JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané části Josefovského údolí Naučná stezka vede bývalým mořským dnem, které tvoří devonské kalové vápence. Souhrnně můžeme všechny vápence charakterizovat jako sedimenty mořského původu, vzniklé většinou z vápencových zbytků mořských živočichů a rostlin, které později, během zpevňování, postupně překrystalizovaly v kalcit (vápenec) a mezery se vyplnily vápnitým bahnem. Foto devonského kalového vápence JE ZDE CHRÁNĚNO: - přirozená lesní společenstva, která zahrnují čtyři vegetační stupně - teplomilné doubravy, bukové doubravy, suťové habrové javořiny a bučiny s pruhem jasanových olšin na dně údolí - z chráněných druhů rostlin zde rostou například tis červený, dřín obecný, dub pýřitý, kruštík tmavočervený, okrotice červená, měsíčnice vytrvalá - z chráněných a ohrožených živočichů je zde možno se setkat s čápem černým, výrem velkým. Ve Křtinském potoce žije i vzácná vranka obecná, typickým ptákem je zde skorec vodní
ÚKOL 1. Prozkoumej dno Křtinského potoka a pokus se určit nalezené organismy ÚKOL 2 Prozkoumej vybraný úsek kamenitého svahu a pokus se určit nalezené organismy
HABRŮVECKÁ BUČINA Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina se nachází ve střední části Moravského krasu na Rudické plošině. Porosty rezervace jsou bývalým hospodářským lesem. Kvalitní porosty se zachovaly díky původním lichtenštejnským majitelům, kteří nepřistoupili na šablonovitou obnovu porostů smrkem ztepilým. Území o výměře 85,2 ha bylo nově vyhlášeno v roce 2008. Část rezervace je pokryta zvětralinovým pláštěm s relikty tzv. rudických vrstev. V pokryvu převažují rohovce s výskyty křemenných geod a četných zkamenělin především ježovek a amonitů. Porosty květnatých a vápnomilných bučin jsou dominantní složkou rezervace. Převažuje buk lesní s vtroušeným jilmem habrolistým, dubem zimním, javorem klenem a javorem mléčem. Fotografie údolní části Habrůvecké bučina ÚKOL: odeber vzorek listu buku lesního a jilmu habrolistého. Oba vzorky vylisuj, popiš a vlož do příloh výstupní práce
Vylisovaný list BUKU LESNÍHO Vylisovaný list JILMU HABROLISTÉHO
RUDICE Obec Rudice byla založena v roce 1247 v souvislosti se zpracováváním železné rudy. Původně zde sídlili tzv. hajcíři. Těžba rud v této oblasti byl ukončena koncem 19. století. Dominantou Rudice je v současnosti větrný mlýn. Vedle mlýna je geopark s ukázkami hornin Moravského krasu. V hloubce asi 200 m pod obcí se nachází nejdelší jeskynní systém v ČR. Fotografie rudického mlýna Fotografie rudického geoparku s ukázkou amonita Ze kterého století pochází mlýn? O jaký typ větrného mlýna se jedná? Fotografie Rudického propadání Co je to propadání: Jaká je hloubka Rudického propadání
SEČ Pískovna Seč představuje geologicky významnou lokalitu, kde je možno spatřit sedimenty jurského až spodnokřídového stáří (druhohory), které se označují jako rudické vrstvy. Vrstvy jsou tvořené různým materiálem křemenné písky, železité písky, kaolinické jíly nebo rohovce. Zvláštností pískovny Seč je i výskyt tzv. rudických geod. CO JE TO GEODA? Fotografie pískovny SEČ Mandala (sanskrt: म डल kolo, oblouk) je harmonické spojení kruhu a čtverce, kde kolo je symbolem vnějších sil a nekonečna, kdežto čtverec představuje vnitřní síly, to, co je spojené s člověkem a zemí. Oba obrazce spojuje centrální bod, který je zároveň počátkem i koncem celého systému. V nejširším smyslu jsou mandaly diagramy, které ukazují, jak se chaos stává harmonickou formou. Nejstarší obrazce tohoto druhu se vyskytují už v paleolitu. Obrazy se vytvářejí z obarveného písku, rýžové mouky či jiného sypkého materiálu. Jejich tvorba vyžaduje velkou pečlivost a trpělivost, čímž představuje určitý rituál. Mandala je vytvářena obvykle při příležitosti nějaké slavnosti či obřadu a její forma se řídí smyslem a významem příležitosti, ke které je vytvářena. Při ukončení slavnosti nebo obřadu, pro který byla mandala vytvořena, je tato veřejně smetena a vržena do řeky, nebo rozprášena po větru, jako symbol toho, že nic netrvá věčně.
ÚKOL: načrtni tužkou svou mandalu, vybrané oblasti natři lepidlem a vysyp různobarevnými písky, které najdeš v pískovně. Vytvořený objekt zafixuj bezbarvým lakem.