SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O: Společnosti jako celostním systému Chování a jednání jednotlivých lidí ve společenských kontextech Sociálních faktech a jevech Sociálním jednání, sociálních skupinách Sociálních interakcích Sociálních vztazích, o sociální změně Zákonitostech společenského vývoje Struktuře společnosti Sociálních institucích, o sociální komunikaci
SOCIOLOGIE JE TEORETICKO EMPIRICKÁ VĚDA O SPOLEČENSKÝCH VZTAZÍCH A PROCESECH, KTERÁ CHCE TYTO VZTAHY A PROCESY POMOCÍ VLASTNÍCH METODOLOGICKÝCH NÁSTROJŮ POPSAT A ZÁROVEŇ SE JE SNAŽÍ VYSVĚTLIT, A O ČLOVĚKU VE SPOLEČNOSTI
Proč existují různé definice sociologie? Objekt zkoumání sociologie (společnost) je široký a složitý Každá z definicí vyzdvihuje rozdílnou stránku společenského života, která se stává předmětem jejího zkoumání S. je multiparadigmální věda (mnoho směrů a škol), které přistupují ke zkoumání společnosti z rozdílných teoretických a ideových pozic
Zvláštnosti sociologického přístupu (myšlení) INTER, MULTI ČI TRANSDISCIPLINARITA FUNKČNÍ PROVÁZANOST Zkoumá částkové sociální jevy ve vazbě na jiné společenské jevy (vztahy a procesy) INTEGRUJÍCÍ PROCES - poskytuje celkový obraz o společnosti zkoumá společnost jako celek Využívá specifické metody a techniky sociologického výzkumu ALTERNATIVNOST více interpretací zkoumaného jevu najednou Je klíčovou dírkou do společnosti (společenských vztahů)
K PŘEDMĚTU SOCIOLOGIE (STRUKTURA HORIZONTÁLNĚ, VYMEZENÍ DLE VELIKOSTI SOCIÁLNÍCH ÚTVARŮ) Věda o celé společnosti v souhrnu, ale i Věda interpretující aktuální problémy (reklama, chudoba, bohatství, kriminalita, životní styl ) Mikrosociologie mikroanalýza, sociologie malých skupin, orientována k výzkumu mikrostrukturálních jevů každodenní život Makrosociologie zkoumá globální společnosti, vztahy mezi velkými soc. skupinami, jejich strukturu, charakteristiky s cílem podat obraz společnosti jako celku nebo postihnout zákonitosti vývoje velkých společenských útvarů
Sociologie usiluje o poznání sociálních jevů a zkoumá je: 1. V širokých souvislostech zkoumá společenské jevy ve vztahu k dalším společenským jevům 2. Snaží se nahlížet na společnost komplexně a tzn. usiluje o získání celkového obrazu společnosti, o určitá zobecnění
Dvě krajnosti vymezení předmětu sociologie (historicky) 1. Skupina teoretická dimenze, jak vymezit předmět, metodologii univerzalistické pojetí sociologie. Předmět je společnost jako celek. 2. Skupina opačné hledisko, cesta redukce předmětu na dílčí oblasti sociálního života vymezují předmět úzce, ale rozdílně!! (soc. vztahy, soc. chování, malé skupiny). Kritizují makrosociologický předmět, jedná se o mikrostrukturu!
STRUKTURA SOCIOLOGIE VERTIKÁLNĚ SYSTEMATICKÁ (obecná, teoretická) - Přistupuje ke studiu společnosti jako celku, snaží se poznat její podstatu, strukturu, vývojové fáze, obecné zákonitosti vývoje APLIKOVANÁ (užitá) - orientována na studium konkrétních soc. jevů v různých sférách společ. života, případně podává návrhy řešení konkrétních soc. problémových situací, těžiště každodenní práce
APLIKOVANÁ SOCIOLOGIE ZKOUMÁ: SOCIÁLNÍ FORMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (EKOLOGIE, ZDRAVÍ, NEMOC, SÍDLA ) SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA (VRSTVY, TŘÍDY, POVOLÁNÍ, ŽIVOT. ÚROVEŇ ) SPOLEČENSKÉ, PRACOVNÍ A TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBY (PRŮMYSL, REKLAMU, PRÁCI, PODNIK ) SPOLEČEN.ŽIVOT, FORMY SPOLEČENSKÉHO VĚDOMÍ (POLITIKU, DEVIACE, UMĚNÍ, VOLNÝ ČAS, SPORT, JAZYK, VÝCHOVU ) SOCIÁLNÍ SKUPINY (POHLAVÍ, RODINY, ETNIKA..) SOCIÁLNÍ INSTITUCE (VĚDU, STÁT, PRÁVO, NÁBOŽENSTVÍ, KULTURU, ARMÁDU )
Př. aplikované sociologie Demografie zkoumá různé demografické faktory (porodnost, úmrtnost, migraci ) Sociální ekologie zkoumá vztah mezi lidmi, institucemi, společ. skupinami a jejich prostorovým prostředím jež má vliv na jejich strukturu a chování S. města zkoumá vliv městského prostředí na jednotl. úseky soc. života S. rodiny samostatná od 1.sv. války, problémy výchovy dětí, rozvodové zákony, bytové otázky S.kultury navazuje na filosofii dějin a stýká se s antropologií a etnografií, stanovení rysů koltury, obecné zákonitosti jejího pohybu
FUNKCE SOCIOLOGIE (JEJÍ SMYSL A PŘÍNOS) POPISNÉ otázka proč-rozlišovat mezi důvodem, objektivní příčinou, následkem, náhodou (kritická reflexe statu quo) VYSVĚTLOVACÍ zkoumá jednotl. aspekty společ. systému, snaha zařadit je do širšího rámce sociálních teorií (chápající sociologie M. Webra) TERAPEUTICKÁ blízko k sociál. inženýrství či prognózování; aplikace poznatků při řešení společ. problémů (xenofobie, šikana ) SEBEPOZNÁVÁNÍ-uvědomění sebe, světa kolem sebe, skutečná svoboda volby
Vztah k dalším společenským vědám Filosofie přebírá teorie a snaží se je rozvíjet ke konkrétním jevům, F. je teoretická, S. zahrnuje i empirickou složku Psychologie zajímá člověk, jeho duševno, S. zajímá vztah člověka k jiným lidem Sociální psychola jak se utváří a funguje psychika v společenských souvislostech Historie zkoumá, co je pro každé období vývoje společnosti charakteristické, S. uspořádává konkrétní historické podobnosti určitých znaků a odlišností
Základní orientace v sociologických teoriích 1. Koncepce, vycházející z předpokladů, že sociální mikrostruktura je psychické podloží všech sociálních jevů a makrostruktur. jevy jsou vysvětlitelné pouze na základě poznání zákonitostí vývoje mikrostruktury 2. Koncepce, zdůrazňující svébytnost a nepřevoditelnost mikrostruktur. a makrostruktur. jevů a rezignující na výklad makrostruktur. procesů, pro jejichž poznání nemáme dosud adekvátní metody 3. Teorie, zdůrazňující odlišnost obou oblastí, předpokládají, že makrostruktura má vzhledem k mikrostruktuře podmiňující význam a též, že mikrostruktur.jevy jsou bez přihlédnutí k charakteru makrostruktury v úplnosti nevysvětlitelné
Paradigmata k chápání společnosti 1. Objektivisté vně lidí-společnost (realita) stojí nad jednotlivcem, zkoumají sociální fakty, změny, strukturu-pozitivizmus, sociologismus, strukturální funkcionalismus 2. Interpretativní sociální realita, konstrukt v myslích jednotlivců, zkoumají jak se tato představa vytváří, jak ji lidé interpretují, definují, každodenní jednání, vztahysymbolický interakcionismus, etnometodologie, fenomenologie
TEORETICKÉ DICHOTOMIE (PÁROVÉ KATEGORIE V SOCIOLOGII)
P O Z I T I V I S M U S (Auguste Comte) Sociologie má být budována po vzoru přírodních věd Společenské jevy mají charakter věcí Sociologie používá stejné metody jako přírodní vědy (např. kauzální vysvětlování) Sociologie je základem sociálního inženýrství, vědecké rekonstrukce společnosti
H U M A N I S M U S (Max Weber) Sociologii není možné budovat podle vzoru přírodních věd Společenské jevy nemají charakter věcí, sociální skutečnost je specifická Sociologie musí uplatňovat jiné metody než přírodní vědy (např. heuristickou metodu) Sociologie nemůže být základem sociálního inženýrství
S O C I O L O G I S M U S (Emile Durkheim) Spojováním lidských jedinců vzniká nová kvalita, neredukovatelná na individuální psychiku jednotlivce; prvotnost společnosti nad jednotlivcem Základem společenských jevů jsou sociální fakta Sociologie musí zůstat samostatnou vědou, neredukovatelnou na žádnou jinou vědu o lidských jedincích
P S Y CH O L O G I S M U S (Gabriel Tarde) Při vysvětlování společenských jevů je třeba vycházet z psychických znaků jednotlivce, jeho vůle, myšlení, zkušenosti Základem společenských jevů je individuální psychika, PSY tvoří pro sociologii teoretický, metodologický základ Sociologie je jen jedním z odvětví psychologie je to psychologie kolektivu
TEORIE KONCENSU (Talcott Parsons) Sociální systémy jsou integrované Společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci, nepsaná úmluva zavazující lidi Společnost uznává legitimní autority Základními prvky společenského života jsou normy a hodnoty Sociální systémy (společnosti) mají tendenci samy sebe udržovat v rovnováze a přetrvávat, reagovat na změnu dle svých potřeb a vnějších okolností
TEORIE KONFLIKTU (Karel Marx) Sociální systémy jsou založeny na protikladech Společenský život vytváří strukturální konflikty, ty pramení z dominance a diskriminace některých členů společnosti Každá společenská diferenciace zahrnuje mocenskou nerovnost Základní prvky-hybatelé-společenského života jsou různorodé skupinové zájmy Sociální systémy (společnosti) mají tendenci ke změně kvůli střetu odlišných zájmů uvnitř nebo mezi cizími společnostmi
VÝVOJ SOCIOLOGICKÉHO MYŠLENÍ Přelom 18. a 19. st. průmyslová revoluce Moderní společnost moderna produkt průmyslové a politické revoluce
PROTOSOCIOLOGIE 40. léta 19. stol. ETAPY VÝVOJE SOCIOLOGIE KLASICKÉ VELKÉ TEORIE 20. léta 20. stol. VELKÉ VÝZKUMY 50. léta 20. stol. NÁVRAT K VELKÝM TEORIÍM Protosociologie sociálně filosofické názory na společnost (od antické filosofie, přes renesanci a osvícenství), které vytvářely teoretické zdroje pro vznik vědy o společnosti. Klasické velké teorie etapa konstituování sociologie jako vědné disciplíny, velké teoretické systémy (Comte, Spencer, Durkheim, Pareto, Simmel atd.) Velké výzkumy intenzivní rozvoj v USA, výzkum imigrantů, amerických vojáků, sociální patologie, podniků, sex. chování Návrat k velkým teoriím paralelní rozvoj teorie s existujícími výzkumy (strukturální funkcionalismus, symbolický interakcionismus, sociometrie, interpretativní sociologie
Auguste COMTE (konzervativní věda o společenském pokroku) první použil pojem sociologie v r. 1839 v díle Kurs pozitivní filosofie usiluje o rozvoj sociologie jako pozitivní vědy společnost chápe jako organický celek, který je spojený prostřednictvím konsenzu sociologii člení na teorii sociální statiky a sociální dynamiky základní metody sociologie: pozorování, experiment, srovnávací historická analýza autor zákona 3 stadií: teologické, metafyzické, pozitivistické-vědecké (abstraktní pojmy nahrazují empirické znalosti) pokus o systematizaci a klasifikaci věd Vědět, aby se mohlo předvídat, předvídat, aby se mohlo předcházet
5. etapa POSTMODERNÍ SOCIOLOGIE 80. léta 20. století sociologický guláš - velké množství různých pohledů na sociální skutečnost, předchozí dvě období znala pojem pravda a usilovala o jeho dosažení (verifikace =ověřování poznatků) a předpokládala, že existuje metoda, která nás k pravdě dovede, dnes: relativizace pravdy kolik teorií, tolik pravd, odmítnutí existence metody vedoucí k pravdě, stále existuje malá skupina (vč. Petruska) respektující pravidla předchozích období.
ČESKOSLOVENSKÁ a ČESKÁ SOCIOLOGIE Zakladatel T.G. Masaryk problematika filosofie dějin Břetislav Foustka-UK, první sociologický seminář, překlady Sociologická revue (1930, Praha), Sociální problémy (1931, Brno) Emanuel Chalupný systematik, Brno, vydal Sociologii Arnošt Bláha brněnská škola, zakladatel Sociologie dětství, Město, Sociologie sedláka a dělníka, vychází ze školy Durkheima Josef Král pražská škola, otázky historie, přehled vývoje S. až do r.1936 Ullrich průzkum praž. okolí, komponentární metoda K. Galla, J. Šíma, V. Kadlec působili v Praze Současnost- Tomáš Halík, J. Jandourek, J.
Prezentace POJEM, PŘEDMĚT, STRUKTURA, FUNKCE SOCIOLOGIE je duševním vlastnictvím autorky a proto při jejím eventuelním využívání respektujte prosím autorská práva. Vzor citace: Matoušková, I., Pojem, předmět, struktura, funkce sociologie. (nepublikovaná přednáška). Praha: VŠRR 2014. 27 s. Matoušková, 2014 Poslední úprava textu: březen 2014