Bankovní institut vysoká škola Praha Boj bank proti padělaným a pozměněným penězům Bakalářská práce Hana Děžinská Duben 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Boj bank proti padělaným a pozměněným penězům Bakalářská práce Autor: Hana Děžinská Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 20. 4. 2011 Hana Děžinská
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za jeho odborné vedení a velkou trpělivost.
Anotace Ve své práci se zaměřuji na vývoj peněz, jejich napodobování padělateli a bojem bank proti němu. První kapitola je věnována vývoji peněz od rozpadu Rakousko- Uherska, vzniku 1. republiky a vlastních platidel v historickém výčtu až dodnes. Druhá kapitola obsahuje právní úpravu k emisi peněz a ochraně platidel. Ve třetí kapitole se zaměřuji na preventivní opatření a úlohou ČNB při péči o peněžní oběh. Předmětem čtvrté kapitoly je samotné padělání a nejčastěji se vyskytující padělky na území České republiky. V páté kapitole se zamýšlím nad měnou eurozóny, jejími riziky a ochranou. Závěrem poukazuji na praktické příklady padělání peněz na našem území i ze zahraničí. Klíčová slova: Peníze, bankovky, mince, ochranné prvky, padělky Annotation In my thesis I focus in the development of money, in the history of falsifying and in the fight of the banks against it. The first chapter is dedicated to the development of the currency from the time of the break-up of Austria-Hungary and the rise of the First republic until today in historical context. The second chapter contains the legal regulations to the currency issue and to the protection of the means of payment. The third chapter focuses in the preventive measures and the role of the Czech National Bank in the maintenance of the monetary flow. The subject of the fourth chapter is forging itself and the most common types of forgeries at the territory of the Czech Republic. In the fifth chapter I analyze the risks and the means of protection of the Euro currency. In the conclusion I bring up a few real-life examples of counterfeiting money at our territory and abroad. Keywords: Money, Banknotes, Coins, Protecting Elements, Forgeries
OBSAH ÚVOD... - 8-1 Vývoj peněz od roku 1918... - 9-1.1 Vznik Československého státu roku 1918... - 9-1.2 Vlastní Československá měna... - 10-1.3 Válečné a poválečné peníze... - 11-1.3.1 Měnová reforma 1945... - 13-1.3.2 Měnová reforma roku 1953 a úpadek... - 14-1.4 Vznik České republiky... - 16-1.5 Československé dukáty a pamětní mince... - 17-2 Vybraná právní úprava k emisi peněz a ochraně platidel... - 19-2.1 Zákony... - 19-2.2 Vyhlášky... - 19-2.3 Péče o peněžní oběh... - 22-2.4 Finanční instituce a boj proti padělání... - 22 - Důležitým předpokladem, jak zabránit přijetí padělané nebo pozměněné bankovky nebo mince je preventivní opatření, které spočívá:... - 22-3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel... - 23-3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích... - 24-3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek... - 24-3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru... - 24-3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku... - 26-4 Padělání bankovek a mincí v ČR... - 30-4.1. Historie výroby a padělání peněz... - 30-4.2 Padělání od roku 1993... - 33-5 Bezpečnostní rizika nové evropské měny... - 35-5.1 Eurobankovky a euromince... - 36-5.1.1 Eurobankovky... - 36-5.1.2 Euromince... - 39-5.2 Boj proti padělání... - 40-5.2.1 Středisko pro analýzu padělků... - 40-5.2.2 Prevence zneužití digitálních vyobrazení bankovek k protiprávním účelům - 41-6 Trestné činy proti měně... - 42 - - 6 -
ZÁVĚR... - 44 - SEZNAM LITERATURY... - 45 - - 7 -
ÚVOD Bakalářská práce ukazuje, jakou nepostradatelnou součástí našeho každodenního života jsou peníze. Již od samého dětství je vnímáme jako samozřejmost a nemožnost bez nich existovat. Slouží pro potřeby běžného života, jako je nákup potravin, ale i pro uspokojování dalších potřeb a koupi nutných věcí pro životní standard jednotlivce. Lidská touha po penězích sahá hluboko do historie. Není proto divu, že mnozí pachatelé riskovali a riskují nemalé tresty za zhotovování padělků bankovek a mincí a jejich následného šíření do oběhu. V práci je popsán vývoj peněz od vzniku samostatného Československého státu s tím souvisejícím historickým pokrokem výroby a padělání peněz, ochrannými prvky, tiskovými technikami a rozpoznáváním padělků podle druhu kvality. Pátá část práce je zaměřená na popsání eurobankovek a euromincí z hediska jejich bezpečnosti a ochranných prvků. Při výrobě těchto bankovek a mincí jsou použity nejnovější technologie a i přesto je atraktivní měnou pro padělatele. Cílem práce je snaha přiblížit problematiku rozpoznávání padělaných a pozměněných peněz jakožto trestného činu. Vycházím z právní úpravy a zaměřuji se na preventivní opatření finančních institucí v rámci ČR. V závěru zohledňuji možná rizika nové evropské měny. - 8 -
1 Vývoj peněz od roku 1918 Po 1. světové válce zanikají monarchie Německá, Ruská a Rakousko-uherská a také Turecká říše. Rakousko-uhersko se rozpadá na národní státy. Jedním z nich je Československý stát. Vzniká nové uspořádání Evropy. 1.1 Vznik Československého státu roku 1918 28.října 1918 je vyhlášen Československý stát a tím dány předpoklady pro zavedení vlastní měny. Na území republiky i v ostatních státech vzniklých po rozpadu Rakousko-Uherska obíhaly rakousko-uherské mince a bankovky. Tato korunová měna byla zavedena roku 1892 a její název byl odvozen ze symbolu císařství. Bylo třeba označit peníze, které obíhaly na území Československa. Předpokládalo se, že je to asi ¼ celkového množství bývalé monarchie. Na základě zákona o odluce měny z 25.února 1919, proběhlo kolkování papírových rakousko-uherských platidel vyšších hodnot. Byla zastavena mezinárodní železniční doprava a přerušeno poštovní spojení, aby se zamezilo možnému přesunu peněz. Bankovky se opatřovaly kolkem, který činil 1% její nominální hodnoty a to ve dnech 3. 9. března. Na bankovky v nominálních hodnotách 10, 20, 50, 100 korun se kolek nalepoval, jen na 1000 korunové bankovky byl kolek v hodnotě 10 korun natištěn. Kolky se lepily vždy na uherskou stranu bankovky. Na 10 K byly lepeny modré stříhané nebo zoubkované kolky, na 20 K červené zoubkované kolky, na 50 K hnědé zoubkované kolky, na 100 K červené stříhané nebo zoubkované kolky a na 1000 K byly vytištěny červenočerné kolky s portrétem Františka Palackého. Tyto okolkované bankovky se staly prvními československými státovkami. Kolky byly často padělány a škody z těchto padělků byly odhadovány asi na 250 milionů korun 1. O tuto reformu se zasloužil první československý minstr financí Alois Rašín, který byl předsedou nově zřízeného Bankovního úřadu ministerstva financí, vykonávajícího funkci veřejného emisního ústavu od 6. března 1919 2. 1 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.160 2 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 343-9 -
1.2 Vlastní Československá měna Hlavní jednotkou československé měny se stala koruna, která se dělila na 100 haléřů. S emisí vlastních státovek se spěchalo kvůli velkým ztrátám z falešných kolků. To se projevilo na nejednotnosti emise, na zjednodušení tisku a u nižších hodnot byl použit méně kvalitní papír. 1Kč, 5Kč, 10Kč, 20Kč, 100Kč, 500Kč byly tištěny knihtiskem a 50Kč litograficky. Státovky byly tištěny v Čechách ve třech soukromých tiskárnách, v Americe a Rakousku. 1000Kč byla tištěna u American Bank Note Company v New Yorku. Proti padělání byla dobře chráněna, byla tištěna hlubotiskem s řadou ochranných prvků. Vzhledem se podobala dolaru a byla technicky nejlepší z celé emise. 5000Kč byla tištěna v tiskárně Rakouské národní banky ve Vídni kombinací knihtisku s hlubotiskem. Autorem desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny je Alfons Mucha, tyto první státovky jsou navrženy v secesním stylu. První u nás tištěné státovky s českým slovenským textem a slovanskou tématikou byly připravovány narychlo a nebyly dostatečně chráněny proti padělání. Brzy se objevily padělky vyšších hodnot 3. Zatímco během roku 1919 byly zhotoveny československé papírové peníze, stále ještě na našem území obíhaly rakousko-uherské mince. Pro ražbu mincí musela být nově vybavena mincovna v Kremnici, protože materiál a zařízení bylo odvezeno do Budapešti. Autorem některých návrhů nových kovových peněz byl Otakar Španiel. Uplatnil jako hlavní obraz určitý výtvarný motiv a jako doplňující nominální označení, tím je odlišil od konvenčních mincí jiných států. Na 2 h, 5 h, 10 h je to výsek architektury Karlova mostu s vlnovkami proudící Vltavy. Na 20 h minci je zobrazen srp zatknutý ve snopu obilí s lipovou ratolestí. Na 50 h jsou vyobrazeny klasy obilí se stuhami a lipovými ratolestmi. Nejúspěšnějším motivem se stal motiv žnečky, který autorovi vynesl slávu mezi zahraničními odborníky. Tento motiv zdobil 1Kč minci. Pro svou oblibu byl znovu zobrazen na mincích po 2. světové válce 4. Mince byly moderně výtvarně zpracovány, jejich ražba započala v roce 1921 ve starobylé mincovně v Kremnici. Mince se razily v hodnotách 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 1 Kč, 50 h, 20 h, 10 h, 5 h, 2 h. Státovky byly ve velké míře padělány a docházelo k jejich rychlému opotřebení díky nepříliš kvalitnímu papíru. Došlo k vydání druhé emise státovek, která postupně nahradila 3 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.165,167 4 HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2.dopl.vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0572-2. str. 247, 248-10 -
první nekvalitní emisi. Byla tištěna v hodnotách 5, 50, 100, 500 a 5000 Kč. Hlubotiskem na dobrém bankovkovém papíře byly tištěny 100, 500 a 5000 Kč u American Bank Note Company. Pětikoruna byla tištěna knihtiskem a padesátikoruna knihtiskem a hlubotiskem, obě na horším papíře opět v soukromých tiskárnách. 1. dubna 1926 zahájila svoji činnost Národní banka Československá, která byla pověřena správou měny a emisí bankovek. Dále se starala o stabilizaci peněžních poměrů a poskytovala kapitálové investice. Byla akciovou společností a na její činnost dohlížel vládní komisař. Převzala funkci Bankovního úřadu ministerstva financí, jeho dluhy a pohledávky. Jejím prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, druhým pak Karel Engliš. V letech 1926-29 využila příznivé ekonomické situace k vytvoření nezbytných zlatých a devizových rezerv. Těchto rezerv bylo třeba pro předepsané krytí a zpevnění měny. Během let 1926-34 byla vydána kompletní řada bankovek. 10 Kč byla tištěna knihtiskem, 20 Kč knihtiskem a hlubotiskem, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč byly tištěny hlubotiskem. 100 Kč a 1000 Kč ještě navíc obsahovaly Orlovův pestrotisk. Orlovův pestrotisk se používá při hlubotisku a umožňuje součastně vytisknout více barev pomocí pouze jedné desky. Autorem 10 Kč z roku 1927 a 50 Kč z roku 1929 je Alfons Mucha. Maxmilián Švabinský je autorem 100 Kč z roku 1931 a 1000 Kč z roku 1934, která byla v roce 1937 vyznamenána na mezinárodní výstavě umění v Paříži. V květnu 1928 zahájila činnost nově zřízená tiskárna bankovek Národní banky Československé v Praze, v Růžové ulici. Do této doby zajišťovaly tisk bankovek soukromé tiskárny nebo byly peníze tištěny v zahraničí, ve Vídni nebo v Americe 5. 1.3 Válečné a poválečné peníze Rozdělení Československé republiky předcházela mnichovská dohoda 29.září 1938. Československo ztratilo třetinu území a obyvatel. Název zbytku republiky se změnil 22.listopadu 1938 na Česko-Slovensko a NBČS byla přejmenována 27.ledna 1939 na Národní banku česko-slovenskou. Měnovou jednotkou zůstala koruna s označením K. 5 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 175, 176, 179-11 -
14. března 1939 byl vyhlášen Slovenský štát a 15. března 1939 dochází k okupaci Českých zemí německou armádou. V protektorátu Čechy a Morava se kromě koruny stala základní měnovou jednotkou i německá říšská marka s označení RM. Díky nucenému kursu 10 K za 1 RM došlo k hospodářskému poškození Českých zemí a růstu inflace 6. Národní banka česko-slovenská byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu a byla podřízena Říšské bance. Banka byla zbavena svých zlatých rezerv více než čtyřiceti tun. K 1. říjnu 1940 byla zrušena celní hranice s Německem. Podle platební dohody mezi Říšskou bankou a Národní bankou pro Čechy a Moravu vyměňovala NBČM němcům marky za koruny a marky pak převáděla do Berlína Říšské bance, protože je nesměla dávat do oběhu. Pohledávka za marky a zabavené zlato byla na konci války 135miliard korun. Další hospodářské škody způsobené okupací byly odhadovány na 1350 miliard korun 7. Na Slovensku byla založena cedulová Slovenská národní banka v Bratislavě a základní jednotkou měny se stala 1 Ks. Československá papírová platidla byla stažena a nahrazena kromě 5000 koruny nově vydanými státovkami v hodnotách 5, 10 a 20 Ks a bankovkami vydanými Slovenskou národní Bankou v Bratislavě v hodnotách 50, 100, 500, 1000 Ks. Již od roku 1939 byla na Slovensku ražena i kovová platidla a to v hodnotách 50, 20, 10 a 5 haléřů a 20, 10 a 1 Ks a také v hodnotách 20 a 50 korun byly vydány pamětní mince 8. Měny příslušných států byly zavedeny na územích dříve náležejících Československu a docházelo zde k výměně oběživa. Sudety byly přiděleny Německu, Jižní Slovensko a Podkarpatská Rus Maďarsku a Těšínsko Polsku. Obíhaly zde peníze příslušných států. V Protektorátu zatím obíhaly československé peníze, které byly postupně z oběhu stahovány. Stříbrné mince byly tezaurovány, ostatní československé mince byly staženy až v červnu roku 1941. V továrně v Lysé nad Labem byly od roku 1940 raženy ze zinku mince v hodnotách 50, 20, 10 h a 1 K. Papírová platidla v hodnotách 1 a 5 korun, které připravila pro případ války NBČS, byla opatřena německo-českým textem a dána do oběhu roku 1940. Ministerstvo financí Protektorátu Čechy a Morava během let 1940-44 vydalo státovky v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 koruny, tištěny byly většinou ofsetem. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, na 1, 5, 10, 20 K jsou portréty árijských dívek a chlapce, na 6 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 346 7 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 184 8 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 346,347-12 -
jedné 50 K je hlava ženy od M. Švabinského a na druhé od J. Mánesa, na 100 K Hradčany. Také byly vydány Národní bankou pro Čechy a Moravu bankovky 5000, 1000 a 500 K, které byly technicky i výtvarně velmi dobře zpracovány. Jsou opatřeny pestrobarevným gilošovým tiskem, mikropísmem a tištěny hlubotiskem. V průběhu války narůstal objem oběživa a proto došlo k druhému vydání 100 K, 500 K a 1000 K se zjednodušeným tiskem. 1.3.1 Měnová reforma 1945 Po 2. světové válce dochází k obnovení Československé republiky. Na jejím území obíhaly protektorátní koruny, německé říšské marky, slovenské koruny, v pohraničních oblastech maďarské pengö a polské zloté a to s vysokým stupněm inflace. V roce 1944 byly dány do oběhu ještě vojenské poukázky, které byly vytištěny v Sovětském svazu. Šířily se s postupem sovětské armády. Tyto státovky byly tištěny ofsetem a zdobeny dekorativními gilošovými vzory. Připravovaly se narychlo, a proto jsou nejhoršími provizorními československými penězi. Emisním ústavem byl Československý měnový úřad. Zákonnými penězi se staly 23. března 1945. V západních Čechách spojenecká vojska platila markovými poukázkami. 12. července byla ještě obnovena platnost mincí první republiky a 25. srpna platnost bankovek a státovek první republiky. Reforma z 1. listopadu 1945 měla odstranit množství měn a snížit objem peněz v oběhu. K, Ks a Kč byly vyměněny v poměru 1: 1, ale jen do výše 500 korun na osobu. Zbytek peněz převyšující tuto částku byl nuceně složen na vázané vklady u peněžních ústavů. Tyto vklady byly zablokovány a mohli být uvolňovány jen v případě nutnosti. Při následující reformě v roce 1953 byly zrušeny bez náhrady 9. Ještě během války pracovala naše exilová vláda ve Velké Británii na přípravách státovek pro poválečné období. Byly vytištěny v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000 Kčs. Státovky v hodnotách 5 a 10 Kčs byly tištěny ofsetem, 20 a 50 Kčs hlubotiskem kombinovaným s ofsetem a 100, 500 a 1000 Kčs hlubotiskem. Není na nich uveden letopočet vydání, protože byly tištěny za války a nebylo předem jasné, kdy válka skončí. Platit začaly od listopadu 1945. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, jsou však dobře technicky zhotovené. V Praze byly pro doplnění oběhu vydány státovky 5 Kčs 1950, 9 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 195,196-13 -
10 Kčs 1950, 20 Kčs 1949, 50 Kčs 1948 a 1950, 100 Kčs 1945 a 1000 Kčs 1945. Byly tištěny ofsetem. Dále byly vydány bankovky v hodnotách 5000, 1000 a 500 korun. 500 Kčs 1946 byla vytištěna hlubotiskem, 1000 Kčs 1945 ofsetem a hlubotiskem kombinovaným s ofsetem byla vytištěna 5000 Kčs 1945. Nově vydané mince byly v hodnotách 2 a 1 koruna a 50 a 20 haléř. Také byly vydány pamětní mince. Z důvodu nedostatku mincí obíhaly ještě několik let mince první republiky, Protektorátu a Slovenského štátu. Do oběhu bylo dáno asi 19 miliard korun. Emisním ústavem se stala Národní banka československá a znovu byl zaveden provoz v Kremnické mincovně. Kurs československé koruny byl stanoven 50 korun za 1 dolar. Československo se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a současně přijalo členství v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj 10. Politické změny po roce 1948 směřovaly k centrálně řízenému hospodářství preferujícímu těžký průmysl na úkor spotřebního. Likvidací soukromého sektoru vznikaly veliké ztráty. Československá republika se stává součástí východní bloku. 1. července 1950 vzniká Státní banka československá s funkcí emisního ústavu podřízeného vládě a jako jediné banky pro poskytování provozních úvěrů. SBČS zabezpečovala zúčtovací styk uvnitř státu i navenek. Družstevní peněžnictví bylo změněno na Státní spořitelny. Sovětskému svazu byla postoupena Podkarpatská Rus. 1.3.2 Měnová reforma roku 1953 a úpadek 30. května 1953 proběhla drastická měnová reforma. Došlo k odstranění poválečného lístkového přídělového systému a k likvidaci hotovostí a vkladů obyvatelstva. Touto reformou došlo k podstatnému snížení oběživa. Nové papírové peníze byly tajně vytištěny v Moskvě ofsetem a mince vyraženy ve Státní mincovně v Leningradě 11. Vše s letopočtem 1953. Byly vydány bankovky hodnot 100, 50, 25 a 10 korun a státovky 5, 3 a 1 koruny. Jejich technická i výtvarná úroveň byla velice špatná, grafickým provedením odpovídají rublové oblasti. Mince byly vyraženy v nominálech 25, 10, 5, 3 a 1 haléř. Hodnoty 25 a 3 vycházení z rublového systému. Hodnota nové koruny byla stanovena na 0, 123426 gramu ryzího zlata, na základě toho byl stanoven kurs koruny k dolaru 7,20 : 1. 10 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 347 11 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 348-14 -
Na osobu bylo možné vyměnit 300 Kčs v poměru 1: 5 a vše nad 300 Kčs bylo vyměněno v poměru 1 : 50. Vklady byly přepočítávány podle jejich výše s odlišnými hodnotami přepočtu. Byla vytvořena pásma: do částky 5000 Kčs v poměru 1 : 5, do 10 000 Kčs 1 : 6,25, do 20 000 Kčs 1 : 10, do 50 000 Kčs 1 : 25 a nad 50 000 Kčs 1 : 30. Vklady uložené mezi 16. 30. 5. 1953 byly vyměněny 1 : 50. Vklady vázané reformou 1945 byly bez náhrady zrušeny. Daně, půjčky, pojistné, platy, důchody a stipendia 1 : 5. Vklady na knížkách závodního spoření, spoření žáků a vklady laureátů státních cen 1 : 5. Bez náhrady byly zrušeny všechny státní dluhopisy. Organizacím byly ztráty kompenzovány. Provedením této reformy stát získal několik miliard korun v nové měně, posílil státní hospodářský monopol, zbavil se mnoha miliard korun státních dluhů, ale přivodil citelné zchudnutí obyvatelstva. Měnová reforma z roku 1953 byla jedinou reformou, kdy stát určoval rozdílné podmínky při výměně 12. V roce 1960 byla přijata nová ústava a Československá republika se stala republikou socialistickou, byl změněn státní znak. To se projevilo na papírových i kovových platidlech, aniž by došlo ke změně peněžních nominálů. Roku 1963 byl vyražen mosazný 50 h, roku 1961 koruna z mědi a hliníku výtvarný návrh zpracovala M. Chytilová-Kučová, v roce 1965 z mědi a niklu 3 koruna navržená Z. Kolářským a o rok později 5 koruna z mědi a niklu jejím autorem je J. Harcuba. Z bankovek byly vydány 10 Kčs roku 1960 jejím autorem je M. Medvecká, 25 Kč roku 1958 a 1961 autorem je K. Svolinský, líc byl tištěn hlubotiskem a rub ofsetem. Dále byly vydány bankovky 50 Kčs 1964 a 100 Kčs 1961, obě byly vytištěny hlubotiskem. Výtvarný návrh padesátikoruny zpracoval V. Fiala a stokoruny F. Heřman. Nové bankovky byly jednobarevné a špatně chráněné proti padělání. Roku 1970 byl oběh doplněn o 20 Kčs a roku 1973 o 500 Kčs. Obě tyto bankovky byly tištěny hlubotiskem. Autorem návrhu pro 20 Kčs je K. Hruška a 500 Kčs je J. Lukavský. Došlo zde k odpoutání od nevýrazných platidel sovětské výroby z roku 1953. V roce 1972 je mincovní oběživo doplněno o mosazný 20 h autorem výtvarného návrhu je F. David a 2 Kčs z mědi a niklu autorem je J. Nálepa. 5 a 10 h byly redukovány a vzhledem přizpůsobeny 20 h. Roku 1978 je mincovní soustava nově doplněna o 50 h ražený z mědi a niklu a autorem jeho návrhu je F. David. 12 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 206,208-15 -
Pestrobarevné bankovky tištěné hlubotiskem kombinovaným s ofsetem mající poprvé jednotnou dolarovou šířku byly tištěny od roku 1985. Mají také slepecké značky, ale chybí jim moderní ochranné prvky, jako třeba kovová vlákna. Byly vydány bankovky v hodnotách 1000 Kčs roku 1985, 100 Kčs roku 1989 s K. Gottwaldem, která byly již po třech měsících stahována, dále 50 Kčs roku 1987, 20 Kčs roku 1988 a 10 Kčs roku 1986. Tato dvacetikorunová bankovka byla oceněna zahraničním tiskem jako nejkrásnější bankovka roku. Poslední bankovka této řady, která byla plánována na rok 1990 v nominální hodnotě 500 Kčs již vydána nebyla. Autorem této emise je A. Brunovský. Politické a společenské změny přináší rok 1989 a rok 1990 vznik České a Slovenské federativní republiky. Následuje vydání mincí s novým názvem státu a čtyřdílným československým znakem. Nominální hodnoty, mincovní slitiny a hmotnostní průměry mincí zůstaly stejné. Novým mincovním nominálem se stává 10 koruna s portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a A. Rašína. Autory výtvarného návrhu jsou M. Ronai a J. Truhlíková- Spěváková. Bankovek se zatím změny nedotkly 13. 1.4 Vznik České republiky 1. ledna 1993 vzniká rozdělením státu Česká republika a zároveň zaniká československá měna a její základní jednotka koruna československá Kčs. Také vznikla ze SBČS Česká národní banka, jejím prvním guvernérem se stal Josef Tošovský. Novou základní jednotkou se stává koruna česká Kč 14. Podle zákona č.60/1993 Sb. z 2. února 1993 došlo k oddělení české a slovenské měny. V souvislosti s tím byly okolkovány bankovky nominálních hodnot 100, 500 a 1000 korun a postupně vydávány nové české kovové a papírové peníze. Stokoruny byly opatřeny fialovohnědým lepeným kolkem, pětisetkoruny hnědým lepeným kolkem a tisícikoruny byly opatřeny lepeným hnědým kolkem nebo na ně byl kolek natištěn. Bankovky nižších hodnot kolkovány nebyly, ale zůstaly zatím v platnosti jako mince. Výměna proběhla 4. 8. února a byly měněny československé koruny za české v poměru 1 : 1. Vklady v bankách byly automatiky přepočítávány. Platnost nekolkovaných bankovek byla do konce července 1993, okolkovaných do konce srpna 1993 a federálních mincí do konce listopadu 1993. 13 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 218 14 SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1.str. 349-16 -
Již v únoru 1993 byla dána do oběhu první česká bankovka s J. A. Komenským v nominále 200 Kč. Další nově vydané bankovky byly v hodnotách 20, 50, 100, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Bankovky v nominálech 500, 100 a 50 Kč byly nejprve tištěny v britské tiskárně Thomas De La Rue a poté ve Státní tiskárně cenin v Praze jako bankovky ostatních hodnot. Autorem celé emise je O. Kulhánek. Mincovní měnovou soustavu nově tvořily nominály 50, 20, 10, 5, 2 a 1 koruna a 50, 20, 10 haléř. Jako první české mince byly dány do oběhu bimetalické padesátikoruny. Mince byly nejprve raženy v mincovně v Hamburku a v Kanadě ve Winnipegské mincovně, později pak v Jablonci nad Nisou, kde byla mincovna nově otevřena 1. července 1993. Česká mincovna je součástí podniku Bižuterie a.s., a její značkou je b s korunkou. Důvodem ražby v cizině bylo urychlení výměny oběživa. Bankovky vydávané od roku 1993, zůstaly až do dnes vzhledově stejné, pouze byly postupně obohacovány o nové ochranné prvky. Postupem času byla ukončena platnost vzoru 1993 u všech bankovek, kromě 2000 Kč. Mince vydané roku 1993 zůstaly do dnes nezměněny, jen haléřové hodnoty byly postupně staženy. K 31.říjnu 2003 byla ukončena platnost 10 h a 20 h a k 31. 8. 2008 platnost 50 h. 31. srpna 2008 byla ukončena platnost papírových dvacetikorun. Důkazem toho, že dnes jsou naše bankovky na vysoké světové úrovni je fakt, že nový vzor tisícikorunové bankovky 2008 získal ocenění bankovka roku 2008. 1.5 Československé dukáty a pamětní mince Československé dukáty vyjadřovaly státní suverenitu a byly raženy jako mince obchodní, podle zákona č.62/1923 o ražbě československých dukátů. Zákon stanovil i technické parametry mincí i lícní stranu s vyobrazením vévody Václava. Obchodní mince jsou mince z drahého kovu, nejsou zákonným platidlem a jejich cena je určována na základě nabídky a poptávky. Byly oblíbenou mincí darovací a sloužily obyvatelstvu k ukládání úspor a zlata. První dukáty byly raženy ze zlata vytěženého v Roudném na Podblanicku ve slavné Kremnické mincovně, kde se dukáty razily již od 30. let 14. století. Námětem navázaly na české dukáty z 15. století. Jako první byly raženy jedno a dvoudukáty k 5. výročí vzniku státu v roce 1923. Jakost dukátů, stejná již od 16. století je 0,986, obsah ryzího zlata v dukátu je 3,44 g. Dukáty byly vydávány v letech 1923-82. Nyní ČNB vydává zlaté mince s nominální hodnotou, nejedná se o mince obchodní. Pamětní mince jsou mince vydávané k významnému výročí nebo události. Po dobu trvání Československé republiky bylo vydáno 105 pamětních stříbrných mincí, většinou ražených k výročím význačných událostí. - 17 -
Na líci mincí byl vždy státní znak a název republiky. Nejčastějším nominálem byla stokoruna. Pamětní mince mají v oběhu platnost stejnou jako bankovky, ale jako součást oběživa jsou zcela zanedbatelné. Většinou ani neobíhají, mají funkci sběratelskou či darovací. Platnost mincí vydaných SBČS v letech 1954-92 byla ukončena k 30.6.2000 vyhláškou ČNB č.142/2000sb.výtvarně se podíleli J. Kulich, J. Harcuba, F. David, Z. Kolářský, J. Truhlíková-Spěváková a další 15. 15 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 236-18 -
2 Vybraná právní úprava k emisi peněz a ochraně platidel Právní předpisy upravující oblast emise peněz, jejich oběh, přijímání, poskytování náhrad za poškozené bankovky, reprodukce, trestní aspekty a postupy ve styku s padělky 2.1 Zákony Zákon č. 6/1993 Sb.o České národní bance Emisi bankovek a mincí upravuje zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance ve čtvrté části, dále je zde popsáno zacházení s poškozenými nebo opotřebenými bankovkami a mincemi. Chování v případech podezření z padělaných či pozměněných bankovek a mincí. Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník Jednotlivé trestné činy proti měně a postihy za ně upravuje Trestní zákoník, Hlava VI Trestné činy hospodářské, Díl 1 Trestné činy proti měně a platebním prostředkům, 233 Padělání a pozměnění peněz, 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz, 236 Výroba a držení padělatelského náčiní, 237 Neoprávněná výroba peněz, 238 Společné ustanovení, 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz. Díl 4 Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu, 270 Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. 2.2 Vyhlášky Česká národní banka stanoví vyhláškami a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, d) ukončení Česká platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 16. 16 Zákon 6/1993 Sb. o ČNB ze 17.prosince 1992, Část čtvrtá, Emise bankovek a mincí 22-19 -
Vyhláška č. 553/2006 Sb. o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Vyhláška č. 37/1994 Sb. ČNB ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup, při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince - 20 -
3 Úloha ČNB při péči o peněžní oběh ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě 17. 17 http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/, 10.6. 2009-21 -
2.3 Péče o peněžní oběh má výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně pamětních mincí stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci zkoumá pravost bankovek a mincí a eviduje padělané a pozměněné peníze zadržené na území ČR stará se o zásoby bankovek a mincí a dbá o plynulý a hospodárný oběh 2.4 Finanční instituce a boj proti padělání Důležitým předpokladem, jak zabránit přijetí padělané nebo pozměněné bankovky nebo mince je preventivní opatření, které spočívá: v propracovaném systému zaškolování a proškolování pokladníků pojištění hotovosti namátkové a pravidelné kontrole na pokladně dohodě o odpovědnosti zaměstnance odpovídajícím technickém zařízení pro rozpoznávání falešných platidel odpovědnosti za aktualizaci kartotéky platidel při vkladu nad částku 1000 EUR identifikaci složitele ručním přepočítávání všech bankovek odpovídající vzdělání a zkušenost v práci s hotovostí orientace na klienta v oblasti hotovostních operací obezřetný příjem a výdej hotovosti, ruční i automat.přepočítání kontrola, pečlivost, samostatnost a přesnost při práci s hotovostí dodržování bezpečnostních směrnic a pracovních postupů banky znalost příslušných zákonů zodpovědnost za svěřené hodnoty práce pod tlakem, způsobilost, bezúhonnost - 22 -
dále pak výměně zákonných peněz a neplatných mincí a bankovek - klientům bezplatně poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, odebrání bankovek bez náhrady, s částečnou náhradou odpovědnosti pokladníka za přijetí padělaných, pozměněných, či neplatných platidel 3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel lupa je nezbytnou pomůckou pokladníka kontrolujeme její pomocí: ceninový papír, ochranný proužek, ochranná vlákna, konfety, techniky tisku bankovky, všechny mikrotexty, doporučujeme malý průměr, zvětšení 8 12 krát UV lampa je nezbytná pomůcka pokladníka kontrolujeme: ceninový papír a jeho vlastnosti, ochranný proužek, ochranná vlákna, konfety, kvalitu fluorescenčních tisků v oblasti UV světla dekor magnetického pigmentu kontrolujeme: magnetickou ochranu platidla, hlavně u USD, zařízení je jednoúčelové a cenově náročné detektor IR ochranných prvků kontrolujeme ochranu v oblasti IR světla (MEKA systém, PRODIT systém, PROJECTINA systém) cenově náročné, v současnosti nejspolehlivější na padělcích tato ochrana nebyla prozatím zvládnuta a napodobena chemické pero kontrolujeme chemickou reakci papíru s náplní pera, jednoúčelové zařízení, cenově nenáročné, spolehlivost je však problematická kombinované zařízení kombinace různých typů verifikačních zařízení v jednom přístroji, cenově náročné, v praxi však výhodné Vždy kontrolujeme kombinaci více prvků! - 23 -
3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích Jsou vydávány nové vzory platidel, starší jsou stahovány z oběhu. Tyto informační systémy obsahují popis ochranných prvků platidel a jejich zobrazení a co je nejdůležitější, obsahují informace o aktuálních padělcích s popisem a zobrazením detailů, podle kterých je možné padělek identifikovat. Na území České republiky je nejpoužívanější Kartotéka platidel ČNB v tištěné i v počítačové verzi. 3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek Ochranné prvky papírových platidel lze rozdělit různým způsobem. Nejčastější rozdělení je podle technologie výroby platidel na: ochranné prvky ceninového papíru ochranné prvky ceninového tisku 3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru Ceninový papír je svým složením spíše látka, složená ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí. To mu propůjčuje zcela výjimečné vlastnosti, zejména: vysokou pevnost měřenou počtem ohnutí, které vydrží. Pravý ceninový papír vydrží až 5000 tzv. dvouohybů. Běžný celulózový papír se již po 50 prohnutích láme. struktura papíru v průhledu je pravidelná, nese otisk sítě, na níž byl papír vyroben pravý ceninový papír pohlcuje UV světlo, běžný komerčně dostupný papír v UV světle jasně září Vodoznak Historicky je to nejstarší ochranný prvek ceninového papíru. Technickou podstatou vodoznaku je rozdílná tloušťka papírové hmoty. Ta způsobuje, že v průhledu proti světlu, místa, kde je více papírové hmoty, jsou tmavší (vzniká tzv. pozitivní vodoznak), a místa, kde je méně papírové hmoty, jsou světlejší (vzniká vodoznak negativní). V současné době - 24 -
se používá na ochranu bankovek lokalizovaný figurální stupňovitý vodoznak s plynulými přechody mezi světlými a tmavými částmi vodoznaku. Vodoznak je tedy vlastnost samotného ceninového papíru. Jak rozpoznáme napodobeniny vodoznaku: vodoznak je vlastnost samotného ceninového papíru, to znamená, že pod UV světlem se nijak nezobrazí na padělcích bývá napodoben tiskem bílou nebo šedou barvou zpravidla na rubové straně platidla. To znamená, že se pod UV světlem zobrazí jako tmavá kresba. Bankovky všech nominálních hodnot českých korun jsou vybaveny vysoce kvalitním lokalizovaným figurálním stupňovitým vodoznakem. Ochranná vlákna Jsou to drobná vlákenka z různých materiálů chaoticky rozmístěná v papírové hmotě. Používají se jak bezbarvé, tak různých barev. Na padělcích bývají napodobena nakreslením nebo tiskem. Jsou upravena tak, že reagují na osvětlení UV světlem. Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě bezbarvá vlákna svítící pod UV lampou. Na nejnovějších vzorech jsou použita i barevná ochranná vlákna. Ochranný proužek Je to cizí těleso umístěné v hmotě papíru. V průhledu proti světlu ho vidíme jako tmavou linku. Používá se ve dvou formách: zabudovaný v papírové hmotě, na povrchu platidla není vidět např. USD okénkový, který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru zpravidla na lícní straně bankovky. I tento proužek je v průhledu proti světlu souvislý a vidíme ho jako tmavou linku. V jeho okolí vidíme i pravidelně se střídající světlé a tmavé pruhy, které jsou vytvořeny rozdílnou tloušťkou papíru je to určitá forma vodoznaku. Ochranný proužek může obsahovat další ochranné prvky, zejména mikrotexty pozitivní nebo negativní, reakce na UV světlo atd. Pravost ochranného proužku ověříme tak, že ho zkontrolujeme v průhledu proti světlu musí být souvislý. Že se jedná o cizí těleso si ověříme na hraně bankovky pravý proužek - 25 -
ucítíme. Na padělcích může být napodoben vložením pásku mezi lícní a rubovou stranu. Je důležité kontrolovat kombinaci více ochranných prvků! Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě okénkový ochranný proužek metalizovaný, který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru na lícní straně bankovky. Obsahuje po celé délce opakující se negativní mikrotext ve tvaru nominální hodnoty a zkratky měny. Iridiscentní povlak na povrchu papíru Jeho ochranná funkce spočívá v tom, že při kolmém pohledu na papír není prakticky skoro vůbec vidět. V šikmém pohledu se však kovově leskne celý povrch plochy, na níž je iridiscentní povlak na povrchu papíru aplikován. Tento ochranný prvek zařazujeme k sklopným efektům. V současné době jej s oblibou využívá stále více emitentů, protože ho nelze reprodukovat na barevných kopírovacích zařízeních. Na českých bankovkách je použit na vyšších nominálních hodnotách 1000, 2000 a 5000 Kč novějších vzorů. 3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku Bankovky jsou tištěny ve specializovaných tiskárnách za přísných bezpečnostních podmínek. Cílem tisku je dosáhnout prakticky identické reprodukce bankovek lišící se vzájemně pouze sériovým číslem bankovky. Tisk je po technické stránce dokonalý a využívá speciálních postupů, které se v běžné komerční reprografii nepoužívají, a tudíž jsou pro padělatele nedostupné. Tiskové techniky Bankovky se tisknou ve více tiskových operací. Každá tisková technika se dá lehce rozpoznat pomocí lupy. Vzhledem k tomu, že při tisku bankovek se používají tři tiskové techniky, které lze lehce rozpoznat, lze říct, že pomocí lupy je možné na jeden pohled bezpečně rozpoznat každý padělek ( s výjimkou USD). Tisk z hloubky anebo hlubotisk Tato technika je pro padělatele nedostupná. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, je do tiskové desky vyryt. Barva se při tisku dostane do vyrytých míst a velkým - 26 -
tlakem je přenesena na papír. Zůstane na povrchu papíru jako plastické linky barvy, které lze na bankovce nahmatat. Právě hlubotisk způsobuje charakteristický omak pravých bankovek. Na bankovkách jsou touto technikou tisknuty hlavní tiskové obrazce portrét, slovní a číselné označení nominální hodnoty, označení emisní banky. Hlubotisk lze napodobit suchou ražbou deformováním povrchu papíru razidlem. Na českých bankovkách je použit hlubotisk na všech nominálních hodnotách na tisk lícní strany, rubová strana je vytištěna pouze tiskem z plochy ofsetem. Tisk z výšky anebo knihtisk Tato tisková technika je nejstarší a v současnosti se jí využívá k tisku sériového čísla bankovky. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, vystupuje z roviny tiskové desky. Barva se při tisku dostane na vystupující plošky a tlakem přenese na papír. Je vtlačena do papíru a pomocí lupy je vidět, že k okrajům tiskové linky barva vytéká do okolí. Barevně se to projeví tak, jako by bylo každé číslo orámováno tenkou linkou sytější barvy tomuto jevu říkáme roztlak barvy. Tisk z plochy anebo ofset Tato tisková technika patří k nejmodernějším a využívá se jí k tisku podtisků to jsou místa pod hlavním tiskovým obrazem. Na českých bankovkách je celá rubová strana vytištěna touto technikou. Linka vytištěná ofsetem nevykazuje žádnou plasticitu nebo roztlač. Při pohledu lupou se nám zdá, jako by papír v místech vytisknutých ofsetem jenom měnil svoji barvu. Barva splývá s hmotou papíru. Ofset je technika, která je dostupná i padělatelům. Charakteristikou ofsetu je to, že takto vytištěné obrazce jsou na omak hladké. Stejné vlastnosti mají i reprodukce vytisknuté na barevných kopírovacích zařízeních. Liniová struktura obrazu pravé bankovky Při tisku bankovek jsou tiskové desky připravovány tak, že obraz je vytvořen jako hustá síť jemných linek tento způsob se označuje jako liniová rozkresba. Platí to jak o hlubotiskových tak i o ofsetových tiskových deskách. Proto na bankovce nikde nenajdeme souvislou plochu barvy. Vše je rozloženo do jemných linek. - 27 -
Použití speciálních barev při tisku bankovek Pro zvýšení ochrany bankovek před možností padělání jsou při tisku používány speciální barvy, které mají své charakteristické vlastnosti: OVI opticky variabilní anebo proměnlivé barvy fungují tak, že obraz, který je jimi vytisknut, má jednu barvu při kolmém pohledu a výrazně odlišnou barvu v šikmém pohledu na bankovku. Jsou drahé a pro padělatele nedostupné ( s výjimkou padělků 100 USD 1996 ). Na českých bankovkách jsou použity na nominálních hodnotách 5000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč vzoru 1996. luminiscenční barvy princip spočívá v tom, že mění vlnovou délku UV světla na vlnové délky světla lidským okem viditelné. Většinou jsou použity u číslovačů, a při tisku ofsetových podtisků. Na českých bankovkách jsou přidány do hlubotiskové barvy, takže části tiskového obrazce vytisknuté těmito barvami se pod UV lampou jasně rozsvítí. Na trhu jsou tyto barvy dostupné, a proto tuto ochranu již padělatelé napodobují (EUR). metamerické barvy v oblasti IR světla fungují na principu rozdílných fyzikálních vlastností barev v infračervené oblasti světelného spektra. Při pohledu na obraz bankovky pomocí speciální kamery citlivé na IR oblast, určité části tiskového obrazce zcela zmizí ( jsou vytisknuty infra bílými barvami ). Tato ochrana je použita na všech českých bankovkách. Padělatelé jí prozatím nenapodobily. Další ochranné prvky ceninového tisku soutisková průhledová značka jednoduchý ochranný prvek vytvořen tak, že část tiskového obrazce lícní strany se v průhledu proti světlu přesně kryje nebo doplňuje s částí tiskového obrazce rubové strany. Dokonalý soutisk je zabezpečen přesností ceninového tisku při současném tisku lícní i rubové strany. Padělatelé většinou tisknou padělky ve dvou operacích a to samostatně lícní stranu a samostatně rubovou stranu. Tak dochází k vzájemnému posunu těchto obrazů a tvar soutiskové značky je nedokonalý. U starších vzorů bankovek je použita soutisková značka ve tvaru písmen CS, u vzorů novějších ČR. Skrytý obrazec vytvořený hlubotiskem v místě hustě potisknutém hlubotiskovými linkami se dá vytvořit jejich speciálním uspořádáním skrytý obrazec, který je v kolmém pohledu prakticky neviditelný a objeví se teprve při sklopení ve směru - 28 -
dopadajícího světla. Objeví se jako tmavá plocha vzhledem ke svému okolí. Na českých bankovkách všech hodnot je skrytý obrazec tvořen ve tvaru číslic nominální hodnoty a je umístěn na lícní straně vpravo od portrétu. Mikrotexty jsou vděčným ochranným prvkem určeným pro zkoumání pod lupou. Na pravém platidle jsou všechny mikrotexty dokonale čitelné. Mohou být tištěny hlubotiskem anebo ofsetem, obsahuje je ochranný proužek a jiné ochranné prvky. Na padělcích tištěných liniovým ofsetem, jsou mikrotexty čitelné. Na českých bankovkách jsou tištěny ofsetem na líci v barevném pásu vpravo od portrétu a na rubu v barevném pásu vpravo od státního znaku. Tištěny hlubotiskem jsou na nominálech 1000, 2000 a 5000 Kč ve velkém hodnotovém čísle na lícní straně. Další ochranné prvky zatím nejsou použity na českých bankovkách. Jsou to například konfety, hologram, ochranné metalické fólie, suchá pečeť, mikroperforace, sítotisk 18. 18 Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků - Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007. - 29 -
4 Padělání bankovek a mincí v ČR Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu místo peněz pravých Padělání je zhotovení padělku, falšování díla Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty ( grafická úprava označení hodnoty u bankovek u mincí mechanická úprava technických parametrů ) 4.1. Historie výroby a padělání peněz Padělání peněz bylo považováno za těžký zločin, jelikož padělatel působil škodu nejen jednotlivcům, ale i státům, které tyto peníze vydávaly. Ve středověku bylo penězokazectví přísně trestáno od zabavení majetku až po hrdelní tresty, ale ani to mnohé z padělatelů neodradilo. První mince se zhotovovaly litím, byl to pracný a zdlouhavý proces a na jeho konci nebyl vždy odpovídající výsledek. Mincí bylo potřeba stále víc a proto se hledala metoda, kterou by se vyrobilo více mincí za kratší dobu. Mince se začaly razit. Ražba mincí se používá do dnes, pouze za použití elektřinou poháněných lisů schopných na jeden úhoz vyvinout sílu rovnající se mnoha tunám. Dnes je plně automatizovaná a díky strojům na elektrický pohon je možno vyrazit obrovské množství mincí 19. Nejprve se padělaly mince z drahých kovů, které byly raženy nebo odlévány z kovů méně hodnotných (olovo, cín) a následně postříbřovány nebo zlaceny. Odlévané padělky byly snadněji rozeznatelné, než padělky ražené, protože byly menší a linie mincovního obrazu byly méně ostré. Nápis na hraně mnohdy chyběl nebo byl nečitelný v důsledku odstraňování švu (stopy po spojení dvoudílné formy) a čípku (stopy po nálevním kanálku ve formě). Někdy byly na mincích i drobné bublinky způsobené chladnutím kovu 20. Způsobem méně známým bylo padělání mincí otiskem. Na střížek z měkkého kovu byly přiloženy dvě mince z jedné strany lícem, z druhé rubem. Následným stisknutím v lisu došlo k přenosu reliéfu na střížek. Padělky mají na rozdíl od pravé mince obraz zapuštěn a 19 http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11. 5.3.2010 20 VANDAS, Jiří. Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-15-9. str. 98-30 -
zrcadlově převrácen. Ražené padělky z ručně rytých razidel jsou často padělky nebezpečnými a velmi nebezpečnými. Jelikož rakouské zlaté mince měly vysokou ryzost, objevovaly se i mince ražené ze zlata nižší ryzosti. Obchodníci odhalovali padělky vážením nebo do nich dělali dírky, aby se přesvědčili zda jsou mince pravé. Pravost zlatých mincí se zjišťovala vážením, protože zlato bylo v té době nejtěžším kovem a to až do doby, kdy byla objevena platina. Po zavedení papírových peněz na sebe padělky také nenechaly dlouho čekat. První papírové peníze se začaly používat v Číně za dynastie Tang v letech (618-907) 21, u nás za Marie Terezie od roku 1762 22. Nejstarší bankovky se tiskly pouze z jedné strany. K jejich tisku se používaly bronzové, později většinou měděné destičky (štočky). Snaha o usnadnění práce a tím i zvýšení kvality tisku, vedly stejně jako u mincí k výrobě strojů. Nejprve to byly stroje na pohon lidský, později poháněné parou a nakonec stroje elektrické, které se používají dodnes. Jako první představil svůj lis na výrobu bankovek známý vynálezce Joseph Bramah roku 1806. Moderní výroba bankovek je složitá záležitost, protože tiskárny musí zajistit, aby padělání bankovek bylo co nejobtížnější. Jejich výroba zahrnuje čtyři hlavní stádia, kterými jsou: návrh a grafické zpracování, výroba papíru, míchání barev a tisk. Při tisku jsou používání tři různé technologie: litografie, hlubotisk a knihtisk. Na nové bankovky je vypsána centrální bankou výběrová soutěž, ve které umělci předvedou své návrhy. Krásu kresby, kterou ztvárnil na českých bankovkách Oldřich Kulhánek, nahradily moderní technologie. Při vytváření složitých obrazců majících za úkol ztížit padělání bankovky, se užívají speciální grafické programy, např. Excentro. Pomocí ocelové hlubotiskové desky se tisknou hlavní rysy návrhu, které se vryjí do desky ručně, zrcadlově. Barví se jen vyrytá část. Papír používaný pro výrobu bankovek, zpravidla bývá směsí bavlny a lnu nebo pouze čistá bavlna. Díky tomu snese mnohem větší mechanické namáhání. V některých zemích byl nahrazen plasty, australské bankovky se vyrábí z igelitových fólií. Do papíru se před tiskem umisťují ochranné prvky, vodoznak, ochranná vlákna. Ochranná vlákna se přidávají do papíru při jeho usychání. První bankovky byly jednobarevné, či vícebarevné s použitím více inkoustů. V dnešní době se na bankovkách vyskytují i desítky různých odstínů. Množství odstínů stěžuje padělání a bankovka hezky vypadá. Barvení bankovek dnes probíhá pomocí počítače. Ten barvy namíchá a podle potřeby nanáší při tisku bankovek. K výrobě bankovek se používají tři techniky tisku. 21 http://p-numismatika.cz/index.php?get=vyvoj_cina. 20.6.2009 22 http://kulm.ic.cz/clanky/padelani1/. 20.6.2009-31 -