Metodický postup střediska PMS ČR v rámci přípravného řízení a řízení před soudem Úvodní ustanovení Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na ochranu komunity, zájmy poškozených a prevenci kriminality. Metodický standard činností v rámci přípravného řízení a řízení před soudem vychází z potřeby stanovit efektivní a účinné postupy pracovníků PMS při mediaci a dalších činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestním řízením tak, aby byly naplňovány principy restorativní justice. Cílem tohoto metodického postupu je standardizovat a sjednotit praxi jednotlivých kroků středisek PMS ve vztahu ke klientům a spolupracujícím institucím a zajistit potřebnou kvalitu poskytovaných služeb. Tyto metodické standardy vycházejí ze zkušenosti a praxe PMS od roku 2001, navazují na zkušenosti a dobrou praxi z období před účinností zákona o PMS a respektují Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 19 K mediaci v trestních věcech a jsou inspirovány osvědčenou praxí kontinentálních a anglosaských služeb. 1 V části A tohoto metodického postupu jsou popsány základní kroky, které provádí středisko PMS v rámci mediace v přípravném řízení a v řízení před soudem v souladu s naší právní úpravou a teoretickými východisky pro poskytování mediačních činností. V části B jsou popsány kroky, které provádí středisko PMS při činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení tehdy, není-li možno využít mediace. Část A Mediační činnosti Definice: Mediací se podle zákona o PMS rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným směřující k urovnání konfliktního stavu a je vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného, tzn. mediace je poskytována pouze na základě dobrovolného souhlasu obou stran. Mediaci lze pro účely trestního řízení definovat jako alternativní metodu řešení konfliktů, která využívá přítomnosti nestranné třetí osoby mediátora. Postavení mediátora je vyvážené k oběma stranám. Je odborníkem na efektivní vyjednávání. Napomáhá stranám konfliktu dospět k urovnání sporu a nalézt vzájemně přijatelné řešení dané situace. Jeho úkolem je řídit proces jednání, vytvářet podmínky pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která zohledňují zájmy obou stran. Mediátor spor neposuzuje, ani nerozhoduje o formě jeho řešení. 2 1 Detailní postup mediátora upravuje Manuál k mediaci, který střediska obdržela v rámci kvalifikačního vzdělávání od Institutu pro probaci a mediaci-spj. Rovněž Příručka pro probaci a mediaci v kapitole D3 str. 1 10 popisuje oblast činnosti v mediaci. Tento metodický materiál rovněž respektuje Úplné znění pokynu obecné povahy Nejvyšší státní zástupkyně č. 9/94 (viz. Zvláštní ustanovení po postupu státního zástupce při uplatnění mediace a probace v trestním řízení čl. 62a). 2 Ouředníčková, L., Pilný, O., Rabiňáková, D., Štern, P. Předmluva k českému vdání publikace Riskin, L. L., Arnold, T., Keating, J. M. Mediace aneb jak řešit konflikty. 1. vyd. Praha: Facia, 1996, s. 7 10. Probační a mediační služba ČR, 2003 1
I. Zahájení činnosti střediska 1. Středisko PMS zahajuje svoji činnost v daném případě na základě podnětu, pokynu k zahájení činnosti v daném případu, či na základě vytipování případu z vlastní iniciativy, a to jak v rámci přípravného řízení, tak i ve stadiu po podání obžaloby. 2. Pokyn k zahájení činnosti středisko PMS obdrží od orgánů činných v trestním řízení. 3. S podnětem k zahájení činnosti v daném případu se na středisko mohou obrátit i další na případu zúčastněné osoby poškozený, obviněný, obhájce, zmocněnec, rodiče mladistvého obviněného, pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí, poskytovatelé sociální služby a další. 4. V případě, kdy podnět k zahájení činnosti v přípravném řízení středisko obdrží od některé z osob vyjmenovaných v bodě I. odst. 3, nebo vytipuje případ z vlastní iniciativy, neprodleně o tomto informuje dozorového státního zástupce a vyžádá si jeho stanovisko k možnosti PMS vstoupit do případu, resp. vyžádá si jeho pokyn k zahájení činnosti ve věci (vzor č. 2). 5. Činnost střediska PMS v přípravném řízení a řízení před soudem primárně směřuje k uplatnění mediačních činností a dalších činností směřujících k urovnání konfliktního stavu ve společnosti v souvislosti s trestním řízením. 6. Za situace, kdy v daném případě nelze z některých zákonných důvodů (např. jedna ze stran nesouhlasí s mediací) mediaci uskutečnit, činnost střediska směřuje k jinému způsobu urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestním řízením, například ke zpracování zprávy před rozhodnutím nebo přípravě dalších podkladů umožňujících uplatnění zvláštních způsobů trestního řízení nebo alternativních sankcí. II. Přípravná fáze 1. Po získání souhlasu státního zástupce (soudce) se zahájením činnosti, resp. po obdržení pokynu k zahájení činnosti v dané věci, začne středisko podnikat kroky směřující k prvnímu kontaktování zúčastněných stran. 2. Úředník PMS pozve klienty - obviněného a poškozeného - k úvodním konzultacím resp. individuálním jednáním. Formu prvního oslovení stran úředník PMS volí podle individuálních okolností a možností daného případu může se jednat o: a) písemnou pozvánku na konzultaci (vzor č. 1a, 1b) b) telefonickou nabídku konzultace c) osobní pozvání na konzultaci 3. Z hlediska vhodnosti pořadí kontaktování poškozeného a obviněného je třeba zohlednit individuální okolnosti případu. S ohledem na standard postupu a získané zkušenosti se první kontakt klientů formou písemné pozvánky jeví jako nejvhodnější. Pozvánka na úvodní konzultaci je odeslána oběma stranám. 4. K písemné pozvánce úředník PMS přiloží další informace důležité pro rozhodování klientů (např. leták o činnosti PMS, leták o mediaci). Písemná pozvánka se klientům odesílá obvykle formou obyčejné listovní zásilky. Probační a mediační služba ČR, 2003 2
5. Termíny jednání úředníka PMS s obviněným a poškozeným lze pro urychlení postupu ve věci naplánovat na stejný den, ale v jiný čas. 6. Telefonická nabídka konzultace může celý proces dojednávání značně urychlit, nicméně obsahuje riziko zkreslení informací, jež se týkají způsobu řešení věci. Tato forma prvního kontaktu nedává klientům, oproti např. písemné pozvánce, možnost nabídku první konzultace v klidu zvážit. I v případě telefonické nabídky konzultace je vhodné nabídnout klientům zaslání či předání informativního letáku (o činnosti PMS, případně o mediaci) před jejich rozhodnutím zúčastnit se konzultace. 7. Osobní kontakt je velmi přínosný například v situaci, kdy klienti na doporučení policie sami navštíví středisko. V rámci tohoto prvního kontaktu je možné přímo domluvit termín konzultace a poskytnout klientovi první nezbytné informace (ústně i písemně), popřípadě je možné úvodní konzultaci přímo uskutečnit III. Individuální konzultace 1. Individuální konzultace úředníka PMS s obviněným a s poškozeným slouží k postupnému zmapování možností pro uskutečnění mediace. Je to prostor pro to, aby úředník PMS stranám srozumitelnou formou předal všechny potřebné informace, které strany potřebují ke svému rozhodnutí, zda s mediací budou souhlasit či nikoli. Úředník PMS zároveň mapuje oblast jejich zájmů a potřeb a uvážlivě, podle vývoje případu, nabízí možnost společného setkání obviněného a poškozeného. 2. Z individuálních konzultací s obviněným a poškozeným úředník PMS vyhotoví záznam o úkonu (viz spisový řád - bod XIX, odst. 1). Jedná se o záznam z konzultace, který stručně zachycuje zejména proceduru jednání, tj. kdy se jednání uskutečnilo a kdo byl u něho přítomen. Z hlediska obsahové náplně konzultace záznam dokladuje, že klientovi (obviněnému a poškozenému) byly předány všechny relevantní informace 3 *. Záznam o úkonu rovněž obsahuje základní souhrn informací, které se týkají představ stran o způsobu řešení situace. V záznamu je zachyceno vyjádření stran k možnosti uskutečnění mediace tedy souhlas s mediací a termín další konzultace nebo naopak, že k mediaci nedojde vzhledem k nesouhlasu strany (stran). Obsah záznamu o úkonu úředník PMS zpracovává se zřetelem na dodržení principu důvěrnosti. 3. Pokud se středisku nepodaří zprostředkovat mediaci, může úředník PMS nabídnout obviněnému, stejně tak i poškozenému, další formu spolupráce. Tato činnost střediska směřuje k dojednání jiného způsobu urovnání konfliktního stavu stran, jež vyplývá ze spáchaného trestného činu. Zejména se může jednat o možnost vypracování zprávy před rozhodnutím 3 Relevantními informacemi se rozumí především seznámení stran s tím, že podmínkou uskutečnění mediace je jejich dobrovolný vstup do tohoto jednání a zároveň mohou kdykoliv mediaci bez udání důvodů ukončit. Obsah jednání je důvěrný. Některé informace z jednání se mohou se souhlasem klientů objevit ve Zprávě o výsledku mediace. Ta pak může sloužit pro účely dalšího rozhodování OČTŘ. Účast na mediaci není chápána jako důkaz o přiznání viny. Probační a mediační služba ČR, 2003 3
IV. Společné jednání stran mediace 1. Účastníky mediace jsou primárně obviněný a poškozený tedy ti, jichž se konflikt týká přímo. Tito účastníci mají právo přizvat si k mediačnímu jednání i další osoby. Těmito osobami mohou být např. rodinní příslušníci stran, obhájci, pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí, soudní znalci, zmocněnci poškozených, zástupci komunity, která byla rovněž dotčena trestnou činností a další osoby, které mohou být pro řešení konfliktu přínosem. O přítomnosti těchto osob při mediaci a o pravidlech jejich vstupu do mediačního jednání úředník PMS společně se stranami vyjednává. Přítomnost těchto osob musí být akceptována oběma stranami tj. s jejich přítomností musí souhlasit jak obviněný, tak poškozený. Právo přizvat tyto další osoby k mediačnímu jednání má i úředník PMS. 2. Společné jednání je zpravidla výsledkem předchozích individuálních jednání. Účastní se ho úředník PMS, obviněný, poškozený, případně po vzájemné dohodě i další účastníci mediace viz bod IV. odst. 1. 3. Během společného jednání úředník PMS napomáhá oběma klientům (obviněnému, poškozenému) vzájemně komunikovat, otevírat společná témata, vyjasňovat sporné oblasti, podporuje strany v aktivním hledání vzájemně prospěšného způsobu řešení celého případu a objasňuje vyváženým přístupem trestně právní kontext prováděné mediace. 4. Úředník PMS je odpovědný za proces mediace, tedy dbá o to, aby průběh mediace byl v souladu se zákonem. V případě, že výsledkem mediace je dohoda mezi stranami, dbá úředník PMS na to, aby dosažení dohody bylo v souladu s dobrými mravy, aby dohoda nebyla uzavřena pod nátlakem, vyjadřovala svobodnou vůli účastníků mediace a uspokojovala jejich potřeby a zájmy. Její obsah by stranám měl být srozumitelný a závazky obsažené v dohodě by měly být splnitelné, přiměřené okolnostem a kontrolovatelné. Kontrolu plnění dohody zpravidla provádí středisko PMS. V. Písemné výstupy z mediace 1. Při práci s písemnými informacemi zachycenými v průběhu mediace se úředník PMS řídí ustanoveními spisového řádu PMS (bod XXI., odst. 4, bod XXII. odst. 2, 3). 2. Probační spisy jsou v průběhu mediace přístupné k nahlížení pouze účastníkům mediace a úředníkovi PMS. Do probačního spisu ve věcech mediace se zakládají jednotlivé záznamy o úkonu záznamy z jednotlivých konzultací a další podstatné materiály, s jejichž zveřejněním účastníci mediace souhlasí. Do probačního spisu se po ukončení mediace rovněž zakládá zpráva o výsledku mediace a případně uzavřená dohoda. 3. Pracovní materiály vzniklé v průběhu mediace (například písemné poznámky úředníka PMS, záznamy jednání na flipchartu apod.) se bezprostředně po ukončení mediace zničí. 4. Dohoda je tvořena za spolupůsobení úředníka PMS společným vyjednáváním přítomných stran. 5. Výsledek mediace úředník PMS shrne do zprávy o výsledku mediace (viz. vzor č. 3), kterou společně s výstupem mediace (sjednanou dohodou, případně dalšími materiály) předá příslušnému státnímu zástupci nebo soudci jako podklad pro jeho další rozhodnutí ve věci. Probační a mediační služba ČR, 2003 4
6. Zpráva o výsledku mediace by měla obsahovat: základní údaje o dosaženém výsledku a provedených krocích v průběhu mediace. Její přílohu tvoří uzavřená dohoda, případně další podklady vztahující se k mediačnímu jednání, s jejichž zveřejněním strany souhlasí. 7. V případě, kdy v rámci mediace nedojde k uzavření dohody, úředník PMS společně se stranami sjednává text informace, že nebyla uzavřena dohoda a tato skutečnost bude zapracována do zprávy o výsledku mediace. 8. Zpráva o výsledku mediace by neměla obsahovat údaje, které by mohly být k tíži obviněného, pokud nedošlo k uzavření dohody. Je třeba brát v úvahu dobrovolnost stran účastnit se mediace a presumpci neviny u obviněného. VII. Další postup 4 1. Pokud nedojde k dohodě a ze strany klienta (klientů) je zájem pokračovat ve spolupráci se střediskem, je možné za jeho (jejich) souhlasu pokračovat ve spolupráci v podobě činnosti směřující k urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestným činem. Přílohy: 1. Vzor č. 1a: Pozvánka ke konzultaci pro poškozeného 2. Vzor č. 1b: Pozvánka ke konzultaci pro obviněného 3. Vzor č. 2: Stanovisko státního zástupce 4. Vzor č. 3: Zpráva o výsledku mediace 5. Příloha č. 1: Manuál mediace 4 Pozn.: Mediaci lze provádět i ve vykonávacím řízení, kdy před jejím zahájením není nezbytné kontaktovat orgány činné v trestním řízení. Vzhledem k vymezení tohoto metodického postupu na přípravné řízení a řízení před soudem není oblast mediace ve vykonávacím řízení jeho součástí. Probační a mediační služba ČR, 2003 5
Část B činnosti směřující k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení Zpráva před rozhodnutím úvod do kontextu V této části metodického postupu jsou popsány kroky, které provádí středisko PMS při jiných činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení tehdy, není-li možno využít mediace. I. Účel zpracování zprávy před rozhodnutím Zpráva před rozhodnutím (tzv. pre sentence report) je výsledkem práce úředníka PMS a asistenta (dále jen úředník PMS) zejména s klientem-obviněným před rozhodnutím, tj. než bude pravomocně rozhodnuto ve věci. Zpráva slouží ke zmapování aktuální životní situace klienta-obviněného a jeho motivování vstoupit do procesu resp. spolupráce při řešení trestní věci, pro niž je stíhán. Zpráva je písemným výstupem spolupráce úředníka PMS s klientemobviněným, který je určen jako podklad pro rozhodování státního zástupce nebo soudce. Při zpracování zprávy se předpokládá rovněž součinnost úředníka PMS s klientem-poškozeným, kterému zpráva dává prostor pro vyjádření svých zájmů a potřeb, vzniklých v důsledku spáchaného trestného činu. Je třeba mít na zřeteli, že zpráva je výsledkem dohody a dobrovolné spolupráce mezi úředníkem PMS a klienty, respektive obviněným a poškozeným. Zprávu můžeme použít i v případech, kdy kontakt s poškozeným není možný a to jak z důvodu, že poškozený nevyužije nabídky úředníka PMS zapojit se do procesu řešení trestného činu, nebo když je poškozeným velká organizace (banka, firma, supermarket), kterým postačí ze strany obviněného např. uznání dluhu, podepsání splátkového kalendáře apod. Zpráva před rozhodnutím je zaměřena jednak na to, aby pro další účely trestního řízení zmapovala potřebné informace k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí a dále pak informovala o stanovisku poškozeného k dané věci. Obsahová struktura zprávy před rozhodnutím na jedné straně napomáhá úředníkovi PMS zaměřit se při spolupráci s klienty na dané klíčové oblasti, na straně druhé rovněž pomáhá státnímu zástupci a soudci orientovat se ve zprávě a nacházet potřebné informace. Úředník PMS na základě zjištěných informací a vyhodnocení rizik navrhuje další postup spolupráce s klientem příp. formu přiměřených povinností, omezení, možnosti vykonání trestu OPP pro klienta aj. II. Spolupráce úředníka PMS a klientů při zpracování zprávy před rozhodnutím Kvalita a výpovědní hodnota zprávy před rozhodnutím úzce souvisí s procesem spolupráce úředníka PMS s klienty (obviněným a poškozeným) a dalšími zainteresovanými osobami a subjekty. Efektivní činnost vedoucí k urovnání konfliktního stavu s klientem-obviněným nemá povahu výlučného získávání informací o klientovi a jejich zpracování do zprávy, ale předpokládá vzájemnou dohodu a transparentní způsob spolupráce mezi úředníkem PMS a klientemobviněným při hledání možných cest řešení trestního konfliktu. Úředník PMS při práci s obviněným otevírá nová témata, která jsou spojena s řešením následků trestného činu a nápravou narušených mezilidských vztahů. Jedná se zejména o to, aby si klient-obviněný uvědomil všechny možné právní a společenské souvislosti spáchaného trestného činu a byl připraven aktivně řešit vzniklé následky. Aktivní participace klienta-obviněného a klienta-poškozeného na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce prostřednictvím spolupráce s PMS může být pro obě strany příprava na to, že rozhodnutí ve věci akceptují a že budou ochotni podílet se na Probační a mediační služba ČR, 2003 6
jeho výkonu - obviněný na realizaci výkonu trestu/opatření nebo odklonu trestního řízení, poškozený pak přijme způsob odškodnění, se kterým bude srozuměn. Smyslem činnosti úředníka PMS s klientem-obviněným ve fázi před rozhodnutím je, aby společně odhalili možné příčiny vzniku trestné činnosti klienta a aby nalezli způsoby jak tyto příčiny odstranit (například prostřednictvím absolvování resocializačního programu, dokončení vzdělání, uplatnění se na trhu práce, vyřešení konfliktu v rodině atd.). Spolupráce úředníka PMS s klientem-poškozeným v době před rozhodnutím směřuje k rozšíření jeho možností aktivně se zapojit do procesu řešení následků trestného činu a vyjádřit tak svá očekávání a své zájmy a potřeby. Zpráva před rozhodnutím dává poškozenému možnost pojmenovat všechny následky spáchaného trestného činu a zároveň vyjádřit se k možnostem náhrady vzniklé škody a nápravy vztahů. Úředník PMS může rovněž v případě potřeby poškozenému zprostředkovat poskytnutí odborné pomoci, která by mu pomohla vyrovnat se s psychickými následky trestného činu. Ačkoli se při zpracování zprávy před rozhodnutím nejedná o zprostředkování mediace, činnost úředníka PMS (stejně jako u mediace) směřuje k urovnání konfliktního stavu. Úředník PMS v rámci této formy spolupráce s klienty vyváženě reaguje na potřeby obou stran sporu, přehledně mapuje okolnosti a specifika trestního případu a v závěrečném stanovisku se s ohledem na zjištěné okolnosti případu vyjadřuje k možnostem jeho řešení. K obsahu zprávy před rozhodnutím má klient-obviněný možnost se vyjádřit a to jak formou zápisu přímo do zprávy, tak i formou svého vlastního odděleného vyjádření se (například formou dopisu, svého prohlášení apod.). III. Základní způsoby práce úředníka PMS s informacemi získanými v průběhu zpracování zprávy před rozhodnutím Spolupráce klientů s úředníkem PMS ve fázi před rozhodnutím státního zástupce nebo soudce je pro obviněného a poškozeného dobrovolná a proto musí úředník PMS k této formě spolupráce předem získat jejich souhlas. Potřeba tohoto souhlasu vychází zejména ze skutečnosti, že při vypracování zprávy před rozhodnutím je úředník PMS povinen dodržovat povinnosti stanovené zákonem č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě a zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Zpráva před rozhodnutím může být zpracována pouze na základě písemného souhlasu klienta-obviněného, přičemž má klient možnost od této spolupráce s PMS kdykoli odstoupit. Obdobně se tento princip práce vztahuje na spolupráci úředníka PMS s klientem-poškozeným. Je potřeba mít na paměti, že souhlas klientů by měl vyjadřovat jejich dobrovolné rozhodnutí s úředníkem PMS při vypracování zprávy spolupracovat a informace významné pro další postup orgánů činných v trestním řízení mu poskytovat. Klient-obviněný musí být také předem seznámen se způsoby objektivizování potřebných údajů zpracovávaných ve zprávě. Odstoupení klienta-obviněného ze spolupráce s úředníkem PMS se projeví jako ukončení spolupráce v daném případu a předání informací o tomto postupu (včetně dosud shromážděných informací) státnímu zástupci nebo soudci s konstatováním důvodů, pro které k tomuto přerušení spolupráce ze strany klienta došlo. Toto odstoupení klienta-obviněného od spolupráce s PMS nevede k jeho znevýhodnění v rámci trestního řízení, neboť provádění úkonů probace či mediace nesmí být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Probační a mediační služba ČR, 2003 7
získané údaje jsou před zapracováním do zprávy objektivizovány Proces objektivizace (ověřování) získaných údajů v rámci zpracování zprávy před rozhodnutím je spojen s kontaktováním dalších osob nebo subjektů, které přispívají k doplnění získaných informací o aktuální situaci klienta-obviněného a o možnostech další práce s ním (např. se jedná o rodinu klienta a osoby z jeho bezprostředního okolí, školu, zaměstnavatele, úřad práce, kurátora pro mládež, koordinátora péče o osoby společensky nepřizpůsobivé, o zařízení, v jehož péči klient byl nebo je apod.). Proces objektivizace získaných údajů ve zprávě může významně ovlivnit sám klient-obviněný a to svým aktivním zapojením. Klient-obviněný může úředníkovi PMS doporučit konkrétní osoby nebo instituce, na které se může při zpracování zprávy před rozhodnutím obrátit, některé informace může doložit potvrzením, které si sám u dané osoby/instituce vyžádá (např. se může jednat o zprávu zařízení pro léčbu drogové závislosti, o vyjádření zaměstnavatele nebo školy atd.). Účast klienta-obviněného v procesu objektivizace informací o jeho osobě je prostředkem, jak ho aktivně zapojit do procesu tvorby zprávy před rozhodnutím a tím posílit jeho odpovědnost za obsah zprávy. Tento postup při zpracování zprávy před rozhodnutím zaručuje, že činnost úředníka PMS před vydáním rozhodnutí v dané věci bude pro klienty srozumitelná a transparentní. IV. Zásady pro vypracování zprávy před rozhodnutím 1. Zpráva před rozhodnutím je výsledkem individuální spolupráce úředníka PMS s klientem (tj.obviněným a s poškozeným) a s jeho okolím. 2. Tato spolupráce v průběhu přípravy zprávy není zaměřena pouze na zjišťování informací, ale směřuje k aktivnímu zapojení obou stran do procesu řešení případu a na straně obviněného rovněž směřuje ke zvýšení jeho motivace řešit následky a příčiny trestné činnosti. 3. Zpráva před rozhodnutím zprostředkovává státnímu zástupci a soudci všechny zjištěné a pro případ podstatné skutečnosti, přičemž jejím účelem je podat objektivizované informace o daném případu, včetně stanoviska PMS k možnostem dalšího postupu z hlediska řešení příčin a následků trestného činu a nápravy pachatele (primárním cílem zprávy není napomoci klientovi k co nejmírnějšímu trestu). 4. Zpráva před rozhodnutím je transparentní je zřejmé, jakým způsobem a z jakých zdrojů byly informace získány a jak byly objektivizovány. 5. Vypracování zprávy před rozhodnutím vždy předchází seznámení klienta-obviněného se strukturou zprávy a se způsoby zjišťování potřebných údajů, včetně projednání prohlášení (viz vzor ) a jeho podpisu, stanovisko klienta-poškozeného je možné do zprávy doplnit v případě, že s tím poškozený souhlasí. Probační a mediační služba ČR, 2003 8
V. Nakládání s výstupy práce úředníka PMS ve fázi před vydáním rozhodnutí ve věci 1. Podnět k obstarání podkladů PMS k osobě obviněného a jeho rodinné a sociální situaci vzešel od orgánu činného v trestním řízení V případě, že se na středisko PMS obrátil některý z orgánů činných v trestním řízení (zejména státní zástupce a soudce) s podnětem k zahájení činnosti v dané věci, úředník PMS kontaktuje klienta-obviněného a klienta-poškozeného s pozváním na jednání. V případě navázání spolupráce s klientem (klienty) úředník PMS o jejím průběhu a výsledku informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, stejně tak úředník PMS tento orgán informuje o skutečnosti, že spolupráce navázána nebyla. V úvodní části spolupráce úředník PMS sjednává podmínky spolupráce a vyjasňuje otázku, jak bude v případě ukončení spolupráce s PMS ze strany klienta nakládáno s výstupy této spolupráce a jak budou OČTŘ předány 5. 2. Podnět k obstarání podkladů PMS k osobě obviněného a jeho rodinné a sociální situaci vzešel od samotného klienta nebo dalších subjektů Jiná situace nastává v případě, že podnět pro zahájení činnosti PMS na případu středisko obdrží od jedné ze stran sporu nebo osob z jejich okolí. V tomto případě středisko o získání takového podnětu neprodleně vyrozumí příslušného dozorového státního zástupce nebo soudce (záleží v jaké fázi trestního řízení se daný případ nachází) a vyžádá si jeho pověření k činnosti ve věci. Poté úředník PMS kontaktuje klienta-obviněného a klienta-poškozeného a vyjednává o podmínkách případné spolupráce. O průběhu této spolupráce a o jejím výsledku, stejně tak o tom, že spolupráce navázána nebyla, informuje úředník PMS příslušný OČTŘ. V úvodní části spolupráce úředník PMS sjednává podmínky spolupráce a vyjasňuje otázku, jak bude v případě ukončení spolupráce s PMS ze strany klienta nakládáno s výstupy této spolupráce a jak budou OČTŘ předány (viz poznámka pod čarou). Přílohy: 1. Vzor č. 1: Zpráva před rozhodnutím - formulář 2. Vzor č. 2: Prohlášení klienta 5 Písemný souhlas klienta-obviněného spolupracovat s PMS opravňuje úředníka/asistenta PMS zjišťovat informace o jeho osobě a rodinné a sociální situaci a zpracovávat je do podoby zprávy před rozhodnutím, která je určena pro potřeby OČTŘ. Do zprávy je v případě souhlasu poškozeného začleněno i jeho stanovisko k věci. Probační a mediační služba ČR, 2003 9