 1 000 živě narozených Novorozenecká úmrtnost = zemřelí do 28 dnů na 1 000 živě narozených Zdroj dat: ČSÚ Na progresivitu vývoje počtu obyvatelstva má rovněž jistý společenský sňatečnost a rozvodovost. Intenzita vlivu počtu uzavřených manželství na počet narozených dětí se ale snižuje, neboť stále více dětí se v posledních letech rodí mimo manželství. Zároveň se zvyšuje průměrný věk snoubenců při uzavírání prvního manželství a výrazně se zvyšuje věk prvorodiček. V těchto trendech kraj i ČR kopíruje trendy z vyspělých evropských zemí. Počet uzavíraných manželství se za posledních cca 20 let snížil přibližně na polovinu. Zatímco v roce 1990 činila míra sňatečností cca 9, v roce 2011 to už bylo pouhých 4,2 a až na malé meziroční výkyvy se v míře sňatečnosti projevuje dlouhodobě klesající trend. Obdobně se vyvíjí i míra rozvodovosti, ale s rozdílem, že pokles rozvodovosti je mnohem méně výrazný než u sňatečnosti a projevuje se spíše až v posledních letech. Nejnižší rozvodovost byla v roce 1999 (2,1 ). V roce 1990 činila míra rozvodovosti 3,5 a v roce 2011 to bylo 2,6. Výrazný pokles počtu sňatků a jen mírný pokles počtu rozvodů dokládá, že celkový statistický počet rozváděných manželství je v současnosti cca 40%. 12

Graf 4 Dlouhodobý vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Královéhradeckém kraji v letech 1993 2011 přepočtených na 1 000 obyvatel sňatky rozvody 7,0 6,6 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 5,4 5,4 5,2 3,3 3,3 3,2 3,2 5,6 3,0 5,3 2,1 5,5 2,8 5,2 3,0 5,0 3,3 5,4 4,8 4,8 4,9 5,0 3,3 3,0 3,1 3,1 3,2 4,9 2,7 4,4 4,5 2,9 3,0 4,2 2,6 1,0 0,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 počet na 1 000 obyvatel 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ 2.2 Věková struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva je ovlivňována dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti, částečně rovněž migračními pohyby a střední délkou života. V Královéhradeckém kraji se dlouhodobě zhoršuje věková struktura obyvatelstva, tzn., že populace demograficky stárne. Tato situace je dána především nižší porodností a úmrtností a prodlužující se střední délkou života. Věková struktura obyvatelstva se sleduje podle tzv. věkových kategorií. Základními kategoriemi jsou: 0-14 let (předproduktivní), 15-64 let (produktivní) a 65 a více let (poproduktivní) složka obyvatelstva. Druhou základní charakteristikou věkového složení obyvatelstva je průměrný věk. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v jednotlivých desetiletích je zřejmé, že věková struktura Královéhradeckého kraje se zhoršuje. Dramaticky ubývá počtu obyvatel ve věkové kategorii 0 14 let (od roku 1961 do 2011 úbytek 10%) a roste počet obyvatel ve věku nad 65 let (od roku 1961 do 2011 nárůst o 5,5%). Střední produktivní složka obyvatel rovněž roste a počet obyvatel ve věku 15 64 let se ve stejném období zvýšil o cca 4%. Trend celkového stárnutí obyvatel Královéhradeckého kraje kopíruje trend v ČR. Věková struktura kraje a ČR se příliš neliší, pouze v kraji je o cca 1% vyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let na úkor kategorie 15 64 let. Podíl kategorie 0 14 let je za kraj i ČR de facto stejný. 13

Tab. 4 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle základních věkových skupin dle SLDB 1961-2011 Datum sčítání (SLDB) Obyvatelstvo celkem v tom ve věku 0-14 let 15-64 let 65 a více 0-14 let 15-64 let 65 a více celkem celkem celkem v % v % v % 1. 3. 1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj: ČSÚ- SLDB 540 838 130 883 348 504 61 451 24,2 64,4 11,4 540 337 110 690 354 089 75 558 20,5 65,5 14,0 561 385 130 454 346 962 83 969 23,2 61,8 15,0 552 809 114 790 364 821 73 198 20,8 66,0 13,2 550 724 89 738 381 170 79 816 16,3 69,2 14,5 555 683 80 944 381 388 93 351 14,6 68,6 16,8 Graf 5 Věková struktura obyvatelstva Královéhradeckého kraj dle SLDB 1961-2011 0-14 let 15-64 let 65 a více 100% 90% 11,4 14,0 15,0 13,2 14,5 16,8 80% 70% 60% 50% 64,4 65,5 61,8 66,0 69,2 68,6 40% 30% 20% 10% 0% 24,2 20,5 23,2 20,8 16,3 14,6 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Index stáří vyjadřuje poměr obyvatelstva ve věku 65 let a více/0-14 let. V roce 2011 se hodnota indexu rovná 115,06, zatímco v roce 1961 byla 47,10. Hodnota indexu vyšší než 100 znamená nepříznivou situaci, resp., že není zachována dostatečná reprodukční schopnost populace. Průměrný věk obyvatelstva je hodnotou vypočtenou ze stáří všech obyvatel daného území. Průměrný věk obyvatelstva Královéhradeckého kraje byl v roce 2011 v úhrnu 41,5 let, což je 1,5 roků více než v roce 2001 a o 4,4 roky více než v roce 1993. Hodnota průměrného věku kontinuálně roste. Vyšší průměrný věk mají ženy (1991=37,9, 2001=40,6) než muži (1991=34,4, 2001=37,3). Z okresů v Královéhradeckém kraji mají nejvyšší průměrný věk obyvatelé okresu Hradec Králové a Jičín. Nejpříznivější průměrný věk má okres Rychnov nad Kněžnou. 14

Graf 6 Vývoj průměrného věku obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1993-2011 Průměrný věk obyvatel (k 31.12.) 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 37,6 37,9 38,1 38,4 38,7 39,0 39,3 39,6 39,8 40,1 40,3 40,6 40,7 40,9 41,1 41,3 41,5 37,1 37,0 36,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ Následující věková pyramida znázorňuje počet obyvatel podle pohlaví v každém roce věku k 31. 12. 2010. Je zde patrný rozdíl mezi věkovou strukturou mužů a žen. Statisticky se rodí více mužů. Ve věku 0 50 let převládá počet mužů nad ženami. Po padesátém roku se situace obrací a začínají převládat ženy. Muži mají nižší střední délku života i nižší průměrný věk. Počet žen ve věku 80 let je téměř 2x vyšší než počet mužů ve stejném věku u skupiny starších 95 let je počet žen než mužů vyšší 4x. Věková pyramida v jednoletých intervalech rovněž poukazuje na vývoj populačních tendencí. Patrný je např. vliv propopulačních opatření v 70. letech minulého století. V grafu jsou patrné silné ročníky mezi 30 40 rokem věku. Lidí narozených v 80. letech již bylo méně a pak následuje propad v letech 90tých. Mírný nárůst je patrný opět od roku 2005, kdy se již projevuje zvýšená porodnost silných ročníků ze 70. let. Silné ročníky jsou patrné rovněž u lidí narozených po 2. světové válce, tzn. ročníky cca 1945 1955, ve věkové pyramidě obyvatelé mezi 55 65 lety. 15

Graf 7 Věkové složení obyvatelstva Královéhradeckého kraje k 31. 12. 2010 95 93 91 89 87 85 83 81 79 77 75 73 71 69 67 65 63 61 59 57 55 53 51 49 47 45 43 41 39 37 35 33 31 29 27 25 23 21 19 17 15 13 11 9 7 5 3 1 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500 5 000 5 500 ženy muži Zdroj dat: ČSÚ 16

2.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vzdělanostní struktura obyvatelstva se v Královéhradeckém kraji dle výsledků SLDB trvale zlepšuje, přesto stále nedosahuje průměru ČR. Za období 1980 2011 výrazně roste podíl obyvatel s vysokoškolským nejvyšším dokončeným vzděláním. Nárůst od roku 1980 do 2011 je více než 2,5x. V roce 1980 bylo v kraji 3,9% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a v roce 2011 již 10,4% (průměr ČR je 12,4%). Ve sledovaném období se rovněž výrazně zvýšil podíl obyvatel s úplným a středním vzděláním s maturitou z 16,7% v roce 1980 na 31,6% v roce 2011 a dosahuje vyšší hodnoty než průměr ČR (30,9%). Podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity a vyučených se pohybuje v rozmezí 34 39%. Výrazně se snižuje podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním. Za sledovaných 30 let poklesl z 44,8% v roce 1980 na 17,4% v roce 2011 (průměr ČR 17,4%). Tab. 5 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle nejvyššího dokončeného vzdělání dle SLDB v letech 1980 2011 Datum sčítání (SLDB) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let základní vč. neukončeného z toho nejvyšší ukončené vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné Vysokoškolské bez vzdělání 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj: ČSÚ - SLDB 430 931 193 131 146 832 72 101 16 639 752 438 019 142 158 162 174 101 075 25 616 1 743 460 986 103 690 183 030 132 542 34 506 1 937 474 739 82 735 166 928 150 016 49 461 2 478 z toho nejvyšší ukončené vzdělání v % 430 931 44,8 34,1 16,7 3,9 0,2 438 019 32,5 37,0 23,1 5,8 0,4 460 986 22,5 39,7 28,8 7,5 0,4 474 739 17,4 35,2 31,6 10,4 0,5 Graf 8 Vzdělanostní struktura obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1980-2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3,9 5,8 7,5 10,4 16,7 23,1 28,8 31,6 34,1 37,0 39,7 35,2 44,8 32,5 22,5 17,4 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) bez vzdělání vysokoškolské úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné[1] střední vč. vyučení (bez maturity) základní vč. neukončeného Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 17

Graf 9 Vývoj podílu počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním a úplným středoškolským vzděláním s maturitou v Královéhradeckém kraji a ČR dle SLDB 1980 2011 VŠ KHK VŠ ČR SŠ KHK SŠ ČR podíl VŠ vzdělaných 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 16,7 17,0 5,0 3,9 23,1 22,9 7,2 5,8 28,8 28,4 8,9 7,5 31,6 12,4 30,9 10,4 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 Podíl SŠ vzdělaných s maturitou 0,0 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) 0,0 PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ SLDB Graf 10 Podíl obyvatel starších 15 let s vysokoškolským, vyšším odborným nebo středoškolským vzděláním v krajích České republiky v roce 2011 60,0 56,9 50,0 45,0 43,4 42,6 42,2 42,1 42,0 41,3 41,2 41,1 40,7 39,5 40,0 35,9 34,5 30,0 20,0 10,0 0,0 Zdroj dat: ČSÚ Ve srovnání s ostatními kraji České republiky patří Královéhradecký kraj mezi průměrné regiony. Celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných zde činil 10,2% ze všech obyvatel nad 15 let (8. 9. místo v rámci ČR, celkem v ČR 12,4%, nejvíce hl. m. Praha 22,5%, nejméně Karlovarský kraj 7,2%). V rámci výsledku za celou Českou republiku se však tedy jedná o podprůměrnou hodnotu. U osob s maturitou případně vyšším odborným vzděláním se již jedná o mírně nadprůměrný region, zde je však mít na zřeteli, že tato srovnatelná hodnota u ostatních krajů může být nejen ve prospěch obyvatel s nižším vzděláním, ale i ve prospěch podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním, kde je tedy celková úroveň vzdělanosti výrazně vyšší. Tohoto stupně vzdělání v rámci Královéhradeckého 18

kraje dosahovalo 31,6 obyvatel (3. místo v rámci ČR, nejvíce opět hl. m. Praha 34,4%, nejméně opět Karlovarský kraj 27,3%). Sečte-li se podíl vysokoškolsky vzdělaných s podílem obyvatel, kteří dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou nebo vyššího odborného vzdělání, ocitá se Královéhradecký kraj na 7. místě mezi kraji se 42%. Při porovnávání údajů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) jsou oblasti s nejvyšším a nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel diferencovány. Podíl VŠ vzdělaných mezi obyvateli nad 15 let byl v roce 2011 v ORP Hradec Králové 15,3%, Nové Město nad Metují 10,7% a Dobruška 10,2%. Nejmenší podíl VŠ vzdělaných je v ORP Broumov 5,5%, Nový Bydžov 6,5% a Vrchlabí 7,9%. Méně než 9% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žije v obvodech obcí s rozšířenou působností kromě výše uvedených také v ORP Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka a Trutnov. Lze také počítat tím, že v případě větší fragmentace území (obvody pověřených obecních úřadů) bychom narazili na další regiony s nízkým zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob, pro tato území však ještě nebyly zveřejněny ani předběžné výsledky SLDB 2011, přičemž předchozí výsledky (SLDB 2001) je již třeba v této době považovat za velmi zastaralé. Na základě dřívějších sčítání lze například odhadnout nízké zastoupení VŠ vzdělaných v POU Žacléř, které však náleží do rozsáhlého ORP Trutnov, kde je vlivem dominantního centra regionu údaj celkově vyšší. Na základě minulého sčítání také dosáhl dobrých výsledků obvod POU Jičín, kde je však z důvodu rozsáhlých venkovských oblastí v rámci ORP celkový výsledek o něco nižší. Graf 11 Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let dle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v roce 2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% vysokoškolské úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné střední vč. vyučení (bez maturity) základní vč. neukončeného bez vzdělání Zdroj dat: ČSÚ Co se týče srovnání v rámci velikostních kategorií obcí, dochází směrem od velkých k malým obcím k rovnoměrnému poklesu vzdělanosti obyvatel starších 15 let. Tento pokles však není nijak dramatický, v žádné z kategorií se neprojevuje výrazně. Výjimku tvoří pouze kategorie nad 50 000 obyvatel, která je však reprezentována pouze krajským městem Hradec Králové, kde je situace odlišná od zbytku regionu, jak již naznačuje srovnání ORP uvedené výše. 19

Graf 12 Vzdělanostní struktura dle velikostních kategorií obcí Královéhradeckého kraje u obyvatel starších 15 let v roce 2011 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% vysokoškolské úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné střední vč. vyučení (bez maturity) základní vč. neukončeného bez vzdělání Zdroj dat: ČSÚ Poměry a trendy ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva v Královéhradeckém kraji nijak výrazně nevybočují ze situace v České republice, v rámci kraje existují rozdíly mezi krajským centrem a periferními oblastmi. 2.4 Národnostní a náboženská struktura obyvatelstva Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje je národnostně jednotné. Zastoupení menšinových skupin se od roku 2001 zvýšilo o 2%. Česká státní příslušnost byla v roce 2011 zastoupena 96,82%. Nejpočetnějšími menšinovými národnostními skupinami je ukrajinská, slovenská a vietnamská. Počet obyvatel s ukrajinským státním občanstvím se v kraji oproti roku 2001 zvýšil více než 4x. V roce 2001 se přihlásilo 1 131 Ukrajinců a v roce 2011 se jich k ukrajinskému státnímu občanství přihlásilo už 4 802. Výrazněji narostl počet obyvatel s vietnamským státním příslušenstvím. Tab. 6 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle státního občanství dle SLDB v letech 1991 2011 Datum sčítání (SLDB) 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj: ČSÚ - SLDB Obyvatelstvo celkem Česká republika z toho podle státního občanství Slovensko Německo Polsko Ukrajina Rusko Vietnam 552 809 541 959 7 957..... 550 724 544 420 901 126 1 460 1 131 153 479 555 683 538 040 2 434 432 1 702 4 802 360 1 363 z toho podle státního občanství v % 552 809 98,04 1,44..... 550 724 98,86 0,16 0,02 0,27 0,21 0,03 0,09 555 683 96,82 0,44 0,08 0,31 0,86 0,06 0,25 20

Graf 13 Obyvatelstvo podle státního občanství v Královéhradeckém kraji v letech 2001 a 2011 5 000 4 802 4 500 4000 3500 3000 2500 2 434 Slovensko Německo Polsko 2000 1500 1000 500 0 901 1460 1131 479 126 153 1702 1363 432 360 1.3.2001 26.3.2011 (PV) Ukrajina Rusko Vietnam PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Počet religiózních obyvatel se v porovnání SLDB 1991, 2001 a 2011 výrazně snižuje. V roce 1991 se k víře přihlásilo celkem 39,2% obyvatel kraje, v roce 2001 to bylo již 26,6% a v roce 2011 již pouhých 10,3%. Pokles počtu věřících obyvatel je celorepublikový trend. Z celkového podílu věřících v Královéhradeckém kraji se podle SLDB 2011 hlásí nejvíce k římskokatolické církvi (65,7%). K církvi československé husitské se hlásí 8,5% věřících a 3,9% se přihlásilo k českobratrské církvi evangelické. Tab. 7 Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje podle náboženské víry dle SLDB v letech 1991 2011 v tom podle náboženské víry Datum sčítání (SLDB) Obyvatelstvo celkem věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti Církev římskokatolická z toho Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická věřící nehlásící se k církvi, náboženské společnosti bez náboženské víry neuvedeno 3.3.1991 552 809 216 886 178 632 24 432 10 038. 245 365 90 558 1.3.2001 550 724 146 738 113 630 13 141 5 358. 352 132 51 854 26.3.2011 (PV) 555 683 57 309 37 627 4 881 2 227 33 878 209 172 255 324 v tom podle náboženské víry v % 3.3.1991 552 809 39,2 82,4 11,3 4,6 44,4 16,4 1.3.2001 550 724 26,6 77,4 9,0 3,7 63,9 9,4 26.3.2011 (PV) 555 683 PV = předběžné výsledky Zdroj: ČSÚ SLDB 10,3 65,7 8,5 3,9 6,1 37,6 45,9 21

Graf 14 Obyvatelstvo podle náboženské víry v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 216 886 245 365 146 738 0 0 352 132 209 172 57309 33878 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti věřící nehlásící se k církvi, náboženské společnosti bez náboženské víry PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Graf 15 Věřící podle církví v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 250 000 200000 150000 100000 50000 0 10 038 24 432 178 632 5 358 13 141 113 630 2 227 4 881 37 627 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) Českobratrská církev evangelická Církev československá husitská Církev římskokatolická PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 22

2.5 Struktura domovního a bytového fondu Kvalita a velikost domovního a bytového fondu se rozvijí v závislosti především na ekonomické a kupní síle obyvatelstva a na demografickém vývoji. Informace o struktuře a kvalitě domovního a bytového fondu jsou shromažďovány především v rámci SLDB, které probíhá cca 1x za 10 let. Celkový počet domů v Královéhradeckém kraji se trvale zvyšuje. V roce 2011 (předběžné výsledky SLDB 26.3.2011) bylo v Královéhradeckém kraji celkem 136 891 domů, což znamená nárůst od roku 2001 (SLDB) o 8 121 domů (6,3%). Z celkového počtu domů bylo 108 187 obydlených, což je 79%. Podíl obydlených domů se trvale snižuje. Při SLDB v roce 1970 bylo 90,3% obydlených domů. Ve srovnání s ostatními kraji Královéhradecký disponuje čtvrtým nejstarším domovním fondem (údaje z roku 2001), jeho průměrné stáří bylo v roce 2001 43,2 let ( ČR 41,2 let). Graf 16 Vývoj podílu obydlených domů v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2011 95,0 podíl obydlených domů 90,0 85,0 80,0 75,0 90,3 85,4 81,6 78,9 79,0 70,0 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Podíl obydlených domů se nejvíce snižuje v obcích nad 10 000 obyvatel a více. Od roku 2001 je patrný pokles o cca 2% v obcích ve velikostní skupině 10 000 19 999, 20 000 49 999 a 50 000 99 999 obyvatel. Naopak v obcích do 199, do 500 obyvatel, do 1 999 obyvatel a do 5 000 obyvatel se podíl obydlených domů od roku 2001 zvýšil. Z celkového počtu obydlených domů se podle druhu domu se rozlišují rodinné domy a bytové domy. 87% (2011) ze všech obydlených domů jsou rodinné domy. Mezi lety 2001 a 2011 došlo poměrně k výraznému nárůstu počtu rodinných a bytových domů. Počet rodinných domů se zvyšuje rychleji než počet bytových domů, i když nárůst počtu bytových domů mezi lety 2001 a 2011 byl výraznější než v mezi předchozími SLDB. Od roku 2001 se počet bytových domů zvýšil o 1 458, což je nárůst o 13,8%. Počet rodinných domů se zvýšil o 5 538 domů, což je nárůst 6,3%. 23

Graf 17 Podíl obydlených domů v Královéhradeckém kraji v roce 2001 a 2011 dle velikostní skupiny obce 95,0 1.3.2001 26. 3. 2011 (PV) 90,0 85,0 90,3 88,3 90,9 89,0 92,1 90,3 80,0 84,7 84,7 75,0 70,0 74,4 74,3 76,3 77,0 80,4 80,9 65,0 60,0 61,8 do 199 obyvatel 200 až 499 obyvatel 62,4 68,4 500 až 999 obyvatel 1 000 až 1 999 obyvatel 2 000 až 4 999 obyvatel 5 000 až 9 999 obyvatel 10 000 až 19 999 obyvatel 20 000 až 49 999 obyvatel 50 000 až 99 999 obyvatel 69,5 PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Tab. 8 Počet domů a obydlených domů podle druhu a vlastníka v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2011 Datum sčítání SLDB 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 Domy celkem z toho obydlené z obydlených druh domu rodinné domy bytové domy fyzická osoba z obydlených vlastník domu obec, stát bytové družstvo spoluvlast nictví vlastníků bytů (jednotek) kombinace vlastníků 116 263 105 037 91 523 9 579..... 121 492 103 795 88 563 12 500. 14 009... 122 925 100 330 85 513 12 958 81 860 12 876 3 361.. 128 770 101 662 88 594 10 580 88 244 4 643 2 910.. 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 136 891 108 187 94 132 12 038 94 684 2 802 1 496 4 486 1 954 24

Graf 18 Počet obydlených domů podle druhu v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2011 rodinné domy bytové domy 120 000 100000 80000 9 579 12 500 12 958 10 580 12 038 60 000 40 000 91 523 88 563 85 513 88 594 94 132 20 000 0 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Graf 19 Struktura obydlených domů podle vlastníka v Královéhradeckém kraji v roce 1991 a 2011 13% 3% 3.3.1991 fyzická osoba obec, stát bytové družstvo 84% 1% 4% 2% 26.3.2011 fyzická osoba 3% obec, stát bytové družstvo 90% spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) kombinace vlastníků PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 25

Výrazně se od roku 1991 změnila struktura obydlených domů podle vlastníka. Narůstá počet domů vlastněných fyzickou osobou (nárůst od roku 1991 o 6%) a výrazně klesá podíl domů vlastněných obcí nebo státem (pokles o 10%) a bytovými družstva (pokles o 2/3). V Roce 2011 narůstá počet domů vlastněných SVJ (spoluvlastnictví vlastníků jednotek). A domů s kombinací vlastníků, což jsou kategorie, které v roce 1991 de facto neexistovaly. Struktura je k porovnání na výše uvedených grafech. Tab. 9 Neobydlené domy podle druhu a důvodu neobalenosti v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2011 z toho druh domu Datum sčítání SLDB Neobydlené domy celkem rodinné domy slouží k rekreaci z toho důvod neobydlenosti přestavba domu nezpůsobilé k bydlení bytové domy přestavba domu z toho důvod neobydlenosti nezpůsobilé k bydlení 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 11 124 8 064... 82.. 17 697 16 186...... 22 595 20 942 12 181 2 552 2 112 318 177 48 27 108 25 980 15 715 1 437 2 914 84 20 30 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj: ČSÚ - SLDB 28 704 26 983 15 078 978 1 541 302 18 25 Problematika neobydlených domů se týká převážně domů rodinných. V roce 2011 dle PV SLDB bylo v Královéhradeckém kraji celkem 26 983 (98,9%) neobydlených rodinných domů a jen 302 (1,1%) neobydlených bytových domů. Graf 20 Počet neobydlených domů a bytů v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2011 neobydlené rodinné domy neobydlené bytové domy 30 000 25 000 84 302 20000 15000 10000 5000 0 82 8 064 0 16 186 318 20 942 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) 25 980 26 983 PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 26

Podle druhu domu se rovněž výrazně liší důvody neobydlenosti. Neobydlené rodinné domy slouží převážně k rekreaci (86%). 5 % rodinných domů je neobydlených z důvodu přestavby či rekonstrukce a 9% rodinných domů je nezpůsobilých k bydlení. U bytových domů je výrazně vyšší podíl domů nezpůsobilých k bydlení (58%). Zbylé bytové domy jsou neobydlené z důvodu přestavby. Graf 21 Důvody neobydlenosti rodinných a bytových domů v Královéhradeckém kraji k 26. 3. 2011 5% 9% důvody neobydlenosti rodinných domů slouží k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení 86% důvody neobydlenosti bytových domů 42% přestavba domu 58% nezpůsobilé k bydlení PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Stejně jako počet domů, zvyšuje se i dlouhodobě počet bytů v Královéhradeckém kraji. V roce 2011 (dle PV SLDB) bylo v Královéhradeckém kraji evidováno celkem 206 272 obydlených bytů. Což je od roku 2001 nárůst o 1 743 bytů (0,9%). Tab. 10 Obydlené byty podle právního důvodu užívání v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 Datum sčítání SLDB Obydlené byty celkem ve vlastním domě z toho právní důvod užívaní bytu v osobním vlastnictví nájemní družstevní 3.3.1991 1.3.2001 198 446 86 035 1 728 67 579 32 697 204 529 86 099 21 187 46 943 28 779 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 206 272 89 888 52 474 30 241 16 922 27

Graf 22 Vývoj počtu obydlených bytů v Královéhradeckém kraji v letech 1961-2011 250 000 200 000 150 000 171 345 175 721 194 996 198 446 204 529 206 272 100 000 50 000 0 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Podle právního důvodu užívání bytu jednoznačně převládají byty ve vlastních domech (43,5% v roce 2011 dle PV SLDB). Výrazně se zvyšuje počet bytů v osobním vlastnictví. V roce 2011 bylo v Královéhradeckém kraji dle PV SLDB evidováno 52 474 bytů v osobním vlastnictví, což je 25,4% (v roce 1991 0,8% a v roce 2001 10,3 %). Trvalý je naopak pokles počtu nájemních bytů a družstevních bytů. Počet nájemních bytů se od roku 1991 snížil cca o 55 % z 67 579 bytů v roce 1991 na 30 241 bytů v roce 2011. Počet družstevních bytů se ve stejném období snížil cca o polovinu. V roce 2011 dle PV SLDB bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 16 922 družstevních bytů (v roce 1991 to bylo 32 697 bytů). Graf 23 Počet obydlených bytů podle právního důvodu k užívání v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 86 035 67 579 86 099 89 888 1 728 32 697 21 187 46 943 28 779 52 474 30 241 16 922 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 28

Obydlené byty jsou vytápěny převážně (65,8 % v roce 2011) ústředním topením a jejich počet se zvyšuje. Snižuje se počet bytů s etážovým vytápěním a kamny. Nejčastěji používaným zdrojem energie k vytápění je plyn a jeho podíl se od roku 2001 zvýšil. Klesl počet bytů vytápěných z kotelen mimo dům a počet bytů vytápěných uhlím, koksem a uhelnými briketami. Narostl počet bytů vytápěných dřevem. Graf 24 Obydlené byty podle převažujícího způsobu vytápění v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 160 000 140 000 ústřední etážové (s kotlem v bytě) kamna 120 000 100 000 135 742 135 759 80 000 60 000 88 938 40 000 20 000 0 54 124 53 557 20 996 39 640 30 517 31 833 3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 (PV) PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB Graf 25 Obydlené byty podle převažující energie používané k vytápění v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2011 80 000 z kotelny mimo dům uhlí, koks, uhelné brikety plyn elektřina dřevo 70 000 60000 50000 40000 30000 58 237 47 186 63 495 52 314 69 925 20 000 10 000 0 23 343 10 238 29 068 24 388 1.3.2001 26.3.2011 (PV) 18 233 PV = předběžné výsledky Zdroj dat: ČSÚ - SLDB 29

2.6 Bytová výstavba Základními ukazateli při hodnocení bytové výstavby jsou počty zahájených a dokončených bytů za jednotlivé období a území, plynulost a intenzita bytové výstavby. V polovině 90. let v Královéhradeckém kraji i v celé ČR došlo k oživení bytové výstavby, ta však na počátku nového tisíciletí začala v kraji ve srovnání s celorepublikovým průměrem ztrácet na tempu. Po roce 2000 byl zaznamenán pokles bytové výstavby pokles počtu zahájených bytů. Až od roku 2005 se intenzita bytové výstavby opět zvyšuje a počet zahájených bytů stoupá. Pokles přišel opět v roce 2008 (pravděpodobně v souvislosti s ekonomickou krizí). Počet dokončených bytů sleduje trendy vždy s jistým zpožděním. Počátkem tisíciletí byly dostavovány i byty zahájené před rokem 2000 a nárůst počtu dokončených bytů lze sledovat od roku 2009. V roce 2010 byla v Královéhradeckém kraji zahájena výstavba 1 254 bytů, což je nejnižší počet za sledované desetiletí. Počet dokončených bytů oproti předcházejícímu roku mírně stoupl na hodnotu 1 807 bytů. Graf 26 Vývoj počtu zahájených a dokončených bytů v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2010 Zahájené byty Dokončené byty 3 000 2 500 2 396 2 000 1 780 1 970 2 012 2 087 1 942 počet bytů 1500 1000 1 582 1 404 1 419 1 671 1 293 1 400 1 270 1 225 1 322 1 423 1 218 1 796 1 919 1 516 1 807 1 254 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Zajímavé je srovnání počtu vydaných stavebních ohlášení a povolení s předpokládanou hodnotou stavby. Ačkoliv počet vydaných ohlášení a stavebních povolení trvale klesá, předpokládaná hodnota staveb se zvyšuje. V roce 2010 bylo v Královéhradeckém kraji vydáno celkem 5 253 stavebních ohlášení nebo povolení (max. v roce 2000 9 707 povolení a v roce 2003 8 540 povolení nebo ohlášení). Předpokládaná hodnota staveb byla nejnižší v letech 2002 2003 a od té doby trvale roste. V roce 2010 dosáhla 19 697 mil. Kč (v roce 2002 10 317 mil. Kč). 30

Graf 27 Vývoj počtu stavebních povolení a ohlášení a předpokládané hodnoty staveb (bytů) v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2010 12 000 10 000 Vydaná stavební ohlášení a povolení Předpokládaná hodnota staveb 25 000 20 000 počet 8000 6000 4000 15000 10000 mil. Kč b. c. 2 000 5 000 0 0 Zdroj dat: ČSÚ Graf 28 Struktura bytové výstavby zahájené byty v Královéhradeckém kraji v roce 2010 v rodinných domech v bytových domech v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům v domovech-penzionech a domovech pro seniory ve stavebně upravených nebytových prostorách 0% 6% 1% 7% v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům v nebytových budovách zahájené byty 7% 4% 75% Zdroj dat: ČSÚ 31

V roce 2010 v Královéhradeckém kraji byly ¾ ze zahájených nových bytů stavěny v rodinných domech. Pouze 4% tvořili zahájené byty v bytových domech. Ale počet dokončených bytů v rodinných domech byl v roce 2010 v Královéhradeckém kraji 52% a v bytových domech 31%. Graf 29 Struktura bytové výstavby dokončené byty v Královéhradeckém kraji v roce 2010 v rodinných domech v bytových domech v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům v domovech-penzionech a domovech pro seniory ve stavebně upravených nebytových prostorách 4% 2% 2% 4% 5% v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům v nebytových budovách dokončené byty 52% 31% Zdroj dat: ČSÚ Graf 30 Velikost dokončených bytů v Královéhradeckém kraji v letech 2008-2010 Obytná plocha 1 bytu Užitková plocha 1 bytu 120,0 112,0 108,6 105,6 100,0 80,0 75,5 73,1 71,1 60,0 40,0 20,0 0,0 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 32

Průměrná užitková a obytná plocha na 1 byt se mírně snižuje. V roce 2010 byla průměrná obytná plocha 1 bytu 71,1 m 2 (v roce 2008 to bylo o 4,4 m 2 více). Průměrná užitková plocha se v roce 2010 snížila na 105,6 m 2, tj. pokles od roku 2008 o 6,4 m 2. Tab. 11 Bytová výstavba v Královéhradeckém kraji v letech 2008-2010 Zahájené byty 2008 2009 2010 Byty celkem 2 396 1 942 1 254 v tom: v rodinných domech 1 142 1 144 942 v bytových domech 834 407 51 v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům 117 106 81 v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům 90 49 88 v domovech-penzionech a domovech pro seniory 47 12 - v nebytových budovách 135 158 81 ve stavebně upravených nebytových prostorách 31 66 11 Dokončené byty Byty celkem 1 919 1 516 1 807 z toho s dotací MMR 307 5 30 v tom: v rodinných domech 1 013 845 934 v tom: pro vlastní potřebu 945 781 893 pro prodej 67 54 25 pro pronájem 1 10 16 v bytových domech 583 395 570 v tom: družstevní 62-22 obecní 29-20 ostatní 492 395 528 v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům 100 75 86 v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům 38 125 70 v domovech-penzionech a domovech pro seniory 52-32 v nebytových budovách 74 49 81 ve stavebně upravených nebytových prostorách 59 27 34 Velikost dokončených bytů (m 2 ) Obytná plocha celkem 144 815 110 805 128 493 z toho v rodinných domech 91 977 77 748 84 149 Obytná plocha 1 bytu 75,5 73,1 71,1 z toho v rodinných domech 90,8 92,0 90,1 Užitková plocha 1 bytu 112,0 108,6 105,6 z toho v rodinných domech 140,4 140,4 137,0 Zdroj: ČSÚ 33

Tab. 12 Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2010 v tom Kraj, okresy Byty celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům bytovým domům v domovechpenzionech a domovech pro seniory v nebytových budovách ve stavebně upravených nebytových prostorách Zahájené byty Královéhradecký kraj 1 254 942 51 81 88-81 11 Hradec Králové 331 267 20 21 7-15 1 Jičín 126 95-8 16 - - 7 Náchod 219 177-16 10-15 1 Rychnov nad Kněžnou 213 178 13 8 7-6 1 Trutnov 365 225 18 28 48-45 1 Dokončené byty Královéhradecký kraj 1 807 934 570 86 70 32 81 34 Hradec Králové 823 290 422 36 20-45 10 Jičín 190 152-12 20-1 5 Náchod 302 169 30 18 24 32 14 15 Rychnov nad Kněžnou 237 160 42 11 1-21 2 Trutnov 255 163 76 9 5 - - 2 Zdroj: ČSÚ 34

3. Trh práce Práce je jako jeden ze základních výrobních faktorů nabízena a poptávána na trhu práce. Na trhu v roli nabízejícího vystupují domácnosti a v roli poptávajícího firmy. Domácnosti za svoji práci získávají mzdu. Na trhu práce se tedy ustanovuje cena práce, kterou je mzdová sazba. Jelikož pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu, je analýza ukazatelů trhu práce důležitým prvkem sledování socioekonomického rozvoje společnosti, včetně provázaní ukazatelů trhu práce na další makroekonomické ukazatele. Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, o zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, o postavení v zaměstnání jsou přesně zjišťovány při sčítání lidu (SLDB). Poslední sčítání proběhlo v roce 2011. Použití předběžných výsledku je u grafů a tabulek zmíněno. V mezidobí jsou pak data čerpána z různých statistických hlášení a z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 3.1 Pracovní síla Při SLDB v roce 2011 bylo v kraji sečteno 268 874 ekonomicky aktivních obyvatel 2, což představuje 49,39% veškerého obyvatelstva kraje. Tato hodnota je vyšší než průměr ČR (48,97%). Z celkového počtu ekonomicky aktivních bylo 246 543 osob zařazeno mezi zaměstnané, což představuje 89,52% (průměr ČR 90,21%) a 22 331 mezi nezaměstnané (10,48%, průměr ČR 9,79%). Ekonomicky neaktivní 3 část obyvatelstva čítala 256 284 osob, což představuje 50,61% veškerého obyvatelstva kraje (průměr ČR 51,03%). Ukazatel míry ekonomické aktivity má klesající trend. V roce 2007 nabýval hodnoty 58,7% s poklesem v dalších letech o 1,3 procentního bodu na úroveň 57,4% v roce 2011. Graf 31 Ekonomicky aktivní a neaktivní populace v Královéhradeckém kraji v tis. osob (2007-2010) Ekonomicky aktivní populace Ekonomicky neaktivní populace 284,0 282,0 280,0 278,0 276,0 274,0 272,0 270,0 268,0 266,0 281,9 279,4 276,7 277,8 276,0 275,9 272,5 274,2 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo je tvořeno nejvíce důchodci, jejichž podíl v letech 2007-2010 vzrostl o 0,9 procentního bodu na 44,6%. Druhou skupinou jsou děti do 14 let, jejichž podíl klesl o 0,5 2 Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. 3 Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. 35

procentního bodu na 28,5%. Třetí skupinou jsou studenti, jejichž podíl klesl o 1,5 procentního bodu na 28,5%. Graf 32 Struktura ekonomicky neaktivní populace Královéhradeckého kraje (2007-2010) Důchodci Děti do 14 let Ostatní Studenti 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Analýza zaměstnanosti ukazuje na stabilní podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání (3,5%) na počtu zaměstnaných v Královéhradeckém kraji (podíl na úrovni ČR je 4,9%). Podíl zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity v kraji (40,7%), je dlouhodobě vyšší než podíl na úrovni ČR (38,1%). Podobná situace je také u podílu skupiny obyvatel se středním vzděláním s maturitou. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na počtu zaměstnaných v kraji měl ve sledovaném období 2007-2010 rostoucí trend (16% v 2010), ale stále nedosahuje hodnot podílu na úrovni ČR (18,4% v 2010). Graf 33 Struktura ekonomicky aktivní populace Královéhradeckého kraje podle vzdělání v tis. osob (2007-2010) 140 120 100 80 60 40 20 0 základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 36

3.2 Zaměstnanost Počet ekonomicky aktivních obyvatel, který je definován jako součet počtu zaměstnaných osob (v hlavním zaměstnání) a nezaměstnaných osob, nabýval v Královéhradeckém kraji v roce 2010 v mezikrajském srovnání 5. nejnižší hodnoty. Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které v průběhu týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod. Podle mezinárodní metodiky jsou mezi zaměstnané (kromě bezpochybných případů) zahrnovány osoby pracující ve vlastní či rodinné firmě, profesionální i neprofesionální příslušníci armády a osoby na mateřské dovolené. Podle mezinárodní metodiky nejsou mezi zaměstnané zahrnovány osoby na další rodičovské dovolené, které jsou klasifikovány jako osoby ekonomicky neaktivní. Co do počtu zaměstnaných se Královéhradecký kraj v roce 2010 v mezikrajském srovnání umístil na 10. pozici. Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla v roce 2010 53,5%, což představuje v mezikrajském srovnání 9. pozici. Tab. 13 Pracovní síla, zaměstnaní v NH a míra zaměstnanosti (VŠPS) podle krajů (2010) ČR, kraje Pracovní síla (tis. osob) Zaměstnaní (tis. osob) Míra zaměstnanosti (%) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem muži ženy Česká republika 5 268,9 2 279,8 4 885,2 2 086,9 54,2 63,7 45,1 Hl. m. Praha 682,4 297,6 656,8 285,3 59,9 70,0 50,4 Středočeský 635,5 271,7 602,2 254,5 56,6 66,6 47,0 Jihočeský 316,8 136,0 300,0 128,5 55,0 64,1 46,2 Plzeňský 290,8 126,1 273,7 116,3 55,6 65,0 46,5 Karlovarský 161,9 72,6 144,4 64,2 55,0 62,8 47,6 Ústecký 407,3 170,8 361,9 146,3 51,1 62,1 40,5 Liberecký 216,6 91,6 201,5 83,5 53,9 65,0 43,4 Královéhradecký 272,5 119,3 253,8 109,5 53,5 62,6 44,9 Pardubický 253,4 108,9 235,0 99,1 53,3 63,0 44,0 Vysočina 255,9 109,6 238,2 101,0 54,1 63,2 45,3 Jihomoravský 576,2 254,9 531,8 234,0 53,7 62,1 45,8 Olomoucký 306,2 132,9 278,5 118,2 50,6 60,1 41,7 Zlínský 288,5 126,3 264,0 113,4 52,0 61,4 43,2 Moravskoslezský 605,0 261,6 543,5 233,1 50,9 59,9 42,5 Zdroj: ČSÚ Z údajů získaných z VŠPS v letech 2005 2010 lze vyčíst vliv ekonomické krize v letech 2008 a 2009. Do roku 2008 rostoucí počet zaměstnanců se propadl mezi lety 2008-2009 o 13,3 tis. osob a dále klesal i v roce následujícím. Stejný růstový trend byl již v roce 2008 zastaven v počtu zaměstnavatelů 37

a mezi roky 2008-209 následoval propad o 900 zaměstnavatelů. Opačná reakce na zastavení růstového trendu nastala v segmentu osob pracujících na vlastní účet. Po zastavení růstu v roce 2008 následoval ještě vyšší růst v letech 2008-2010 o 5 tis. osob. Lze předpokládat, že krize donutila některé propuštěné zaměstnance podnikat/pracovat na vlastní účet. Tab. 14 Vývoj struktury zaměstnaných osob dle postavení v zaměstnání v Královéhradeckém kraji v tis. osob (2005-2010) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zaměstnanci 213,3 216,4 216,6 221,9 208,6 206,8 Zaměstnavatelé 9,1 12,1 13,7 10,0 9,1 9,5 Osoby pracující na vlastní účet 30,0 30,3 32,3 31,7 35,9 36,7 Členové produkčních družstev 2,1 1,8 1,0... Pomáhající rodinní příslušníci 2,5 1,8 1,5 1,0 1,0 0,8 Zdroj: ČSÚ Z hlediska odvětví národního hospodářství dochází ve sledovaném období od roku 2008 k postupnému snižování zaměstnanosti v sekundéru (-17,6 tis. osob) a naopak růstu zaměstnanosti v terciární sféře (+5,2 tis. osob). Podíl zaměstnanosti v primárním sektoru se i přes klesající trend udržuje kolem 4%. Podíl zaměstnanosti v priméru je v porovnání s ČR na stejné úrovni. V sekundéru jsou hodnoty kraje dlouhodobě vyšší než průměr ČR (průměrně o 5 procentních bodů), v terciéru jsou naopak hodnoty kraje pod průměrem ČR. Graf 34 Podíl zaměstnaných v sektorech Královéhradeckého kraje (2007-2011) Primér Sekundér Terciér 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ 3.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je jedním ze základních indikátorů socioekonomického vývoje, který reaguje na vývoj ostatních makrodat. Na trhu práce nabízejí uchazeči o práci své schopnosti a dovednosti. Údaje o míře nezaměstnanosti jsou uváděny ve dvojí metodice (registrovaná a obecná). Míra (registrované) nezaměstnanosti se rovná počtu nezaměstnaných uváděných podle počtu registrovaných na úřadu práce (zdrojem údajů je MPSV). Naproti tomu obecná míra nezaměstnanosti dle mezinárodní standardizované metodiky ILO je zjišťována ČSU pomocí výběrového šetření pracovních sil. Existují 38

odlišnosti v zařazování osob do jednotlivých kategorií, a proto obecná míra nezaměstnanosti bývá zpravidla vyšší než registrovaná. Z dlouhodobějšího hlediska je registrovaná míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji pod úrovní ČR. Její hodnota byla v období 2007-2011 v průměru o 1,2 procentního bodu nižší než je průměr ČR. Ukazatel počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo reaguje na změny v nezaměstnanosti stejným trendem, ale různou intenzitou. Efekt hospodářské krize způsobil mezi lety 2008-2009 růst ukazatele o 65% (ČR +55%). To se díky nerovnoměrnému dopadu růstu nezaměstnanosti do různých odvětví a druhů povolání projevilo násobným nárůstem ukazatele počtu uchazečů na 1 volné místo o 382 % (ČR +351 %); změny tedy byly více dynamické než průměrně v celé ČR. Graf 35 Míra registrované nezaměstnanosti v % a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Královéhradeckém kraji (2007-2011) 20,0 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 17,5 18,1 15,0 13,7 10,0 5,0 0,0 2,7 3,6 7,97 8,37 7,49 4,70 4,81 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ Tab. 15 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v KHK a v ČR (2007-2011) 2007 2008 2009 2010 2011 Královéhradecký kraj 2,7 3,6 17,5 18,1 13,7 Česká republika 2,5 3,9 17,4 18,2 14,2 Zdroj: MPSV Míra nezaměstnanosti není na celém území kraje stejná. Diference hodnot míry nezaměstnanosti se projevuje ještě více na úrovni nižší územně správní jednotky ORP. Porovnání hodnoty míry nezaměstnanosti jednotlivých správních obvodů ORP Královéhradeckého kraje ukazuje na nejvyšší míru nezaměstnanosti v roce 2010 v obvodech Nový Bydžov (11,67%), Jaroměř (11,3%), Dvůr Králové nad Labem (11,29%) a Hořice (10,87%). Naopak nejnižší v obvodech Nové Město nad Metují (6,5%), Rychnov nad Kněžnou (6,82 %), Náchod (7,21%) a Hradec Králové (7,57%). 39

Graf 36 Nezaměstnanost ve správních obvodech ORP Královéhradeckého kraje v % (2011) 12,0 10,0 8,0 6,0 5,4 5,5 6,0 6,1 6,2 7,2 7,2 7,3 7,4 9,3 9,8 10,1 10,2 10,2 10,7 4,0 2,0 0,0 Zdroj dat: MPSV Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Ve sledovaném období nelze jednoznačně konstatovat, že nezaměstnanost v kraji by byla vyšší nebo nižší než hodnoty ČR. Trend změny byl stejný až do roku 2009. Vzájemné rozdíly jednotlivých hodnot oscilovaly v intervalu (2,2-3,7) procentního bodu. Graf 37 Obecná míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v % (2007-2011) Královéhradecký kraj ČR 10,0 8,0 7,7 7,3 7,1 6,0 4,0 5,3 4,4 6,7 4,2 3,9 6,9 6,7 2,0 0,0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ 3.4 Mzdy Výše průměrné hrubé měsíční mzdy v kraji kopíruje trend vývoje na úrovni ČR. Ve sledovaném období průměrná mzda v Královéhradeckém kraji rostla až do roku 2010 (+10,2 %), v roce 2011 ale následoval pokles. Průměrná mzda v kraji dlouhodobě od roku 2008 vykazuje mírně rostoucí trend (osciluje kolem 89 % průměru ČR). 40

Graf 38 Průměrná hrubá měsíční mzda celkem v Kč (2007-2011) 30000 25000 20000 15000 10000 5000 24604 21 735 Královéhradecký kraj ČR 26349 26677 26881 25645 23148 23386 23950 22837 0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ Průměrné mzdy zaměstnanců jsou jedním z klíčových indikátorů životní úrovně obyvatelstva. Mzdová úroveň nad průměrem ČR je dosahována pouze v Praze a Středočeském kraji, kde valná část zaměstnaných dojíždí za prací do hlavního města. V rámci mezikrajského srovnání je úroveň průměrných mezd v Královéhradeckém kraji pod průměrem ČR (11. pozice). Dle pohlaví dosahovala průměrná mzda mužů v roce 2011 88,8% průměru ČR a v případě žen 90,1%. Tab. 16 Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle pohlaví v krajích v Kč (2011) Průměrná mzda Medián mezd celkem muži ženy celkem muži ženy Karlovarský kraj 21 723 23 799 19 465 19 229 21 182 17 370 Zlínský kraj 22 655 25 144 19 391 20 336 22 272 17 362 Olomoucký kraj 22 825 24 644 20 465 20 805 22 132 18 625 Královéhradecký kraj 22 837 25 099 20 194 20 338 22 102 18 666 Kraj Vysočina 22 918 25 635 19 274 20 461 22 329 17 367 Pardubický kraj 22 978 25 318 20 081 20 636 22 147 18 355 Ústecký kraj 23 174 26 071 19 887 20 581 23 014 18 154 Jihočeský kraj 23 199 25 721 20 171 20 594 22 433 18 223 Liberecký kraj 23 422 25 641 20 633 21 084 22 783 19 260 Plzeňský kraj 24 036 26 349 21 264 21 453 23 198 19 504 Moravskoslezský kraj 24 174 26 902 20 665 21 603 23 826 18 783 Jihomoravský kraj 24 651 27 370 21 268 21 238 23 074 18 978 Česká republika 25 645 28 234 22 389 21 826 23 460 19 808 Středočeský kraj 25 651 28 316 22 046 22 570 24 480 19 993 Hlavní město Praha 33 546 37 346 28 984 26 896 28 759 25 225 Zdroj: ČSÚ 41

Analýza výše hrubé měsíční mzdy v roce 2010 ukazuje na fakt, že ve vyšších třídách KZAM (1-4) dosahuje Královéhradecký kraj v mezikrajském srovnání průměrných až lehce podprůměrných hodnot. V méně náročných třídách KZAM (6,7,9) je situace lepší; kraj zde dosahuje 4. pozice. Výše mezd v jednotlivých kategoriích také odráží atraktivitu resp. neatraktivitu Královéhradeckého kraje pro určité druhy pracovníků. Tab. 17 Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle hlavních tříd KZAM a krajů v Kč (2010) Hlavní třída KZAM 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Kraje zákonodár ci, vedoucí a řídicí pracovníci vědečtí a odborní duševní pracovníci techničtí, zdravotničtí a pedagogič tí pracovníci a pracovníci v příbuznýc h oborech nižší administra tivní pracovníci (úředníci) provozní pracovníci ve službách a obchodě kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech řemeslníci a kvalifikov aní výrobci, zpracovat elé, opraváři obsluha strojů a zařízení pomocní a nekvalifi kovaní pracovní ci Hl. m. Praha 78 422 44 455 34 700 24 703 18 292 20 874 25 805 24 291 15 694 Středočeský 55 563 33 501 30 333 21 852 16 462 18 041 24 121 22 744 15 447 Jihočeský 45 375 30 702 26 561 19 470 15 357 17 935 19 739 19 986 13 495 Plzeňský 48 368 32 615 27 837 22 624 16 467 18 372 22 745 21 743 15 500 Karlovarský 39 407 29 509 26 699 19 946 17 272 14 450 20 853 20 053 14 890 Ústecký 49 500 32 950 27 405 20 284 15 438 15 818 21 786 21 760 14 606 Liberecký 48 475 32 302 28 092 20 580 16 950 16 195 22 821 21 428 14 631 Královéhradecký 48 072 30 650 26 974 19 876 16 638 18 425 20 662 20 166 14 893 Pardubický 44 077 29 988 26 519 20 239 15 520 19 822 19 920 19 415 14 561 Vysočina 45 193 30 482 26 877 19 523 15 341 18 986 21 451 20 268 14 733 Jihomoravský 52 687 35 068 28 384 20 512 15 593 16 677 21 472 20 647 14 097 Olomoucký 45 261 31 427 25 973 19 073 15 819 17 342 20 569 20 584 14 451 Zlínský 43 570 31 041 25 755 18 685 14 564 16 087 20 452 20 281 13 802 Moravskoslezský 46 882 31 401 27 173 18 988 15 033 16 589 23 044 21 826 13 946 Zdroj: MPSV, MF 42

4. Ekonomika kraje Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Průmyslová centra jsou soustředěna do velkých měst, intenzivní zemědělství do Polabí a největší koncentrace cestovního ruchu i v rámci ČR je v Krkonoších. Ze zpracovatelského průmyslu hraje nejdůležitější roli výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský sektor. Mezi další významné oblasti zpracování se řadí potravinářský průmysl, který vychází z intenzivního zemědělství. 4.1 Výkonnost ekonomiky Česká ekonomika zaznamenala v roce 2009, po několika letech meziročního růstu, propad hospodářské výkonnosti měřený vývojem meziročního reálného HDP. Vliv světové hospodářské krize na ekonomické výsledky krajské ekonomiky se plně projevil také v roce 2009. Propad HDP mezi lety 2008-2009 byl v Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání šestý nejmenší. V roce 2010 ukazují makroekonomické údaje některých krajů České republiky na meziroční oživení. Míra oživení byla v Královéhradeckém kraji v mezikrajském srovnání šestá nejmenší. V roce 2010 bylo v Královéhradeckém kraji vytvořeno 4,5% HDP České republiky při podílu 5,3% obyvatelstva ČR. Tab. 18 Meziroční růst HDP ve stálých cenách v krajích v % Kraj 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Hlavní město Praha 6,0 1,0 4,7 5,5 6,3 5,9 9,1 3,2-5,7 3,4 Středočeský kraj 3,1 5,4 3,4 6,5 6,5 14,2 7,9 7,7-6,8 5,5 Jihočeský kraj 0,7 1,9 3,6 4,9 8,4 5,6 0,7-0,7-2,8 2,0 Plzeňský kraj 3,4 1,8 6,0 8,3 5,5 7,8 2,1-3,6-3,0 1,5 Karlovarský kraj -1,0 3,5 1,9 0,1 3,3 1,5 3,2-2,6-2,6-0,9 Ústecký kraj -0,2 3,0 7,0 1,6 5,6 7,4 3,5 1,8-0,2 1,3 Liberecký kraj 2,0 1,9-3,7 5,3 13,1 6,3 1,5 3,8-6,2 4,2 Královéhradecký kraj 1,2 0,3 2,1 5,5 6,1 4,2 5,3 4,2-3,3 1,9 Pardubický kraj 2,0 3,3 3,1 5,0 5,9 9,0 5,5 1,0-4,8 1,0 Kraj Vysočina 5,8 2,0 3,4 2,9 9,0 6,9 4,5 0,3-2,6 2,4 Jihomoravský kraj 3,1 1,7 4,0 4,0 5,9 6,8 6,2 5,1-4,2 1,9 Olomoucký kraj 1,5 1,8 3,5 7,1 4,1 4,6 4,8 3,4-3,6 3,1 Zlínský kraj 3,1 2,0 4,1 1,9 8,9 9,2 5,9 9,4-3,0 1,8 Moravskoslezský kraj 2,6 2,2 2,9 3,5 8,2 4,9 4,1 1,5-7,6 2,9 Česká republika 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7 5,7 3,1-4,7 2,7 Česká republika bez Prahy 2,3 2,5 3,5 4,5 6,9 7,4 4,7 3,1-4,3 2,5 Zdroj: ČSÚ Hrubý domácí produkt na obyvatele je základním indikátorem ekonomické výkonnosti a jeho hodnota v PPS (virtuální jednotka parity kupní síly) je využíván jako kritérium pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V roce 2010 dosahoval regionální HDP na 1 obyvatele Královéhradeckého kraje v PPS 68,5% HDP na 1 obyvatele EU27, což by kraj stále řadilo do Cíle 2 kohezní politiky Evropské unie. Královéhradecký kraj nedosahuje dlouhodobě úrovně ČR, ale kopíruje trendy vývoje HDP / 1 obyvatele ČR. Mezi roky 2008-2009 došlo v důsledku projevů 43

ekonomické krize v kraji k poklesu HDP na obyvatele v absolutní hodnotě o 1,26%, v ČR pak o 3,41%. Mezi roky 2009-2010 došlo v Královéhradeckém kraji k poklesu o 0,2% a v ČR k růstu o 0,7%. Při interpretaci dat je třeba myslet na to, že tento ukazatel zahrnuje také výkon občanů, kteří do regionu dojíždí za prací, a naopak nezahrnuje ty, kteří za prací vyjíždí. Graf 39 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Královéhradeckém kraji a ČR v Kč (2001-2010) 380 000 Česká republika Královéhradecký kraj 340 000 300 000 260 000 220 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Graf 40 Vývoj HDP na 1 obyvatele v krajích v % (ČR= 100%) 100 95 90 85 80 75 70 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Jihomoravský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Pozn.: Zvýrazněn je kraj s nejvyššími hodnotami (Jihomoravský kraj), Královéhradecký kraj a kraj s nejnižšími hodnotami (Karlovarský kraj). Do grafu není zařazeno hl. m. Praha, které výrazně převyšuje HDP ČR. Zdroj dat: ČSÚ Růst hrubého domácího produktu může být podle produkční funkce ovlivněn technologickými změnami, výrobním faktorem kapitálu (např. přímé zahraniční investice nebo domácí investiční aktivita měřená pomocí tvorby hrubého fixního kapitálu) nebo výrobním faktorem práce (zvýšením 44

zaměstnanosti, růstem produktivity práce neboli podílu tržeb a zaměstnanosti). K odstranění rozdílu mezi výší úvazků pracovníků je vhodné používat ukazatel hodinové produktivity práce. V Královéhradeckém kraji hodnota obou ukazatelů mezi roky 2007 a 2010 vzrostla. V mezikrajském srovnání vykazuje Královéhradecký kraj v letech 2007-2010 velmi nízkou investiční aktivitu (14., 14., 10. a 13. pozice). O něco více k růstu HDP přispívá, byť v mezikrajském srovnání stále podprůměrný, podíl hodinové produktivity práce (11., 8., 9 a 10. pozice). Tab. 19 Hodinová produktivita práce a tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele v % (ČR = 100) Kraj Regionální hodinová produktivita práce Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 Hlavní město Praha 143,4 143,8 138,8 144,3 279,5 285,1 272,9 236,1 Středočeský kraj 97,2 97,3 93,2 94,3 82,8 75,7 77,8 76 Jihočeský kraj 90,1 87,5 90,7 90,8 69,4 68,5 75 88,8 Plzeňský kraj 90,6 84,1 88,2 84,5 97,2 76,5 96,1 88,3 Karlovarský kraj 77,7 74,1 78,5 76 64,6 68,2 69 83,1 Ústecký kraj 92,3 90,6 98,5 98,7 89,8 82 91,3 120 Liberecký kraj 83,2 82 82,6 78,2 58,6 76,6 59 61,8 Královéhradecký kraj 86 88,1 89,1 86,3 55,7 54,9 63,9 61,8 Pardubický kraj 88,8 85,9 88,3 87,1 66,2 71,8 60,3 74,2 Kraj Vysočina 93,3 90,2 92,6 90,4 77 58,2 65,4 68,3 Jihomoravský kraj 93,3 95,9 95,8 92,7 98,1 96,9 92,6 89,5 Olomoucký kraj 79,3 81,8 80,6 84,8 65 62,8 84,5 82,8 Zlínský kraj 86,5 89,6 91,8 90,6 61,2 59,7 57,1 63 Moravskoslezský kraj 99,3 99,9 96,3 95,9 71,6 86,7 74,1 79,7 Zdroj: ČSÚ 4.2 Struktura ekonomické základny Ekonomická výkonnost regionu a prosperita je obecně ovlivněna odvětvovou strukturou, rozsahem a úrovní oborových činností z hlediska kvality výstupů, technologické úrovně výroby a mírou zavádění inovací. Hrubá přidaná hodnota (HPH) je definována jako hodnota veškerých nově vytvořených výrobků a služeb mínus hodnota veškerých výrobků a služeb spotřebovaných formou mezispotřeby. Hrubá přidaná hodnota je sestavena podle odvětví, která ji vytvořily a de facto představuje příspěvek toho kterého oboru nebo odvětví k tvorbě HDP. Hrubá přidaná hodnota vyjadřuje ve značné míře v ročním vyjádření objem vložené práce. Výše HPH vypovídá nepřímo o úrovni modernizace, efektivním využívání technologií a produktivitě práce v odvětví. V roce 2010 byla v ČR vytvořena HPH ve výši 3 404,7 mld. Kč. V Královéhradeckém kraji byla v roce 2010 vytvořena HPH ve výši 154,4 mld. Kč, což představuje podíl v ČR 4,54 % (podíl obyvatelstva kraje představuje 5,3%). Mezi lety 2006-2010 vzrostla HPH v běžných cenách o 12,1%, tj. obdobně jako HDP (+12,6%). Na tvorbě HPH se v roce 2010 rozhodující měrou podílelo šest odvětví, které představovaly celkem 67,2% HPH kraje. Rozhodující vliv měl jednoznačně zpracovatelský průmysl, jehož podíl na HPH kraje byl 30,8%. Vysoký podíl na tvorbě HPH byl zaznamenán u oborů velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (9,2%), veřejná správa a obrana (8,4%), stavebnictví (7%), doprava a skladování (5,9%), činnosti v oblasti nemovitostí (5,9%). Nejvyšší 45

růst podílu na celkové HPH zaznamenal mezi roky 2006-2010 sektor informačních a komunikačních činností (+1,3 p.b.), peněžnictví a pojišťovnictví (+1 p.b.), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+0,5 p.b.), administrativní a podpůrné činnosti (+0,3 p.b.). Naopak nejvýraznější pokles podílu zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybářství (-1,4 p.b.), velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (-1,2 p.b.), zpracovatelský průmysl (-0,7 p.b.) a doprava/skladování (-0,4 p.b.). Tab. 20 Struktura hrubé přidané hodnoty podle odvětví CZ-NACE v Královéhradeckém kraji (2006-2010) 2006 2007 2008 2009 2010 Hrubá přidaná hodnota celkem v mil. Kč 137 732 149 922 156 927 154 732 154 437 v tom podíl odvětví (%) : A Zemědělství, lesnictví a rybářství 4,2 4,1 3,4 3,1 2,8 B Těžba a dobývání 0,5 0,5 0,4 0,3 0,4 C Zpracovatelský průmysl 31,5 33,1 30,3 28,0 30,8 D E Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 3,3 3,8 4,6 5,0 3,8 Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1,2 1,2 2,1 1,4 1,5 F Stavebnictví 6,7 6,8 6,6 7,6 7,0 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 10,4 9,7 9,7 9,0 9,2 H Doprava a skladování 6,3 5,6 5,9 6,0 5,9 I Ubytování, stravování a pohostinství 2,0 2,2 2,1 2,0 2,2 J Informační a komunikační činnosti 2,3 2,2 3,6 3,6 3,6 K Peněžnictví a pojišťovnictví 1,5 1,6 2,0 2,6 2,5 L Činnosti v oblasti nemovitostí 6,2 5,4 6,3 6,0 5,9 M Profesní, vědecké a technické činnosti 2,9 3,2 2,9 3,1 2,9 N Administrativní a podpůrné činnosti 1,1 1,2 1,2 1,3 1,4 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 8,6 8,5 8,0 9,3 8,4 P Vzdělávání 4,6 4,4 4,4 4,6 4,4 Q Zdravotní a sociální péče 5,0 4,8 4,7 5,3 5,2 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 0,9 0,8 0,8 0,9 1,0 S Ostatní činnosti 0,8 0,9 0,9 1,0 1,1 T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdroj: ČSÚ Tržby v průmyslových odvětvích Struktura tržeb v průmyslu (týká se podniků se 100 a více zaměstnanci) byla v roce 2010 následující. Zpracovatelský průmysl se podílel na tržbách 92,7%. V rámci zpracovatelského průmyslu měly nejvyšší podíl obory výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (27,3%), výroba elektrických zařízení (14,4%), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (11,5%), výroba textilií (9,5%) a výroba pryžových a plastových výrobků (7,2%). Výše uvedené obory tvořily 70% tržeb zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší nárůst tržeb v letech 2008 až 2010 byl zaznamenán v oborech výroba motorových vozidel (+58,2%) a výroba elektrických zařízení (+3,9%). Naopak největší propad byl ve sledovaném odvětví v oborech výroba počítačů (-72,6%), výroba ostatních strojů (-39,4%) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (-27,3 %). 46

4.3 Organizační struktura ekonomických subjektů Na území Královéhradeckého kraje bylo registrováno k 31.12.2011 134 689 ekonomických subjektů. Z čehož 56,1% tvoří podniky, u nichž byla zjištěna aktivita (tzv. kategorie subjektu statistický podnik). Počet registrovaných subjektů v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje má rostoucí trend (jediný pokles v roce 2009) a to i u kategorie subjektu statistický podnik. Podíl aktivních podniků má v Královéhradeckém kraji i ČR mírně rostoucí trend s dosavadním maximem 56,1%. V Královéhradeckém kraji je možné nalézt významné rozdíly z hlediska územní koncentrace ekonomických subjektů v jednotlivých okresech. Jednotlivé okresy se na počtu registrovaných ekonomických subjektů v číslech roku 2011 podílejí takto: Hradec Králové (31,5%), Trutnov (21,8%), Náchod (19,1%), Jičín (14,3%) a Rychnov nad Kněžnou (13%). Tab. 21 Registrované ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Královéhradeckém kraji (2008-2010) Převažující činnost 2008 2009 2010 Celkem 130 544 129 399 132 423 v tom: A Zemědělství, lesnictví a rybářství 10 578 5 818 6 323 B E Průmysl celkem 18 005 18 362 18 718 F Stavebnictví 16 234 16 985 17 502 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 47 32 879 32 991 33 232 H Doprava a skladování 3 259 3 378 3 417 I Ubytování, stravování a pohostinství 8 033 8 525 8 730 J Informační a komunikační činnosti 1 856 2 065 2 259 K Peněžnictví a pojišťovnictví 3 484 2 740 1 495 L Činnosti v oblasti nemovitostí 4 546 4 814 5 031 M Profesní, vědecké a technické činnosti 12 554 12 721 13 489 N Administrativní a podpůrné činnosti 1 620 1 601 1 592 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 1 129 1 132 1 136 P Vzdělávání 2 002 2 037 2 018 Q Zdravotní a sociální péče 1 788 1 793 1 776 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2 987 3 063 3 158 S Ostatní činnosti 9 000 9 571 10 100 U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů - - - Bez uvedení činnosti 590 1 803 2 447 Zdroj: ČSÚ Podíváme-li se na strukturu registrovaných subjektů podle klasifikace převažujících ekonomických činností v roce 2010, shledáme, že zastoupení jednotlivých kategorií v rámci Královéhradeckého kraje se velmi neliší od struktury celé ČR. Největší podíl drží skupina G velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (25,1%), dále skupiny B-E zpracovatelský průmysl (včetně energie, plynu, tepla, vody a odpadů) s 14,1%, E stavebnictví (13,2%) a M profesní, vědecké a technické činnosti (10,2%). Ve sledovaném období nastal největší pokles po4tu subjektů v sekci K peněžnictví a pojišťovnictví (-57% ) a A zemědělství, rybářství, lesnictví (-40%). Naopak nejvýraznější růst zaznamenaly sekce I Informační a komunikační činnosti (+21,7%) a činnosti v oblasti nemovitostí (+10,6% ).

Analýza ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců podává přehled o struktuře zaměstnanosti v kraji. Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v kraji má podobné složení jako ČR. V roce 2011 existovalo v kraji 54,1% subjektů kategorie neuvedeno, 36,4% kategorie bez zaměstnanců a 6,57% kategorie 1-5 zaměstnanců. Ve sledovaném období došlo poklesu kategorie neuvedeno o 4,47 p.b. (ČR 4,33 p.b.) a růstu podílu kategorie bez zaměstnanců o 5,99 p.b. (ČR 5,46 p.b.). Tab. 22 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji 2010 Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců) 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem 127 573 130 544 129 399 132 423 134 689 v tom: neuvedeno 74 765 70 460 69 049 71 146 72 926 bez zaměstnanců 38 422 45 769 46 495 47 803 48 642 1 5 9 665 9 586 9 230 9 048 8 850 6 9 1 516 1 550 1 550 1 482 1 427 10 19 1 440 1 453 1 459 1 344 1 262 20 24 371 374 301 296 289 25 49 693 646 661 627 636 50 99 391 402 385 400 390 100 199 193 192 166 178 167 200 249 35 29 22 21 17 250 499 41 46 46 40 46 500 999 29 22 18 21 21 1 000 a více 12 15 17 17 16 Zdroj: ČSÚ Významné ekonomické subjekty Na území Královéhradeckého kraje má sídlo 35 socioekonomicky významných institucí/podniků, které zaměstnávají více než 500 zaměstnanců. Největší skupinou je kategorie zdravotní péče, do které patří Fakultní nemocnice Hradec Králové jako největší zaměstnavatele v kraji, spolu se sítí krajských nemocnic. Další je kategorie výroby motorových vozidel resp. firmy, které jsou součástí hodnotového řetězce automotive. Metodicky je potřeba poznamenat, že dochází k mírnému zkreslení a znesnadnění interpretace dat díky tomu, že závody Škoda auto a.s., které existují a vyvíjejí činnost v Královéhradeckém kraji, zde nemají své sídlo (ačkoliv mají na sebe navázán celý ekosystém firem) a nevstupují proto přímo do některých statistik zjišťovaných v území (do následujícího přehledu byly závody Škoda auto a.s. zařazeny). Zastoupen je také segment výroby pryžových a plastových výrobků nebo elektrických zařízení. Dalším profilačním segmentem je výroba textilií. Těchto několik výše uvedených segmentů se podílí velkou měrou na struktuře exportu Královéhradeckého kraje. Název firmy Obec CZ-NACE převažující Počet pracovníků Fakultní nemocnice Hradec Králové Hradec Králové Ústavní zdravotní péče 5000-9999 Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. Jičín - Valdické Předměstí Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, kromě motocyklů 4000-4999 Lesy České republiky, s.p. Nový Hradec Králové Těžba dřeva 3000-3999 48

Škoda auto a.s. závod Kvasiny Kvasiny Výroba motorových vozidel a jejich motorů 2500-2999 Juta, a.s. C.S.Cargo, a.s. Dvůr Králové nad Labem Tkaní textilií 2000-2499 Jičín - Valdické Předměstí Silniční nákladní doprava 1500-1999 Rubena a. s. Hradec Králové Výroba ostatních pryžových výrobků 1500-1999 Arrow International CR, a.s. Hradec Králové - Plačice Nespecializovaný velkoobchod 1000-1499 Assa Abloy Rychnov, s.r.o. Rychnov nad Kněžnou Výroba zámků a kování 1000-1499 ČEZ Měření, s.r.o. Hradec Králové - Pražské Předměstí Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů 1000-1499 Marius Pedersen, a.s. Nový Hradec Králové Sběr odpadů, kromě nebezpečných 1000-1499 Oblastní nemocnice Jičín, a.s. Jičín - Valdické Předměstí Ústavní zdravotní péče 1000-1499 Oblastní nemocnice Náchod, a.s. Náchod Ústavní zdravotní péče 1000-1499 Povodí Labe, s.p. Tyco Electronics EC Trutnov s. r. o. Hradec Králové - Slezské Předměstí Shromažďování, úprava a rozvod vody 1000-1499 Trutnov Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení 1000-1499 Veba, textilní závody, a.s. Broumov - Velká Ves Tkaní textilií 1000-1499 Škoda auto a.s. závod Vrchlabí Vrchlabí Výroba motorových vozidel a jejich motorů 1000-1499 Ammann Czech Republic, a.s. Nové Město nad Metují Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví 500-999 Amulet - chráněné dílny, s.r.o. Náchod - Běloves Výroba ostatních pryžových výrobků 500-999 Argo-Hytos, s.r.o. Vrchlabí Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 500-999 Atas elektromotory Náchod, a.s. Náchod Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů 500-999 Esab Vamberk, s.r.o. Vamberk Tažení ocelového drátu za studena 500-999 Federal-Mogul Friction Products, a.s. FPH, s.r.o. Karsit Holding, s.r.o. Kostelec nad Orlicí Hradec Králové Jaroměř - Jakubské Předměstí Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n. 500-999 Činnosti agentur zprostředkujících práci na dobu určitou 500-999 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, kromě motocyklů 500-999 Mileta, a.s. Hořice Tkaní textilií 500-999 nkt cables Vrchlabí, k.s., člen skupiny NKT Vrchlabí Výroba ostatních elektronických a elektrických vodičů a kabelů 500-999 Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou, a.s. Rychnov nad Kněžnou Ústavní zdravotní péče 500-999 Oblastní nemocnice Trutnov, a.s. Trutnov - Kryblice Ústavní zdravotní péče 500-999 OCZ Vrchlabí, a.s. Hořejší Vrchlabí Výroba elektronických součástek a desek 500-999 Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. Ronal CR, s.r.o. Saar Gummi Czech, s.r.o. Náchod 49 Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých 500-999 Jičín - Valdické Předměstí Odlévání lehkých kovů 500-999 Červený Kostelec - Stolín Výroba ostatních pryžových výrobků 500-999

Profil Královéhradeckého kraje analytická část Strategie rozvoje KHK 2014-2020 (verze srpen 2012) Sněžka, výrobní družstvo Náchod Takata Parts, s.r.o. Náchod - Staré Město nad Metují Dolní Kalná Výroba nábytku 500-999 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, kromě motocyklů 500-999 Univerzita Hradec Králové Hradec Králové Terciární vzdělávání 500-999 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Hradec Králové Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n. 500-999 4.4 Exportní výkonnost Hospodářská krize se projevila také v oslabení zahraniční poptávky a následném propadu exportu z kraje mezi roky 2008 a 2009 o 15,6%, s následným oživením v roce 2010 o 23%. Objemově export klesal pozvolna již od roku 2007 (103,2 mld. Kč) až po nejnižší hodnotu v roce 2009 (98,5 mld. Kč). Oživení roku 2010 představovalo objem 102,2 mld. Kč. Propad mezi roky 2008 a 2009 byl šestý nejvyšší v mezikrajském srovnání (-15,6%). Naopak oživení mezi lety 2009 a 2010 vrátilo objem exportu na hodnoty roku 2007. Oživení bylo vyšší (+23 %) než průměr ČR (+18,43%). V mezikrajském srovnání bylo oživení čtvrté nejvyšší. Podíl objemu vývozu z Královéhradeckého kraje na objemu vývozu z České republiky byl v roce 2010 4,04%, což představuje v mezikrajském srovnání 10. pozici. Tento podíl zhruba odpovídá podílu Královéhradeckého kraje na obyvatelstvu ČR (5,26%) a vytvořeném HDP ČR (4,53%). Země Evropské unie jsou stále nejdůležitějšími cílovými destinacemi exportu z Královéhradeckého kraje a tvoří 72,3% z exportu kraje. Jako pro celou ČR, tak i pro kraj je hlavním exportní destinací Německo s podílem 33%, což odpovídá 1,33% exportu ČR. Dalším trhem je Polsko (6 % exportu kraje), Slovensko (4,8% exportu kraje), Francie (4,5% exportu kraje), Itálie (3,7% exportu kraje). V období 2007-20102010 došlo k největšímu propadu u Rakouska (-22%), Německa (-19,9 %) a Francie (-15,7 %). Oživení mezi roky 2009-20102010 se týkalo exportu do Francie (101% objemu exportu roku 2007). Objem exportu do některých zemí dosáhl v tomto období téměř hodnot roku 2007. Jedná se například o export do Německa (98% objemu exportu roku 2007) a Rakouska (96,8% objemu exportu roku 2007). Graf 41 Teritoriální struktura exportu z Královéhradeckého kraje (2010) Slovensko 5% Rakousko 3% Polsko 6% Itálie 4% Další země EU27 17% Ostatní země 28% Francie 4% Německo 33% Zdroj dat: ČSÚ 50

Tab. 23 Vývoz zboží podle krajů (2007-2010) Kraj Vývoz zboží (mil. Kč, běžné ceny) 2007 2008 2009 2010 podíl v % (2010) Středočeský kraj 496 549 481 231 429 231 505 839 19,97% Moravskoslezský kraj 250 339 259 653 226 160 274 385 10,83% Pardubický kraj 191 646 188 744 175 323 236 736 9,35% Plzeňský kraj 219 143 234 331 199 617 207 148 8,18% Jihomoravský kraj 174 210 174 009 154 524 166 780 6,58% Ústecký kraj 156 658 158 867 129 869 151 174 5,97% Hlavní město Praha 137 024 122 517 110 908 121 695 4,80% Zlínský kraj 120 726 118 418 98 324 114 755 4,53% Královéhradecký kraj 103 220 98 501 83 130 102 286 4,04% Vysočina 106 559 100 315 77 270 93 136 3,68% Jihočeský kraj 102 589 101 473 86 245 92 233 3,64% Liberecký kraj 100 699 89 771 79 094 88 703 3,50% Olomoucký kraj 94 648 96 916 71 530 78 646 3,11% Karlovarský kraj 53 913 50 780 41 645 51 641 2,04% nespecifikováno 171 310 198 210 175 752 247 641 9,78% Česká republika 2 479 234 2 473 736 2 138 623 2 532 797 100,00% Zdroj: ČSÚ Struktura exportu podle skupin výrobků v Královéhradeckém kraji odpovídá skladbě exportu České republiky. Královéhradecký kraj má dlouhodobě vyšší podíl skupiny tržních výrobků tříděných podle materiálu a strojů a dopravních prostředků na exportu z kraje, než je jejich podíl na exportu ČR. Naopak nižší podíl má kraj u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů; chemikálií a průmyslovém spotřebním zboží. Přítomnost několika závodu Škoda auto a.s. v kraji, ale také existence skupiny na tyto závody navázaných dodavatelů, se odráží v nejvyšším podílu skupiny stroje a dopravní prostředky na exportu kraje (55,7%); na úrovni ČR byl podíl skupiny na exportu ČR 54,6%. Tato nejdůležitější skupina přestála nejhorší rok hospodářské krize a mezi lety 2007-2010 vzrostla o 2,4 % (růst ČR 2,9 %). Naopak největší propad nastal u nezatříděných komodit (-27,5 %, ČR +258 %) a tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu (-11 %, ČR 13 %.). 51

Graf 42 Vývoz z Královéhradeckého kraje a ČR podle skupin výrobků (2007, 2010) 60,0% Královéhradecký kraj 2007 Česká republika 2007 Královéhradecký kraj 2010 Česká republika 2010 Podíl komodit na exportu kraje/čr v ( %) 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% potraviny a živá zvířata suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu stroje a dopravní prostředky průmyslové spotřební zboží Zdroj dat: ČSÚ 4.5 Investice a investiční prostředí Investice a investiční prostředí jsou jedním z důležitých faktorů ekonomického růstu a konkurenceschopnosti regionu, jelikož ovlivňují rozvoj území, zaměstnanost, produktivitu práce, přispívají k zakládání nových podnikatelských subjektů, tvoří kolem sebe systém dodavatelskoodběratelských vztahů, mají vliv na velikost výstupu a exportu. Investice je možné měřit různými ukazateli, přičemž jedním z nich je tvorba hrubého fixního kapitálu (TFHK)jako makroekonomického ukazatele zachycujícího celkové investice v národním hospodářství. Investice je možné analyzovat také z hlediska typu investora nebo místa, odkud investice pochází (domácí nebo zahraniční investice). Zahraniční investice jsou obecně odrazem důvěry zahraničních investorů v domácí ekonomiku a její perspektivní budoucí vývoj. Investiční prostředí pak charakterizuje struktura existujících a připravených průmyslových zón a také počet a míra regenerace brownfields v kraji. Ukazatel TFHK představuje hodnotu pořízeného hmotného i nehmotného produktivního investičního majetku sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Tvorba a dynamika růstu TFHK je předpokladem vyšší tvorby HDP a růstu výkonnosti ekonomiky. V Královéhradeckém kraji se THFK v letech 2006-2010 zvýšila z 25,7 mld. Kč na 30 mld. Kč v běžných cenách, tj. o 16,8%. Královéhradecký kraj se tak podílel na celkové THFK v ČR 3,3% (třetí nejhorší hodnota v mezikrajském srovnání) a zvýšil tak svůj podíl na celorepublikové THFK z podílu 3% v roce 2006, tj. o 0,3 p.b.. THFK na obyvatele v Kč se zvýšil ze 46861 Kč v běžných cenách v roce 2006 na 54243 Kč v roce 2010, tj. o 15,7%. V mezikrajském srovnání se Královéhradecký kraj v letech 2006-2010 umístil na posledním místě, kromě roku 2009, kdy obsadil 11. pozici. 52

Graf 43 Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele v regionech České republiky v Kč (2006-2010) 2006 2007 2008 2009 2010 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 Zdroj dat: ČSÚ Průmyslové zóny a brownfields 4 Průmyslové zóny spolu s obchodně-správními zónami představují v současnosti důležitý aspekt hospodářsko-sociálního růstu regionů. Jde především o vytváření nových pracovních míst, rozvoj subdodavatelských činností, rozvoj stávajících drobných výrob, příliv kapitálu a nových progresivních technologií za plného respektování a vztahu k ochraně životního prostředí a jejich optimální lokalizace v rámci sídelní struktury. Vybraných rozvojových ploch pro průmysl je k dispozici celkem 47. Problematika regenerace a revitalizace dosud nevyužívaných a chátrajících zemědělských nebo průmyslových objektů a jiných areálů, je stále aktuální. Jedná se ve velké míře o nefunkční, často rozlehlé a zdevastované, většinou i ekologicky zatížené objekty a prostory bývalých továrních celků, vojenských areálů apod. Regenerace a revitalizace těchto areálů a objektů za účelem jejich nabídky potenciálním investorům vyžaduje nemalé finanční částky, které jsou víceméně nad finančními možnostmi jejich majitelů. V současné době je v Královéhradeckém kraji k dispozici 39 brownfields připravených pro rekonstrukci nebo regeneraci. Klastry Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, 4 Údaj dle Databáze investičních příležitostí Královéhradeckého kraje. Dostupné na : http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/. 53

nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. V Královéhradeckém kraji má sídlo nebo působí 6 klastrů: HRADECKÝ IT KLASTR OMNIPACK CZECH STONE CLUSTER KRÁLOVÉHRADECKÝ LESNICKO-DŘEVAŘSKÝ KLASTR CLUTEX NANOMEDIC Přímé zahraniční investice Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá zahraniční investice se skládá z podílu na základním kapitálu (vklad nerezidenta do základního (vlastního) kapitálu společnosti), dále z reinvestovaného zisku (podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend) a ostatního kapitálu, zahrnujícího úvěrové vztahy s přímým investorem (přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky a ostatními podniky ve skupině). Tab. 24 Přímé zahraniční investice v krajích ČR (2007-2010) Název Celkem v mld. Kč Podíl v % 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 Hlavní město Praha 1 049,1 1 169,6 1 185,3 1 254,7 51,6% 53,4% 51,3% 52,1% Středočeský kraj 231,3 231,8 273,9 247,6 11,4% 10,6% 11,9% 10,3% Moravskoslezský kraj 164,5 162,6 172,7 167,2 8,1% 7,4% 7,5% 6,9% Jihomoravský kraj 83,4 98,8 133,5 156,3 4,1% 4,5% 5,8% 6,5% Ústecký kraj 104,8 103,9 103,9 104,3 5,2% 4,7% 4,5% 4,3% Jihočeský kraj 71,1 79,5 83,1 84,6 3,5% 3,6% 3,6% 3,5% Plzeňský kraj 59,2 60,5 71,4 74,9 2,9% 2,8% 3,1% 3,1% Liberecký kraj 52,7 60,6 58,4 62,4 2,6% 2,8% 2,5% 2,6% Pardubický kraj 40,4 46,7 39,5 56,2 2,0% 2,1% 1,7% 2,3% Kraj Vysočina 63,8 53,4 58,3 52,5 3,1% 2,4% 2,5% 2,2% Královéhradecký kraj 30,0 31,5 36,1 48,8 1,5% 1,4% 1,6% 2,0% Zlínský kraj 36,8 38,4 39,5 48,6 1,8% 1,8% 1,7% 2,0% Olomoucký kraj 27,1 32,2 33,4 30,5 1,3% 1,5% 1,4% 1,3% Karlovarský kraj 17,9 20,0 22,2 21,0 0,9% 0,9% 1,0% 0,9% ČR celkem 2 032,1 2 189,5 2 311,2 2 409,6 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: ČNB 54

Důležitá je schopnost regionu přilákat přímé zahraniční investice (PZI), umožnit podnikům regionu se synergicky napojit na PZI a využít ji pro svůj rozvoj a v neposlední řadě je žádoucí zajistit, aby docházelo k reinvestici zisku z PZI, a to opět v regionu. Naproti tomu, že absolutní objem PZI měl v období 2007 až 2010 mírně rostoucí tendenci, tak v mezikrajském srovnání se jedná o 4. nejnižší hodnoty. Objem reinvestované zisku v poměru k objemu PZI se v regionu se snižuje; nejmarkantnější propad mezi roky 2009 a 2010 o 12,7 %. Do Královéhradeckého kraje plynula v letech 2007-2010 průměrně pouze 1,6% objemu všech přímých zahraničních investic realizovaných v České republice (11. pozice v mezikrajském srovnání). Rozbor vývoje přímých zahraničních investic na nižších administrativních úrovních Královéhradeckého kraje ukazuje na vnitřní rozdíly mezi jednotlivými okresy. Ve sledovaném období byly realizovány nejnižší objem v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Růstový trend lze zaznamenat u okresu Hradec Králové, nejvyšší dynamiku však pravděpodobně v souvislosti s rozvojem průmyslových zón vykazuje okres Jičín (růst o 15,3 mld. Kč). Graf 44 Přímé zahraniční investice v okresech Královéhradeckého kraje v tis. Kč (2007-2010) 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov 0 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČNB Dále je třeba zmínit aktivity agentury CzechInvest při lákání a aftercare domácích i zahraničních investorů v České republice. Následující tabulka ukazuje projekty Czechinvestu, týkající se domácích i zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu, technologických center a center sdílených služeb, u kterých investor souhlasil se zveřejněním podrobností o svém projektu nebo získal investiční pobídky. Součástí uvedeného přehledu nejsou investice nevýrobního charakteru či privatizační projekty a nelze jej tedy považovat za informaci o celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky (tyto souhrnné údaje poskytuje ČNB). V Královéhradeckém kraji bylo v období 1993-2011 realizováno 4,3% všech projektů (9. pozice), v objemu 31,7 mld. Kč (9. pozice ), které vytvořily celkem 11463 pracovních míst (9. pozice ). Průměrná hodnota investice řadí kraj na 7. místo v mezikrajském srovnání. 55

Tab. 25 Investiční projekty agentury CzechInvest 1993-2011 Kraj Počet projektů % Výše investice (mld. Kč) % Pracovní místa % Karlovarský kraj 22 1,2% 10,3 1,4% 2 049 0,9% Jihočeský kraj 62 3,4% 22,7 3,2% 7 187 3,1% Zlínský kraj 99 5,5% 26,2 3,7% 6 154 2,7% Hl. m. Praha 80 4,4% 26,9 3,8% 15 735 6,9% Liberecký kraj 67 3,7% 28,7 4,0% 7 366 3,2% Královéhradecký kraj 78 4,3% 31,7 4,4% 11 463 5,0% Pardubický kraj 77 4,3% 33,1 4,6% 12 884 5,6% Plzeňský kraj 132 7,4% 34,5 4,8% 14 768 6,5% Olomoucký kraj 112 6,2% 35,7 5,0% 13 146 5,8% Kraj Vysočina 70 3,9% 39,9 5,6% 9 533 4,2% Jihomoravský kraj 320 17,8% 61,4 8,6% 31 863 14,0% Moravskoslezský kraj 243 13,5% 102,9 14,4% 28 004 12,3% Ústecký kraj 199 11,1% 123,0 17,2% 30 744 13,5% Středočeský kraj 237 13,2% 138,3 19,3% 37 483 16,4% ČR celkem 1798 100,0% 715,2 100,0% 228380 100,0% Zdroj: CzechInvest (2011) 56

5. Věda, výzkum, vývoj a inovace S tím jak Česká republika ztrácí konkurenční výhodu v podobě nízkých mzdových nákladů, stoupá důležitost přechodu na výzkumně a inovačně intenzivní ekonomiku (někde se také mluví o znalostní ekonomice). Tato by měla být více tažena sofistikovanější pracovní silou, konkurenceschopným výzkumným sektorem a podnikovou sférou umístěnou na důležitějších pozicích v hodnotových řetězcích. Důležitým faktorem je také vzájemná komunikace a spolupráce subjektů inovačních systému, a to především na mezioborové bázi. Královéhradecký kraj nepatří k driverům výzkumného a inovačního sektoru (VaV) ekonomiky České republiky. O to více je vidět snaha o soustředění se na perspektivní obory, ať už v důsledku historické tradice nebo potenciálu buď toho kterého akademického sektoru nebo firemního odvětví, které mohou zajistit konkurenceschopnost klíčových hráčů regionálního inovačního systému do budoucnosti. Výzkumný a inovační profil regionu je obvykle reprezentování několika zásadními a pro region progresivními odvětvími, do kterých se soustředí kapacity výzkumné a aplikační sféry a které generují nejvíce výzkumných a inovačních výsledků. Královéhradecký kraj dále prohlubuje odvětvovou analýzu a zaměřuje se 6 odvětví, která jsou v Královéhradeckém kraji progresivní z hlediska výzkumu, vývoje a inovací. Jedná se o biomedicínu, textilní průmysl, ICT, strojírenství a automotive, potravinářství a zemědělství a posledním je energetika a obnovitelné zdroje. 5.1 Strategické řízení regionálního inovačního systému Královéhradecký kraj má zpracovanou Regionální inovační strategii na léta 2010-2015. Tato je naplňována dvouletými akčními plány. Páteří strategie jsou čtyři základní prioritní směry. První je efektivní využití kapacit a potenciálu institucí sekundárního a terciálního vzdělávání. Druhou je vytváření podmínek pro spolupráci v oblasti novací. Třetí prioritou je posilování výkonnosti progresivních odvětví v kraji. Čtvrtou prioritou je rozvoj inovačního prostředí pomocí poradenských služeb, networkingu a publicity. Rada pro výzkum, vývoj a inovace Královéhradeckého kraje (RVVI), která má status komise Rady Královéhradeckého kraje, plní funkci koordinačního, poradního a iniciativního orgánu krajské samosprávy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jejím cílem je podporovat a rozvíjet inovační potenciál v kraji. Spojuje pohledy veřejné správy, partnerů, hospodářské komory, významných podniků, škol a dalších vzdělávacích zařízení a výzkumných institucí. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je složena ze zástupců regionálních subjektů zabývajících se inovačními procesy. V roce 2010 zřídil Královéhradecký kraj Regionální inovační fond Královéhradeckého kraje jako finanční nástroj na podporu financování aktivit výzkumu, vývoje a inovací v regionu. Fond rozděluje prostředky pomocí veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích. Dvě výzvy byly vyhlášeny na tzv. inovační vouchery, kdy si malé a střední podniky se sídlem v Královéhradeckém kraji žádaly o dotaci na nákup služeb u výzkumných organizací v Královéhradeckém kraji. Celkem bylo v první výzvě podpořeno 11 projektů spolupráce za cca 1,5 mil. Kč. Druhá výzva na inovační vouchery byly obsahově a časově koordinována s Libereckým krajem. Podniky z Královéhradeckého kraje mohly nakupovat služby u výzkumných organizací nejenom v Královéhradeckém, ale také v Libereckém kraji. V rámci této výzvy byly podpořeny 4 projekty spolupráce za cca 0,5 mil. Kč. 57

Dalším prvkem přispívajícím k rozvoji inovačních systémů jsou technologické a vědeckotechnické parky. Dle údajů SVTP5 operují v Královéhradeckém kraji dvě takové instituce (Technologické centrum Hradec Králové, CTTV INOTEX, Dvůr Králové n.l. ). 5.2 Organizační struktura Z celkového počtu 135 996 ekonomických subjektů, registrovaných k 30.6.2012 v Královéhradeckém kraji, je celkem 42 subjektů (0,03 %) s převažující činností CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj a 375 subjektů (0,28 %) s činností CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj, registrovanou jako vedlejší/doplňkovou. Struktura oborů podniků s převažující VaV činností je tvořena převážně ostatním výzkumem a vývojem v oblasti přírodních a technických věd a výzkumem a vývojem v oblasti biotechnologií. Tab. 26 Subjekty s registrovanou převažující činností CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj v Královéhradeckém kraji Název firmy Obec IČ CZ-NACE převažující Počet zaměstnanců Inotex, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem 47451963 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 50-99 Výzkumný a Šlechtitelský Ústav Ovocnářský Holovousy, s.r.o. Holovousy 1, p. Hořice 25271121 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 50-99 Generi Biotech, s.r.o. Hradec Králové 63221667 Výzkum a vývoj v oblasti biotechnologie 25-49 Hradecký IT klastr Hradec Králové 75155320 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 25-49 Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Hradec Králové 00084018 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 10-19 Hvězdárna v Úpici Úpice 00371912 Innomia, a.s. Jaroměř 27498409 AB Pharma, s.r.o. Hradec Králové 27533930 Archeologická služba, s.r.o. Hradec Králové 27482529 FMV - Design, s.r.o. Horní Maršov 28773543 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 10-19 6-9 1-5 1-5 1-5 Společnost pro podporu využití obnovitelných energetických zdrojů země o.p.s. Horní Maršov 25427521 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 1-5 PharmTest, s.r.o. Hradec Králové 64792803 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd 1-5 Česká Vědecko- Technická Společnost Obchodu Náchod 15046052 Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd Elzotep z., s.p.o. Nepolisy 72551771 Výzkum a vývoj v oblasti technických věd 5 Společnost vědeckotechnických parků ČR (http://www.svtp.cz) 58

Euromobilita, s.r.o. Rohoznice 28184564 Glass-studio, s.r.o. v likvidaci Hradec Králové 45537992 Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Medi plus, s.r.o. Hradec Králové 25917005 Poznámka: Přehled nezahrnuje podnikatele fyzické osoby. Zdroj: ČSÚ Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Ne všechny podniky vyvíjejí výzkumné nebo inovační aktivity. Na území České republiky se ve sledovaném období zabývalo inovačními aktivitami 51,7% podniků z celkového počtu ekonomicky aktivních podniků v období 2008 2010. Ve srovnání s předchozí sledovaným obdobím 2006 2008 došlo ke snížení inovačních aktivit podniků ČR o 4,3 procentního bodu. Na území Královéhradeckého kraje realizovalo ve sledovaném období inovační aktivity 50,1% podniků, což představuje v mezikrajském srovnání 9. pozici. Technickými inovacemi se zabývalo 32,7% podniků (8. pozice) a netechnickými pak 44,6% (5. pozice). Graf 45 Inovační aktivita podniků v Královéhradeckém kraji (2008-2010) Podíl inovujících podniků celkem Podíl podniků s netechnickou inovací Podíl podniků s technickou inovací 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Poznámka: Vyjádřeno jako podíl inovujících podniků na celkovém počtu podniků v kraji Zdroj dat: ČSÚ V Královéhradeckém kraji má sídlo nebo působí celkem 10 výzkumných organizací, z čehož 4 jsou detašovaná pracoviště veřejných výzkumných institucí, 4 mají statut vysoké školy, 1 fakultní nemocnice a 1 obchodní společnosti splňující však definici výzkumné organizace dle legislativy Evropské unie. Ze zaměření organizací vyplývá dominance oborů medicíny, farmacie, zemědělství, potravinářství, pedagogiky a ICT. 59

Profil Královéhradeckého kraje analytická část Strategie rozvoje KHK 2014-2020 (verze srpen 2012) Tab. 27 Výzkumné organizace působící v Královéhradeckém kraji Název 1 Univerzita Hradec Králové a její fakulty 2 Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 3 Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 4 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové 5 Fakultní nemocnice v Hradci Králové 6 Výzkumný ústav šlechtitelský a ovocnářský Holovousy s.r.o. 7 Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. pobočka Hradec Králové 8 Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. výzkumná stanice Opočno 9 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. pracoviště Kostelec nad Orlicí 10 Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. - detašované pracoviště Nový Hrádek Zdroj: IS VaV V rámci statistického šetření je pravidelně zjišťován počet VaV pracovišť v rámci všech právnických a fyzických osoby, které provádějí výzkum a vývoj (systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi) na území ČR jako svoji hlavní (CZ NACE 72 výzkumná pracoviště) nebo vedlejší ekonomickou činnost, a to bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, sektor nebo odvětví (CZ NACE), ve kterém působí. Počet těchto pracovišť má v Královéhradeckém kraji rostoucí trend; ve sledovaném období vzrostl z 97 na 139. Z hlediska vědních oborů jsou nejvíce zastoupeny technické vědy (61,9 %) a přírodní vědy (16,5 %). Zemědělské vědy se na počtu pracovišť podílejí 8,6%, humanitní vědy 4,3 % a sociální vědy 1,4 %. Technické vědy ovšem nejsou významně zastoupeny ve struktuře výzkumných organizací. Naopak lékařským vědám, které dominují struktuře výzkumných organizací v kraji, odpovídá 7,2% podíl na počtu pracovišť VaV. Z toho lze usuzovat na jistou disproporci ve struktuře výzkumné základny a aplikačního sektoru co do počtu VaV pracovišť. Je třeba si ale uvědomit, že počet pracovišť ještě nic nevypovídá o rozsahu a kvalitě výzkumných výsledků nebo výši tržeb za inovované produkty a služby. Graf 46 Počet VaV pracovišť v Královéhradeckém kraji (2005-2010) VaV pracoviště celkem z toho s převažující CZ-NACE 72 160 140 120 100 80 60 40 20 0 97 104 13 11 2005 2006 139 111 107 116 8 7 7 8 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 60

Tab. 28 Pracoviště VaV podle vědních oblastí v KHK (2005-2010) vědní oblast 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Technické vědy 66 72 79 78 82 86 Přírodní vědy 12 10 14 13 14 23 Zemědělské vědy 5 4 4 3 5 12 Lékařské vědy 6 12 9 8 8 10 Humanitní vědy 2 1 2 2 5 6 Sociální vědy 6 5 3 3 2 2 Zdroj: ČSÚ 5.3 Výdaje na výzkum a výzkum V mezikrajském srovnání za sledované období se kraj pohyboval objemem výdajů na VaV průměrně na 10. pozici. V roce 2010 se na celkovém objemu výdajů na VaV České republiky nejvíce podílelo Hlavní město Praha (35,6%), Středočeský kraj (20,2%) a Jihomoravský kraj (14,2%). Královéhradecký kraj pak 2,7% (10. pozice). Nejméně pak Karlovarský kraj s podílem 0,2%. Výdaje na výzkum a vývoj v Královéhradeckém kraji rostly meziročně v období 2006-2007 a 2008-2009. Mezi roky 2009-2010 došlo ale k poklesu výdajů, podobně jako u dalších třech krajů ČR. Mezi roky 2005-2010 vzrostly v kraji výdaje na VaV o 34%. Nejvíce vzrostly v Plzeňském (o 103%) a Jihomoravském kraji (o 80,7%). Nejméně pak ve Zlínském kraji (o 15%) a na Vysočině (o 5,1%). Tab. 29 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v mil. Kč (2005-2010) Kraj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 % 2010 Hl. m. Praha 15 835 19 186 22 914 22 481 20 906 20 998 35,6% Středočeský kraj 8 561 8 525 10 560 9 782 10 051 11 900 20,2% Jihomoravský kraj 4 654 5 057 5 726 6 047 8 127 8 411 14,2% Moravskoslezský kraj 2 182 5 535 2 765 2 661 3 030 3 114 5,3% Plzeňský kraj 1 130 1 334 1 394 1 767 1 599 2 295 3,9% Pardubický kraj 1 632 1 932 2 018 2 002 1 939 2 228 3,8% Jihočeský kraj 1 610 1 713 1 787 1 967 2 123 2 116 3,6% Zlínský kraj 1 571 1 646 1 721 1 633 1 583 1 809 3,1% Olomoucký kraj 1 372 1 328 1 511 1 433 1 620 1 599 2,7% Královéhradecký kraj 1 169 985 1 268 1 213 1 651 1 568 2,7% Liberecký kraj 1 110 1 483 1 312 1 517 1 329 1 449 2,5% Vysočina 707 517 538 698 646 743 1,3% Ústecký kraj 589 588 692 808 652 696 1,2% Karlovarský kraj 76 71 78 98 92 106 0,2% Zdroj: ČSÚ Z údajů vyplývá dlouhodobá dominance Hlavního města Praha, Středočeského kraje a Jihomoravského kraje. Dohromady tvoří výdaje subjektů z těchto krajů 70% všech výdajů na VaV v ČR. 61

Graf 47 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v mil. Kč (2008-2010) 25 000 Karlovarský kraj Ústecký kraj Vysočina Liberecký kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Hl. m. Praha 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Následující grafy ukazují vývoj výdajů v sektoru podnikatelském 6, vládním 7, vysokém školství 8 a neziskovém 9. V Královéhradeckém kraji se na výdajích na VaV dlouhodobě nejvíce podílí podnikatelský sektor (74,4% ve 2010). Druhý nejvyšší je podíl vysokoškolského sektoru (21,1% ve 2010). Vládní sektor se podílel v roce 2010 3,3%. V rámci ČR je podíl podnikatelského sektoru také nejvyšší (62% v 2010). Na rozdíl od kraje je v ČR vyšší podíl vládního sektoru (19,4% v 2010), který je srovnatelný s podílem vysokoškolského sektoru (18% v 2010). 6 Podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace, instituce, zaměstnavatelé a ostatní osoby výdělečně činné, jejichž hlavní činností je výroba zboží nebo služeb (bez vysokoškolského sektoru a fakultních nemocnic) za účelem jejich prodeje široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu, a dále také soukromé nevýdělečné instituce, které výše zmíněným firmám, organizacím či institucím poskytují služby. 7 Vládní sektor zahrnuje vládní instituce s výjimkou veřejných vysokých škol a státních vysokých škol. Patří sem všechny veřejné výzkumné instituce, knihovny, hvězdárny, muzea, památkové ústavy, galerie a jiné ústřední a místní vládní instituce. 8 Vysokoškolský sektor zahrnuje univerzity, vysoké školy, vyšší odborné školy (veřejné, státní i soukromé) a fakultní nemocnice. 9 Soukromý neziskový sektor sloužící domácnostem zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem (vyjmuty jsou organizace řízené institucemi v jiných sektorech). Patří sem sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. 62

Graf 48 Výdaje na výzkum a vývoj podle sektoru provádění v Královéhradeckém kraji v mil. Kč (2007-2010) 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Podnikatelský sektor Vládní sektor Sektor vysokého školství Neziskový sektor 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Graf 49 Výdaje na výzkum a vývoj podle sektoru provádění v České republice v mil. Kč (2007-2010) 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Podnikatelský sektor Vládní sektor Sektor vysokého školství Neziskový sektor 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ V roce 2010 se výdaje na základní výzkum v Královéhradeckém kraji podílely 14,2% na celkových výdajích na VaV v kraji (v ČR byl podíl výdajů na základní výzkum 26,9%). Podíl výdajů na aplikovaný výzkum byl 36,6% (v ČR pak 30,3%) a konečně výdaje na experimentální vývoj v kraji 49,2% (42,9% v ČR). Dle druhu výdajů převažují v kraji běžné výdaje (především mzdové, 57% běžných výdajů), podíl investičních výdajů se snižuje (4,6% v 2010). V ČR také převažují běžné výdaje (46% mzdové), podíl investičních výdajů od roku 2008 mírně roste (11,3% v 2010). Z hlediska vědních oborů mají v kraji nejvyšší podlí výdaje na technické vědy (50,8% v 2010, ČR 57,6%), dále lékařské vědy (20,9% v 2010, ČR 8,1%) a přírodní vědy (18,4% v 2010, ČR 24,4%). 63

Tab. 30 Výdaje na výzkum a vývoj podle vědních oblastí, druhu výdajů a typu VaV činnosti v Královéhradeckém kraji v mil. Kč Výdaje na výzkum a vývoj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podle typu VaV činnosti podle druhu výdajů podle vědních oblastí Základní výzkum 173 183 259 197 212 222 Aplikovaný výzkum 567 362 485 580 614 574 Experimentální vývoj 429 440 524 435 825 772 Běžné 987 899 1 051 1 106 1 550 1 496 mzdové 457 408 546 585 793 853 ostatní běžné 530 491 505 521 757 643 Investiční výdaje 182 86 217 107 101 73 Přírodní vědy 77 41 77 58 65 288 Technické vědy 449 511 690 790 1 037 796 Lékařské vědy 277 328 396 307 369 328 Zemědělské vědy 272 59 60 21 78 60 Sociální vědy 78 45 41 31 38 50 Humanitní vědy 17 2 4 5 64 45 Zdroj: ČSÚ 5.4 Výsledky výzkumu, vývoje a jejich komerční využití V Královéhradeckém kraji je k 30.12.2010 68 platných patentů. Celkem bylo v roce 2010 podáno 26 přihlášek, z čehož 10 byl udělen patent (38%). Tab. 31 Patentová statistika Královéhradeckého kraje (2010) Podané patentové přihlášky Udělené patenty Patenty platné k 31.12.2010 Kraj, okresy celkem z toho High-tech celkem z toho High-tech celkem z toho High-tech Královéhradecký kraj 26 1 10 1 68 1 Hradec Králové 12-2 - 17 - Jičín 4 1 2-6 - Náchod 8-4 1 25 1 Rychnov nad Kněžnou 2-2 - 17 - Trutnov 0 - - - 2 - Zdroj: ČSÚ Ve sledovaném období bylo nejvíce inovací realizováno v technických a přírodních vědách. V technických vědách bylo také podáno nejvíce patentových přihlášek a prodáno nejvíce služeb nebo výsledků VaV. Většina výše uvedených aktivit byla realizována podnikatelským sektorem. 64

Tab. 32 Výsledky VaV v KHK dle vědních oblastí a sektorů provádění (2008-2010) Vědní oblast / sektor provádění inovace (počty pracovišť) patentové nebo ost. přihlášky k předmětům průmysl. vlastnictví (počty pracovišť) prodej služeb (výsledků) VaV jinému subjektu (počty pracovišť) 2008 2009 2010 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Přírodní vědy 7 8 15 2 1 4 5 3 5 Technické vědy 68 69 75 15 17 16 12 18 14 Lékařské vědy 8 8 9 3 4 4 2 1 1 Zemědělské vědy 1 1 7 0 0 1 0 1 2 Sociální vědy 3 2 2 0 0 1 0 0 0 Humanitní vědy 0 1 2 0 0 1 1 1 2 Podnikatelský 78 81 100 18 20 22 19 23 22 Vládní 3 3 3 0 0 1 0 0 2 Vysokoškolský 5 5 7 2 2 4 1 1 0 Soukromý neziskový 1 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: ČSÚ Výsledky výzkumných organizací jsou zjišťovány na roční bázi. Každý VaV výstup je přesně specifikován a má přiděleno bodové ohodnocení pro daný rok. Součet za organizace se následně násobí stanovenou hodnotou jednoho bodu v Kč. Výsledný finanční obnos poté obdrží daná výzkumná organizace ze státního rozpočtu jako tzv. institucionální podporu. Z hlediska výzkumných bodů dominuje Královéhradeckému kraji biomedicína. Medicínsko-farmaceutické výzkumné organizace vygenerovaly v roce 2010 přes 80% všech výsledků v kraji. Univerzita Hradec Králové se podílela 14 % a Výzkumný ústav šlechtitelský a ovocnářský Holovousy, s.r.o. pak 4,2%. Graf 50 Hodnocení výsledků výzkumných organizací v Královéhradeckém kraji v roce 2010 Body Počet výsledků s bodovým hodnocením Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 1383,4 530,3 21786,3 20262,0 Univerzita Hradec Králové a její fakulty Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Fakultní nemocnice v Hradci Králové Výzkumný ústav šlechtitelský a ovocnářský Holovousy s.r.o. 657,3 429,2 599,1 3140,0 111,7 10505,6 10191,5 9295,3 0,0 5000,0 10000,0 15000,0 20000,0 25000,0 Zdroj: IS VAV 65

5.5 Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích Přepočtený počet VaV zaměstnanců na celé úvazky má od roku 2007 v kraji rostoucí trend. V roce 2010 se Královéhradecký kraj podílel na celkovém počtu VaV zaměstnanců 3,5% (9. pozice v mezikrajském srovnání). Počet výzkumných pracovníků nemá v kraji jednoznačný trend. V roce 2010 byl podíl kraje na celkovém počtu výzkumných pracovníků ČR 2,7%, což také odpovídá 9. pozici v mezikrajském srovnání. Tab. 33 Zaměstnanci (přepočtené osoby - FTE) ve výzkumu a vývoji podle krajů (2007-2010) Kraj 2007 2008 2009 2010 2010 v % Česká republika 49 193 50 809 50 962 52 288 100,0% Hl. m. Praha 21176 20 943 19 747 19 963 38,2% Jihomoravský kraj 6205 7 501 8 387 8 732 16,7% Středočeský kraj 5056 5 176 5 230 5 325 10,2% Moravskoslezský kraj 2759 2 931 3 191 3 459 6,6% Pardubický kraj 2193 2 218 2 092 2 160 4,1% Jihočeský kraj 1813 1 898 2 050 2 121 4,1% Olomoucký kraj 2011 2 025 1 996 2 110 4,0% Plzeňský kraj 1953 1 793 1 951 1 933 3,7% Královéhradecký kraj 1453 1 447 1 750 1 807 3,5% Zlínský kraj 1625 1 837 1 807 1 785 3,4% Liberecký kraj 1432 1 423 1 270 1 338 2,6% Ústecký kraj 842 798 736 769 1,5% Vysočina 605 683 648 692 1,3% Karlovarský kraj 70 136 107 94 0,2% Poznámka: FTE = Přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem Zdroj: ČSÚ Tab. 34 Počet výzkumných pracovníků (přepočtené osoby - FTE) ve výzkumu a vývoji (2007-2010) Kraj 2007 2008 2009 2010 2010 v % Česká republika 27 877 29 785 28 760 29 226 100,0% Hl. m. Praha 13125 13 454 12 076 12 087 41,4% Jihomoravský kraj 3749 4 723 5 136 5 446 18,6% Středočeský kraj 2763 3 025 2 889 2 888 9,9% Moravskoslezský kraj 1536 1 632 1 835 1 817 6,2% Olomoucký kraj 1042 1 073 1 016 1 101 3,8% Pardubický kraj 1159 1 176 1 142 1 053 3,6% Plzeňský kraj 721 742 886 992 3,4% Zlínský kraj 726 824 816 832 2,8% Jihočeský kraj 782 809 868 799 2,7% Královéhradecký kraj 740 701 804 793 2,7% Liberecký kraj 779 735 502 636 2,2% Ústecký kraj 411 398 370 385 1,3% Vysočina 305 387 358 340 1,2% Karlovarský kraj 39 106 62 57 0,2% Zdroj: ČSÚ 66

Profil Královéhradeckého kraje analytická část Strategie rozvoje KHK 2014-2020 (verze srpen 2012) Z hlediska vědních oblastí jsou v kraji nejvíce zastoupeny technické vědy (46,4% v 2010), lékařské vědy (21,6% v 2010) a přírodní vědy (14,2%). Dle sektoru provádění byl v roce 2010 v Královéhradeckém kraji největší podíl výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru (64%) a sektoru vysokého školství (34%). Tab. 35 Výzkumní pracovníci v Královéhradeckém kraji podle vědních oblastí (FTE) Vědní oblast 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Technické vědy Lékařské vědy Přírodní vědy Sociální vědy Zemědělské vědy Humanitní vědy Zdroj: ČSÚ 202 238 348 372 166 168 176 161 111 57 84 64 58 86 70 75 170 76 48 12 26 2 14 17 430 368 134 171 64 112 77 79 68 33 30 29 Graf 51 Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji podle sektoru provádění v Královéhradeckém kraji (2010) Sektor vysokého školství 34% Vládní sektor 2% Podnikatelský sektor 64% Zdroj dat: ČSÚ 67

6. Školství a vzdělávání Vzdělávací soustava v Královéhradeckém kraji zahrnuje všechny typy vzdělávacích institucí. Počet žáků/studentů se odvíjí od demografických trendů a od situace v celé České republice, která je ovlivňována předpisy a podmínkami na celostátní úrovni, jakož i celorepublikovým (a částečně mezinárodním) kontextem ve sféře vzdělávání, ekonomiky a trhu práce. Do návštěvnosti vzdělávacích institucí v rámci jednotlivých stupňů vzdělávacího systému v Královéhradeckém kraji se promítají výše zmíněné trendy. Jednak je to celkový demografický pokles, který se aktuálně projevuje zejména v počtu žáků základních a středních škol, oproti tomu však mírný nárůst počtu dětí v mateřských školách zapříčiněný mírným pozitivním demografickým výkyvem v posledních několika letech. Setrvalý nárůst vykazují počty vysokoškolských studentů, což je v souladu se současnými trendy a podporou vzdělanosti, která se významně soustředí na podporu vysokého školství. Graf 52 Návštěvnost vzdělávacích zařízení v Královéhradeckém kraji v rámci školního roku mezi lety 2008 a 2011. 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2008/2009 2009/2010 2010/2011 děti v mateřských školách žáci základních škol žáci středních škol studenti vyšších odborných škol studenti vysokých škol se státním občanstvím ČR Zdroj dat: ČSÚ 6.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol. V posledních letech prudce roste počet dětí v mateřských školách. V letech 2006 2010 se zvýšil celkový počet dětí v mateřských školách zřizovaných obcemi z 15 484 na 17 788, tedy o 2 304 dětí (+14,9%), a ve školách všech zřizovatelů z 15 856 na 18 308, tedy o 2 452 dětí (+15,5%). Tento trend je víceméně geograficky nezávislý na regionálním rozmístění. Spolu se stoupajícím počtem dětí v mateřských školách roste počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 68

6.2 Základní vzdělávání V souladu s demografickým vývojem pokračuje průběžně úprava sítě základních škol v KHK. K 30. 9. 2008 se na území kraje nacházelo 231 základních škol zřizovaných obcemi (z toho jedna pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami), přičemž 102 škol mělo pouze ročníky 1. stupně. K 31. 12. 2011 se jednalo o 228 základních škol celkem, z toho 101 škol s ročníky pouze 1. stupně (včetně jedné školy dočasně mimo provoz). Ve stejném období došlo k poklesu počtu žáků základních škol zřizovaných obcemi o 1 827 žáků, tj. téměř o 4,3%. Za pozornost stojí, že v roce 2010 došlo ke změně dosavadního trendu na 1. stupni a počet žáků se opět začal zvyšovat mezi roky 2010 a 2011 šlo o nárůst o 220 žáků (0,9%). Prozatím se jedná spíše o stabilizaci, v nejbližších letech lze však očekávat další nárůst žáků, neboť kopíruje situaci v mateřských školách. V případě základních škol je jedním z ukazatelů pro úpravu počtu škol celkový počet žáků ve škole definovaný prostřednictvím minimálního průměrného počtu žáků na třídu. Pokud počet žáků poklesne pod hodnotu stanovenou právními předpisy, její existence je závislá na dofinancování chybějícího počtu žáků zřizovatelem. Takovýchto škol měl KHK k 30. 9. 2011 celkem 56, tj. 24,6% z celkového počtu, oproti 23,8% v roce 2008. Vzhledem k tomu, že síť škol může být optimalizována pouze na základě rozhodnutí zřizovatelů těchto právních subjektů, spočívá úloha KHK v metodické pomoci. Z pohledu kraje se nabízejí následující varianty řešení: změna organizace, tzn. snížení počtu tříd spojením ročníků na 1. stupni sloučení či splynutí s jinou základní školou zrušení školy bez náhrady zrušení 2. stupně s ponecháním 1. stupně Vzhledem k poměrně vysokému počtu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byly využity všechny dostupné možnosti k zajištění asistenčních služeb. Individuální integrace žáků se zdravotním postižením byla KÚ KHK podpořena finančním zajištěním 117 asistentů pedagoga pro rok 2008/2009. V důsledku trendu rostoucího počtu žádostí o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga se již v roce 2010/2011 jednalo o 152 asistentů pedagoga. Na péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami se rovněž podílelo 5 speciálních pedagogů (3 přepočtené úvazky) a psychologů při školských poradenských zařízeních, kteří byli financováni v rámci projektů VIP Kariéra a VIP Kariéra II. Hlavními cíli pro rozvoj oblasti základního vzdělávání dle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje 2012 2016 jsou: metodická pomoc obcím při optimalizaci sítě škol podpora inkluzivního vzdělávání na základních školách integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, avšak pouze v případech, kdy toto začlenění bude žákům prospěšné a bude v souladu s 16 školského zákona 6.3 Střední vzdělávání V oblasti středního vzdělávání působilo k 1. 9. 2011 v Královéhradeckém kraji celkem 81 škol poskytujících střední vzdělání. Z tohoto počtu je 62 středních škol zřizováno KHK, zbývající jsou zřizovány jiným zřizovatelem (jiná fyzická a právnická osoba, obec, církev, MŠMT). 11 škol z celkového počtu 81 škol poskytujících střední vzdělání je zřizováno pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 69

Ve středním vzdělávání dosahují absolventi škol následujících stupňů vzdělání: střední vzdělání střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitní zkouškou Střední vzdělávání je v současné době ovlivňováno negativním demografickým vývojem. Počet žáků vstupujících do středních škol několik let klesal a dále až do roku 2017 bude stagnovat. Následně dojde opět k mírnému nárůstu počtu žáků, kteří budou vycházet ze základních škol, nikdy však již nedosáhne původního maxima. Počet míst v 1. ročnících středních škol je stále neúměrně vysoký v porovnání s počty žáků přicházejících ze základních škol. V rámci přijímacího řízení pro školní rok 2011/2012 byl počet nabízených míst v 1. ročnících středních škol ve všech formách studia 12 203 (stav k 3. 2. 2011). Již několik let probíhají v KHK v souvislosti s demografickým vývojem v oblasti středního školství optimalizační změny, které umožnily nejen snížení počtu právních subjektů středních škol, ale zasáhly pozitivně i do oborové struktury. Snížily se počty míst v 1. ročnících gymnaziálních, lycejních oborů a čtyřletých i dvouletých (nástavbových) ekonomických oborů, částečně se snížila i roztříštěnost oborové struktury. Graf 53 Oborová struktura žáků středních škol v Královéhradeckém kraji (včetně žáků nižšího stupně víceletých gymnázií) v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 Veterinářství a veterinární prevece; 2% Podnikání v oborech a odvětvích; 3% Zpracování dřeva a výroba hudevních nástrojů; 2% Pedagogika, učitelství a aociální péče; 3% Zdravotnictví; 2% Gastronomie, hotelniství a turismus; 10% Strojírenství a strojírenská výroba; 8% Ekonomika a administrativa; 8% Informatické obory; 4% Potravinářství a potravinářská chemie; 2% Právo, právní a veřejnosprávní činnost; 3% Obchod; 2% Obecně odborná příprava; 6% Umění a užité umění; 4% Zemědělství a lesnictví; 5% Speciální interdisciplinární obory; 1% Stavebnictví, geodézie a kartografie ; 4% Osobní a provozní služby; 3% Obecná příprava ; 21% Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika; 7% Zdroj dat: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje 2012 2016 70

Trend posledních let je však stále takový, že žáků v maturitních oborech vzdělání přibývá na úkor žáků studujících obory vzdělání s výučním listem. I přes finanční podporu KHK směřovanou k žákům vybraných tříletých oborů vzdělání je stálý nedostatek uchazečů do těch oborů vzdělání, jejichž absolventi na trhu práce citelně chybí. Dalším problémem je značně vysoké procento žáků absolventů oborů vzdělání s výučním listem z celkového počtu všech absolventů učebních oborů, kteří nevstupují na trh práce, ale pokračují v nástavbovém maturitním studiu. Posuzujeme-li pouze denní studium, pak je jich téměř třetina (32,67%), což je vysoko nad doporučenou procentní hranici uvedenou v Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR 2011-2015. Přetrvávajícím problémem je skutečnost, že někteří žáci nemají adekvátní studijní předpoklady odpovídající obtížnosti daného oboru vzdělání, pedagogové jim často musí přizpůsobovat např. rozsah učiva či rychlost výuky, a tím je negativně ovlivňováno vzdělávání zbývajících žáků ve třídě. Hlavními cíli pro rozvoj oblasti středního vzdělávání v Královéhradeckém kraji dle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje 2012 2016 v současné době jsou: optimalizace sítě krajských škol a počtu míst na krajských středních školách v souladu s demografickým vývojem (s ohledem na rovnoměrné rozložení nabídky jednotlivých oborů vzdělání na území kraje a s ohledem na posílení ekonomické stability škol) optimalizace oborové struktury v krajských středních školách v souladu s potřebami trhu práce optimální nastavení poměru počtu míst v maturitních i nematuritních oborech vzdělání ve středních školách v souladu s DZ ČR 2011-2015 a odpovídající potřebám trhu práce v KHK optimální nastavení poměru počtu míst v maturitních oborech poskytujících všeobecné a odborné vzdělání ve středních školách v souladu s DZ ČR 2011-2015 a odpovídající potřebám trhu práce v KHK podpora škol, které vyučují obory vzdělání jako jediné v KHK a absolventi mají dobrou dlouhodobou uplatnitelnost na trhu práce pokračování v realizaci kurikulární reformy zavedení efektivních způsobů hodnocení kvality vzdělávání ve středních školách rovný přístup ke střednímu vzdělávání i pro handicapované jedince posílení realizace dalšího vzdělávání ve středních školách, zajištění návaznosti počátečního a dalšího vzdělávání efektivní spolupráce zřizovatele krajských škol i samotných škol se zaměstnavateli, krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a dalšími institucemi ovlivňujícími trh práce zvýšení motivace a profesionality pedagogických pracovníků středních škol podpora grantové politiky středních škol podpora programů EU pro rozvoj středních škol efektivní spolupráce krajských škol se zřizovatelem a s KÚ KHK 6.4 Vyšší odborné vzdělávání V oblasti vyššího odborného vzdělávání působilo k 1. 9. 2011 v Královéhradeckém kraji celkem 11 škol poskytujících vyšší odborné vzdělání. Z tohoto počtu je 9 dále VOŠ zřizováno KHK, zbývající 2 jsou zřizovány jiným zřizovatelem (jiná fyzická a právnická osoba). VOŠ poskytují terciární vzdělání a 71

všechny vznikly při středních školách. Jejich charakteristickým rysem je cílené zaměření na praktickou přípravu studentů pro jejich budoucí zaměstnání. Velmi často jsou tematicky, materiálně i personálně propojeny s vysokými školami, výrazná je i jejich spolupráce se zaměstnavateli. Častým jevem je ukončení studia velké části studentů VOŠ již po 1. ročníku. U některých oborů je pozorován dlouhodobější výrazný pokles zájmu žáků o studium (částečně způsobený i demografickým vývojem), což by bez smysluplné transformace vyšších odborných škol mohlo vést až k jejich zániku. Hlavní cíle pro rozvoj oblasti vyššího odborného vzdělávání dle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje 2012 2016: stabilizace vyššího odborného vzdělávání zachování profilace a vysoké úrovně vyššího odborného vzdělávání posílení postavení absolventů VOŠ na trhu práce podpora prostupnosti vyššího odborného vzdělávání a bakalářského studia 6.5 Vysoké školství V Královéhradeckém kraji sídlí jedna univerzita, svoje pobočky zde však mají i další vysoké školy. Nabídka vzdělávacích programů a oborů je tedy poměrně široká, stále zde však citelně chybí fakulta zaměřená vyloženě na technické obory, což má negativní dopad na trh práce a vědeckovýzkumný potenciál. Univerzita Hradec Králové je veřejnou vysokou školou univerzitního typu a je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a výzkumných institucí východočeského regionu. Vznikla k 1. září 2000 přejmenováním Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové (VŠP). Univerzita je tvořena pěti součástmi: Pedagogickou fakultou, Filozofickou fakultou, Fakultou informatiky a managementu, Přírodovědeckou fakultou a Ústavem sociální práce. V současnosti studuje na univerzitě více než 9 tisíc studentů. Univerzita nabízí téměř 40 akreditovaných studijních programů a kolem 100 akreditovaných studijních oborů. Dlouhodobými strategickými záměry univerzity jsou obohacování vnitřní struktury a investiční projekty. Ty jsou efektivně realizovány postupnou výstavbou univerzitního kampusu v areálu Na Soutoku. Objekt společné výuky doplnila na jaře roku 2008 dokončená nová budova s celkovou investicí 360 mil. Kč, ve které sídlí Fakulta informatiky a managementu. V další fázi plánuje univerzita výstavbu budovy přírodovědných oborů a objektu humanitních oborů s laboratořemi, které doplní a uzavřou střed vznikajícího areálu Součástí činností Fakulty informatiky a managementu je výzkum a spolupráce s aplikovanou sférou, které se uskutečňuje především v rámci královéhradeckého sdružení firem činných v oblasti infomačních technologií, tzv. Hradecký IT klastr. Institut dalšího vzdělání, který je součástí fakulty, pořádá kurzy a školení pro instituce, firmy i jednotlivce. Hlavním posláním Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové je zajišťování vysokoškolského vzdělávání a vědecké činnosti v oblastech náležejících do tradičního zaměření fakult filozofického směru. V těchto oblastech studuje na Filozofické fakultě kolem 1 000 studentů v bakalářském, magisterském a doktorském stupni. 72

Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové má v současné době vybudovanou pevnou pozici mezi ostatními fakultami vysokých škol v České republice. Posláním fakulty je vzdělávání podle akreditovaných učitelských i neučitelských studijních programů v oblasti humanitní, pedagogické, sociální, technické, tělovýchovné a umělecké. Absolventům je podle typu studijního programu udělován titul bakalář, magistr nebo doktor. Kromě toho může být na základě rigorózního řízení udělen titul doktor filozofie. Na fakultě studuje více jak 4 500 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, a to v prezenční i v kombinované formě studia. Kromě toho na fakultě studuje přibližně 1 700 účastníků různých forem celoživotního vzdělávání. Počty přijímaných studentů z celé České republiky neustále rostou, zájem však ve většině oborů překračuje kapacitní možnosti. Ústav sociální práce je vysokoškolským ústavem Univerzity Hradec Králové. Založením ústavu získala Univerzita Hradec Králové konečnou podobu vysoké školy sdružující pět oborově specializovaných součástí. Ve všech oborech zajišťovaných ústavem studuje celkově téměř 600 studentů. Přírodovědecká fakulta je nejmladší fakultou Univerzity Hradec Králové. Její akademickou obec tvoří studenti bakalářských studijních programů prakticky zaměřených na přírodovědné obory a na ně navazujících magisterských programů a dále vysokoškolští učitelé, kteří kromě výuky studentů vlastní fakulty zajišťují významnou součást přírodovědného vzdělání studentů Pedagogické fakulty a Filozofické fakulty UHK. Pro Pedagogickou fakultu zajišťuje výuku biologie, fyziky, chemie, informatiky, matematiky a oborových didaktik těchto předmětů u studentů učitelských studijních oborů, a to nejen v bakalářském a navazujícím magisterském, ale také v doktorském studiu. V Hradci Králové působí též několik fakult jiných vysokých škol: Univerzita obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Tyto fakulty působí v Hradci Králové již desítky let a mají tak stabilní pozici v rámci nabídky vzdělání v Královéhradeckém kraji. Jejich výsledky jsou však v celorepublikových statistikách obvykle zahrnuty pod mateřské univerzity, proto jejich hodnocení obvykle probíhá odděleně od Univerzity Hradec Králové. Nezanedbatelný je počet zahraničních studentů studujících na výše uvedených fakultách Univerzity Karlovy. Kromě těchto institucí mají v Královéhradeckém kraji zastoupení ještě další univerzity prostřednictvím dislokovaných pracovišť svých fakult jedná se o Českou zemědělskou univerzitu (střediska Hradec Králové a Jičín) a Metropolitní univerzitu Praha (středisko v Hradci Králové). Prostřednictvím těchto pracovišť je studentům umožněno realizovat své studium částečně v Hradci Králové, čímž odpadá nutnost stálého dojíždění do sídla univerzity. 6.6 Speciální vzdělávání a systém institucionální péče Nabídka odpovídajícího speciálního vzdělávání pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami patří mezi hlavní úkoly krajského školství. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo se sociálním znevýhodněním ( 16 školského zákona). Povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním ukládá krajům 181 školského zákona. Prostřednictvím speciálních škol a speciálních vzdělávacích programů musí kraj 73

zdravotně postiženým a znevýhodněným žákům poskytnout vzdělávání, které je základem pro jejich budoucí uplatnění na trhu práce. Nedílnou součástí systému je pedagogicko-psychologické poradenství ve školských poradenských zařízeních, které se uskutečňuje prostřednictvím pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním jsou vzděláváni pomocí vyrovnávacích opatření v běžných školách a dočasně ve školách při zdravotnických zařízeních. Žáci se zdravotním postižením jsou vzděláváni pomocí podpůrných opatření: formou individuální nebo skupinové integrace v běžné škole formou individuální nebo skupinové integrace ve speciální škole ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením V rámci systému institucionální péče KHK zřizuje 8 dětských domovů, které zajišťují péči dětem, kterým soud nařídil ústavní výchovu. V KHK jsou další dětské domovy, výchovné ústavy, střediska výchovné péče a dětský diagnostický ústav, které zřizuje ministerstvo. KHK je k 1. 8. 2011 zřizovatelem 29 škol samostatně zřízených pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to škol mateřských, základních a středních. Některé z nich poskytují vzdělávání na více stupních. Druhy a typy speciálních škol, které KHK zřizuje: mateřská škola logopedická, základní škola logopedická mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální mateřská škola, základní škola a střední škola pro děti a žáky s vadami sluchu mateřská škola pro děti s vadami zraku mateřská škola při zdravotnickém zařízení; základní škola při zdravotnickém zařízení praktická škola odborné učiliště Speciální mateřské školy jsou většinou odborně orientovány na děti s vadami řeči, v KHK je však i velmi dobře rozvinutá předškolní výchova dětí s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením, popřípadě s kombinovanými vadami. Základní školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením jsou v souladu se společenskou poptávkou nejvíce zaměřeny na žáky s lehkým mentálním postižením. KHK však zřizuje i školy pro žáky s vadami řeči a s různými druhy sluchového postižení. Pro žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením kraj zřizuje základní školy speciální, které jsou většinou součástí základních škol pro žáky s postižením lehkým. Speciální střední školy pokrývají poměrně rovnoměrně území KHK, přestože jsou z příhraničních oblastí hůře dostupné. Tyto školy mají nezastupitelnou úlohu připravit kvalifikované pracovní síly, které jsou schopny i přes své postižení sociální adaptace a uplatnění na trhu práce. 6.7 Další formy vzdělávání Vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných probíhalo na jednotlivých základních a středních školách podle jejich profilace. Nadaní žáci měli možnost vzdělávání ve specializovaných třídách na základních školách, k 30. 9. 2010 bylo v KHK vykázáno celkem 2 602 žáků ve třídách s rozšířenou výukou některých předmětů zařazených do RVP ZV v ZŠ bez ohledu na zřizovatele. Považujeme-li za mimořádně nadané i žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve víceletých 74

gymnáziích, pak bylo v KHK k témuž datu vykázáno v nižším stupni 379 žáků šestiletého gymnázia (1. a 2. ročník) a 1674 žáků osmiletého gymnázia (1. 4. ročník). V KHK probíhá grantový projekt s názvem Vytvoření systému nominace a identifikace dětí, žáků a žákyň s mimořádným nadáním a modulu optimalizace uspokojování jejich specifických vzdělávacích potřeb zvyšováním kompetence pedagogických pracovníků a pracovnic základních škol a mateřských škol. Základní umělecké vzdělávání poskytované v základních uměleckých školách (ZUŠ) poskytuje základy vzdělání v oboru hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Jako druh školy jsou ZUŠ nedílnou součástí vzdělávací soustavy. ZUŠ umožňují vzdělávat mimořádně nadané jedince a odborně je připravit na neprofesionální uměleckou činnost, případně na studium na středních a vysokých školách uměleckého a pedagogického zaměření a na studium na konzervatořích. Jazykové vzdělávání probíhalo v KHK ve školním roce 2010/2011 kromě výuky v ZŠ, SŠ a v některých MŠ (nepovinně) i v dalších 6 zařízeních. Dvě jazykové školy jsou součástí sítě středních škol. Jednoleté pomaturitní kurzy pouze anglického jazyka probíhaly ve čtyřech soukromých zařízeních v KHK. Ve srovnání se školním rokem 2009/2010 přibylo v KHK ve školním roce 2010/2011 jedno zařízení, kde se realizovaly jednoleté pomaturitní kurzy anglického jazyka, a ubylo jedno zařízení, kde probíhal jednoletý pomaturitní kurz německého jazyka. Jazykové vzdělávání probíhalo i v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků i v rámci vzdělávání dospělých. V rámci výše popsaných forem vzdělávání probíhá v Královéhradeckém kraji též úzká spolupráce mezi nestátními neziskovými organizacemi, jsou organizovány vzdělávací akce volnočasového charakteru, fungují střediska výchovné péče, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská zařízení pro zájmová vzdělávání, střediska volného času, školní družiny a kluby, jsou pořádány různé meziškolské soutěže a olympiády. K dispozici je i síť školských výchovných a ubytovacích zařízení. 75

7. Sociální služby a zdravotnictví 7.1 Sociální služby V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2011 registrováno celkem 259 poskytovatelů sociálních služeb. Počet služeb sociální péče a prevence neustále narůstá, služby sociální poradenství zaznamenaly za sledované období mírný pokles. Oproti roku 2007 stoupl celkový počet všech sociálních služeb na území kraje téměř o 14%. V roce 2011 tak v kraji působilo z celkového počtu 259 poskytovatelů 61,0% služeb sociální péče, 27,0% služeb sociální prevence a 12,0% služeb sociálního poradenství. Graf 54 Struktura poskytovatelů sociálních služeb dle jejich forem v KHK (2011) prevence 70 27,0% poradenství 31 12,0% péče 158 61,0% Zdroj dat: Benchmarking sociálních služeb v KHK Tab. 36 Přehled počtu poskytovatelů sociálních služeb dle jejich forem v KHK a jejich vývoj v letech 2007-11 Sociální služba 2007 2008 2009 2010 2011 poradenství 30 41 33 28 31 péče 144 151 152 154 158 prevence 50 57 64 64 70 Celkem v KHK 224 249 249 246 259 Zdroj: Benchmarking sociálních služeb v KHK Graf 55 Vývoj počtu poskytovatelů sociálních služeb dle jejich forem v KHK (2007 2011) 160 140 120 100 80 60 40 20 2007 2008 2009 2010 2011 poradenství péče prevence Zdroj dat: Benchmarking sociálních služeb v KHK 76

Nejrozšířenějšími poskytovateli sociálních služeb na území Královéhradeckého kraje jsou (rok 2011) neziskové organizace (40,5%), z toho 27,0% tvořila občanská sdružení a 13,5% obecně prospěšné společnosti. Významnou skupinou jsou také příspěvkové organizace (29,3%), které byly zřízeny krajem (15,8%) nebo obcemi (13,5%). Dalšími poskytovateli sociálních služeb jsou církevní právnické osoby (19,3%), obce (8,1%) a případně další např. fyzické osoby nebo obchodní společnosti (2,7%). Graf 56 Struktura sociálních služeb v KHK dle jejich poskytovatele (2011) 35; 13,5% 41; 15,8% 7; 2,7% 21; 8,1% 35; 13,5% 70; 27,0% 50; 19,3% občanské sdružení (církevní) právnická osoba obecně prospěšná společnost příspěvková organizace zřízená krajem příspěvková organizace zřízená obcí obec Zdroj dat: Benchmarking sociálních služeb v KHK Tab. 37 Přehled sociálních služeb v KHK dle jejich poskytovatele a jejich vývoj v letech 2007-11 Poskytovatel sociální služby 2007 2008 2009 2010 2011 občanské sdružení 57 72 73 66 70 (církevní) právnická osoba 42 47 47 48 50 obecně prospěšná společnost 29 32 30 34 35 příspěvková organizace zřízená krajem 39 40 39 38 41 příspěvková organizace zřízená obcí 33 36 36 36 35 obec 18 17 18 19 21 ostatní 6 5 6 5 7 Celkem v KHK 224 249 249 246 259 Zdroj: Benchmarking sociálních služeb v KHK Současným trendem sociálních služeb je stálý růst výkonů, nákladů i příjmů. Roste počet osob, které potřebují sociální péči (uživatelé sociální péče), což zvyšuje náklady na její poskytování. Zároveň narůstá počet zaměstnanců v sociálních službách, jejich pracovní ohodnocení je však oproti průměrné mzdě v kraji velmi podprůměrné a ve srovnání s ČR dokonce poloviční. Proměna struktury klientů sociálních služeb svědčí o zvyšující se efektivnosti služeb sociální péče (pobytových i terénních), kdy stále větší objem služeb je poskytován potřebnějším klientům, než tomu bylo v minulosti. Zároveň s tím ovšem roste náročnost poskytované péče a tím i požadavky na zvyšování personálních kapacit a tedy dotačních prostředků. V Královéhradeckém kraji v roce 2010 bylo celkem 229 zařízení sociální péče. Z toho bylo 32 domovů pro seniory s kapacitou 2 245 míst, 68 domů s pečovatelskou službou s 2324 bytovými jednotkami, 11 77

domovů pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 740 míst, 17 denních stacionářů s kapacitou 269 míst a 2 týdenní stacionáře. Dalších 99 zařízení poskytovalo ostatní sociální služby. Z hlediska počtu zařízení sociální péče včetně jejich kapacity je z dlouhodobého hlediska zaznamenán největší nárůst u zařízení domů s pečovatelskou službou (v roce 1998 celkem 49 těchto zařízení, od roku 2003 celkem 68). Kapacita v roce 1998 byla 1 608, v roce 2003 celkem 2 115 a v roce 2010 již 2 324 bytových jednotek. Celkový počet míst v zařízeních sociální péče v kraji roste, jedná se především o domovy pro seniory, denní stacionáře a ostatní zařízení, naopak v domovech s pečovatelskou službou a v domovech pro osoby se zdravotním postižením dochází k mírnému poklesu kapacit. Počet míst v zařízeních sociální péče na počet obyvatel (11,7 míst na 1000 obyvatel v roce 2010) ve srovnání s ostatními kraji a celou ČR patří mezi průměrné až mírně nadprůměrné (11,4 v ČR). V rámci meziokresního srovnání je absolutně největší počet míst v zařízeních sociální péče v okrese Hradec Králové (1 464) a nejméně v okrese Jičín (810). V přepočtu na počet obyvatel je má nejvyšší kapacitu okres Rychnov nad Kněžnou (14,3 míst na 1000 obyvatel) a okres Hradec Králové naopak nejmenší (9,0 míst na 1000 obyvatel). Tab. 38 Sociální služby poskytované ve vybraných zařízeních podle okresů KHK (2010) Kraj, okresy Domovy pro seniory Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Zařízení 78 Domy s pečovatel. službou Sociální služby v ostatních zařízeních Počet celkem Počet míst na 1000 obyvatel Hradec Králové 5 3-2 8 43 61 - Jičín 7 5-1 13 11 37 - Náchod 9 2-2 13 19 45 - Rychnov nad - Kněžnou 4 4 1 4 13 13 39 Trutnov 7 3 1 2 21 13 47 - KHK 32 17 2 11 68 99 229 - Místa Hradec Králové 496 51 - i.d. 580 337 1 464 9,0 Jičín 438 85 - i.d. 267 20 810 10,1 Náchod 576 i.d. - i.d. 359 260 1 195 10,6 Rychnov nad Kněžnou 229 39 i.d. 311 340 211 1 130 14,3 Trutnov 506 55 i.d. i.d. 778 93 1 432 12,0 KHK 2 245 269 i.d. 740 2 324 921 6 499 11,7 Zdroj: ČSÚ Vzhledem k současným demografickým trendům, zejména stárnutí populace a zvyšující se naděje dožití v kraji i celé ČR, jsou významnou cílovou skupinou sociálních služeb senioři, kteří budou z důvodu věku nebo zdravotního stavu vyžadovat zajištění svých potřeb prostřednictvím odborné sociální služby. Počet míst v domovech pro seniory dlouhodobě roste, počet žadatelů o místo v domovech pro seniory však roste mnohem rychleji. Klientela domovů pro seniory se výrazně proměňuje směrem ke klientům s vyšším stupněm závislosti na pomoci jiné osoby. Stále je zde ale velký díl klientů bez závislosti či v jejím prvním

stupni to představuje značný prostor pro uspokojení poptávky po pobytových službách, aniž je třeba zvyšovat jejich kapacitu. V roce 2010 byla kapacita v domovech pro seniory v kraji 2 245 míst ve 32 zařízeních ve srovnání s počtem žadatelů, který dosáhl počtu 2 097. Využití míst v domovech pro seniory s 97,2% patří v Královéhradeckém kraji mezi nadprůměrně (95,7% v ČR) a řadí kraj na třetí místo mezi ostatními kraji. V přepočtu na počet obyvatel pobírajících důchod je počet míst v domovech pro seniory v kraji (25 míst na 1000 obyvatel) ve srovnání s celou ČR průměrný až mírně nadprůměrný (23 míst na 1000 obyvatel). Největší kapacita domovů pro seniory v přepočtu na 1000 příjemců důchodů dle okresů je v okrese Jičín (20), nejmenší naopak v okrese Hradec Králové (11), průměr kraje je 14 míst na 1000 příjemců důchodů. Graf 57 Vývoj počtu domovů pro seniory a žadatelů v KHK (2008-2010) 2300 2200 2100 2000 1900 2 145 1 842 2 236 2 245 2 010 2 097 1 800 2008 2009 2010 počet míst neuspokojení žadatelé Zdroj dat: ČSÚ Obdobná situace je i v počtu domů s pečovatelskou službou na 1000 obyvatel pobírající důchod (25 míst na 1000 obyvatel v KHK, 24 míst v ČR). Na rozdíl od růstu míst v domovech pro seniory však počet bytových jednotek v domovech s pečovatelskou službou klesá, v roce 2010 bylo v kraji 2 324 bytových jednotek, což je téměř o 100 jednotek méně než v roce 2008. Nejvíce míst v domech s pečovatelskou službou v přepočtu na 1000 příjemců důchodů je v okrese Trutnov (22), nejmenší naopak v okrese Náchod (11), průměr kraje je 15 míst na 1000 příjemců důchodů. Pečovatelská služba, jenž je významným druhem terénní služby poskytované klientům v jejich domácnosti, je prioritní sociální službou z pohledu potřeb Královéhradeckého kraje. Intervenční druhy služeb jsou na území kraje zajištěny nedostatečně. Prioritními službami by měl být především rozvoj služeb pro děti a mládež podpora smysluplného trávení volného času, sdružování nízkoprahová centra, služby typu krizové lůžko, azylové bydlení a další. Pečující osoby zajišťují velký díl péče o osoby s postižením nebo o seniory. Jejich role bude vzhledem k demografickému vývoji a trendům v sociální oblasti (důraz na péči v domácnostech) dále narůstat. Pečující osoby se často potýkají se špatnou dopravní dostupností veřejných služeb. V minulých dvou letech výrazně vzrostla dostupnost sociálních služeb pro duševně nemocné v Královéhradeckém kraji. Sociální služby zajišťující bydlení osobám bez přístřeší jsou zajištěny v dostatečné kapacitě vzhledem k potřebám a možnostem Královéhradeckého kraje. 79

Služby pro osoby s postižením prošly v posledních letech výraznou proměnou směrem k podpoře větší samostatnosti klientů a zajišťování pomoci přímo v domácnostech a v přirozeném prostředí. Výrazné investice do technického vybavení a do personálního zajištění služeb zajišťují vyšší kvalitu života klientů těchto zařízení. Dalším způsobem, kterým se mění tyto služby, je otevírání se komunitě, zajišťování bydlení v menších jednotkách, posilování samostatnosti klientů. Na celém území v kraji je zajištěna dostupnost základních sociálních služeb, základní sociální péče se dostává všem obyvatelům v kraji. Území Královéhradeckého kraje je členité, což ovlivňuje dostupnost a nákladnost sociálních služeb, např. snížená dostupnost a zvýšené náklady v horských a pohraničních oblastech, malé množství organizací a pracovníků schopných zajistit sociální služby. V současné době dochází k rozšiřování služeb sociální péče a služeb sociální intervence, což je ovlivněno obecně měnící se socioekonomickou a demografickou situací v celé společnosti. Celá oblast sociální péče má z důvodu realizování řady podpůrných aktivit poměrně vysoký potenciál dalšího rozvoje. Především byly započaty aktivity na zavedení systému komunitního plánování prostřednictvím zpracování komunitních plánů sociálních služeb téměř ve všech obcích s rozšířenou působností v kraji. Pozitivem je uskutečňování výuky v sociálních oborech na řadách škol, což je dobrým předpokladem pro přípravu kvalifikovaného personálu. Dalším kladem je rozvíjející se silný neziskový sektor v oblasti sociálních služeb. Ovšem pokrytí některými typy sociálních služeb je na území kraje nerovnoměrné. Síť rezidenčních služeb (domovy důchodců, jež jsou všeobecně nejvíce rozšířené), se vyznačuje velkou naddimenzovaností. Jejich pokrytí je v rámci kraje dostatečné, chybí pouze některé speciální rezidenční služby (pro psychotiky, alkoholiky). Transformace nadbytečných zařízení rezidenčních služeb na zařízení jiného typu závisí na dostupných finančních prostředcích, jež nejsou v sociální sféře dostatečné. Naproti tomu jsou nedostatečně zajištěny a největší rezervy v pokrytí v jednotlivých částech kraje mají terénní a intervenční služby. Mezi terénní služby patří pečovatelská služba, domovy s pečovatelskou službou a domovy penziony pro soběstačné. Mezi intervenční služby patří azylové domy, domy na půli cesty, služby pro děti a mládež, podpora volnočasových aktivit, např. v podobě nízkoprahových center. Financování sociálních služeb je v celé ČR založeno na tzv. principu vícezdrojového financování. Poskytovatelé sociálních služeb získávají finanční prostředky na provozování sociální služby z několika zdrojů. Mezi nejvýznamnější zdroje finančních prostředků patří veřejné rozpočty (stát, kraj, obec) a úhrady od uživatelů. Státní dotační prostředky představují vedle úhrad uživatelů hlavní zdroj příjmů sociálních služeb a vzhledem ke struktuře veřejných rozpočtů není možné očekávat, že se tato skutečnost změní ve prospěch obcí či krajů. Nezastaví-li se setrvalý pokles státních dotačních prostředků sociálním službám, není možné stávající rozsah a kvalitu služeb sociální péče zachovat. Omezování státních prostředků bude znamenat menší dostupnost a kvalitu sociální péče. Královéhradecký kraj má v oblasti sociálních služeb zpracován plán rozvoje sociálních služeb, plán začleňování seniorů a plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. 7.2 Sociálně patologické jevy V roce 2010 bylo v Královéhradeckém kraji zaznamenáno celkem 11 121 trestných činů (z toho tvořila 11,1% hospodářská kriminalita a 74,5% obecná kriminalita). Počet trestných činů zaznamenává v Královéhradeckém kraji klesající tendenci. Zatímco ještě v roce 2008 v regionu připadlo 23 80

trestných činů na 1000 obyvatel (33,0 v ČR), v roce 2010 to bylo 20 trestných činů na 1000 obyvatel, což řadí kraj mezi nadprůměrné (29,8 v ČR) a na celkové čtvrté místo v mezikrajském srovnání. Z meziokresního porovnání je patrné, že nejvíce trestných činů v roce 2010 bylo v okrese Hradec Králové (3 237), kde došlo od roku 2003 k největšímu poklesu trestné činnosti. V přepočtu na 1000 obyvatel byl v roce 2010 nejvíce trestných činů v okrese Trutnov (23,6), který od roku 2003 nevykázal v tomto směru téměř žádné zlepšení (kriminalita je např. závažným místním problémem v některých lokalitách, např. v rekreační oblasti Krkonoš). Mezi nejbezpečnější okres v kraji z dlouhodobého hlediska lze zařadit Rychnov nad Kněžnou. Objasněnost trestných činů v kraji se pohybuje těsně pod hranicí 50%, což je nadprůměr oproti celé ČR (37,6% v roce 2010). Objasněnost trestných činů dle okresů koresponduje s počtem trestných činů. Nejnižší procento objasněnosti trestných činností je tak v okrese Hradec Králové (42,2%), nejvyšší naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou (55,7%). Tab. 39 Trestné činy dle okresů KHK (2010) Kraj, okresy Trestné činy celkem Trestné činy na 1000 obyvatel Objasněné trestné činy celkem Objasněné trestné činy na 1000 obyvatel Objasněnost trestných činů v % Hradec Králové 3 237 19,8 1 367 8,4 42,2 Jičín 1 541 19,2 782 9,8 50,7 Náchod 2 280 20,3 1 098 9,8 48,2 Rychnov nad Kněžnou 1 238 15,6 689 8,7 55,7 Trutnov 2 825 23,6 1 563 13,0 55,3 Královéhradecký kraj 11 121 20,0 5 499 9,9 49,4 Česká republika 313 387 29,8 117 685 11,2 37,6 Zdroj: ČSÚ Sociálně patologické jevy nepředstavují pro Královéhradecký kraj závažný problém, neboť v žádném ukazateli kraj nevybočuje ve srovnání s ostatními kraji i ve srovnání s průměrem za celou ČR, dokonce patří mezi lépe hodnocené kraje. Preventivní opatření proti kriminalitě jsou vcelku na dobré úrovni. Existují však určité rezervy v možnostech uskutečňování preventivních aktivit sociálně patologických jevů na úrovni škol a dalších školských zařízení. Stále však představuje problém přetrvávající exkluze určitých sociálních skupin. V oblasti drogové problematiky patří Královéhradecký kraj mezi nejméně problémové, je zde nižší zkušenost obyvatelstva, především mládeže, s užíváním drog a relativně méně žadatelů o léčbu. V boji proti drogám a závislosti na návykových látkách funguje rozvinutý systém prevence. Zamezení či prevence sociálně patologických jevů se v kraji uskutečňuje v několika formách (primární, sekundární a terciární prevence, sociální a situační prevence) za pomoci koordinace Královéhradeckého kraje. Aktivity různých subjektů se prolínají v jednotlivých formách prevence a též sociální i situační přístupy se vzájemně doplňují ve všech stupních preventivních aktivit. Královéhradecký kraj se spolu s řadou měst systematicky několik let věnuje podpoře a realizaci aktivit v oblasti prevence kriminality. Každoročně jsou na preventivní opatření pro lepší zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti obyvatel kraje uvolňovány finanční prostředky nejen z rozpočtu kraje, ale také ze státního rozpočtu. Prevence sociálně patologických jevů je v kraji řešena v rámci koncepčních 81

dokumentů Královéhradeckého kraje (Koncepce prevence kriminality, Strategie protidrogové politiky, Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit). 7.3 Zdraví a zdravotnictví V Královéhradeckém kraji se stále zvyšuje naděje dožití při narození (střední délka života při narození) u mužů (75,1) i u žen (80,5), u mužů se jedná o nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele v rámci ČR (74,4), u žen naopak mírně podprůměrnou (80,6). Od roku 2004 v kraji naděje dožití stoupla u mužů o 2,4 let a u žen o 1,0 rok. Nejvyšší hodnoty vykazuje okres Hradec Králové (76,0 u mužů a 81,1 u žen), nejnižší naopak okres Trutnov (74,0 u mužů a 79,9 u žen). Populace v Královéhradeckém kraji neustále stárne jako v celé ČR a kraj dokonce patří mezi kraje s nejvyšším indexem stáří. Nárůst seniorů bude čím dál víc vyžadovat větší potřebnost zdravotních služeb. Mezi nejčastější příčiny úmrtí v Královéhradeckém kraji za posledních deset let patří především nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy a nemoci trávicí soustavy. Tab. 40 Naděje dožití v KHK dle okresů (2010) Kraj, okresy Muži Ženy při narození ve věku 45 let ve věku 65 let při narození ve věku 45 let ve věku 65 let Hradec Králové 75,97 32,36 15,75 81,07 36,99 18,92 Jičín 74,34 31,02 14,88 80,23 36,17 18,47 Náchod 75,17 31,71 15,69 80,48 36,56 18,52 Rychnov nad Kněžnou 75,34 31,89 15,73 80,31 36,26 18,20 Trutnov 74,08 31,08 15,07 79,89 35,67 18,00 Královéhradecký kraj 75,06 31,68 15,46 80,47 36,40 18,48 Zdroj: ČSÚ Nově hlášených případů pracovní neschopnosti přepočtených na 100 nemocensky pojištěných v roce 2010 bylo 30,5, což je podprůměrná hodnota v ČR (30,7). V meziokresním srovnání bylo nejméně těchto případů v okrese Hradec Králové (29,4), nejvíce naopak v okrese Náchod (32,4). Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti bylo v roce 2010 v Královéhradeckém kraji také jedna z nejnižších (44,6) a pod průměrem ČR (44,7). Nejkratší dobu trvání vykazoval okres Hradec Králové (42,5), nejdelší pak okres Trutnov (48,1). Průměrné procento pracovní neschopnosti, které měří vliv zdraví na práceschopnost obyvatelstva, je jedno z nejnižších v celé ČR (průměr ČR 3,728). V roce 2010 tato hodnota byla mezi kraji třetí nejnižší za Prahou a Karlovarským krajem a pod celostátním průměrem (3,763). Nejnižší procento pracovní neschopnosti mezi okresy Královéhradeckého kraje má okres Hradec Králové (3,415), nejvyšší naopak okres Trutnov (4,102). 82

Tab. 41 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz podle okresů KHK v roce 2010 Kraj, okresy Průměrný počet osob nemocensky pojištěných Nově hlášené případy pracovní neschopnosti celkem na 100 nemocensky pojištěných Kalendářní dny pracovní neschopnosti Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (kalendářní dny) Průměrné procento pracovní neschopnosti Hradec Králové 76 366 22 423 29,4 951 792 42,5 3,415 Jičín 26 615 7 995 30,0 356 743 44,6 3,672 Náchod 37 447 12 139 32,4 542 419 44,7 3,968 Rychnov nad Kněžnou 24 734 7 595 30,7 341 556 45,0 3,783 Trutnov 40 046 12 469 31,1 599 581 48,1 4,102 Královéhradecký kraj 205 208 62 621 30,5 2 792 091 44,6 3,728 Zdroj: ČSÚ Zdravotnická zařízení Ke konci roku 2010 bylo v kraji registrováno 1 574 zdravotnických zařízení (včetně detašovaných pracovišť lékáren a výdejen), ve kterých pracovalo 2 512 lékařů a zubních lékařů a 5 903 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí. Struktura sítě zdravotnických zařízení se v posledních letech výrazně nemění, zajištění primární péče zůstává dlouhodobě stabilní. Síť zařízení ústavní péče v roce 2010 tvořilo v kraji celkem 10 nemocnic, 17 odborných léčebných ústavů (5 léčeben pro dlouhodobě nemocné, 3 lázeňská zařízení, psychiatrická léčebna pro dospělé, rehabilitační ústav pro dospělé, léčebna zrakových vad pro děti, dětské ozdravovny a hospic). Zdravotnická zařízení jsou umístěna rovnoměrně po celém území kraje. Tab. 42 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů KHK v roce 2010 Kraj, okresy Nemocnice Ostatní samostatná zdravotnická zařízení Odborné léčebné ústavy z toho léčebny pro dlouhodobě nemocné Lékárny (vč. odloučených pracovišť) Hradec Králové 2 74 3 2 53 Jičín 1 35 1 1 20 Náchod 1 37 1-35 Rychnov nad Kněžnou 2 31 1 1 26 Trutnov 4 51 8 1 28 Královéhradecký kraj 10 228 14 5 162 Zdroj: ČSÚ Fakultní nemocnice v Hradci Králové je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem zdravotnictví. Česko-německá horská nemocnice ve Vrchlabí je soukromou nemocnicí. Dalších 5 nemocnic je členem Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje a.s. (Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem). Zbývající nemocnice spadají pod tato zdravotnická zařízení (nemocnice v Broumově, v Jaroměři pod ON Náchod, nemocnice v Novém Bydžově pod ON Jičín). Zdravotnický holding od roku 2003 plní řídící a koordinační roli v oblastech společné politiky a vzájemné spolupráce s garantováním odpovídající dostupnosti a kvality péče v kraji. Fakultní nemocnice Hradec Králové je nejvýznamnější zdravotnické zařízení s nadregionální působností a náleží též k největším a nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v celé republice. 83

Fakultní nemocnice Hradec Králové má všechny základní i nadstavbové obory plní funkci centra specializované a superspecializované péče pro celý Královéhradecký kraj. Existuje zde velký potenciál pro další rozvoj sítě zdravotních služeb, což je dáno působností Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jež spolupracuje s dalšími fakultami zde působícími s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy a s fakultou Vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Státními zdravotními zařízeními v kraji zůstávají Fakultní nemocnice Hradec Králové, Léčebna návykových nemocí v Nechanicích, Krajská hygienická stanice, Zdravotní ústav a Státní léčebné lázně Jánské Lázně, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, a další státní zdravotnická zařízení, jejichž zřizovateli jsou ostatní centrální orgány. Církev zajišťuje především charitní činnost a provoz hospiců (Červený Kostelec, Dvůr Králové nad Labem). Všechny nemocnice v Královéhradeckém kraji jsou dostupné železniční dopravou. Silniční osobní přeprava je zajišťována na celém území regionálními autobusovými dopravci. Veškeré nemocnice v kraji leží v regionálních centrech spádových území obcí s rozšířenou působností, které díky své funkčnosti mají největší dopravní dostupnost co se týče počtu, ale i a frekvence spojů. Celkem v Královéhradeckém kraji v roce 2010 existovalo 228 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a jejich počet za poslední roky stagnuje. Činnost a zaměření těchto ostatních zdravotnických zařízení jsou v kraji velmi rozmanitá a mohou být jak lékařská tak nelékařská, lůžková či ambulantní (sdružená ambulantní zařízení, zdravotnická zařízení a polikliniky, samostatná nelékařská zařízenípsychologická, logopedická, rehabilitační-, domácí zdravotní péče, odborné laboratoře, protialkoholní záchytná stanice, dopravní a záchranná služba). Počet lékárenských služeb počet stále stoupá, ale už ne tak rapidně. Lékárenské služby se s svým rozvojem více přibližují občanům. Jejich situování není jen v centrech měst či v blízkosti zdravotnických zařízení, nýbrž nově vznikají lékárny v nákupních centrech či v okrajových částech měst. Počet jejich provozoven včetně výdejen zdravotnických prostředků vzrostl na 162 v roce 2010 (141 v roce 2004, 111 v roce 2000). Na 1 lékárnu v kraji připadalo v průměru 3 425 obyvatel. Síť není rovnoměrně rozdělená do okresů. Nejvyšší počet lékáren a výdejen léčiv se nachází v okrese Hradec Králové (53), nejméně pak v okres Jičín (20). Působnost zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče není v oblasti následné péče stále jednoznačně stanovena. Tato zařízení vzájemně suplují svoje funkce (klienty domovů důchodců se stávají často občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje celodenní zdravotní péči). Následkem toho dochází k nepřehlednosti v hospodaření všech subjektů a obtížné identifikaci žádoucích úspor. Stát neřeší problematiku sociální péče, nemá ucelenou koncepci, jednotlivé obory sociální péče jsou řešeny neprovázaně s ostatními. Kraj nemá dostatečné finanční zdroje na řešení tak komplikované oblasti, ve které se střetávají různé zájmy a kompetence. Proto je nezbytné řešit tuto situaci a mezi první kroky by měla patřit účinnější spolupráce a koordinace zdravotní a sociální péče. 84

Obr. 4 Mapa zdravotnických lůžkových zařízení v Královéhradeckém kraji k 31. 12. 2010 dle zřizovatele Zdroj: Koncepce zdravotnictví KHK 2011-15 Obr. 5 Mapa zdravotnických lůžkových zařízení k 31. 12. 2010 dle odbornosti Zdroj: Koncepce zdravotnictví KHK 2011-15 85

Tab. 43 Lůžková zdravotnická zařízení v Královéhradeckém kraji (k 31. 12. 2010) Okres Název Počet lůžek Počet hospitalizovaných Využití lůžek Průměrná ošetřovací doba Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK) 1 442 41 037 249,9 8,8 Hradec Králové První privátní chirurgické centrum SANUS s.r.o., HK 55 2 981 189,8 3,5 OLÚ Léčebna návykových nemocí Hradec Králové 56 271 278,6 57,6 LDN Hradec Králové 99 403 338,8 83,3 LDN Nový Bydžov (spadá pod ON Jičín a.s.) 146 841 326,9 56,8 Jičín Náchod Oblastní nemocnice Jičín a.s. 395 15 154 273,9 7,1 OLÚ LDN Hořice 11 535 340,7 73,5 Oblastní nemocnice Náchod a.s. (včetně nemocnic Broumov, Nové Město nad Metují a Jaroměř) 618 17 442 233,1 8,4 VISUS, s.r.o. nemocnice Police nad Metují - - - - OLÚ Oblastní charita Červený Kostelec (hospic) 30 375 30,6,6 24,5 Rychnov nad Kněžnou Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou a.s. 269 9 754 241,4 6,7 Nemocnice Opočno (spadá pod ON Náchod a.s) 63 1 773 229,5 11,7 OLÚ- LDN Opočno 53 133 329,8 131,4 Oblastní nemocnice Trutnov a.s. 333 11 657 210,9 6,0 Městská nemocnice, a.s., Dvůr Králové nad Labem 166 4 377 276,3 10,5 REHAMEDICA Žacléř, p.o. - - - - OLÚ Sanatorium MUDr. Jarosl. Bílka, s.r.o., Trutnov 40 229 209,4 36,6 Trutnov OLÚ GERONTOCENTRUM Hostinné rehabilitační ústav 159 1 329 299,2 35,8 OLÚ Léčebna zrakových vad, Dvůr Králové nad Labem 30 201 270,1 40,3 OLÚ Sdružení ozdravoven a léčeben (SOAL) Trutnov 285 1 886 - - OLÚ Oblastní charita Červený Kostelec Domov sv. Josefa Dvůr Králové nad Labem 28 183 261,8 40,1 Česko-německá horská nemocnice Krkonoše s.r.o., Vrchlabí - - - - Zdroj: Optimalizace lůžkové péče v KHK, analytická část 86

Lůžka V Královéhradeckém kraji v roce 2010 bylo celkem 4 599 lůžek, u kterých bylo evidováno 616 lékařů v lůžkových odděleních. Z toho bylo 3 562 lůžek v nemocnicích a 1037 v odborných léčebných ústavech. Celkově počet lůžek v kraji od roku 2003 klesá. Královéhradecký kraj patří mezi kraje z nejvyšším počtem lůžek s přepočtem na počet obyvatel, ale má relativně nedostatečný počet lůžek ve vybraných oborech včetně následné ošetřovatelské péče. V roce 2010 byl v kraji 8,3 lůžek na 1000 obyvatel, což je nadprůměrná hodnota v ČR (8,0) a čtvrtá nejvyšší mezi kraji. Celkem 58,6% všech lůžek v kraji je v nemocnicích, téměř čtvrtina (24,3%) v lázeňských léčebnách a zbývajících 17% v odborných léčebných ústavech. Graf 58 Vývoj počtu lůžek v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech v KHK (2000-2010) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000 2001 2002 2003 3 950 2004 2005 2006 2007 897 3 976 903 3 990 963 3 961 963 3 728 1 072 3 720 1 007 3 685 1 007 3 645 996 3 634 996 3 609 1 056 3 562 1 037 2008 2009 2010 nemocnice odb.léč.ústavy celkem Zdroj dat: ČSÚ Graf 59 Základní struktura zdravotnických lůžek v Královéhradeckém kraji (2010) lázeňské léčebny 1480 24,3% odborné léčebné ústavy 1037 17,1% nemocnice 3562 58,6% Zdroj dat: ČSÚ Dle struktury lůžkového fondu v Královéhradeckém kraji tvořila v roce 2010 téměř třetinu lůžek interní oddělení (30,2%), chirurgické lůžka cca pětinu (19,4%), následovány lůžky dětskými (13,8%) a ženskými (12,8%). Lůžka v nemocničních odděleních interny, dětském, urologickém a ORL převyšují průměr ČR, podíly lůžek v ostatních odděleních jsou pod celostátním průměrem. 87

Graf 60 Struktura lůžkového fondu a jeho využití v nemocnicích v KHK (2010) ortopedické 6,9% urologické 4,5% AR 1,6% ušní, nosní, krční 4,3% interní 30,2% oční 1,3% chirurgické 19,4% ženskédětské 12,8% 13,8% nervové 5,2% Zdroj dat: ČSÚ V Královéhradeckém kraji je nejnižší využití lůžek v rámci celé ČR. Průměrný počet dní v roce, po které je obsazeno 1 nemocniční lůžko v roce 2010 byl 244, celorepublikový průměr činil 254 dní. Průměrná délka ošetřovací doby mírně klesá, ale je stále nejvyšší v rámci celé ČR (8 dnů v roce 2010), průměr za ČR je 7,3 dnů. Počet hospitalizovaných vykázaných v lůžkovém fondu nemocnic v kraji činil 109 tisíc osob. Počet hospitalizovaných pacientů v přepočtu na počet obyvatel (197 pacientů na 1000 obyvatel) v porovnání s ostatními kraji je průměrný až mírně podprůměrný (průměr za ČR 205 pacientů) a postupně klesá. V průměru každý pacient stráví na lůžku 24,5 dnů. Královéhradecký kraj má vysoký počet akutních lůžek, což znamená vyšší ekonomické zatížení. Počet lůžek následné péče v kraji se pohybuje v porovnání s ostatními kraji na průměrné úrovni. Lůžková kapacita odborných léčebných ústavů je cca 1000 lůžek. Nejdéle leží pacienti v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v psychiatrické léčebně. V kraji je hospicové zařízení se 30 lůžky pečující o pacienty, kterým je poskytována paliativní péče. Nejdelší dobu stráví pacienti na lůžku na interních odděleních (8,2 dnů), což je o jeden víc než je průměrná hodnota za ČR, nejméně naopak na očním oddělení (3,5 dnů), které je průměrnou celorepublikovou hodnotou. 88

Tab. 44 Hospitalizovaní v nemocnicích podle krajů v roce 2010 ČR, kraje Hospitalizovaní pacienti Ošetřovací dny Průměrná ošetřovací doba (dny) celkem na 1 000 obyvatel celkem na 1 000 obyvatel Využití lůžek (dny) Hl. m. Praha 341 418 272,8 2 502 379 1 999,1 7,3 250,0 Jihočeský 126 279 198,0 880 411 1 380,1 7,0 248,9 Jihomoravský 264 656 229,6 2 115 873 1 835,5 8,0 268,3 Karlovarský 54 646 177,6 371 965 1 209,2 6,8 227,5 Královéhradecký 109 074 196,8 877 327 1 582,8 8,0 243,6 Liberecký 88 376 201,1 689 199 1 568,2 7,8 257,4 Moravskoslezský 246 929 198,4 1 679 290 1 349,1 6,8 257,5 Olomoucký 128 256 199,9 862 979 1 344,9 6,7 254,5 Pardubický 88 001 170,3 669 500 1 295,5 7,6 251,3 Plzeňský 111 624 195,1 863 487 1 509,5 7,7 246,4 Středočeský 203 679 162,0 1 498 804 1 192,2 7,4 256,3 Ústecký 176 372 211,0 1 326 871 1 587,6 7,5 257,6 Vysočina 101 120 196,4 673 241 1 307,8 6,7 245,6 Zlínský 114 666 194,2 780 391 1 321,7 6,8 254,8 Česká republika 2 155 093 204,9 15 791 717 1 501,5 7,3 253,8 Zdroj: ČSÚ Lékaři Za posledních deset let roste v kraji počet lékařů, což kopíruje celorepublikový trend. Největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2006 a 2007. V roce 2010 působilo na území Královéhradeckého kraje celkem 2 512 lékařů a 5 903 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí. V přepočtu na 1 000 obyvatel to je 4,5 lékařů, což je nadprůměrná hodnota oproti celé ČR (4,3) a řadí tak Královéhradecký kraj po Praze a Jihomoravském kraji (působnost nemocnic v hlavním městě a v Brně) na třetí místo. Ještě roce 2004 tento ukazatel za kraj odpovídal celostátnímu průměru (3,9 lékařů na 1000 obyvatel). Obdobná situace je i v počtu obyvatel na 1 lékaře, kdy v kraji to je 221 obyvatel, což je opět nadprůměrná hodnota oproti ČR (230) a před Královéhradeckým krajem je na tom líp pouze opět Praha a Jihomoravský kraj. Graf 61 Vývoj počtu lékařů v KHK (2000 2010) 2 600 2 500 2 464 2 450 2 512 2 512 2 400 2 300 2 200 2 100 2 059 2 090 2 111 2 124 2 151 2 186 2 180 2 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: ČSÚ 89

Tab. 45 Vybrané údaje o zdravotnictví podle krajů v roce 2010 ČR, kraje Lékaři celkem z toho lékaři v nestátních zařízeních Lékaři na 1 000 obyvatel Obyvatelé na 1 lékaře Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí Hl. m. Praha 9 200 5 001 7,3 136 19 551 Jihočeský 2 557 2 522 4,0 249 5 843 Jihomoravský 5 526 3 897 4,8 209 12 697 Karlovarský 1 193 1 169 3,9 258 3 031 Královéhradecký 2 512 1 828 4,5 221 5 903 Liberecký 1 620 1 612 3,7 271 3 808 Moravskoslezský 4 859 4 246 3,9 256 12 144 Olomoucký 2 819 2 107 4,4 228 6 479 Pardubický 1 964 1 934 3,8 263 4 472 Plzeňský 2 576 1 820 4,5 222 6 204 Středočeský 3 963 3 896 3,2 317 8 983 Ústecký 2 845 2 769 3,4 294 7 831 Vysočina 1 816 1 733 3,5 284 4 936 Zlínský 2 197 2 146 3,7 269 5 310 Česká republika 45 646 36 679 4,3 230 107 192 Zdroj: ČSÚ Graf 62 Počet lékařů dle zdravotnických zařízení v KHK (2010) ostatní 124 4,9% nemocnice 1139 45,3% ambulance 1249 49,7% Zdroj dat: ČSÚ Téměř polovina lékařů v Královéhradeckém kraji (49,7%) v roce 2010 pracovala v samostatných ambulancích, dalších 45,3% lékařů bylo zaměstnáno v nemocnicích. V meziokresním srovnání je nejlepší situace v okrese Hradec Králové (přítomnost Fakultní nemocnice), kde připadá 7,4 lékařů na 1 000 obyvatel a 135 obyvatel na 1 lékaře. Nejméně lékařů na 1 000 obyvatel je naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou (2,9 lékařů), což dělá 345 obyvatel na 1 lékaře. 90

Tab. 46 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů KHK v roce 2010 Kraj, okresy Lékaři celkem z toho lékaři v nestátních zařízeních Lékaři na 1 000 obyvatel Obyvatelé na 1 lékaře Zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí Hradec Králové 1 205 538 7,4 135 2 920 Jičín 290 284 3,6 276 570 Náchod 350 350 3,1 321 810 Rychnov nad Kněžnou 230 230 2,9 345 521 Trutnov 438 427 3,7 274 1 082 Královéhradecký kraj 2 512 1 828 4,5 221 5 903 Zdroj: ČSÚ V kraji fungovalo v roce 2010 celkem 1 104 samostatných ordinací lékařů, z toho byla víc jak třetina (35,4%) specialistů, %), cca 27,2% stomatologů, pětina praktických lékařů pro dospělé (21,6), 10,4% praktických lékařů pro děti a dorost a 5,4% gynekologů. Graf 63 Struktura lékařů v KHK v roce 2010 specialista 391 35,4% praktický pro dospělé 238 21,6% gynekolog 60 5,4% stomatolog 300 27,2% praktický pro děti a dorost 115 10,4% Zdroj dat: ČSÚ Celkový počet samostatných ordinací lékařů v roce 2010 byl v Královéhradeckém kraji celkem 1 104, což je téměř stejná hodnota jako v roce 2004 (1 097), zvyšuje se zejména počet ordinací lékařů specialistů (298 v roce 1999, 374 v roce 2004) na současných 391. V roce 2010 bylo 238 ordinací praktických lékařů, 115 ordinací praktických lékařů pro děti a mládež, 300 ordinací stomatologů a 60 ordinací gynekologů. Rozložení počtu ordinací samostatných lékařů v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje je rozdílné. Nejvíce ordinací se nachází v okrese Hradec Králové (367), nejméně naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou (157). 91

Tab. 47 Vybrané údaje o zdravotnictví podle okresů KHK v roce 2010 Kraj, okresy celkem praktických pro dospělé Samostatné ordinace lékařů praktických pro děti a dorost stomatologů gynekologů specialistů Hradec Králové 367 68 36 106 18 139 Jičín 160 37 16 37 9 61 Náchod 197 49 21 57 12 58 Rychnov nad Kněžnou 157 32 17 38 11 59 Trutnov 223 52 25 62 10 74 Královéhradecký kraj 1 104 238 115 300 60 391 Zdroj: ČSÚ Celkové výdaje na zdravotnictví každoročně rostou. V přepočtu na 1 obyvatele v kraji v roce 2010 dosáhly 27 613 Kč. Průměrný měsíční plat ve zdravotnictví v roce 2010 byl 29 614 Kč (z toho lékaři 56 902 Kč, průměr za ČR 50 235 Kč). Přednemocniční neodkladná péče Přednemocniční neodkladnou péči na území kraje zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje (ZZS KHK), která je příspěvkovou organizací zřízenou Královéhradeckým krajem v roce 2004 a jednou ze tří základních složek integrovaného záchranného systému. V posledních letech proběhla v Královéhradeckém kraji reorganizace lékařské služby první pomoci. ZZS KHK zahájila, především z ekonomických důvodů, zavádění posádek Rendez Vous (dvoučlenné lékařské posádky) s plošným snižováním počtu lékařů ve službě. Jeho hlavní předností je částečná kompenzace úbytku lékařů v přednemocniční péči a lepší využití času zbylých lékařů. Systém snižuje počet lékařských výjezdových skupin a rozšiřuje počet tzv. záchranářských posádek. Zdravotnická záchranná služba kraje poskytuje péči tak, aby byla zajištěna dostupnost do 15 minut. Některé, zejména horské oblasti, však nejsou touto izochronou pokryty. Přednemocniční neodkladnou péči v kraji zajišťuje 28 výjezdových skupin či základen: rychlá zdravotnická pomoc 18 (RZP), rychlá lékařská pomoc 3 (RLP), letecká záchranná služba 1 (LZS), rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous 6 (RV). ZZS KHK je rozdělena do dvou oblastí Sever a Jih. Oblast Jih sdružuje bývalé okresy Hradec Králové a Jičín s výjezdovými posádkami ve městech Hradec Králové, Nový Bydžov, Jičín, Hořice, Nová Paka. Letecká záchranná služba je umístěna na heliportu v areálu FN HK a pokrývá území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Oblast Sever je specifická tím, že do tohoto území spadají hlavně horské oblasti Krkonoš s výjezdovými posádkami Trutnov, Vrchlabí a Dvůr Králové nad Labem. Dále sdružuje výjezdové posádky Náchod, Broumov, Opočno a Jaroměř. 92

Obr. 6 Dostupnost posádek ZZS KHK v intervalech do 10, 15, 20 minut od okamžiku vyslání posádky Zdroj: Koncepce zdravotnictví KHK 2011-15 93

8. Kultura, sport a volný čas 8.1 Kultura Významným faktorem pro životní úroveň obyvatelstva, spokojenost s životem v regionu, image kraje, rozvoj cestovního ruchu a tím i celkovou ekonomickou úroveň kraje je kulturněhistorická atraktivita, která zvýrazňuje výjimečnost tohoto regionu mezi ostatními kraji České republiky. Spočívá zejména v množství historických památek a dalších kulturních atraktivit: hradů a zámků, městských památkových rezervací, městských a vesnických památkových zón, národních kulturních památek, krajinných památkových zón a dalších pamětihodností. Působí zde řada kulturních institucí (významná muzea a divadla, řada galerií). V každém větším městě působí profesionálně vedené kulturní středisko, v některých obcích tuto roli zastávají osvětové besedy či občanská sdružení. Kulturní život je na území Královéhradeckého kraje obohacován konáním tradičních hudebních a zejména divadelních festivalů a dalších kulturních akcí. Mezi významné příspěvkové organizace zřizované Královéhradeckým krajem v oblasti kultury patří Muzeum východních Čech v Hradci Králové se sbírkou vlastivědných exponátů Královéhradecka i širšího okolí, Galerie moderního umění v Hradci Králové s cennou sbírkou malířských a sochařských děl českých umělců 20. století a Studijní a vědecká knihovna (dříve Státní vědecká knihovna) v Hradci Králové s jedním z největších knižních fondů v České republice. Od roku 2003 zřizuje Královéhradecký kraj další významné kulturní organizace: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové s dlouhou výzkumnou a vzdělávací tradicí, Hvězdárna v Úpici, Galerie výtvarného umění v Náchodě s významnou sbírkou ruského umění 19. a 20. století, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Regionální muzeum v Náchodě, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově (v tomto případě přispívá Královéhradecký kraj významnými částkami na tzv. regionální funkce), Galerie výtvarného umění v Náchodě a Středisko amatérské kultury Impuls v Hradci Králové, které je charakterem svojí činnosti v regionu unikátní a nezastupitelné. Město Hradec Králové a Královéhradecký kraj jsou spoluzakladateli tří obecně prospěšných společností, jejichž působnost dalece přesahuje hranice regionu: Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla, Klicperovo divadlo a Filharmonie Hradec Králové. Některé z dalších galerií v regionu jsou: Galerie Zdeňka Buriana ve Dvoře Králové nad Labem, která je turisticky nejnavštěvovanější galerií v kraji (na druhém místě je Galerie moderního umění v Hradci Králové), což je zapříčiněno zejména tím, že se galerie nachází (a tematicky souvisí) v areálu nejnavštěvovanější turistické atraktivity v Královéhradeckém kraji ZOO Dvůr Králové nad Labem. Dalšími významnými galeriemi jsou např. Galerie plastik a mezinárodní galerie moderního sochařství Vrch Gotthard v Hořicích, Galerie antického umění Hostinné a Galerie města Trutnova. V Královéhradeckém kraji je řada muzeálních expozic vlastivědného charakteru (městská muzea v Broumově, Dvoře Králové nad Labem, Jaroměři, Nové Pace, Novém Městě nad Metují, Novém Bydžově, Žacléři, Polici nad Metují a jinde). Mezi významná specializovaná muze lze zařadit: Památník Jana Amose Komenského v Bílé Třemešné, Muzeum Broumovska v Broumově, Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, První vojenskohistorické muzeum M. Frosta v Jaroměři, Textilní muzeum v České Skalici, České farmaceutické muzeum Hradec Králové, Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky Hradec Králové, Železniční muzeum Výtopna Jaroměř, Expozice Farmaceutického muzea Kuks, Středisko městské kultury Lázně Bělohrad - Památník K. V. Raise, Fričovo muzeum v Lázních Bělohrad, Muzeum bratří Čapků Malé Svatoňovice, Památník Karla 94

Jaromíra Erbena Miletín, Klenotnice drahých kamenů Nová Paka, Pevnost Hanička u Rokytnice v Orlických horách, Památník Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou, Muzeum Staré Hrady, Krkonošské muzeum Vrchlabí, Jiráskovo muzeum Hronov, Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel Deštné v Orlických horách a další. Proslulé je Muzeum krajky Vamberk, které se váže k téměř třísetleté tradici ruční výroby krajek v regionu. Výjimečné postavení má také Třebechovické muzeum betlémů, které kromě rozmanitých menších betlémů udržuje v provozu unikátní mechanický betlém Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla, který je více než 7 metrů dlouhý a obsahuje okolo 2000 vyřezávaných dílů. Pro Královéhradecký kraj mají velký význam také expozice umístěné ve vojenských památkách. V Josefově je to soustava kasemat v pevnostním systému, v pohraničí se jedná o součásti prvorepublikového opevnění Pevnost Hanička, Tvrz Stachelberg a výše zmiňovaná Pevnost Dobrošov. Prostřednictvím projektů příspěvkových organizací Králkovéhradeckého kraje byla realizována řada opatření na zvýšení kulturní úrovně regionů. Jedná se především o přístavba Muzea války 1866 na Chlumu (MVČ), Centrum prezentace krajky ve Vamberku (MGOH), Digitální planetárium v Hradci Králové (Hvězdárna HK), Obnovu bývalé sýpky v Rokytnici v Orlických horách (MGOH) a také chystanou rekonstrukci Galerie moderního umění v Hradci Králové. Velmi významným obohacením kulturního života v Královéhradeckém kraji jsou každoroční hudební a divadelní festivaly. Stále významnějším se stává mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů konaný každoročně v červnu v Hradci Králové. Mezi nejznámější festivaly lze dále řadit Jazz goes to town (mezinárodní jazzový festival v Hradci Králové), Smiřické svátky hudby (velikonoční hudební festival), Jazzinec (blues a funky festival), Hořické hudební slavnosti, Nota (country festival), Orlicko-Kladský varhanní festival, Folklórní festival Pardubice Hradec Králové, tradiční přehlídka amatérských divadel v Hronově Jiráskův Hronov, Poláčkovo léto (divadelní a hudební festival), barokně orientovaný divadelní festival Theatrum Kuks, mezinárodní folklorní festival Slavnosti písní a tanců v Lázních Bělohrad, Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec, Mezinárodní festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují, Mezinárodní setkání krajkářek ve Vamberku, Hořické mezinárodní sochařské sympozium, Královéhradecké sborové slavnosti a další festivaly. Jedinečným a největším festivalem svého druhu ve střední Evropě je Jičín město pohádky, který se každoročně koná pod patronátem UNESCO. Za účelem zatraktivnění regionů vznikají také různé iniciativy obcí - např. Kačenčina pohádková říše v Orlických horách zaměřená na nejmenší návštěvníky. Omezením většiny kulturních institucí na území Královéhradeckého kraje jsou limitující finanční a personální, ale i prostorové podmínky. Následkem toho je například špatný stavebně technický stav řady kulturních domů, knihoven a muzeí, nedostatečná prezentace kulturního dědictví navenek, omezená nabídka kulturně vzdělávacích programů apod. Problémem je také velká nerovnoměrnost v nabídce kulturních aktivit, a tedy koncentrace kulturní nabídky do velkých center a pokles nabídky kulturního vyžití v menších městech a na venkově. Tuto funkci zde zastávají pouze místní dobrovolné spolky, které často nemají ke své práci potřebné technické a ekonomické zázemí. 95

Tab. 48 Vývoj vybraných ukazatelů kulturních institucí v Královéhradeckém kraji mezi lety 2005 a 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Veřejné knihovny vč. poboček 452 448 441 435 436 432 knihovní jednotky (tis.) 4 124 4 150 4 170 4 179 4 205 4 195 registrovaní čtenáři (tis. osob) 85 84 85 82 83 86 výpůjčky (tis.) 4 492 4 331 4 155 4 124 4 190 4 143 návštěvníci celkem 1) (tis.) 1 126 1 113 1 133 1 149 2 141 2 355 z toho on-line služeb 2).... 842 1 002 prostředky na nákup knihovního fondu (tis. Kč) 19 506 19 829 19 972 22 626. 17 712 Galerie, muzea a památníky vč. poboček 64 72 73 74 76 76 expozice a uspořádané výstavy 349 389 448 426 448 443 návštěvníci (tis. osob) 491 635 662 582 574 498 Hrady, zámky a ostatní památkové objekty zpřístupněné za vstupné 21 24 23 23 25 25 návštěvníci (tis. osob) 665 689 773 735 732 736 pořádané kulturní akce 1 234 1 092 953 751 725 751 1) od roku 2009 včetně návštěvníků on-line služeb 2) virtuální návštěvy z prostor mimo knihovnu (vstupy do katalogů, výpůjčních protokolů nebo informačních zdrojů a databází) Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Z tabulky je patrné, že počet kulturních institucí s výjimkou knihoven v posledních letech stále mírně roste. V celorepublikovém měřítku je tento trend patrný již od roku 1990. Oproti tomu kolísající je však počet návštěvníků, který v posledních několika letech stagnuje, až klesá. Tato situace koresponduje s výsledky cestovního ruchu. Tento jev se dá připsat jednak stále vyšší konkurenci v oblasti cestovního ruchu, zejména však zpomalením růstu životní úrovně vlivem globálních krizí v posledních letech. Poněkud odlišný je vývoj na poli knihovnictví, kde se ekonomická optimalizace knihoven projevuje mírným klesáním jejich počtu. Knihovní fond je víceméně stabilní, mírně klesl počet výpůjček, což lze pravděpodobně připsat pokračující elektronizaci písemných pramenů. Prostředky na nákup knihovního fondu v roce 2010 výrazně poklesly, což opět souvisí s celkovou ekonomickou situací regionu. Velký význam zejména pro malé obecní knihovny má tzv. systém regionálních funkcí, který z převážné části financuje kraj a jehož smyslem je vyrovnat standard poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb. 8.2 Volnočasové aktivity a sport V oblasti aktivního využívání volného času občanů, zejména dětí a mládeže, ale i dospělých, Královéhradecký kraj i jednotlivé obce podporují prostřednictvím grantů pestrou škálu programů, které tvoří mimo jiné i významnou složku prevence sociálně patologických jevů. Zájmové vzdělávání poskytují specializovaná profesionální zařízení, jako jsou střediska volného času. V regionu fungují stovky nestátních neziskových organizací (NNO), jejichž předmětem činnosti jsou různorodé aktivity, které naplňují volný čas dětí, mládeže i dospělých. Tyto organizace působí v oblastech sportu a tělovýchovy, kultury, ekologie a dalších. V kraji mají poměrně silné zastoupení i další zájmová sdružení a spolky. Ty působí zejména v malých obcích, kde je jejich role jak v práci s dětmi a mládeží, tak i v dalších aktivitách kulturně společenského života nezastupitelná. Jedná se zejména o různá 96

sdružení v podobě dobrovolných hasičů, folklorních souborů, pěveckých a divadelních spolků, tělovýchovných jednot a jiných organizací. Častým problémem těchto organizací je ale nedostatečné zázemí pro provozování jejich činnosti, zejména v malých obcích. V důsledku toho dochází k jejich odsunu, a tedy nedostatečné nabídce volnočasových aktivit v těchto obcích. Řada tradičních i nově vzniklých středisek a institucí má funkci jak uspokojení poptávky po volnočasových aktivitách, tak plní funkci atraktivity cestovního ruchu. Jedná se zejména o sportovní zařízení ve větších městech a ve významných střediscích cestovního ruchu. Tato zařízení fungují částečně na komerční bázi, částečně jsou podporována obcemi. Jedná se zejména o bazény, aquaparky a podobná atraktivní masově využívaná zařízení. 8.3 Památková péče Svojí rozlohou zaujímá Královéhradecký kraj 6 % plochy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Oproti tomu počet nemovitých kulturních památek v Královéhradeckém kraji představuje téměř 8% všech nemovitých kulturních památek v republice. Tab. 49 Porovnání počtu památek v Královéhradeckém kraji s počtem v celé České republice ČR Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj [%] Nemovité kulturní památky 42 500 3 300 7,8 Památkové rezervace 113 7 6,2 Památkové zóny 471 34 7,2 Národní kulturní památky 193 18 9,3 Památky na seznamu UNESCO 12 0 0,0 Poznámka: Čísla pro nemovité kulturní památky jsou přibližná Zdroj: Koncepce péče o památkový fond Královéhradeckého kraje 2010 Druhová skladba kulturních památek je srovnatelná se situací v ostatních krajích. Zahrnuje památky od archeologických nalezišť až po stavby z první poloviny 20. století. Zastoupeny jsou všechny stavební slohy. Mezi sakrálními památkami je poměrně malý počet klášterních areálů. Památky lidové architektury jsou většinou rozptýlené především v podhorských oblastech kraje. Z hlediska záchrany některých ohrožených solitérů nebo jiných objektů umístěných v nevhodném prostředí může sehrát významnou roli budovaný Podorlický skanzen v Krňovicích. Technické stavby a zařízení zatím netvoří významnější segment ve druhové skladbě památek. Navíc staré průmyslové objekty pomalu mizí jedná se především o tovární haly zrušených textilních závodů. Naopak byly zachráněny drobné památky na dolování uhlí pod Jestřebími horami. Jeden z bývalých uhelných dolů v Žacléři bude zřejmě zachráněn pro cestovní ruch. Zvláštní postavení v péči o technické památky přísluší Železničnímu muzeu v Jaroměři. Významnou skupinu tvoří památky fortifikačního stavitelství - pevností z 18. století a pohraniční opevnění z 30. let 20. století. K nim patří i četné památky na válku prusko-rakouskou roku 1866. Stav památkového fondu na území Královéhradeckého kraje je možné posuzovat z několika pohledů. Jedním z měřítek může být způsob obnovy kulturních památek, míra jejich autenticity a zachovalosti materiálové původnosti, rozsah používání vhodných nebo naopak nevhodným materiálů a postupů. Každá doba zanechala na stavu mnohých památek svou stopu a každá doba se potýká s jinými problémy. Velmi zjednodušeně lze říci, že v 90. letech 20. století bylo problematické užívání tehdy módních střešních krytin (například asfaltové šindele aj.). V současnosti představuje velký problém 97

snaha nahrazovat dřevěná okna okny plastovými, nikoliv snad přímo u kulturních památek, ale u běžných staveb v památkových rezervacích a zónách. Nyní představuje nový problém vládní program Zelená úsporám zaměřený na zateplování budov může vést ke střetu dvou veřejných zájmů. Vyrovnat se s těmito trendy je jedním z aktuálních úkolů orgánů státní památkové péče. Jestliže platí, že míra původnosti a autenticity památkového fondu České republiky je vyšší než v okolních zemích, pak k tomuto stavu přispívá i památkový fond Královéhradeckého kraje. Dalším z měřítek je počet ohrožených památek. V roce 2001 vydal tehdejší Státní ústav památkové péče v Praze Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Na území Královéhradeckého kraje evidoval celkem 86 staveb a objektů. V porovnání s celkovým počtem památek to nebylo příliš vysoké číslo. V roce 2009 udává aktuální seznam Národního památkového ústavu pouze 32 nejohroženějších památek. Svědčí to o zlepšení stavu. Téměř polovina objektů byla skutečně opravena. Některé jsou ovšem pouze ze seznamu vyjmuté, aniž by se na jejich stavu cokoliv zlepšilo. Jiné neměly být na původní seznam vůbec zařazené. Mnozí z vlastníků ohrožených památek jsou fyzické a právnické osoby, územně samosprávné celky spíše výjimečně. K záchraně části uvedených památek postačí finanční pomoc v rámci dotačních programů MK ČR, případně kraje. Rozhodující je ovšem postoj vlastníků. V případě sakrálních památek není problém pouze v nedostatku prostředků jejich vlastníka, ale také v jejich náhradním využití. Některé kostely přecházejí do majetku obcí, fary pak zpravidla do majetku dalších osob. Větší problém představují nevyužívané objekty, které jsou zároveň evidované jako brownfields. Například v Jaroměři Josefově to jsou rozsáhlé objekty bývalé nemocnice a dělostřeleckých kasáren, v Jičíně bývalá jezuitská kolej. V rámci připravovaných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje jsou navrženy čtyři lokality zvláštní pozornosti MPR Jičín, MPR Josefov, MPZ Broumov a PR Kuks. Řešení problémů v těchto lokalitách přesahuje běžné rozpočtové možnosti obce, města a státu. Částečným východiskem je Integrovaný operační program žádosti byly podány pro revitalizaci hospitálu Kuksu (včetně Braunova betléma) kde bude realizován projekt IOP - a kláštera v Broumově. MPR Josefov je zároveň evidována jako území s vysokou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel (tzv. ghetto). To snižuje motivaci vlastníků památek k jejich obnově. Dokládá to i nízký počet žádostí o dotace z dotačních programů kraje. Část nejvýznamnějších památek je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Jaroměři - Josefově (NPÚ ÚOP Josefov). Prakticky každý objekt vyžaduje větší či menší stavební zásah. Také se každoročně provádějí. Stav památek památkového fondu na území kraje lze posuzovat také podle přístupnosti veřejnosti a jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Z tohoto pohledu mají velký význam hrady a zámky. Nacházejí se v majetku nebo správě NPÚ, obcí, měst a dalších osob. Běžně přístupné jsou také objekty, ve kterých sídlí školy, muzea, galerie, knihovny a jiné kulturní instituce. Významnou skupinu památek představují obytné domy, které poskytují kvalitní bydlení leckdy ve velmi zajímavých interiérech. Lze konstatovat, že poměrně velká část památek kraje je přístupná veřejnosti. Nabízí se i srovnání s jinými kraji republiky. K tomu slouží veřejně přístupné zdroje (sdělovací prostředky, internet a další), porady na Ministerstvu kultury, zasedání Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR, individuální konzultace s pracovníky jednotlivých krajských úřadů. Lze proto konstatovat, že stav památkového fondu v Královéhradeckém kraji a péče o něj jsou plně srovnatelné se situací v jiných krajích. 98

Za určitý nedostatek oproti jiným krajům lze považovat absenci památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ministerstvo kultury alespoň vede na indikativním seznamu kandidátů pro zápis Národní kulturní památku Betlém v Novém lese u Kuksu. V roce 2007 zpracoval Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okresní zahradnictví, v.v.i. v Průhonicích Kulturně historickou analýzu oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, a to jako jednu z etap mezinárodního projektu Vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin na příkladu světového dědictví UNESCO. Je to jeden z podmiňujících dokumentů pro případnou kandidaturu Betléma na zápis do seznamu UNESCO. Zároveň se ukazuje, že větší naději na úspěšnou kandidaturu by Betlém měl jako součást většího celku, to je původně barokní krajiny, ve které se nachází. I proto se zvažuje možnost prohlášení tohoto území za památkovou zónu. Městské památkové rezervace (MPR) v Královéhradeckém kraji: Hradec Králové Jičín Josefov Nové Město nad Metují Vesnické památkové rezervace (VPR) v Královéhradeckém kraji: Křinice u Broumova Vesec u Sobotky Památkové rezervace (PR) v Královéhradeckém kraji: Památková rezervace (PR) Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě Městské památkové zóny (MPZ) v Královéhradeckém kraji: Broumov Dvůr Králové nad Labem Hostinné Hradec Králové Jaroměř Náchod Nový Bydžov Opočno Police nad Metují Sobotka Trutnov Vrchlabí Železnice Dobruška Pecka Pilníkov Rokytnice v Orlických horách Rychnov nad Kněžnou 99

Stárkov Žacléř Vesnické památkové zóny (VPZ) v Královéhradeckém kraji: Karlov u Roškopova Nové Smrkovice Studeňany Dolní Vernéřovice (Jívka) Chotěborky (Vilantice) Libeň (Měník) Modrý Důl (Pec pod Sněžkou) Radvanice Skalka (Česká Metuje) Šímovy Chalupy (Malá Úpa) Štidla (Střevač) Velké Tippeltovy Boudy (Pec pod Sněžkou) Vysočany (Nový Bydžov) Krajinné památkové zóny (KPZ) v Královéhradeckém kraji: Krajinná památková zóna Bojiště bitvy u Hradce Králové Národní kulturní památky (NKP) v Královéhradeckém kraji: Zámek Hrádek u Nechanic Zámek Náchod Betlém v Novém lese u Kuksu Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Muzeum v Hradci Králové Klášter v Broumově Pevnostní systém Dobrošov Zámek Opočno Hospital Kuks Babiččino údolí v Ratibořicích Zámek Nové Město nad Metují Zámek Humprecht Hrad Kost Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově Dům čp. 92 Dřevěnka v Úpici Vodní elektrárna přehrada Les Království v Bílé Třemešné Movité NKP: Třebechovický betlém Soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla, titulní obraz hlavního oltáře od Petra Brandla z roku 1727, umístěný v kapli Zjevení Páně ve Smiřicích 100

Dále se v Královéhradeckém kraji nachází 29 ochranných pásem (OP): 5 OP rezervací, 1 OP zóny, 13 OP zámků, 4 OP hradů, 1 OP archeologické památky a 6 OP ostatních památek. Státní památkovou péči v rámci přenesené a samostatné působnosti vykonává příslušný odbor Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, dále příslušné odbory na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Výkon státní památkové péče prostřednictvím krajského úřadu má podstatný vliv na stav památkového fondu na území kraje. Krajský úřad tak činí přímo v rámci svých kompetencí, nepřímo pak prostřednictvím ORP. Jsou to tyto prostředky: Prvoinstanční rozhodnutí, odvolací řízení proti rozhodnutím ORP a další běžná agenda dle příslušných ustanovení památkového zákona. Velký význam má kontrolní a metodická činnost vůči ORP. V samostatné působnosti krajský úřad vypisuje grantové či dotační programy. Patří sem i právo na legislativní iniciativu kraje a právo připomínkovat návrhy zákonů a dalších právních předpisů. Patří sem oblast prevence, osvětová činnost, popularizace památkové péče jako oboru. Intervenční prostředky vyplývají ze zákonných kompetencí kraje a lze je považovat za dostačující. Nemůže být jejich cílem snímat odpovědnost z vlastníků kulturních památek. Ke dni 1. 1. 2008 bylo zřízeno územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu (dále ÚOP NPÚ) pro Královéhradecký kraj v Jaroměři Josefově. Jeho úzká spolupráce s krajským úřadem a ORP je nezbytným předpokladem pro náležitý výkon státní památkové péče. Písemná vyjádření odborných pracovníků NPÚ jsou nezbytným předpokladem pro vydání závazných stanovisek k zamýšlené obnově nebo restaurování kulturních památek. Úroveň písemných vyjádření je někdy problematická, nutno však respektovat právo památkářů NPÚ žádat maximum z hlediska památkářské teorie a praxe. Tím ovšem vzrůstá odpovědnost pracovníků krajského úřadu a ORP při vážení argumentů NPÚ, odborných posudků z jiných oblastí (požární ochrana, hygiena, úpravy pro tělesně postižené, apod.) a v neposlední řadě i názorů vlastníka památky. Do památkové péče dále vstupují další subjekty jako například občanská sdružení. Pro revitalizaci památek existuje celá řada dalších dotačních programů vyhlašovaných Ministerstvem kultury ČR, dále existují krajské dotační programy a v neposlední řadě též Finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie nebo finančním mechanismů EHP a Norska. 101

9. Cestovní ruch Atraktivita Královéhradeckého kraje vyplývající z množství přírodních, kulturních a historických památek a dalších příležitostí, skrývá značný potenciál a možnosti jeho využití do budoucna. Území kraje nabízí z tohoto pohledu širokou škálu možných rekreačních aktivit, které v současné době nejsou plně využity. Dle hodnocení současného stavu cestovního ruchu Královéhradeckého kraje jsou dány oblasti a centra cestovního ruchu, které tvoří přirozené póly rozvoje cestovního ruchu, zároveň však vytvářejí hrozbu poškození životního prostředí nadměrným cestovním ruchem, případně jeho nevhodnou podobou či průvodními jevy spojenými především s dopravní problematikou. Cestovní ruch v Královéhradeckém kraji těží nejen z množství přírodních, kulturních a historických atraktivit, ale i z blízkosti Prahy, která je s převahou nejvýznamnější turistickou destinací v České republice, a přímé vazby na Polsko a nepřímé vazby na Německo (tzn., že Královéhradecký kraj nesousedí přímo s územím Německa). Tyto vazby však nezaručují další pozitivní rozvoj cestovního ruchu v kraji. Je zapotřebí mít na zřeteli konkurenční regiony a prostřednictvím jednotného marketingu cestovního ruchu pracovat na jeho podpoře, aby opět výsledné hodnoty návštěvnosti vykazovaly stoupající trendy oproti poklesu v posledních letech (který byl však patrný i v rámci celé ČR a okolních zemí). Sbližováním cenových hladin a stále ještě ne dostatečnou úrovní služeb se mohou stát tradiční středoevropské a západoevropské destinace znovu významnou konkurencí pro atraktivitu Královéhradeckého kraje z hlediska cestovního ruchu. Oproti tomu stoupající úroveň služeb a stále nízké cenové hladiny dávají vzniknout novým významným konkurentům v rámci destinací položených v jiných integrujících se zemích bývalého východního bloku. 9.1 Regionalizace cestovního ruchu v kraji Pro lepší orientaci turistů rozdělila agentura CzechTourism území České republiky do 17 turistických regionů. Rozdělení nekopíruje institucionální hranice, ale klade důraz na příbuznou turistickou nabídku. Účel tohoto rozdělení je proto marketingový. Každý region se výrazně liší od sousedního a měl by nabídnout bohaté a rozmanité spektrum turistických atraktivit. Mezi agenturou a organizacemi cestovního ruchu v jednotlivých regionech existuje komunikace na podporu spolupráce při společné propagaci regionu v rámci publikací, na veletrzích, v rámci internetových prezentací a podobně. Královéhradecký kraj dle tohoto rozdělení spadá do třech turistických regionů: Královéhradecko Krkonoše a Podkrkonoší Český ráj Všechny uvedené turistické regiony zasahují do sousedních krajů. Krkonoše a Podkrkonoší do Libereckého kraje částí Krkonoš Český ráj do Libereckého a Středočeského kraje Královéhradecko do Pardubického kraje (částí Orlických hor) U TR Krkonoše a Český ráj se jedná o přirozeně vytvořené regiony, u Královéhradecka o uměle vytvořený region, který zahrnuje zcela odlišná území v oblasti turistické nabídky. Turistický region Královéhradecko byl dříve dle členění CzT součástí většího turistického regionu Východní Čechy. V nedávné době došlo k rozdělení, kdy část území TR Východní Čechy spadající do KHK byla vyčleněna, čímž byl uměle vytvořen TR Královéhradecko. 102

Obr. 7 Rozdělení území České republiky na turistické regiony dle CzechTourism Zdroj: Czechtourism Turistický region Krkonoše a Podkrkonoší je prezentován zejména jako ráj zimních sportů, pěší turistiky, cykloturistiky, kraj nezapomenutelných výhledů do krajiny a region, který vrací návštěvníkům pevné zdraví. Turistický region Královéhradecko je prezentován zejména jako území s čistou přírodou vhodnou pro pěší výpravy, cyklovýlety a zimní sporty, dále jako region s horolezeckými příležitostmi, evropsky významnými historickými souvislostmi, folklórem, pořádáním významných akcí a jako území vhodné pro kongresovou turistiku. Konečně turistický region Český ráj bývá představován jako krajina plná skalních měst, nalezišť polodrahokamů, vyhaslých sopek, divů přírody, cykloturistů, pěších turistů a horolezců. Turistické regiony se dle CzechTourism dále dělí na turistické oblasti. Český ráj a Krkonoše a Podkrkonoší jsou zároveň regiony i oblastmi. Královéhradecko se dále dělí na Kladské pomezí (kopíruje hranice okresu Náchod), Hradecko (z větší části kopíruje hranice okresu Hradec Králové, malou částí zasahuje do území okresu Jičín) a Orlické hory a Podorlicko. Poslední jmenovaná turistická oblast kopíruje v rámci turistického regionu Královéhradecko hranice okresu Rychnov nad Kněžnou. Zároveň však část oblasti přirozeného území Orlických hor spadá do sousedního turistického regionu Východní Čechy, kdy došlo k jeho předělení výše zmíněnou změnou hranic turistických regionů. Uvedené členění CzT se liší od rajonizace, kterou používá Královéhradecký kraj již od r. 2007 a která byla schválena Zastupitelstvem KHK. Královéhradecký kraj má území z pohledu cestovního ruchu vymezeno následovně: turisticky významné území Český ráj turisticky významné území Kladské pomezí turisticky významné území Krkonoše a Podkrkonoší 103

turisticky významné území Orlické hory a Podorlicko turisticky významné území Hradecko Obr. 9 Rozdělení území Královéhradeckého kraje na turisticky významná území Zdroj: Královéhradecký kraj Jedná se o logické rozčlenění, kdy každé z území je něčím specifické. V každém uvedeném turisticky významném území plní funkci destinačního managementu tzv. destinační společnost neboli organizace cestovního ruchu. Jejich náplní činnosti je zajišťování koordinace marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu ve svém území. Královéhradecký kraj s jednotlivými organizacemi cestovního ruchu úzce spolupracuje. Toto rozdělení se shoduje s rozdělením do turistických oblastí dle CzechTourism. Tato dvojí regionalizace, přestože nachází částečně svoje společné hranice, není z hlediska marketingu cestovního ruchu úplně ideální, naopak - může docházet k záměnám turistických destinací a k nekoordinovaným krokům v rámci propagace území. Také název Východní Čechy, používaný jen pro území Pardubického kraje, je silně zavádějící a pro turisty značně dezorientující. 9.2 Turistický potenciál území Mezi turisticky atraktivní oblasti Královéhradeckého kraje patří oblasti chráněných území, oblasti letní rekreace vázané na vodní plochy, oblasti spíše místního významu využívané zejména pro krátkodobou rekreaci a ostatní lokální cíle významné pro cestovní ruch. Intenzita cestovního ruchu je v jednotlivých částech chráněných území různá v závislosti na atraktivnosti objektů cestovního ruchu a také na návaznosti dalších atraktivit, úrovni doprovodných služeb a podobně. V rámci území kraje lze proto vymezit kromě oblastí cestovního ruchu i centra cestovního ruchu nadregionálního nebo 104

regionálního významu. Z plošného pohledu to jsou oblasti s vysokým potenciálem turistického ruchu. Jedná se v podstatě o celou severovýchodní polovinu území kraje, s jádrovými oblastmi Krkonoš, skalních měst na Broumovsku, Náchodskem Českoskalickem Novoměstskem a centrálními partiemi Orlických hor. Dalšími oblastmi jsou pásma okolo nejvýznamnějších středisek cestovního ruchu v Českém Ráji a samostatně lokalizovaný Hradec Králové. Mezi centra cestovního ruchu nadregionálního významu se počítají (přibližně od jihu): Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Chlumec nad Cidlinou, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Opočno, Deštěné v Orlických horách, Nové Město nad Metují, Velichovky, Česká Skalice, Kuks, Náchod, Lázně Bělohrad, Jičín, Sobotka, Dvůr Králové nad Labem, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Trutnov, Janské Lázně, Vrchlabí, Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Některá z těchto center odvíjejí svůj význam od přírodního a krajinného potenciálu v okolí, jiná zejména od jedné ústřední atraktivity, případně služeb, které jsou na ni navázány. Velkoplošná zvláště chráněná území na území kraje patří mezi oblasti celostátního významu. Krkonošský národní park a CHKO Orlické hory jsou využívány v letním období pro turistiku a v zimním období pro zimní sporty, na jejich území dochází k enormně zvýšené intenzitě cestovního ruchu v lokálních střediscích (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Deštné v Orlických horách). CHKO Český ráj a CHKO Broumovsko jsou využívány v letním období pro turistiku a horolezectví. CHKO Český ráj navíc disponuje kulturním potenciálem historických památek, vyskytujících se na jeho území. Na území Královéhradeckého kraje jsou pro letní rekreaci využívány i některé vodní plochy (v první řadě vodní nádrž Rozkoš) které svou plochou umožňují provozování většího množství sportovních aktivit. Dalšími rekreačně využívanými vodními plochami v kraji jsou například Velký Vřešťov, Jinolické rybníky a rybníky u Červeného Kostelce. Cestovní ruch a rekreace jsou v Královéhradeckém kraji formovány v několika podobách. Nejvýznamnějšími formami cestovního ruchu jsou pěší turistika, cykloturistika a zimní turistika. Mezi další provozované formy cestovního ruchu patří rekreační a sportovní plavba, závěsné létání a paragliding, rekreace u vody, horolezectví, myslivost a sportovní rybolov, kulturní akce, sportovní akce, církevní akce, veletrhy a tematické trhy, lázně a venkovská turistika. V oblasti Krkonoš dochází k extrémní koncentraci turistů v Peci pod Sněžkou (severní část obce Sněžka), dále ve Špindlerově Mlýně, branou do Krkonoš je Vrchlabí a mezi tato sídla lze zařadit i Janské lázně (díky lanovce na Černou horu a lázním). V různých zdrojích se uvádí roční návštěvnost Krkonoš kolem 6 miliónů turistů. V oblasti Orlických hor lze pouze odhadnout extrémní koncentrace návštěvníků v oblastech známých středisek Deštné v O. h. a Říčky v O. h., které ovšem svým objemem nedosahují středisek v Krkonoších. Na rozdíl od ostatních přirozených oblastí se zvyšuje zatížení v těchto oblastech koncentrací návštěvníků také v zimní sezóně. Na Královédvorsku je jednoznačně největším tahounem zoologická zahrada a barokní komplex Kuks s Braunovým Betlémem. Tyto čtyři oblasti jsou typické svou letní sezónností, v zimním období návštěvnost klesá téměř až na nulovou hodnotu (výjimkou je zimní provoz zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem). Český ráj zasahuje jen částečně na území kraje, ale právě jedněmi ze svých nejnavštěvovanějších lokalit hrad Kost, Prachovské skály a Jičín. V oblasti Kladského pomezí je extrémní návštěvnost dána zejména návštěvností v Adršpašských skalách. Na Náchodsku je nejnavštěvovanější částí Babiččino údolí, zejména v okolí Ratibořic. 105

Významnou oblastí je také krajské město Hradec Králové a jeho okolí, které plní funkci kulturního, sportovního a administrativního centra kraje. Návštěvnost vyplývající z cestovního ruchu je zde rovnoměrně rozložena celoročně s mírným navýšením v letní sezóně. 9.3 Formy cestovního ruchu Značené turistické pěší trasy tvoří na celém území kraje dostačující síť, která umožňuje poznání všech zajímavých míst kraje. Turisticky značené cesty spravuje Klub českých turistů (KČT). Síť turistických tras je doplněna o naučné stezky, kterých je v Královéhradeckém kraji okolo devadesáti a které jsou většinou spravovány místními organizacemi. Hustota tras vzrůstá v turisticky atraktivních oblastech a s ní i počet turistů, tedy frekvence cestovního ruchu. Intenzita této formy cestovního ruchu není pravidelně sledovaným jevem, vychází pouze z odhadů v několika frekventovaných místech. Intenzita pěší turistiky je maximální v letním období a kulminuje zejména v červenci a srpnu. Dostupné údaje o průměrné denní frekvenci pěších turistů se vztahují pouze k několika lokalitám (frekvence turistů z Růžové hory směrem na Sněžku dosahuje v letním období hodnot až 2 3 tis. osob za den) a vzájemně jsou těžko srovnatelné. Cykloturistika jako forma trávení volného času zaznamenala během posledních let obrovský rozmach. Její stále vzrůstající obliba podnítila vytvoření sítě cyklistických tras či přímo výstavbu nových cyklostezek. K páteřní síti tras (Labská cyklotrasa, Žitavská cyklotrasa) se přimykají v jednotlivých regionech vedlejší, doplňkové či naučné cyklistické trasy. Stejně jako u pěší turistiky lze jejich zatížení stanovit pouze na základě odhadů frekvence a hustoty sítě cyklistických tras. Každopádně lze konstatovat, že intenzita cykloturistiky je maximální v letním období a kulminuje zejména v červenci a srpnu. Cykloturistům v Královéhradeckém kraji slouží rozvinutá síť cyklobusů směřujících zejména do horských a podhorských oblastí. Východiskem tras cyklobusů jsou obvykle významnější sídla s dobrým dopravním napojením (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Jaroměř, Nové Město n. M. aj.). Cílem jsou horské nebo podhorské oblasti, případně území s přírodně atraktivním a členitým reliéfem, vhodným pro cykloturistiku, tedy zejména oblast Českého Ráje, Krkonoš, Broumovska a Orlických hor. Lyžařské zimní aktivity (sjezdové lyžování a lyžařská turistika) se soustřeďují do 4 základních oblastí kraje Krkonoše, Orlické hory, Jestřebí hory a Žacléřsko. V ostatních místech kraje jsou tyto aktivity časově limitované a jejich význam je místní, omezený na krátkodobou rekreaci obyvatel z okolí (např. Zvičina u Dvora Králové nad Labem). Zatížení je možné stanovit na základě plochy sjezdových drah, kapacity vleků a hustoty sítě lyžařských tras. Zde má dominantní pozici Špindlerův Mlýn, a to zejména ve dvou lokalitách: Svatý Petr a Medvědín, kde se kapacita pohybuje okolo hodnoty 20 000 osob za hodinu. Dalšími středisky, kde se kapacita pohybuje v řádech několika tisíc za hodinu, jsou Pec pod Sněžkou a Janské lázně v Krkonoších a Deštné v Orlických horách. Pro lyžařskou turistiku jsou využívány často některé značené turistické trasy, v horských oblastech je pro tyto aktivity využíváno speciálních značených zimních turistických tras. Oba typy tras bývají ve vyšších partiích značeny tyčemi a většinou se navzájem prolínají. Kromě toho je v okolí každého střediska upravován autonomní systém místních běžeckých stop a okruhů, případně i závodních a standardních běžeckých tratí. Možné vytížení tras lyžařskou turistikou lze tedy odvodit z jejich hustoty. Největší návštěvnost je v horských oblastech, kde vzhledem ke sněhovým podmínkám se jedná o časově delší období (tj. v oblastech nad 600 m n. m. cca 4 měsíce). 106

Vodáctví v kraji nemá tak masový charakter jako v například v Jihočeském kraji. Tato aktivita je vázána na splavnost jednotlivých úseků vodních toků, které jsou většinou splavné na jaře nebo při velkých deštích. Mezi vodácky zajímavé vodní toky v kraji patří (od západu) Cidlina s Javorkou, Labe, Úpa, Metuje, Orlice (Divoká, Tichá) a její přítoky (Dědina se Zlatým potokem, Bělá s Kněžnou, Zdobnice). Objekty druhého bydlení patří ke stálé formě rekreování, jejich shlukování a kapacita významně ovlivňuje jak charakter některých sídel v turisticky atraktivních oblastech (vliv na hospodaření obce, místní pospolitost), a také kvalitu životního prostředí. Mezi objekty individuální rekreace (tzv. objekty druhého bydlení) se řadí soukromé chaty, chalupy, zahradní domky a chaty užívané nekomerčně jen jejich vlastníky, případně nejbližšími rodinnými příslušníky. Vysokým počtem objektů druhého bydlení zaujímá ČR v Evropě přední postavení. Z hlediska individuální rekreace lze nejvyhledávanější lokality vysledovat na základě největší hustoty rekreačních objektů. Jsou to zejména západní cíp kraje (začínající Český ráj), Podzvičinsko, Babiččino údolí a okolí, severní podhůří Orlických hor, Hradec Králové a okolí Meziměstí. V tomto srovnání nepatří oblast Krkonoš k dominantním, vzhledem k velké rozloze a poměrně dlouhodobé ochraně národního parku. Mezi obce s největším počtem objektů druhého bydlení patří Hradec Králové (přes 2 tisíce objektů), dále Pec pod Sněžkou, Náchod, Červený Kostelec, Deštné v Orlických horách, Trutnov a Stará Paka. Hradec Králové vyčnívá svým počtem z důvodu velkého počtu chat v zahrádkářských koloniích, a dále se tento údaj vztahuje k poměrně velkému území. V některých malých obcích ve venkovských oblastech lze tedy počítat s ještě větší koncentrací objektů druhého bydlení. Ostatní formy cestovního ruchu jsou vázány na vybavenost objektu cestovního ruchu či turistického střediska a jeho okolí ostatní sportovní infrastrukturou, která rozšiřuje spektrum možných aktivit. Řadíme k ní bazény, koupaliště, atletické a zimní stadiony, sportovní haly, tělocvičny a hřiště pro různé hry (tenis, volejbal, basketbal, nohejbal, squash apod.), bowling a fitness centra, golfová hřiště, paragliding atd. 9.4 Ubytovací kapacity Kapacita a vytíženost ubytovacích kapacit je základním měřítkem míry turistického ruchu v regionech. V roce 2011 bylo v České republice cca 461 tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Z nich bylo přibližně 46 tis. lokalizováno v Královéhradeckém kraji (2. místo po Praze). Rozhodující část lůžek (téměř 26 tis.) v rámci ubytovacích kapacit kraje se nachází v okrese Trutnov, který spadá do turisticky významného území Krkonoše a Podkrkonoší. Zde které je koncentrace turistických lůžek enormní a v přepočtu na obyvatele dosahuje nejvyšší hodnoty mezi všemi regiony České republiky - na 1 000 obyvatel v tomto okrese připadá přibližně 221 lůžek v ubytovacích zařízeních, v úhrnu České republiky dosahuje tento ukazatel hodnoty 44 lůžek, v úhrnu Královéhradeckého kraje pak přibližně 83 lůžek. Územní koncentrace v okrese Trutnov je po Praze a okrese Jablonec nad Nisou nejvyšší mezi okresy České republiky. Lze říci, že lůžková kapacita žádného střediska cestovního ruchu nedosahuje ani řádově hodnot, které mají střediska v Krkonoších. Vybavenost ostatních regionů kraje je v tomto ohledu výrazně nižší. Mezi centra cestovního ruchu s lůžkovou kapacitou přesahující hranici 800 lůžek lze zařadit krajské město Hradec Králové a obce v regionech vhodných pro dlouhodobější rekreaci tj. centra cestovního ruchu v Krkonoších, Orlických horách a Českém ráji. 107

V kraji, podobně jako v řadě dalších krajů České republiky, je citelná absence ubytovacího střediska nejvyšší kategorie, tj. pětihvězdičkového hotelu. Strukturu ubytovacích zařízení ukazuje následující tabulka. Tab. 50 Struktura ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji v roce 2010 [počet] Ubytovací zařízeni Počet Celkem 912 v tom: hotely ***** - hotely, motely, botely **** 19 hotely, motely, botely *** 108 hotely, motely, botely ** 28 hotely, motely, botely * 17 hotely garni ****,***,**,* 3 Penziony 327 Kempy 42 chatové osady 20 turistické ubytovny 75 ostatní zařízení jinde nespecifikovaná 273 Zdroj: ČSÚ Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji v posledním desetiletí spíše stagnovala. Nejvyšších kapacit bylo dosaženo v roce 2006, k výraznému propadu došlo zejména v roce 2010. Trend, který naznačuje rok 2011, by mohl být v závislosti na poptávce opět stoupající. Tab. 51 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2011 Rok počet zařízení počet pokojů počet lůžek počet míst pro stany a karavany 2000 979 16 503 45 802 4 022 2001 999 16 086 45 017 2 716 2002 1 010 16 202 45 355 4 263 2003 995 16 125 45 183 5 123 2004 966 15 549 43 985 5 013 2005 986 15 853 45 132 5 365 2006 985 16 259 47 919 5 442 2007 968 15 869 45 331 5 438 2008 941 15 905 45 170 5 467 2009 958 16 020 45 192 5 481 2010 912 15 730 44 271 5 360 2011 966 16 364 45 920 5 499 Zdroj: ČSÚ Královéhradecký kraj je po Praze spolu s Jihočeským a Jihomoravským krajem trvale jedním z nejnavštěvovanějších krajů v rámci celé České republiky. Stěžejní podíl na tomto výsledku má krkonošský region. Počet hostů byl v uplynulé dekádě vlivem nejrůznějších okolností proměnlivý, více než dvojnásobně převažovali rezidenti (obyvatelé ČR) nad nerezidenty (cizinci). Celkový trend není 108

příliš pozitivní zejména v posledních pěti letech počet návštěvníků vytrvale klesá u obou skupin návštěvníků. Nejvyšších hodnot vykazoval rok 2006. Graf 64 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2011 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 nerezidenti rezidenti Zdroj dat: ČSÚ Počet přenocování do značné míry kopíruje počet hostů. Narostl zde poměr nerezidentů vůči rezidentům, což je pochopitelné s ohledem na obvyklou délku pobytu turistů přijíždějících do dané lokality z větší dálky. I zde je tedy patrný znepokojivý trend poklesu přenocování v posledních letech. Vzhledem k tomu, že kapacita ubytovacích zařízení takový pokles nezaznamenává, lze předpokládat, že ekonomické výsledky hromadných ubytovacích zařízení klesají, resp., jsou v ohrožení. Pokud by tento trend setrval, měl by neblahý dopad na ekonomiku regionu. Graf 65 Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2011 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 nerezidenti rezidenti Zdroj dat: ČSÚ V porovnání návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení mezi jednotlivými regiony vychází, že nejnavštěvovanějším je jednoznačně okres Trutnov. Příčiny tohoto stavu byly popsány výše. Podíl rezidentů vůči celkovému počtu hostů je nejvýznamnější v okrese Hradec Králové, kde však celkový počet návštěvníků patří mezi nejnižší. Naopak velmi malý podíl nerezidentů je v okresech Jičín, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. 109

Graf 66 Výkonnost hromadných ubytovacích zařízení v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2010 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov rezidenti nerezidenti Zdroj dat: ČSÚ Z hlediska porovnání Královéhradeckého kraje s celou Českou republikou dochází k výraznému poklesu počtu nerezidentů mezi ubytovanými, zároveň se však oproti zbytku území významně zvyšuje jejich počet přenocování, tedy i průměrná doba pobytu. U rezidentů je stav víceméně setrvalý. Tab. 52 Procentuální podíl výkonů hromadných ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji vůči celé České republice v letech 2000-2011 Rok Počet hostů Počet přenocování nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti 2000 5,2 11,8 16,9 7,8 2001 5,9 11,9 15,2 7,7 2002 5,6 13,0 14,7 7,5 2003 5,7 10,8 14,9 8,2 2004 4,9 10,7 16,3 8,2 2005 5,1 10,7 15,3 8,0 2006 5,2 10,3 15,6 8,5 2007 4,3 9,9 17,9 8,6 2008 4,4 9,9 18,7 8,3 2009 3,7 9,8 21,1 8,2 2010 3,3 10,1 24,5 7,8 2011 3,0 10,1 26,7 8,0 Zdroj: ČSÚ Mezi nerezidenty v hromadných ubytovacích zařízeních tradičně dominují turisté z Německa. Významný podíl mají též turisté přicházející z Polska, Nizozemska, Slovenska a Ruska. Za pozoruhodný se dá považovat významný podíl turistů z Dánska. Dvouprocentního podílu dosahují ještě turisté z Velké Británie a Rakouska. Průměrný počet přenocování v Královéhradeckém kraji činil v roce 2010 3,9 dne. Průměrná doba pobytu pak 4,9 dne. Jedná se o nadprůměrné hodnoty v rámci České republiky. Toto číslo je obvykle o několik desetin nižší u nerezidentů oproti rezidentům. 110

Graf 67 Podíl návštěvníků z řad nerezidentů podle země původu v hromadných ubytovacích zařízeních Královéhradeckého kraje v roce 2010 Německo 3 088 ; 2% 5 554 ; 3% 10 966 ; 6% Polsko Nizozemsko Rusko Slovensko Dánsko 11 042 ; 6% 17 641 ; 9% 96 425 ; 49% Spojené království Rakousko Francie Maďarsko Itálie Spojené státy Ukrajina 34 338 ; 17% Belgie Švédsko Izrael Ostatní Zdroj dat: ČSÚ 9.5 Návštěvnost dalších objektů cestovního ruchu Návštěvnost objektů cestovního ruchu lze sledovat většinou pouze z údajů objektů zpřístupněných za určité vstupné, návštěvnost ostatních lokalit lze určit pouze odhadem nebo z výsledků lokálních sčítacích akcí. Mezi základní objekty cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji patří památkové objekty (hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod.), kulturní objekty (muzea, galerie, hvězdárny, divadla). Nejnavštěvovanějším objektem tohoto typu v Královéhradeckém kraji byl v roce 2010 zámek Dětenice se 168 tisíci návštěvníky, dále Galerie Zdeňka Buriana ve Dvoře Králové nad Labem (110 tisíc návštěvníků), Státní zámek Ratibořice (96 tisíc návštěvníků) a Hrad Kost (63 tisíc návštěvníků). Dalšími hojně navštěvovanými objekty jsou například zámky v Opočně, Hrádku u Nechanic, Častolovicích, Novém Městě nad Metují nebo barokní komplex na Kuksu. Mezi ostatní objekty patří sportovní objekty, přírodní objekty (lokality) a ostatní. Mezi nejnavštěvovanější objekty cestovního ruchu tohoto typu se sledovatelnou návštěvností patří v první řadě Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem, jejíž roční návštěvnost okolo půl miliónu lidí ročně je nejvyšší v celém kraji. Dále Adršpašské skály s roční návštěvností 250 tisíc lidí a také Prachovské skály, Broumovské stěny nebo Babiččino údolí. 111

10. Doprava Dopravní systém na území Královéhradeckého kraje je do značné míry diferencovaný, což souvisí s charakterem území. V oblasti Polabské nížiny je hustota dopravní sítě nejvyšší a klesá směrem k příhraničním pohořím. Centrum představuje krajské město Hradec Králové, odkud se dopravní síť paprskovitě rozbíhá. V podhůří Krkonoš a Orlických hor jsou vedeny okružní tahy. Královéhradeckému kraji chybí přímé kapacitní napojení na sousední regiony, resp. na evropskou dopravní síť, a to z důvodu teprve rozestavěné dálnice D11 a nedostatku navazujících rychlostních komunikací (R11 a R35). Proto je také existující síť regionálních silnic I. třídy přetížena v některých trasách tranzitní dopravou, což má výrazný negativní vliv na životní prostředí obyvatel. 10.1 Silniční doprava V Královéhradeckém kraji se nachází celkem 3 770,4 km silnic a dálnic, z nichž téměř dvě třetiny tvoří silnice III. třídy. Vysoký podíl silnic III. třídy je mimo jiné i důsledkem příhraniční polohy kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují právě tyto silnice. Necelou čtvrtinu tvoří silnice II. třídy a cca 12% silnice I. třídy. Hustota silniční sítě v kraji, která je 0,79 km/km 2, převyšuje celostátní průměr (0,71 km/km 2 ) a je v ČR jedna z nejvyšších. Nejvyšší hustotu silniční sítě vykazuje okres Jičín (1,00), nejméně naopak okres Trutnov (0,57). Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí 6,8 km na 1000 obyvatel a je nad republikovým průměrem (5,3). Nejvyšší relativní délka silnic je v okrese Jičín (11,1) a nejnižší v okrese Hradec Králové (5,0). Podrobnější informace o silnicích poskytují níže uvedené tabulky. Obr. 10 Hlavní silniční síť v Královéhradeckém kraji Zdroj: GIS, CEP 112

Tab. 53 Silnice v KHK dle okresů (2012) Kraj, okresy Délka silnic a dálnic (abs. / rel. v %) dálnice silnice I. třídy v tom z toho rychlostní silnice silnice II. třídy silnice III. třídy Hustota silnic na 1 km 2 Relativní délka silnic na 1 000 obyv. Hradec Králové 810,1 21,5 16,8 97,6-153,5 542,2 0,91 5,0 Jičín 885,9 23,5-91,4-152,5 642,0 1,00 11,1 Náchod 636,0 16,9-65,0-152,4 418,6 0,75 5,7 Rychnov nad Kněžnou 782,2 20,7-76,2-254,2 451,7 0,80 9,9 Trutnov 656,2 17,4-114,0-180,2 362,0 0,57 5,5 Královéhradecký kraj 3 770,4 100,0 16,8 444,2-892,9 2 416,5 0,79 6,8 Zdroj: ŘSD Na území kraje se nachází 16,8 km dálnice D11 (Praha Hradec Jaroměř), která zatím končí před Hradcem Králové a umožňuje tak dobré spojení krajského města s Prahou. Další úseky jsou v přípravě. Z Jaroměře bude pokračovat jako rychlostní komunikace R 11 až na polskou hranici (Královec). Rychlostní komunikace R 35 (Liberec Turnov Hradec Králové Moravská Třebová Olomouc Lipník nad Bečvou), je v Královéhradeckém kraji zatím pouze v plánech. Současné nedostatečné napojení na evropskou silniční síť značně limituje využití celkového rozvojového potenciálu celého regionu. Silnice I. třídy tvoří základ silniční sítě kraje. Patří mezi ně především silnice I/11, která vede z Poděbrad a pokračuje z Hradec Králové dále východním směrem na Ostravu a silnice I/33 směřující z Hradce Králové do Náchoda. Dále jsou to silnice I/37 spojující Hradec Králové a Pardubice, I/35 (Liberec Turnov Hradec Králové Vysoké Mýto Olomouc) a I/14 (Liberec Trutnov Náchod Ústí nad Orlicí Třebovice) v severovýchodním směru propojují Královéhradecký kraj s Libereckým a Pardubickým s následným napojením na moravským region (I/35). Regionální silniční síť, která je převážně tvořena silnicemi II. a III. tříd, je spravována Královéhradeckým krajem. Problémem je stále špatný stav a technická zanedbanost regionální silniční sítě odrážející se v nedostatečných parametrech, dopravních závadách včetně nedostatečné kapacity nebo kvality. Hustota i délka této sítě znamená značné náklady na její údržbu, jež jsou dále ovlivňovány členitostí (hornatostí) území a klimatickými podmínkami. Přes značné vynaložené prostředky z rozpočtu kraje i dotací z EU pokračuje zhoršování technického stavu silniční sítě. Silniční síť je téměř trvale přetížena, což má negativní dopad na životní prostředí obyvatel. Většina velkých měst v kraji nemá vyřešen průjezd městem, řešený případným obchvatem. Plánované investice často zpožďuje řada příčin - nedostatek financí, nedořešené vlastnické vztahy pozemků či vleklé rozpravy ohledně výběru nejvhodnější varianty řešení. Na hranicích kraje s Polskou republikou je celkem 8 silničních hraničních přechodů, a to v obcích Náchod, Královec, Meziměstí (Starostín), Otovice, Orlické Záhoří a Malá Úpa (Pomezní Boudy). Přechody Bartošovice v Orlických horách a Malá Čermná slouží pro malý pohraniční styk. Nejvýznamnějším je přechod v Náchodě, který slouží i pro nákladní automobilovou dopravu nad 6t. 113

Tab. 54 Vybrané údaje za silniční dopravu v krajích ČR (2010) ČR, kraje Délka silnic a dálnic dálnice silnice I. třídy v tom z toho rychlostní silnice silnice II. třídy silnice III. třídy Podíl silnic a dálnic na celkové délce v ČR v % Hustota silnic na 1 km 2 Relativní délka silnic na 1 000 obyv. Hl. m. Praha 84 11 43 34 30-0,1 0,17 0,1 Jihočeský 6 129 15 661 7 1 644 3 809 11,0 0,61 9,6 Jihomoravský 4 480 135 447 26 1 474 2 425 8,0 0,62 3,9 Karlovarský 2 054-236 27 471 1 347 3,7 0,62 6,7 Královéhradecký 3 773 17 444-893 2 419 6,8 0,79 6,8 Liberecký 2 425-333 22 487 1 606 4,4 0,77 5,5 Moravskoslezský 3 431 54 685 32 809 1 884 6,2 0,63 2,8 Olomoucký 3 566 33 435 91 924 2 174 6,4 0,68 5,6 Pardubický 3 602 9 460 3 912 2 221 6,5 0,80 7,0 Plzeňský 5 129 109 421-1 500 3 099 9,2 0,68 9,0 Středočeský 9 637 194 813 152 2 373 6 256 17,3 0,87 7,6 Ústecký 4 203 53 493 12 906 2 752 7,5 0,79 5,0 Vysočina 5 100 93 427-1 640 2 940 9,1 0,75 9,9 Zlínský 2 140 13 358 16 573 1 197 3,8 0,54 3,6 Česká republika 55 752 734 6 255 422 14 635 34 129 100,0 0,71 5,3 Zdroj: ČSÚ Graf 68 Vývoj délky silniční sítě v KHK (2000-2010) 3 775 3 773 3 770 3 773 3 773 3 770 3 766 3 765 3 760 3 755 3 755 3 755 3 753 3 751 3 754 3 755 3 750 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Tab. 55 Vývoj vybraných údajů za silniční dopravu v KHK 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Délka silnic a dálnic (km) 3 755 3 755 3 753 3 751 3 754 3 755 3 773 3 770 3 766 3 773 3 773 v tom dálnice - - - - - - 16 16 16 17 17 silnice I. třídy 429 429 428 428 430 431 437 437 437 443 444 silnice II. třídy 865 865 901 901 901 901 895 894 894 893 893 silnice III. třídy 2 461 2 461 2 424 2 423 2 422 2 423 2 425 2 423 2 418 2 420 2 419 Zdroj: ČSÚ 114

Graf 69 Vývoj počtu motorových vozidel v KHK v období 2000 2011 440000 420000 400000 380000 360000 340000 333 759 337 599 343 096 348 626 357 399 368 761 381 677 398 067 412 244 412 534 416 984 423 317 320 000 300 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ Od roku 2000 neustále roste počet silničních dopravních prostředků v Královéhradeckém kraji, což kopíruje celorepublikový trend. Za posledních pět let Královéhradecký kraj ve srovnání s ostatními kraji vykázal nejmenší procento nárůstu (11,6%), které je pod průměrem ČR (13,7%). V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2010 registrováno celkem 416 984 motorových vozidel, což tvoří 5,8% všech provozovaných vozidel v celé ČR. V počtu vozidel přepočtených na počet obyvatel se dělí Královéhradecký kraj s Prahou o druhé místo (75 vozidel na 100 obyvatel) mezi všemi kraji za Jihočeským krajem (celostátní průměr je 69 vozidel na 100 obyvatel). Nejvíce vozidel na počet obyvatel je v okrese Jičín (84 vozidel na 100 obyvatel), nejméně naopak v okrese Trutnov (71). V přepočtu vozidel na délku silnic patří Královéhradeckému kraji průměrné sedmé místo (111 vozidel na 1 km silnic). Nejvíce vozidel přepočetných na km silnic je v okres Hradec Králové (152), nejméně vykazuje okres Jičín (76). Tab. 56 Vybrané údaje a vývoj počtu vozidel v KHK dle okresů Kraj, okresy Provozovaná vozidla v roce 2005 Provozovaná vozidla v roce 2010 Nárůst 2005/2010 v % 115 Podíl vozidel na celkovém počtu v kraji v 2010 Počet vozidel na 100 obyv. v roce 2010 Počet vozidel na 1 km silnic v roce 2010 Hradec Králové 108 729 123 449 11,9 29,6 76 152 Jičín 59 601 66 997 11,0 16,1 84 76 Náchod 71 362 80 475 11,3 19,3 72 127 Rychnov nad Kněžnou 53 423 60 671 12,0 14,5 77 77 Trutnov 75 646 85 392 11,4 20,5 71 130 Královéhradecký 368 761 416 984 11,6 100,0 75 111 Česká republika - průměr Zdroj: ČSÚ 445 114 515 853 13,7-69 130 Neustálý nárůst automobilové dopravy osobní, ale i nákladní má negativní dopad na komunikační síť (zvýšená četnost, přetěžování komunikací) a na životní prostředí. Většina silniční sítě je téměř trvale přetížena. K nejzatíženějším silnicím v roce 2010 v Královéhradeckém kraji patřily kromě dálnice D11 také silnice I/33 (Hradec Králové Náchod), I/11 (Hradec Králové Kostelec nad Orlicí) a silnice I/35

(Hradec Králové Jičín). Dále silnice I/16 (Mladá Boleslav Jičín Trutnov Polsko), silnice I/37 (Trutnov Jaroměř Hradec Králové Chrudim) a městský okruh I/31v Hradci Králové. Nejfrekventovanějšími úseky silnic projíždělo v roce 2010 denně od 20 do 30 tisíc vozidel, což je cca o 5 tisíc víc než v roce 2005. Tab. 57 Silnice s nejvyšší intenzitou a jejich nejzatíženější úseky v KHK (2010) Číslo silnice Sčítací úsek Celkový počet vozidel Těžká motorová vozidla Osobní a dodávková vozidla Jednostop á motorová vozidla Index nárůstu 2005/2000 Index nárůstu 2010 /2005 Lokalizace I/31 5-0432 29 701 3 429 26 156 116 1,23 0,93 Hradecký okruh I/11 5-0054 27 035 4 402 22 490 143 1,17 0,93 HK směr Ostrava I/35 5-0454 25 874 4 765 20 980 129 1,38 0,84 HK směr Brno I/37 5-2055 23 120 3 059 19 956 105 1,30 1,06 HK směr Pardubice D11 5-8380 21 006 6 245 14 736 25 - - Dálnice D11 I/33 5-0110 18 547 3 435 14 881 231 1,17 1,14 Náchod I/16 5-0350 17 072 3 466 13 504 102 1,04 0,89 Jičín - Úlibice I/14 5-0833 14 534 1 816 12 541 177 0,93 1,23 Rychnov nad Kněžnou Zdroj: Celostátní sčítání dopravy v roce 2010 V počtu dopravních nehod přepočtených na počet obyvatel patřilo v roce 2010 Královéhradeckému kraji ve srovnání s ostatními kraji páté místo (6,7 nehod na 1000 obyvatel). Za posledních šest let klesla tato hodnota na území kraje téměř o 64% a pohybuje se mírně pod průměrem ČR (7,2). Nejvíce dopravních nehod vykazuje okres Hradec Králové (7,8), nejméně jich je naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou (5,5). Graf 70 Vývoj počtu dopravních nehod na 1000 obyvatel v KHK (2005-2010) 20 18 16 14 12 10 18,4 15,8 15,8 13,3 8 6 6,7 6,7 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 116

Tab. 58 Vývoj relativního počtu dopravních nehod v KHK dle okresů Dopravní nehody na 1000 obyvatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Hradec Králové 23,1 19,7 19,7 16,5 8,1 7,8 Jičín 20,1 17,2 17,2 14,8 6,4 7,1 Náchod 15,0 13,1 13,1 10,4 6,3 5,8 Rychnov nad Kněžnou 12,3 10,3 10,3 9,4 5,1 5,5 Trutnov 18,3 15,7 15,7 13,5 6,4 6,6 Královéhradecký kraj 18,4 15,8 15,8 13,3 6,7 6,7 Česká republika 19,5 17,7 17,7 15,4 7,1 7,2 Zdroj: ČSÚ Tab. 59 Vybrané údaje za dopravní nehody v KHK dle okresů (2010) Nehody celkem Pod vlivem alkoholu Usmrcené osoby Zraněné osoby těžce lehce Hmotná škoda v tis. Kč Dopravní nehody na 1000 obyvatel Hradec Králové 1 266 63 20 70 391 97 417 7,8 Jičín 563 43 8 32 216 33 670 7,1 Náchod 647 45 8 36 143 26 205 5,8 Rychnov nad Kněžnou 432 42 8 21 176 21 327 5,5 Trutnov 789 76 13 36 256 34 268 6,6 Královéhradecký kraj 3 697 269 57 195 1 182 212 888 6,7 Česká republika - průměr 5 394 358 54 202 1 544 362 658 7,2 Zdroj: ČSÚ 10.2 Železniční doprava Železniční síť Královéhradeckého kraje tvoří 715 km tratí s cca 200 stanicemi a zastávkami. Tvoří tak 7,5% podíl celkové železniční sítě v celé ČR. Svoji hustotou 0,15 km/km 2 patří kraj v rámci České republiky k nadprůměrným a patří mu po Praze a Libereckém kraji celkové třetí místo. Relativní délka železnic na území kraje přepočtená na počet obyvatel vykazuje nadprůměrnou hodnotu (1,29 km železnic na 1000 obyvatel) oproti celostátnímu průměru (0,91) a řadí tak kraj na třetí místo ve srovnání s ostatními kraji. Železnice je vedena všemi významnějšími místy a sídly kraje a je tak přímo dostupná většině obyvatel. V kraji není žádná dvoukolejná trať, elektrifikováno je cca 15% délky tratí. Elektrifikovány jsou úseky Pardubice Hradec Králové Jaroměř, Týniště nad Orlicí Hradec Králové Velký Osek a Choceň Borohrádek Týniště nad Orlicí. V kraji je celkem 7 tunelů o celkové délce 1350 m (nejdelší měří 350 m) a 458 mostů. 117

Obr. 8 Železniční síť v Královéhradeckém kraji Zdroj: GIS, CEP Kromě dominantního Hradce Králové (průsečík tratí z Prahy, Letohradu, Pardubic, Staré Paky a Jičína) jsou důležitými železničními uzly v kraji Týniště nad Orlicí, Jaroměř, Stará Paka a Trutnov. Základní síť tratí, na nichž se realizuje většina výkonů v osobní přepravě, tvoří osy: Pardubice Hradec Králové Jaroměř Stará Paka Liberec, s větvemi do Trutnova a Náchoda Praha Velký Osek Chlumec nad Cidlinou Hradec Králové Týniště nad Orlicí Letohrad s větví do Chocně Týniště nad Orlicí Náchod Meziměstí Hradec Králové Jičín Liberec Chlumec nad Cidlinou Ostroměř Stará Paka Trutnov V kraji jsou situovány 2 hraniční železniční přechody do Polské republiky. Pro nákladní a osobní dopravu železniční přechod Meziměstí/Mieroszóv a pro osobní dopravu železniční přechod Královec/Lubawka. Od roku 1945 již nejsou v provozu regionální hraniční přechody na tratích Otovice zastávka Ścinawka Średnia a Náchod Kudowa Zdroj. Strategicky důležitá je blízkost (z Hradce Králové cca 20 km) a snadná návaznost na nejvýznamnější trať v sousedním pardubickém regionu, a to modernizovanou vysokorychlostní trať č. 010 (Praha Pardubice Česká Třebová), která je součástí I. tranzitního železničního koridoru (Berlín ) Děčín Praha Brno Břeclav ( Vídeň) a zajišťuje komfortní železniční spojení s hlavním městem. 118

Tab. 60 Vybrané údaje za železniční dopravu v KHK (2010) ČR, kraje Provozní délka železničních tratí Podíl na celkové délce železnic v ČR (v %) 119 Hustota železnic na 1 km 2 Relativní délka železnic na 1000 obyv. Hl. m. Praha 248 2,6 0,50 0,20 Jihočeský 981 10,3 0,10 1,54 Jihomoravský 784 8,2 0,11 0,68 Karlovarský 493 5,2 0,15 1,60 Královéhradecký 715 7,5 0,15 1,29 Liberecký 553 5,8 0,17 1,26 Moravskoslezský 663 6,9 0,12 0,53 Olomoucký 601 6,3 0,11 0,94 Pardubický 542 5,7 0,12 1,05 Plzeňský 710 7,4 0,09 1,24 Středočeský 1 278 13,4 0,12 1,01 Ústecký 1 020 10,7 0,19 1,22 Vysočina 622 6,5 0,09 1,21 Zlínský 358 3,7 0,09 0,61 Česká republika 9 568 100,0 0,12 0,91 Zdroj: ČSÚ Vzhledem k tomu, že železniční síť pokrývá rozhodující přepravní směry v kraji, do budoucna se neuvažuje s jejím rozšiřováním. Počítá se však s rekonstrukcí a modernizací regionálních či lokálních úseků, které neodpovídají daným parametrům. Značný je totiž podíl lokálních tratí s parametry, které nevyhovují současným přepravním nárokům. Současná železniční síť byla prakticky vybudována již ve 2. polovině 19. století a to ve značně členitém terénu. Parametry a technický stav většiny tratí umožňují dosahovat pouze nízké přepravní rychlosti především v podhorském terénu. Kvalita železniční dopravy je do značné míry také ovlivňována stavem železniční infrastruktury. Zastaralý vozový pak a dlouhé jízdní doby pak výrazně snižují konkurenceschopnost železniční dopravy ve srovnání se silniční přepravou. Technický stav a parametry mnoha železničních tratí v kraji nevyhovují potřebám a požadavkům na veřejnou dopravu ani v současnosti, a tím spíše nepostačí v budoucnosti. Ke zlepšení stavu jsou nezbytné investice do modernizace současných tratí, popřípadě i výstavba nových úseků. Situaci by měla zlepšit realizace připravovaných projektů, např. zvýšení kapacity vybraných traťových úseků (Hradec Králové Pardubice a Hradec Králové Jaroměř), modernizace tratě (Praha Velký Osek ) Hradec Králové Týniště nad Orlicí ( Letohrad), modernizace a elektrizace trati Jaroměř Náchod s výstavbou tzv. vysokovské spojky, modernizace trati na Trutnov a Královec. Dalšími záměry rozvoje železniční dopravy, na které jsou zpracovány studie, jsou např. Express Úpa (Svoboda nad Úpou Pec pod Sněžkou) a Dráhy Orlických hor či Brána k sousedům, řešící komplexní dopravní situaci Broumovska, Náchodska a polského příhraničí. 10.3 Cyklistická doprava V souladu s velkým rozvojem a zvyšující se popularitou cykloturistiky v posledních letech je značná pozornost věnována vytyčování, budování a vyznačování cyklotras regionálního i nadregionálního významu. V Královéhradeckém kraji je navržena páteřní síť cyklodopravy, která po svém dokončení zajistí vzájemné propojení rekreačních oblastí na území České republiky i okolních států.v rámci

schválené Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje byly navrženy na území KHK cyklotrasy evropského, nadregionálního a regionálního významu. Cyklotrasami evropského významu jsou Labská cyklotrasa č. 24 (resp. č. 2 dle nového číslování) a Žitavská cyklotrasa č. 14. Tyto osy jsou propojeny s hlavními sídelními centry, rekreačními oblastmi a se sousedními kraji nadregionálními cyklotrasami. Významnou nadregionální cyklotrasou je pak cyklotrasa č. 22, situovaná převážně do příhraniční oblasti s Polskem, propojující Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Na tuto nadregionální cyklotrasu jsou napojeny navazující cykotrasy překračující státní hranici. Regionální cyklotrasy pak propojují síť evropských a nadregionálních tras navzájem. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky, které se v posledních letech výrazně rozrůstají. Ty jsou tvořeny samostatnou komunikací určenou pro cyklistický provoz. Zpravidla jsou vedeny v souběhu se silniční komunikací, zatíženou nadměrným automobilovým provozem, a proto nevhodnou až nebezpečnou pro použití cyklistou. Na požadavky cykloturistiky projevující se přepravou cestujících s jízdními koly do turisticky atraktivních míst reaguje v Královéhradeckém kraji veřejná linková autobusová doprava provozem cyklobusů s finanční podporou kraje. 10.4 Ostatní druhy dopravy Letecká doprava Letecká doprava má na území Královéhradeckého kraje pouze doplňkovou funkci. Na území kraje se nachází celkem 8 veřejných vnitrostátních letišť, a to v Jičíně, Vrchlabí, Dvoře Králové nad Labem, Jaroměři, Novém Městě nad Metují, Náchodě, Velkém Poříčí a Broumově. V Hořicích se nachází neveřejné vnitrostátní letiště a v Hradci Králové bývalé vojenské letiště se statutem neveřejného mezinárodního letiště, které je ze všech největší a pro kraj nejvýznamnější. S výjimkou letiště v Broumově a Hradci Králové se jedná o letiště s travnatým povrchem a jsou převážně využívána pro sportovní létání a letecké snímkování. Některá slouží jako záložní vojenská letiště. Dále jsou v kraji provozovány 3 heliporty pro leteckou záchrannou službu v Hradci Králové, Trutnově a Náchodě. Významným faktorem je blízkost veřejného mezinárodního letiště v Pardubicích, které je jedním z pěti páteřních letišť České republiky a má statut veřejného mezinárodního letiště. Jeho předností je výhodná geografická poloha v centru ČR a zároveň blízkost aglomerace Pardubice Hradec Králové Chrudim s cca 250 tisíci obyvateli v dosahu do 35 km od letiště. Počet přepravených osob na pardubickém letišti se za posledních 10 let zvýšil o více jak 97% a v roce 2011 činil cca 65 tisíc cestujících. Vodní doprava Vodní doprava, s charakterem nadregionálního významu, je realizována především na řece Labi, která je zahrnuta do transevropské sítě vodních cest. Vodní doprava v Královéhradeckém kraji využívána není, protože vodní cesta je splavněna pouze v části sousedního Pardubického kraje. Předpokladem skutečně významného využití této dopravní cesty je splavnění úseku Labe z Chvaletic do Pardubic. Prodloužení labské vodní cesty do Hradce Králové je zařazeno do Koncepce rozvoje vodní dopravy v ČR, která je připravena Ředitelstvím vodních cest ČR. Možnost splavnění Labe z Pardubic do Hradce Králové a dále směrem proti proudu je možné pouze pro rekreační účely, ale dalšímu rozvoji brání překážky především ve formě jezů bez plavebních komor (Opatovice nad Labem, Hučák, Předměřice nad Labem, Smiřice). Ostatní lodní doprava v regionu má charakter výletní osobní dopravy a 120

uskutečňuje se zpravidla pouze v sezóně na řece Labi v Hradci Králové, kde je provozována paroplavba soukromým dopravcem. Lanová doprava Lanová doprava v současnosti má zejména turistický význam a realizuje se především v oblasti Krkonoš, kde jsou celoročně nebo jen sezónně provozovány kabinové nebo sedačkové lanovky. Z Kunčic nad Labem vede jedna cca 8 km dlouhá nákladní lanovka, která dopravuje vytěžený vápenec. Lanová dráha sloužící potřebám kunčické vápenky a je v provozu nepřetržitě od roku 1963 a její budoucnost je limitována vytěžením vápence v Černém Dole. 10.5 Hromadná osobní doprava Postupné zlepšování dopravní obslužnosti v Královéhradeckém kraji je realizováno pomocí optimalizace dvou integrovaných dopravních systémů (IDS). Již od roku 2002 funguje IDS Vydis, ve kterém jsou zapojeny mimo Českých drah i Dopravní podniky města Hradce Králové a Pardubic. Druhý integrovaný dopravní systém IREDO byl v závěru roku 2011 rozšířen do Pardubického kraje, který umožňuje cestovat na jeden jízdní doklad, platící ve vlacích i autobusech, ze vzdálených Krkonoš třeba až na Českomoravskou vrchovinu. Za poslední roky roste počet autobusových spojů včetně počtu přepravených osob veřejnou autobusovou dopravou v rámci Královéhradeckého kraje. Autobusovou dopravu zajišťují soukromí dopravní přepravci. Počet cestujících využívajících integrovaný dopravní systém se za tři roky navýšil téměř o třetinu. Celková délka linek veřejné dopravy v integrovaném dopravním systému se rapidně zvýšila, počet linek v roce 2010 byl 437, což je téměř o dvě třetiny více než v roce 2007. Do IDS je zapojeno všech 448 obcí Královéhradeckého kraje. Přetrvává však stále plošná nerovnoměrnost dopravní obslužnosti především v okrajových oblastech kraje a klesající význam osobní železniční dopravy. Za poslední roky klesá počet vlakových spojů včetně počtu cestujících přepravených osobní železniční dopravou. České dráhy vypravují v pracovní dny více než 650 vlaků regionální dopravy. Denně projede územím kraje více než 50 rychlíků segmentu dálkové dopravy. Dopravu na neelektrifikovaných regionálních tratích zajišťují v převážné míře modernizované jednotky, známe jako Regionovy. Pro větší vzdálenosti jsou určeny moderní motorové soupravy. V roce 2012 budou na trati 031 v úseku Pardubice Hradec Králové Jaroměř nasazeny nové elektrické jednotky RegioPanter. 121

Graf 71 Přeprava cestujících osobní autobusovou a železniční dopravou v rámci KHK v období 2005-2010 (v tis. osob) 20 000 19 120 15 000 17 213 17 248 15 063 16 180 16 894 10 000 7 220 7 995 6 568 6 333 5 999 5 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 autobusová doprava železniční doprava Zdroj dat: ČSÚ 10.6 Nákladní doprava Výkony silniční i železniční nákladní dopravy v Královéhradeckém kraji za poslední roky klesají. Přeprava věcí silniční nákladní dopravou klesla z 16,1 mil. tun v roce 2005 na 8,9 mil. tun v roce 2010, což znamená pokles zhruba o 45 %. V uvedeném období klesl celkový objem přepraveného zboží v celé ČR téměř o 35%, zatímco přeprava nákladu po železnici se mírně zvýšila (cca o 6%). V kraji naopak přeprava věcí po železnici zaznamenala pokles o 32% (75 tis. tun v roce 2005 oproti 51 tis. tun v roce 2010). Systém kombinované dopravy zatím není v kraji dostatečně rozvinut (vzhledem ke stávajícímu charakteru dopravní sítě převážně regionálního charakteru). Z významných dopravních cest vhodných pro využití kombinovanou dopravou je možno uvést připravovanou dálnici D11 včetně R11 a R35, v sousedním Pardubickém kraji I. železniční koridor a mezinárodní vodní cestu po Labi a jeho plánované splavnění do Pardubic s navazujícím logistickým centrem, jehož součástí bude také přístav. Graf 72 Nákladní přeprava zboží silniční a železniční dopravou v rámci KHK v období 2005-2010 (v tis. tun) 18 000 16 077 15 573 15 399 15 000 13 666 12 689 12 000 9 000 8 915 6 000 3 000 0 75 62 76 71 60 51 2005 2006 2007 2008 2009 2010 silniční nákladní železniční 122

Zdroj dat: ČSÚ Tab. 61 Výkony dopravy dle krajů (2010) Kraje Silniční nákladní a veřejná autobusová doprava Železniční doprava vývoz věcí do jiných krajů (tis. t) dovoz věcí z jiných krajů (tis. t) přeprava věcí v rámci kraje (tis. t) přeprava cestujících v rámci kraje (tis. osob) vývoz věcí do jiných krajů (tis. t) dovoz věcí z jiných krajů (tis. t) přeprava věcí v rámci kraje (tis. t) přeprava cestujících v rámci kraje (tis. osob) Hl. m. Praha 9 370 9 133 17 246 6 580 839 974 12 24 247 Jihočeský 3 257 4 080 14 672 18 894 157 1 007 27 4 286 Jihomoravský 5 838 6 278 22 049 77 074 573 713 45 21 536 Karlovarský 1 868 1 894 9 648 7 620 2 593 548 1 644 3 047 Královéhradecký 3 411 4 291 8 915 16 894 570 835 51 5 999 Liberecký 2 314 2 517 8 641 15 397 305 157 23 3 923 Moravskoslezský 3 754 5 371 27 752 37 344 2 376 1 435 7 746 14 937 Olomoucký 6 246 4 835 13 230 25 571 768 965 287 8 715 Pardubický 4 127 2 613 10 298 15 768 535 4 720 14 4 983 Plzeňský 3 610 3 718 15 063 12 304 752 1 478 140 7 040 Středočeský 15 582 13 688 40 107 52 388 2 469 2 516 396 8 521 Ústecký 5 361 4 848 22 333 16 925 8 300 3 912 5 387 8 132 Vysočina 2 841 4 476 11 710 17 291 384 640 45 2 816 Zlínský 3 086 2 922 9 126 26 633 608 1 328 33 5 697 Česká republika 70 664 70 664 230 788 346 680 21 228 21 228 15 849 123 878 Zdroj: ČSÚ 123

11. Technická infrastruktura 11.1 Zásobování elektrickou energií Na území Královéhradeckého kraje je provozovatelem distribuční elektrické sítě Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové, člen skupiny ČEZ, a.s. Region nepatří k energeticky náročným průmyslovým lokalitám, přesto však nemá, vzhledem k existenci jediného významného výrobce elektrické energie, kterým je Elektrárna Poříčí II u Trutnova, pokrytu stávající spotřebu elektrické energie vlastní výrobou. Královéhradecký kraj je tak závislý na systémech dálkových rozvodů především z pardubického regionu, kde tepelné elektrárny ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem spolu s výše uvedenou uhelnou elektrárnou Poříčí II u Trutnova produkují naprostou většinu vyrobené elektrické energie v kraji. Základním zásobovacím bodem energetického systému v kraji je elektrická rozvodna pro transformaci 400/110 kv Neznášov, situovaná v centrální oblasti regionu u Jaroměře. Hlavní páteřní síť VN 400 kv, přesahující rámec regionu, prochází přes Neznášov severovýchodním směrem na rozvodnu TR 400/110 kv Bezděčín v Libereckém kraji a na rozvodnu TR 400/110 kv Krasíkov v Pardubickém kraji. Síť nadzemního el.vedení 110 kv, do níž je zaveden také výkon poříčské i opatovické elektrárny, je páteří rozvodu elektrické energie v kraji. Do této sítě je zapojeno na dvě desítky elektrických stanic pro transformaci napětí TR 110/35 kv. Většina území regionu je pak řešena soustavou hlavních vedení rozvodného systému 35 kv vzájemně propojujících jednotlivé napájecí body 110/35 kv. Zásobování elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb v podstatě dobře zajištěno. Protože však rozvodný systém je budovaný od roku 1952, je řada z těchto vedení na hranici své životnosti a částečná zastaralost sítě, především u vedení 110 kv, je nejslabším místem hodnoceného systému. Pro zásobování obyvatelstva a služeb je vybudováno značné množství distribučních trafostanic, přesto jejich počet z hlediska budoucí spotřeby a také zvýšené spolehlivosti a kvality dodávky elektrické energie bude nutno zvětšit. V souvislosti s tím je také nutná jak obnova sítí nízkého napětí, tak jejich rozvoj. Celková spotřeba energie v Královéhradeckém kraji stále stoupá. Využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie má velmi nízký podíl. Velký rozvoj fotovoltaických elektráren v posledních letech byl pozastaven. Ve Vrchlabí ČEZ realizuje unikátní projekt inteligentních sítí Smart Grids. V kraji pracuje také několik bioplynových stanic a malých vodních elektráren. Plošné uplatnění alternativních zdrojů energie se nepředpokládá. Připravovaná legislativa by měla v budoucnu umožnit spalování odpadů pro energetické využití (experimentálně se zkouší v elektrárně Trutnov- Poříčí). 11.2 Zásobování teplem Vytápění stávajících objektů ve městech a obcích regionu se v současné době provádí různým způsobem podle dostupnosti jednotlivých druhů energií, a to: lokálními topidly nebo malými zdroji ústředního a etážového vytápění, zdroji tepla středních, větších a velkých výkonů, které již většinou jsou plynofikovány anebo se plánuje jejich převod na zemní plyn. Dále jsou v řešeném území provozovány 4 velké soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT). Největší z nich je soustava CZT se zdrojem tepla z elektrárny Opatovice nad Labem v Pardubickém kraji, která zásobuje město Hradec Králové. Další velké systémy CZT jsou v Náchodě, v Trutnově a ve 124

Dvoře Králové nad Labem. Soustava CZT Trutnov se zdrojem tepla z elektrárny Poříčí II kromě vlastního města zásobuje teplem obce Svobodu nad Úpou, Janské Lázně, Úpice a Radvanice, a z hlediska spotřeby paliva a výroby tepla ve zdroji představuje téměř polovinu celkové výroby tepla ve velkých zdrojích celého kraje. Města a obce Královéhradeckého kraje jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. Dle předběžných výsledků SLDB v roce 2011 má 66% obydlených bytů v Královéhradeckém kraji ústřední vytápění. Celá čtvrtina těchto bytů (25%) používá k vytápění dálkový rozvod z centrální kotelny a více jak třetina bytů (34%) používá plyn jako energie k vytápění. Do 53% obydlených bytů je zaveden plyn. Všechny tyto ukazatele jsou pod průměrem celé ČR. Tab. 62 Obydlené byty podle převládajícího způsobu vytápění, energie používané k vytápění a vybavenosti plynem podle krajů v roce 2011 (rel. v %) ČR, kraje Obydlené byty celkem z toho převládající způsob vytápění ústřední etážové (s kotlem v bytě) kamna 125 z kotelny mimo dům z toho energie používaná k vytápění uhlí, koks, uhelné brikety plyn elektřina dřevo z toho plyn zaveden do bytu Hl. m. Praha 100 68 14 15 48 1 36 7 0 68 Jihočeský 100 73 11 12 31 14 24 9 16 42 Jihomoravský 100 71 15 11 26 2 56 5 5 81 Karlovarský 100 74 14 9 45 9 27 6 6 71 Královéhradecký 100 66 15 15 25 14 34 12 9 53 Liberecký 100 67 16 13 30 13 31 10 9 51 Moravskoslezský 100 83 8 6 44 6 34 4 6 81 Olomoucký 100 71 16 10 28 5 45 6 11 74 Pardubický 100 69 17 11 23 11 44 6 10 65 Plzeňský 100 71 15 11 29 14 35 6 11 67 Středočeský 100 68 15 13 21 18 35 12 8 53 Ústecký 100 74 13 9 45 9 28 7 5 68 Vysočina 100 72 14 11 20 15 41 7 13 59 Zlínský 100 77 11 9 25 4 47 6 12 72 Česká republika 100 72 14 11 33 9 38 7 8 66 Pozn.:Předběžné výsledky SLDB 2011 Zdroj: ČSÚ Aby nedocházelo ke zhoršování životního prostředí a čistoty ovzduší v důsledku spalování fosilních neobnovitelných paliv, je třeba především snižovat energetickou náročnost objektů. Dále se doporučuje lokalitám, které se i v budoucnu z technických a ekonomických důvodů budou nacházet mimo dosah soustav CZT i plynových rozvodů, postupně nahrazovat fosilní neobnovitelná paliva obnovitelnými druhy paliv, především spalováním biomasy.

11.3 Zásobování plynem Zásobování zemním plynem na území Královéhradeckého kraje zajišťuje distribuční plynárenská společnost Východočeská plynárenská, a.s., Hradec Králové, od r. 2005 součást nadnárodního koncernu RWE Group, a.s. Řešeným územím vede poměrně rozvětvená síť vysokotlaké plynovodní soustavy s řadou regulačních stanic. Samotný rozvod ke konečným odběratelům se uskutečňuje středotlakým, případně nízkotlakým vedením. Tab. 63 Plynofikace obcí Královéhradeckého kraje (2003 a 2010) Rok Počet plynofikovaných obcí Podíl plynofikovaných obcí Počet obyvatel žijících v plynofikovaných obcích Podíl obyvatel žijících v plynofikovaných obcích 2003 189 42,2% 446 521 81,5% 2010 277 61,8% 493 273 88,9% Zdroj: Malý lexikon obcí ČR 2004, 2011 Téměř 89% obyvatel řešeného území v roce 2010 žilo v obcích, které již byly plynofikovány. Od roku 2003 se tak tento podíl zvýšil o cca 7,5%. Celkem 277 obcí je plynofikováno, což činí 61,8% všech obcí v kraji, jejichž podíl se oproti roku 2003 zvýšil téměř o 20% (+88 obcí). Celkově největší podíl připojených obcí vykazuje okres Hradec Králové (96,2%), nejméně naopak okres Náchod (46,2%). Na území kraje je však mnoho obcí, které také zatím nejsou plynofikovány, ale VČP a.s. má zájem o jejich plynofikaci. Nižší stupeň plynofikace vykazuje oblast Rychnovska, Jičínska, Kopidlnska a Libáňska. Jednou z hlavních příčin zpomalení dalšího rozvoje plynofikace obcí v současné době je jednak technicko - ekonomická náročnost výstavby plynovodů v řidčeji osídlených regionech, jako např. v oblasti Orlických hor, tak i menší zájem obyvatel o připojení vzhledem k vývoji ceny zemního plynu a jejího dalšího růstu ve srovnání s cenami uhlí. Proto je možno i v těchto oblastech uvažovat o spalování biomasy jako alternativy k zemnímu plynu. Tab. 64 Počet a podíl obcí a obyvatel napojených na plyn dle okresů v KHK (2010) Okres, kraj Počet obyvatel napojených na plyn Podíl obyvatel napojených na plyn 126 Počet plynofikovaných obcí Podíl plynofikovaných obcí Hradec Králové 162 483 99,5% 100 96,2% Jičín 68 263 85,2% 54 48,6% Náchod 96 280 85,7% 36 46,2% Rychnov nad Kněžnou 65 051 82,2% 46 57,5% Trutnov 101 196 84,5% 41 54,7% Královéhradecký kraj 493 273 88,9% 277 61,8% Zdroj: ČSÚ 11.4 Zásobování pitnou vodu Severní a východní část Královéhradeckého kraje je součástí chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) s vydatnými zdroji pitné vody, které dostatečně zásobují naprostou většinu řešeného území. CHOPAV představují 44,5% plochy celého kraje. Rozhodujícími vodními zdroji Královéhradeckého kraje jsou podzemní zdroje. Na těchto zdrojích je založeno zásobení vodou celého Jičínska, Náchodska a Rychnovska. Povrchové vody jsou využívány na Trutnovsku, a to přímým odběrem z toků Úpy, Labe a Sněžného potoka (Žacléř). Z hlediska vodního hospodářství jsou zejména Náchodsko (Polická křídová pánev) a Rychnovsko (Litá) významnými oblastmi s přebytky vodních

zdrojů podzemní vody nadregionálního významu, které dotují potřeby Východočeské vodárenské soustavy. Vodárenská soustava Východních Čech, která propojuje okresy Náchod, Hradec Králové, Pardubice a Chrudim a zásobuje cca 300 tis. obyvatel, je největší vodárenskou soustavou v kraji. Nejhůře je vlastními zdroji zabezpečené území Královéhradecka, které přebírá převážnou část potřebné vody z Náchodska a Rychnovska. Jičínsko a Trutnovsko jsou kapacitou vodních zdrojů dostatečné, pouze oblast Jičínska se potýká s nedostatkem kvality zdrojů pitné vody. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá potřeby kraje. Z hlediska vodního hospodářství jsou především Náchodsko a Rychnovsko významnými regiony s přebytky vodních zdrojů podzemní vody nadregionálního významu pro Východočeskou vodárenskou soustavu (Polická křídová pánev, Ústecká synklinála Litá). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že se kraj potýká s obtížným získáním dostatečně kapacitních zdrojů vody v blízkosti velkých sídel. Hlavním skupinovým vodovodem začleněným do Vodárenské soustavy Východní Čechy je SV Hradec Králové. Mezi další významné skupinové vodovody patří SV Náchod, SV Jičín, SV Trutnov a SV Rychnov nad Kněžnou. Královéhradecký kraj má poměrně dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Podíl obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů v kraji v roce 2010 činil 92,4%, což je mírně podprůměrná hodnota v celorepublikovém srovnání (ČR 93,1%). Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu v Královéhradeckém kraji stoupnul za posledních deset let téměř o téměř 6%. Celkem bylo na území kraje v roce 2010 vyrobeno 32,611 mil. m 3 pitné vody, což představuje 5,1% celkově vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Královéhradecký kraj na 7. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Množství vyrobené a spotřebované pitné vody za sledované desetileté období stále klesá. Graf 73 Vývoj podílu obyvatel zásobovaných vodovodem v KHK (2000-2010) 93,0 92,4 92,0 91,0 90,8 90,9 91,2 91,2 91,3 91,6 90,0 89,0 88,0 88,2 88,4 87,0 86,5 86,6 86,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 127

Tab. 65 Vývoj ukazatelů za vodovody v Královéhradeckém kraji (2000 2010) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl obyvatel zásobovaných (%) 86,5 86,6 88,2 88,4 90,8 90,9 91,2 91,2 91,3 91,6 92,4 Voda vyrobená pitná (tis. m 3 ) 38 831 37 359 36 387 37 378 37 198 36 167 35 763 34 044 33 461 33 085 32 611 Voda fakturovaná pitná (tis. m 3 ) 28 253 25 933 25 930 26 936 26 959 26 540 26 651 26 192 25 337 24 704 24 374 z toho pro domácnosti 17 434 16 212 16 124 17 332 17 144 16 760 16 860 16 702 16 238 16 254 16 201 Zdroj: ČSÚ Na vodovod pro veřejnou potřebu v roce 2010 bylo připojeno celkem 88,2% všech obcí v kraji. Ze všech okresů regionu výrazně v podílu připojených obcí i podílu připojených obyvatel zaostává okres Jičín (69,4%). Nejlépe je na tom okres Hradec Králové (97,1% obcí s vodovodem a 99,8 obyvatel napojených na vodovod). Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Tab. 66 Počet a podíl obcí a obyvatel napojených na vodovod dle okresů v KHK (2010) Okres, kraj Počet obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na vodovod Počet obcí s vodovodem Podíl obcí s vodovodem Hradec Králové 162 975 99,8% 101 97,1% Jičín 74 164 92,5% 77 69,4% Náchod 110 851 98,7% 75 96,2% Rychnov nad Kněžnou 77 894 98,4% 73 91,3% Trutnov 118 123 98,6% 69 92,0% Královéhradecký kraj 544 007 98,1% 395 88,2% Zdroj: ČSÚ 11.5 Odvádění a čištění odpadních vod V odvodu a čištění odpadních vod Královéhradecký kraj zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod a patří tak k méně vybaveným krajům veřejnými a kanalizacemi a čistírnami odpadních vod. V roce 2010 bylo na kanalizaci v Královéhradeckém napojeno 74,1% všech obyvatel, což řadí kraj na 12. místo ve srovnání s ostatními kraji a pod průměr ČR (81,9%). Neuspokojivé postavení Královéhradeckého kraje je dáno velkým počtem malých obcí do 1 000 obyvatel, které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Z celkového počtu 448 obcí Královéhradeckého kraje bylo v roce 2010 vybaveno veřejnou kanalizací 342 obcí, což je 76,3% všech obcí v kraji. Z toho 36,8% obcí má kanalizaci s napojením na ČOV (v ČR 44,9%). 128

Graf 74 Vývoj podílu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v KHK (2000-2010) 74,5 74,0 73,8 74,3 74,1 73,5 73,0 72,5 72,0 71,9 72,3 72,1 72,2 73,1 73,0 73,1 73,0 71,5 71,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ Mezi jednotlivými regiony jsou poměrně výrazné rozdíly v trvale bydlících obyvatelích napojených na kanalizaci. Nejmenší podíl připojených obcí (23,4 %) vykazuje okres Jičín, nejmenší podíl připojených obyvatel zas okres Rychnov nad Kněžnou (73,8 %). Výrazně nejvyšší počet obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV je v okrese Hradec Králové, což je dáno dominantním postavením města se 100 000 obyvateli. Tab. 67 Počet a podíl obcí a obyvatel napojených na kanalizaci dle okresů v KHK (2010) Okres, kraj Počet obyvatel napojených na kanalizaci Podíl obyvatel napojených na kanalizaci Počet obcí s kanalizací Podíl obcí s kanalizací Hradec Králové 139 345 85,3% 43 41,3% Jičín 59 131 73,8% 26 23,4% Náchod 92 541 82,4% 25 32,1% Rychnov nad Kněžnou 57 287 72,4% 30 37,5% Trutnov 101 945 85,1% 33 44,0% Královéhradecký kraj 450 249 81,2% 157 35,0% Zdroj: ČSÚ Tab. 68 Vývoj ukazatelů za kanalizace v Královéhradeckém kraji (2000 2010) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Podíl obyvatel bydlících v domech napojených (%) 71,9 72,3 72,1 72,2 73,8 74,3 73,1 73,0 73,1 73,0 74,1 Vypouštěné odpadní vody (tis. m 3 ) 27 913 28 447 30 157 29 612 27 362 26 152 26 942 24 992 24 874 25 204 23 492 Podíl čištěných odpadních vod (%) 92,4 92,2 91,1 96,3 93,4 94,4 93,7 93,1 93,0 91,4 92,8 Počet ČOV 58 67 67 76 109 110 101 105 110 124 125 Celková kapacita 192 196 192 217 307 217 230 238 234 232 233 ČOV (m 3 /den) 944 289 372 282 822 190 961 655 744 308 441 Zdroj: ČSÚ 129

Celkem bylo na území kraje v roce 2010 vypuštěno 23,492 mil. m 3 pitné vody, což představuje 4,8% celkově vypouštěných odpadních vod za celou Českou republiku. Množství vypouštěných odpadních vod v Královéhradeckém kraji od roku 2004 postupně klesá. Podíl čištěných odpadních vod činí 92,8%, což je pod průměrem celé ČR (96,2 %) a řadí tak Královéhradecký kraj na předposlední místo mezi kraji před poslední Vysočinu. V roce 2010 byl na území kraje celkem 125 čistíren odpadních vod, z toho bylo 124 mechanicko-biologických a 1 mechanická. Jejich celková kapacita činila 233 441 m 3 /den. Za posledních deset let se jejich počet v kraji víc jak zdvojnásobil (58 ČOV v roce 2000). Tab. 69 Technická infrastruktura dle velikostní struktury obcí v KHK (2010) Počet obcí celkem v celé obci Počet obcí se zavedenou infrastrukturou jen v části obce (podíl napojených bytů v %) bez infrastruktury více než 75 50 75 25 49 do 24 podíl bytů neuveden Veřejný vodovod 448 220 90 38 24 12 11 53 Plynofikace 448 123 45 56 25 22 6 171 Kanalizace 448 74 121 74 33 31 9 106 z toho kanalizace s napojením na ČOV 448 27 50 37 9 30 12 283 Zdroj: ČSÚ 11.6 Informační a komunikační technologie Radiokomunikace České radiokomunikace a.s. jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálu a jeho šíření. Poskytují služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Na území Královéhradeckého kraje se nachází několik radiokomunikačních středisek (RKS), z nichž největší a nejvýznamnější jsou Černá Hora a Litický Chlum. Mimo RKS se nacházejí na území regionu radioreléová střediska a telekomunikační body, které jsou vzájemně systémově propojeny radioreléovými trasami. Dále jsou v řešeném území provozovány desítky tras přístupové sítě Českých radiokomunikací, a.s., trasy pro sítě GSM, České armády, Ministerstva vnitra ČR, VČE, a.s., a další, které by měly být součástí územních plánů obcí. Pro provoz radioreléových tras je nutné zajistit přímou viditelnost mezi anténními systémy spolupracujících stanic. Rozhlasové a televizní vysílání Provozovatelem rozhlasového vysílání na všech kmitočtových pásmech jsou České Radiokomunikace a.s., které na území kraje zajišťují příjem programů Českého rozhlasu i vysílání komerčních stanic, Krom vysílačů provozovaných Českými Radiokomunikacemi a.s. se na území regionu nachází řada lokálních vysílačů menšího výkonu, které zabezpečují vysílání lokálních soukromých stanic. 130

České Radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné i lokální šíření televizního signálu na území regionu prostřednictvím velkých TV vysílačů (Černá hora, Litický Chlum) a několika menších vysílačů zpravidla jen místního významu, např. Nové Město nad Metují, Broumov, Trutnov. K dokrytí míst se slabým nebo nevyhovujícím televizním signálem slouží řada televizních převaděčů. Telefonní a mobilní síť Telekomunikační systém dálkových kabelů na území regionu spadá do správy Telefónica Czech Republic, a.s.v roce 2002 byla dokončena úplná digitalizace sítě a původní analogové telefonní ústředny byly nahrazeny digitálními. Tím byly vytvořeny základní podmínky pro demonopolizaci a otevřelo zákazníkům možnost volby alternativních operátorů. Současná telefonní síť plně vykrývá potřeby obyvatelstva a podnikatelské sféry. Na území Královéhradeckého kraje provozují svou mobilní síť všichni tři v ČR registrovaní mobilní operátoři: Telefónica Czech Republic, a.s, T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a. s. Naprostá většina území kraje je pokryta signálem, alespoň jednoho z operátorů. Nejslaběji jsou signálem pokryty oblasti s řidším osídlením a členitějším terénem, např. území jihovýchodně od Hradce Králové a oblast Orlických hor. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři. Současná telefonní síť plně pokrývá potřeby kraje. Téměř celé území kraje je pokryto signálem alespoň jednoho z mobilních operátorů. Nejslabší je samozřejmě pokrytí v horách a v oblastech s malým osídlením. Moderní informační technologie Dle výsledků statistického šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci je využívání těchto technologií v Královéhradeckém kraji trvale na vzestupu a pohybuje se nad průměrem ČR. V roce 2010 bylo vybaveno osobním počítačem 62,3% domácností (ČR 59,3%), s připojením na internetem 59,6% domácností (ČR 59,0%). V těchto statistikách patří Královéhradeckému kraji třetí místo mezi kraji za Prahou a Jihomoravským krajem. V počtu jednotlivců používající informační a komunikační technologie je Královéhradecký kraj dokonce na druhém místě hned za Prahou. Osobní počítač v roce 2010 použilo 67,9% jednotlivců (ČR 64,1%) a PC s připojením na internet 65,7% uživatelů (ČR 61,8%). Tab. 70 Vývoj informačních technologií v domácnostech v KHK a srovnání s ČR v % (2006 2010) ČR, kraje Osobní počítač Internet 2006 2007 2008 2009 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Královéhradecký 35,7 42,2 50,1 56,9 62,3 26,3 35,0 44,0 52,6 59,5 Česká republika 35,7 39,6 47,7 54,2 59,3 26,7 32,0 41,7 49,2 56,0 Zdroj: ČSÚ 131

Graf 75 Vývoj informačních technologií v domácnostech v KHK a srovnání s ČR v % (2006 2010) 65,0 55,0 45,0 35,0 25,0 2006 2007 2008 2009 2010 PC v KHK internet v KHK PC v ČR internet v ČR Zdroj dat: ČSÚ Tab. 71 Vývoj počtu jednotlivců používající vybrané ICT v KHK a srovnání s ČR v % (2006 2010) ČR, kraje Osobní počítač Internet 2006 2007 2008 2009 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Královéhradecký 48,0 53,4 57,6 61,1 67,9 40,8 47,7 53,1 57,9 65,7 Česká republika 48,0 50,9 58,7 59,2 64,1 41,0 45,0 54,0 55,9 61,8 Zdroj: ČSÚ Graf 76 Vývoj počtu jednotlivců používající vybrané ICT v KHK a srovnání s ČR v % (2006 2010) 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 2006 2007 2008 2009 2010 PC v KHK internet v KHK PC v ČR internet v ČR Zdroj dat: ČSÚ Dle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (SLDB, 2011) je na území Královéhradeckého kraje vybaveno 56,1% trvale obydlených bytů osobním počítačem s připojením na internet, což je mírně pod průměrem ČR (56,6%) a Královéhradeckému kraji tak patří 5.místo ve srovnání s ostatními kraji. Oproti SLDB v roce 2001 vzrostl v kraji podíl trvale obydlených bytů vybavených PC s internetem o téměř 50%. 132

Přístup k internetu v prostorách obecních úřadů na území Královéhradeckého kraje postupně roste a v roce 2010 byl 74,8%, což je mírně nad průměrem ČR (73,0%). Ve srovnání mezi jednotlivými okresy má nejlepší postavení okres Hradec Králové (79,4%), nejmenší podíl obecních úřadů s přístupem k internetu je v okrese Trutnov (72,0%). Nejvyšší podíl obecních úřadů s přístupem k internetu dle velikosti obcí je v kategorii obcí od 500 do 999 obyvatel (79,1%) na rozdíl od ostatních kategorií (73,7%). Tab. 72 Přístup k informačním technologiím v obecních úřadech podle okresů v roce 2010 Kraj, okresy celkem přístup k internetu v prostorách úřadu do 499 podle velikosti obce (počet obyvatel) 500 až 999 Obecní úřady poskytující občanům 1 000 a více celkem bezplatný bezdrátový internet prostřednictvím WIFI sítě do 499 podle velikosti obce (počet obyvatel) 500 až 999 1 000 a více Hradec Králové 79,4 80,6 76,5 76,9 11,8 13,9 5,9 7,7 Jičín 74,8 72,8 85,7 75,0 10,3 9,9 0,0 25,0 Náchod 73,3 67,4 94,1 66,7 13,3 14,0 11,8 13,3 Rychnov nad Kněžnou 72,7 71,4 75,0 73,3 13,0 16,7 10,0 6,7 Trutnov 72,0 72,2 66,7 76,2 8,0 8,3 5,6 9,5 Královéhradecký kraj 74,8 73,7 79,1 73,7 11,2 12,4 7,0 11,8 Zdroj: ČSÚ Tab. 73 Obecní úřady, které mají webové stránky, podle okresů v roce 2010 Obecní úřady mající webové stránky Obecní úřady poskytující na webových stránkách: Kraj, okresy celkem do 499 podle velikosti obce (počet obyvatel) 500 až 999 1 000 a více Informace k životním situacím formulář ke stažení formulář k on-line vyplnění úplné elektronické podání Hradec Králové 99,0 98,6 100,0 100,0 91,2 45,1 11,8 13,7 Jičín 96,3 95,1 100,0 100,0 92,5 28,0 5,6 7,5 Náchod 94,7 93,0 94,1 100,0 86,7 48,0 12,0 10,7 Rychnov nad Kněžnou 98,7 97,6 100,0 100,0 92,2 46,8 6,5 6,5 Trutnov 97,3 94,4 100,0 100,0 92,0 54,7 14,7 10,7 Královéhradecký kraj 97,2 96,0 98,8 100,0 91,1 43,3 9,9 9,9 Zdroj: ČSÚ Vlastní webové stránky v roce 2010 mělo celkem 97,2% všech obcí v Královéhradeckém kraji, nejnižší byl podíl malých obcí do 500 obyvatel (96,0%). V meziokresním srovnání v tomto ukazateli vévodí okres Hradec Králové s 99%, nejnižší podíl má naopak okres Náchod (94,7%). Obecní úřady poskytující na webových stránkách informace k životním situacím je 91,1%, formulář ke stažení z webových stránek má k dispozici 43,3% obecních úřadů a jeho elektronické on-line vyplnění 9,9% všech obecních úřadů v Královéhradeckém kraji. 133

V Královéhradeckém kraji roste počet veřejně přístupných míst na internet v knihovnách, největší nárůst byl zaznamenán do roku 2007, od té doby je růst mírnější. Za posledních deset let tak tento nárůst činil téměř 77%. Graf 77 Vývoj počtu veřejně přístupných míst na internet v knihovnách v KHK 800 700 637 660 667 676 600 529 500 400 300 200 158 230 280 341 406 100 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ O rozšířenosti výuky ICT ve školství vypovídá počet počítačů ve školách (základní školy) přepočetný na 100 žáků, který za poslední roky roste a je Královéhradeckém kraji mírně nadprůměrný. V roce 2010 bylo na školách v KHK 17,1 počítačů na 100 žáků (ČR 16,8) a 16,0 PC s připojením k internetu (ČR 15,6). Počet studentů vysokoškolského studia v IT oborech v Královéhradeckém kraji postupně roste a v roce 2010 činil 1 705 studentů, což řadí Královéhradecký kraj na nadprůměrné čtvrté místo ve srovnání s ostatními kraji v ČR. Ordinace lékařů vybavené informačními technologiemi (s připojením k internetu a s webovými stránkami) postupně rostou. V roce 2010 byl podíl samostatných ordinací lékařů s připojením k internetu v Královéhradeckém kraji 82,7%, což je nadprůměr oproti celé ČR (79,1%) a zároveň nejvyšší hodnota mezi všemi kraji. Vlastní webové stránky v roce 2010 mělo v kraji 18,9% ordinací, což řadí Královéhradecký kraj na čtvrté místo (dominantní postavení má Praha, která průměr za celou ČR zkresluje). 134

12. Zemědělství a lesnictví 12.1 Předpoklady rozvoje zemědělství a lesnictví Královéhradecký kraj je zemědělsko-průmyslovým regionem. Dlouholetá tradice zemědělské výroby je založená na existenci příznivých přírodních podmínek a souvisejícího zpracovatelského průmyslu. Vzhledem k pestré morfologii reliéfu, různorodým klimatickým a půdním podmínkám jsou předpoklady pro rozvoj zemědělství v regionu velmi rozdílné. Intenzívní, především rostlinná výroba charakteristická vysokými výnosy, se vyskytuje zejména v nížinných oblastech regionu, převážně v Polabské nížině. Vrchovinné části regionu lze charakterizovat jako oblasti s vyšším podílem luk a pastvin a intenzivnější živočišnou výrobou, charakteristickou zejména chovem skotu, prasat a drůbeže. Zajištění ochrany zemědělského a lesního půdního fondu je jedním ze zásadních požadavků trvale udržitelného rozvoje krajiny k zachování přírodního bohatství. Na mnoha lokalitách dochází ke střetu mezi aktivitami v lesním hospodářství, turistickým a cestovním ruchem a ochranou přírody, zejména v Krkonošském národním parku a v chráněných krajinných oblastech. Rybolov a rybníkářství mají z regionálního pohledu okrajový význam. Struktura půdního fondu Kvalita a struktura půdního fondu je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím zemědělství a lesnictví. V Královéhradeckém kraji zemědělská půda tvoří 58,4% z celkového půdního fondu, což je o 4,8% více než činí celorepublikový průměr. Zbytek tvoří nezemědělská půda, tj. 41,6%, z čehož lesní půda tvoří 74,6%. Rozdíly lze zaznamenat také ve struktuře zemědělské půdy, kde orná půda tvoří v celé ČR 71%, v Královéhradeckém kraji 68,8%. Zbytek tvoří trvalý travní porost (25,5%), zahrady (4,2%) a ovocné sady (1,6%). Graf 78 Struktura druhu pozemků v okresech Královéhradeckého kraje (2011) zeměď. půda vodní plocha lesní pozemek zastav.plocha a nádvoří ostatní plocha 100% 80% 60% 40% 20% 0% Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální 135

Profil Královéhradeckého kraje analytická část Strategie rozvoje KHK 2014-2020 (verze srpen 2012) Zemědělská půda v Královéhradeckém kraji je využita v jednotlivých okresech podle místních přírodních podmínek, kde od rovinatých částí s převažující ornou půdou např. v okrese Hradec Králové s podílem 70,2% až po hornaté oblasti s převážně trvale travnatými porosty s podílem orné půdy jen cca 43,5% v okrese Trutnov. Zalesnění nezemědělských půd v Královéhradeckém kraji je poměrně rovnoměrné s podílem oscilujícím kolem 60%. Nezemědělská půda je tvořena ze ¾ lesními pozemky. Malým dílem se podílí zastavěná plocha a vodní plocha. Graf 79 Struktura zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji (2011) trvalý travní porost 25,47% ovocný sad 1,58% zahrada 4,17% orná půda 68,78% Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální Graf 80 Struktura nezemědělské půdy v Královéhradeckém kraji (2011) ostatní plocha zastav.plocha a 16,93% nádvoří 4,67% vodní plocha 3,77% lesní pozemek 74,63% Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální Pouze 20% zemědělské půdy je obhospodařováno majitelem půdy, naprostá většina je obdělávána na základě nájemního vztahu. Tato situace vznikla logicky v souvislosti se společenskými změnami, kdy docházelo k vrácení půdy soukromým majitelům, kteří jí nedokázali nebo nemohli z různých důvodů obdělávat. Přibližně 69% obhospodařované zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji, tak i v celé ČR je orná půda, zbytek tvoří hlavně trvalé travní porosty (25%), zahrady (4%) a ovocné sady (1,6%). Lesní plochy tvoří 31% výměry Královéhradeckého kraje, což je hodnota srovnatelná s průměrem ČR (34%) a v mezikrajském srovnání se jedná o 8 nejvyšší. 136

Snižování environmentální zátěže zemědělství se projevuje postupným nástupem ekologického zemědělství bez chemikálií a umělých hnojiv. 8,2% půdy Královéhradeckého kraje využíváno k ekologickému zemědělství, což je hodnota mírně pod průměrem ČR (12,5%) a představuje 9. pozici v mezikrajském srovnání. Pracovní síla v zemědělství Struktura zaměstnanosti v zemědělství vykazuje nepříznivý trend. Situace je obdobná v Královéhradeckém kraji i celé ČR. Z hlediska věkové struktury pracuje v zemědělství přes 33% ve věku 55 a více let. Ve věku 35 54 let pracuje přes 48 % zaměstnanců. Mladých zaměstnanců do 34 let pracuje v zemědělství 19%. Z údajů jednoznačně vyplývá starší věková struktura zaměstnanců v tomto oboru činnosti. Zemědělství je charakteristické zvyšováním průměrného věku zaměstnanců a je možné konstatovat, že v nejbližších letech se tento trend pravděpodobně zrychlí, protože odchod starších ročníků není vykompenzován příchodem mladých lidí. Těmto důsledkům bude možné se bránit jen zvyšováním mechanizace, nebo přechodem do takových výrob, které nevyžadují práci náročnou na pracovní sílu. Graf 81 Struktura zaměstnanců v zemědělství dle věku (2010) 55 64 let 27% 65+ let 6% do 24 let 5% 25 34 let 14% 35 44 let 21% 45 54 let 27% Zdroj dat: ČSÚ Organizační struktura zemědělských podniků Z hlediska počtu subjektů podnikajících v zemědělství působí v roce 2010 v Královéhradeckém kraji 6% zemědělských podniků ČR, což představuje 7. pozici v mezikrajském srovnání. Z hlediska právní formy převažují jednoznačně fyzické osoby (87,6%). V rámci právnických osob převažují společnosti s ručením omezeným (50,3%) a akciové společnosti (30,4%). 137

Graf 82 Počet zemědělských subjektů v jednotlivých krajích v ČR (2010) Hl. m. Praha Karlovarský Liberecký Olomoucký Ústecký Pardubický Zlínský Královéhradecký Moravskoslezský Plzeňský Vysočina Jihočeský Středočeský Jihomoravský 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 Zdroj dat: ČSÚ Graf 83 Poměr právnických a fyzických osob podnikajících v zemědělství v jednotlivých krajích (2010) Fyzické osoby Právnické osoby 100% 80% 60% 40% 20% 0% Hlavní město Praha Karlovarský Liberecký Olomoucký Pardubický Ústecký Zlínský Královéhradecký Moravskoslezsk ý Plzeňský Vysočina Jihočeský Středočeský Jihomoravský Zdroj dat: ČSÚ Stroje a zařízení v zemědělství Vybavenost českých zemědělských podniků stroji a zařízením je v Královéhradeckém kraji obdobná jako v celé ČR a nijak zásadně nevybočuje z celorepublikového průměru. Zajímavý je podíl jednotlivých strojů a zařízení k celku, kdy traktory a pluhy tvoří 67% veškerého majetku. V posledních letech došlo v tomto směru k velkým investicím, kdy podstatně dražší traktory nahrazují staré a nevýkonné. 138

Profil Královéhradeckého kraje analytická část Strategie rozvoje KHK 2014-2020 (verze srpen 2012) Graf 84 Podíl strojů a zařízení v zemědělských podnicích v Královéhradeckém kraji (2010) Sklízeče brambor 3% Sklízecí mlátičky samojízdné 5% Rozmetadla tuhých minerálních hnojiv 8% Zavlažovací zařízení 1% Traktory 51% Rotační žací stroje 16% Pluhy 16% Zdroj dat: ČSÚ 12.2 Rostlinná zemědělská produkce Intenzivní rostlinná zemědělská produkce je v Královéhradeckém kraji typická zejména pro nížinné oblasti Polabí. Souhrnné přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu jsou nejkvalitnější v okrese Hradec Králové. Dále následují sestupnou tendencí okresy Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Vedle přírodních podmínek má na výši sklizně obecně vliv další řada faktorů, včetně způsobu a efektivity hospodaření. Celková roční sklizeň zemědělských plodin a průměrné hektarové výnosy v kraji jsou přibližně na úrovni nebo mírně nad průměrem celé ČR. Hlavními pěstovanými komoditami jsou obiloviny, řepka, brambory, kukuřice, cukrovka, pícniny, ovoce a zelenina. Z přehledu o sklizni vybraných plodin je zřejmé, že se Královéhradecký kraj nijak významně neodlišuje od průměru ČR. Rozdíly mezi jednotlivými kraji ve sklizených plodinách jsou však značné. Mírně nad průměrem ČR jsou v Královéhradeckém kraji hektarové výnosy obilovin, především pšenice, luskovin a řepky. Graf 85 Podíl vybraných sklizených plodin v Královéhradeckém kraji (2010) Kukuřice na zeleno a na siláž 28,06% Pícniny na orné půdě 10,69% Řepka 3,17% Pšenice 16,00% Žito 0,46% Ječmen 3,97% Luskoviny 0,30% Cukrovka technická 35,80% Brambory 1,56% Zdroj dat: ČSÚ 139

Úroveň sklizně ovlivňuje rovněž situace na trhu, která do značné míry podmiňuje rozhodnutí pěstitelů zasít konkrétní plodinu. V letech 2008-2010 došlo k poklesu sklizně rostlinné produkce. Klesající trend lze identifikovat u všech hlavních komodit, jako jsou obiloviny (-19,5%), brambory (-18,2%), řepka (- 9,8%) a ovoce (-35,5%). Výčet plodin s výrazným poklesem dokumentuje naléhavost meziročních změn v rozhodování na základě podmínek na trhu. V tomto směru je zemědělství v posledních letech trhem výrazně ovlivněno. Při pohledu na pokles sklizně vyvstává otázka reálné konkurenceschopnosti českých zemědělců vůči dováženému zboží. Hektarové výnosy jednotlivých zemědělských plodin v letech 2008 až 2010 u všech významných, statisticky sledovaných plodin mírně klesaly. Největší pokles nastal u obilovin (-13,1%), ječmene (- 9,2%), řepy (-7,5%) a brambor (-6,6%). U většiny plodin byly výnosy mírně vyšší než průměr ČR; v mezikrajském srovnání je kraj na 6. pozici (průměry 2008-2010). Z pěstovaných ovocnářských komodit jsou pro Královéhradecký kraj typické především jabloně, rybíz, višně, hrušně a třešně, jejichž sklizené množství se pohybuje vysoko nad celorepublikovým průměrem. 12.3 Živočišná zemědělská produkce Vrchovinné části regionu lze charakterizovat jako oblasti s vyšším podílem luk a pastvin a relativně intenzivnější živočišnou výrobou, charakteristickou zejména chovem skotu, prasat a drůbeže. I přes trvalý pokles stavu hospodářských zvířat v Královéhradeckém kraji je intenzita chovu ve většině ukazatelů nadprůměrná v rámci ČR. Graf 86 Intenzita chovu hospodářských zvířat v kusech na 100 ha zem. půdy v Královéhradeckém kraji (2010) 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0,9 0,9 Česká republika 38,1 42,7 Královéhradecký kraj 15,7 17,3 koní skotu z toho krav 5,9 ovcí 6,5 Zdroj dat: ČSÚ 140

Graf 87 Intenzita chovu hospodářských zvířat v kusech na 100 ha orné půdy v Královéhradeckém kraji (2010) Česká republika Královéhradecký kraj 2 000,0 1 500,0 1 000,0 836,5 1 617,4 843,5 500,0 0,0 241,6 68,8 73,7 4,4 4,2 prasat z toho prasnic drůbeže z toho slepic Zdroj dat: ČSÚ Podle absolutního počtu hospodářských zvířat patří mezi kraje charakteristické chovem hospodářských zvířat kraj Středočeský, Jihomoravský a Jihočeský. Mezi kraje s nejmenšími počty zvířat patří kraj Karlovarský, Liberecký a Zlínský. Královéhradeckému kraji patří 4.pozice. Struktuře stavu hospodářských zvířat v Královéhradeckém kraji dominuje drůbež (91,8%), prasata (4,2%) a skot (3,4%). Tab. 74 Hospodářská zvířata 2011 (kusy) Kraj Koně Skot Prasata Ovce a berani Kozy a kozli Drůbež Česká republika 31 068 1 343 686 1 749 092 209 052 23 263 21 250 147 Hl. m. Praha a Středočeský 5 61 146 094 302 400 22 670 3 515 5 077 911 Jihočeský 4 274 209 759 173 243 27 047 2 817 2 854 228 Plzeňský 2 132 159 054 134 986 19 929 972 1 976 466 Karlovarský 1 498 40 075 10 523 13 485 1 747 203 617 Ústecký 2 165 37 188 68 719 11 154 1 981 938 044 Liberecký 2 073 46 726 24 942 16 656 2 102 73 799 Královéhradecký 2 196 100 037 124 286 15 214 1 522 2 727 760 Pardubický 2 292 111 473 127 478 13 739 1 537 1 223 110 Vysočina 1 413 210 949 280 866 12 994 2 842 448 981 Jihomoravský 1 695 58 782 261 098 9 510 1 105 3 672 693 Olomoucký 1 486 89 579 111 408 9 164 797 380 585 Zlínský 1 803 59 153 67 431 20 103 927 351 172 Moravskoslezský 2 580 74 817 61 712 17 387 1 399 1 321 781 Zdroj dat: ČSÚ 141

Graf 88 Stavy hospodářských zvířat v Královéhradeckém kraji v kusech (2007-2011) Skot Prasata 250 000 220522 200 000 150 000 169423 131721 138209 124286 100 000 50 000 108973 107678 105882 102828 100037 0 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ 12.4 Lesnictví Zejména v horských oblastech Královéhradeckého kraje hraje výraznou roli lesnictví. Celková lesnatost území se v Královéhradeckém kraji (31,1%) pohybuje mírně pod průměrem ČR (33,8%). Z celkové plochy lesů tvoří jehličnaté porosty přibližně 72% a listnaté porosty 26%, což je výhodnější zastoupení dřevin, než je celostátní průměr. Nejnižší lesnatost je v okrese Hradec Králové (16%) a nejvyšší v okrese Trutnov (46%) a Rychnov nad Kněžnou (37%). Z celkové výměry lesů připadá více než 51% na lesy hospodářské. Jedná se převážně o lesy, kde převládá produkční funkce, tzn. využívání lesa k získávání materiálních hodnot především dřevní suroviny při zachování trvalosti produkce, funkční stability a hospodárnosti. Lesy zvláštního určení, které tvoří 49% celkové výměry lesů, zahrnují lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů 1. stupně, v ochranných pásmech přírodních a léčivých zdrojů a stolních minerálních vod, lesy na území národních parků a lesy národních přírodních rezervací a lesy ostatní. Lesy ochranné zaujímají nejmenší část rozlohy lesních porostů. Jedná se o lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Graf 89 Lesnatost krajů v % (2010) 50 40 30 20 10 0 Zdroj dat: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 142

V roce 2011 bylo zalesněno celkem 943 ha, z toho bylo 622 ha jehličnatými dřevinami a 321 ha listnatými dřevinami. Ve struktuře zalesňování převládá smrk (44%), dub (16 %) a buk (16%). Graf 90 Zalesňování v Královéhradeckém kraji v ha (2008-2010) 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Zdroj dat: ČSÚ 2008 2009 2010 javor buk dub borovice všech druhů jedle smrk V těžbě dřeva patří Královéhradecký kraj k podprůměrným regionům (10. pozice) i přesto, že v letech 2008 2010 těžba vzrostla o 5%. Graf 91 Těžba dřeva v krajích v m 3 bez kůry (2010) 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 Zdroj dat: ČSÚ 143

13. Životní prostředí a ochrana přírody V rámci ČR patří Královéhradecký kraj k regionům s relativně kvalitním životním prostředím. Regionálně se na území kraje diferencují lokality se zhoršenou kvalitou životního prostředí až prostředí narušená (hřebenové partie hor, průmyslové oblasti Polabí), pro něž jsou typické sektorově platné ekologické problémy a regionální problémy v důsledku hospodářského využití území modifikované sídelní strukturou. Kvalita životního prostředí je kromě antropogenních vlivů v kraji modifikována rovněž rozmanitostí krajinného reliéfu a místními podmínkami. 13.1 Ovzduší Královéhradecký kraj se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším. V kraji nejsou lokalizovány velké zdroje znečištění s výrazným negativním vlivem na kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je ovšem teritoriálně diferencovaná. Území kraje je zatíženo emisemi z lokálních i z dálkových zdrojů (elektrárny Opatovice nad Labem a Chvaletice), i když jejich vliv je díky odsíření v posledních letech již podstatně nižší. S uspokojením lze konstatovat, že negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidu síry, je díky ekologizaci velkých tepelných zdrojů postupně snižován. Ke zlepšení kvality ovzduší v obcích došlo také výrazným zvýšením plynofikace domácností. Nedořešeny však zůstávají mnohé střední a malé zdroje znečištění. Množství základních znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší je evidováno v tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle závislosti na druhu zdrojů a jejich teplených výkonů je REZZO členěn na REZZO 1 REZZO 4 takto: REZZO 1 = velké stacionární zdroje znečišťování, REZZO 2 = střední stacionární zdroje znečišťování, REZZO 3 = malé stacionární zdroje znečišťování, REZZO 4 = mobilní zdroje znečišťování (zejména silniční a motorová doprava, železniční doprava, plavidla a letadla) V porovnání emisí hlavních znečišťujících látek dle REZZO s ostatními kraji ČR patří Královéhradecký kraj jednoznačně mezi regiony s nižším znečištěním. V kategorii REZZO 1 jsou v celkovém množství (t/rok) v Královéhradeckém kraji nadprůměrné pouze emise oxidu siřičitého. V množství ostatních emisí (TZL, NOx, CO a NH 3 ) je kraj hluboko pod průměrem ČR. V souhrnné kategorii REZZO 1 4 je Královéhradecký kraj evidentně podprůměrně zatížen všemi základními emisními látkami vyjma NH3. Znečištění NH 3 v Královéhradeckém kraji tvoří v souhrnu za REZZO 1 4 celkem 7,5 % podíl ne celku ČR a je tak 6. nejhorší mezi kraji. V kategorii REZZO 1, tedy v znečištění z velkých stacionárních znečišťovatelů, je Královéhradecký kraj dokonce 4. v pořadí největšího znečištění NH 3, přičemž největší znečištění je v tomto ukazateli v Ústeckém kraji, kde dosahuje cca 10x vyšších hodnot než v Královéhradeckém kraji. Kompletní údaje jsou uvedeny v následující tabulce. 144

Tab. 75 Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů v roce 2010 Kraj TZL* SO 2 NO x CO NH 3* [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % REZZO 1 4 souhrnně Hl. m. Praha 2 121,70 3,4 1 559,50 0,9 6 914,00 2,9 15 288,30 3,8 379,5 0,6 Středočeský 11 091,00 17,7 23 186,10 13,6 35 415,50 14,9 53 493,50 13,4 9 636,70 14,0 Jihočeský 5 048,50 8,1 10 350,50 6,1 12 415,00 5,2 21 986,70 5,5 8 540,00 12,4 Plzeňský 4 684,00 7,5 7 718,60 4,5 11 767,50 4,9 20 028,30 5 6 387,60 9,3 Karlovarský 2 134,20 3,4 9 672,40 5,7 10 609,90 4,5 8 067,90 2 1 909,60 2,8 Ústecký 5 144,50 8,2 58 005,00 34,1 57 475,30 24,2 24 723,70 6,2 3 115,10 4,5 Liberecký 2 165,30 3,5 2 440,00 1,4 4 058,90 1,7 10 964,20 2,8 2 158,80 3,1 Královéhradecký 3 720,50 5,9 6 294,60 3,7 7 894,00 3,3 16 701,10 4,2 5 127,40 7,5 Pardubický 3 508,10 5,6 12 929,20 7,6 16 368,80 6,9 15 189,60 3,8 4 990,80 7,3 Vysočina 5 147,20 8,2 3 007,50 1,8 12 434,90 5,2 21 274,00 5,4 8 512,30 12,4 Jihomoravský 5 170,20 8,2 3 462,10 2 16 951,80 7,1 25 658,30 6,5 6 362,90 9,3 Olomoucký 3 517,00 5,6 4 443,10 2,6 10 430,50 4,4 16 235,70 4,1 4 358,30 6,4 Zlínský 2 404,70 3,8 4 937,00 2,9 7 446,10 3,1 10 821,60 2,7 3 089,00 4,5 Moravskoslezský 6 801,60 10,9 22 317,40 13,1 27 865,60 11,7 137 829,50 34,6 4 026,50 5,9 Celkem 62 658,70 100 170 323,00 100 238 047,80 100 398 262,40 100 68 594,50 100 REZZO 1 Hl.m. Praha 94,00 1 975,90 0,7 1 968,40 1,6 428,50 0,3 0,1 0 Středočeský 1 020,10 11,4 16 315,40 11,7 13 869,20 11,5 3 892,30 2,7 34,10 9,2 Jihočeský 221,50 2,5 6 993,20 5 2 763,30 2,3 974,30 0,7 7,90 2,1 Plzeňský 340,70 3,8 5 077,00 3,7 2 649,10 2,2 855,10 0,6 1,80 0,5 Karlovarský 547,20 6,1 8 828,60 6,4 7 746,30 6,4 1 209,20 0,8 7,00 1,9 Ústecký 2 031,80 22,6 55 640,10 40 50 326,90 41,7 8 433,90 5,8 185,10 50,2 Liberecký 56,10 0,6 405,40 0,3 647,00 0,5 209,70 0,1 1,70 0,5 Královéhradecký 252,60 2,8 3 702,00 2,7 1 300,10 1,1 566,10 0,4 21,50 5,8 Pardubický 484,40 5,4 10 949,60 7,9 9 891,60 8,2 1 470,40 1 8,10 2,2 Vysočina 293,50 3,3 640,40 0,5 1 587,50 1,3 1 094,60 0,8 6,80 1,8 Jihomoravský 330,60 3,7 2 416,70 1,7 3 225,40 2,7 3 583,30 2,5 16,50 4,5 Olomoucký 238,40 2,7 2 964,10 2,1 2 708,80 2,3 2 127,60 1,5 0,60 0,2 Zlínský 119,30 1,3 3 829,40 2,8 2 403,30 2 595,90 0,4 6,60 1,8 Moravskoslezský 2 946,90 32,8 20 190,20 14,5 19 591,30 16,2 118 979,70 82,4 71,10 19,3 CELKEM 8 977,10 100 138 928,00 100 120 678,20 100 144 420,60 100 368,90 100 *emise TZL a NH3 z plošných zdrojů rozpočteny do krajů odborným odhadem Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Ve sledovaném období 2007 2009 celkové hodnoty (v t/rok) základních znečišťujících látek klesaly, případně stagnovaly. Nejvýraznější pokles v kategorii REZZO 1 nastává u emisí oxidu siřičitého (SO 2 ), kde během sledovaných tří let je pokles přibližně 1 800 t/rok (33%). Emise oxidu uhelnatého (CO) poklesly cca o 160 t/rok. V souhrnu za REZZO 1 4 je nejvýraznější pokles sledovatelný v emisích oxidu uhelnatého (CO) a to cca o 1 700 t/rok a v emisích oxidu siřičitého cca o 1 800 t/rok. Více než o 800 t/rok poklesla i hodnota emisí oxidu dusíku (Nox). Emise tuhých látek v souhrnu za REZZO 1 4 nepatrně v roce 2009 vzrostly oproti roku 2007. Vývoj množství emisí základních znečišťujících látek znázorňují následující grafy. 145

Graf 92 Množství emisí základních znečišťujících látek REZZO 1 do ovzduší v Královéhradeckém kraji v letech 2007-2009 Emise tuhé Oxid siřičitý SO2 Oxidy dusíku NOx Oxid uhelnatý CO 6 000,0 5 000,0 5 429,6 4 857,3 Emise REZZO 1 v tunách 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 516,8 1 611,1 3 604,1 1 310,2 1 000,0 0,0 674,2 572,7 509,0 291,0 234,2 247,4 2007 2008 2009 Zdroj dat: ČSÚ Graf 93 Množství emisí základních znečišťujících látek REZZO 1 4 do ovzduší v Královéhradeckém kraji v letech 2007-2009 25 000,0 Emise tuhé Oxid siřičitý SO2 Oxidy dusíku NOx Oxid uhelnatý CO Emise REZZO 1-4 v tunách 20000,0 15000,0 10000,0 5000,0 0,0 19612,1 18342,1 17874,2 9417,8 9065,3 8598,1 7781,9 7269,8 5943,2 3549,5 3429,8 3670,4 2007 2008 2009 Zdroj: ČSÚ Podle okresů Královéhradeckého kraje je v kategorii REZZO 1 okres Trutnov jednoznačně nejvíce zatížen emisemi oxidu siřičitého (SO2) a emisemi oxidu dusíku (NOx). Okres Rychnov nad Kněžnou je nejvíce v porovnání s ostatními okresy Královéhradeckého kraje zatížen emisemi tuhých látek a emisemi oxidu uhelnatého. V množství emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku zaujímá druhé pořadí. Celkově nejméně je emisemi zatížen okres Jičín. 146

Graf 94 Množství emisí základních znečišťujících látek REZZO 1 do ovzduší podle okresů v roce 2009 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou Trutnov Emise REZZO 1 v tunách 1800,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0 400,0 200,0 0,0 815,0 826,7 1 798,8 641,4 16,3 17,0 6,3 146,7 61,1 152,0 11,6 84,6 35,6 224,9 323,7 71,4 41,2 33,8 291,5 71,1 Emise tuhé Oxid siřičitý SO2 Oxidy dusíku NOx Oxid uhelnatý CO Zdroj dat: ČSÚ Tab. 76 Emise základních znečišťujících látek do ovzduší podle okresů v roce 2009 Kraj, okresy Emise tuhé Oxid siřičitý (SO 2) Oxidy dusíku (NO X) Oxid uhelnatý (CO) REZZO 1 REZZO 1-3 1) REZZO 1 REZZO 1-3 REZZO 1 REZZO 1-3 REZZO 1 REZZO 1-3 Celkem (t) Královéhradecký kraj 247,4 2 122,3 3 604,1 5 911,6 1 310,2 1 872,8 509,0 7 117,4 Hradec Králové 16,3 201,6 152,0 462,1 84,6 199,0 71,4 990,6 Jičín 17,0 275,3 11,6 544,2 35,6 153,0 41,2 1 369,1 Náchod 6,3 293,0 815,0 1 327,8 224,9 346,1 33,8 1 621,3 Rychnov n. Kněžnou 146,7 411,8 826,7 1 281,1 323,7 416,2 291,5 1 624,9 Trutnov 61,1 646,9 1 798,8 2 296,4 641,4 758,5 71,1 1 511,5 Měrné emise (t/km 2 ) Královéhradecký kraj 0,1 0,4 0,8 1,2 0,3 0,4 0,1 1,5 Hradec Králové 0,0 0,2 0,2 0,5 0,1 0,2 0,1 1,1 Jičín 0,0 0,3 0,0 0,6 0,0 0,2 0,0 1,5 Náchod 0,0 0,3 1,0 1,6 0,3 0,4 0,0 1,9 Rychnov n. Kněžnou 0,1 0,4 0,8 1,3 0,3 0,4 0,3 1,7 Trutnov 0,1 0,6 1,6 2,0 0,6 0,7 0,1 1,3 Měrné emise (kg/obyvatele) Královéhradecký kraj 0,4 3,8 6,5 10,7 2,4 3,4 0,9 12,8 Hradec Králové 0,1 1,2 0,9 2,8 0,5 1,2 0,4 6,1 Jičín 0,2 3,5 0,1 6,8 0,4 1,9 0,5 17,2 Náchod 0,1 2,6 7,2 11,8 2,0 3,1 0,3 14,4 Rychnov n. Kněžnou 1,9 5,2 10,4 16,2 4,1 5,2 3,7 20,5 Trutnov 0,5 5,4 14,9 19,1 5,3 6,3 0,6 12,5 Zdroj: ČSÚ Měrné emise ze stacionárních zdrojů znečištění ovzduší jsou v Královéhradeckém kraji v porovnání s ČR podprůměrné, a to u všech sledovaných látek. Hodnoty měrných emisí vyjádřených v kg na 1 obyvatele a v tunách na km 2 jsou vyjma kategorie tuhých emisí hluboko pod celorepublikovým průměrem. Hodnoty měrných emisí na plochu a počet obyvatel jsou dle okresů Královéhradeckého 147

kraje a REZZO uvedeny výše v tabulce. V přepočtu na obyvatele má nejnižší emise okres Hradec Králové, který je nejlidnatějším okresem kraje. Graf 95 Měrné emise základních znečišťujících látek do ovzduší REZZO 1-3 na obyvatele podle okresů v roce 2009 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 18,0 20,0 22,0 Královéhradecký kraj 3,4 3,8 10,7 12,8 Hradec Králové 1,2 1,2 2,8 6,1 Jičín 1,9 3,5 6,8 17,2 Náchod 2,6 3,1 11,8 14,4 Rychnov n. Kněžnou 5,2 5,2 16,2 20,5 Trutnov 5,4 6,3 12,5 19,1 Zdroj dat: ČSÚ Především velká města a aglomerace se lokálně potýkají s nárůstem emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého. Tento nárůst je způsoben převážně dopravou (hlavně automobilovou) a jejím mnohdy nevhodným tranzitním vedením přes centra měst a obydlené lokality. Doprava patří k nejrychleji se rozvíjejícím oborům lidské činnosti a nárůst její intenzity je v některých úsecích markantní, což bohužel má prokazatelně negativní vliv na životní prostředí. Snížení emisí oxidu dusíku (Nox) a organických těkavých látek ve velkoplošném měřítku je také jedinou cestou snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozónu. Měření znečištění ovzduší probíhá v nepřetržitém provozu na měřících stanicích Automatizovaného imisního monitoringu (AIM), který provozuje Český hydrometeorologický ústav. V Královéhradeckém kraji je celkem 5 stanic AIM s různým měřícím programem. Stanice AIM s programem měření základních znečišťujících látek se nacházejí v Hradci Králové na Brněnské ulici, Krkonoších na Rýchorách, v Orlických horách na Šerlichu a v Trutnově na Mládežnické ulici a v Hradci Králové na observatoři, kde je měřen pouze ozón. Hodnoty měřených výsledků v síti AIM se přepočítávají v tzv. index kvality ovzduší, který je rozdělen do 6 stupňů (velmi dobrá kvalita, dobrá, uspokojivá, vyhovující, špatná a velmi špatná). Stanice Hradec Králové Brněnská a na Šerlichu v Orlických horách spadají do kategorie uspokojivá. Pro ostatní stanice v kraji index není stanoven pro neúplná data. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek se v ovzduší vyskytují v zimním období při nepříznivých rozptylových podmínkách. Koncentrace oxidů dusíku jsou zvýšené zvláště ve městech a v blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozón dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhém trvání slunných a bezoblačných dní. 148

13.2 Voda V Královéhradeckém kraji se nalézají poměrně bohatá prameniště povrchových vod, které jsou vázány především na horské a podhorské oblasti v severní až východní části regionu. Téměř celé území kraje náleží k povodí Labe, okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku 1998. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Hlavním tokem Královéhradeckého kraje je řeka Labe, která pramení v Krkonoších a kraj opouští jižně od Hradce Králové v obci Vysoká nad Labem. Jakost vody v Labi se liší podle úseku toku. Na horním toku Labe v úseku po Vrchlabí se jakost vody Labe pohybuje ve třídě I. Neznečištěná voda. Negativní vliv na jakost vody zde má zbytkové znečištění z ČOV Špindlerům Mlýn, které je eliminováno v údolní nádrži Labská. Nádrž zadržuje především fosfor, což na druhou stranu tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci vody. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do II. třídy tzn. mírně znečištěná voda a od Dvora Králové nad Labem až po státní hranici se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve II. až III. třídě tzn. až mírně znečištěná až znečištěná voda. Postupnou výstavbou ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění (nejen na Labi, ale i na přítocích a v jejich povodích) se stav jakosti vody Labe na území kraje se podstatně zlepšil. Významně k tomu přispěly zejména ČOV pro Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové. Největší zhoršení znečištění Labe za hranicemi Královéhradeckého kraje způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Nejvýznamnějšími přítoky Labe na území Královéhradeckého kraje jsou Orlice, Metuje a Úpa. Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Divoká Orlice v ukazatelích základní klasifikace vykazuje vodu I. až II. třídy jakosti. V celé délce má zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH4 (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace není překročen přípustný imisní standard. Z dalších sledovaných a hodnocených ukazatelů nejsou dodrženy imisní standardy pouze u fekálních koliformních bakterií. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti. Pak se výrazněji zhoršuje. V důsledku vypouštění odpadních vod z ČOV Ústí nad Orlicí a zejména po soutoku s Třebovkou, která má v ukazateli amoniakální dusík a BSK 5 dokonce IV. třídu jakosti, se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. Spojená Orlice vykazuje jakost vody II. až III. třídy. Přípustné imisní standardy nesplňuje v ukazatelích nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. 149

Řeka Metuje vykazuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Novém Městě se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Přípustné imisní standardy jsou překračovány v ukazatelích fekální koliformní bakterie a celkový fosfor. Řeka Úpa má až po Jaroměř jakost vody ve II. třídě. V Jaroměři se celkovým fosforem a BSK 5 dostává do III. třídy. Jakost povrchových vod se průběžně zlepšuje v posledních letech ve většině sledovaných ukazatelích (biologická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor), podle nichž se hodnotí celková jakost vody v tocích. K výraznému zlepšení ve většině sledovaných ukazatelích čistoty vod přispívá výstavba nových ČOV a modernizace stávajících. Počet ČOV se v Královéhradeckém kraji meziročně zvyšuje. V roce 2008 bylo v kraji 110 ČOV, v roce 2010 již 125 ČOV. Naprostá většina ČOV jsou mechanicko-biologického charakteru. Ke zlepšení kvality vod přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je způsobem zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Území Královéhradeckého kraje disponuje s výjimečně bohatými zdroji podzemních a povrchových vod. Ochrana výjimečných zdrojů vod je řešena vymezením chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV - Východočeská křída, Krkonoše spolu s Jizerskými horami, Polická pánev, Orlické hory a Severočeská křída), které společně zaujímají 62% plochy kraje. Využívané zdroje podzemních a povrchových vod jsou dále chráněny v režimu ochranných pásem. Tab. 77 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Královéhradeckém kraji Název CHOPAV Plocha v km 2 Podíl z oblasti v % Východočeská křída 1271 26,7 Krkonoše 268 5,6 Polická pánev 250 5,3 Orlické hory 228 4,8 Severočeská křída 77 1,6 Žamberk - Králíky 24 0,5 Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M Významné zásoby podzemních vod jsou kromě horských a podhorských oblastí vázány na hlubší křídové hydrogeologické struktury. Mezi nejvýznamnější patří Polická pánev a oblast Lité, které současně představují jímací území s vysokými odběry pro Hradec Králové a vodárenskou soustavu Východní Čechy. Poměrně významné zásoby podzemních vod jsou vázány rovněž na kvartérní sedimenty. 150

V minulém období došlo na mnoha místech k lokálním kontaminacím podzemních vod (průmyslové a zemědělské podniky, urbanizovaná území a sídelní jednotky) a k plošnému znečištění dusíkatými látkami ze zemědělství a imisí. Dekontaminace těchto vod bude trvat ještě řadu let. 13.3 Odpadové hospodářství a staré ekologické zátěže Celková produkce odpadů (komunálního i průmyslového) je v ČR v průměru vysoká. Přestože v jednotlivých letech dochází k poklesu vyprodukovaného odpadu, tak dlouhodobý trend vypovídá o trvalém nárůstu produkce odpadů. V Královéhradeckém kraji v roce 2010 po předchozích letech stagnace až mírného nárůstu poklesla produkce celkového komunálního odpadu 10 a to o více než 7 000 tun. V přepočtu bylo v Královéhradeckém kraji vyprodukováno 267 kg komunálního odpadu na 1 obyvatele. V porovnání s ostatními kraji a ČR je celková produkce komunálního odpadů v Královéhradeckém kraji podprůměrná. Graf 96 Produkce komunálního odpadu celkem a přepočtena na 1 obyvatele v Královéhradeckém kraji v letech 2005 2010 Komunální odpad na 1 obyvatele v kg Produkce komunálního odpadu celkem komunální odpad v kg/obyvatele 285 280 275 270 265 154303 282 153099 153 837 279 279 155 391 155 336 281 280 148 225 267 156000 154000 152000 150000 148000 146000 komunální odpad celkem v tunách 260 2005 2006 2007 2008 2009 2010 144000 Zdroj: ČSÚ 10 Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vnikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je zařazen do skupiny 20 v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Ve zdrojích ČSÚ je v komunálním odpadu zahrnut i živnostenský odpad, který je podobného složení jako komunální odpad a vniká při nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. 151

Graf 97 Produkce komunálního odpadu podle složek v Královéhradeckém kraji v roce 2008 a 2010 2 747 ; 2% Rok 2008 běžný svoz 33 258 ; 21% svoz objemného odpadu 11 973 ; 8% odděleně sbírané složky 107 414 ; 69% odpady zkomunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) 27 327 ; 18% 932 ; 1% Rok 2010 běžný svoz svoz objemného odpadu 8 761 ; 6% odděleně sbírané složky 111 206 ; 75% odpady zkomunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Zdroj: ČSÚ Největší část komunálního odpadu (v roce 2010 ¾ z objemu komunálního odpadu) je zajišťována pravidelným běžným svozem odpadu. Druhý největší díl tvoří odděleně sesbírané složky, tzn. separovaný odpad, který tvoří cca 20%. Speciálně se provádí svoz objemného odpadu a tímto způsobem je odstraněno přibližně 6 8% odpadu. Odpady z komunálních služeb tvoří jen zlomek. Výše uvedené grafy ukazují mírný rozdíl v produkci odpadů podle jednotlivých složek. Je zde patrné, že se zvýšil podíl běžně sváženého odpadu na úkor odděleně sesbíraného odpadu a svozu objemného odpadu. Pro individuální likvidaci odpadů z domácností, mimo sváženého komunálního odpadu, slouží v mnoha městech a obcích tzv. sběrné dvory, kam mohou občané zpravidla bezplatně (s výjimkou stavební sutě) vyvážet nadměrný odpad, nebezpečný odpad, stavební suť, plasty a další. Celkové množství vyprodukovaných podnikových (průmyslových) odpadů se v jednotlivých letech liší a v Královéhradeckém kraji se pohybuje převážně v rozmezí 300 500 tis. tun za rok. Největší podíl z podnikových odpadů tvoří odpady ze zpracovatelského průmyslu a ze stavebnictví. Zatímco ve sledovaném období 2008 2010 je u odpadů ze zpracovatelského průmyslu zaznamenán pokles, tak objem stavebního odpadu narostl. Množství produkovaného odpadu vybraných ekonomických činností CZ-NACE je uveden v příloze. Vzniklý komunální i podnikový odpad je likvidován převážně skládkováním (více než 70% z objemu). K recyklaci je určeno přibližně 25 30% ze vzniklého odpadu a podíl spalovaného odpadu sice roste, 152

ale jeho podíl je stále velmi nízký. Kraje se shodně potýkají s problematikou nakládání s odpady. Přestože legislativa upřednostňuje separaci a materiálové resp. energetické využívání odpadů před jejich ukládáním na skládky, v praxi zejména z ekonomického hlediska převažuje skládkování netříděných odpadů. Přestože se množství separovaného odpadu celkově zvyšuje, jeho zpětná recyklace či využití k jiným účelům není dostatečně využíváno. Graf 98 Odpady podle vybraného způsobu nakládání v Královéhradeckém kraji v letech 2008-2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1469 7666 20950 192064 151124 187873 481844 453546 611506 2008 2009 2010 spalování recyklace skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu Zdroj: ČSÚ V Královéhradeckém kraji není lokalizována žádná spalovna komunálního odpadu. V Hradci Králové a v Trutnově provozují místní nemocnice spalovny průmyslového a zdravotnického odpadu. Nejvíce zařízení k úpravě nebo využití odpadů je v okrese Hradec Králové, ale samotný okres část svého komunálního odpadu likviduje mimo své území a částečně využívá i skládky ve Chvaleticích v Pardubickém kraji. V současnosti je počet řádně provozovaných zařízení stabilizován. V okresech Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Jičín se nachází po jedné skládce skupiny S III (komunální odpad), v okrese Trutnov jsou evidovány dvě takovéto skládky a v okrese Náchod se nevyskytuje žádná skládka komunálního odpadu. Jediná skládka skupiny S IV (nebezpečný odpad) v Královéhradeckém kraji se nachází v obci Lodín v okrese Hradec Králové. Zařízení k využívání a úpravě odpadů jsou v okresech Hradec Králové, Jičín a Rychnov nad Kněžnou. Motivace k omezování produkce odpadů jsou nedostatečné od třídění komunálních odpadů, obalovou politiku po projekty čistší produkce, úspory energií a využití alternativních zdrojů energie. Na změnu této situace přispívá v poslední době několik projektů a kampaně, na zvýšení environmentálního cítění občanů i podnikatelských subjektů v pohledu zejména separace odpadů. Královéhradecký kraj má zpracovaný a schválený Plán odpadového hospodářství, který je výchozím strategickým dokumentem pro činnost v hospodaření s odpady. Hlavním cílem tohoto plánu je zvýšit efektivitu nakládání s odpady např. zvýšením separace odpadů, efektivnější využití obalů, sběr nebezpečných složek komunálního odpadu, ekologické zneškodňování nebezpečných odpadů, možnosti využití kompostování biologicky rozložitelných odpadů včetně kalů z ČOV s upřednostněním možností jejich materiálového využívání. 153

Staré ekologické zátěže Půda je vystavena řadě negativních vlivů. V rámci kraje se vyskytují lokálně silně okyselené půdy vlivem atmosférické depozice. Těžší hospodářsky obdělávané půdy jsou v podorničí nadmíru zhutněny. Na exponovaných svazích dochází k zvýšené vodní erozi půd, zanášejících a znečišťujících vodní toky a nádrže. Spotřeba průmyslových hnojiv výrazně klesla oproti minulému období. Půdy Královéhradeckého kraje nejsou plošně kontaminovány těžkými kovy a vykazují nižší hodnoty, než stanovené limitní obsahy. Poddolovaná a sesuvná území se vyskytují v okresech Trutnov a Náchod jako následek hlubinné těžby černého uhlí. V severní a východní části kraje je střední míra radonového rizika, ve střední a jižní části je nízká míra radonového rizika. Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí také staré ekologické zátěže a devastace. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů ať už provozované legálně či nelegálně jako černé skládky. Podle Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje jsou staré ekologické zátěže členěny do tří kategorií podle míry jejich závažnosti (velké riziko, nutno prověřit, nízké riziko). V Královéhradeckém kraji jsou nejvážnějšími nevyřešenými ekologickými zátěžemi kontaminace horninového prostředí a podzemních vod chlorovanými uhlovodíky v Červeném Kostelci z úniků odmašťovadel z textilních závodů TIBA a v Novém Městě nad Metují z podniku na výrobu hodinek a dalších ciferníků značky ELTON. Kontaminační mrak se zde nebezpečně blíží ke zásobovacímu vodnímu zdroji Litá. Řada ekologických zátěží zůstává nevyřešena zejména tam, kde náklady na sanaci přesahují vlastní cenu nemovitostí nebo nejsou vyjasněny vlastnické vztahy. 13.4 Environmentální rizika a hluk Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze škody minimalizovat. Velkou roli při povodňových stavech hrají retenční nádrže, které mohou významně ovlivnit průběh povodní. Přes veškerou snahu bývalých okresních úřadů nemají všechny povodní ohrožené obce schváleny povodňové plány. Morfologicky členitější terény a svažité lokality jsou kromě snížené retence vody ohroženy také zvýšenou erozí půdy, a to jak vodní tak větrnou. Účinná protierozní opatření jsou dosud nedostatečná (revitalizace krajiny komplexní pozemkové úpravy, zatravňování, rozčlenění krajiny, zřizování vodních ploch, revitalizace říčních toků a další). Patrné je výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich. Snížená odolnost lesů vůči negativním činitelům a narušená ekologická stabilita lesních ekosystémů je patrná zejména v horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory). Krajina jako celek je poznamenána potlačením původních tradic, deformací její typické tváře použitím nevhodných architektonických stylů, devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zeleně v sídlech. Celkově je snížena biodiverzita a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírně příznivější je situace v oblastech podléhajících legislativní ochraně přírody a krajiny. K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž. 154

Zvýšenou hlukovou hladinou jsou zatíženy především velké sídelní jednotky a obce s nevyřešenou vysokou tranzitní dopravou. Automobilová silniční doprava je největším původcem hlukového zatížení v regionu. Hluková zátěž narůstá s intenzitou silniční dopravy a v mnohých lokalitách (městech a obcí podél hlavních tranzitních tahů) je hluková zátěž trvale nadlimitní, což má prokázané negativní účinky na zdraví obyvatel. Měření hluku probíhá pravidelně v exponovaných lokalitách. Obce a města si nechávají zpracovávat tzv. hlukové mapy. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže ve městech a obcích je komplexní vyřešení tranzitní přepravy přes území Královéhradeckého kraje vedoucí především k vybudování dálnice, rychlostních komunikací a obchvatů obcí pro maximální omezení tranzitní dopravy skrze tato sídla. Hlukové limity z ostatních zdrojů (železniční, letecká doprava, průmyslová výroba) jsou překračovány místně a také protihluková opatření mají místní charakter. 13.5 Výdaje na ochranu životního prostředí Roční výdaje na ochranu životního prostředí v Královéhradeckém kraji (podle sídla investora) se pohybují (v letech 2008 2010) každoročně mezi 3,3 3,6 mld. Kč. Tyto výdaje zahrnují investiční výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a neinvestiční výdaje, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (mzdové náklady, platby nájemného, energie, platby za služby a další). Podíl mezi investičními a neinvestičními výdaji/náklady v jednotlivých letech zobrazuje následující graf. Zde je patrné, že investice tvoří v jednotlivých letech (2008-2010) přibližně 30 40%. Zbylých 60 70% tvoří neinvestiční náklady. Nejvyšší investiční náklady na životní prostředí dle sídla investora byly v letech 2008-2010 vynakládány v oblasti nakládání s odpadními vodami. Pouze v roce 2010 je převýšili ostatní výdaje na ochranu ŽP. Druhé nejvyšší výdaje ve sledovaných letech byly v Královéhradeckém kraji v oblasti nakládání s odpady. Nejnižší investiční částky jsou vynakládány v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Konkrétní údaje znázorňuje následující graf. Graf 99 Podíl investičních a neinvestičních náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora v KHK v letech 2008-2010 Investice Neinvestice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1952548 2294413 2354797 1372396 1002341 1307413 2008 2009 2010 Zdroj dat: ČSÚ 155

Graf 100 Investiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora v KHK v letech 2008-2010 v tis. Kč, běžné ceny 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 22 206 5 030 51 373 2008 2009 2010 812 354 678 405 348 232 349 676 189 258 167 154 188 160 129 648 740 654 0 ochrana ovzduší a klimatu nakládání s nakládání s odpady odpadními vodami ostatní Investice Zdroj dat: ČSÚ V neinvestičních výdajů na ochranu životního prostředí jednoznačně převyšují výdaje v oblasti nakládání s odpady, které téměř 4x převyšují druhé v pořadí výdaje na nakládání s odpadními vodami. Neinvestiční výdaje na ochranu ovzduší a klimatu a ostatní výdaje tvoří pouze zlomek z celkových neinvestičních výdajů na ochranu ŽP v Královéhradeckém kraji v letech 2008 2010. Následující graf uvádí konkrétní hodnoty. Graf 101 Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora v KHK v letech 2008-2010 v tis. Kč, běžné ceny 2000000 1800000 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 2008 2009 2010 429 102 483 712 482 343 1 423 564 1 707 280 1 743 754 400000 200000 27 442 22 794 30 313 72 440 80 627 98 387 0 ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ostatní Investice Zdroj dat: ČSÚ 156

Podle okresů Královéhradeckého kraje se v posledním sledovaném roce (2010) nejvíce na investičních nákladech na ochranu ŽP podílel okres Hradec Králové a to více než ze ¾. Druhým okresem byl Náchod s 11%. U neinvestičních nákladů rovněž dominuje okres Hradec Králové s podílem cca o 10% nižším než u investic. Proporce mezi dalšími okresy jsou v neinvestičních výdajích rovnoměrnější a pohybují se v rozmezí 6% u okresu Rychnov nad Kněžnou až po 11% u okresu Trutnov. Výše investičních a neinvestičních výdajů podle okresu v jednotlivých oblastech v roce 2010 dokumentuje následující tabulka. Graf 102 Podíl investičních nákladů na ochranu životního prostředí podle okresu sídla investora v KHK v roce 2010 20 744 ; 2% 64 728 ; 5% 147 749 ; 11% 51 079 ; 4% Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov 1 023 113 ; 78% Zdroj dat: ČSÚ Graf 103 Podíl neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí podle okresu sídla investora v KHK v roce 2010 257 197 ; 11% 147 879 ; 6% Hradec Králové 199 606 ; 9% 171 729 ; 7% Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov 1 578 386 ; 67% Zdroj dat: ČSÚ 157

Tab. 78 Investiční a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle okresu sídla investora v roce 2010 v tis. Kč (běžné ceny) Kraj, okresy Celkem v tis. Kč ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami v tom v tis. Kč nakládání s odpady ostatní Investiční náklady Královéhradecký kraj 1 307 413 51 373 348 232 167 154 740 654 Hradec Králové 1 023 113 15 125 142 096 147 683 718 209 Jičín 51 079 21 161 13 308 5 098 11 512 Náchod 147 749 1 916 136 542 4 062 5 229 Rychnov nad Kněžnou 20 744 673 9 303 5 064 5 704 Trutnov 64 728 12 498 46 983 5 247 - Neinvestiční náklady Královéhradecký kraj 2 354 797 30 313 482 343 1 743 754 98 387 Hradec Králové 1 578 386 2 843 293 796 1 229 288 52 459 Jičín 171 729 7 869 46 376 103 062 14 422 Náchod 199 606 2 642 78 559 112 071 6 334 Rychnov nad Kněžnou 147 879 11 442 31 679 95 521 9 237 Trutnov 257 197 5 517 31 933 203 812 15 935 Zdroj: ČSÚ 13.6 Ochrana přírody a krajiny Biologicky i typologicky rozmanitě diverzifikovaná příroda Královéhradeckého kraje podléhá různým stupňům a kategoriím legislativní ochrany, která je nezbytná nejen pro maximální zachování přírodního potenciálu, ale rovněž pro eliminaci nežádoucích antropogenních aktivit v daných lokalitách. Na území Královéhradeckého kraje se nachází mnoho přírodně výjimečných oblastí a lokalit s vyhlášenou ochranou. Chráněná území zaujímala v roce 2010 více než 1/5 plochy kraje. Krkonošský národní park pokrývá 5,2% území kraje, chráněné krajinné oblasti 14,5% území kraje a maloplošná zvláště chráněná území zabírají 1,3% z území kraje. Na území Královéhradeckého kraje se nachází 1 národní park (NP) Krkonošský národní park (KRNAP). Vyhlášení národního parku je dle zákona č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny nejvyšším stupněm legislativní ochrany území v ČR (v ČR jsou ještě další 3 národní parky). Dalším způsobem ochrany dle tohoto zákona je kategorie chráněných krajinných oblastí (CHKO). V Královéhradeckém kraji se nacházejí celkem 3 CHKO Broumovsko, Český ráj a Orlické hory (v ČR je celkem 25 CHKO). Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) bylo k 31. 12. 2010 v Královéhradeckém kraji vyhlášeno celkem 111 (v ČR je celkem 2 238 MZCHÚ) a jejich počet se neustále zvyšuje (např. v roce 158

2008 jich v KHK bylo 109). Do této kategorie spadají národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Počty a rozlohu jednotlivých kategorií chráněných území ukazuje následující tabulka. Z této vyplývá, že nejvyšší počet MZCHÚ je v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. Tab. 79 Počet a rozloha chráněných území vyhlášených dle paragrafu 14 na území Královéhradeckého kraje dle okresů k 31. 12. 2010 Kraj, okresy Národní parky 1) Chráněné krajinné oblasti 1) Maloplošná chráněná území celkem 2) národní přírodní památky národní přírodní rezervace v tom přírodní památky přírodní rezervace Počet 3) Královéhradecký kraj 1 3 111 2 6 65 38 Hradec Králové - - 15-2 11 2 Jičín - 1 37 - - 30 7 Náchod - 1 18 2 2 7 7 Rychnov nad Kněžnou - 1 35-2 12 21 Trutnov 1 1 8-1 6 1 Rozloha (ha) Královéhradecký kraj 24 553 68 821 6 223 1 020 2 391 1 459 1 352 Hradec Králové - - 202-6 166 31 Jičín - 5 021 1 436 - - 1 002 433 Náchod - 37 145 3 532 1 020 1 934 22 557 Rychnov nad Kněžnou - 22 800 501-116 64 321 Trutnov 24 553 3 855 551-336 205 10 1) rozloha podle GIS 2) rozloha podle vyhlášek 3) počet chráněných území za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť MCHÚ se rozkládají na území více okresů Zdroj dat: ČSÚ Ačkoliv počet MZCHÚ je výrazně vyšší než počet NP a CHKO, zabírají společně jen 6% plochy chráněných území. KRNAP zabírá ¼ plochy chráněného území a zbylé CHKO 69% plochy. Viz následující graf. 159

Graf 104 Podíl celkové rozlohy jednotlivých druhů chráněných území vyhlášených dle paragrafu 14 v Královéhradeckém kraji v roce 2010 6% 25% Národní parky 69% Chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území celkem Zdroj dat: ČSÚ Nejvýznamnějším chráněným územím v Královéhradeckém kraji je Krkonošský národní park o rozloze 36 300 ha (včetně ochranného pásma se jedná o území 550 km2), který byl vyhlášen již v roce 1963. O KRNAP se stará Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí. Ze správního hlediska se KRNAP a jeho ochranné pásmo rozkládá na území okresů Trutnov (Královéhradecký kraj), Semily a Jablonec nad Nisou (Liberecký kraj). Podíl plochy v Královéhradeckém kraji je 65% a 45 katastrů na území 16 obcí. Území národního parku KRNAP je rozděleno na tři zóny s rozdílným ochranným režimem. 1. zóna KRNAP (přísná přírodní) má rozlohu 4 503 ha a nachází se v nejvyšších částech pohoří; 2. zóna KRNAP (řízená přírodní) má rozlohu 3 416 ha a navazuje v širokém pásu kolem alpínské hranice lesa na 1. Zónu; 3. zóna KRNAP (okrajová) má rozlohu 28 408 ha a rozkládá se ve středních a nižních polohách Krkonoš. Ochranné pásmo KRNAP není součásti vlastního NP. Tvoří jakýsi přechod mezi 3. zónou a volnou, intenzivně využívanou krajinou Podkrkonoší. V roce 1992 byla nad částí KRNAPU v rámci mezinárodního systému ochrany přírody UNESCO (program Člověk a biosféra Man and the Bisphere (MaB)) vyhlášena biosférická rezervace Krkonoše. Biosférická rezervace sleduje tři základní, vzájemně se doplňující funkce: 1. ochrana přírodní a kulturní různorodosti, 2. podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje, 3. logistická podpora environmentální výchovy a vzdělávání, výzkumu a monitoringu. Krkonoše jsou nejvyšší (Sněžka 1 602 m) a nejnavštěvovanější pohoří v ČR. Jsou dlouhodobě osídlené a plné unikátních přírodních hodnot. Vysoký stupeň ochrany funguje jako ochrana zachování unikátních přírodních hodnot a pomáhá k vzájemnému soužití člověka s horskou přírodou. 160

Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozkládá na ploše 41 000 ha. Vyhlášena byla v roce 1991. V současné době CHKO Broumovsko zahrnuje i 11 maloplošných zvláště chráněných území ( 2 NPR, 1 NPP, 3 PR, 5 PP). V působnosti Správy CHKO Broumovsko je i národní přírodní památka Babiččino údolí. Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno 8 evropsky významných lokalit a ptačí oblast v rámci soustavy NATURA 2000. CHKO Broumovsko se skládá ze dvou geomorfologicky a klimatologicky odlišných celků: Polické vrchoviny a Broumovské kotliny. Odděluje je hřeben Broumovských stěn. Přírodní jedinečností je tu skalní reliéf s typickými tvary, jako jsou skalní města a stolové hory. Na jejich vzniku, ale i utváření skalní sítě, půd, rostlinstva a živočišstva měla zásadní vliv geologická stavba a vývoj. Obr. 9 Působnost správy CHKO Broumovsko Zdroj: AOPK ČR Chráněná krajinná oblast Český ráj se rozkládá na ploše 18 152 ha. CHKO Český ráj je nejstarším chráněným území této kategorie v ČR (vyhlášení 1955) s přírodně cennými hodnotami především v různorodých skalních útvarech. CHKO Český ráj v současné době zahrnuje celkem 24 maloplošných zvláště chráněných území (2 NPP, 11 PR a 11 PP). Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Strážník. Cílem ochrany jsou v CHKO Český ráj především kvádrové pískovce, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. 161

Obr. 10 Působnost správy CHKO Český ráj Zdroj: AOPK ČR Chráněná krajinná oblast Český ráj je od roku 2005 součástí Geoparku Český ráj v rámci evropské sítě geoparků UNESCO. Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Důležitá jsou i estetická hlediska a jejich neopakovatelnost a vzácnost, která umožňuje jejich využití např. pro vzdělávání. Vedle geologických jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky významné z celoevropského hlediska. Geopark spojuje propagaci geologického dědictví s regionálním rozvojem. Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km 2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Chráněná krajinná oblast Orlické hory byla vyhlášená v roce 1969 a rozkládá se na ploše 20 400 ha. V současné době CHKO Orlické hory zahrnuje 21 maloplošných zvláště chráněných území (2 NPR, 13 PR a 6 PP). Je tvořena pozoruhodně zachovalým krajinným celkem hřebene Orlických hor, svahy před a za hlavním hřebenem a částečně malebným podhůřím. Prameniště řek představují ostrůvky nejzachovalejších přírodních biotopů, které sestupují z hor do podhůří lesnatými údolími. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná se svými 1115 m, průměrná nadmořská výška je 789 m. Hřeben a návětrné jihozápadní svahy jsou odlesněné v důsledku působení dálkových imisí. Jedinečná přírodní scenérie Divoké Orlice tvořící hranici s Polskem od Trčkova po Zemskou bránu je vyhlášena přírodní rezervací. Hluboká a strmá údolí jsou typická i pro další toky Orlických hor. 162

Obr. 11 Působnost správy CHKO Orlické hory Zdroj: AOPK ČR Další údaje o jednotlivých velkoplošných chráněných územích v Královéhradeckém kraji jsou uvedeny v příloze. Přehled maloplošných zvláště chráněných území Královéhradeckého kraje je uveden v příloze. V Královéhradeckém kraji se nachází celkem 111 MZCHÚ (k 31.12.2010), což je cca 5% z celkového počtu MZCHÚ v ČR. Plošně MZCHÚ v KHK zabírají 6,6% plochy MZCHÚ v ČR. Podle počtu je z MZCHÚ nejvíce přírodních památek (65 PP v KHK) a přírodních rezervací ( 38 PR v KHK). MZCHÚ zabírají v souhrnu jen 6% z plochy chráněného území KHK. V podílu jednotlivých kategorií největší celkovou plochu zabírají národní přírodní rezervace (38%). Nejstarší národní přírodní rezervací (NPR) na území Královéhradeckého kraje jsou Adršpašskoteplické skály vyhlášené již v roce 1933. Jedná se zároveň o plošně největší NPR v KHK s plochou 1 712 ha. Nejstarší národní přírodní památkou (NPP) v KHK je Žehuňský rybník, vyhlášený již v roce 1948. Největší NPP jsou Polické stěny s rozlohou 685 ha. Mezi nejstarší přírodní rezervace (PR) patří Prachovské skály vyhlášené v roce 1928, které jsou zároveň plošně největší, Černý důl, Hořiněvské lípy a Vřešťovská bažantnice vyhlášené v roce 1933. K nejstarším přírodním památkám (PP) dle data vyhlášení patří PP Na bahně a PP U císařské studánky z roku 1933. K nejmladším pak patří PP Opočno a Zadní Machová vyhlášené v květnu 2012. Plošně největšími PP je Žlunické polesí s 220 ha a Cidlinský hřeben s 135 ha. 163

Graf 105 Struktura maloplošných chráněných území v Královéhradeckém kraji v roce 2010 38 2 6 národní přírodní památky národní přírodní rezervace přírodní památky 65 přírodní rezervace Zdroj dat: ČSÚ Graf 106 Podíl rozlohy maloplošných chráněných území v Královéhradeckém kraji v roce 2010 24% 22% 16% 38% národní přírodní památky národní přírodní rezervace přírodní památky přírodní rezervace Zdroj dat: ČSÚ Tabulka Maloplošná chráněná území vyhlášená dle paragrafu 14 v Královéhradeckém kraji je uvedena v příloze. Vyjma velkoplošných a maloplošných chráněných území vyhlášených dle zákona č. 114 / 1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny je v Královéhradeckém kraji dále registrováno 5 přírodních parků: Orlice (rozkládající se na území okresů Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou až do okresu Ústí nad Orlicí), Les Včelný a Údolí Rokytenky a Hvězdné nacházející se na Rychnovsku, přírodní park Hrádeček v okrese Trutnov a Sýkornice na Novopacku v okrese Jičín. Přírodní parky slouží k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami a jsou vyhlašovány rovněž podle zákona 114/1992 sb. Konkrétně dle paragrafu 12. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz. Největší je přírodní park Orlice, který byl zřízen roku 1996 a rozkládá se podél toku Tiché (od Mladkova) a Divoké (od Zemské brány) Orlice a po soutoku podél spojené Orlice až do Hradce Králové (téměř až po ústí do Labe). Rozloha parku je 114,62 km2 a rozkládá se celkem podél 200 km vodních toků. Přírodní park má za úkol chránit zachovalé říční a nivní ekosystémy a celkový ráz krajiny v okolí toku. Tichá, Divoká a spojená Orlice je jednou z mála českých řek, která nebyla ve svém dolním toku v dlouhých úsecích zregulována, má přirozený a nadále se vyvíjející charakter. Nacházejí se zde 164

četné meandry, ramena, náplavy a obnažené břehy. Na středním toku mají obě Orlice typický podhorský charakter. Dle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) vedeného Agenturou pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) bylo k 30. 5. 2012 v Královéhradeckém kraji registrováno celkem 348 památných stromů dle paragrafu 46. V tomto počtu jsou jednotlivé stromy, skupiny stromů i stromořadí zahrnuty jako jeden objekt, tudíž skutečný počet jednotlivých chráněných stromů je vyšší. Počet chráněných stromů/objektů se každoročně zvyšuje vyhlašováním nových objektů. První vyhlášené památné stromy na území Královéhradeckého kraje byly již v červnu a prosinci v roce 1980. Jednalo se celkem o 22 stromů, z toho 8 stromů v okrese Jičín a 14 stromů v okrese Rychnov nad Kněžnou. V současné době je nevětší počet chráněných stromů/objektů vyhlášených v okrese Rychnov nad Kněžnou (100), nejméně pak v okrese Jičín (39). Podle druhové rozmanitosti se nejčastěji jedná o lípy srdčité a duby letní. Následují lípy velkolisté nebo malolisté, buk lesní a jasan ztepilý. Ochraně podléhá více než 25 druhů stromů. Pravděpodobně nejstarší památné stromy se nacházejí v k.ú. Miletín v okrese Jičín (dub letní, 600 let) a v k.ú. Probluz v okrese Hradec Králové (dub letní, 600 let). Další starý strom (lípa malolistá, 500 let) se vyskytuje v k.ú. Hoříněves rovněž v okrese Hradec Králové. Tab. 80 Památné stromy vyhlášené dle paragrafu 46 na území Královéhradeckého kraje (stav k 30. 5. 2012 dle uvedeného zdroje) Okres Počet chráněných objektů * Hradec Králové 90 Jičín 39 Náchod 52 Rychnov nad Kněžnou 100 Trutnov 67 Celkem KHK 348 * zahrnuje jednotlivé stromy, skupiny stromů a stromořadí Zdroj:Ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR V rámci soustavy NATURA 2000 11 je na území Královéhradeckého kraje k 1. 1. 2012 vyhlášeno celkem 75 evropsky významných lokalit dle paragrafu 45a a 5 ptačích oblastí dle paragrafu 45a zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Cenné přírodní lokality v ČR jsou tímto začleněny do celoevropského přírodního bohatství. Nejvíce evropsky významných lokalit (EVL) zasahuje na území okresu Jičín (22) a okresu Rychnov nad Kněžnou (20), nejméně pak do okresu Trutnov (11). Celková rozloha vyhlášených evropsky významných lokalit na území Královéhradeckého kraje je více než 50 tis. ha. Největší plochu zaujímají evropsky významné lokality v okresu Trutnov (téměř 36 tis. ha), což je 70% z celkové plochy EVL v kraji. Dle plochy je na území Královéhradeckého kraje největší EVL Krkonoše s celkovou plochou téměř 55 tis. ha (PO zasahuje částí do Libereckého kraje). V Královéhradeckém kraji je ke stejnému datu vyhlášeno celkem 5 ptačích oblastí (PO). V každém okrese je zastoupena jedna ptačí oblast, pouze do okresu Trutnov zasahují dvě ptačí oblasti. Celková plocha vyhlášených ptačích oblastí na území Královéhradeckého kraje je téměř 39 tis. ha. Největší 11 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Soustava Natura 2000 zajišťuje trvalou péči o nejhodnotnější území pro ochranu biologické rozmanitosti, přičemž slaďuje zájmy ochrany přírody se šetrným hospodařením v příslušných lokalitách. 165

plochu zaujímají PO v okresu Trutnov (27 tis. ha), což je rovněž 70% z celkové plochy PO v kraji. Jednoznačně nejrozsáhlejší PO zasahující na území Královéhradeckého kraje je PO Krkonoše s celkovou rozlohou více než 40 tis. ha (PO zasahuje částí do Libereckého kraje). Více o vyhlášených oblastech soustavy NATURA 2000 na území Královéhradeckého kraje uvádějí následující tabulky. Tab. 81 Chráněná území Královéhradeckého kraje zahrnutá do soustavy Natura 2000 (k 1. 1. 2011) Kraj, okresy Evropsky významné lokality Počet Rozloha (ha) Počet Ptačí oblasti Rozloha (ha) Královéhradecký kraj 75 50 991 5 38 918 Hradec Králové 16 3 936 1 123 Jičín 22 2 702 1 1 721 Náchod 19 4 041 1 8 777 Rychnov nad Kněžnou 20 4 355 1 904 Trutnov 11 35 957 2 27 392 Poznámka: Vyhlášené oblasti se mohou rozkládat na území více okresů, proto součet nemusí odpovídat součtu za jednotlivé okresy Zdroj: ČSÚ Tabulka Evropsky významné lokality vyhlášené v rámci soustavy NATURA 2000 dle paragrafu 45a na území Královéhradeckého kraje (stav k 30. 5. 2012 dle uvedeného zdroje) je uvedena v příloze. Tab. 82 Ptačí oblasti vyhlášené v rámci soustavy NATURA 2000 dle paragrafu 45e na území Královéhradeckého kraje (stav k 30. 5. 2012 dle uvedeného zdroje) Kód NATURA Název Předmět ochrany Rozloha (ha) Datum vyhlášení Populace sokola stěhovavého a výra velkého a jejich CZ0521014 Broumovsko biotopy 9121,71 13.01.2005 CZ0521009 Krkonoše Populace tetřívka obecného, sýce rousného, čápa černého, chřástala polního, lejska malého, datla černého, slavíka modráčka tundrového a jejich biotopy 40938,88 06.12.2004 CZ0521015 Orlické Záhoří Populace chřástala polního a jeho biotop 903,94 20.10.2004 CZ0211010 Rožďalovické rybníky Populace motáka pochopa, jeřába popelavého a jejich biotopy 6613,14 06.12.2004 CZ0211011 Žehuňský rybník - Obora Kněžičky Populace bukáčka malého a chřástala kropenatého a jejich biotopy 1963,89 20.10.2004 Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody, AOPK ČR 166

14. Územní správa a spolupráce 14.1 Řízení a správa kraje Královéhradecký kraj vznikl k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků krajů a změně Ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb. Kraj, resp. jeho samosprávné orgány jsou základním článkem politiky regionálního rozvoje na krajské úrovni. V rámci své samostatné působnosti kraje koordinují regionální rozvoj a zajišťují zpracování, realizaci a kontrolu plnění programu rozvoje kraje. Dále hodnotí úroveň regionálního rozvoje, spolurozhodují o alokaci veřejných prostředků podporujících regionální rozvoj a poskytují dotace a půjčky obcím a jiným právnickým osobám, působícím v obvodu kraje (kraj poskytuje i jiné druhy subvencí dary, zvýhodněné nájmy, výpůjčky apod. stejně tak poskytuje tyto subvence nejen právnickým osobám a obcím, ale i osobám fyzickým). Za účelem podpory regionálního rozvoje mají zřízeny právnické osoby nebo příspěvkové organizace (regionální rozvojové agentury). Kraje spolupracují při plnění celostátních úkolů podpory regionálního rozvoje, zajišťují přípravu, realizaci a kontrolu plnění regionálních podpůrných programů včetně programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. V rámci zajišťování principu partnerství na regionální úrovni koordinují záměry obcí či sdružení obcí ve věcech podpory regionálního rozvoje. Kraje vykonávají v rámci tzv. přenesené působnosti řadu úkolů, které stanoví zákon na úseku státní správy. Kraj je spravován prostřednictvím svých orgánů, mezi něž patří zastupitelstvo (45 zastupitelů), rada (9 zastupitelů včetně hejtmana) a hejtman. V oblasti regionálního rozvoje je úkolem zastupitelstva ve vazbě na regionální politiky koordinovat rozvoj územního obvodu kraje, schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje, rozpočet a závěrečný účet kraje. Zastupitelstvo zřídilo pro zajištění správy kraje výbory zastupitelstva. Výbory jsou dle zákona zřízeny jako iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva (viz 76 odst. 1 zákona o krajích). V současnosti jsou to výbory pro regionální rozvoj, životní prostředí a zemědělství, dopravu, cestovní ruch, sport, tělovýchovu a volnočasové aktivity, lidská práva, kulturu a památkovou péči, výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a výbory kontrolní, sociální a zdravotní a finanční. Krajský úřad plní v oblasti regionálního rozvoje úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů zastupitelstva a komisí rady. Rada může ukládat krajskému úřadu úkoly jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem. Úřad poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, přezkoumává rozhodnutí vydaná jejími orgány v řízení podle zvláštních zákonů, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak. Do působnosti kraje patří jím zřizované organizace v oblasti dopravy (kraj má zřízenu příspěvkovou organizaci s názvem Správa silnic Královéhradeckého kraje a dále je pak akcionářem společnosti Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje a.s.), kultury (galerie, hvězdárny, muzea, knihovny), sociálních věcí (domovy důchodců a ústavy sociální péče, základní a střední školy, učiliště, mateřské školy, pedagogicko-psychologické poradny, dětské domovy a ostatní organizace) a oblasti zdravotnictví (Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, léčebny dlouhodobě nemocných, Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov). Mezi zřizované organizace patří také Centrum EP jako regionální rozvojová agentura, která je zpracovatelem Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje. Novelou zákona č. 248/2000 Sb. vznikla s platností od 1. 7. 2006 Regionální rada jako právnická osoba s působností řídícího orgánu Regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS II 167

Severovýchod. Poslání této regionální rady zajištění realizace a koordinace programů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti na regionální úrovni. Kraj je také zakladatelem několika obchodních společností, z nichž nejznámější je provozovatel integrované dopravy OREDO, s.r.o. a dále Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, a.s. (ten je následně akcionářem oblastních nemocnic v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a Městské nemocnice Dvůr Králové nad Labem). Kraj je také akcionářem Zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem a. s., jednoho z nejvýznamnějších turistických cílů v rámci České republiky. 14.2 Hospodaření kraje Kraj je podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajských zřízeních), ve znění pozdějších předpisů, územní společenství občanů, kterému náleží právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací mající vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem a hospodařící podle vlastního rozpočtu. Kraj zejména pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při výkonu samostatné a přenesené působnosti chrání veřejný zájem. Při výkonu státní správy je správním obvodem a je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. Hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků je upraveno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Finanční hospodaření kraje jako územního samosprávného celku se řídí ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem sloužícím jako pomocný nástroj pro střednědobé finanční plánování. Příjmy rozpočtu kraje tvoří především výnosy daní nebo podíly na nich podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, dále dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti a prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce. Výdaje rozpočtu kraje představují závazky vyplývající z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy, výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy, závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil, a další. V rozpočtu kraje jsou obsaženy veškeré příjmy a výdaje jím zřizovaných organizačních složek. Jejich příjmy a výdaje jsou v podstatě příjmy a výdaje krajského rozpočtu. Příspěvkové organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele kraje. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Obchodní společnosti založené krajem hospodaří obdobně jako podnikatelské subjekty. 14.3 Státní a veřejná správa na území kraje Veřejná správa se skládá ze dvou komplementárních částí, ze státní správy a samosprávy, přičemž role jedné části je podmiňována rolí části druhé. Samospráva je část veřejné správy, kterou vykonává zpravidla veřejnoprávní korporace; v případě územní samosprávy je to územní samosprávný celek (obec, kraj). Zákonem o krajích byl vytvořen spojený model výkonu krajské samosprávy a státní správy. Krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy jako jeden z orgánů kraje a vykonává zákonem přikázané samosprávné úkoly a současně i přenesenou působnost v oblasti státní správy. 168

Obec jako článek státní správy V souvislosti s přenesením působností dřívějších okresních úřadů na jiné orgány došlo k výrazným organizačním změnám na místní úrovni samosprávy. V Královéhradeckém kraji vzniklo od 1. ledna 2003 celkem 15 obcí s rozšířenou působností a 35 obcí s pověřeným obecním úřadem. Obce se vzájemně odlišují co do rozsahu přeneseného výkonu státní správy. Relativně největší objem působnosti byl přenesen z okresních úřadů na obce s rozšířenou působností (označované jako obce III), menší část na obce s pověřeným obecním úřadem (označované jako obce II). Obce II a obce III vykonávají přenesenou působnost pro více obcí ve správních obvodech a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Nově zřízené obce s rozšířenou působností vykonávají působnost pro obyvatele rozsáhlejšího území. Hospodaření obcí s rozpočtovými prostředky upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Oba zákony upravují zejména pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu, územních rozpočtů obcí a krajů a dále pravidla hospodaření mimorozpočtových fondů, pravidla pro poskytování a užití dotací z jednoho rozpočtu do ostatních veřejných rozpočtů (např. ze státního rozpočtu do územních rozpočtů obcí, krajů, rozpočtů příspěvkových organizací) a pravidla hospodaření příspěvkových organizací. Obce jako samospráva Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Důležitou roli sehrává kvalitní komunikace kraje s obcemi s rozšířenou působností a malými obcemi v oblasti výkonu veřejné správy. 14.4 Dobrovolné svazky obcí Dobrovolné svazky obcí jsou upraveny především ustanoveními 46 odst. 2 písm. b) a 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v otázkách právní způsobilosti, registrace, zrušení a zániku se řídí ustanoveními 20i a 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a hospodaření dobrovolných svazků obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Vytvoření dobrovolného svazku obcí je jednou z forem spolupráce mezi obcemi. Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. 169

Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. Předmětem činnosti svazku obcí jsou zejména: a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, b) veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, c) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, d) shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, e) využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, f) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné g) osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, h) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby i) vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů j) tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, k) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, l) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového m) fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. Druhou formou, na které mohou být dobrovolné svazky obcí založeny, je zájmové sdružení právnických osob. Zájmová sdružení právnických osob jsou upravena především ustanoveními 20f až 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle dikce zákona o obcích 47 odst. (2) Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak ( 51 odst. 3). Je tedy zřejmé, že obce se sdružují do svazku obcí pouze podle zákona o obcích s tím, že některé instituty občanského zákoníku se na následně vzniklý svazek obcí použijí. Na území Královéhradeckého kraje existuje v roce 2010 celkem 56 dobrovolných svazků obcí (analýza DSO zpracovaná v roce 2010 počítá s 55 svazky jeden přibyl v poslední době: Hradubická labská následující údaje o tematickém zaměření apod. vycházejí z této analýzy a s posledním vzniklým svazkem nepočítají; s významnou statistickou chybou se nepočítá). Pozoruhodné ve srovnání se zbytkem ČR je, že celých 55 svazků obcí na území kraje má právní formu svazek obcí, pouze jeden svazek obcí je tvořen zájmovým sdružením právnických osob Podzvičinsko. Celkem osm DSO přesahuje hranice kraje, dva z nich pak mají sídlo v kraji sousedním. Z pohledu pokrytí území Královéhradeckého kraje dobrovolnými svazky obcí lze konstatovat, že drtivá většina obcí je členem jednoho nebo více DSO, bílá místa se nacházejí ojediněle v okolí Náchoda, Jičína a na několika dalších místech spíše v periferních oblastech. K největším překryvům (tzn. oblasti, kde se nacházejí obce, které jsou členy více svazků) dochází v oblasti Orlického podhůří v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde je také největší koncentrace DSO a tyto zde zaznamenávají poměrně velkou aktivitu. DSO mají od sebe velmi odlišnou rozlohu a pochopitelně též počet obyvatel. Velmi významnými co do rozlohy jsou například Krkonoše svazek měst a obcí, DSO Region Orlické hory, Mikroregion Podchlumí, Dobrovolný svazek obcí Vrchy či Lázeňský mikroregion. Z tohoto hlediska lze s narůstajícím územím vysledovat tendenci k všestrannějšímu zaměření činnosti DSO jednoúčelové svazky vzniklé například za účelem vybudování vodovodu jsou záležitostí menšího počtu obcí, tedy menšího území. Specifickou množinou DSO jsou svazky Česká inspirace a Královská věnná města. Na rozdíl od ostatních DSO netvoří homogenní územní útvar a jejich spolupráce je založená převážně na budování společné image v rámci historického a kulturního dědictví, než do investic do území 170

typických pro ostatní DSO, kde se jedná například o společnou infrastrukturu či další projekty vytvářející na daném území synergický efekt právě pro blízkost dotčených aktérů. Nebylo by tedy zcela výstižné formulovat informaci tak, že tyto dva svazky zasahují na území ostatních krajů, neboť se jedná o jednotlivá zcela odlehlá města nad rámec východočeského regionu. Největší zakládací aktivita byla vyvíjena mezi lety 2001 a 2005, tedy v době, kdy se Česká republika připravovala na vstup a následně i vstoupila do EU. I předtím však již zde fungovala celá řada DSO, lze tedy v tomto ohledu předpokládat již zkušenost a v jistém smyslu i tradici na straně místních aktérů. U dříve založených DSO převládá monofunkční zaměření technická infrastruktura nebo cestovní ruch. Všeobecné zaměření DSO se rozvíjí spíše později. Dobrovolné svazky obcí v Královéhradeckém kraji vznikají z různých pohnutek a za různými účely. Při letmém pohledu na celkové výsledky šetření lze usuzovat, že jich zhruba polovina vznikla s jasným a jednoznačným účelem (především budování technické infrastruktury v obcích vodovod, plynofikace apod.; případně pro podporu rozvoje cestovního ruchu) a postupem času začaly některé z nich rozšiřovat spektrum svých zájmů. Druhá polovina vznikla na základě méně specifikované potřeby vzájemné spolupráce a jejich zaměření je od začátku spíše víceúčelové či vysloveně všeobecné. Dominujícím tématem řešeným dobrovolnými svazky obcí je cestovní ruch. V celkové bilanci jsou velmi významnými tématy také: technická infrastruktura (zde se jedná obvykle o společný postup obcí při úsilí o vybudování sítí pro distribuci plynu, vody a podobně) ochrana životního prostředí (obnova krajiny, opatření proti povodním, alternativní energetické zdroje apod.) doprava a dopravní infrastruktura (neustále řešené téma v rámci regionálního rozvoje; sféra vyžadující neustálý přísun velkého množství investic) zefektivnění činnosti místní správy spolu s informačními a komunikačními technologiemi Relativně malé množství DSO se zaměřuje na sociální sféru a vzdělávání obecně. Z výsledků průzkumu aktivity DSO z obecného hlediska vzešlo, že drtivá většina existujících DSO v Královéhradeckém kraji je aktivní, zhruba čtvrtina z nich dokonce velmi aktivní. Jako málo aktivní byl vlastními zástupci označen pouze jeden DSO, je však zapotřebí mít na zřeteli, že se jednalo spíše o subjektivní hodnocení bez nastavených měřitelných kritérií. 171

Obr. 12 Dobrovolné svazky obcí v Královéhradeckém kraji v roce 2010 dle tematického směřování aktivity Zdroj: Analýza dobrovolných svazků obcí na území Královéhradeckého kraje 2010 Nadpoloviční většina DSO (33) v Královéhradeckém kraji jsou členy místních akčních skupin (viz následující kapitolu). Jedná z větší části o regiony v severní a západní části kraje, nikoli ve východní, kde je koncentrace DSO největší. 172

Graf 107 Podíl DSO Královéhradeckého kraje začleněných do MAS včetně hodnocení přínosu členství Poznámka: Přínos členství byl subjektivně posuzován zástupci jednotlivých DSO Zdroj: Analýza dobrovolných svazků obcí na území Královéhradeckého kraje 2010 Zdroj: Analýza dobrovolných svazků obcí na území Královéhradeckého kraje 2010 Mezi nejčastější nedostatky a problémy jednotlivých DSO byly při sběru dat pro Analýzu dobrovolných svazků obcí na území Královéhradeckého kraje 2010 nejčastěji řazeny: složitá administrativa problematika financování, příp. předfinancování stav dopravní infrastruktury roztříštěnost potřeb a rozvojových cílů jednotlivých subjektů a špatná komunikace mezi lidmi nevyvážený potenciál jednotlivých obcí, neuvolněnost starostů v malých obcích specifickou připomínkou je náročnost z důvodu polohy ve dvou krajích Mezi oblasti, kde DSO nejvíce potřebují podporu, často patří: finance investice do infrastruktury problematika dopravy spolupráce v rámci cestovního ruchu podpora cyklodopravy, cyklotras a dalších tras 14.5 Místní akční skupiny Místní akční skupiny (MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku). Základní principy metody LEADER přístup zdola nahoru o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeb, partnerství veřejných a soukromých subjektů, místní rozvojová strategie, integrované a vícesektorové akce, inovativnost nalézání nových řešení problémů venkovských regionů, 173

síťování výměna zkušeností mezi skupinami LEADER, spolupráce společné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemích. Metoda LEADER byla v České republice známá už od 90. let minulého století. První MAS zde začaly vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Další příležitostí pro MAS byl Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v programovém období 2004 2006 (LEADER+), který byl spolufinancován Evropskou unií, a dále samostatný národní program LEADER ČR financovaný výhradně ze státního rozpočtu ČR, který byl vypisován v letech 2004 2008, jako roční dotační program Ministerstva zemědělství. Od r. 2007 je LEADER jednou z Os Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 2013, konkrétně Osy IV. LEADER. Základní parametry MAS: geograficky homogenní území, počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25 000, hustota obyvatel do 150 obyv./km 2, účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací, MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (Občanské sdružení podle 829 zákona č. 40/1964 Sb. místní akční skupinou být nemůže), členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit, MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR, MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS, fungování metodou LEADER. V současné době existuje na území ČR více než 150 MAS. Z toho na území Královéhradeckého kraje působí 14 MAS. 174

Tab. 83 Seznam místních akčních skupin v Královéhradeckém kraji v roce 2011 Název MAS Sídlo Forma Brána do Českého ráje, o.s. Libuň Sdružení Broumovsko+ Broumov Sdružení Hradecký venkov o.p.s. Nechanice Obecně prospěšná společnost Království - Jestřebí hory, o.p.s. Úpice Obecně prospěšná společnost Krkonoše Vrchlabí Sdružení Mezi Úpou a Metují Česká Skalice Sdružení NAD ORLICÍ, o.p.s. Kostelecké Horky obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost pro Český ráj, o.p.s. Sobotka Obecně prospěšná společnost Otevřené zahrady Jičínska Veliš Sdružení Podchlumí o.s. Holovousy Sdružení POHODA venkova Dobruška Sdružení Sdružení SPLAV, o.s. Skuhrov nad Bělou Sdružení Společná CIDLINA, o.s. Nepolisy Sdružení Stolové hory Police nad Metují Sdružení Vyhlídka o.s. Potštejn Sdružení Zdroj: Královéhradecký kraj Další vývoj na poli místních akčních skupin zatím není jistý a odvine se především od vyjednávání podmínek nového programovacího období EU. Samotné MAS usilují o co největší podporu a poukazují na to, že jsou jedním z mála skutečně efektivních nástrojů rozvoje venkovských regionů. Tím, že iniciativa vychází přímo od místních aktérů, tedy zespodu, umožňují zacílit podporu přímo do oblastí, kde je to nejvíce zapotřebí. Toto pojetí však má i své odpůrce, proto předem nelze spolehlivě odhadnout další vývoj, resp. množství přidělených finančních prostředků pro tyto aktivity. Místní akční skupiny jsou aktivní i na poli meziregionální a mezinárodní spolupráce. Pořádají vzájemná setkání a konference, kde dochází k čilé výměně zkušeností a nacházení dalších cest rozvoje. Tento model není zdaleka funkční jenom v České republice po Evropě fungují MAS tisíce. Jak ukazuje následující mapa, většina místních akčních skupin spadá celým svým územím do Královéhradeckého kraje, některé však jeho hranice překračují. 175

Obr. 13 Místní akční skupiny na území Královéhradeckého kraje v roce 2011 Zdroj: Královéhradecký kraj Pozn.: Mapový podklad nereflektuje nově vzniklou MAS Stolové hory. 14.6 Územní plánování a vymezení venkova v kraji Zatímco strategie rozvoje je hlavním koncepčním a koordinačním nástrojem kraje, mezi územnětechnické nástroje řízení kraje patří dle Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu tzv. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území Královéhradeckého kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití a vymezují plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochy a koridory územních rezerv. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje v nadmístních souvislostech území Královéhradeckého kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou 176