Gymnázium Zlín - Lesní Čtvrť

ČASOPIS červen 2014 Gymnázium Zlín - Lesní Čtvrť REDAKCE GYMNÁZIA ZLÍN-LESNÍ ČTVRŤ: Autory reportáží, fotografií i povídek o životě ve škole i mimo ni jsou žáci 1. ročníků a kvint, kteří je připravili během projektových dnů. Graficky upravili a připravili k tisku pod vedením Mgr. Heleny Šenkeříkové žáci: Monika Hubáčková, Veronika Javorská, Ondřej Schreiber, Gabriela Špačková Vydalo nakladatelství Počítačová grafika gymnázia dne 25. června 2014

Naše gymnázium Bernatíková, 1.D Než jsem nastoupila na toto gymnázium, rozhodovala jsem se, jestli jít na tuto školu nebo TGM. Zvolila jsem si tento gympl, jenže je otázka, jestli správně. Bohužel s nástupem na tuhle školu, nemám tolik času konat věci, které mi předtím nedělaly problém. Na základní škole to bylo mnohem jednodušší. Každý den jsem chodila ven s přáteli, měla více času si s nimi chatovat anebo venčit psa, což musím dělat do teď a někdy mám problém ho uhlídat, jelikož při tom i studuji. Chápu, že tohle už není základní škola ale gymnázium, na které jsem (ne)dobrovolně šla, ale i přesto mi to chybí. Samozřejmě se nám všem, nebo aspoň většině, zhoršily známky. Už to nejsou samé jedničky jako dřív, ale myslím si, že většina studentů je ráda, že má alespoň čtverku, anebo nepropadá. Nejvíce mi asi vadí to, že se učíme tolik zbytečných věcí, které v životě nevyužiju. Myslím si, že by se tu měly spíše probírat věci, které v životě budeme potřebovat. Např. udělat si účet v bance nebo si sami vyřídit nějaké věci, které jako dospělí můžeme využít. Další negativní věcí je to, že se postupně ze mě stává pesimistický člověk. Dřív jsem se neustále usmívala a měla dobrou náladu, ale pozoruji na sobě, že tomu již tak není. Z těch pozitivních věcí, které mi škola dala, jsou například přátelé. Myslím si, že náš kolektiv je celkem dobrý. Ještě tu nebyly nějaké vážné neshody nebo tak. I když si myslím, že možná v jiných třídách mají pevnější vztahy, ale nemůžu si stěžovat, jelikož to též mohlo dopadnout hůř. Je pravda, že je tohle gymnázium celkem náročné a mělo by nás naučit se učit, i když mi připadá, že naopak jsem línější a línější, jelikož mě to nebaví a vyčerpává a tenhle názor sdílí většina studentů. Ovšem je pro mě výhodou, že škola není zase tak daleko od mého domu a při cestě z ní, si můžu udělat pěknou procházku kolem lesa. Zakázané ovoce Habrovanský, Bednářová, 1.C Ruku na srdce. Koho z vás někdy nelákalo navštívit ta zapovězená místa a kdo je i přes všechna omezení pravidelně navštěvuje? Určitě jste byli svědky kulhajících spolužáků, belhajících se nejistým krokem k výtahu, aby si zkrátili cestu do další vyučovací hodiny nebo ranní návštěvníky pěšiny vedoucí k lavičce. Proč? Protože zakázané ovoce chutná nejlépe! Náš den ve škole Eva Malá a David Želinský, 1.D Džungle u vchodu Už při příchodu do školy se ocitáme v příjemném prostředí. Na našem gymnáziu se nachází spousta rostlin, které vyplňují prázdná místa chodeb i učeben. Působí to na nás velmi pozitivně. 2

Temno v sedmém pavilonu Pro některé z nás není obědvání poslední činností, kterou daný den vykonáme. Ještě je před námi odpolední vyučování v sedmém pavilonu. Místo pro odpočinek Našimi oblíbenými místy jsou zákoutí, ve kterých je klid na studium. Mezi tyto místa patří i prostor pod schody ve čtvrtém pavilonu. Umění u nás ve škole Doležalová, Družbová, 1.C Ulice u Vlaštovky Barevná jídelna Po náročném vyučování si zasloužíme pořádný oběd. Než se ale dostaneme k jídlu, musíme si vystát dlouhou řadu. Průchod spojující 7. pavilon se 4. pavilonem byl neznámou osobou pojmenován: U Vlaštovky, avšak většina studentů by se shodla na názvu: Ulice trvalého mrazu. 3

Zkouška představivosti aneb představ si to zeleně Obrazy dívčí tváře Na první pohled stromy působí pochmurně a bez života, ale záleží na tom, jakýma očima se na ně podíváme. Je to možná zkouška optimismu v reálném životě. Můžeme si domyslet, jak stromy srší zelení a cítit vůni jehličí, ale pokud jsme velcí pesimisté, nemusí se nám to vůbec podařit. Dítě očekávající pestrou budoucnost Na prvním obraze můžeme vidět zamyšlenou dívku. Na druhém obrázku se dívka cítí zle, zdrceně a rozzuřeně. Adam a Eva Autor: Vendula Tobolová Dílo nás zaujalo svou nevšedností a kreativitou. Zobrazuje pohled na nenarozené dítě a snaží se naznačit pocity a myšlenky dítěte, které ještě vůbec netuší, co ho čeká. Autor: Albrecht Durer Malba se skládá z několika částí. Ukazuje scénu z rajské zahrady slavného Edenu, kdy lstivý had představující satana nabízí Evě jablko. 4

Zátiší Maturitní práce Autor: Lucie Koláriková Vůbec první maturitní zkoušky z kresby podle předlohy. Tato talentovaná dívka nakreslila nejpřesnější obraz rekvizit uspořádaných na stole tak, aby tvořili zátiší. Umění ve škole podruhé Drábek, Pleva, 1.C Jedná se o malby lidského těla, jenž jsou vystaveny před učebnami biologie. Autory tohoto obrazu jsou studenti ze třídy pana prof. Černého. Pro vytvoření tohoto díla byly použity vodové barvy. Obrázek vlevo: Na této fotografii můžeme vidět model lidské hlavy a autorem této sochy je Jiří Baumbach ze třídy 1.D, student pana prof. Černého. Dílo je vytvořeno z porobetonu a k opracování materiálu bylo použito dláto. Obrázek vpravo: Zde si můžeme všimnout podobného díla, jako u předchozí fotografie. Menší rozdíl je zde ten, že tento výrobek není ještě úplně dokončen. Autory jsou opět studenti pana prof. Černého a ke zhotovení byla rovněž použita stejná technika, jako u díla na fotografii č. 3. Projektové dny - tělocvik 1.A Navrátil, Krajíček, 1.D Rozhovor s pánem ze SYREO Můžete nám v krátkosti představit Vaši agenturu? Nejsme přímo agentura, ale jsme spolek zaměřující se na obranné a bojové techniky. Vytvořili jsme druh bojového umění SY- REO. SYREO je určeno hlavně pro ženy ve věku patnácti a více let, ale jeho flexibilita nám umožnuje upravit tento styl jak pro slabé ženy, ale i pro silnější muže. Zkrátka SYREO lze přizpůsobit pro všechny vrstvy obyvatelstva. Zaměřujeme se také na boj se zbraněmi z čtrnáctého, patnáctého, šestnáctého století. Už jste se někdy účastnili projektových dnů na této škole? Přímo na této škole jsme poprvé, ale často účinkujeme na druhých stupních základních škol, kde právě prezentujeme SYREO. Jak jste spokojeni s výkonem našich žáků? Chtěl bych vyzdvihnout výkon dívek. Mile mě překvapili také chlapci. Na jiných školách se chlapci chovají hrubě a projevují nulovou aktivitu. Vypadají a chovají se jako Biebeři. Jaké máte představy o průběhu dne? Prvních dvacet minut seznamujeme žaky se strategií a taktikou obrany. Poté následu- 5

je seznámení s obranou ve volném prostoru, poté v prostoru u zdi. Byl již někdo zraněn? Spadl nám jeden kluk ze třetí třídy na bradu a trochu mu tekla krev. Naštěstí nic vážnějšího nás nepotkalo. Myslíte si, že jste někoho zaujali natolik, že by měl zájem se tomuto sportu věnovat i ve svém volném čase? Nevím, je těžké poznat to po necelé hodině spolupráce. Cizinci u nás na škole Are you enjoying your visit to our lovely and beautiful country full of nice people? Camilah: Oh yes, this country is great. Nuraan: Yes, it s magical. Are you happy with our instructors and our schoolmates? Both: Yes, they are very friendly and kind. Do you like czech food,especially pork? Camilah: We are vegetarians. But vegetables are tasty. Nuraan: It s unique. Thanks for your time, bye. Škrabánek, Barbořík, 1.D Rozhovor se studenty, kteři k nám přijeli díky projektu Global Classroom. What s your name and where are you from? Stranger1: My name is Jerry and I come from Sweden. Can you spell it? Jerry: J e r r y. What s your name and where are you from? Stranger1: My name is Camilah. I am from South Africa. Stranger2: My name is Nuraan. So am I. Can you spell it? Camilah: C a m i l a h. Nuraan: N u r double a n. Are you enjoying your visit to our lovely and beautiful country full of nice people? Yes, the weather is nicer than it is in Sweden. Are you happy with our instructors and our schoolmates? Jerry: Yes, they are friendly and kind. Do you like czech food, especially pork? Jerry: Yes, the pork is great. Thanks for your time, bye. 6

Jedny z věcí, které se nám tady líbí Vlček, Krajča, 1.B Volný čas na téhle škole se dá trávit mnoha způsoby. Např. Hraní basketbalu (můžete vidět fešáka na fotografii) či fotbalu na našem školním hřišti. ganizace se zabývá tématy, jako je zemědělství, nákup potravin od regionálních dovozců a také vhodnými zdroji energie např. rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji. V Olomouci diskutovali na téma ochrany velkých šelem a právě téhle problematice se věnuje místopředsedkyně Volfová. Přednášku započala paní profesorka Kateřina Jeřábková, která následně předala slovo přednášející. V průběhu přednášky měli žáci možnost vyjádřit své názory na kladené otázky. Největší pozornost získala otázka, zdali se na naší škole dostatečně třídí odpad. Reakce některých žáků byly velmi bouřlivé a vyústily v hádku ohledně třídění víček od kávy. Pokud máte hlad, tak nemusíte chodit daleko. V šestém pavilonu se nachází nově zrekonstruovaná jídelna, kde se každý den vaří tři druhy jídel. Velice mi tady chutná. Kappa Po obědě si také můžete zahrát stolní fotbal, který se nachází v blízkosti jídelny. Turnaje a soutěže jsou samozřejmostí. Přednáška na téma ochrana přírody Malotová, Béza, 1.A V rámci projektových dnů na naší škole jsme navštívili přednášku na téma ochrany životního prostředí od místopředsedkyně organizace hnutí DUHA, Josefy Volfové. Or- Rozhovor Na jaké téma máte připravenou přednášku? Přednášku mám připravenou na téma problematiky třídění odpadu v České republice, nečekávám, že by všichni žáci po zhlédnutí přednášky začali třídit odpad, ale chci jim umožnit získat pro ně dosud neznámé informace o ochraně životního prostředí. Myslíte si, že Vaše přednáška ovlivní pohled žáků na recyklaci? Já věřím, že ano, protože právě proto jsem přijala nabídku zde přednášet. Při nejmenším doufám, že se alespoň někteří zamyslí nad tímto tématem. Mohla byste nějak představit sebe a organizaci DUHA? Mé jméno je Josefa Volfová, v hnutí DUHA Olomouc působím od roku 2011 především 7

jako dobrovolnice a zaměstnankyně projektu ochrany velkých šelem a pro období 2014-2016 zastávám funkci místopředsedkyně. Projektový den společenské vědy multimediální výchova Film dokazuje, jak masová média dokážou ovlivnit dění ve světě, a to nejen lehce, ale dost zásadně. Tajuplná zákoutí školy Hanousková, Kydalová, 1.A Škrabalová, Phamová, 1.B Rozhovor Co je náplní vašeho dnešního dne? Dneska jsme ve třídě a sledujeme film, který má být zaměřený na multimédia. Zajímají tě multimédia? Moc ne, nijak zvlášť se o to nezajímám. Myslíš, že tvá budoucí práce bude mít s multimédia něco společného? Myslím, že ne. Chtěl bych být ekonom. (pozn. pí učitelky Adamíkové: ekonomové by se v tom měli umět vyznat! Finanční a multimediální gramotnost u nás není zrovna nejlepší ) Jsi spokojený s tématem multimédia? Chtěl bys jiné? Asi bych chtěl nějaké jiné, například něco okolo sportu. Fotografie vlevo - Světlo na konci chodby: Jasná záře oslnila naše zraky v obávaném přírodovědném pavilonu. Kéž by nás toto světlo osvítilo při každé písemce. Fotografie vpravo - I voda musí nějak téct: Tato netradiční fotografie ukazuje, že i kanál může vypadat dobře. Jaké myslíš, že jsou výhody Projektových dnů konkrétně vaše dnešní multimediální výchovy? Nevím, jestli to má nějaké výhody, já si hlavně myslím, že to má zaplnit ten týden, ve kterém se podstatně nic nedělá. Jaký máš z filmu pocit? Nevím, já jsem ten film moc nesledoval. Jak celkově zhodnotíš den? Dnešní den mě moc nezaujal, spíš jsem se nudil. Komentář Film shledáváme jako důležitý pro další rozvoj studentů. Avšak někteří film moc nesledovali, což chápeme, protože je těžké vybrat téma, které by zajímalo všechny. Práce na zahradě Fotografie poukazuje na tvrdou práci pana školníka, který se pravidelně a s láskou stará o školní pozemky. 8

Zákoutí školy Vrba, Večeřa, 1.C Nafotili jsme pro Vás několik fotek z různých zákoutí naší krásné školy. Je to moderní škola, která svým útulným vzhledem a architekturou přináší příjemné a pohodlné prostředí pro studium. Škola má sedm pavilonů, každý vyhrazený pro jiný typ studia. Najdeme tady dvě tělocvičny a jídelnu. Máme zde i hvězdárnu, která však škole nepatří. Vybrali jsme pro vás čtyři zajímavé fotografie. 1. Hodiny Staré rezavé hodiny, které stále ukazují stejný čas. Nedoporučuju se jimi orientovat, když spěcháte do vyučování. 3. Venkovní hřiště Místo, kde si můžete zahrát fotbal, házenou, basketbal a taky si přivodit úraz, pokud jste nešikovní. 4. Venkovní učebna Když svítí sluníčko, vytáhněte učitele do venkovní učebny. Ale nezapomeňte si opalovací krém. 2. Zákoutí pod schody Máte chuť se s přáteli o přestávce někam zašít? Tohle přesně místečko pro vás. Hrabíková, Podešvová, 1.D Jako za starých časů Když máte dost školy a učení a učitelů a písemek, je lepší si někde sednout a vypnout alespoň na chvíli mozek. Jen tak poslouchat zvuk větru, štěbetání ptáčků nebo pozorovat tanec listů ve větru. a gymplu naštěstí takové místo máme. 9

Schovka Když se chceš schovat před každodenním shonem a stresem, tohle je místo, které hledáš. Najdeš zde klid a prostor k přemýšlení a odpočinku. NÁMAHA BOX OČI Slunící lavička Stres, křik, drnčení zvonku, studené bílé stěny a neustálé škrábání propiskou na papír. Každý den to zažíváte dokola, znovu a znovu. Když potřebujete uniknout, sednout si ven a chytnout bronz, tato lavička je to pravé pro vás. Výtvarné práce našich studentů Baumbach, Sovadina, 1.D Na této sérii fotografií můžete vidět práce studentů našeho gymnázia. Autory objektů na snímcích Námaha a Box bohužel neznáme. Víme jen, že se dílo nachází pod schody do jídelny. Kresbu s názvem Oči od Lenky Pavlíkové ve 2. pavilonu nás velmi zaujala. Fotografie Letadlo a Chrám byly pořízeny v učebnách dějepisu a modely jsou dílem žáků nižšího gymnázia. Obtisk dlaně v učebně výtvarné výchovy patří p. Černému, který je duchovním otcem většiny prací, jako například Tvář. TVÁŘ CHRÁM OBTISK DLANĚ 10

Náhradní program Dostál, Beněk, 1.C Rozhovor s Františkem Dobrotou: Co je náplní tvého dne? Měli jsme původně mít ekologický projekt Hnutí duha. Ale organizátoři nepřijeli, takže máme náhradní program. Co tedy momentálně děláte? Díváme se na film, který se jmenuje Hačikó. O čem je tento film? Hm, jde o skutečný příběh oddaného psa jménem Hačikó. Hačikó každý den jde s pánem na nádraží a odpoledne se tam vždy pes vrací. Jednoho dne pán zemře a Hačikó se tam stále den co den vrací, celých devět let. Celkem zajímavé, řekl bych. Ano, to jo. Přednáška o normalizaci Martinka, Minaříková, 1.D V rámci projektových dnů na naší škole měla třída 3.A přednášku o normalizaci u naší profesorky Mgr. Pešatové, která si pro studenty připravila pracovní listy, prezentaci, videa a krátké filmové ukázky. Jak sama řekla, studenti se plně zapojují a v hodině jsou aktivní. Vyplňují pracovní listy podle prezentace a videa ze stream.cz, porovnávají underground a pop, povídají si o tehdejších módních trendech, jídlech a ekonomice. Studentka Daniela Dubčáková nám sdělila, že tento projekt se jí líbí, protože ji toto téma zajímá a líbí se jí zapojení techniky. Dále očekávala osvětlení tohoto období. Snad měl tento projekt úspěch a my se jej dočkáme i v příštím roce. Baví tě? Je to zajímavé a smutné, ale není to film pro mě. Baví film ostatní? Hm, zdá se, že holky to baví. Co bys raději dělal místo sledování filmu? Volná hodina. :D Hrál bys poker? Tak určitě. :D Určitě by bylo lepší být doma. Co myslíš? Tak asi ne. Určitě bych hrál na PC nebo jedl brambůrky u telky. :D 11

Co nám dal či vzal první rok studia na naší škole? Petra Skácelová, Ivana Patíková 1.C Z prázdnin 2013 Blíží se škola! Fuj, nepříjemná to myšlenka uprostřed prázdnin. Nyní je však spojena s něčím víc, s pocitem, který neznám. Nevrátím se tam, kam předchozí léta, na základní škole už pro mne není místo. Teď mne čeká gymnázium, jenže Co od toho mám očekávat? Jaké to tam asi bude? Mám vůbec šanci to tam zvládnout? Jak se tam dostanu? A jak se v té budově vyznám?! Vždyť je to bludiště! Tyto otázky mi však zodpoví pouze čas. Anebo seznamovák? 31. srpen Poslední dny prázdnin! Proč to vždycky uteče tak rychle? Zvlášť, když se v těchto dnech pomalu začíná zase objevovat škola, přesněji adapťák. Musím říct, že ty tři dny byly vcelku zajímavé. Plno nových lidí, super instruktoři, ale Pořád si nějak nemůžu zvyknout, že s těmito lidmi budu trávit několik let, že brzy vstoupím do dveří střední školy a budu její součástí, že se všechno zase změní a posune o kus dále. 2. září Co to je?! Nechápu to! Schodiště tam přeskakují z jednoho patra do druhého, čísla učeben se mění přesně tak, jak nepotřebuju, a ztratila jsem se už několikrát jen za jeden den! Jak tohle může dopadnout 23. červen 2014 (po nalezení deníku zahrabaném na dně skříňky) Uběhl rok, jedna čtvrtina mého studia na škole. Od počátků se mnohé změnilo. Škola se pro mne stala místem, kde už se člověk nemůže jenom flákat. Naučila mne, že pokud chci něčeho dosáhnout, nepůjde to samo. Dala mi mnohé nové vědomosti (od toho je to asi škola, že), nové zkušenosti, poznala jsem zde mnoho skvělých a zajímavých lidí, uvědomila si věci, které mi dlouho zůstávaly záhadou. Byla však tato cesta správná? Přece jen mi toho škola hodně vzala! V první řadě čas, toho je v dnešním světě stále málo. Občas to vzdávala i chuť studovat a bránila se slovy: Vždyť je to úplná blbost! K čemu mi to sakra bude? A teď to vypadá, jak to vypadá! Když se však zamýšlím nad svým prvním rokem, říkám si, jak to asi půjde dál? Tajemná paní Petra Skácelová, 1.C Už dlouhou dobu leží mi v hlavě jedna věc. Lidé mne nemají rádi a já nevím proč. Všichni se mi vyhýbají, pomlouvají mě a byli by nejradši, kdybych zmizela ze světa. Já ale nemůžu, patřím sem do tohoto světa! Stejně tak jako patřím k lidem, kteří mne nemají rádi právě tak jako já je. Přesto jsme na sobě závislí, nemůžeme existovat bez sebe navzájem. S pocitem osamělosti jsem procházela jedné noci lesem, zabraná do svých myšlenek. Netrvalo dlouho a narazila jsem na cestu téměř neviditelnou, ale mně až podivně známou. Táhlo mě to po ní a já nedokázala té tajemné síle odolat. Po chvíli mne rozbolely klouby, byla jsem špinavá, ale ani to mi ne- 12

mohlo zabránit. Na konci mne čekalo jeho světlo, čekal mne on, pravý opak mne. Neví, kam je pošlu, ale mohou snít. Věří, že zítra bude líp, ale mne se bojí. Jsi pro ně černou silou, jsi koncem, začátek už nevidí. Jmenuješ se Smrt, to proto se bojí! Co nám dal či vzal první rok studia na naší škole? Robin Černoušek, 1.A Nikdy jsem ho neviděla zrovna ráda, ale uvědomuji si, že nebýt jeho, ani já nejsem taková jaká jsem. Zdravím tě, tajemná, promluvil na mne opatrně, jako by i on měl strach. Co mi chceš? obořila jsem se na něj. Popovídat si, už dlouho tě pozoruji, jak se nevesele vláčíš světem, usmál se na mne. Nemám zájem, odsekla jsem a chtěla pokračovat v cestě. Ale on se nedal odbýt. Co se děje? Proč jsi tak mrzutá, stará přítelkyně? Ty nic nevíš. Tebe mají všichni rádi, všichni až na mne, anděli! To ty jsi ten dobrý, ten, který chrání, pomáhá a brání mi v mé práci. Tebe si váží, tobě se klaní a k tobě se modlí! Mne jen proklínají a odsuzují. Mají ze mne neustále jenom strach a kamkoli se přiblížím, všichni rychle utíkají a doufají, že se na ně ani nepodívám. Nevíš, jaké to je, nikdy jsi to nepoznal. Copak si neuvědomují, že beze mne nemohou žít? vyhrkla jsem na něj v zoufalství. Jsi tak tajemná, že neprohlédnou tvou roušku. Nevědí, co pro ně chystáš, na jakou cestu je posíláš. Vědí jen, že jsi jiná, že tě neznají a že je oddělíš od toho, co znají. Bojí se té nejistoty, před kterou je ani já neochráním. A netvrdím, že jsem to nezkoušel. Každému jsi blízká přítelkyně, ale i tvrdá paní. Vědí, že jednou jejich čas přijde a oni s tebou odejdou. Nemají na výběr, což jejich strach posiluje, snažil se mi všechno vysvětlit. Nemusel se ani snažit, věděla jsem to. Ale stejně, proč? Připadá mi to jako včera, když jsem poprvé nastoupil do autobusu číslo 13 a vydal se na naše gymnázium. Začalo tím něco úplně nového. Poznal jsem spoustu nových přátel, učitelů, naskytly se nové možnosti, ale přibyly i nové povinnosti. Kromě spousty učení a úkolů, na které jsem doteď vůbec nebyl zvyklý, se změnil i pohled mého okolí na mě. Na základní škole jsem byl pro ostatní stále dítě, nikdo po mně nechtěl nijak náročné věci a můj volný čas jsem většinou trávil s kamarády venku nebo hraním na počítači. S nástupem na gymnázium jsem měl volného času stále méně, zábavy ubývalo a povinností přibývalo. Zjistil jsem, že mé představy o střední škole byly docela daleko od reality. Co se samotné školy týče, nemám jí co vytknout. Když jsem se rozhodoval, na které gymnázium nakonec půjdu studovat, to na Lesní čtvrti byla sázka na jistotu. Krásná, vzdušná, nedávno zrekonstruovaná budova ani zdaleka nepřipomínala místo, kde se studenti každodenně trápí u písemek a stresují se u zkoušení. Myslím, že právě vzhled školy a místo, kde stojí kopec s nádhernou vyhlídkou a blízkým lesem motivují spoustu studentů k lepším výkonům a snaze dotáhnout to až k maturitě. Les mě opravdu nadchnul, ale jen do té doby, než jsem byl v hodině tělocviku nucen v něm běhat. Učitelé tohoto předmětu mají navíc zvláštní schopnost vybrat si k běhu na čas jeden z nejteplejších červnových dnů. Občas je nějaká hra 13

nebo běh příjemným zpestřením a odpočinkem od jinak náročného dne prosezeného ve školní lavici. Studium je opravdu náročné. Když slyším učitele povídat si o maturitách s lehkou ironií a sarkasmem v hlase, trochu mě děsí představa, že za tři roky budu já ten, o jehož třídě si budou profesoři vyprávět. Věřím, že s určitým nadhledem a trpělivostí může školu dokončit každý, a právě tyto dvě vlastnosti jsou pro dnešní uspěchaný svět tolik důležité. Zajímavosti ze školy Kopalová, Mahdalíková, 1.A Když už nevíte co se známkama, zpříjemněte si život pizza šnekama. Co mě v životě straší, aneb co je to strach Dominik Závada, 1.B Každý člověk i já máme někdy strach. Strach je prostě součástí života a bere na sebe jakoukoliv podobu. Pronásleduje nás celý život a čeká, až budeme sami a potom se projeví. Jako malí nás nám naši rodiče říkali pohádky o různých záhadných bytostech, bubáků a polednicí. My si mysleli, že v noci vylezou buď ze skříní, ze sklepa, nebo že se objeví před námi a potom záhadně zmizí. Nemohli jsme usnout a báli se. Ale co je vlastně strach? To je otázka na kterou se snažím přijít, ale marně. Někdy zmizí a potom se opět vrátí. Ale strach může být i užitečný, protože pro určité situace je strach na místě. Beze strachu bychom udělali věci, které bychom mohli později litovat, nebo si je vyčítat. Prostě žít beze strachu by byla nuda a hlavně si představte, že by byl potlačen strach o vlastní život. Taky by měl mít člověk strach o druhé, to by potom nemohl nikoho milovat. Někdo má strach ze školy a ze známek. Naštěstí to mě netrápí a jsem rád. Mně už mockrát pomohl, že jsem neudělal věci, které jsem chtěl a tím si možná zachránil i život a já osobně se bojím hlavně výšek a pavouků. Když uvidím pavouka, tak ho chci nejradši zabít a hlavně aby na mě nevlezl. U výšek to je snesitelné. Velkých výšek se opravdu bojím a nemohu tam chodit. A co vy? Napište mi taky o vašem strachu. Klasická zašívárna, dobrá na ukrytí se s jídlem před hladovými spolužáky. Také se tak divíte? Že ji stále vidíváte? Veškerému mrazu odolná, stará dobrá vlaštovka :D 14

Bezpečnost nade vše Doležalová, Hašpicová, Mikesková, 1.B Konečně jsme zjistili, na co všechno se dá využít naše venkovní hřiště. Za slunných dnů zde studenti tráví mnoho času relaxací, hraním míčových her, ovšem někteří experti se vrací do dětských let, kdy skládají ze šišek logo školy. A při těchto aktivitách se samozřejmě nezapomínáme přezouvat :D Ne na každé škole si můžete vyučování zpestřit hodinami ve venkovní učebně, tak jako u nás na GYMZL Venkovní učebna Likusák se k tomu přímo vybízí, dá se využít i jako odpočívárna při čekání na odpolední výuku. Pořádek nade vše Aneb jak si naši profesoři tělesné výchovy udržují čistotu ve svém malém království. Je vidět, že paní uklízečky zákaz vstupu do těchto prostor dodržují. Díky rozházeným botám, poházeným ručníkům a věcem trčících ze skříní se brzy stanou velkým vzorem pro studenty. 15

Reportáž Fojtík, Vysloužil, 1.A Dne 24. 6. 2014 v 9:30 jsme vstoupili do učebny č. 3105, kde v rámci projektových dnů právě probíhala hodina dějepisu. V lavicích seděli studenti třetího ročníku a směřovali své zraky k plátnu, vedle něhož stála paní učitelka Mišurcová, která přednášela o normalizaci. Když jsme vstoupili, postavili jsme se do rohu místnosti a sledovali průběh výuky. Na plátně svítil text věnovaný cvičením civilní obrany. Po krátkém výkladu k danému tématu rozdala paní Mišurcová studentům na ukázku plynové masky. Studenti se nejprve zdráhali, ale poté si všichni masky vyzkoušeli a zřejmě se jim to i líbilo. Po rozdání masek na vyzkoušení dala paní učitelka svým studentům krátké volno na občerstvení a udělala si na nás konečně čas. A tak jsme si ji zavolali na chodbu a zeptali jsme se jí na pár otázek. jestli se mohlo cestovat, jaké byly aktivity studentů a teď jsme se bavili o prorežimních rituálech. To znamená, že si vykládáme o tom, co bylo nutné každoročně vykonávat. A co studenti, baví je to? Já si myslím, že je to baví, protože je to jiné, než v hodinách. V normálních hodinách se totiž věnujeme pouze historickým faktům, kdežto tady jim ukazujeme dobové materiály. Jak už jsem řekla, hovoříme o každodenním životě. Jste spokojena s jejich spoluprací? No řekla bych, že teď už jsou studenti takový vláční v očekávání prázdnin. Ale pokud je vyzvu, aby nějakým způsobem spolupracovali, tak spolupracují. Vy už se taky těšíte na prázdniny? Ano, taky se těším. Dobrý den. Co se odehrává v dnešní hodině? Co máte v plánu? Odpočívat, sportovat a cestovat Prostě to, co se obvykle o prázdninách dělá. Děkujeme za rozhovor a přejeme pěkné prázdniny. Zabýváme se obdobím totality a nesvobody, přičemž jsme se zaměřili hlavně na období normalizace. Což je období od roku 1969 do roku 1989. Proč právě obdobím normalizace? Důvodem proč se zabýváme právě tímto obdobím, je fakt, že jej naši studenti nezažili a znají ho jen z vyprávění. Zabýváme se každodenním životem obyčejných lidí. Tzn. co se nosilo, co se jedlo, jak trávili volný čas, 16

Projektové dny biologie Fruněk, Ševčík, 1.B Dne 24. 6. 2014 se třída 2.D zúčastnila projektového dne zaměřeného na biologii. Rozvrh měli rozdělený do dvou částí. V první části sledovali dokumentární film o chobotnicích s názvem Mimozemšťané v hlubinách, v druhé se postarají o zpracování ekologického projektu. mohou učit pozorováním. Jejich největší překážkou v rozvoji myšlení je fakt, že matka ihned po narození mláďat umírá (kvůli starosti o vajíčka matka 6 týdnů nemá žádnou potravu). V poslední době, především v oblastem s hojným turistickým ruchem, si lze povšimnout, že chobotnice začínají spolupracovat ve skupině, a tak si generace od sebe navzájem učí. Ve druhé části studenti zpracovali tzv. Ekologický projekt. Samotný název nám napovídá, že chobotnice, jak nám říká film, nepřipomínají jakýkoliv jiný organismus na naší planetě. Jejich vývojová větev se oddělila již před 600 500 miliony let, patří do úplně jiné vývojové větve než například lidé nebo delfíni. Chobotnice se řadí mezi nejinteligentnější organismy na naší planetě, mají specifickou stavbu těla jeden centrální mozek a na každé z osmi chapadel další, mají tři srdce a nemají kostru jediné pevné spojení je mezi očima. Chodníček ze školy :-) Dokáží řešit různé úkoly, které nikdy předtím v přírodě nedělaly, např. otvírání šroubovací sklenice. Mají výbornou paměť, uvědomují si své tělo dokáží přesně odhadnout, zdali projdou určitým otvorem. Při pokusech se prokázalo, že se od sebe jedinci 17

Kurz sebeobrany Talašová, Matějíčková 1.D Náplní pondělního Projektového dne pro 1. A byl kurz sebeobrany v tělocvičně. O zaučení našich studentů se postarala škola evropských bojových umění Arma Ferre s kurzem SYREO. V kurzu se studenti naučí, jak se v době plné kriminality, sexuálního zneužívání a šikany bránit proti silnějším jedincům. 2. se studentkou Janou Vítkovou Jani, co je náplní vašeho dne? Dnes se učíme základy sebeobrany, myslím, že je to pro nás všechny velmi přínosné. Baví tě tento kurz? Ano, je velmi vtipné bít ostatní spolužáky a také pozorovat, jak jsou biti. Horší je, když se rozeběhnou proti mně. Období normalizace Pelčák, Škrabánková 1.C Rozhovor: 1. s Mgr. Pavlem Postavou Pane učiteli, co jste dnes připravili pro naše studenty? Dnes za studenty přijeli dva lektoři ze školy bojových umění Arma Ferre a připravili základy sebeobrany. Studenti třetích ročníků se v dějepise v rámci projektového dne zabývali obdobím normalizace. Sledovali dokument o Janu Palachovi, bavili se o Pražském jaru a probírali obyčejný život studentů za totalitního režimu. Paní profesorka Mišurcová se studentům snažila přiblížit brannou výchovu interaktivním způsobem. Do hodin jim přinesla Učí se studenti sebeobranu jen z teorie anebo si mohou vyzkoušet i obranu v praxi? Samozřejmě, že velkou část kurzu představovala teorie, ale důraz se klade hlavně na praxi, a ta u studentů sklidila velký úspěch. Pevně věřím, že si z dnešního dne odnesou jen to nejlepší. Studenti musí pochopit, že jen připravení mají šanci se bránit. Jsou studenti ochotni spolupracovat a učit se? Ráno vypadali celkem ustrašeně, ale tuším, že jsme předčili jejich očekávání. 18

např. plynové masky, rudé průkazy, dotazníky a povolení k odcestování do zahraničí i další dokumenty. Důležitým cílem bylo, aby si studenti uvědomili, co zname- Znáte pravý výraz korupce? My ano! Ambruzová, Fusková 1.D V učebně 4202 se žáci 3.D pustili do práce na téma korupce v rámci projektových dnů na našem gymnáziu. Žáci pracovali s prezentací s informacemi od společnosti BRODEM o.p.s pod vedením pana Tomáše Fránka. ná angažovanost a odvaha jejich předchůdců za doby normalizace. Učebnu jsme navštívili ve chvíli, kdy studenti sledovali dokument o Janu Palachovi. Otázky byly orientovány směrem k tomuto téma. Rozhovor se studenty: Co od dnešního programu očekáváte? Hlavně že se něco nového dozvím, protože v hodinách dějepisu je na toto téma bohužel málo času. Myslíte, že dnešní projekt pro vás bude mít přínos? Určitě. Všichni by se měli o naši historii aspoň trochu zajímat, a proto je pro nás každá nová informace přínosem. Rozhovor - Mgr. Zdeněk Srna: Jaký problém dnes řešíte na projektových dnech? Problém korupce. Jaký to má význam pro studenty? Studenti musí rozlišit, které chování je a které není korupční, aby se vyvarovali korupci. Někdy se dá uvažovat o korupci jako o morální kinemaci, což je hodně na pomezí. Studentům jsou předváděny scénky a podávány materiály, ze kterých se dá dokumentovat, co je a není korupce. Není to úplně jasné a je mezi tím velmi tenká čára. Zapojí se do projektu i studenti? Prakticky budou pouze interakcí odpovídat na otázky, říkat vlastní názory a diskutovat na dané téma. Co tě nejvíce zaujalo na dnešní práci? Líbilo se mi všechno a nejvíc mě bavilo, jak jsme si zkoušeli plynové masky. Jaký názor máte na lidi v našem okolí, kteří neznají naši nedávnou (20. století)? Myslím si, že lidé, kteří neznají naši minulost jsou schopni nám ji brzy připomenout svými hlasy při volbách. Kdybyste se ocitli v této době, měli byste odvahu na to se projevit a bojovat proti režimu? To nedokážu říct. Záleží na tom, kde bych žil. V jaké rodině, za jakých podmínek a jestli bych měl prostředky. Co si myslíte o činu Jana Palacha? Určitě to byl odvážný člověk, avšak podle jeho přátel byl prý hodně vznětlivý. Otázka na konec. Jak byste zhodnotil školní rok 2013/2014 z pohledu společenských věd? Záleží na tom, jaký ročník. Je velmi těžké zhodnotit všechno dohromady, ale je to podobné jako v minulém roce. Maturity byly úspěšné, pouze 2 propadli (smích). A kdybych to měl zhodnotit celkově, tak výsledná známka by byla velmi dobrá. 19

Barevný svět kolem nás Chmelická, Vašková, Zádrapová 1.C Autoři se vyžívali ve hře s barvami a vytvořili nádherná díla. Je obdivuhodné, jaký smysl pro barvy mají naši spolužáci, často jimi vyjadřují své pocity. Roztomile hravým dojmem na nás zapůsobil žlutý motýlek z obarvených oblázků. Už první dílo, které jsme zařadily do naší fotoreportáže, vyniká svým kontrastem bílá X černá. Pocity v této výtvarné práci jsou vyjádřeny slzami a zdobnými detaily. Bílá a černá působí ostrým dojmem, který vyvažuje jemnost kresby. Budoby v barevném pozadí zdobí naši chodbu a veselé barvy jednotlivých obrázků se pokaždé mění. Epicky až abstraktně vyhlížející dílo, v němž se černé budovy tyčí vysoko do rudého nebe, bylo ukázkou temnějších pocitů a zároveň v nich plál oheň fantazie. Vedlejší obraz zase hýřil barvami v černém pozadí. Radost nám pokaždé udělá vlaštovka, kterou zahlédneme, když vzhlédneme. V malém modrém nebi přináší třetí rozměr do naší školy. 20

Velmi originální malba jedné z našich studentek oživuje naší školu exotickou příchutí. Temné divoké zvíře a stejně tak i tmaví ptáci vypadají až děsivě. Vítáme Vás na naší škole, na kopečku, na Gymnáziu Zlín Lesní čtvrť. Naše škola je krásně zbarvená do červeno-šedé barvy. Každé ráno, když radostně běžíme do školy a těšíme se, jaké krásné chvíle zde zažijeme, nám vzhled naší školy ještě zlepší náladu!! :D Podařilo se nám také dostat do přilehlé hvězdárny, do které jindy nemáme přístup. Prohlédli jsme si ji a vyfotily jsme nádherný výhled z pozorovací terasy, který se nám naskytl. Krásné barevné a živé prskance okusily červenou, žlutou, zelenou a taky modrou. Kombinace žlutá, zelená a červená je přírodní a jemná, červená a žlutá je nebezpečná a živá, modrá se zelenou klidná, mokrá a chladná. Pocity z těchto barev nás každý den obohacují. Naše škola Tkacová, Halaštová 1.D V rámci projektových dní jsme se vydaly na lov nejlepších fotografií naší školy. Objevily jsme mnoho krásných míst a dosud neobjevených zákoutí. Díky kreativním studentům a vstřícným profesorům vznikla velmi zajímavá učebna dějepisu. Její stěny jsou pomalovány jako pravěká jeskyně. Žáci výtvarné výchovy májí mnoho možností a občas tráví hodiny třeba na pískovišti. 21

Co mi dal či vzal první rok studia na naší škole Němcová 1.D Když jsem si podávala přihlášku na tuto školu, nemyslela jsem si, že sem opravdu půjdu. Až poté, co jsem zvládla dobře přijímačky, mě napadlo, že by to možná nebyl špatný nápad. A tak jsem tady. A dokonce mám za sebou celý první ročník. ven s přáteli. Vrátím se domů v deset večer, podívám se, co bylo do školy, řeknu si: Udělám to před hodinou a jdu spát. Nestojím o to, být dobrá a vzorná studentka. Rozhodla jsem se, že si ty čtyři roky na gymnáziu pořádně užiju. Na začátku roku jsem se bála, že sem nezapadnu a že propadnu snad ze všeho. A má averze k učení tomu moc nepomáhala. Ze začátku jsem si psala každé slovo, co profesor řekl, sešit se mi rychle plnil, a bylo toho na učení strašně moc. Brala jsem si do hodin všechny učebnice a snažila se o co nejlepší výkon. Nic jsem si nenechávala ve skříňce. Chtěla jsem být dobrá a vzorná studentka, taková, ze které by si mohl brát příklad můj bratr a rodiče a učitelé by mě vychvalovali. Po pár měsících jsem zjistila, že je to úplně jinak. Že nepropadnout není až tak těžké, stačí se před hodinou podívat na učivo, a alespoň na čtyřku to nějak zvládnu. Vytipovala jsem si, co z učiva dá učitel do testu, a zbytek jsem se buď neučila, nebo vůbec nepsala. Učebnice se mi postupně hromadily ve skříňce, a už dlouho jsem je vůbec nevytáhla - když jsem si z ní teď uklízela své věci, zjistila jsem, kolik těch zbytečných knih vlastně mám. Už nechci být dobrá ani vzorná studentka, a nechápu ostatní, proč se celé dny šprtají. Místo toho přijdu ze školy, hodím s batohem do kouta a jdu Tato škola mi dala hodně vědomostí, které ovšem v životě nejsou nějak potřebné a důležité. Ale aspoň trénuji mozek. Také jsem se zlepšila v angličtině, a trochu jsem se naučila i španělsky. Díky povinné četbě v českém jazyce jsem přečetla knihy, ke kterým bych se sama od sebe nikdy nedostala, a to by byla škoda. Získala jsem spoustu zážitků na výletech, různých akcích a kurzu v DISu. A také jsem se podívala do Německa, Francie a Švýcarska. Ale gymnázium mi toho taky dost vzalo. Protože musím do školy dojíždět, zabere to dost času. Musím vstávat o hodinu dřív než moji spolužáci ze Zlína. A trpím, když na nultou hodinu musím vstávat o půl páté. Také jsem přišla o pár nervových buněk, když jsem psala testy z matematiky, protože v té jsem nikdy nebyla dost dobrá. A nejsem zrovna atlet, takže pro mě nebylo zrovna příjemné poslouchat, jak jsem neschopná v tělesné výchově, že neskočím dobře skok do výšky nebo že nezvládnu vyšplhat po tyči. Také jsem se odloučila se svými přáteli ze základní školy, ale to se prostě stává - každý jsme na jiné škole, v jiném městě, v jiném kolektivu. Ale i tak si nemám moc na co stěžovat. Středoškolský život je úžasný! 22

Jak vidím školu já Hasík, Henčl 1.C Konečně jsem měl příležitost ukázat jiným studentům gymnázia, jak školu vidím já. Ukázat jim, jak černě vidím některá zákoutí a naopak, která zákoutí ve mně navozují příjemný a hřejivý pocit v duši. Jako krásný příklad poslouží fotka prvního patra čtvrtého pavilonu, kde se učí převážně matematika. Jakoby prázdné chodby a strohé učebny působí velmi nepříjemným, až děsivým dojmem. Exkurze do ÚV Klečůvka Dne 23.6.2014 jsme se my, třída 2.A vydali v rámci projektových dnů do Úpravny vod na Klečůvce, která patří pod Moravskou vodárenskou společnost. Sympatický pán, který se nás ujal, nás seznamoval s procesem úpravy pitné vody. Spolu s ním jsme si prošli vesměs celý areál kromě chemických laboratoří a míst, kde je nutný potravinářský lístek. Velmi podobně na mne působí i první patro sedmého pavilonu, kde se učí chemie. Studenti jakoby čekali na smrt v chladných chodbách, kde se rozlévá pach různých chemikálií. Na druhou stranu v areálu gymnázia lze nalézt i příjemná místa, byť se většinou nacházejí mimo budovu školy. Například školní hřiště nebo venkovní učebna. Snad vám náš malý projekt pomůže pochopit, jak my, křehcí studenti, vnímáme tuto budovu. ÚV Klečůvka bere vodu ze Slušovické přehrady, o které jsme se dozvěděli, že se tato voda před úpravou nazývá surová. Poté se namíchá z mnoha chemikálií, které se postupnou filtraci přes pískovcové filtry z vody dostanou do odpadní nádrže, která byla ukázkou toho, kolik nečistot se v takové vodě vyskytuje. Také jsme se dozvěděli, že v případě nouze, je schopna Klečůvka zásobit vodou nejen celý Zlín a okolí, ale i vzdálené Otrokovice a Tlumačov. 23

Návštěva krajské galerie V rámci projektových dnů gymnázia zavítala naše třída 1.B do 14. Budovy Baťova ateliéru krajské galerie. Ve velmi HOJNÉM počtu jsme se společně s našimi průvodci ponořili do hlubin umění. Rozhovor: Dobrý den, pane Srno. Ahojte kluci, co potřebujete? Jsme z 1.A a máme za úkol poskytnout pro potěšení pana Michlíka rozhovor s vámi. Bylo by to možné? Zajisté. Zajímalo by nás, jak se dneska máte? (posměšný smích) Tak mám se dobře, stejně jako včera. Výstava s názvem Řády vidění nám umožnila nahlédnout do spektra odlišných vjemů. To nás těší. V tom případě by rozhovor měl proběhnout bez větších komplikací. Další otázka na Vás. Jak probíhají vaše projektové hodiny? Máme pozvanou naši bývalou studentku, která teď studuje žurnalistiku. A ta už druhý rok vlastně pro naše žáky třetích ročníků a septim realizuje multimediální produkty a jejich analýzu. To znamená: zabývají se tím, jaké jsou druhy médií, jak je můžeme analyzovat, čemu věřit a čemu nevěřit. Reportáž Svoboda, Staněk 1.A Dostali jsme za úkol v rámci projektových dnů vytvořit reportáž s učitelem Společenských věd. Po 40 minutách hraní karet jsme se odhodlali a vydali jsme se s naší kamerou a mikrofonem ze záchodové štětky zpovídat pana Srnu. Po dlouhém a strastiplném hledání se nám ho podařilo najít na chodbě ve druhém pavilonu a zprostředkovat s ním rozhovor exkluzivně pro Vás! No mluvíte o tom hezky, ale baví vás to? (pousmání) Samozřejmě. My je připravujeme s kolegyní Adamíkovou. Takže samozřejmě nás to baví. Kdyby nás to nebavilo, dělali bychom něco jiného.(ďábelský úsměv) A myslíte, že to baví kromě vás i žáky? Podle reakce žáků z minulého roku usuzuji, že odezva byla pozitivní a právě z toho důvodu jsme se rozhodli, že v tomto projektu budeme pokračovat. Takže jste spokojen se spoluprací žáků? Hm. Jo. 24

V kolik dneska končíte? Mezi 11:30 až 12:00. S tím, že máme přestávky. A ještě tady mám otázku, jak jste se připravoval na dnešní hodinu? Takže my se nepřipravujeme jako vyučující ale domlouváme se s tou naší bývalou studentkou, která to má všechno pod svým palcem. A vypadá to, že budete v tom pokračovat i do budoucna? (promnutí očí) Záleží na ní. Uvidíme, jestli po skončení studia bude chtít nadále pokračovat, nebo jestli seženeme někoho jiného. Myslíte, že stihneme tyto projektové dny i my? Tak vy jste prváci. S Aničkou Zlámalovou si nejsem jistý, ale z nějakých mediálních projektů se určitě dočkáte. Už nám došly otázky, tak jen poděkujeme za rozhovor, na shledanou. Taky díky! Origami je japonské umění skládání rozličných motivů z papíru. Na první fotce můžeme vidět různé druhy zvířat ať už smyšlených tak skutečných. Poskládat něco z papíru chce hodně trpělivosti a je zapotřebí umět techniku skládání. Tato činnost se dá pojmout jako forma zábavy. Popularita origami je v Japonsku vysoká, skládají ho už děti v mateřské školce. Dle mého názoru tato činnost zvyšuje zručnost dětí a souhlasil bych se zavedením i v českém školství. Zručnost studentů Vajdák, Vaníček 1.A Tato fotka zobrazuje rotundu, asi z 11. 13. století, tato stavba je typická pro románský sloh. Mnohé z nich se dochovaly dodnes např. rotunda sv. Kateřiny nebo rotunda sv. Jiří. Na této fotce můžeme vidět období zvané Selské baroko. Je to stavební sloh lidové architektury, který se uplatnil převážně v jižních Čechách během 19. století. Domnívám se, že autor si vybral toto období pro jeho jednoduchost a zároveň jeho krásu. Toto dílo mi připomíná gotický kostel, nejsem si ale jist, přestože jsem gotikou fascinován. Je proto také možné to, že vidím to, co chci a lidi mohou v jednom díle vidět mnohé podoby to je ta krása na umění. 25

Přísně tajné! Málokdo z nás někdy navštívil přírodu pod jídelnou naší školy. Nám se dnes tato příležitost naskytla a objevily jsme nedokončenou výstavbu gymnázia. Pavučinami pokryté stěny, rozdrolené kusy omítky a zborcená dřevěná konstrukce navodí tajemnou atmosféru. Hodně štěstí při objevování. Na poslední fotce je návrh auta z budoucnosti. Myslím si, že student pustil uzdu svojí fantazie a odvedl výbornou práci. Nebudu asi jediný stejného názoru, protože model je vystaven přímo u vstupu do školy a tak jej míjí všichni každý den. Zákoutí naší školy Gajdošíková, Hradilová 1. A Big brother is ALWAYS watching you! Hned pod okny druhého pavilonu se tyčí i krčí zároveň hlava neúnavného studenta. Ten už zde doopravdy viděl všechna roční období a ledasco zažil. V důsledku těchto skutečností a vysoké popularity jej navždy poznamenal jeho soused nesmazatelným fialovo-růžovým flekem nad levým obočím. Řádění pana školníka Každý z nás si jistě všímá, jak udržované máme okolí školy. Vděčíme za to panu školníkovi. Mimo funkce půjčování klíčků se taktéž stará o exteriér a flóru gymnázia. V inkriminované době přesně 24. 6. 2014 v 9:43 SEČ jsme objevily opuštěná kolečka s nářadím. Jistě všichni tuší, čí je to práce 26

Zákoutí naší školy II Holík, Kovařík 1.B Likusák V této venkovní učebně prožije každý ze žáků naší školy nezapomenutelné chvíle i při hodině matematiky, která je pro většinu lidí velmi nezáživný předmět. Místo řinčícího zvonku zde uslyšíte nádherný zpěv ptáčků a šelest větru v korunách stromů. Čerstvý vzduch z nedalekých lesů dostatečně okysličí váš mozek a dodá vám sílu rozlousknout i ty nejobtížnější příklady. Tuto chodbu lemují řady skříněk, které slouží jako úschovna všech žáků. Ti si do nich schovávají své milované učebnice a zapocený úbor do tělocviku, který se domů nosí jednou za rok vyprat. Zběsilé opisování domácích úkolů je zde na denním pořádku, ale i tak zde můžete relaxovat na velmi pohodlných dřevěných lavičkách. Tribuna Kdo by neznal naše venkovní hřiště s tribunou pro přihlížející žáky. Místo je naplněno adrenalinem ze sportovních aktivit, ale je zde i možnost odpočinku při velké polední pauze. Každý žák si najde své místečko a na chvíli zapomene na celý svět. Ale poté co uslyší řinčící zvonek, je zpět zapojen do normálního života. Žijeme v džungli! 27

Co nám dal první rok studia Zatloukalová 1.D Přestože jsem na této škole teprve první rok, mám pocit jako by trval věčnost. Nejspíš to bude kvůli dlouhým hodinám učení, které trávím doma i ve škole. Když jsem přišla první den do školy, myslela jsem, že nebudu muset učit, v tom jsem se bohužel spletla. Dokonce jsem se obávala, zda-li nepropadnu. Naštěstí mi ochotně pomohli s úkoly spolužáci, se kterými je na školních akcích vždy zábava. Takže pokud bych měla shrnout, co mi tento školní rok dal, byly by to nové vědomosti, kamarády, spoustu práce, hodně zážitků, stres a žaludeční vředy. Ale i tak se těším na další školní rok. Opět se pohybujeme v pravěku. Na fotce se nachází primitivní pravěká vesnička. Obydlí jsou postavena ze slámy, dřeva a hlíny. Jak šla historie... Mikeš a Gallas 1.C Milí čtenáři, připravili jsme si pro vás přehled několika historických děl, jež vyráběli žáci víceletých gymnázií. Jedná se o celoroční projekty historických staveb či zbraní z různých období dějin, které jsou inspirované skutečnými objekty. Tyto práce nás zaujaly svým různorodým zpracováním. Fotografie jednotlivých objektů budou znázorněny chronologicky. Zde můžete vidět stavby ze starého Egypta, přesněji sfingu, což je tělo lva s lidskou hlavou. Vedle sfingy je asi Rachefova pyramida. Začínáme pravěkem. Zde můžete vidět jedno z prvních primitivních obydlí, které je zkonstruováno z kožešiny a dřeva. Na této fotce se nachází jednoduché opevněné hradiště zkonstruované ze dřeva a slámy. Dále můžete vidět palisádové opevnění. 28

Zde můžete spatřit řeckou válečnou loď s velkými vesly a s jednoduchým zdobením. Na této fotce se nachází středověká rotunda zkonstruovaná z kamene. Tento válečný katapult sloužil například k bourání hradeb a různých staveb. Mohl sloužit také k obraně. Hrad Rochester byl vystavěn v jedenáctém století v jižní Anglii Římany. Pomocí tohoto trojského koně Řekové obelstili Trojany, vpadli přímo do města a dobyli jej. Kůň byl vyroben ze dřeva. Zde můžete vidět skandinávský pravoslavný kostel pocházející ze Švédska. 29

Poutník Nosálková 1.C Tam v městě na kraji světa, poutník balí si svůj ranec, tušíc, že nemine ho odveta, tušíc, že brzy přijde konec. Tady můžete vidět Tádž Mahal, což je hrobka, kterou nechal vystavět sultán pro svou ženu. Nevěda kam cesta povede, vykročil v pouť dalekou, vítr severní ho zavede, tam v zemi neznámou. Kráčel světem dál a dál viděl múzy, světa kraj. Na konci útesu několikrát stál avšak v srdci věčný máj. Až přišel tam, kde cesty se kříží, hledí, kterou dát se má. Ví, že jeho srdce rozhodnutí tíží, nechce vykročit, neví kudy vydat se má. Poutník dlouho tiše stál, přemýšlel, kam ho cesty zvou, první krok v neznámo udělal, prodíral se temnotemnou tmou. Selské baroko je velice zajímavé. Je to druh baroka, který vyplývá ze života prostých měšťanů. Zvolil si cestu bez zatáček bez hor, řek a kopců. Chtěl zbavit se všech překážek, tak, jak slýchal od starců. Však zlá předtucha jednotvárné cesty do jeho snů se dostala, děsívá víc než samota cesty, vrátit se jej donutila. Zas na křižovatce stál v neznámo hledíc, podruhé se rozhodoval smysl života postrádajíc. Karlův most nechal vystavět Karel IV. ve 14. století. Stojí na místě Juditina mostu, který spadl při povodních. Vydal se tedy cestou zarostlou, zpět se vrátit nemůže, provázen velkou představou, že všem lidem pomůže. 30

Velké sny dlouho jej provázely životem dlouho doufal, že svět změnit dokáže. Jen do chvíle kdy pochopil, že lidem všem zavděčit se nedokáže. Skrz překážky prodíral se, rozhodnutí učinil mnoho, nikým svést z cesty nenechal se, vidí jen cíl života jeho. Vidí a přece slepý je, o sny se nechal připravit. O to život složitější je, když náš poutník neumí snít. Však na prahu smrti potkal dívku, její úsměv jej zachránil, byla jako slunce na východu, jehož svit poutníkův život vykoupil. Najednou zří pravdu čistou, vidí ji tam, kde by nehledal hledí na oblohu, na lunu bílou v jeho mysli ráj spočíval. Naposledy zavřel oči, spokojený vydechnul. Poutník našel to, co v bytí dlouho hledal a pominul. A když měsíc září na ten kraj, zpívá píseň o jednou poutníku co šel hledat srdce ráj a našel cit, sen a lásku Změna Genzerová 1.C Byl to pro ni nový začátek. Důvod změnit svůj život. Možnost vydat se opačným směrem. Věděli o ní pouze lidé z její minulosti a ti zůstali za nepřekonatelnou bariérou dálky. Jich se bála, teď byli pryč. Bála se jejich pohledů, jejich pomluv, jejich reakcí. Dříve nebyla vzor správného člověka, spíše příklad opaku. Ale rozhodla se změnit. Tam, kde bydlela v minulosti, se nenacházela vhodná půda pro změnu. Lidé tam na ni zanevřeli a nehodlali si připustit, že by se ona, ten zlý výrostek, mohla změnit. Přistěhovala se do tohoto města se svou matkou, nikdo neví kdy, nikdo si jich nevšímal. Poprvé se nechala vidět při nástupu na střední školu. Střední škola, prvák, noví lidé. Nikdo nic neví. První týdny se moc nesoustředila na učení, ani nebylo na co. Polovinu učebnic neměla, druhou polovinu ještě nepoužívali. Soustředila se na sebe a ostatní kolem. Vypadalo to dobře, už věděla o pár lidech, kteří jsou ochotní se s ní bavit. Po pár měsících učení nabralo na obrátkách. Zápisy, referáty, zkoušení, testy. Třetinu předmětů zvládala skvěle, třetině vcelku rozuměla a v třetině předmětů potřebovala občasnou pomoc kamarádů. Ano, kamarádů. Patřila do party dvou dalších holek, společně tvořily trio. Ještě se neznaly natolik dobře, aby do rukou těch dalších vložily vlastní život, ale šly správnou cestou. Pokud se podaří, za pár let se z nich stanou přítelkyně na život i na smrt. Strach z minulosti ji pomalu opouštěl, občas se ještě projevil v nočních můrách, ale ona věděla, že ho překoná. Přicházely jiné obavy, naštěstí méně tíživé. Jestli ráno stihne autobus, zda učitele nenapadne vyzkoušet ji, neztratí-li své přátele. 31