ZPRÁVA O KVALITĚ ISPV-PS ZA ROK 2009 PODLE NAŘÍZENÍ EC Č. 698/2006
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-2- Obsah ÚVOD... 3 1. RELEVANCE... 4 1.1 Uživatelé výsledků šetření... 4 1.2 Posouzení potřeb uživatelů a jejich míry spokojenosti s poskytnutými údaji... 4 1.3 Posouzení neúplnosti a nadbytečnosti položek uživateli šetření ISPV... 4 2. PŘESNOST... 5 2.1 Výběrové chyby... 6 2.2 Nevýběrové chyby... 7 2.2.1 Chyby pokrytí... 7 2.2.2 Chyby měření a zpracování... 8 2.2.3 Chyby vyplývající z neposkytnutí odpovědí... 9 2.2.4 Chyby vyplývající z přijatého modelu... 10 3. DOCHVILNOST A VČASNOST... 11 3.1 Dochvilnost... 11 3.2 Včasnost... 11 4. DOSTUPNOST A JASNOST... 11 4.1 Dostupnost... 11 4.2 Jasnost... 12 5. SROVNATELNOST... 12 5.1 Prostorová srovnatelnost... 12 5.2 Časová srovnatelnost... 13 6. SOUDRŽNOST... 14 7. LITERATURA... 15
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-3- Úvod Struktura zprávy o kvalitě ISPV-PS za rok 2009 vychází z nařízení EC číslo 698/2006 z 5. května 2006 [1]. Kvalita statistických údajů o mzdách a kvalita procesu šetření je posuzována podle kritérií významných pro uživatele, zpracovatele i gestora statistického šetření (relevance, přesnost, dochvilnost a včasnost, dostupnost a jasnost, srovnatelnost a soudržnost). Informační systém o průměrném výdělku (dále ISPV) je jediným zdrojem strukturálních mzdových statistik v České republice a je také hlavním zdrojem dat šetření Structure of Earnings Survey, které ve čtyřleté periodě porovnává výdělky v jednotlivých zemích EU. Obecná definice kvality dat a Standardní zpráva o kvalitě, vypracovaná pro potřeby Evropského statistického systému, se staly podkladem pro hodnocení kvality ISPV. ISPV je celorepublikové statistické šetření výdělkové úrovně založené na výdělcích jednotlivců. Hlavním cílem ISPV je zjištění výdělkové úrovně podle profesí (KZAM-R), dalším produktem jsou odhady výdělkových parametrů zaměstnanecké populace ČR. Publikace výsledků šetření ISPV přináší hodinové výdělky, hrubé měsíční mzdy, údaje o odpracované a neodpracované době a také údaje o dynamice hodinových výdělků [2]. Šetření je zahrnuto do programu statistických zjišťování vyhlášených ČSÚ ve sbírce zákonů pro příslušný kalendářní rok (viz příloha Vyhlášky č. 398/2008 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2009 [3]). Průběh šetření a vývoj ISPV řídí komise složená ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Českého statistického úřadu, České národní banky, CERGE-EI, Vysoká škola ekonomická v Praze, Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Šetření ISPV se skládá ze dvou základních částí šetření podnikatelské a nepodnikatelské sféry národního hospodářství ČR. Do podnikatelské sféry patří ekonomické subjekty (dále ES), které své zaměstnance odměňují mzdou dle 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů; nepodnikatelskou sféru tvoří ES, které odměňují platem podle 109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do šetření nejsou zahrnuti zaměstnanci ze sektorů domácností a neziskových institucí. Podrobnější informace o výdělcích v podnikatelské a nepodnikatelské sféře ve 14 krajích ČR jsou publikovány v rámci Regionální statistiky ceny práce (RSCP). V podnikatelské sféře probíhá standardně čtvrtletní výběrové šetření u ES s 10 a více zaměstnanci (ISPV-PS). V nepodnikatelské sféře probíhá pololetní plošné šetření všech ES bez ohledu na jejich velikost (ISPV-NS) [2]. Tato zpráva o kvalitě se zabývá šetřením v podnikatelské sféře ISPV-PS.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-4- 1. Relevance Relevancí se míní míra splnění požadavků uživatelů. 1.1 Uživatelé výsledků šetření Uživateli výsledků šetření jsou: centrální vládní, odborové a zaměstnavatelské instituce Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), Ministerstvo financí (MF), Český statistický úřad (ČSÚ), Česká národní banka, Českomoravská konfederace odborových svazů a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jejich požadavky a připomínky jsou formulovány a hodnoceny na zasedáních Komise pro řízení a koordinaci prací spojených s ISCP. vědecké instituce a vysoké školy Vysoká škola ekonomická v Praze, CERGE-EI, Vysoká škola báňská, Aarhus School of Business. Požadavky na šíři a kvalitu dat jsou zohledněny v rámci společných výzkumných projektů se zpracovatelskou organizací. úřady práce, soudy Úřady práce jsou důležitým uživatelem šetření ISPV i regionálních výsledků RSCP. Soudy využívají ISPV pro řešení některých pracovně-právních problémů. respondenti Respondenti šetření mají možnost zdarma obdržet tištěnou publikaci výsledků šetření podnikatelské sféry. Kontakt s respondenty posiluje zpětnou vazbu se zpracovatelem šetření, připomínky respondentů pomáhají odhalit a následně odstranit slabá místa šetření. veřejnost Široká veřejnost má výsledky šetření zdarma k dispozici na internetových stránkách MPSV (www.mpsv.cz či portal.mpsv.cz), případně přímo na portálu šetření ISPV (www.ispv.cz). 1.2 Posouzení potřeb uživatelů a jejich míry spokojenosti s poskytnutými údaji Požadavky a připomínky hlavních uživatelů jsou formulovány a hodnoceny na zasedáních Komise pro řízení a koordinaci prací spojených s ISPV. Průběžně jsou vyhodnocovány dotazníky, týkající se kvality šetření, zasílané na MPSV a respondentům. 1.3 Posouzení neúplnosti a nadbytečnosti položek uživateli šetření ISPV Na základě posouzení úplnosti šetření ze strany MPSV je šetření od roku 2009 rozšířeno o položky absence z důvodu nemoci bez nemocenské dávky ze státního pojištění a náhrady za nemoc placené zaměstnavatelem. Dále se šetření ve stejném roce rozšířilo o položky zjišťující práci v režimu konta pracovní doby a druh invalidního důchodu u zaměstnanců. Současně byly zrušeny položky kódu
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-5- odvětvové klasifikace OKEČ (přebírána z registru ekonomických subjektů), povolání (nevyužívána) a kódu lokální jednotky (variantní k položce místo výkonu práce). Položky finanční kontroly a typu kolektivní smlouvy jsou od roku 2009 sbírány ve speciálním ročním modulu. Pro další roky se požadavky MPSV soustředí na podrobné statistické sestavy o vývoji mezd za celou ČR vždy za 1. pololetí a celý rok (slouží jako podklad pro zprávu o vývoji příjmů určené vládě). Jako výdělkový ukazatel přitom preferují hrubou měsíční mzdu. Jedním z cílů MPSV je udržet či snižovat administrativní zátěž na respondenty šetření. Z tohoto důvodu se od roku 2011 budou čtvrtletně sbírat pouze souhrnné údaje za podnik a pololetně údaje za jednotlivé zaměstnance. Pro účely sociálního pojištění (nemocenské, důchodové) jsou požadovány počty zaměstnanců ve výdělkových pásmech. ČSÚ prosazuje koncept harmonizace mzdových šetření, a to zejména mzdového výkaznictví ČSÚ a strukturálního šetření ISPV. V současnosti to vzhledem k rozdílnému pokrytí populace a metodickým rozdílům není možné. Z tohoto důvodu je ISPV od roku 2009 doplněno o podnikové údaje týkající se hrubé mzdy, odpracované a neodpracované doby, počtu zaměstnanců a ostatních osobních nákladů. Cílem pro roky 2011 a 2012 je vytvoření nadřazeného mzdového modelu nad výkaznictvím, ISPV a údaji z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), který umožní získání harmonizovaných údajů o celkovém objemu mzdových prostředků a počtu zaměstnanců. Údaje o charakteristikách mzdy (medián, decily), složkách mzdy (odměny) a třídění dle osobních charakteristik (pohlaví, vzdělání, hlavní třída KZAM) se získají ze mzdového modelu. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) uvítala změnu struktury dat, kdy se sleduje nejen skutečnost, jestli má ekonomický subjekt uzavřenu kolektivní smlouvu, ale také stupeň kolektivní smlouvy. Konfederaci schází podrobnější údaje týkající se kolektivního vyjednávání, tyto údaje bude lepší získávat z jiných šetření, např. z Informačního systému o pracovních podmínkách. Stejně jako ČSÚ preferují harmonizaci objemu mezd a počtu zaměstnanců s údaji z národního účetnictví. Základní třídění požadují ve čtvrtletní periodě, podrobnější (zaměstnání, věk, vzdělání, pohlaví) v pololetní periodě. Dalším požadavkem je zajištění časové řady mzdového vývoje srovnatelnou metodikou, tzn. včetně přepočtu starších výsledků. Česká národní banka požaduje čtvrtletní průměrnou hrubou měsíční a hodinovou mzdu vypočtenou ze čtvrtletních podnikových údajů vč. časové řady od roku 2009. Ve shodě s ČSÚ a ČMKOS je požadavek harmonizace objemu mezd a počtu zaměstnanců s národním účetnictvím. Vědeckým institucím a vysokým školám schází jednoznačná v čase stálá identifikace zaměstnance, která by umožňovala analýzy časových řad stejných zaměstnanců. V současnosti je problematická i stálost kódu zaměstnance v rámci ekonomického subjektu, který se často mění při změně SW zpracovávajícím mzdy. 2. Přesnost Přesnost v obecném statistickém významu označuje, do jaké míry se výsledné hodnoty nebo odhady shodují s přesnými nebo skutečnými hodnotami sledovaných proměnných. Rozdíly mezi odhady a skutečnými hodnotami se nazývají chybami odhadů, chyby způsobené výběrem jsou výběrové chyby a ostatní chyby se označují jako nevýběrové.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-6- V prvním oddílu této kapitoly se zabýváme popisem výběru a výběrových chyb šetření, v druhém oddílu popisem nevýběrových chyb - chybami pokrytí, měření a zpracování, chybami v důsledku neodpovědí respondentů (non-response) a na závěr chybami v důsledku dopočtového modelu. 2.1 Výběrové chyby ISPV-PS je pravidelné čtvrtletní výběrové statistické šetření. Základní soubor tvoří aktivní ekonomické subjekty z Registru ekonomických subjektů ČSÚ (dále RES) s 10 a více zaměstnanci, které náležejí do institucionálních sektorů nefinančních podniků, finančních institucí, nebo vládních institucí a zároveň nejsou součástí šetření nepodnikatelských subjektů. Příslušnost k nepodnikatelské sféře určuje registr Automatizovaného rozpočtového informačního systému (dále RARIS). Zpravodajskými jednotkami jsou ekonomické subjekty. Vybrané zpravodajské jednotky vykazují údaje o všech zaměstnancích v pracovním poměru. Vykazovaní zaměstnanci jsou statistickými jednotkami šetření. Při výběru zpravodajských jednotek je použit stratifikovaný pravděpodobnostní výběr bez vracení. Základní soubor (dále ZS) je rozdělen do výběrových oblastí (strat) podle: odvětvových skupin, velikostních kategorií, regionů (krajů). Vymezení odvětvových skupin je provedeno na základě podobnosti v charakteru ekonomické činnosti a podobnosti struktury zaměstnání. Odvětvové třídění obsahuje dvanáct skupin. Ke stratifikaci výběrového souboru se dále používají čtyři velikostní kategorie ekonomických subjektů ES s 10-49, 50-249, 250-999 a 1000 a více zaměstnanci. Regionem se z hlediska výběru jednotek rozumí kraj ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 1 Základní soubor za rok 2009 obsahuje 39 390 ES, z nichž 3 478 dodalo pro šetření použitelná data. V následující tabulce je přehled kumulovaných výběrových strat s počtem ES v základním souboru a pravděpodobností zahrnutí ES do souboru výběrového. Odvětví Nefinanční podniky Finanční instituce Vládní instituce Velikostní kategorie 10-49 50-249 250-999 1000 + 29 656 7 790 1 469 245 4,5 % 15,0 % 100,0 % 100,0 % 0 2 101 22 11 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 5 44 30 17 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % Tab. 1 - Základní soubor ISPV-PS a výběrové podíly 1 Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 2 Finanční instituce s 10-49 zaměstnanci jsou vybírány v rámci odvětvových skupin nefinančních podniků
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-7- V jednotlivých výběrových oblastech ZS, vzniklých jeho rozdělením dle příslušných stratifikačních kritérií, se vybere předem stanovený podíl ekonomických subjektů. Největší subjekty s alespoň 250 zaměstnanci jsou zařazeny do šetření všechny (výběr s pravděpodobností 1). ES s 10-249 zaměstnanci jsou vybírány systematickým náhodným výběrem s nestejnými pravděpodobnostmi bez vracení. Výběrový podíl odvětvových skupin nefinančních podniků ve velikostní kategorii 50-249 zaměstnanců je 15 % a u kategorie 10-49 zaměstnanců je 4,5 %. Tato část výběrového souboru se aktualizuje metodou rotujícího panelu s periodou rotace devět let, tzn. k obměně všech vybraných ekonomických subjektů s 10-249 zaměstnanci dojde za devět let [4]. 2.2 Nevýběrové chyby 2.2.1 Chyby pokrytí Rozdíly mezi cílovou populací požadovanou v nařízení EC 698/2006 a referenční populací, která je vymezena subjekty z registru ekonomických subjektů ČSÚ za rok 2009, jsou dány zejména: nezahrnutím zaměstnanců ze sektoru domácností a sektoru neziskových institucí do strukturálních šetření v ČR 3 nezahrnutím zaměstnanců, jejichž pracovní vztah je určen tzv. dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce (formy příležitostné, časově omezené práce) Vzhledem k neexistenci zprávy o kvalitě pro registr ekonomických subjektů, nejsme schopni odhadnout chyby typu under-coverage (počet nesprávně nezahrnutých ES) a over-coverage (počet nesprávně zahrnutých ES) v referenční (dopočtové) opoře. Problémy jsou především s neaktuálností velikostní kategorie ES. Šetření ISPV je průběžné a jeho výběrový soubor je postupně doplňován a obměňován. Díky tomuto výběrovému postupu vznikají chyby typu under-coverage, které jsou způsobeny tím, že výběrová opora je vytvořena před sledovaným obdobím. Postup výběru v ISPV-PS je rozdělen do dvou částí každoročního dovýběru plošných částí výběrového souboru a postupné obměny výběrové části metodou rotujícího panelu. Jednotlivé regiony výběrové části jsou obměňovány vždy jednou za tři roky. Dále je nutno vzít v potaz dobu nutnou k vytvoření opory výběru (k dispozici cca 2 měsíce po rozhodném období) a dobu potřebnou pro zapojení ES do šetření (průměrná doba je cca 6 měsíců). Jelikož je šetření prováděno z praktických důvodů ihned následující měsíc po skončení sledovaného období, nemohou být ve výběrovém souboru z výše uvedených důvodů ES, které patří nově do základního souboru. Následující tabulka ukazuje chyby pokrytí v důsledku výběrového schématu a technických zpoždění v rámci velikostních kategorií: 3 V roce 2009 byla zkušebně sbírána data za zaměstnance ze sektoru domácností, v roce 2010 data za zaměstnance neziskových institucí. Cílem je, aby byly uvedené sektory od roku 2011 součástí standardního šetření ISPV-PS.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-8- Chyby pokrytí v důsledku výběru Velikostní kategorie Celkem 10-49 50-249 250-999 1 000 + Výběrem pokryté ES 30 192 21 254 7 235 1 433 270 Výběrem pokryté ES [%] 76,7 % 71,7 % 91,2 % 94,3 % 98,9 % Under-coverage 9 192 8 404 699 86 3 Under-coverage [%] 23,3 % 28,3 % 8,8 % 5,7 % 1,1 % z toho: - vznik po výběru 3 074 2 691 383 0 0 - ve výběrové opoře pod 10 zaměstnanců 4 591 4 481 110 0 0 - mimo výběrovou oporu 68 30 38 0 0 - náborované ES 50 0 0 49 1 - výběrová opora nezachytila vznik 83 70 13 0 0 - výběrová opora uvedla zánik 3 2 1 0 0 - ve výběrové opoře neuvedena velikost 1 287 1 132 155 0 0 - vyřazené, nenáborované (plošný výběr) 39 0 0 37 2 Základní soubor celkem 39 390 29 661 7 935 1 521 273 Tab. 2 - Chyby pokrytí ISPV-PS Celková míra under-coverage vzrostla v roce 2009 na úroveň 23,3 % oproti 19,2 % roku 2008. Nárůst lze přičíst na vrub změny výběrového schématu, kdy nová výběrová vlna je zařazena až od 1. čtvrtletí 2010 na rozdíl od předchozího roku, kdy byla výběrová vlna zařazena ve 4. čtvrtletí 2008. 2.2.2 Chyby měření a zpracování Data předávaná od respondentů ISPV-PS mají formu databázových souborů a obsahují informace o zaměstnavateli a zaměstnancích. Data jsou většinou přebírána přímo z informačních systémů pro výpočet mezd a personální evidence, tj. vstup do ISPV-PS tvoří z více jak 90 % přímo mzdový a personální systém respondenta. Při pohledu na způsob zasílání dat zjistíme, že 99 % respondentů posílá data elektronicky (e-mail, zabezpečený internetový přenos) a pouze 1 % zpravodajských jednotek předává data klasickou poštou (disketa, papírové formuláře). Pro kontrolu dat, připravených mzdovým a personálním systémem zpravodajské jednotky, sloužily "Internetový kontrolní program ISPV 2009" a "Lokální pořizovací program ISPV 2009" (ten umožňoval i ruční pořízení a editaci dat). Ve fázi příjmu a zpracování se data uchovávají v sedmi datových skladech, před každým uložením do datového skladu jsou data kontrolována. V jednotlivých datových skladech jsou uložena originální nezměněná data od respondentů, data před kontrolami a data po kontrolách (automatizovaných i manuálních). Do výsledného výpočtového souboru jsou přidány váhové koeficienty pro dopočet na základní soubor. V průběhu sběru a zpracování dat se uplatňuje trojnásobné automatizované kontrolní zpracování a dále vizuální kontrola dat. Podle závažnosti se zjištěné chyby řeší buď přímo u zpracovatele, nebo je kontaktován respondent. Zpracovatel pomáhá respondentovi v zařazování zaměstnanců do klasifikace zaměstnání a poskytuje telefonické či e-mailové konzultace. Před uzavřením výpočtového
Jádrový výběrový soubor Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-9- souboru probíhají závěrečné kontroly na agregátních úrovních, na úrovni ekonomických subjektů i na úrovni jednotlivých záznamů (zaměstnanců). Na agregátních údajích se sledují hlavně jejich pohyby v čase a zjišťují jejich příčiny. Příkladem může být kontrola výdělků za konkrétní zaměstnání na úrovni regionu. V případě změny o více než 20 % vzhledem ke stejnému období minulého roku se rozebírá příčina na úrovni jednotlivých ekonomických subjektů. 2.2.3 Chyby vyplývající z neposkytnutí odpovědí V první části tohoto oddílu jsou popsány důvody neodpovědí (tzv. nonresponse) celých zpravodajských jednotek a uvedeny postupy minimalizující chyby odhadovaných ukazatelů. V druhé části je popsána non-response na jednotlivých vstupních položkách datové věty. Výběrový soubor ISPV-PS se skládá ze dvou částí: A) Ekonomické subjekty z jádrového výběrového souboru. Jádrový výběrový soubor je klíčovou částí výběrového souboru, ES v něm obsaženy za využití dopočtových vah tvoří reprezentativní vzorek cílové populace. ES mimo jádrový výběrový soubor mají dopočtovou váhu rovnu jedné, tedy reprezentují pouze samy sebe. B) Ostatní ekonomické subjekty, které nejsou součástí jádrového výběrového souboru. Jedná se např. o nově náborované skupiny ES, kdy část subjektů ze skupiny data již zasílá a zbytek se na zasílání teprve připravuje. Míra non-response v roce 2009 činila 11,8 % 4, jedná se o nejnižší hodnotu od roku 2004 (rok 2004 non-response 18,5 %, rok 2005-13,4 %, rok 2006-14,8 %, rok 2007 13,1 %, rok 2008 12,2 %). Výběrový soubor - kategorie response ES Velikostní kategorie Celkem 10-49 50-249 250-999 1 000 + Zpracovaná data 3 301 691 1 040 1 310 260 Nezpracovaná data 440 209 147 74 10 z toho: - nábor 16 6 4 6 0 - chybná data 32 13 5 14 0 - nedodání dat 23 15 4 4 0 - odmítnutí účasti 16 9 3 4 0 - vyhýbání se účasti 21 14 5 2 0 - bez reakce 102 44 37 18 3 - technické důvody 149 62 72 14 1 - dočasně nízký počet zaměst. 53 37 8 7 1 - ostatní důvody 28 9 9 5 5 Míra non-response 11,8% 23,2% 12,4% 5,3% 3,7% Ostatní subjekty zpracovaná data 177 119 17 41 0 Tab. 3 - Míra odpovědí v ISPV-PS 4 Jedná se o míru non-response ES z jádrového výběrového souboru. U ostatních ES nemá význam nonresponse posuzovat a vzhledem ke své váze, která je rovna jedné, mají tyto ostatní ES na výsledné odhady zanedbatelný vliv.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-10- Položková non-response V ISPV-PS byla za rok 2009 zpracována data za 3478 ekonomických subjektů. Položky vyjadřující okres sídla respondenta jsou kontrolovány a aktualizovány hodnotami z registru ekonomických subjektů (RES). Odvětví ekonomické činnosti se nově zjišťuje z RES. Finanční kontrola subjektu je sledována 1x ročně zvláštním dotazníkem a doplňována údaji z RES. Na stejném dotazníku je 1x ročně sledována přítomnost a typ kolektivní smlouvy (KSMLOUVA). Údaje o kolektivních smlouvách byly doplněny z dalších zdrojů mimo ISPV. Jedná se o Informační systém o pracovních podmínkách (ISPP), kolektivní smlouvy vyššího stupně zveřejněné na internetu a sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí rozšiřující platnost kolektivních smluv vyššího stupně na celá odvětví. I po tomto doplnění zbývá 163 ekonomických subjektů, u kterých se nepodařilo zjistit přítomnost a typ kolektivní smlouvy. To představuje non-response na úrovni 4,7 %. V podnikatelské sféře bylo za rok 2009 zpracováno 1 281 823 vět o zaměstnancích. Povinné položky rok narození, pohlaví a fondy pracovní doby (fond stanovený, fond sjednaný) jsou bez non-response. Non-response ostatních významných položek ukazuje následující tabulka. Položka Počet nevyplněných hodnot Míra non-response [%] Státní občanství 612 0,0 Vzdělání 15 300 1,2 Vedoucí funkce 121 0,0 Stupeň invalidního důchodu 724 0,1 Konto pracovní doby 156 0,0 Tab. 4 Non response na položkách věty o zaměstnancích v ISPV-PS 2.2.4 Chyby vyplývající z přijatého modelu Dopočtový postup non-response Nedodání údajů (non-response) ES z výběrového souboru bylo řešeno metodou upravující váhy zpravodajským jednotkám, které jsou ve stejné stratifikační kategorii jako nedostupná zpravodajská jednotka. Algoritmus v prvním kroku přidělil primární váhy jednotlivým ekonomickým subjektům, ty jsou rovny převrácené hodnotě výběrového podílu ES. Následně je upravil podle míry nonresponse a počtu ekonomických subjektů v dopočtových stratech. Další metodou řešení non-response je metoda historické imputace [5]. Při použití metody není stanoven univerzální algoritmus, použití je přizpůsobeno konkrétní situaci. V případě nedodání dat za celý ekonomický subjekt se data odhadnou na základě dat minulých období a indexu růstu výdělku podnikatelské sféry. V případě dodání dat pouze za část ekonomického subjektu se využije došlých dat. Zbylá část se odhadne na základě indexů v imputovaném ekonomickém subjektu u záznamů se stejnými charakteristikami jako v minulém období. K imputaci se přistupuje nejen u velkých ekonomických subjektů, ale také u malých ekonomických subjektů, které výrazně ovlivňují agregované údaje prostřednictvím vysoké dopočtové váhy. V roce 2009 nebylo potřeba provést žádnou imputaci (do celoročních dat se pouze zařadila data dvou zaniklých subjektů v průběhu roku 2009).
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-11- Dopočet nově vzniklých ES Vzhledem k longitudinální povaze šetření nelze zajistit, aby byla výběrem pokryta aktuální referenční populace. Dopočty jsou prováděny na aktuální referenční populaci tím způsobem, že ekonomické subjekty, které do šetření nemohly být vybrány ( nově vzniklé ES ), jsou reprezentovány subjekty, které vybrány byly. V případě rozdílu v charakteristikách nově vzniklých a starších ES by docházelo k vychýlení odhadů. 3. Dochvilnost a včasnost 3.1 Dochvilnost Následující tabulka ukazuje nejdůležitější termíny šetření ISPV-PS, ISPV-NS a národní verze SES, která byla vytvořena na základě systémů ISPV-PS a ISPV-NS. Termíny ISPV-PS ISPV-NS Konečný termín zaslání dat 25.1.2010 10.2.2010 Konečný termín příjmu dat 26.2.2010 19.2.2010 Předběžné výsledky 4.3.2010 4.3.2010 Konečné výsledky 11.3.2010 11.3.2010 Národní verze SES červen 2010 Tab. 5 Termíny dodání a zpracování dat 3.2 Včasnost Na základě připomínek vznesených na zasedání Komise pro řízení a koordinaci prací spojených s ISCP byly vytvořeny finální publikace výsledků šetření ISPV. Výsledky ISPV byly veřejnosti přístupné 2 a půl měsíce po skončení roku 2009. Ve formě národní verze SES byly tabulkové sestavy k dispozici na konci června 2010. 4. Dostupnost a jasnost 4.1 Dostupnost Výsledkové publikace ISPV-PS a ISPV-NS ve formátu Excel a ve formátu PDF jsou k dispozici na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz) v sekci Příjmy a životní úroveň. Rozsah přehledů jednotlivých zaměstnání byl dán publikačním kriteriem, podle kterého se zveřejnila jen ta zaměstnání, která byla ve své hlavní třídě Klasifikace zaměstnání (KZAM-R) zastoupena alespoň jedním procentem. Kompletní přehled šetřených zaměstnání lze získat na internetové adrese http://www.ispv.cz v sekci Výsledky šetření. Respondenti měli možnost si nechat tištěné výsledky doručit poštou. Podrobnější charakteristikou mzdové úrovně podle zaměstnání v jednotlivých krajích se zabývá regionální statistika, kterou pod názvem
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-12- Regionální statistika ceny práce (RSCP) garantuje správa služeb zaměstnanosti MPSV. Výsledkové publikace jednotlivých krajů jsou uloženy na integrovaném portálu MPSV (portal.mpsv.cz) v sekci Zaměstnanost Statistiky Statistika výdělků., případně i na portálu http://www.ispv.cz v sekci Výsledky šetření. Výsledky národní verze SES za rok 2009 jsou dostupné na stránkách ČSÚ na adrese http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3109-10. 4.2 Jasnost Respondenti ISPV-PS dostali před sběrem dat v tištěné podobě Příručku pro přípravu vstupních dat, která se dala získat v elektronické podobě také z internetových stránek šetření (http://www.ispv.cz). Na stejném portálu naleznete elektronickou verzi nejnovější Zprávy o kvalitě ISPV-PS, která je od roku 2003 tvořena v souladu s příslušnou evropskou směrnicí [1], [6]. Vydané publikace ISPV-PS a ISPV-NS obsahují část Technický dodatek, kde je uveden základní popis šetření a použité statistické postupy. Výsledky národní verze SES jsou každoročně prezentovány ČSÚ na tiskové konferenci a je k nim vydána tisková zpráva. MPSV vydává k výsledkům ISPV-PS a ISPV-NS tiskovou zprávu na svých internetových stránkách. 5. Srovnatelnost 5.1 Prostorová srovnatelnost Šetření ISPV vychází z evropského šetření Structure of Earnings Survey (SES), které umožňuje mezinárodní srovnání mezi státy Evropské unie a kandidátskými zeměmi. Struktura šetřených údajů ISPV proto vychází z nařízení EC 1916/2000, které definuje strukturu šetřených údajů SES. Šetření ISPV má společnou historii vývoje se šetřením ISPZ (Informačný systém o priemernom zárobku) na Slovensku. Rozdíly mezi koncepcí strukturálních šetření v ČR a koncepcí Eurostatu jsou zejména následující: V ČR se nesledují výdělky v reprezentativním měsíci. Reprezentativní měsíc má být dle Eurostatu takový měsíc, kde se nevyskytují dovolené a svátky. V ČR se sledují výdělky za průměrný měsíc, který je získán průměrem z údajů o pracovní době v roce 2009. Nejsou šetřeni zaměstnanci ze sektorů národních účtů Domácnosti (tj. zaměstnanci fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku) a Neziskové instituce. Sektory by měly být doplněny od roku 2011. Jsou šetřeni pouze zaměstnanci v pracovním poměru, nejsou zahrnuti příležitostní zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce, studenti a učni. V šetření nelze jednoznačně identifikovat, jestli má konkrétní zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, každé jeho zaměstnání představuje zvláštní záznam v datovém souboru. Nelze také rozlišit, jestli zaměstnanec na kratší úvazek nemá v jiném ekonomickém subjektu zaměstnání na plný úvazek. Z těchto skutečností plyne, že nelze odhadnout počet zaměstnanců, kteří mají hlavní zaměstnání na kratší úvazek. Lze jen odhadnout počet kratších úvazků ze všech pracovních poměrů.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-13- 5.2 Časová srovnatelnost Srovnatelnost ISPV v čase ovlivňují následující změny: změna struktury vstupních dat nárůst počtu respondentů a změna metody výběru změna metodiky výpočtu změna definice a struktury základního souboru legislativní změny Statistické šetření ISPV probíhá již od roku 1992. K významným změnám struktury dat došlo v roce 1998, kdy byly sledované výdělkové charakteristiky rozšířeny o strukturální výdělkové ukazatele a ukazatele odpracované doby v kumulaci od počátku roku do konce sledovaného období. K další změně struktury dat došlo v roce 2002. Struktura ISPV 2002 je v souladu s požadavky Eurostatu k 1. 1. 2002. Vstupní data pro šetření byla rozšířena o položky UTVAR (z důvodu regionální statistiky), FINKONT (finanční kontrola ekonomického subjektu) a KOLSML (sleduje existenci kolektivní smlouvy, která upravuje odměňování) ve struktuře věty o ekonomickém subjektu a položky EVIDDNY (počet dnů v evidenčním stavu), ABSENCE, NEMOC a DOVOLENA ve struktuře věty o zaměstnanci. V souvislosti s požadavky Eurostatu byly také upraveny mzdové položky a přidány položky PRIPPCAS (příplatek za přesčas) a POHOTOV (odměny za pracovní pohotovost). V souvislosti se změnou struktury šetřených dat došlo od začátku roku 2003 v ISPV k dalším významným změnám. Do konce roku 2002 byly jako výsledky šetření ISPV prezentovány charakteristiky výběrového souboru. Od začátku roku 2003 dochází k výpočtu odhadů vybraných parametrů základního souboru pomocí dopočtových metod (vážení, imputace). Další změnu představuje změna definice měsíční hrubé mzdy. Do konce roku 2002 se měsíční hrubá mzda počítala vydělením celkové zúčtované mzdy zaměstnance počtem měsíců příslušného období, a do výpočtu byli zařazeni pouze ti zaměstnanci, kteří ve sledovaném období měli dostatečný počet placených hodin. Od prvního čtvrtletí 2003 se měsíční hrubá mzda počítá vydělením zúčtované mzdy počtem placených měsíců v období. Měsíční hrubá mzda za určitou skupinu zaměstnanců se vypočte jako vážená hrubá mzda, v níž mzda určitého zaměstnance má váhu odpovídající počtu jeho placených měsíců za sledované období. Tento způsob výpočtu umožňuje korektní srovnání mzdové úrovně jednotlivých zaměstnání a srovnání v čase. Do výpočtu měsíční hrubé mzdy se zařazují pouze zaměstnanci splňující následující kritéria: placená doba zaměstnance je alespoň jeden měsíc, zařazují se pouze zaměstnanci v pracovním poměru, musí být splněna podmínka: součet odpracované a neodpracované doby je přibližně roven počtu pracovních dnů sledovaného období, zařazují se pouze zaměstnanci zaměstnaní na plný pracovní úvazek, který je v ISPV definován v souladu s kriteriem Eurostatu pomocí fondu pracovní doby (alespoň 30 hodin/týden). V souvislosti se změnou metodiky výpočtu od počátku roku 2003 byly nově definovány základní a výběrový soubor šetření ISPV. Díky této změně definice se některé ekonomické subjekty, dodávající data do šetření ISPV, ocitly mimo základní soubor, a proto jejich data nevstupují do šetření (např. neziskové organizace). Od roku 2004 se v důsledku zavedení samostatného šetření nepodnikatelské sféry prostřednictvím Informačního systému o platech provádí sběr dat pro jednotlivé sféry odděleně. Výsledky podnikatelské i nepodnikatelské sféry jsou publikovány v samostatných publikacích.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-14- Od roku 2006 došlo ke změně struktury dat s ohledem na požadavky Eurostatu, zejména rozlišení plných a kratších úvazků. Metodika výpočtu hrubé měsíční mzdy se nezměnila, stále se počítá pomocí tzv. placeného měsíce, ale pomocí nově sbíraných položek se zpřesnil jeho výpočet. V roce 2009 bylo ze strany MPSV šetření rozšířeno o položky absence z důvodu nemoci bez nemocenské dávky ze státního pojištění a náhrady za nemoc placené zaměstnavatelem. Rovněž byly přidány údaje určující u zaměstnanců režim konta pracovní doby a stupeň invalidního důchodu. Dále se od roku 2009 sledují souhrnné údaje o celkových mzdách a odměnách, odpracované a neodpracované době, počtech zaměstnanců a ostatních osobních nákladech za celý podnik. Všechny skutečnosti uvedené v této kapitole je nutno brát v potaz při zkoumání časových řad ze šetření ISPV. Průměrný hodinový výdělek je nejspolehlivější výdělkovou charakteristikou pro dlouhodobá srovnání je nejméně ovlivněn vývojem metodiky šetření. 6. Soudržnost Soudržnost (koherence) statistických úloh je rozsah, v němž je lze vzájemně spolehlivě kombinovat. Je však obecně snadnější zjistit případy nesoudržnosti než prokázat soudržnost. Soudržnost by měla vysvětlovat podobnosti a rozdíly mezi ostatními mzdovými šetřeními a šetřením ISPV. V ČR se jedná zejména o Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) a podnikové výkaznictví. Mezi významné rozdíly těchto šetření patří zaměření ISPV-PS na ekonomické subjekty, zaměstnávající alespoň 10 zaměstnanců a skutečnost, že ISPV nesleduje sektory domácností a neziskových institucí (dle číselníku sektorů pro národní účetnictví). VŠPS je šetřením domácností (nejsou šetřeny osoby ubytované v hromadných ubytovacích zařízeních), VŠPS nerozlišuje velikost ekonomického subjektu a sleduje osoby celého národního hospodářství. Mezi další rozdíly patří i odlišné chápaní odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE) v ISPV a VŠPS. V ISPV se sleduje kód CZ-NACE ekonomického subjektu dle databáze RES. Oproti tomu VŠPS sleduje odvětví na základě vnímání respondenta a tazatele. 5 Dalším rozdílem je zařazování do Klasifikace zaměstnání (KZAM-R). V ISPV je zaměstnanec do KZAM-R zařazován většinou odborníky (personalisty z ekonomického subjektu, kteří s klasifikací KZAM-R mají zkušenosti), ve VŠPS se zaměstnanec zařazuje sám, eventuálně s podporou tazatele. Výkaznictví sleduje evidenční počet zaměstnanců a souhrn mezd u ekonomických subjektů: s 20 a více zaměstnanci (nefinanční podniky a korporace, zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku), bez ohledu na počet zaměstnanců (peněžní instituce a korporace, pojišťovací společnosti, vládní instituce a neziskové instituce sloužící domácnostem). Výkaznictví provádí kvalifikovaný odhad za ES s méně než 20 zaměstnanci, u nichž se šetření neprovádí (nefinanční podniky a korporace, zaměstnanci u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku). Rozdíly v publikovaných mzdách z podnikového výkaznictví a ISPV jsou způsobeny rozdílnou cílovou populací, rozdílným způsobem výpočtu měsíčních hrubých mezd (ISPV vychází z detailnějšího šetření a na rozdíl od výkaznictví 5 Například kuchař ve školní jídelně má v ISPV kód CZ-NACE 85 vzdělávání, kdežto ve VŠPS 56- stravování a pohostinství.
Zpráva o kvalitě ISPV-PS za rok 2009-15- zohledňuje dobu zaměstnavatelem neplacené absence), rozdílnými dopočtovými metodami. Rozdíly jsou průběžně zkoumány a kvantifikovány [7]. Rozdíly sledovaných ukazatelů mezi jednotlivými šetřeními trhu práce v ČR nejsou nedostatkem ISPV, výkaznictví anebo VŠPS. Vyplývají z různého zaměření šetření a jsou podnětem pro koordinaci statistických šetření na celostátní úrovni a plánovanou harmonizaci mzdových šetření v roce 2011. 7. Literatura [1] Nařízení Komise (ES) č. 698/2006 z 5. května 2006 [2] Informační systém o průměrném výdělku - čtvrtletní výběrové statistické zjišťování, 4. čtvrtletí 2009, publikace výsledků šetření. [3] Vyhláška č. 398/2008 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2009. [4] MALENOVSKÝ, Libor. Historie a současný stav výběrového souboru šetření ISPV. In Sborník prací účastníků odborného matematicko-statistického semináře Výběrová šetření v oblasti zaměstnanosti a mezd. Praha, 2003. str. 5-11. [5] MALENOVSKÝ, Libor. Výběrový soubor a dopočtové postupy v roce 2008 In Sborník materiálů pro jednání komise pro řízení a koordinaci prací spojených s ISCP 12.června 2008. Praha, 2008. s.iii-1 III-7. [6] Nařízení Komise (ES) č. 72/2002 z 16. ledna 2002. [7] MALENOVSKÝ, Libor. Srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy z podnikového výkaznictví ČSÚ a Informačního systému o průměrném výdělku. In Sborník příspěvků účastníků odborného ekonomicko-statistického semináře Výběrová šetření v oblasti zaměstnanosti, příjmů a mezd. Praha, 2004. s.5-17.