PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Invalidní důchody v ČR Pavlína Žižková 2009/2010-1 -
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Invalidní důchody v ČR zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny... Pavlína Žižková, DiS. - 2 -
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Evě Tomáškové, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a rady, které mi v průběhu přípravy této bakalářské práce poskytla. - 3 -
Obsah Úvod..6 1. Sociální politika a sociální zabezpečení.....8 2. Charakteristika důchodového systému v ČR.. 10 2.1. Způsoby financování důchodového systému.10 2.1.1. Průběžné financování..10 2.1.2. Fondové financování...11 2.2. Důchodové pojištění... 11 2.2.1. Starobní důchod..12 2.2.1.1. Podmínky nároku na starobní důchod..13 2.2.1.2. Výše starobního důchodu.14 2.2.2. Invalidní důchod..14 2.2.3. Vdovský a vdovecký důchod..14 2.2.3.1. Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod..15 2.2.3.2. Výše vdovského a vdoveckého důchodu..15 2.2.4. Sirotčí důchod.16 2.2.4.1. Podmínky nároku na sirotčí důchod.16 2.2.4.2. Výše sirotčího důchodu 16 2.3. Penzijní připojištění.... 16 3. Invalidita.....18 3.1. Právní úprava invalidních důchodů účinná před 1. 1. 2010...19 3.1.1. Plný invalidní důchod..19 3.1.1.1. Posuzování plné invalidity....20 3.1.1.2. Potřebná doba pojištění 20 3.1.1.3. Výše plného invalidního důchodu 21-4 -
3.1.1.4. Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech.21 3.1.1.5. Plný invalidní důchod a výdělečná činnost..22 3.1.2. Částečný invalidní důchod.22 3.1.2.1. Posuzování částečné invalidity. 23 3.1.2.2. Potřebná doba pojištění 23 3.1.2.3. Výše částečného invalidního důchodu.23 3.1.2.4. Částečný invalidní důchod a výdělečná činnost...23 3.2. Právní úprava invalidních důchodů účinná od 1. 1. 2010..24 3.2.1. Invalidní důchod.24 3.2.1.1. Posuzování invalidity... 25 3.2.1.2. Potřebná doba pojištění 26 3.2.1.3. Výše invalidního důchodu...26 3.2.1.4. Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech 27 3.2.1.5. Invalidní důchod a výdělečná činnost..27 4. Srovnání invalidních důchodů v ČR a na Slovensku.. 28 5. Průzkum..31 5.1. Vyhodnocení a interpretace empirického šetření...31 6. Návrhy a doporučení..38 Závěr....39 Cizojazyčné resumé 41 Seznam použité literatury a prameny..42 Příloha.44-5 -
Úvod Česká republika je sociální stát, který má za cíl postarat se o své občany, kteří se ocitli v náročných životních situacích. Jednou z těchto událostí může být invalidita, která je zapříčiněna dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem nebo také následkem úrazu. Stát vyplácí invalidním lidem z důchodového pojištění invalidní důchody, které slouží k zabezpečení jejich životních podmínek. Téma Invalidní důchody v ČR jsem si zvolila z toho důvodu, že se denně setkávám s lidmi, kteří pobírají invalidní důchod. Pracuji v neziskové organizaci, která pomáhá lidem s duševním onemocněním, kde všichni naši klienti pobírají invalidní důchod a jsou na něm závislí, jelikož je to u většiny jejich jediný příjem. Ne všichni mají to štěstí, že bydlí se svojí rodinou, která by se o ně mohla postarat. Někteří jsou na světě sami a potřebují střechu nad hlavou. V naší republice je bohužel velmi málo ubytovacích zařízení, kde by mohli lidé s duševním onemocněním bydlet a jsou často tak finančně nákladné, že klientům na ně jejich invalidní důchod nestačí. Cílem této práce je nastínit celkovou charakteristiku invalidních důchodů a pomocí průzkumu upozornit na případné nedostatky, které s touto problematikou souvisí. V této práci bude na začátku popsána sociální politika a sociální zabezpečení, jako úvod do problematiky, kam tyto invalidní důchody spadají. Následující část bude obsahovat charakteristiku důchodového systému a jeho způsoby financování. Podrobněji bude popsáno důchodové pojištění a následně důchody, které se z tohoto pojištění poskytují. Ve třetí kapitole budu popisovat samotný pojem invalidity a následovně se budu věnovat právní úpravě invalidních důchodů před a po novelizaci, kdy došlo k významné změně koncepce invalidních důchodů. V další části se zaměřím na komparaci právní úpravy invalidních důchodů České a Slovenské republiky. Slovensko vycházelo ze stejných právních předpisů jako Česká republika, ale již v mnoha věcech se odlišuje, invalidní důchody nevyjímaje. - 6 -
Pátá kapitola bude věnována vyhodnocení a interpretaci empirického šetření u osob pobírajících invalidní důchod a následné postřehy a návrhy, které by mohly vést ke zlepšení současné právní úpravy invalidních důchodů. Ke svému průzkumu jsem zvolila metodu dotazníku, který je určen pro 30 respondentů pobírajících invalidní důchod. Poslední část této práce bude obsahovat návrhy a doporučení, které by mohly být, podle mého názoru, přínosem pro stávající právní úpravu invalidních důchodů. - 7 -
1. Sociální politika a sociální zabezpečení Sociální stát si klade za cíl vytvořit určitý sociální systém ve jménu uskutečnění sociální spravedlnosti. Úlohou sociálního státu je pečovat o zabezpečení lidsky důstojného života pro každého. Pojem sociální zavazuje stát, aby v určité formě zabezpečil občany při základních rizikách života, např. v nemoci, nezaměstnanosti, invaliditě a ve stáří. Sociální stát musí působit proti ekonomické nouzi všech občanů a přispívat ke spravedlivému vyrovnávání mezi ekonomicky a sociálně slabšími a silnějšími. 1 Sociální politika je redukována na soubor opatření v oblasti důchodového zabezpečení, nemoci, sociální péče a pomoci rodinám s dětmi. Sociální politika je v tomto pojetí jen souborem opatření ve prospěch osob, jejichž zajištění je po určitou dobu realizováno z celospolečenských fondů. Sociální politikou můžeme rozumět cílevědomou činnost subjektů (státu a jeho orgánů, zaměstnavatelů, odborů, obcí, rodiny i jedinců a dalších), která směřuje k vytváření vhodných podmínek pro všestranný rozvoj jedince. 2 Součástí sociální politiky je sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení plní úkoly a cíle sociální politiky. Jedná se tedy o soubor institucí a zařízení, kterými dochází k prevenci, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Sociální událost je životní situace, která je spojena se ztrátou příjmů. Sociálními událostmi mohou být například nemoc, nezaměstnanost, stáří, úrazy, invalidita, smrt, ale také těhotenství, narození dítěte a další. 3 Sociální zabezpečení stojí na třech pilířích: 1) sociální pojištění 2) sociální podpora 3) sociální pomoc. Sociální pojištění řeší situace, které jsou předvídatelné, a na které se můžeme dopředu připravit. Jedná se o události, které jsou spojené se ztrátou příjmu. Touto událostí je obvykle ztráta zaměstnání, ztráta zdraví, krátkodobá a dlouhodobá ztráta pracovní 1 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000 2 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000 3 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000-8 -
schopnosti. Zdrojem financování sociálního pojištění je pojistné. Sociální pojištění v sobě zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské a důchodové pojištění. Pojistné na sociálním zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj. Důchodové pojištění je upraveno v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon upravuje důchodové pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Státní sociální podpora se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Náklady na státní sociální podporu hradí stát. Mezi dávky státní sociální podpory patří přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Sociální pomoc je upravena v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Těmito dávkami jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Sociální pomoc je určena lidem, kteří se nachází v hmotné a sociální nouzi a nejsou schopni se sami o sebe postarat, ani s pomocí rodiny. Tito lidé se ocitli pod životním minimem. Sociální pomoc je financována ze státního rozpočtu. - 9 -
2. Charakteristika důchodového systému v ČR Český důchodový systém tvoří v současné době v podstatě dva pilíře. Základní povinný dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř důchodového pojištění a doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí doplňkového dobrovolného pilíře je také soukromé životní pojištění. 4 2.1. Způsoby financování důchodového systému V České republice máme dva způsoby financování důchodového systému. Prvním způsobem je průběžné financování (PAYG pochází z anglického výrazu pay-as-yougo ) a druhým způsobem je fondové financování, kdy si sami spoříme na vlastní důchody. 2.1.1. Průběžné financování Průběžné financování je v současné době nejrozšířenější způsob financování sociálního pojištění. Pro tento způsob financování je typické to, že příspěvky plynoucí od ekonomicky produktivních účastníků se okamžitě přerozdělují a vyplácí se oprávněným poživatelům dávek. Jedná se tedy o pouhé přerozdělení, aniž by se vytvářel nějaký fond. Průběžné financování ve své podstatě spoléhá na solidaritu mezi generacemi, tzn., že dnešní aktivní účastníci financují dnešní penzisty s tím, že spoléhají na podobnou podporu od příští generace aktivních účastníků. 5 Metoda průběžného financování závisí na poměru mezi počtem příjemců dávek a počtem pojištěnců, kteří platí příspěvky na pojištění. Změní li se tento poměr, vyvolá to změny buď ve výši příspěvků, nebo ve výši dávek. Financování na základě mezigenerační solidarity může mít jak pozitivní, tak i negativní dopady. Velký nárůst populace a vstup početně rozsáhlé generace do důchodového systému s placením příspěvků vede k tomu, že se vytvářejí dostatečné finanční zdroje, tím lze snižovat výši příspěvků a zvyšovat 4 Finance.cz [cit. 2009-12-28] Dostupné z: <http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/duchodovysystem/soucasny-stav-v-ceske-republice/> 5 Finance.cz [cit. 2009-12-29] Dostupné z: <http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovysystem/zpusoby-financovani/> - 10 -
poskytované dávky. Naopak snižování porodnosti a tím způsobené stárnutí obyvatelstva vede k tomu, že se příspěvky na důchodový systém musejí zvyšovat, aby pokryly potřebu vyplácených dávek. Průběžné financování je proto velmi citlivé na demografický vývoj a vývoj produktivních schopností aktivní populace. 6 2.1.2. Fondové financování Oproti průběžnému financování se v případě fondového financování zakládá fond a mezigenerační solidarita se tak odsouvá do pozadí. Velký důraz je kladen na investiční činnost penzijního plánu a kapitálovou výnosnost. Typickými fondy pro důchodový systém jsou penzijní fondy. Fondové financování důchodového systému má také své výhody a nevýhody. Mezi výhody lze zařadit to, že každý účastník může očekávat, že po vzniku určité sociální události dostane zpět to, co formou příspěvků do fondu vložil. Do výhod bezpochyby patří i nepovinná účast. Každý účastník se může sám svobodně rozhodnout, na jaké úrovni bude příspěvky platit, a stejně tak může svou účast v systému kdykoliv ukončit, aniž by ztratil vložené příspěvky. Výraznou nevýhodou fondového financování je jeho neschopnost chránit příjemce dávek před důsledky inflace. 7 2.2. Důchodové pojištění Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchodové pojištění je prvním pilířem důchodového systému. Účast na jeho pojištění je povinná a jeho finanční krytí se provádí povinnými odvody do státního rozpočtu, ze kterého je potom důchodový systém průběžně financován. V rámci základního důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy (tedy výdělku) a schopnosti si takový zdroj opatřit. Podle příčiny vzniku a jim 6 Gregorová, Z. Důchodové systémy. Masarykova univerzita Brno, 1998 7 Gregorová, Z. Důchodové systémy. Masarykova univerzita Brno, 1998-11 -
odpovídajících způsobů řešení jsou tyto sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami 8 a to starobními, invalidními a pozůstalostními důchody. Z důchodového pojištění se poskytují důchody tzv. přímé: starobní invalidní a tzv. důchody pozůstalostní: vdovský a vdovecký sirotčí. Výše důchodu se skládá především ze dvou složek a to: ze základní výměry stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků a z procentní výměry, která se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde li o starobní a invalidní důchody nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jedná li se o vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Od 1. ledna 2010 došlo v oblasti důchodového pojištění k významným změnám. Především byl upraven důchodový věk, potřebné doby pojištění a koncepce invalidity. Těmito změnami se mění podmínky nároku na dávky i parametry pro výpočet jejich výše. Dosud získané nároky v oblasti důchodového pojištění zůstanou zachovány, dílčí omezení se dotknou až důchodových nároků vzniklých v budoucnu. Účinky těchto změn se začnou projevovat postupně tak, aby veřejnost měla dostatek času se novým podmínkám přizpůsobit. 9 2.2.1. Starobní důchod Starobní důchod je nejčastějším z druhů důchodů. Náklady na jeho poskytování tvoří největší položku ve výdajích na důchodové pojištění a systémové změny se provádějí 8 Krebs, V., Durdisová, J., Poláková, O. aj. Sociální politika. CODEX Praha, 1997 9 Cssz.cz [cit. 2010-02-17] Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/duchodove-pojisteniod-1-1-2010.htm> - 12 -
prvotně u tohoto druhu důchodu a pro jiné druhy se pak odvozují. I naše společnost si nejčastěji pod pojmem důchod představí důchod starobní. 10 Starobní důchod je základní dávkou důchodového pojištění. Účelem této dávky je finančně zabezpečit pojištěnce v době po dovršení stanoveného důchodového věku, kdy se předpokládá snížení jeho schopnosti být výdělečně činný. 11 2.2.1.1. Podmínky nároku na starobní důchod Pojištěnec musí splnit zákonem stanovené podmínky, aby mohl začít pobírat starobní důchod. Nárok mu vznikne za předpokladu, že dosáhl potřebného důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Původní právní úprava určovala, že pojištěnec musí dosáhnout důchodového věku a získat alespoň 25 let doby pojištění. Podle současné právní úpravy se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje až na 35 let. Podle 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod před rokem 2010 b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010 c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011 d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012 e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013 f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014 g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015 h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016 i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017 j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018 k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018 10 Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované a doplněné vydání. C. H. Beck Praha, 2005 11 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996-13 -
Druhou podmínkou pro získání nároku na starobní důchod je důchodový věk, který se neustále mění a prodlužuje. Důchodový věk je upraven v 32, ale zjednodušeně se dá říci, že jde li o pojištěnce narozené před rokem 1936, činí důchodový věk u mužů 60 let a u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje a to přičítáním kalendářních měsíců. U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk u mužů již 65 let a u žen od 62 do 65 let podle počtu vychovaných dětí. 2.2.1.2. Výše starobního důchodu Podle 33 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění činí výše základní výměry starobního důchodu 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. 2.2.2. Invalidní důchod Od 1. 1. 2010 došlo ke změně koncepce invalidních důchodů. Zákon již nedělí invalidní důchody na plné a částečné, ale je poskytována pouze jedna jediná dávka a to invalidní důchod. Výše této dávky je rozdílná podle toho, který ze tří stupňů invalidity u konkrétního pojištěnce nastal. Do těchto nově upravených invalidních důchodů se transformovaly původní plné a částečné invalidní důchody přiznané v období do konce roku 2009. Tyto změny byly provedeny automaticky, nebyla potřeba podávat jakoukoliv žádost. 12 Původní právní úpravu invalidních důchodů účinnou do 31. 12. 2009 a novou právní úpravu účinnou od 1. 1. 2010 budu blíže charakterizovat v následující kapitole. 2.2.3. Vdovský a vdovecký důchod Vdovský důchod je definován jako dávka, která má pomoci ženě k vyrovnání životní úrovně v důsledku úmrtí manžela. Následkem této sociální události dochází k celkovému 12 Cssz.cz [cit. 2010-02-22] Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/duchodovepojisteni-od-1-1-2010.htm> - 14 -
snížení úrovně příjmů v rodině. Účelem této dávky je tedy částečné kompenzování ztráty příjmu zemřelého manžela. 13 Vdovecký důchod je dávka důchodového pojištění, která má přispět muži na úhradu výdajů, které mu vznikají po úmrtí manželky. Tyto výdaje bývají spojené s péčí o děti nebo u starších mužů se jedná o větší potřebu využívat placené služby k udržení chodu domácnosti. 14 2.2.3.1. Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod Podle 49 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění má vdova (vdovec) nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který (á) byl (a) poživatelem (poživatelkou) starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil (a) ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel (a) následkem pracovního úrazu. Vdovský (vdovecký) důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky). Po uplynutí této doby má vdova (vdovec) nárok na vdovský (vdovecký) důchod pouze v případech stanovených zákonem, jako je například péče o nezaopatřené dítě, péče o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela (manželky), který s ní (s ním) žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) anebo pobírá invalidní důchod třetího stupně. 2.2.3.2. Výše vdovského a vdoveckého důchodu Podle 51 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění činí výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu také 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. 13 Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova, 2002 14 Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova, 2002-15 -
2.2.4. Sirotčí důchod Sirotčí důchod je další dávkou důchodového pojištění, která je podmíněna vznikem sociální událostí spočívající ve smrti živitele. Účelem tohoto důchodu je částečná kompenzace ztráty příjmu rodiče pro dítě, které bylo na příjmu zemřelého rodiče závislé. 15 2.2.4.1. Podmínky nároku na sirotčí důchod Podle 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění má nárok na sirotčí důchod nezaopatřené dítě, kterému zemřel rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, jestliže rodič (osvojitel) nebo tato osoba pobírala starobní nebo invalidní důchod nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod, případně zemřela následkem pracovního úrazu. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů, ale nárok na tento důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. 2.2.4.2. Výše sirotčího důchodu Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v 53 stanoví výši základní výměry sirotčího důchodu na 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. 2.3. Penzijní připojištění Penzijní, resp. důchodové připojištění představuje druhý pilíř našeho důchodového systému. Hlavní rozdíl mezi penzijním připojištěním a důchodovým pojištěním je v dobrovolnosti. Účast na penzijním připojištění závisí pouze na svobodném rozhodnutí každého člověka. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je výhodná forma spoření, podporovaná státem, která umožňuje zajistit si určitý objem finančních prostředků pro zabezpečení ve 15 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996-16 -
stáří. Penzijní připojištění je upraveno v zákoně č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Samotné penzijní připojištění je tímto zákonem definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. 16 Hlavním důvodem proč si založit penzijní připojištění je obava vyplácení nízkého státního důchodu v budoucnu. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji se dá předpokládat snižování státního důchodu, který nemusí pokrýt ani základní potřeby občana. Proto se očekává, že by penzijní připojištění mělo být dalším zdrojem příjmu vedle státního důchodu. Penzijní připojištění je nástroj dlouhodobého spoření. Základní myšlenkou je postupné shromažďování menších finančních obnosů v průběhu ekonomicky aktivního života, které se střádají na osobním účtu každého klienta. Celková naspořená částka závisí pouze na účastníkovi, který si může sám zvolit výši měsíčního příspěvku. 17 Podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění může být účastníkem penzijního připojištění fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění, nebo fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu. Provozovatelem penzijního připojištění jsou již zmíněné penzijní fondy. Penzijní fondy poskytují dávky penzijního připojištění ve formě penze, jednorázového vyrovnání nebo jako odbytné. Penze se dále dělí na starobní, invalidní, pozůstalostní a výsluhovou. Aby účastník obdržel celou svoji naspořenou částku, ale také všechny státní příspěvky musí dodržet určité podmínky stanovené v tomto zákoně. 16 Finance.cz [cit. 2010-02-25] Dostupné z: < http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijnipripojisteni/co-je-to/> 17 Finance.cz [cit. 2010-02-25] Dostupné z: < http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijnipripojisteni/co-je-to/> - 17 -
3. Invalidita Pojem invalidita se v předpisech sociálního zabezpečení různých zemí označuje nejčastěji jako snížená, omezená nebo neúplná pracovní schopnost s dočasným nebo dlouhodobým trváním, bezmocnost apod. Invaliditu můžeme také charakterizovat jako sociální událost spočívající v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. 18 Pojmu invalidita se používá v různých vědních oborech. Jde například o obor medicínský, právní, ekonomický a sociologický. Z lékařského hlediska je invalidní ten, koho nelze vyléčit. Ekonomický obor má na zřeteli především změnu v životní úrovni zdravotně postiženého. Za invalidního člověka se podle tohoto hlediska považuje osoba, jejíž možnosti získání nebo zachování zaměstnání jsou zmenšené v důsledku snížení fyzické nebo psychické schopnosti. Sociologická kategorie invalidity zkoumá sociální důsledky změny zdravotního stavu. A právní vědní obor se zabývá především podmínkami pro uznání stavu invalidity dané platnou právní úpravou. Jednotícím prvkem těchto různých významů pojmu invalidity je však dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se závažnými profesionálně ekonomickými důsledky. 19 Vzhledem k zabezpečení z prostředků sociálního zabezpečení je velmi důležité, zda je snížení nebo omezení schopnosti vyrovnávat se s působením vlivů prostředí dočasné nebo dlouhodobé, popřípadě trvalé. Zkoumá se především schopnost zabezpečovat své životní potřeby vlastní prací. Krátkodobé nebo také dočasné stavy poruchy zdraví bývají zahrnovány pod pojem pracovní neschopnost, u které se předpokládá, že práce neschopný člověk bude v blízké době opět práce schopný. Tato krátkodobá pracovní neschopnost je předmětem úpravy nemocenského pojištění. Dlouhodobé stavy pracovní neschopnosti se spojují s pojmem invalidita. U dlouhodobé pracovní neschopnosti dochází zpravidla k trvalé ztrátě schopnosti zabezpečovat vlastní potřeby prací. Ovšem ani u dlouhodobé pracovní neschopnosti není zdravotní stav nutně nezměnitelný. I člověk dlouhodobě práce neschopný může tuto schopnost po určité době zase získat zpět. V této souvislosti vznikají problémy při určování rozdílů mezi dočasným a trvalým omezením pracovní schopnosti. Toto rozlišení je důležité pro řešení právní otázky zda a od jaké doby se má jednat o 18 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000 19 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000-18 -
zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti a zda a od jaké doby se má jednat o invaliditu. Invalidita se také označuje jako příčinná souvislost mezi dlouhodobou změnou zdravotního stavu člověka a změnou pracovního uplatnění, která se vyvinula v důsledku nemoci. Přechod z nemoci do stavu invalidity lze stanovit určením doby. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je příčinou vzniku invalidity, je ten, který trvá déle než jeden rok. 20 S účinností od 1. 1. 2010 došlo k zásadním změnám v posuzování nároků na důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a ve způsobu stanovení jejich výše. Změna nastala také v novém vymezení definice invalidity, která spočívá v zavedení tří stupňů invalidity místo původní plné a částečné invalidity. 3.1. Právní úprava invalidních důchodů účinná před 1. 1. 2010 Tato původní právní úprava rozlišovala invalidní důchody plné a částečné. 3.1.1. Plný invalidní důchod Podle 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění má nárok na plný invalidní důchod pojištěnec, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud ke dni vzniku plné invalidity nesplnil podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl li mu přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku nebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu. Plný invalidní důchod je dávkou důchodového pojištění, která je podmíněna poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 66 % nebo je podmíněna skutečností, že schopnost soustavné výdělečné činnosti je z důvodu zdravotního postižení možná jen za zcela mimořádných podmínek. 21 Důchodové pojištění rozeznává tedy dva typy plné invalidity. První typ spočívá v poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %. Za soustavně výdělečnou činnost je považována činnost, která je trvalá, tzn., že není vykonávána pouze 20 Galvas, M., Gregorová, Z. Sociální zabezpečení. Masarykova univerzita Brno, 2000 21 Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova, 2002-19 -
příležitostně, malého rozsahu nebo je ekonomicky nevýznamnou. Za soustavně výdělečnou činnost se tedy považuje ta činnost, která je vykovávána tak, že výdělek z této činnosti je stálým zdrojem příjmu. Druhý typ plné invalidity připouští soustavnou výdělečnou činnost vykonávanou jen za zcela mimořádných podmínek. Okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek je stanoven v příloze č. 3 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. Do tohoto okruhu patří například úplná nebo praktická nevidomost obou očí, amputační ztráta obou dolních končetin v bérci a výše, ochrnutí dvou končetin, střední mentální retardace a těžké formy duševních onemocnění provázené častými atakami a opakovaným ústavním léčením. 22 3.1.1.1. Posuzování plné invalidity Posouzení zdravotního stavu a poklesu schopnosti výdělečné činnosti provádí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení na základě lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Bere se přitom v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován a zda je schopen rekvalifikace na jiný druh výdělečné činnosti, než doposud vykonával. 23 Způsob posouzení a procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti jsou stanovené ve vyhlášce MPSV č. 284/1995 Sb. v příloze č. 2. 3.1.1.2. Potřebná doba pojištění Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod je podstatně kratší, než je tomu u starobního důchodu a je rozdílná podle věku pojištěnců a) do 20 let méně než jeden rok 22 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996 23 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - 20 -
b) od 20 let do 22 let jeden rok c) od 22 let do 24 let dva roky d) od 24 let do 26 let tři roky e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje také za splněnou, byla li získána v kterémkoliv období deseti roků po vzniku plné invalidity. U pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). 24 3.1.1.3. Výše plného invalidního důchodu Výše plného invalidního důchodu se skládá stejně jako ostatní důchody ze dvou složek a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry invalidního důchodu činí 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. 25 3.1.1.4. Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech Na plný invalidní důchod má také nárok osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je plně invalidní, jestliže plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu. V tomto případě se jedná o tzv. invaliditu z mládí. Tento invalidní důchod je určen pro zabezpečení občanů, kteří kvůli zdravotnímu postižení od mládí neměli možnost být účastni pojištění a kteří tak bez vlastní viny nejsou schopni řešit vzniklou sociální situaci. 26 24 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 25 Mpsv.cz [cit. 2010-03-10] Dostupné z: < http:// www.mpsv.cz/cs/619> 26 Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. Právo sociálního zabezpečení. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova, 2002-21 -
Výše procentní výměry plného invalidního důchodu činí v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem. 27 3.1.1.5. Plný invalidní důchod a výdělečná činnost Souběh nároku na výplatu plného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti je možný, neboť zákon o důchodovém pojištění tento souběh nezakazuje ani nijak specificky neupravuje. Člověk pobírající plný invalidní důchod má možnost pracovat kolik hodin chce a může si při tom vydělat jakýkoliv finanční obnos. Je stanovená pouze jediná podmínka a to souhlas od lékaře, že mu tuto práci umožní vykonávat, aniž by došlo ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. 3.1.2. Částečný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo jestliže se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 28 Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Pojištěnec je částečně invalidní také tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. 29 Zákon o důchodovém pojištění rozeznává i v případě částečného invalidního důchodu také dva typy částečné invalidity. První typ spočívá v poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % a druhý typ spočívá v existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který značně ztěžuje obecné životní podmínky pojištěnce. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky je uveden v příloze č. 4 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. Jedná se o zdravotní postižení ortopedická, chirurgická, nervová a postižení smyslová. 30 27 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 28 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996 29 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 30 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996-22 -
3.1.2.1. Posuzování částečné invalidity Zdravotní stav a pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzuje stejně jako u plné invalidity posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého bydliště pojištěnce na základě lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři. Při posuzování zdravotního stavu a hodnocení zbývající schopnosti soustavné výdělečné činnosti postupuje posudkový lékař stejně jako u posuzování plné invalidity. Přitom se také řídí vyhláškou MPSV č. 284/1995 Sb. a její přílohou č. 2. 31 3.1.2.2. Potřebná doba pojištění Potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod je shodná s potřebnou dobou pojištění pro nárok na plný invalidní důchod. Potřebná doba pojištění nemusí být splněna u částečné invalidity, která vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 3.1.2.3. Výše částečného invalidního důchodu Výše základní výměry částečného invalidního důchodu činí 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu měsíčně. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí nejméně 385 Kč měsíčně. 32 3.1.2.4. Částečný invalidní důchod a výdělečná činnost Souběh nároku na výplatu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti je také možný, stejně jako u plného invalidního důchodu. Od roku 2004 není omezená výše přivýdělku a ani počet odpracovaných hodin. Vše záleží na samotném rozhodnutí pojištěnce, jakou práci vykonává s tím rizikem, že mu může být částečný invalidní důchod odebrán v důsledku výkonu nepřiměřeně fyzicky či psychicky náročné práce vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. 31 Přib, J., Voříšek, V., a kolektiv. Důchodové pojištění v České republice. ANAG Olomouc, 1996 32 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - 23 -
3.2. Právní úprava invalidních důchodů účinná od 1. 1. 2010 Zákonem č. 306/2008 Sb. byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, který s účinností od 1. 1. 2010 nově vymezuje pojem invalidita. Místo původní částečné a plné invalidity byla zavedena invalidita prvního, druhého a třetího stupně. Současně byla místo částečného a plného invalidního důchodu stanovena jedna dávka, a to invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Plný invalidní důchod přiznaný před 1. 1. 2010 se považuje s účinností od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve stejné výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009. Částečný invalidní důchod se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, považuje od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech. 33 3.2.1. Invalidní důchod Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu. 34 Nárok na invalidní důchod nevznikne pojištěnci od dosažení věku 65 let, pokud tohoto věku dosáhne po 31. 12. 2009. Po tomto datu nelze invalidní důchod od dosažení 65 let věku přiznat ani tehdy, stal li se pojištěnec invalidním následkem pracovního úrazu nebo následkem nemoci z povolání. V případě, kdy poživatel invalidního důchodu po 31. 12. 2009 dosáhne věku 65 let, invalidní důchod se od dosažení tohoto věku mění na důchod starobní. 35 33 Mpsv.cz [cit. 2010-03-14] Dostupné z: < http:// www.mpsv.cz/cs/619> 34 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 35 Cssz.cz [cit. 2010-03-15] Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidniduchody.htm> - 24 -
Invalidita je nově vymezena jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to v rozsahu nejméně o 35 %. Zákon rozlišuje 3 stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 3.2.1.1. Posuzování invalidity Posouzení invalidity provádí i nadále posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení na základě lékařských zpráv. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce, který je doložen výsledky funkčních vyšetření a přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav nebo zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než doposud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % také to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 36 Při posuzování zdravotního stavu pojištěnce se posudkový lékař řídí vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb., vyhláška o posuzování invalidity a její přílohou, která nahradila původní vyhlášku MPSV č. 284/1995 Sb. I když v řadě skutečností tato nová vyhláška č. 359/2009 Sb. vychází z vyhlášky č. 284/1995 Sb., nově přináší například způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity prvního a druhého stupně, vymezení náležitostí posudku o invaliditě, což následně umožňuje pojištěnci být informován o výsledku posouzení svého zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity, přílohu vyhlášky, v níž se v patnácti kapitolách uvádějí procentní míry poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých skupin zdravotních postižení a nejčastějších druhů zdravotních 36 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - 25 -
postižení, moderní klasifikaci funkčních poruch a nastavení maximální míry poklesu pracovní schopnosti tak, aby tyto hodnoty plně postačovaly k uznání invalidity třetího stupně a současně vyjadřovaly, že i při velmi těžkých zdravotních postižení pojištěnec neztrácí všechny duševní, smyslové a fyzické schopnosti významné pro práci apod. 37 3.2.1.2. Potřebná doba pojištění Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod zůstává v podstatě stejná, jako tomu bylo u plného a částečného invalidního důchodu. Ve srovnání s právní úpravou účinnou před 1. 1. 2010 došlo ke změně pouze u pojištěnce staršího 38 let. Pro pojištěnce staršího 38 let nově platí, že nesplní - li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získal 10 let pojištění. 38 I nadále platí, že podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla li invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 3.2.1.3. Výše invalidního důchodu Výše invalidního důchodu se také skládá ze dvou složek, a to ze základní a z procentní výměry. Výše základní výměry činí 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. 39 Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Mění se pouze výše procentní výměry invalidního 37 Mpsv.cz [cit. 2010-03-15] Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/cs/8032> 38 Cssz.cz [cit. 2010-03-16] Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidniduchody.htm> 39 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - 26 -
důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně: z prvního stupně na druhý 1,5 z prvního stupně na třetí 3 z druhého stupně na třetí 2 z třetího stupně na druhý 0,5 z třetího stupně na první 0,3333 z druhého stupně na první 0,6666. 40 3.2.1.4. Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech Nárok na tzv. invalidní důchod z mládí zůstává i nadále zachován. Podle této nové právní úpravy vznikne pouze osobě, která byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně. Ostatní podmínky nároku na tento důchod zůstávají stejné, jako tomu bylo u plného invalidního důchodu. Stejně tak zůstává zachována výše procentní výměry, která činí měsíčně 45 % výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu, za který se považuje všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. 41 3.2.1.5. Invalidní důchod a výdělečná činnost Nová právní úprava důchodového pojištění také neupravuje souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností, a proto se nic zásadního nemění. Člověk může i při této nové právní úpravě invalidního důchodu odpracovat kolik hodin chce a vydělat si jakoukoliv finanční částku. K výkonu výdělečné činnosti nepotřebuje žádné potvrzení od lékaře, ale pokud bude vykonávat pracovní činnost, která je v rozporu s jeho zdravotním postižením, tak mu může být invalidní důchod odebrán. 40 Mpsv.cz [cit. 2010-03-16] Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/619> 41 Cssz.cz [cit. 2010-03-16] Dostupné z: <http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidniduchody.htm> - 27 -
4. Srovnání invalidních důchodů v ČR a na Slovensku Na Slovensku začala od 1. 1. 2005 významná reforma důchodového systému. Na rozdíl od České republiky je na Slovensku vytvořen systém tří pilířů financování důchodů. První pilíř je ten, který byl na Slovensku před reformou jako jediný. Představuje ho Sociální pojišťovna, do které se povinně a pravidelně odvádí příspěvky ze mzdy. Druhý pilíř vznikl k 1. 1. 2005 a zastupují ho důchodové správcovské společnosti. Zaměstnavatel odvádí část důchodových odvodů místo do Sociální pojišťovny na osobní účet zaměstnance v soukromé důchodové správcovské společnosti. Úlohou důchodových správcovských společností je vytvoření třech důchodových fondů růstového, vyváženého a konzervativního, které mají zajistit kapitálovou složku důchodového systému, na rozdíl od prvního pilíře, který zajišťuje důchody na bázi průběžného financování. Princip fungování kapitalizačního pilíře je takový, že si občan zvolí důchodovou správcovskou společnost, ve které si otevře svůj osobní důchodový účet a sám si vybere fond podle svého uvážení a věku. Třetí, dobrovolný pilíř představují v současnosti doplňkové důchodové společnosti. Odvody do tohoto pilíře jsou zcela dobrovolné a zabezpečování ve třetím pilíři stát daňově zvýhodňuje. 42 První pilíř na Slovensku představuje zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, který upravuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění, pojištění v nezaměstnanosti, garanční a úrazové pojištění. V rámci důchodového pojištění existují dva podsystémy, kterými jsou starobní a invalidní pojištění. Ze systému starobního pojištění se poskytuje starobní důchod, předčasný starobní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod. Ze systému invalidního pojištění se poskytuje invalidní důchod, vdovský důchod, vdovecký důchod a sirotčí důchod. 43 Invalidní důchod je na Slovensku podle zákona o sociálním pojištění důchodovou dávkou, která se poskytuje z invalidního pojištění. Účel dávky je naprosto stejný, jako v České republice, a to zabezpečit pojištěnci příjem v případě poklesu schopnosti 42 Měšec.cz [cit. 2010-03-18] Dostupné z :<http://www.mesec.cz/clanky/duchodova-reforma-na-slovenskuinspirace-pro-cr/> 43 Sociálna poisťovňa.sk [cit. 2010-03-19] Dostupné z :<http://www.socpoist.sk/38/371s> - 28 -
vykonávat výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce. Podmínky nároku na invalidní důchod jsou také v obou státech shodné. Nárok na invalidní důchod má tedy pojištěnec, který je invalidní, získal potřebnou dobu pojištění a ke dni vzniku invalidity nesplnil podmínky nároku na starobní důchod nebo mu nebyl přiznaný předčasný starobní důchod. Na Slovensku se pojištěnec stává invalidním v případě, kdy pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav poklesla jeho schopnost vykonávat výdělečnou činnost o více jak 40 % v porovnání se zdravou osobou. 44 V České republice se pojištěnec stává invalidním v případě, kdy jeho schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla nejméně o 35 %. Další rozdíl nastává v získání potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod pojištěnce, který se stal invalidní před 31. 12. 2009, byla totožná s potřebnou dobou pojištění v ČR. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce, který se stal invalidní po 31. 12. 2009, ve věku a) do 20 let méně než jeden rok b) od 20 let do 24 let jeden rok c) od 24 let do 28 let dva roky d) od 28 let do 34 let pět roků e) od 34 let do 40 let osm roků f) od 40 let do 45 let deset roků g) nad 45 let patnáct roků. Potřebná doba pojištění se zjišťuje z celého období před vznikem invalidity bez ohledu na to, jaký věk pojištěnec ke dni vzniku invalidity dosáhl. Také zde platí, že podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla li invalidity následkem 44 Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení - 29 -
pracovního úrazu, nemoci z povolání a nově se podmínka potřebné doby pojištění nezjišťuje u pojištěnce, který je doktorantem v denní formě studia a nedovršil 26 let. 45 Výše invalidního důchodu na Slovensku se neskládá ze dvou složek jako u nás, ale určuje se následovně. Výše invalidního důchodu pojištěnce, který má procentní pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více jak 70 % se určí jako násobek průměrného osobního mzdového výměru, období důchodového pojištění získaného ke dni vzniku nároku na invalidní důchod, ke kterému se připočítá období od vzniku nároku na invalidní důchod do dovršení důchodového věku a aktuální důchodové hodnoty, která v současné době činí 8,9955 EUR. Výše invalidního důchodu pojištěnce, který má procentní pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více jak 40 % a méně jak 70 % se určí jako násobek průměrného osobního mzdového výměru, období důchodového pojištění získaného ke dni vzniku nároku na invalidní důchod, ke kterému se připočítá období od vzniku nároku na invalidní důchod do dovršení důchodového věku, aktuální důchodové hodnoty a procentem poklesu schopnosti pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost. 46 Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení u nás k prosinci roku 2009 pobíralo invalidní důchod 532 815 lidí. Podle statistiky Sociální pojišťovny na Slovensku ke stejnému datu pobíralo invalidní důchod 208 338 lidí. V přepočtu to vychází, že u nás pobírá invalidní důchod přibližně každý 20 člověk a na Slovensku každý 26 člověk. Výše invalidního důchodu pro srovnání bylo k prosinci 2009 v ČR v průměru 9681 Kč za plný invalidní důchod a 6076 Kč za částečný invalidní důchod. Na Slovensku činila průměrná výše invalidního důchodu v přepočtu přibližně 7940 Kč za invaliditu nad 70 % a 4592 Kč za invaliditu od 40 % do 70 %. Z toho vyplývá, že na Slovensku jsou invalidní důchody posuzovány o něco přísněji, než je tomu u nás. 45 Sociálna poisťovňa.sk [cit. 2010-03-19] Dostupné z :<http://www.socpoist.sk/invalidny-dochodok/1288s> 46 Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení - 30 -